Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
mohla bych poprosit o konzultaci? Zřizovatel (obec) chce abychom v nové domě s pečovatelskou službou v rámci doplňkové činnosti příspěvkové organizace (pečovatelská služba) zajišťovali:
pronájem a správu bytů v domech s pečovatelskou službou – uzavírání smluv o nájmech bytů a nebytových prostor, dohod o zániku nájmů bytů a nebytových prostor, vybírání předepsaného nájemného a úhrad za služby spojené s užívání bytu, vykonávání úkonů k zajištění řádné správy, údržby a oprav domovního bytového a nebytového fondu atd. Zatím není jasné v jakém vztahu k nemovitosti budeme (výpůjčka, svěření). Nejsme plátci DPH. Nemáme s tímto žádné zkušenosti, doposud jsme poskytovali jen sociální a zdravotní služby. Můžete mi prosím všeobecně napsat, co všechno to pro nás bude znamenat? Kde bych mohla dohledat informace? Děkuji.}
Myslím si, že to pro Vás znamená potenciálně značnou komplikaci:
a) otázka DPH - pokud budete vybírat nájemné svým jménem a na svůj účet, bude se ednat o plnění, které vstupuje do obratu. Pokud dojde spolu s dalšími plněními, které do obratu vstupují a již je realizujete v současnosti (například půjčování kompenzačních pomůcek ...), k překročení limitu 2 mil. Kč, stanou se z Vás plátci DPH. To by neznamenalo podle mých zkušeností u organizace Vašeho typu ani tak zátěž finanční jako spíše organizační nesnáz (je potom mnohem složitější účetnictví ...). Nájemné za byty, sociální služby v rozsahu plnění podle zákona 108/2006 Sb., případně nějaké zdravotní služby by byly od daně osvobozeny (vykazovaly by se na ř. 50 přiznání), nějaké příjmy by byly zdaněny (tady neumím říci podrobnosti, neboť neznám Vaši činnost - na webu jsem si všiml, že by to mohlo být třeba to půjčování pomůcek, možná přeprava imobilních osob - pokud se nevejdeme do služeb podle zákona o sociálních službách). No a ve vazbě na to by se případně uplatňovaly nějaké odpočy - u vstupů využitých jen ke zdańované činnosti by to byl plný odpočet DPH (těch by ale asi bylo minimum) a u vstupů využitách ke zdaňovaným a osvobozeným činnostem - odpočet koeficientem (otázkou je, jak by ten koeficient byl vysoký, protože ve Vašem případě by hodně byly domininatní právě plnění osvobozená od DPH. Je možné, že by koeficient ve svém důsledku byl tak nízký, že by tyto odpočty neměly u Vás ani význam. Tak tolik asi popis v krátkosti (samozřejmě nejsem schopen popsat, co všechno musíte řešit jako plátci DPH) - Vy byste se nyní měli začít zajímat zejména o to, kolik je to bytů, jaký by měl být nájem a zda je reálné riziko překročení toho limitu 2 mil. Kč za rok.
b) no a potom e tady i otázka daně z příjmů - nájemné patří mezi činnosti, které jsou vždy předmětem daně (u poplatníku s úzkým základem daně, což jste Vy - respektive předpokládám, že nejste registrovaný poskytovatel zdravotní péče). Takže k němu budete potřebovat přiřadit náklady. Pokud by to bylo třeba v režimu, že nájmy budou ve výši 3 mil. Kč za rok, budovu budete mít ve výpůjčce (tedy žádný náklad), nějaké opravy a údržba vzhledem k tomu, že objekt je nový budou 100 tis. Kč a k tomu se Vám ještě k objektu povede přiřadit třeba režii za 200 tis. Kč, tak by Vám vyšel najednou základ daně z přímů 2,7 mil. Kč, což by samozřejmě bylo devastující (respektive by to vedlo k odvodu daně). Takže pokud by toto nastalo, tak tam potřebujete alespoň dát odpisy - takže by dávalo logiku mít budovu nikoliv vypůjčenou, ale třeba ve správě (pokud tedy daný objekt má nějakou solidní daňovou vstupní hodnotu, což znamená přeloženo, že nebyl plně stavěn převážně z dotací, které snižují daňovou vstupní cenu majetku). Takže toto je druhé riziko - může to vést k tomu, že se bude zbytečně odvádět daň z příjmů v porovnání se situací, kdy by si nájem inkasoval zřizovatel (který zdańuje sám sobě).
Být na Vašem místě, tak hodně důrazně promluvím se zřizovatelem, zda by nepreferoval spíše variantu, že nájemné v bytech bude hrazeno zřizovateli (případně, že to budete vybírat jeho jménem). Klidně se o dům můžete starat - může se to dát jako další činnost ve ZL (to není až takový problém - prostě byste jen měli další nákladové středisko kryté příspěvkem zřizovatele).
Pokud by zde byly nájmy ve větším rozsahu a nájem byl výnosem příspěvové organizaci, koukají z toho spíše jen samé problémy.
Dobrý den,
jsme základní škola zřizovaná obcí, můj dotaz se týká třídních fondů. Třídní fondy jsou takovou zvláštní kategorií, ke které každý přistupuje různě, od "ticho po pěšině" až po různé způsoby vykazování. Setkal jsem se s přístupem, že se jedná o jakýsi příspěvek rodičů na nákup učebních pomůcek, školních akcí apod. V tom případě je účtováno třeba přes 324. Nebo také s přístupem, že peníze vybírá někdo z rodičů a nejsou tedy příjmem školy, pak nejsou účtované vůbec. Podle mého názoru jde o jakýsi příspěvek škole, tedy je nezbytné o něm nějakou formou účtovat. Uvažuji o tom, že bychom tyto příspěvky považovali za neúčelový dar škole (což vlastně jsou), v případě, že by rodič chtěl potvrzení, dostal by darovací smlouvu, kterou by mohl uplatnit v daních. Příjmy do třídních fondů a jejich čerpání bychom účtovali přes 414. Myslíte si, že je tento postup možný? Případně, jaký postup byste v případě třídních fondů doporučil?
Děkuji za odpověď}
Slovo "ticho po pěšině" či režim "opatrného našlapování" - to je asi přesný popis toho, co se v této oblasti reálně děje. Máme skutečně názory od toho, že se o tom rozhodně nesmí účtovat v účetnictví školy až po názory, že určitě musí ....
Můj názor k tomu je asi následující:
- prvotní mou otázkou je, co se stane, pokud přide zloděj a tyto peníze ukradne. Pokud řeknu, že problém má škola a že jí díky tomu vznikne potenciální závazek k rodičům (pokud se peníze třeba vrací, případně nemlže opětovně požadovat, aby rodiče zaplatili peníze na výlet ...) - potom musím připustit, že tyto prostředky mají být nějak zachyceny v účetnictví (neříkám průběžně při každém pohybu - mohou to být třeba stavy vždy k určitému období). Pokud je někdo schopen vyargumentovat, že škola s tím nemá nic společného a je to třeba problém učitele jako fyzické osoby, případně jak naznačujete nějakého rodiče, který peníze vybírá a stará se o ně - potom OK - nechť o tom škola neúčtuje. Nicméně optikou tohoto kritéria většinou dojdu k tomu, že by to škola nějak zachytit v účetnictví měla (ale je to případ škola od školy).
- pokud dojdeme k tomu, že se to má zaúčtovat, tak řeším povahu těchto peněz. Já mám zkušenost, že se to většinou používá na akce, které by rodič stejně musel zaplatit. Dokonce pokud třeba dítě dlouhodobě onemocní, že se třeba peníze vrací. Z toho důvodu se mi nelíbí logika darů (jednak kvůli vratkám, ale také i kvůli tomu, že je to často jednorázově placená částka na to, co by rodič měl stejně platit) - takže já bych potvrzení o daru nedával. Většinou spíše skončíme v tom, že to zachytíme jako závazek (účet 378).
Takže potom bych měl třeba režim MD 261/Dal 378 a zase použití MD 378/Dal 261 (tedy rozvahové účtování). Pokud by podle školou nastavených pravidel se peníze nevracely a nějaké by zbyly, tak by tady mohlo být zaúčtování MD 378/Dal 649.
Jak jsem uvedl - výše uvedené zaúčtování ne nutně při každém pohybu, ale například měsíční obrat MD a Dal na základě podkladů o tvorbě a čerpání. Na to moc apeluji - tím, že tyto peníze se nachází dost často v šedé zóně, tak ať již účtuji nebo ne, je potřeba na úrovni ednotlivých tříd mít řádně zdokumentováno, jaké peníze byly přijaty a na co byly vydány. Pokud je v tomto nepořádek, tak si koledujeme o průšvih. Tato evidence je mnohem důležitější než diskuse o tom, zda účtovat a případně jak.
Dobrý den,
základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí, zřídila transparentní účet, na nějž zejména rodiče žáků posílají účelově neurčené dary škole. Banka z tohoto účtu účtuje poplatky a současně připisuje úroky. Můj dotaz je na Váš názor na účtování. Přijaté dary bychom dávali jako zdroj rezervního fondu (414), jejich čerpání jako čerpání rezervního fondu. Přemýšlím ale, zda poplatky na tomto účtu mají být čerpány také z těchto darů (co ale potom úroky, byly by zdroj RF?), nebo jestli je hradit z provozních prostředků a například měsíčně přeposílat z účtu školy na transparentní účet (obdobně jako u FKSP)? Já bych se přikláněl k variantě přeposílání.. A druhý dotaz, bude transparentní účet vykazován normálně na účtu 241?
Děkuji za odpověď}
Nejprve k tomu druhému - pokud je to účet určený pro financování činnosti organizace - potom určitě ano - použijte účet 241 (účet 245 není pro tyto případy určitě správný - toto nejsou "cizí prostředky").
Pokud se týká zaúčtování - jestliže zdroj jsou dary - tak MD 241/Dal 414 je určitě správně a použití potom MD 414/Dal 648. To je naprosto v pořádku.
Úroky - podle mne si nemůžete definovat, že by byly zdrojem fondu (úroky nejsou darem ... - nevejdu se do zákona č. 250/2000 Sb., který vymezuje, z čeho se tvoří rezervní fond). Tedy u nich to určitě bude výnos na 662 a nemůže se jednat o zdroj RF. U bankovních poplatků je to diskutabilnější - podle mne bych i mohl stanovit, že z darů kryi náklady na poplatky - tedy poplatek by se stejně musel zaúčtovat MD 518/Dal 241 a čerpání 414/648.
Nicméně myslím si, že se Vám bude lépe pracovat s tím, že budete dokumentovat využití daru například na nákup vybavení - než na bankovní poplatky. Takže pokud již úroky budou ve výnosech a na bankovním účtu budou také poplatky, tak já bych poplatky hradil z provozu a rozdíl poplatků a úroků převáděl mezi účty. To znamená docházím k tomu samému, co navrhujete.
Dobrý den pane inženýre,
v loňském roce předala obec příspěvkové organizaci budovu tělocvičny.
Letos k 30.9 předala technické zhodnocení této budovy v hodnotě 4.886.557,07 Kč, z toho je dotace 1.629.100,-.Odepisovat se bude od října, životnost 50 let, způsob rovnoměrný.
Chtěla bych poprosit o správné účtování .....}
Abychom si to mohli kompletně ukázat, tak já si třeba ještě udělám modelový příklad, že ta tělocvična (před technickým zhodnocením, ale po odpisu provedeném 30. 9. měla následující hodnoty:
pořizovací cena 10 000 000
oprávky 4 000 000
tedy ZC byla 6 mil. Kč a na této budově nebyla žádná dotace (tedy neměli jste 403 svázanou s touto budovou). Prosím toto si musíte naaktualizovat podle Vašich hodnot - já to nyní ukazuji jako model.
Předání TZ budovy od obce zaúčtujete:
MD 021 4 886 557,07 Dal 403 1 629 100
Dal 401 3 257 457,07
Pro odepisování je dále potřeba spočítat transferový podíl. ten by v tomto modelu byl v hodnotě:
1 629 100/(6000000+4886557,07) = 0,14964327
No a potom můžeme začít účtovat odpis - pokud se bavíme o odpisech na 50 let, tak předpokládám, že aplikujeme režim 2% ročně z pořizovací ceny - tedy měsíčně 0,166666... procent.
Takže odpis by v mém příkladu byl měsíčně 18 144 Kč (pokud to zaokrouhlím) - MD 551/Dal 081
K tomu rozpuštění transferu - 18 144 Kč * 0,14964327 = 2715,13 Kč - MD 403/Dal 672
A tvorba fondu investic rozdíl výše uvedených částek 15 428,87 Kč - MD 401/Dal 416
Takže si to prosím přepočtěte podle toho, jaké hodnoty tělocvičny máte před zařazením technického zhodnocení.
Dobrý den
chtěla bych se prosím zeptat, zda v přiznání DPH na řádku 50. ( bez nároku na odpočet) jsem povinna vykázat plnění od pojišťovny ....v rámci povodní.
Děkuji a s pozdravem}
Ne. Plnění od pojišťovny není předmětem daně, neboť Vy neposkytujete pojišťovně žádné plnění. Dostáváte pouze platbu jako náhradu škody, ale nic jí za to nedodáváte.
Takže taková náhrada škody nemůže do přiznání k DPH vůbec vstupovat.
Dobrý den, prosím o radu. Naše škola dostává pro žáky školy věcné dary ve formě knih do školní knihovny, sportovních pomůcek do TV apod. od rodičovského sdružení zřízeného při naší škole (samostatné IČ - Účelem Spolku je zejména:
- spolupráce se školou a kontrola činnosti školy v zájmu studentů,
- spolupráce se školou při výchově a pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí,
- přenášení informací mezi školou a rodiči,
- materiální podpora akcí pořádaných v rámci školní a mimoškolní činnosti.)
Potřebovala bych poradit jak v tomto případě postupovat. Máme s RS uzavřít darovací smlouvu na věcný dar, nebo na dar peněžní účelový (v případě, že by pomůcky nakoupila škola z poskytnutých účelových finančních prostředků). Je tento postup správný?}
Obě varianty jsou možné:
- buď bude smlouva na věcné dary a při předání daru účtujete MD 501/Dal 649 (případně pokud by koupili třeba DDHM - nějakou pomůcku nad 3 tis. kč... - potom MD 558/Dal 649 a MD 028/Dal 088)
- nebo Vám poskytnou finanční dar a kupovat budete Vy - potom příjem daru - MD 241/Dal 414 a dále nákup MD 501/Dal 321 (pokud to bude materiál) a použití daru MD 414/Dal 648.
Jakou variantu zvolíte - to je na Vás.
Dobrý den, prosím jak zaúčtovat přijatý finanční dar účelový (15 000 Kč na náklady spojené s výtvarným tvořením žáků - materiál) a darovanou švédskou bednu (DDHM) od s.r.o. Zřizovatel dar schválil. Předem moc děkuji za odpověď.}
Nejdřív věcný dar v podobě švédské bedny:
- musíte si i nějak ohodnotit - kolik by asi stála v tom stavu, v kterém jste ji dostali - pokud je starší, vyšel bych třeba z nějaké analogie na BAZOŠI
https://sport.bazos.cz/inzeraty/svedska-bedna/
no a potom by zaúčtování bylo MD 028/Dal 088 a MD 558/Dal 649 - v té ceně, v jaké to oceníte
Finanční dar na tvoření (nákup materiálu).
Příjem daru - MD 241/Dal 414 a potom jak budete nakupovat ednotlivé věci, tak MD 501/Dal 321 (261) a proti tomu rozpouštění daru do výnosů MD 414/Dal 648.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda je možné čerpán z Fondu odměn poukázky na knížky, vitamíny, věcné dary apod., tím, že je teď nižší příjem do FKSP díky 1%, chtěla by to MŠ řešit touto cestou.}
To nepůjde. Zatímco FKSP je nyní z hlediska určení čerpání silně "rozvolněn", tak u fondu odměn je to hodně striktní - viz §32 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.
(3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy.
To ustanovení je striktní, nedává možnost další rozšiřujících alternativ. Pokud byste použili fond odměn na to, co uvádíte, tak se vystavujete riziku napadnutí za porušení rozpočtové kázně.
Dobrý den pane inženýre, prosím o ujištění.
Naše škola PO pořádá od září do dubna přípravné vzdělávací kurzy zakončeného jednotlivou zkouškou, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, v souladu s § 113 školského zákona. Tato činnost je doplňková.
V případě, že poskytneme účastníkům kurzu občerstvení - kávu, vodu s citrony, hrazené z výnosů kurzů, musíme účtovat na 513 a bude daňově neuznatelné.
Ale kdyby v parametrech kurzu bylo uvedeno, že součástí poplatku za kurz je i občerstvení, mohlo by se účtovat na 518 a bylo by nákladem uznatelným?}
Já bych s Vámi obecně souhlasil - tyto náklady, které vynakládáte, nemají totiž vyloženě charakter reprezentace - není to o občerstvení při jednání s obchodními partnery nebo třeba při nějaké obecné propagační akci organizace apod.. Cíl je zde jiný - již realizuete činnost, která e předmětem daně a k ní máte určité náklady.
Pokud jsou tyto potraviny poskytovány v přiměřeném množství (což samozřejmě může být subjektivní) měly by být brány jako nezbytný náklady vynaložený k dosažení zdaňovaných příjmů (fakticky stejně jako když naše společnost pořádá školení a samozřejmě zaišťuje i občerstvení). Prokázání pozvánkou by bylo samozřejmě dobré, dále by stálo za to mít kalkulaci prokazující, že s tím počítáte jako s jedním z nutných nákladů na realizaci kurzu. Za mne za těchto okolností - daňově 518 je v pořádku.
Dobrý den, moc prosím o Vaši odbornou radu.
Jsme zdravotní zařízení zřízené Ministerstvem zdravotnictví.
V majetku máme zavedeno na kartě oplocení celého areálu (zděný plot). Z jedné strany oplocení sousedí s areálem druhé firmy. Tato firma kvůli stavbě na svém pozemku po dohodě zbourala část našeho plotu aby ke stavbě měli přístup s tím, že nám postaví plot nový. Nový plot má jiné rozměry i materiál, je ale nadále umístěn na našem pozemku. Dále chceme na plot z naší strany od místního umělce nechat udělat malbu za cca 100 tisíc včetně DPH.
Musíme tuto část nového plotu nějak zavést do účetnictví (případně jak zavést a účtovat) i když z naší strany nebyla vynaložená žádná částka na jeho zhotovení? A spolu s tím souvisí, jak účtovat o malbě od umělce na tuto nově zhotovenou část plotu?
Předem moc děkuji za Vaše odpovědi.}
Děkuji za dovyjasnění - tedy byť došlo k dílčí změně umístění plotu, tak stále jsme v režimu, že nová část plotu je na Vašem pozemku a tento nový plot by měl být ve Vašem vlastnictví.
Za těchto okolností bychom správně měli zaúčtovat buď pořízení nového plotu (případně se k tomu zachovat jako TZ plotu původního - nahrazuje se jeho část ...). To, že se k tomu mám chovat jako k investici, vyplývá zejména z toho, že se mění rozměry a pokud správně chápu je to i kompletní nahrazení původního v té inkriminované části. Tedy znamenalo by to v nějaké běžné ceně (kolik by nás to standardně stálo) zaúčtovat MD 042/Dal 401 a dále MD 021/Dal 042 (tedy fakticky účtování o "daru").
No a umístění malby - to se v minulosti dost řešilo. Dospěli jsme k závěru, že i estetično je parametr pro hodnocení TZ - protože touto malbou získává plot novou funkci, kterou neměl (to byl třeba závěr jednoho případu, který jsme si nechávali zatřiďovat v minulost od SIAK). Takže za mne i toto investice - MD 042/Dal 321 a potom MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401. Bude to TZ plotu (tedy s plotem to bude odepisováno).
Pěkný den, prosím o informaci, zda je možné dát do účetnictví paragon vytištěný z aplikace obchodního domu (např. Albert). Tento doklad má zaměstnanec (kupující) v mobilu, pro účely proplacení přikládá pouze tento doklad. Je to prosím možné?
Na dokladu je částka, firma s IČ, datum, doklad číslo, položka.
Děkuji za odpověď.}
Za mne ano - osoba odpovědná za účetní případ by měla autorizovat, že daný nákup je skutečně pro potřeby organizace a je v pořádku a potom nevidím problém s tímto typem podkladu pro Váš účetní doklad (buď pokladna - tedy pokladní výdajový doklad, či třeba čerpání na kartě - tedy potom podklad v řadě dokladů u banky... - respektive čerpání karty)..
Dobrý den,
naše organizace MŠ obdržela investiční dar = stínící plachty v hodnotě 70tisíc.Můžu poprosit o radu jak účetně o přijatém daru účtovat a zda se bude případně odepisovat?}
Já nevím, zda jen to jedna plachta nebo více plachet (zda by se to nedalo vyřešit třeba jako DDHM).
Pokud ale jedna, tak skutečně je to dar v podobě investice (předpokládaná životnost bude delší než 1 rok). Tedy:
MD 042/Dal 401, následně zařazeno do majetku - asi budete využívat jako movitou věc - MD 022/Dal 042 a samozřejmě se budou účtovat klasické odpisy - MD 551/Dal 082 a MD 401/Dal 416.
Pokud by jich bylo více a tedy bychom se dostali na úroveň do 40 tis. kč za kus, potom bychom účtovali dar DDHM:
MD 558/Dal 649 a MD 028/Dal 088
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak zaúčtovat vyřazení potravin ve výši 244.757,93 Kč ze skladu. Vše bylo zaplaveno povodní. K 30.9.2024 je stav skladu 0,- Kč.}
Je to vzniklá škoda - účetní zápis MD 547/Dal 112. Doporučoval bych k tomu nějaký zápis, že je to likvidace v důsledku živelné katastrofy - povodně (hodilo by se případně mít i něco nafoceno). V rámci zápisu by se mělo objevit i to, jak se s poničenými potravinami naložilo. Pokud to bylo pojištěné a měli byste mít nárok na pojistnou náhradu - tak ta půjde potom na 649 (pokud se nedořeší do konce roku, ale nárok byste mít měli tak MD 388/Dal 649)
K obsahu zápisu o likvidaci - nejste plátci DPH, tak mne netrápí dokumentace týkající se DPH, nicméně i Zákon o dani z příjmů má své požadavky v §24 odst. 2 písm. zg) (kvůli případné daňové účinnosti pr daň z příjmů) - cituji
zg) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu128). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace,
Dobrý den,
prosím o posouzení vynaložených nákladů na odstranění havarijním stavu budovy. Nechali jsme si zpracovat odborný posudek stavu a havarijních oprav budovy, ten obsahuje zhodnocení stavu několika částí objektu (jako je zatékající střecha, vnitřní vlhkost, degradace ocel.konstrukcí stropu sklepa, podlahy, betonu a omítek, výměna oken, oprava odvodnění) – hlavním problémem objektu je vnitřní vlhkost v objektu, která vedla k degradaci, poruchám stavebních, ale i statických konstrukcí. Většina návrhů k odstranění závad jsou ryze budoucí opravy, část z nich se ale jeví jako investice. Posudek neslouží jako projektová dokumentace. Z důvodu, že budova je v havarijním stavu, hrozí zhroucení podlahy a stropu a je nutné aby sloužila ještě pár let, než bude její provoz ukončen a budova zdemolována, bylo rozhodnuto realizovat jen část uvedených návrhů a to na etapy. Protože se jedná o aktuální posouzení stavu objektu – navrhuji účtovat náklad na posudek na účet 518.
I.etapa realizace se týká prostor, kde hrozí havárie a je ohrožena bezpečnost osob, a ta spočívá v:
1) statické zajištění stropů , kde je narušena statika stropu a hrozí zřícením - zajištění stropnic bude provedeno jejich podstojkováním pomocí ocelových sloupků s betonovým základem, tam kde stropnice jsou bez vnitřní podpory budou doplněny stojky. Aby nedošlo k propadnutí stropu v konkrétních místech, bude strop ochráněn pomocí kari sítí. Navrhuji účtovat na 511 - opravu
2) oprava ŽB konstrukcí stropu a podlahy - sanací omítek stropů , kde vyjma opadávající omítky, se odhaluje nosná výztuž betonových konstrukcí, stropů a oslabuje tímto statiku objektu – bude provedeno v rozsahu 80m2 otlučení omítky, betonu, čištění a příprava na sanaci, ochranný nátěr výztuže, betonu a omítek a dále v rozsahu 10m2 reprofilace kleneb a podhledů sanační maltou,která bude vykonávat odvlhčení zdiva. Navrhuji účtovat na 511 opravu, s výjimkou sanační malty na 042
Děkuji}
Nejprve posudek - pokud správně chápu, tak představuje faktickou analýzu současného stavu pro rozhodování jak dál - přitom teoreticky jsou možná nejrůzněší řešení (až i po vyhodnocení ve smyslu "zbourat"). Za těchto okolností u mne souhlas s tím, že toto by se mělo obhájit jako náklad - tedy účet 518.
Náklady na vlastní provedené práce:
- stropy - za mne ano - nezlepšuje se nijak technická vlastnost - pouze se dělá technické opatření, které by mělo vést k znovuobnovení funkčnosti (ale nebude zde nějaká vyšší nosnost oproti úplně původnímu stavu ...)
- konstrukce stropu a podlahy - to bude diskutabilní téma. Chápu, že to sanační maltou budete řešit nějakou novou vlastnost - jen já se obávám, že tím otevíráme problém spočívající v tom, že souběh opravy a TZ je možný pouze v případě, že prokáži nezávislost obou částí ... Jenže asi se to muselo otlouci, aby se dala sanační omítka... Tak se bojím, že pokud vykročíte tímto směrem, tak do investic budete muset dát větší část něž jen tu sanační maltu - asi všechny práce související z těmi 10 m2. V praxi si myslím, že i právě kvůli tomu se to někdo bude snažit dávat jako opravu (jako celek). Protože mě se líbí být pravdivý (alespoň co nejvíce pokud to jde), tak já bych šel asi na ten režim, že vše co by se upravovalo v těch 10m2, kde by to řešení bylo nové a omítka by získávala novou vlastnost, že to by byla investice (ale chápu, že pro někoho je to "příliš opatrné").
Dobrý den,
jako základní škola jsme byli zasaženi povodněmi a voda sebrala co mohla.
Předkládáme soupis majetku DDHM ve výši příklad 6 000 000Kč a tuhle celou částku pochopitělně od pojištovny nedostaneme.
Prosím jak mohu účtovat ?
Předem děkuji
S pozdravem}
U DDHM prvotně zaúčtujete jeho vyřazení - tedy MD 088/Dal 028. Jestli uděláte likvidační protokoly na každý jednotlivý kus, nebo to bude celkový soupis maetku který zmizel, či byl zničen... - to je na Vás (podle mne by celkový soupis měl stačit - v situaci, které jste byli, je jasné, že spousta majetku se nikdy již nenalezne, další množství poničených věcí, které se asi daly i jen velmi btížně identifikovat, se vyvozilo v rámci odstraňování škod bezprostředně po povodni ....).
No a další krok je potenciální nárok na náhradu od pojišťovny - za mne je situace taková, že máme do konce roku cca 3 měsíce - tedy zatím bych se nenutil do nějakého okamžitého účtování MD 388/Dal 649 ve výši předpokládaného pojistného plnění. Postupoval bych tak, že bych nyní poškal a teprve až bude výše náhrady trochu jasnější, zaúčtoval bych 388/649 (případně na konci roku, pokud nebude výše plnění ještě jasná, ale budete vědět, že určité plnění dostanete) v okamžiku uznání nároku pojišťovnou MD 377/Dal 388 (a případnou korekci rozdílu proti dohadné položce na MD nebo Dal 649) a inkaso MD 241/Dal 377.
Víc nyní asi nevymyslíme.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková