Dotazy

• zahraniční stravné

  24. 04. 2024

  Dobrý den, jsme PO - Gymnázium. Naši studenti se zúčastní zahraničního výjezdu do Španělska. Škola uzavřela smlouvu o zájezdu s cestovní kanceláří, ve které je uvedeno, že 3 osoby pedagogického dozoru čerpají služby ve stejném rozsahu jako žáci zdarma. Žáci hradí zájezd přímo cestovní kanceláři. V ceně zájezdu bude polopenze. Máme v tomto případě hradit cestovní náhrady v plné výši (škola nebude mít žádné výdaje za PD - doprava, ubytování, strava), nebo krátit dle odebrané stravy (polopenze)? V souvislosti se zahraničním zájezdem jsme uzavřeli DPP s tímto PD (zaměstnanci školy) na činnost odpovídající práci vychovatele v době, která je odlišná od pracovní doby učitele SŠ ( volnočasové aktivity, noční dozor) . Je tento postup možný? Nenapadá nás jiná varianta, jak pokrýt dobu mimo rámec pracovní doby učitele. Další dotaz je k účtu 513. Můžeme hradit z tohoto účtu kytky pro návštěvu školy (zahraniční návštěva v rámci výměnného pobytu) jako poděkování za uskutečněný koncert, kterého se v rámci návštěvy zúčastní?

  Začnu od těch květin - ano, tradičně se tento účet používá třeba na nákup drobných pozorností či občerstvení pro návštěvy ... - takže použitím účtu 513 v tomto případě nic nepokazíte.

  Ta záležitost, jak ošetřit tu cestu do Španělska z pohledum pracovního práva - tady se omlouvám - toto je mimo naši specializaci. Pokud v tom máte nejistotu, musíte se obrátit na někoho, kdo řeší pracovní právo.

  Pokud se týká stravného - zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu bylo bezplatně poskytnuto jídlo (neřeším, co za to zaměstnavatel uhradil či neuhradil) - tedy má nárok pouze na krácené stravné (tedy pokrácení o ta jídla, která v průběhu pracovní cesty obdrží). 

• Školní jídelna - Platba za služby

  24. 04. 2024

  Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o posouzení povinnosti odvádět DPH. Školní jídelna (po zřízená obcí) dodává obědy do školky ve vedlejší vesnici. Nyní bude sama zajišťovat i rozvoz těchto obědů (dříve tuto službu zabezpečoval externí subjekt). Tuto službu bude fakturovat k úhradě školce. Vztahuje se na tuto službu osvobození od DPH podle § 57 zákona č. 235/2004 Sb., jako poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti? Pokud ano a toto plnění by bylo osvobozeno, v případě, že by byly dováženy obědy také pro učitele, již by se DPH odvádět muselo, je to tak?

  Pokud se bude týkat přímo školních obědů, tak dle mého názoru i dopravu je možné osvobodit - například s odkazem na §57 odst. 2.

  Doprava stravy pro učitele - to se již samozřejmě musí zdanit - loické by bylo započítat dopravu do ceny oběda (oběd včetně dopravy) s tím, že se aplikue sazba 12 % na celou dodávku.

• PROJEKT OP JAK

  23. 04. 2024

  Dobrý den, přebrala jsem účetnictví od 1.1.24, kde projekt OP JAK byl účtován 241/472 příjem; 472/672 čerpání v jednotlivých letech. Vůbec nebyl použit účet 388. Co s tím mám nyní provést? Na 472 mám nyní jen zůstatek místo toho aby tam byla celá dotace. Projekt nebyl ani na konci roku převáděn na 414. Hrozí za toto účtování nějaká sankce? Předem děkuji za odpověď

  Ono u těch dotací z EU není jednoznačné, jak se má účtovat. Podívejte se prosím na dokument z 18.2.2022 - Transfery v podmínkách PO - str. 37 a následující. To, co uvádíte hodně připomíná tu Variantu č. 1, kterou zde uvádím (jen namísto 414 je použit účet 472). Já tu variantu v tom dokumentu nijak nedoporučuji (rozhodně není mým favoritem) - jen ji uvádím jako jedno z možných řešení situace (ve vazbě na chybnou legislativu, kterou máme v předpisech dle mého názoru iž řadu let). Takže za mne jedinná možná výtka, že došlo k porušení předpisů spočívá v tom, že nedošlo na konci roku k převodu 472/414 - hodně přísný kontrolor by z toho mohl udělat porušení rozpočtové kázně, že to nebylo nasměrováno do rezervního fondu (byť tedy to směrování nevyčerpané částky do rezervního fondu ekonomicky smysl nedává).

  Takže nyní být Vámi zvolím jednoho Vašeho favorita, jak o dotacích z EU účtovat a na něj bych jakoby k 1. 1. doúčtoval stavy - respektive tím, že je nyní po čtvrtletní závěrce tak to asi musíte udělat do 2. čtvrtletí (tedy někdo třeba zaúčtuje 388/472 a nevyčerpanou dotaci 472/414, jiný jen zaúčtue 472/414  ..... - je to podle varianty účtování, kterou zvolíte) a dále bych účtoval čerpání již podle této varianty - tak jak jste zvyklá.

• Příspěvek na stravné

  22. 04. 2024

  Dobrý den, jsme PO - Mateřská škola s jídelnou, pro letošní rok zastupitelstvo obce schválilo kromě příspěvku na provoz také příspěvek na stravné, a to : pokrytí 50% ročních nákladů. Příspěvek obec posílá čtvrtletně (provoz i stravné). Jak máme v tomto případě účtovat ? Děkuji za odpověď

  Nerozumím úplně, o jaké stravné se v tomto případě jedná - stravné žáků? Stravné učitelů??

  Z hlediska účetního to předpokládám bude provozní příspěvek - tedy čerpaná výše se bude zachycovat na účet 672. Pokud by to bylo s vyúčtováním - tedy třeba nějaká částka na skutečně poskytnutý oběd (s tím, že dostávám zálohy, které se třeba po skončení roku vyúčtovávají), tak bych o tom správně měl účtovat následovně:

  MD 241/Dal 374                 přijetí zálohy

  MD 388/Dal 672                 nárok (dělal bych měsíčně/čtvrtltně) podle skutečného propočtu nároku (počtu jídel)

  MD 348/Dal 388 a MD 374/Dal 348       vyúčtování na konci roku podle skutečnosti

  MD 374/Dal 241                  případná vratka.

  Pokud by se nic nevypořádávalo a byla by to fixní částka, tak o tom můžete samozřejmě účtovat jako o běžném příspěvku od zřizovatele, jak jste zvyklí.

   Tak tolik asi obecný popis - moc jsem nerozumněl zadání, tak pokud bych se "netrefil" do problému, prosím o specifikaci na e-mail a zkusíme to dořešit.

• Operativní leasing

  22. 04. 2024

  Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem. Příspěvková organizace zřízená ÚSC by měla zájem o uzavření smlouvy na operativní leasing automobilu bez následného odkupu. Musí mít k tomuto kroku předchozí souhlas zřizovatele ? Jednalo by se v tomto případě pouze o pronájem vozidla ? Musela by organizace takto pronajatý automobil po dobu používání zařadit do majetku ? Děkuji za odpověď.

  Podle zákona č. 250/2000 Sb. je předchozí souhlas zřizovatele nezbytný v případě nájmu s právěm koupě věci (viz §35). V případě, který popisujete, by se ale jednalo jen o prostý pronájem. Zákon 250/2000 Sb. pro takový případ nepožřaduje předchozí souhlas. Samozřejmě máte jako zřzovatel ale právo vymínit si ve ZL, že i pro tento případ je nezbytný předchozí souhlas (tedy můžete jít dle mého názoru nad rámec toho, co zákon požadue - ale to je již jen z Vašeho rozhodnutí). 

  Operativní leasin bez následného odkupu = nájem a účtovalo by se o něm jako o nájmu.

  PO podle stávajících účetních pravidel nazařazujet takovýto automobil do majetku (ve svém maetku jej eviduje v tomto případě vlastník).

   

• mycí stroj ŠJ

  21. 04. 2024

  Pěkný den, vážený pane Nejezchlebe, prosím o zodpovězení dotazu : Škola zakoupila myčku do ŠJ za cenu Kč 187 tis včetně DPH včetně montáže. (cena bez dph je Kč 155 tis). Zaúčtovala jsem 042/321, úhrada 321/241, čerpání z FI 416/401, zařazení do majetku 022/042 v únoru 2024 (na částku Kč 187 704,90). První odpis proběhl v březnu 783,-- , účtování 551/082 a 401/416 . Po krátkodobém užívání kuchařky zjistily, že myčka do prostoru nevyhovuje. Paní ředitelka se domluvila s obchodním zástupcem, že si myčku firma zpět odkoupí a zároveň se domluvili na objednání nové myčky jiného typu za nižší cenu. Původní myčku za 187 Kč včetně DPH budu odepisovat 3 měsíce. (březen,duben,květen) než dojde nová myčka jiného typu (u ní je dodací doba 2 měsíce). Firma v cenové nabídce uvádí tyto položky : cenu za myčku jiného typu, montáž a doprava technologického celku + demontáž stávající myčky, vyčištění a prohlídka myčky po zpětném odkupu a zpětný odkup stávajícího mycího stroje. Přemýšlím nad tím, jak účetně tuto výměnu zpracovat. Navrhuji : 1. faktura - na jiný typ myčky za nižší cenu + částečná doprava a montáž jen k této myčce, účtovala bych stejně jako výše uvedené účtování 2. faktura - částečná doprava a montáž k původní myčce + vyčištění a prohlídka myčky po zpětném odkupu - to bych mohla účtovat pouze jako nákladový účet 518 3. faktura - zpětný odkup stávajícího mycího stroje = 162 tis včetně DPH, je možné, aby firma vystavila dobropis ????? Jak prosím dobropis zaúčtuji, když už myčku odepisuji ? Předpokládám, že doodepíši zůstatkovou cenu, 547/082 čerpání z fondu investic také zruším na původní myčku 401/416 a vyřadím z používání ? Prosím jak budu toto vše účtovat ? Velmi děkuji za odpověď.

  Děkuji moc za dovysvětlení. Důležitý aspekt pro mne je, že nejste plátci DPH - myslím si, že to by mělo ovlivnit pohled na danou transakci.

  Dle mého názoru máme dvě základní varianty, jak situaci řešit:

  a) varianta, že staré zařízení odprodáte a nové nakoupíte

  Problém této varianty dle mého názoru právě tkví v tom DPH, neboť Vy jako neplátci jste si při nákupu myčky nemohli uplatnit odpočet DPH. Nyní jim toto zařízení odprodáte samozřejmě bez jakéhokoliv uvedení daně - nicméně tím tu daň u staré myčky nijak neošetříme a ve svém důsledku tedy bude jen "odvedena" (myslím tím těch 32 tis. Kč). Obávám se, že díky tomuto aspektu Vám nabídnout v této variantě ještě méně peněz (že určitě nebudou chtít odkupovat tuto myčku za 162 tis. Kč od Vás, protože si myslí, že si z toho odečtou daň směrem dolů  tedy myslím si, že budou uvažovat tak, že odkup bude za 134 tis. Kč.

  Jinak zaúčtování v této variantě by bylo klasické v zásadě tak, jak ho popisujete - tedy:

  - faktura na novou myčku + související vedlejší náklady - klasické pořizování majetku

  - co se týká nákladů k původní myčce - souhlas to je náklad

  Vaše faktura za prode myčky - to by bylo:

  MD 311/Dal 646 (prodejní cena)

  Vyřazení myčky

  MD 553/Dal 082 - zůstatková cena

  MD 082/Dal 022

  Tvorba fondu z prodeje majetku:

  MD 401/Dal 416 ve výši ZC

  MD 416/Dal 548 ve výši rozdílu ZC a prodejní ceny (aby tvorba fondu byla ve výši odpovídající jen prodejní ceně. Zápis je to za mne dost nesmyslný, nicméně požadovaný ČÚS 704)

  No a potom tam bude zápočet pohledávky z prodeje proti závazkům z předchozích bodů - MD 321/Dal 311 ...

  b) varianta, že to dodavatel zdobropisuje - důvodem bude vrácení zboží

  Můj názor je, že tato varianta je lepší, neboť ošetří problém DPH (ve svém důsledku byste měli ušetřit). Vy byste na základě dohody s dodavatelem vrátili zboží a on by vystavil opravný doklad - dle mého názoru by to měl udělat na celou původní částku. Tím by si vyminusoval odvod DPH (a to DPH z původního prodeje myčky by tímto bylo ošetřeno).

  U Vás jen v této variantě nastane trochu tvůrčí práce, jak tento opravný doklad zaúčtovat. Já bych si klidně dovolil následující:

  MD 311/Dal 022 ve výši pořizovací ceny

  MD 551/Dal 082 (s minusem)  - storno odpisů, které se zaúčtovaly a k tomu storno tvorby fondu z odpisů MD 401/Dal 416 (zase s minusem). 

  Zároveň bych udělal minusové čerpání fondu na pořízení investice - tedy ve výši PC MD 416/Dal 401 (minus).

  Předpokládám, že dodavatel si bude chtít kompenzovat to, že opravný daňový doklad bude na původní cenu vyšší fakturací za provedené opravy a čištění - to bude klasická služba.

  No a potom nákup nové myčky - MD 042/Dal 321 

  Samozřejmě dále tam bude zápočet MD 321/Dal 311 a čerpání fondu investic na nákup nové myčky.

  Takže když to shrnu - určitě se mi jeví jako ekonomicky mnohem efektivnější jít přes opravný doklad podle §42 ZDPH v důsledku vrácení zboží - tedy VAR 2

• Vratka platby za storno nákupu ze školného minulého roku

  19. 04. 2024

  Dobrý den, prosím o radu. MŠ zaplatila 20. 10. 2023 zálohu ve výši 36834,- Kč na celokovovou lávku s řetězy, dne 29. 12. 2023 obdržela MŠ od dodavatelské firmy fakturu se zúčtováním zálohy, ale lávku nedodala s tím, že dodá na začátku roku 2024. Tato faktura byla zaúčtována jako platba ze školného 558/321 a zařazena do majetku MŠ 028/088. Poněvadž lávku do konce března 2024 ani po mnoha urgencích nedodali, ředitelka MŠ zažádala o storno objednávky. Pokud bude částka vrácena na účet MŠ jak postupovat když je hrazeno ze školného minulého kalendářního roku. Máme nyní alespoň do vyřízení vyřadit z majetku? Předem děkuji za informaci

  Toto je dost problém, který vyplývá z logiky, že se má účtovat u DDHM do nákladů bez ohledu na to, zda skutečně se maetek začal používat. To, co popisujete, že se stalo v roce 2023 je spíše zneužitím - pokud vůbec nebyla splněna dodávka, mělo to správně zůstat na zálohách a nemělo to být z nákladů čerpáno. Jen to uvádím jako upozornění na to, že jsme skutečně na pomezí oprav nesprávností minulých let.

  Pokud se budeme snažit obhajovat, že to do nákladů bylo zaúčtováno oprávněně, tak byste se nyní měli dle mého názoru dožadovat vystavení opravného daňového dokladu (z důvodu nesplnění dodávky). Tento opravný doklad byste zaúčtovali MD 311(377)/Dal 558 a MD 088/Dal 028. A za mne byste to měli udělat i v případě, kdy by odmítli doklad vystavit a nechtěli komunikovat. Prostě by to měla být pohledávka proti snížení nákladů (a budete se snažit obhajovat, že letošních nákladů). Nic jiného s tím dle mého názoru nevymyslíme.

• DPH u nájmu- různé

  18. 04. 2024

  Dobrý den, dovoluji se Vás požádat o zodpovězení dotazu ve věci DPH v souvislosti s pronájmem: 1) Město pronajímá prostory sloužící k podnikání, které ještě před účinností smlouvy opravilo. V konkrétním případě se jedná o výměnu výlohy, z ceny za výměnu výlohy si město nárokovalo odpočet DPH. Nájemní smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou za účelem provozování oční optiky, nájemné bude stanoveno + DPH, nájemce je plátcem DPH. Je tento přístup správný, když stanoví nájemné + DPH, když se jedná o „dlouhodobý pronájem“, který je osvobozen od DPH. Může se město takto rozhodnout i v případě, kdy žádnou opravu před uzavřením nájemní smlouvy neprovedlo, ale do budoucna opravu prostor bude provádět a z této opravy by si DPH chtělo nárokovat? 2) Město pořídilo nový pump park, při jeho pořízení si DPH nárokovalo. Poté město pronajalo pump park příspěvkové organizaci a stanovilo nájemné + DPH, zvlášť za nemovitosti a zvlášť za movitý majetek. Je to takto v pořádku? 3) Pronajímáme část pozemku za účelem umístění reklamního poutače (nájemce není plátce DPH) a dále část nebytového prostoru za účelem umístění nápojového automatu (nájemce je plátce DPH). Lze uplatnit osvobození od daně nebo musí být nájemné předmětem DPH?

  K jednotlivým bodům:

  a) pokud pronajímáte nebytový prostor plátci DPH k jeho podnikání (ekonomické činnosti) máte právo se rozhodnout podle §56a odst. 3 ZDPH, že tento nájem podrobíte dani (21 %). Pedy v případě, který popisujete je volba na Vás. Pokud je nájemce plátcem, který si daň plně odpočítá, lze jen doporučit, abyste pronájem s DPH volili (kvůli případným odpočtům daně). Samozřejmě je ale také v souladu s právem, pokud se rozhhodnete nájem osvobodit (jen to nebude efektivní).  A samozřejmě toto rozhodnutí může padnout kdykoliv, bez ohledu na to, jaké náklady vynakládáte, může se také měnit v průběhu existence nájemní smlouvy.

  b) obávám se, že v případě PUMP Parku je to nastaveno chybně (minimálně nemovitá část). Abyste se mohli rozhodnout u nemovitého majetku pro nájem s DPH, musí  být splněny dvě podmínky zákona (neřeším teď byty, bytové domy) - jednak nájemce je plátcem DPH a dále najatý maetek užívá ke své ekonomické činnosti. Rychle jsem se podíval na web provozovatele a podle něj se neplatí jakékoliv vstupné - využití pro koncové uživatele je zdarma. Tedy předpokládám, že PO nemá toto ke své ekonomické činnosti a tudíž nelze zvolit nájem s DPH (a z toho vyplývá, že odpočet DPH z výstavby PUPM Parku byl pravděpodobně neoprávněný). Samozřejmě to, co zde popisuji se týká pronájmu nemovitého majetku, nájem movitostí je automaticky s DPH. Nicméně je potřeba ještě zvážit další věc (obecně - i ve vztahu k movitému majetku) - pronájmy do PO jsou obecně problém a navíc tady bude situace, že se pronajímá majetek, který PO ke své ekonomické činnosti nevyužívá (tedy je to jen dofinancováváno zřizovatelem). za mne to působí jako dost umělý konstrukt.  Tedy v tomto případě se domnívám, že tato situace v pořádku není.

  c) záležitost popsaná v bodě c) je diskusí trochu o jiné záležitosti - jedná se zde totiž o tom, zda se vůbec jedná z pohledu DPH o nájemní vztah. Jednou z charakteristik nájmu pro účely DPH je skutečnost, že je zde výhradní užívání ze strany nájemce (a nájemce daný pronajatý prostor ovládá). Pokud je to tak, že za účelem umístění reklamního poutače je pronajat třeba pozemek 2x4 metry s tím, že nájemce ho má ve svém výhradním užívání (já tomu říkám - "může si tam pást svoje ovce ...") - potom je to nájem z pohledu DPH  (tedy neplátci musím nájem osvobodit). Pokud je to ale tak, že na Vašem pozemku má právo reklamní poutač umístit, ale jinak ten pozemek nadále využíváte Vy jako vlastník (případně někdo jiný), nejsou naplněny charakteristiky nájmu pro účely DPH a musíte to zdanit, protože je to obecná služba. No a u umístění nápojového automatu je to obdobná diskuse, která je navíc spojena s tím, do jaké míry nájemce ten prostor ovládá ... - tedy pokud bych měl nájemcem plátce, neváhám ani vteřinu a nájem sjednám s DPH 21 % (protože u nájmu plátci DPH mohu zdanit a u obecné služby musím zdanit - takže zdaněním v tomto případě nic nemohu zkazit).

• účelový znak

  17. 04. 2024

  Dobrý den, jsme střední škola PO, je někde v zákoně nebo ve vyhlášce stanoveno, že PO musí v účetnictví používat účelový znak pro účtování dotací ve výnosech a v nákladech? Děkuji za odpověď.

  Odpověď je jednoduchá - není. Takže pokud si to nevymíní poskytovatel dotace ..., tak to povinností pro Vás není.

• FKSP - produkty spoření na stáří

  16. 04. 2024

  Dobrý den, Jsme základní škola a můj dotaz se týká poskytování příspěvků na produkty na stáří z FKSP. První platbu za leden-březen budeme vyplácet v dubnu, poté již budeme příspěvky posílat pravidelně měsíčně (kdo odpracuje duben, pošleme peníze v květnu). Někteří zaměstnanci měli smlouvy založené již dříve, ale řada zaměstnanců si založila nové smlouvy v průběhu ledna až března. Můj dotaz zní: Zaměstnanec je v pracovním poměru od začátku roku, ale smlouvu na penzijní spoření (nebo jiný produkt) si založil např. v březnu, s účinností od 1.4. Za které měsíce má nárok na příspěvek? Od ledna (tyto měsíce skutečně odpracoval) nebo od března (musí existovat smlouva), nebo od dubna (kdy nabyla smlouva účinnosti)? A ještě jsem se chtěla zeptat na situaci, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr. Můžeme mu příspěvek za poslední odpracovaný měsíc vyplatit až v následujícím měsíci, kdy už vlastně není zaměstnancem?

  Tady si myslím, že je to skutečně na Vás - pravidla si stanovujete Vy (zákon 250/2000 Sb. to nijak nestanoví a vždy se jen budou objevovat maximálně nejrůznější názory - často založené na diskusi o tom, co se ještě považuje za diskriminaci a co nikoliv).

  Takže třeba v tom Vámi uvedeném příkladu na to, kdy nárok začne vznikat, se domnívám, že si můžete zvolit jakoukoliv variantu z Vámi uváděných - samozřejmě ji musíte dát do vnitřních pravidel (nebo kolektivní smlouvy).

  To ukončování je "diskutabilní" - já jsem zastánce toho, že pokud definujete, že nárok mu vzniká ve vazbě na odpracované měsíce, že je možné ještě dovyplatit třeba v květnu za duben, i když v dubnu ukončil pracovní poměr (bude to založeno tím, že mu vznikl nárok na příspěvek podle Vámi stanovených pravidel).

• Věcné dary zaměstnancům

  15. 04. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Je možné pořídit z neúčelových finančních darů věcné prostředky pro zaměstnance mimo FKSP? Jednalo by se i o technicko-hospodářské pracovníky, kteří k výkonu své práce žádné pracovní oděvy nepotřebují. Uvažuje se o pořízení fleecových vest. Našli jsme pouze ustanovení § 37 rozpočtových pravidel, kde je možné peněžité nebo věcné dary hradit pouze z FKSP. Děkuji za odpověď. Hezký den.

  Jestli to správně chápu - jednalo by se o "jednotné oblečení" určené k nošení na pracovišti. Za těchto okolností by nebylo problémem, pokud by se pořizovalo z provozu nebo třeba z těch neúčelovýh finančních darů. Toto není dar zaměstnancům .... 

• cestovní náhrady

  12. 04. 2024

  Dobrý den, prosím o radu: Učitel jede s dětmi na exkurzi nebo výlet. Akce trvá 6 hodin. Na základě cestovního příkazu má nárok na stravné. Po návratu ale stihne ještě ve školní jídelně oběd. Má v tomto případě současně nárok na vyplacení stravného? A může mu být vůbec poskytnutý oběd s příspěvkem z FKSP, pokud nebyl na svém pracovišti, které má v PS? Na oběd s příspěvkem z FKSP má nárok po odpracování 3 hodin, ale nevím, jestli se to vztahuje i na uvedné výlety mimo pracoviště.

  Já se obávám, že v tomto případě to bude spíše opačně než to asi nyní máte.

  Ten zaměstnanec bude mít určitě nárok na stravné při pracovní cestě, nicméně pokud nebude kromě toho výletu ještě alespoň 3 hodiny na pracovišti, nmá nárok na zvýhodněný oběd a tí ani na čerpání FKSP. Viz vyhláčka 84/2005 - §3 odst. 4. Tedy tento zaměstnanec by měl případně obědvat za plnou cenu (pokud bude obědvat).

• Obědy

  11. 04. 2024

  Dobrý den , mám dotaz ohledně zaúčtování faktury za obědy zaměstnanců. Máme fakturu na obědy od plátce DPH. Cena oběda 80 Kč vč.DPH. Zaměstnavatel poskytuje příspěvek z FKSP 16,97 Kč, zaměstnanec hradí 26 Kč vč.DPH , náklady organizace 37,03 Kč. Jsme plátci DPH. Jakým způsobem zaúčtovat. Máme nárok na odpočet DPH z faktury? Musíme odvádět DPH z úhrad zaměstnance?

  Rovnou uvádím, že toto téma je z mého pohledu dosti sporné. Důležitá je pro mne skutečnost, že obědy nepřipravujete sami, ale nakupujete je od jiné osoby (raději to zdůrazňuji, protože pokud byste vařili sami, měl bych jiný přístup k této věci).

  První variantou dle mého názoru je účtovat úplně "mimo režim DPH" - fakticky jako přeúčtování. Tedy neuplatnit si odpočet DPH a neodvést ani na výstupu. Argumentoval bych nejen aplikací režimu přeúčtování, ale také i použitím judikátu ESD č. 612/21 - tedy arumentovat, že to není vlastní činnost oranizace, že pouze "přeprodává obědy" bez jakékoliv vyhlídky na zisk (pokud vezmeme pouze porovnání ceny nakoupeného oběda a platby zaměstnance). Zaúčtování by v této situaci bylo jednoduché:

  MD 335           co si zaplatí zaměstnanci

  MD 412            příspěvek z FKSP

  MD 527            zbytek

                                                                Dal 321.

  A inkaso od zaměstnanců - MD 241/Dal 335.

  Za mne bych asi tuto variantu nyní použil (zejména poté co vyšel výše zmíněný judikát).

  Variantu uplatnit plný odpočet DPH z ceny 80 Kč a odvést DPH z té částky 26 Kč (platba od zaměstnance) - musím říci, že já bych nyní do toho právě pod dojmem judikátu C 612/21 nešel.

  Potom je ještě jeden pohled - brát obědy jako nutný náklad k zajištění chodu organizace (tedy jako celkovou součást ekonomické činnosti). Tím, že jste organizace pohybující se v sociálních službách předpokládám, že máte nárok na odpočet DPH koeficientem - tedy na vstupu z došlé faktury za obědy  by byl nárok na odpočet DPH koeficientem - s argumentem, že je to fakticky režijní náklad související s chodem organizace - tedy jak k osvobozeným tak i zdaňovaným plněním. No a jedním z těch souvisejících zdaňovaných plnění by byla i úhrada od zaměstnance. Tento pohled má také svou určitou logiku a za mne by představoval asi druhou možnost, ak k této problematice přistoupit.

• Prodej dřeva

  11. 04. 2024

  Dobrý den, máme PO Technické služby, které byly Radou města pověřeny agendou těžby a prodeje dřeva z lesů, které jsou města, včetně přijímání plateb; přijaté platby za prodej dřeva budou příjmem Technických služeb. Prosíme o radu jak zaúčtovat přijatou fakturu za lesnickou činnost (tzn. těžba dřeva=služba) a přijaté platby za prodej dřeva. Aktuálně účtujeme pod VHČ, přijatou fakturu na 518 a příjem za dřevo 602, ale náklady jsou vyšší než příjem a tzn., že hospodářský výsledek za VHČ je v mínusu. Děkuji.

  Tak prvotně bych chtěl zdůraznit, že je na rozhodnutí Města, zda lesní hospodářství bude směřováno do hlavní nebo doplňkové činonosti. Tedy varianta "les jako činnost hlavní" je také naposto normální.

  Pokud Město řekne, že požaduje, aby byla daná činnost prováděna bez ohledu na dosažení zisku či ztráty, tak by asi dávalo logiku, aby klidně byla klasifikována jako činnost hlavní.

  Teď k té ztrátovosti - nezdá se mi, že by to nyní mělo být tak, že tržby za dřevo jsou nižší než náklady na vlastní těžbu (těžební činnost).

  Tak bych trochu odhadoval, že tam mohou být dva faktory ztrátovosti:

  a) časový faktor - tedy, že existuje nějaký časový nesoulad mezi těžbou a prodejem dřeva. pro tyto případy byste měli mít sklad děřeva - případně to může být ve dvou fázích (jak mám zkušenosti) - jednak dřevo "vytěžené" a dále dřevo "vytěžené a přiblížené na odvozní místo;". Takže tady ten aspekt je jen o účtování na účet 123 proti změně stavu výrobků ...

  b) o jaké náklady se jedná - tak trochu odhaduji, že významnějším faktorem může být to, že kromě nákladů na těžbu jsou tam i náklady na pěstební činnost (zalesňování, mechanická a chemická ochrana mladých porostů ...) a případně i náklady na opravy lesních cest a tyto náklady skutečně mohou být vysoké (zejména pokud v nedávné době byla vysoká těžba dřeva). Tyto náklady částečně mohou krýt zisky z prodeje dřeva, objevují se dotace na pěstební činnost, ale je klidně možné, že těžba je malá a nestačí to a výsledkem je ztrátovost provozování lesního hospodářství (a je někdy nutno počítat s tím, že to bude dofinancovávat zřizovatel). 

• Stravování zaměstnanců

  10. 04. 2024

  Dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat k dotazu ze dne 03.04.2024 - příspěvek na stravování - osvobození od daně. Jsme také příspěvková organizace zřízená ÚSC. Máme vlastní jídelnu. Naši zaměstnanci platí oběd 30 Kč (jen potraviny), z FKSP si přispíváme 5 Kč. Jde mi o to, jakou cenu zapsat do mzdového listu jako nepeněžní příspěvek zaměstnavatele. Vaříme pro cizí strávníky - cena obědu 90 Kč (potraviny, věcné a mzdové náklady, zisk) a také vaříme pro zaměstnance jiných škol 80 Kč (máme v hlavní činnosti - účtováno bez zisku - jen věcné a mzdové náklady). Máme zapsat do mzdového listu cenu 60 Kč, nebo 50 Kč za oběd? Z jaké ceny to máme toto zvýhodnění počítat?

  Ono to vůbec není jednoznačná záležitost - cituji z metodické informace GFŘ k zaměstnaneckým benefitům od 1. 1. 2024 - část k oceňování majetku:

  Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze určit také rozdílem mezi úhradou zaměstnance za poskytnuté plnění a částkou, kterou zaměstnavatel za poskytnuté plnění účtuje jiným osobám ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 ZDP (samozřejmě i v tomto případě lze vycházet z rozdílu mezi částkou hrazenou zaměstnancem a oceněním poskytnutého plnění podle zákona o oceňování majetku).
  V praxi se budou vyskytovat situace, kdy shodné plnění poskytuje zaměstnavatel různým odběratelům za různé ceny. Pro účely určení výše nepeněžního příjmu zaměstnance lze zvolit takovou z cen účtovaných třetím osobám, která není ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele a teoreticky by tedy byla pro zaměstnance dostupná.

  Příklady:
  - Zaměstnavatel účtuje třetím osobám ceny v závislosti na množství odebraného zboží či služeb – pokud platí, že skupina zaměstnanců nebo jiných osob, které by se spojily za účelem pořízení předmětného plnění v obdobném rozsahu, by rovněž získala nižší ceníkovou cenu, je akceptovatelné využít pro ocenění nepeněžního plnění zaměstnance tuto cenu účtovanou třetím osobám (nebude tedy striktně posuzována srovnatelnost individuální pozice každého jednotlivého zaměstnance a třetí osoby, které je účtována, ale hypotetická dosažitelnost takové ceny). Toto zjednodušení však nesmí vést ke zjevnému nepoměru ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance stanoveného tímto způsobem a obvyklé ceny, resp. cena využitá pro porovnání musí odpovídat běžným obchodním vztahům, nemůže být nižší než související náklady apod.
  - Tento způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít například v případě, kdy zaměstnavatel provozuje vlastní závodní stravování, ve kterém je umožněno stravování za úplatu třetím osobám nebo pokud je třetím osobám umožněno využití rekreačního zařízení zaměstnavatele za úplatu apod.
  - V případě využívání jídelny či jiných zařízení zaměstnavatele ze strany bývalých zaměstnanců (např. důchodců) je možné jim účtovanou cenu využít pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pouze za předpokladu, že je stanovena na úrovni obvyklé ceny nebo kalkulována s marží při zahrnutí všech relevantních nákladů a není
  dotována ze strany zaměstnavatele.
  - Pokud je cena účtovaná zaměstnavatelem jiné osobě ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele nebo specifickým obchodním záměrem (například je účtována cena pod úrovní výrobních nákladů s cílem proniknout na určitý trh nebo zalistovat produkt u určitého prodejce, důvodem účtování nižší ceny je nějaká forma barterového ujednání nebo v případě bývalých zaměstnanců (důchodců) zohlednění této skutečnosti s ohledem na jistou formu ocenění předchozích přínosů zaměstnavateli apod.), nelze takovou cenu účtovanou jiným osobám využít pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance.

  Takže když si to pozorně přečtu, tak připouští, že pokud by zaměstnanci běžně dosáhli na cenu 80 Kč za oběd (protože jsou učitelé), má být ve vztahu k nim vzata jako obvyklá cena 80 Kč. Nicméně podmínkou je, že se nemí jít pod náklady. Inkriminovanou část jsem vyznačil tučně. Takže za předpokladu, že 80 Kč není pod úrovní skutečných nákladů, můžete považovat za nepeněžní příjem částku 50 Kč. Naštěstí je to jen teoretická diskuse, protože se vždy vejdete při těchto částkách do osvobození.