Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

19/3 2018 účtování v jiném programu

Dobrý den, mám takový zvláštní dotaz. Náš zřizovatel dostane dotaci na elektronizaci úřadu, ve které jsme zahrnuti i my, všechny PO. Jde o to, že nám nová firma chce vyměnit účetní programy od 1.7.2018 a nám se to nelíbí. Nový dodavatel účetních programů má úplně jiný styl účtování a proto si myslíme, že nelze měnit během roku způsob účtování. V zákoně jsme nic takového nenašli, tak se ptáme, zda je možné, když nebudou dělat žádné převodové můsty v programech, začít v polovině roku účtovat v jiném programu, mít jiné výstupy a jiný způsob účtování. O co by jsme se mohli v rámci argumentů opřít? Dle našeho názoru je lepší přejít k 1.1. Děkuji za odpověď

Souhlasím s tím, že optimální pro přechod je 1. 1. a ne v průběhu roku. Zároveň ale nemohu vyloučit to, že by někdo přešel z jednoho programu na jiný v průběhu roku, pokud ale zajistí to, že účetní metody budou v průběhu roku shodné - nelze skutečně menit způsob účtování v průběhu roku. Pokud se týká jiných výstupů (formátů ...) - to by nevadilo  - to určitě možné je. 

Ještě k tomu mám jednu poznámku týkající se "účetního období" - pokud měním systém v průběhu roku, tak vidím ještě technický problém v tom, že účetní knihy se uzavírají až k rozvahovému dni (31.12.) - viz §17 odst. 2 Zákona o účetnictví. Tedy nelze třeba ve starém programu uzavřít účetní knihy třeba k 30.6. s tím, že "konečné zůstatky" převedu jako PZ do nového programu, kde se budou v rámci otevřeného účetního období vyskytovat data od 1. 7. do 31. 12. Takto by to skutečně být nemělo - data z prvního pololetí by se musela natáhnout do nového programu tak, aby došlo k uzavření období jako celku a v rámci účetního období byla v novém programu kompletní data od 1. 1. do 31.12. 

Víc asi nelze říci. Jinak za mne bych se skutečně spíše snažil udělat to tak, že bych třeba v 2. pololetí nový systém neoficiálně testoval - třeba nějaká data zadával i duplicitně a zkoušel v novém systému, co to dělá s tím, že rok 2018 by se ještě dozadal v původním programu - to by byl postup, který bych asi navrhoval, pokud by se neobjevily nějaké zásadní skutečnosti (například zjištění zásadních systémových chyb původního programu ...), které by mne přiměly uvažovat jinak 

16/3 2018 nákup sbírkového předmětu

Dobrý den, evidujeme 5 sbírkových souborů v hodnotě 5 Kč na účtě 032. Jak zúčtovat nákup sbírkového předmětu, jehož fakturovaná cena je 400 tis.Kč ? Děkuji

Toto nyní musíte klasicky zaúčtovat MD 032/Dal 321, MD 241/Dal 321 a MD 416/Dal 401 a to i v situaci, kdy je to dokup do nějaké sbírky oceněné za tu 1 Kč. Holt potom bude ta sbírka evidována v hodnotě 1 Kč + daný doplněný předmět za 400 tis. kč.

15/3 2018 Oprava účtování z roku 2017

Dobrý den, prosím o radu. Jsme ZŠ, přísp. organizace, naším zřizovatelem je Město. Budovu máme ve výpůjčce. Máme podanou žádost na IROP o schválení projektu Rozvoj infrastruktury, výzva č. 47. Zřizovatel nám v roce 2017 předfinancoval na základě faktur část dotace za projektovou dokumentaci, žádost o dotaci a zpracování studie proveditelnosti. Tyto finanční prostředky jsem zaúčtovala na fond investic, ale potom jsem špatně zaúčtovala došlé faktury - na účet 518 a čerpání FI - účet 648. Podle daňového poradce měly fin. prostředky zůstat na FI, proti účtům 042 a 403 (401?). Roční účetní závěrku mám uzavřenou, odeslanou a schválenou. Nevím jaké jsou možnosti opravy tohoto chybného účtování. Děkuji

Děkuji moc za dovysvětlení dotazu - tedy zrekapituluji, že externí dotace zatím není přidělena (tedy nebudeme zatím účtovat nějakou 388/403 ...) a dále, že předfinancování zřizovatele jen spočívá v zafinancování vstupních výdajů (bez nějakých definovaných podmínek, že se peníze budou muset vrátit)

Asi bych ve Vaší situaci tedy udělal následující:

          MD 042/Dal (nebo minus MD) 518

             Dal minusem na 648/Dal 416

       A zároveň 416/401 - čerpání na investice. 

Tím by se to v zásadě narovnalo do původního stavu (tedy, že to byla investice).

Jen ještě upozorňuji na to, že až se dostanete do situace, že dotace bude skutečně čerpána (a jak uvádíte, měla by jít přes zřizovatele s tím, že on bude dofinancovávat 10%), budete muset rozdělovat přijaté peníze na část financovanou od zřizovatele - ta by nešla do 403 a část financovanou z dotace - ta by šla do 403. Ale to je jen poznámka do budoucna. 

14/3 2018 Zákon č. 250/2000 Sb. a služba ob. hospodářského zájmu.

Město jako zřizovatel jedné z příspěvkových organizací rozhoduje prostřednictvím rady o rozdělení jejího výsledku hospodaření za uplynulý rok. Tato příspěvková organizace spadá do režimu "služeb obecného hospodářského zájmu" na úseku kultury a dle toho by měla skončit k 31.12. s nulovým výsledkem hospodaření. Za rok 2017 ale organizace hospodařila s kladným výsledkem hospodaření v doplňkové činnosti, se kterým pokryla ztrátu v činnosti hlavní a i přes pokrytí této ztráty skončilo celkové hospodaření organizace k 31.12.2017 kladně (hospodářský výsledek je 118.739,33 Kč). Zřizovatel by tento výsledek hospodaření (vzniklý v doplňkové činnosti) chtěl rozdělit do rezervního fondu a fondu odměn organizace. Je tento postup správný i vzhledem k tomu, že zmíněná organizace je v režimu "služeb obecného hospodářského zájmu"?

Musím říci, že tomuto moc nerozumím - máme tady podle mne dvě varianty:

a) buď je vyrovnávací platba stanovena tak, že by organizace skutečně měla skončit na nule a přebytečný příspěvek by měla vrátit - pokud tomu tak je, tak na konci roku měla ta PO předepsat závazek MD 672/Dal 349 a hospodářský výsledek vůbec neměla mít (zřizovatel měl předepsat pohledávku). Pokud to neudělala a peníze má vrátit ve 2018, potom to bude v režimu opravy nesprávností minulých let

b) nebo je možnost, že Po skutečně skončila v zisku oprávněně - buď je v rámci vyrovnávací platby umožněno dosažení přiměřeného zisku nebo konstrukce činností zahrnutých pro výpočet vyrovnávací platby nezahrnuje veškeré aktivity organizace a zbývá zde prostor na nějaké ziskové hospodaření. Já ze své praxe znám obě tyto varianty. Pokud je to tedy v souladu se smlouvou na poskytnutí financí (příspěvku ..), potom není problém, aby PO dosáhla kladného HV a došlo k případnému přidělení do fondů.ZN

13/3 2018 Nákup majetku z FKSP

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na použití účtu 648 - čerpání FKSP. Myslela jsme, že se účet 648 bude používat jen při nákupu majetku do 3 000,- Kč, nad 3 000,- Kč a DM. Dočetla jsem se ale, že by se měl použit i při nákupu materiálu z FKSP. MŮŽETE MI, PROSÍM, SDĚLIT, V KTERÝCH PŘÍPADECH SE MÁ UČET 648 POUŽÍVAT? Děkuji předem za Vaši ochotu a přeji hezký den.

Ta situace v tomto ohledu není až tak jednoznačná. Máme tady prvotně bod 5.4. z ČÚS 704.

O použití fondu kulturních a sociálních potřeb z titulu daru, nenávratné sociální výpomoci a ostatní konečné výdaje poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb (penzijní připojištění, příspěvky odborové organizaci) účtuje účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI účtu 412 - Fond kulturních a sociálních potřeb se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 243 - Běžný účet FKSP. 

Tedy je zde prvotně nastaven režim, že neúčtuji o druhovém nákladu a rozpuštění fondu do výnosů, ale že se provádí rozvahově čerpání přímo proti 412. Přitom se zde hovoří o "ostatních konečných výdajích" (a to, co je v závorce, je dle mého názoru demonstrativní výčet).

Potom máme v ČÚS 704 zvláštní bod 5.5.

5.5. O použití fondu kulturních a sociálních potřeb z titulu nákupu hmotného majetku účtuje účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI účtu 412 - FKSP se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 648 - Čerpání fondů.

Totiž pokud nakupuji dlouhodobý majetek nad 40 tis. Kč (kde není okamžitě náklad), tak nemohu logicky účtovat podle bodu 5.4., protože bych vůbec nezachytil do rozvahy majetek - proto to rozpouštění na účet 648. Teď ale vzniká problém v použité definici - totiž bod 4.5. hovoří o nákupu "hmotného majetku" - tady je podle mne definiční problém, že se nejedná jen o "dlouhodobý hmotný majetek". Spíše bych ale předpokládal, že se jedná o omyl - totiž když se již udělal systém přímého čerpání proti 412, tak by bylo systémové, aby se takto účtoval co největší objem případů (ať je to již účetně jednotné) a podle bodu 5.5. jen ty výjimky, kdy z hlediska logiky nelze bod 5.4. využít. Tedy já osobně bych ty věci nakupované z FKSP, které bych jinak účtoval do 501, účtoval podle bodu 5.4. proti 412.

Nemohu ale dokázat, že si to myslím správně - s ohledem na znění ČÚS. Jen se to snažím nějak vysvětlit s ohledem na dodržování obecných účetních metod (zde snaha o jednotnost používání účetních metod pro obdobné případy).   

12/3 2018 Majetek

Jak prosím zaevidovat drobný hmotný investiční majetek-konkrétně židle. Židle jsou staré, ale stále funkční a použitelné. Jejich hodnota je prakticky nulová. Jakým způsobem je máme zaevidovat, když nemáme cenu a potřebujeme je označit inventárním číslem? A máme je vůbec evidovat.? Minulá kontrola nám toto vytkla... Jsme příspěvková organizace zřízená krajským úřadem. Prosím poradili byste mi jak v takovém případě postupovat.?

Já tedy nevím, jak máte nastaveny historicky hranice pro sledování majetku. Dokáži si představit, že to byly židle třeba za 500 Kč někdy v daleké historii, nesplňovaly limity pro poviné sledování majetku - potom je v pořádku, že evidovány v účetnictví nejsou. Zde by klidně účetní evidenci (ve smyslu zaúčtování na účtech) mohly nahradit nějaké operativní evidence - třeba místní seznamy...

Pokud ale kontrola trvá na tom, že je potřeba to podchytit účetně, tak bych se asi nedohadoval, stanovil bych si cenu nějakým odhadem (nějakou aktuální) - třeba 100 Kč za kus a zaúčtoval na podrozvahu 902/999 (ale "inventurní přebytek" na drobném majetku).

12/3 2018 indispoziční volno

Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí, měla bych dotaz, který se týká poskytnutí indispozičního volna pro naše zaměstnance. Po dohodě s odborovou organizací bychom chtěli určit podmínky tohoto volna v kolektivní smlouvě. V současné době mohou naši zaměstnanci čerpat 5 týdnů dovolené. Můžeme si rozsah tohoto benefitu a s tím související náhradu platu určit jako organizace sama nebo potřebujeme také odsouhlasení zřizovatele? Předpokládám, že mzdové náklady související s tímto volnem jsou daňově účinné.

Pokud si k tomuto v nějakém zvláštním dokumentu zřizovatel nevyhradil právo toto odsouhlasit, tak se domnívám, že jeho souhlas nepotřebujete. Daňová účinnost na straně zaměstnavatele - OK - tady není problém.

12/3 2018 Faktura z EU

Dobrý den. Jsme PO, nejsme plátci DPH. Dodavatel je registrován na Slovensku IČO i DIČ. Jedná se o dodání zboží za 15.000,- Kč (platba je v Kč a český účet). Máme dotaz - jestli se za těchto okolností dostaneme do pozice identifikované osoby? Předem děkujeme za odpověď.

Pokud je to skutečně dodání zboží, tak nikoliv, neboť není překročen finanční limit 326 tis. Kč.

Problém by nastal v případě, že by to bylo poskytnutí služby, která by podle pravidel DPH měla místo plnění v ČR (tam finanční limit není) - to ale dle všeho není váš případ.

8/3 2018 faktury v pokladně

Dobrý den, můžete mi poradit, zda je potřeba evidovat faktury hrazené hotově v pokladě i v KDF ? 1/ fa v pokladně úhrada 321/261 2/ fa v KDF (kopie) 501/321 dotaz se vztahuje jak na plátce tak i neplátce DPH (KDF=kniha došlých faktur)

Ne - není. Faktura nemá nikde definici - pokud někdo vystaví fakturu a proplácí se "hned v pokladně" , tak je to pro mne to samé jako třeba nějaký paragon ... Klidně účtuji rovnou 501/261 (není důvod předepisovat závazek jen kvůli tomu, že se něco jmenuje faktura - tady jde skutečně o to, že pokud vzniklý závazek okamžitě platím, tak není důvod pro předpis závazku ...)

6/3 2018 Analytická evidence k běžnému účtu

Příspěvková organizace Městské středisko sociálních služeb vede provozní prostředky na běžném účtu a z pokladny vyplácí drobné úhrady. Účetní uhradila fakturu v hotovosti, jednalo se o čerpání finančního daru na pomůcky pro klienty. Organizace má od zřizovatele nařízenu povinnost analyticky podchytit na běžném účtu krytí fondu investic, fondu odměn a rezervního fondu - účet 414. Byl zaúčtován výdej z pokladny MD501/D261 a čerpání rezervního fondu MD414/D648 v částce Kč 1 000,-. Lze zaúčtovat zároveň analyticky MD241 000 (běžný účet-běžné peníze)/D241 014 (běžný účet-rezervní fond), i když se jednalo o výdej z pokladny? Děkuji za odpověď.

Ano - pokud jste to nařídili analyticky sledovat tímto způsobem, tak je určitě správně provést přeúčtování v bance, které zde uvádíte.

5/3 2018 investiční příspěvek od zřizovatele

Dobrý den pane inženýre. Mám tento dotaz. Investiční příspěvek od zřizovatele zaúčtuji avízo 348/401 inkaso 241/348 401/416 V příloze účet 416 F.II.2. účet 401 v příloze ? ostatní A.I.6. ? Děkuji za odpověď.

Naprosto souhlasím - máte to v pořádku. Jen nerozumím tomu u té 401 - ta 401 v příloze - u ní by se nemělo uvádět v zásadě nic - nevidím tam důvod. Ta 401 se prakticky hned vynuluje - není to tedy nic zásadnějšího k závěrce (to, že byl obdržen příspěvek, je jasně uvedeno právě v tabulce k fondu investic).

2/3 2018 Fond odměn

Prosila bych o zodpovězení mého dotazu: 1.Je možné použít prostředky FO na odměny za mimoškolní činnost? 2. Jestliže budeme mít doloženo vyčerpání objemu na platy - můžeme čerpat prostředky na platy /odměny/ zaměstnancům z FO? V jakém období bychom měli čerpat FO? Děkuji mnohokrát.

U prvního - podle mne ano

U druhého - podle mne také ano.

Období čerpání - bylo by to v měsíci, kdy vznikne 521, kterou chcete krýt z fondu odměn - ale možná jsem nerozuměl otázce ... - případně se ozvěte na e-mail ...

1/3 2018 prodej vozu + majetek ve výpůjčce pro DPPO

Dobrý den mám dva dotazy. Jsme PO a účtujeme v plném rozsahu. 1/ v lednu 2018 jsme vyřadili automobil-byl již 100% odepsaný(082/022), který byl následně odvezen do šrotu. Zde jsme obdrželi 1200,-- Kč = za ekologickou likvidaci vozidla. Budu účtovat 261/646 a musím i 548/416? (nebo nemusím navyšovat IF, když to nebyl klasický prodej DHM ?) 2/ Od zřizovatele máme budovy " ve výpůjčce". V r.2017 bylo provedeno TZ tělocvičny ve výši 100tis.Kč a následně o toto se zvýšila hodnota budovy ve výpůjčce. Tělocvičnu z 1/5 používáme pro vedlejší činnost. V DPPO za r.2017 uvedu částku 100tis. na ř.30 ? a následně na ř. 109 ? (nebo ř.110?) uvedu 80tis.? Nebo musím nějakým složitým výpočtem stanovit cenu pronájmu? Od zřizovatele nemáme částku, za kterou by se pronajímal 1m2 v našem městě). Upřímně v této oblasti bezúplatného převedu dost tápu. Moc děkuji za odpovědi. Přeji pěkný den.

U toho prvního - dle mého názoru nejsou na toto nějak pevně stanovená pravidla - dokáži si představit jak variantu 261/649, tak i tu s prodejem majetku (možná bych ji třeba já osobně použil). Potom by se skutečně účtovalo tak, jak uvádíte, i s tvorbou fondu - když to již dám na 646, potom tvorba fondu ano ..

To druhé - já bych to neřešil. Od 1. 7. 2017 máme výslovně uvedeno, že u PO můžeme využít generálního osvobození bezúplatných příjmů - tedy, že toto nemusíme v přiznání nijak řešit. Můžeme diskutovat o tom, že třeba to TZ proběhlo již v prvním pololetí... - ale opakuji, já bych to neřešil. Pokud by to bylo za "starých pravidel", tak bych stejně v tomto případě mohl říci (dle mého názoru), že bych zvyšoval základ daně jen o těch 20 (to, z čeho neaplikuji osvobození) a zase bych následně snížil o 20. Tedy výsledek by byl nula.

Ale opakuji - doporučuji to již díky novele od 1. 7. 2017 vůbec neřešit.

28/2 2018 technické zhodnocení do 40 tis., HV a použití FRIM na opravy

Dobrý den, mám účtovat na faktuře - oprava dveří (výměna za protihlukové dveře, jiných parametrů) 042/321 a taky hned 021/042 a nebo čekat do konce roku, když TZH nepřesáhlo 40 tis. ? (416/401 je účtováno u bank.výpisu) Může organizace vykazovat kladný VH, když v průběhu roku zapojila FRIM na opravy majetku ? děkuji za odpověď

Pokud je to jednotlivá akce do 40 tis. kč, tak nyní to máme v účetnictví nastaveno tak, že účtujeme náklad - dával bych 549/321 a nečerpal bych fond. Prostě podle MF to subjekty účtující podle vyhlášky 410/2009 Sb. nemají nasčítávat.

K druhému - nikde to zakázáno není. Upozorńuji ale, že některým zřizovatelům se to nelíbí (ono to účtování fondů je skutečně celkově díky nekonání MF zvěrstvo - třeba já bych, být zřizovatelem, definoval pro svoje PO pravidla nakládání s fondy - v logice nekoná stát, konám já ... - třeba já osobně bych se snažil pro takový případ čerpání ze 416 omezit).

22/2 2018 Tvorba FKSP ze zdravotního volna (sick days)

Dobrý den, základní příděl FKSP se tvoří z objemu nákladů zúčtovaných na mzdy a náhrady mzdy (např. dočasná pracovní neschopnost). Délka zdravotního volna (sick days) i výše náhrady za něj jsou stanoveny pouze vnitřním předpisem zaměstnavatele, nikoli zákonným opatřením. Lze tedy na náhradu mzdy za zdravotní volno pohlížet jako na náhradu z níž se tvoří příděl FKSP? Děkuji za odpověď.

Dle mého názoru musíte na vyplacené prostředky hledět jako na náhradu mzdy (není rozhodující, že byly "sick days" stanoveny dobrovolně, nikoliv jako povinnost zákoníku práce). Tedy jsem přesvědčen, že se jedná o náhradu započítávanou do základu pro FKSP.