Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 843 dotazů:

• Dárkové poukazy z účelového daru

  23. 09. 2026

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená ÚSC a dostali jsme účelový dar na nákup poukazů do lékarny pro zaměstnance. Dar máme schválený.
  Jak zaúčtuji nákup poukazů? Na 501 nebo 518? Nebo přes ceciny?
  Děkuji

  On je to velice zajímavý dotaz a z mého pohledu je nutné jít "mírně" nad rámec toho, co nám říká zákon č. 250/2000 Sb. a jak toto následně aplikují ČUS.

  Měl bych určité prvotní upozornění - aby se jednalo o daň, který je na straně zaměstnanců osvobozený od daně z příjmů (zde §6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona o dani z příjmů, bylo by potřeba, aby se z daného poukazu v lékárně (což bude zdravotnické zařízení), dalo koupit pouze cituji "zboží nebo služba zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru" - upozorňuji na toto, protože někdy mám dojem, že se v některých lékárnách dá koupit kde co. Pokud by toto šlo vymezit nějak do podmínek přijatého daru (podmínek poukázek)- bylo by to určitě vhodné.

  Teď k zaúčtování - za mne hodně sporná věc. Z hlediska nějaké logiky by dávalo smysl toto považovat za součást FKSP. Nicméně jako zdroj FKSP jsou zmíněny pouze účelové peněžní dary do FKSP (§33 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.). Tady jsme na určitém pomezi peněžního a nepeněžního daru (třeba pro daňové účely bylo v rámci Koordinančního výboru odsouhlaseno, že je to nepeněžní plnění).

  Nicméně já bych si o tomto dovolil účtovat následovně

  • přijetí takového daru MD 263/Dal 412 (podle mne ta poukázka naplňuje charakteristiku ceniny) - analytiku na 412 bych volil jako přijaté dary .

  • následně poskytnutí zaměstnancům podle nějakých jmených seznamů - komu se předalo - MD 412 (asi analytika "ostatního použití")/Dal 263.

  Ale rovnou upozorňuji, že názory k zaúčtování se mohou lišit.

• Pracovní cesta do Finska

  17. 09. 2026

  Dobrý den,
  prosím o Váš názor. Paní učitelka letěla na seminář do Finska. Bylo by možné s jejím souhlasem proplatit paní učitelce pouze stravné? Cestovné a ubytování na pracovní cestě si hradila sama.
  Děkuji za opověď.

  Práte se na oblast pracovního práva, na kterou se nespecializujeme. Co já v této oblasti vím je, že nějaké dohody v této oblasti jsou problém.

  §346c) Zákoníku práce uvádí:

  § 346c

  Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.

  Takže i kdybyste měli písemnou dohodu se zaměstnancem o tom, že část cestovních náhrad neuplatní, bude dle mého názoru neplatná. No a potom je problém v jedné věci - chápu, že zaměstnanci proplatíte to, co nárokuje v rámci vyúčtování pracovní cesty - tedy pokud třeba jí zaplacené ubytování nedá do vyúčtování pracovní cesty, nebude se jí proplácet. Nicméně za těchto okolností si myslím, že nelze nijak zajistit, že třeba za půl roku si neřekne, že to uplatnit chce a bude po Vás danou náhradu požadovat (bez ohledu na dohodu, kterou jste měli). S tím také bude souviset i to, zda v případě, že by zaměstnanec toto nyní v cestovním příkazu neuplantil, zda bych striktně vzato stejně jako organizace z důvodu opatrnosti neměl v účetnictví dělat dohadnou položku pasivní na tyto náklady.

  Takže vnímám tam jen problémy. Pokud to prostě byla klasická pracovní cesta, jevilo by se mi jako vhodné jí to proplatit komplet a pokud má z nějakého důvodu dojem, že by si část měla platit sama, tak přemýšlet, zda by se jí tato skutečnost nemohla nějak promítnout v nenárokových složkách platu, případně si myslím, že jí nic nebude bránit poskytnout organizaci peněžní dar.

• Dotaz k interní směrnici – poskytování bezplatných vstupenek

  15. 09. 2026

  Jsme příspěvková organizace zřízená městem a připravujeme směrnici k poskytování a evidenci bezplatných vstupenek na akce pořádané či spolupořádané organizací v kultuře i sportu. Bezplatné vstupenky by bylo možné poskytovat jen v odůvodněných případech souvisejících s její činností, zejména účinkujícím a doprovodu dle smlouvy, médiím, do soutěží, partnerům a sponzorům, zástupcům zřizovatele a institucí, školám či účastníkům projektů a dalším osobám/skupinám, pokud účast souvisí s propagací, reprezentací či jiným přínosem. U externího pořadatele pouze dle smlouvy nebo doloženého pokynu. Směrnice připouští i cílenou podporu návštěvnosti při slabém předprodeji, nikoli nahodilé rozdávání. Pracovní vstupy zaměstnanců, účinkujících, technického personálu a pořadatelů se za bezplatné vstupenky nepovažují. Pro propagační, mediální, marketingové, reprezentační a protokolární účely chceme limit max. 5 % vstupenek určených k veřejnému prodeji, nejvýše 30 ks na akci; do limitu se nezapočítávají vstupenky ze smlouvy, ceníku, projektu ani pracovní vstupy. V limitu schvaluje provozní manažer, nad limit či mimořádně ředitel; souhlas může být elektronický. Vstupenky budou vystaveny v systému s cenou 0 Kč; po akci se uloží sestava s počtem, příjemcem/skupinou, důvodem a schvalující osobou. Tyto podklady tvoří auditní stopu bez další tabulky. Směrnice zakazuje zaměstnanecké benefity, soukromé využití, další prodej či směnu a počítá s následnou kontrolou dle významnosti a rizika. Režim má platit pro celou organizaci, být v souladu se zřizovací listinou a pověřovacím aktem a vychází z praktických potřeb a specifik kulturního i sportovního provozu. Je takto nastavená směrnice schválená ředitelem právně, účetně, daňově a z pohledu hospodaření s veřejnými prostředky a vnitřní kontroly dostačující a obhajitelná? Může organizace sama stanovit limit, je auditní stopa dostatečná a může při dodržení směrnice odpadnout příkaz ředitele ke každé akci? Je nutný souhlas zřizovatele či jiné doplnění?

  Nevím, jestli v tomto ohledu jsem pro Vás dobrým partnerem k řešení.

  Vím, že určitý objem takovýchto vstupenek se u kulturních subjektů může objevovat a je to logické - v zásadě je to přesně jak popisujete spojeno s Vámi popisovanými případy (doprovod účimkujících, nějací čestní hosté, médeia, partneři, návštěva z nějakého jiného spolupracijícího divadla ...). Neumím posoudit limity, které navrhujete - nepmám v této oblasti zkušenosti, co je obvyklé.

  Z pohledu práva samozřejmě existuje určitý problém v tom, že příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary - a tady jsou nejrůznější pohledy zřizovatelů, jak toto vykládat. Třeba pokud bych byl Váš zřizovatel, tak chápu to, že určitá plnění tohoto typu jsou prostě poskytována a akceptoval bych to jako princip (ale neumím posoudit Vámi navrhované hranice). Nicméně tím odpovídám i na ten poslední dotaz týkající se souhlasu zřizovatele - vydání takovéto směrnice je podle mne v kompetenci organizace (ředitele) - tedy pokud ZL neurčuje nic jiného, nicméně právě tím, že se dotýká problémového tématu v oblasti hranice, zda jsme již v darech .... , tak já bych se na Vašem místě určitě snažil o odsouhlas zřizovatele.

  Z pohledu účetnictví - problém nevidím.

  Z pohledu daní - napadá mne třeba vztah k DPH - samozřejmě pokud bych třeba 25% vstupenk dával zdarma, tak dělám i neekonomickou činnost a dostávám se do diskusí o případném krácení DPH v poměrné výši ... Nicméně pokud se ty lístky budou rozdávat pouze v nezbytném rozsahu prokazatelně vyplývající z Vaší činnosti (sponzoři, spolupráce s dalšími divadly, média ...), tak si myslím, že i toto je stále ekonomická činnost a není důvod se na toto dívat jako na něco, co by potenciálně způsobovalo ještě poměrné krácení odpočtu. Obdobnou logiku bych viděl i v dani z příjmů.

  Pohled hospodaření organizace, finanční kontrola - pokud nepřekročíme nějaké rozumné limity v důvodech takovýchto poskytnutí, je to za mne OK. Pokud budou dané seznamy, komu dáno a důvod - za mne je to dostatečně průkazné.

  Takže obecně za mne v pořádku jako princip - nicméně nejsem dobrý partner pro posuzování limitů (5%, 30 vstupenek) - prostě nemám dostatečnou zkušenost s provozy tohoto typu.

• Vypracování grafické dokumentace k instalaci hromosvodů

  11. 09. 2026

  Dobrý den,
  ráda bych se informovala, jak zaúčtovat "Zaměření budov pomocí 3D LIDAR/SKENERU. Vypracování zjednodušené grafické dokumentace. Export výkresů na flashdisk".
  
  Tyto dokumenty jsou potřebné pro následnou instalaci hromosvodů na budovu (prosím také o zaslání účtování).
  
  Všechny tyto náklady budou následně hrazeny z Fondu reprodukce majetku. Prosím o zaslání účtování i této konečné operace.

  Jeslti to správně chápu - jedná se o výdaj související s pořízením hromosvodů - které tam dříve nebyly (příadně nějakou úpravu stávajících, která ale není pouhou opravou). Za těchto okolností by se tedy mělo jednat o TZ budovy jako celek.

  Takže teď to zaměření by se účtovalo:

  MD 042/Dal 321 a platba faktury MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401

  Až by byly další práce - tedy zejména instalace hromosvodů - tak zase to samé účtování - viz výše.

  Po dokončení již zařazení do majetku - jako TZ jednotlivých budov - pokud to bude více k budovám, je to potřeba rozdělit na jednotlivé budovy (karty majetku) - MD 021/Dal 042 (tady předpokládám, že finančně jsme nad finančním limitem 40 tis. Kč pro TZ - počítáno na jeden objekt).

• Sloučení technického zhodnocení (TZ) k hlavní budově a nastavení odpisové doby a výpočet nového odpisu po sloučení

  03. 09. 2026

  Obec jako zřizovatel svěřila své PO k hospodaření nemovitý majetek (budovu). PO doposud evidovala, odpisovala i účtovala TZ na této budově samostatně – na samostatných majetkových kartách. Zřizovatel požaduje od 1.1.2027 nápravu s tím, že TZ budovy budou přiřazena k příslušné budově, majetkové karty budou sloučeny. Jaký je doporučený praktický i účetní postup při sloučení těchto samostatně odpisovaných TZ k pořizovací i zůstatkové ceně budovy v evidenci PO? Jak správně nastavit/upravit zbývající dobu odpisu celé budovy včetně připočtené hodnoty dokončených TZ? Jak nově stanovit/vypočítat roční odpis? Př.: budova byla PO svěřena v r. 2011 v hodnotě 10 mil. Kč, v r. 2020 bylo dokončeno TZ ve výši 2 mil. Kč a v r. 2025 bylo TZ ve výši 3 mil. Kč. Doba odpisování u budov (stejně tak u TZ budov) byla v odpisovém plánu stanovena na 30 let.
  
  Jak se bude postupovat u odpisování svěřené nemovité kulturní památky? PO odpisování svěřené nemovité kulturní památky (v pořizovací ceně 8 mil. Kč) doposud neprovádělo, pouze její TZ odpisovalo 15 let. Jaký je postup u účetních odpisů kulturní památky u vybrané účetní jednotky (PO) – platí zde nějaká specifická výjimka, která by nařizovala neodpisovat tuto kulturní nemovitou památku? Jakým způsobem se přistupuje k daňovým odpisům v kontextu hospodaření PO a svěřeného majetku? Jak se správně účetně a daňově postupuje v případě realizace TZ na této kulturní památce?
  Děkuji velice za odpověď.

  K první záležitosti - v účetních předpisech nemáme výslovně stanoven postup pro tento případ. Standardním postupem je to, že naváži přesně na PC a oprávky z jednotlivých karet majetku - když použiji Váš příklad - zpravidla vyřadím ty dvě karty s tím, že 5 mil. Kč převedu na tu základní kartu budovy a k tomu tam převedu i dosud naběhlé oprávky (zda to v některých programech dopadne spíše tak, že se zakládá nová karta majetku - to je již technikálie). Pokud se týká odpisů - tam se asi nejčastěji bude pokračovat stanoveným procentem - tedy pokud by to bylo na 30 let, potom by se ročně dále odepisovalo těvch 3,33% z celkové pořizovací ceny. Zároveň toto může být i okamžikem pro případné přehodnocení dosud prováděných odpisů - tedy například, že si řeknu, že lze aktuálně odhadnout další životnost 25 let a ZC rozložím na 25 let - toto je skutečně na Vás.

  U nemovité kulturní památky neoceněné 1 Kč skutečně máme odepisovat. Výjimky z odepisování (tedy situace, kdy se odpisy neprovádí) jsou popsány v §66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - a tento případ tam nenajdete. Takže v tomto případě by se měl odpisy doúčtvat - podle mne jako oprava nesprávnosti minulých let MD 408/Dal 081 a za mne i MD 401/Dal 416.

  K otázce daňových odpisů u svěřeného majetku - tam se mi těžko hodnotí knkrétní situace dané PO - u svěřeného majetku lze uplatnit daňové odpisy, nicméně samozřejmě navazuje se na daňovou vstupní cenu u zřizovatele - přitom může být problém, jaká je daňová vstupní hodnota u takovéto stavby. Takže toto se řeší dost individuálně ve vztahu ke konkrétnímu majetku a charakteristice dané PO.

  Účetně bych také směřoval k tomu, že TZ nemovité kulturní památky (neoceněné 1 Kč) bude na jedné kartě majetku. Daňově ale TZ bude odpisováno samostatně ve výši 1/15 ročně - voz §30 odst. 6 Zákona o dani z příjmů.

• Čipy

  30. 06. 2026

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Mám dotaz ohledně čipů na obědy.
  Vydáváme čipy oproti záloze, kterou vracíme při vrácení čipu.
  Dříve jsme účtovali čipy přes sklad – pořízení nových čipů na MD132, prodej D604 a vyskladnění MD504. Při vrácení čipu naskladnění MD 132 a vratka peněz D241. Takto vedeme část evidence - strávníci, kterým jsme vydali čipy ještě před registrací školy k DPH.
  Poté, co jsme se stali plátci DPH, jsme přešli na účtování přes zálohy, vydání čipu D459, při vrácení čipu MD459 + evidence na podrozvaze. Postupně, jak odchází nejstarší žáci, se snažíme převést čipy na tento druhý způsob účtování.
  Nyní přecházíme na novou verzi programu stravné, nevím jak bude probíhat samotná evidence v programu, ale rozhodně už prý nebude možné vyjíždět sestavy, podle kterých bych mohla čipy účtovat.
  Proto jsem se chtěla zeptat, jak by šlo danou situaci vyřešit. Zda by bylo řešení čipy prodávat (po 9 letech každodenního používání, už stejně nikdo nezaručí, jak dlouho bude čip ještě funkční), případně dávat zdarma.
  1. Nevím, co bychom museli udělat s vybranými zálohami (všichni stávající strávníci nám dali vratnou zálohu, pokud bychom začali prodávat, můžeme jen tak všem říct, že se peníze nebudou vracet?).
  2. A pokud bychom čipy prodávali, za jakou cenu - jako plátci bychom museli odvádět DPH z prodeje čipu zaměstnancům a cizím strávníkům, ale žákům předpokládám, že ne?
  3. Jak by se to celé muselo proúčtovat, abychom se zbavili obou současných evidencí a nastavili nové účtování.
  
  

  Já bych začal nejprve od toho druhého bodu. Podle mého názoru byste v tomto případě zdaňovali prodej veškerých čipů - tedy i žákovských. Chápu, že to potenciálně souvisí se školním stravováním (osvobozeným od DPH) - nicméně ne nutně - sem tam na čip mohou žáci odebírat třeba i zdaňované obědy mimo školní stravování. Takže když bych se rozhodoval já - zdaním to celé a zase si uplatním odpočet DPH (plný z nákupu). Prodej bych uskutečňogval hned, jak jim čipy předám - cenu si musíte stanovit (já bych třeba chtěl, aby se mi minimálně pokryly výrobní náklady).

  Spíše otázkou je nastavení ceny při zpětném výkupu- většina subjketů to kupuje za stejnou cenu, za kolik původně prodala (pokud se vrátí nepoškozený čip). Nicméně toto je na Vašem rozhodnutí.

  Tím se vracím k první otázce - to by podle mne znamenalo to, že nějak stanovím (respektive se s nimi dohodnu), že jim čip nyní prodáváte. Právně to není úplně čisté - vy jste měli zatím stanoveno, že je to záloha a čip je Vás - tedy nemůžete si právně úplně vynutit, že jim ho prodáváte. Správně potřebujete souhlas obou stran. Chápu, že není technicky dost dobře možné vyjednávat s každým jednotlivě - nevím - že by Vám žáci podepsali to, že souhlasí s tím, že se na ně čip převádí za cenu.... Kč a na tuto cenu se započítává záloha (v nějakém seznamu - třeba o třídách??)?. No a tento jednorázový prodej nyní zaúčtovat MD 459/Dal 649 a Dal 343 a vyřadit to z podrozvahy? Nic moc jiného mne nenapadá. A jen by se muselo doufat, že mezi žáky není moc potomků bojovných právníků či právniček.

• Dar - Voucher

  29. 06. 2026

  Dobrý den,
  prosím o radu ohledně zaúčtování voucheru.
  Obdrželi jsme voucher v hodnotě 1 000 Kč na nákup zboží v drogerii. Voucher jsme uplatnili při nákupu zboží v celkové hodnotě 1 507 Kč, přičemž rozdíl 507 Kč byl uhrazen v hotovosti. V pokladně tedy mám zaúčtovaný výdej ve výši 507 Kč.
  Prosím o radu, jak správně zaúčtovat poskytnutý voucher (finanční dar) v hodnotě 1 000 Kč.
  Předem děkuji za odpověď.

  V tomto případě bych postupoval tak, že budu považovat voucher za věcné plnění a při nákupu v drogerii zaúčtuji:

  MD 501 1 507

  Dal 261 507

  Dal 649 1 000

  Neznám přímo podmínky - jak Vám nárok vznikl - pokud byl vázán na nákup právě v této drogerii, účtoval bych o výnosu skutečně až při jeho uplatnění (viz zaúčtování výše).

  Pokud by měl ale charakter relativně volně směnitelné ceniny, tak již vlastní dar by se asi zaúčtoval MD 263/Dal 649. No a potom při jeho použití by se již účtovalo na Dal 263. Tak toto je za mne jediná diskutabilní záležitost - kdy uznat výnos.

• Prodej almanachu

  26. 06. 2026

  Jsme škola, příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. V letošním roce je naplánována oslava výročí školy. Od zřizovatele jsme obdrželi neinvestiční příspěvek, který bude mimo jiné použit na tisk almanachu. Zaměstnancům a významným hostům bude poskytnut bezplatně, ostatním zájemcům bude prodán. Jak tento případ zachytit účetně? V rámci hlavní či doplňkové činnosti? Od toho se bude odvíjet cena almanachu? Dle AI se prodej almanachu zachycuje jako prodej vlastních výrobků nebo zboží. Pokud si almanach necháme vytisknout, pak se fa za tisk účtuje na 501 a prodej na 601. V účetnictví využíváme metodu B, tj. účtuje se přímo do spotřeby. Pokud bychom vše neprodali, budeme k 31.12. účtovat na 112-Materiál na skladě?
  Předem moc děkujeme za odpověď.

  Co neumím rozhodnout je skutečnost, zda se jedná o hlavní nebo hospodářskou činnost. Teoreticky to mohou být obě činnosti - rozhidnutí je na zřizovateli a na tom, jak vymezil aktivity ve zřizovací listině. Když bych byl na jeho místě, tak vyhodnotím, že to asi není projekt cílený na dosažení zisku a spíše budu chtít, aby to bylo součástí hlavní činnosti.

  AI Vás dle mého názoru v tomto případě navádí správně - také bych to spíše vyhodnotil jako výrobek. Předpokládám, že náklady na tisk budou jen jedním z nákladů, asi budou existovat i další (týkající se sběru podkladů, nějakých odměn za textové zpracování, možná i grafické úpravy).

  V účetnictví bych udělal následující:

  • náklady průběžně účtoval MD 5xx (většinou 518)/Dal 321

  • až by knihy byly dokončené - tak bych trochu nestandaradně zaúčtoval MD 123/Dal 508 (byť by to bylo v průběhu roku) - je to nestandarad - nicméně asi bych to považoval za nejlepší. De - fakto tady přejít na systém A účtování - důvodem je to, že může docházet k využití jak pro rpodej tak i bezplatně .... (tedy nemělo by se to směšovat a účtovat úplně stejně - potřebuji mít dobře vyjádřeny náklady vztahující se k prodejům). Pokud by na konci roku ještě nebyla dokončená, tak si pomoci MD 121/Dal 508.

  • prodeje knihy bych zaúčtoval MD 311 (261)/Dal 601

  • sledoval bych objem knih, které se dávají bezplatně - u nich bych na jednu analytiku 508 zaúčtoval MD 508/Dal 123

  • no a prodávané knihy - u nich by to bylo MD 508 analytika prodej/Dal 123.

    Tedy na konci roku byste měli mít zůstatek na 123.

  • No a s tím souvisí další věc - pokud Vám zůstanou knihy na skladě na konci roku (na účtu 123), měl bych k tomu časově rozlišit i přijatou účelovou dotaci. Pokud byla prvotně zaúčtovna na 672, tak potom zápisem MD 672/Dal 384 (v alikvotní váši podle toho, kolik Vám zůstalo knih na skladě)

• Odměna za zapojení do soutěže

  26. 06. 2026

  Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. Naše škola se zúčastnila soutěže "Třídíme hliník". Dle pokynů budeme odměnu za aktivní zapojení do soutěže fakturovat zřizovateli. Je možné tento příjem zaúčtovat v rámci hlavní činnosti na účet 649-Ostatní výnosy? (311/649, 241/311) Přijaté finanční prostředky bychom chtěli použít na nákup venkovních laviček.
  Předem moc děkujeme za odpověď.

  Já bych s tím i souhlasil - účet 649 mi přijde v pořádku. Proti zařazení do hlavní činnosti bych nic nenamítal.

  Jen jsem se trochu zarazil - našel jsem si danou soutěž - tedy předpokládám, že je to ona:

  https://www.tridime-vimperk.cz/pravidla.html

  No a tam výslovně hovoří o poskytnutí daru krajem (což by mohlo znamenat tedy účtování na 414 a případně potom 414/648 ...). Takže jen prosím si toto s druhou stranou ověřte - zda skutečně chtějí fakturovat a nepovažují to za dar, jak je naznačeno v těch podmínkách soutěže.

• Poukázka na nákup a odměny za pochvalu ředitele školy a pamětní knihy deváťákům

  25. 06. 2026

  Dobrý den, na pedagogické radě bylo schváleno, že škola nakoupí a dá dětem, které získaly pochvalu ředitele školy poukázky na nákup v prodejně sportovního vybavení nebo věcnou odměnu ve stejné výši. Lze to?
  Také by letos třídní učitelé 9. tříd chtěli z rozpočtu školy nakoupit knihy a napsat do nich věnování odcházejícím žákům. Tyto knihy by se předávali dětem při slavnostním vyřazení. Prý to takto dělají okolní školy. Neporušíme tím nějaký předpis? Přijde mi, že se v těchto případech jedná o dary a ty poskytnout nemůžeme. Nebo se v této oblasti něco změnilo?
  Děkuji.

  Tady jste vždy na pomezí, zda to již není dar, který podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmíte poskytovat. Z toho důvodu řada škol spíše postupuje tak, že toto se hradí třeba z prostředků přidružených spolků (SRPŠ), případně například na jednom Městě toto kupuje přímo zřizovatel.

  Já bych to neviděl až tak přísně - argumentoval bych tím, že to má charakter spíše určité odměny spojené s určitým výkonem žáka (a není to tedy dar, ale spíše něco jako "výhra...") a třeba z pozice zřizovatele bych to toleroval. Ale pohledy se různí a je to skutečně hraniční. V takovýchto případech je případně lepší odsouhlasit si to se zřizovatelem, zda to můžete poskytovat - zřizovatel je totiž tím subjektem, který bude případně provádět kontrolu ve Vaší PO a v zásadě jen on by toto mohl napadnout.

  A jen podotknu - nezměnilo se v zásadě nic - legislativa je v tomto stále striktní a všichni víme, že v určitém rozsahu PO z hlediska logiky své činnosti určitá bezúplatná plnění poskytují a jen se snažíme tomu dát nějakou přijatelnou formu a držet to v akceptovatelném rozsahu.

• Daň z úroku

  24. 06. 2026

  dobrý den,
  jsme příspěvková organizace a v březnu jsme si zřídili spořící účet u české spořitelny. V dubnu jsme na tento účet vložili větší částku peněz a od tohoto měsíce banka připisuje kreditní úrok a účtuje si daň z úroku.
  Kreditní úrok účtuji 241 200/662 310, ale nevím , na jaký účet zaúčtovat daň z tohoto úroku. Prosím o radu a děkuji za odpověď.
  

  Nemáme to nikde v předpisech výslovně popsáno - tedy nabízíme analogický postup z podnikatelského účetnictví, kde jim jejich účastní standardy nabízí dvě varianty:

  a) netto přístup - na účet 662 zachytit úrok po zdanění - tedy daň z úroku je fakticky MD 662

  b) brutto přístup - na účtu 662 mít úroky před zdaněním s tím, že daň si zachytíte na nějakou analytiku účtu 591 (MD 591/Dal 241).

  Oba přístupy jsou dle našeho názoru možné.

  Raději ještě připomínám - je tam konečná srážková daň z příjmů - až budete dělat přiznání k DPPO za rok 2026, tak tyto úroky na 662 nezapomeňte vyloučit ze základu daně.

• Evidence majetku - podrozvaha

  18. 06. 2026

  Dobrý den, jsme poměrně velká PO zřízená ÚSC. Evidence majetku do 3.000 Kč se z pohledu personálních a technických možností i významnosti stává poměrně zatěžující záležitostí. Je možné posunout hranici významnosti evidence majetku nad 3.000 Kč, čímž by aktuálně došlo de facto ke zrušení evidence majetku na podrozvaze? Připravuje se posun hranic majetku v souvislosti s novým zákonem o účetnictví? Zatím máme informaci o posunu hranice 40.000 Kč na 100.000 Kč.
  
  Děkuji...

  Stav je takový, že povinně sleduje u hmotného majetku položky nad 3 tis. Kč (účet 028). Co je pod tuto hodnotu  - tam platí pravidla, která si vyhlásíte. Tedy i varianta, že v účetnictví nesleduji věci do 3 tis. Kč je možná (tedy nemít na podrozvae nic). Nicméně samozřejmě nesmíte zapomínat na nějaké principy hospodárnosti ... - i někteří zřizovatelé definují povinnost evidencí od nějaké částky .... Takže jen toto vemte v úvahu - zda třeba zřizovatel nepožaduje sledování majretku od nižší úrovně ... 

  A k tomu ještě jedna poznámka - evidenci majetku do 3 tis. Kč můžeme zajišťovat i jinými nástroji než přímo v účetnictví (místní seznamy, osobní karty zaměstnanců....), případně lze postupovat i selektivně - například říci, že sledujete jen DDHM a věci do 3 tis. Kč sledujete na podrozvaze jen u ................ (vypsat to, co považujete za významné - zejména to, co se "rádo ztrácí" - mohly by to být mobily, nějaé nářadí .... - a že toto budete sledovat v hodnotě od ........ do 3 tis. Kč). Prostě měli byste hledat nějaký rozumný nástroj, v rámci kterého co nejrozumněji vyvážíte organizační náročnost takového sledování a princip hospodárnosti (zde zejména to, jak se s majetkem nakládá).

  Co se týká připravované legislativy:

  - jednak se připravuje novela zákona o účetnictví - odkaz je zde

  https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDTDKSPAP/

  tam se počítá s účinností od 1. 1. 2027 (nemohu zaručit - snad bude) s posunem limitu pro sledování u dlouhodobého movitého majetku - jako investice -  na 100 000 Kč. Jak to ale bude vypadat prakticky zatím nevím (hodně bude záležet, jak to pojme vyhláška - hlavně jak se přistoupí k věcem dříve pořízeným třeba za 70 tis. Kč)

  - no a potom je nový zákon o účetnictví - tam je předpokládaná účinnost nejdříve 1. 1. 2028 - no a tam se dost možná bude pracovat s limitem 100 000 Kč obecně - ale dokud to neuvidím ve stavu s načtenými pozměňovacími návrhy, tak se k tomu nechci nijak vyjadřovat.

• DPPO

  15. 06. 2026

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli musí naše PO podávat daňové přiznání k DPPO pokud skončí kladným VH, který následně převádí do RF a FO.
  V roce 2025 máme pouze příšpěvek zřizovatele, příjmové úroky na bankovních účtech a minimální příjmy cca 1000 Kč za příjmy k hlavní činnosti. Nemáme doplňkovou činnost.
  V roce 2026 jsme navíc dostali účelový finanční dar, který ale opět použijeme pro veřejně prospěšnou činnost.
  Děkuji moc a přeji pěkný den

  V zákoně o dani z příjmů toto popisuje §38mb - ten uvádí následující - uvádím první část, která je pro Vás důležitá:

  Daňové přiznání není povinen podat

  a) veřejně prospěšný poplatník, pokud

  1. má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

  2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8,

  Takže příspěvek zřizovatele není u PO v úzkém základu daně předmětem daně. Úroky na bankovních účtech - tam je srážková daň. Dary jsou osvobozeny podle §19b.

  Takže jedinný problém jsou ty příjmy 1 000 Kč -  přiznání k DPPO byste měli kvůli nim podat:

  a) buď pokud by byly z činnosti, která je povinně předmětem daně (pronájemm reklama ...),

  b) nebo by byly z činnosti, u které byly tyto výnosy vyšší než náklady. 

  Pokud to není ani jeden z výše uvedených bodů, nebyli jste povinni přiznání k DPPO podat.

• technické zhodnocení

  11. 06. 2026

  Na základě veřejnoprávní kontroly bylo zjištěno, že oprava sklepních prostor, kdy vznikla nová učebna dílen je technické zhodnocení. Tato učebna se začala používat 1.9.2024, kontrola v naší organizaci proběhla v 5/2026. Potřebovali bychom poradit, jak zaúčtovat zařazení tohoto technického zhodnocení do majetku na základě protokolu o provedené kontrole ze strany zřizovatele. Pořizovací cena je 460.000,- Kč. A další věc jak se vypořádat s odpisy za přechozí období ? Předem moc děkuji za pomoc.

  Jestli byste to měli opravit úplně správně, tak by byl postup následující:

  a) musíme jednak provést opravu nesprávně zaúčtovaného nákladu. Přitom je to významná částka - více než 260 tis. Kč - proto by to mělo být s využitím účtu 408 - tedy  MD 021/Dal 408. Zároveň mělo dojít k čerpání fondu investic - to bych doúčtoval nyní - tedy MD 416/Dal 401 ve stejné výši.

  b) úplně správně bych také měl opravit odpisy (za roky 2024 a 2025) - dopočítat, o kolik by byly vyšší, pokud by se to TZ správně zařadilo v září 2024 - tyto odpisy by se doúčtovaly jako součást opravy nespávnosti - MD 408/Dal 081 a z této opravy bych také tvořil fond investic - (jsou to stále odpisy) - MD 401/Dal 416. Odpisy za rok 2026 - ty by se již dopočetly jako standardní náklad - MD 551/Dal 081 a MD 401/Dal 416. Řada lidí ale tuto opravu odpisů již neřeší (není to zpravidla tak významné) a zůstane jen u té opravy podle písmene a).

    

• Darovací smlouva na věcný dar

  09. 06. 2026

  Dobrý den,
  z projektu MAP u naší místně příslušné MASky jsme dostali darem pedagogickou diagnostiku pro předškolní vzdělávání.
  Forma: darovací smlouva
  Cena: 11 475 Kč
  Jsme mateřinka zřízená městem, městu jsme oznámili, smlouvu poslali i popis vzdělávací pomůcky, schválí v Radě následující.
  Jak budu účtovat o tomto daru. Navýším jmění? Jako u DHM? Nebo do výnosů, pokud se jedná při našich limitech uvedených ve směrnicích o DDHM?
  Účtovali jsme správně o těchto pomůckách jako o DDHM? https://isophi.cz/pedagogicka-diagnostika/
  Mám jich již v majetkové evidenci více zařazených na jiné třídy. Účtovali jsme o nich jako o majetku na základě porady s účetním metodikem naším, něco jsme pořizovali dříve z vlastních zdrojů a něco z ONIV z kraje.
  Děkuji předem

  Klasifikace jako majetek (u Vás 028) mi dává smysl - hmotná věc, předpokládaná využitelnost delší než 1 rok.

  Striktně podle toho, co popisujete, je to věcný DAR od MAS (MAS to asi koupil) - tedy dar od jiné než vybranné účetní jednotky - to by znamenalo zaúčtování:

  MD 028/Dal 088

  MD 558/Dal 649.

  Takto bych to asi zaúčtoval - nikdo Vám to podle mne nemůže vyčítat.

  Jen ve mě hlodá červíček, že tady MAS bude fakticky zprostředkovatelem dotace a zda by nebylo věcně správnější to nepovažovat za výnos na 649, ale o dotaci  - 672 (nicméně to nedělejte - to je jen taková úvaha, když bych se snažil vystihnout věcnou podstatu co se stalo - tím, že ale nebudete asi příjemcem dotace, tak bych tím jen způsobil komplikace).