Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 798 dotazů:

• Dar na investiční akci

  10. 12. 2025

  Dobrý den,
  chci se zeptat, jak zaúčtovat nefinanční dar na investiční akci. Jsme příspěvková organizace zřizovaná krajem.
  Obdrželi jsme darem projektovou dokumentaci k rekonstrukci školního dvora.
  Můžu účtovat 042/403 nebo raději 401 (296.000,-)? A v příštím roce, až bude stavba dokončena, započítat tuto částku do celkové ceny a uvést do provozu 021/042?
  Předem děkuji za odpověď.

  U nefinančních darů by to mělo být MD 042/Dal 401. A tato část se samozřejmě následně započte do hodnoty celkové investice  (tedy potom 021/042).

• FKSP

  28. 11. 2025

  Dobrý den,
  Jsme organizace zřízená ÚSC. Máme FKSP. Jsme plátci DPH. Pořádali jsme setkání zaměstnanců, každý zaměstnanec zaplatil vstupenku 150 Kč. Organizace zajistila kulturní program + občerstvení, při úhradě faktur za program a občerstvení organizace zapojí FKSP. Prosím, jak účtovat vstupné zaměstnanců??

  Za mne je toto celkem zajímavý dotaz.

  a) co je jednodušší - DPH - asi jste schopni obhájit, že je to přímo kulturní akce - takže jsme v režimu osvobození od DPH podle §61e ZDPH.

  b) teď čím ten příjem je. Asi by dávalo prvotní logiku, že se jedná o příjem, který je zdrojem FKSP. Nicméně za mne je to problém, protože tvorbu FKSP nám nyní definuje celkem jasně zákon č. 250/2000 Sb. v §33 odst. 1 a 4. Jedná o ustanovení taxativní (tady není, že bych si něco dalšího mohl upravit třeba směrnicí ...).

  1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.

  4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

  Takže tady nic nenajdu o tom, že by zdrojem bylo třeba vstupné na akci, kterou zaplatí zaměstnanec, Takže z toho mi vyplývá, že toto vstupné budu muset zaúčtovat do výnosů - jestli si to dáte na 602, 609 či třeba 649 to je na Vás. No a protože to bude jeden z finančních zdrojů dané akce (a jsem přesvědčen, že to tak bylo myšleno), tak bych to udělal tak, že náklady akce bych až do výše těchto výnosů zachytil jako náklad (tedy např. 518) a teprve to, co jde nad rámec by pro mne bylo čerpáním 412.

• Pořízení investice z daru

  25. 11. 2025

  Dobrý den,
  prosím o kontrolu správnosti účtování, jsme škola, která obdržela dar na nákup prolézaček pro žáky v hodnotě 400 tis. Kč, ve smlouvě je, že zřizovatel se má podílet 200 tis. Kč.
  1)obdržení daru 400tis. 241/416
  401/403
  2) finance od zřizovatele 200 tis. 241/401
  401/416
  3)nákup první prolézačky za 69 623 Kč 022/321
  321/241
  416/401
  - měsíční odpis 551/082 a 403/672 778 Kč
  551/082 a 401/416 383Kč
  4)nákup druhé prolézačky za 413 499 Kč 042/321
  321/241
  416/401
  
  - k tomu montáž za 116 878 Kč 042/321
  321/241
  416/401
  5)zařazení prolézačky za Kč 530 377 022/042
  - měsíční odpis ve stejném podílu transferovém jako prolézačka 1

  Operace 1 - zaúčtování je OK

  Operace 2 - tam jen technicky - striktně podle ČUS 709 máte zaúčtovat předpis MD 348/Dal 401 a potom inkaso MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416. Nicméně výsledek je úplně stejný - takže za mne OK

  Operace 3 - máte jen účtovat přes 042 a zařadit následně 02x/Dal 042. Chápu správně, že tato je bez jakékoliv montáže - tedy je oceněna jen v té kupní ceně? Pokud ano - tak zařazení OK. 

  Systém zaúčtování je OK - jen je tam podle mne jedna věc a to je otázka přiřazení 403 k těm jednotlivým věcem. 

  Pokud správně chápu -v rámci akce jste koupili 2 věci - celkem za 600 tis. Kč (alespoň tak mi to vychází). Dostali jste na to dar 400 tis. Kč. Pokud to chceme rozdělit rovnoměrně, tak by u té za 69 623 Kč měl být přiřazen transfer 46 415 Kč a u té za 530 377 Kč by to mělo být 353 585 Kč. Z toho by vznikl transferový podíl:

  věc A           46 415/69 623

  věc B            353 585/530 377

  Vám ten transferový podíl u první věci vyšel o trochu jinak - nevím proč. Samozřejmě pokud by to byla jedna akce, tak nemohu vyloučit ani nerovnoměrné rozložení - tedy, třeba že dar použijete celý na druhou prolézačku - tedy u ní bude větší transferový podíl a u první nebude vůbec. Nicméně základní řešení by mělo být rozdělit tu 403 rovnoměrně v podílu pořizovacích cen - no a to by mi vyšlo, jak jsem uvedl výše.

• nehmotný majetek - licence

  24. 11. 2025

  Dobrý den, jsme SŠ příspěvková, prosím o upřesnění, jak je to s nehmotným majetkem, konkrétně licencemi. Plánujeme zakoupit antivirovou licenci ESET na tři roky (2+1 zdarma) v hodnotě 180 tisíc Kč. Dle našeho mínění se jedná o službu s časovým rozlišením na základě pronajaté licence, kdy nekontrolujeme zdrojový kód a nemáme žádná další práva, kromě využití aplikace. Zřizovatel se k tomu na svém školení staví tak, že se jedná o nehmotný majetek, tzn. zařadit do majetku a odepisovat - hodnota vyšší, než 60 tisíc + délka užívání delší než 1 rok). Prosím o upřesnění, zda se v tomto případě jedná o službu nebo majetek (v případě majetku, pokud po třech letech nezaplatíme využití licence na další rok, tak fakticky žádný majetek na další odepisování nemáme). Děkuji.

  Já bych tady souhlasil s Vaším zřizovatelem - bez ohledu na to, kde je umístěn zdrojový kód ..., jste získali právo využívat software na dobu delší než 1 rok po zaplacneí jednorázové platby. Splníte tak obecnou charakteristiku nehmotného majetku a protože je cena vyšší než 60 tis. Kč, tak se podle mého názoru dostáváte do režimu, kdy máte účtovat na účet 013. Doba odepisování by měla být 3 roky - tedy za danou dobu odepíšete a vyřadíte - protože po 3 letech se stane přesně co popisujete - nic Vám za 3 roky nezbude. 

• Možné přijetí účelového daru

  20. 11. 2025

  Dobrý den,
  
  jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec.
  
  Mám na Vás dotazy ohledně možného přijetí účelového daru:
  Místní spolek vybíral při pořádání svých různých akcí peníze od lidí (v rámci svého projektu), které chtějí darovat škole jako fond pro děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit platit svým dětem (našim žákům) školní akce a výlety.
  1/ Můžeme tento dar takto přijmout?
  
  Nejdříve bychom požádali Radu města, o přijetí účelového daru (v lednu, kdy budeme přesně vědět částku).
  Pokud by to Rada města schválila, uzavřeli bychom darovací smlouvu, ve které by bylo přesně specifikováno, na jaký účel je smlouva uzavřena.
  2/ (Darovací smlouva by mohla být na místní spolek nebo přímo na osobu, která sbírku vedla?)
  Následně by proběhlo převedení částky na bankovní účet školy.
  Dále bychom vytvořili formulář – žádost o příspěvek z fondu, kde rodiče, kteří si nemohou dovolit zaplatit školní akci, toto stvrzují podpisem a zároveň třídní učitelka a pan ředitel toto schválí.
  Následují faktury a účtenky za akce.
  3/ Musí se vyčerpat dar pro tyto děti během 1 kalendářního roku?
  
  4/ Účtování?
  MD 241 / D 414 s UZ – účelový peněžní dar (přijetí peněz)
  
  MD 518 s UZ / D 321 – faktura za školní akci (např. lyž. výcvik?)
  MD 414 s UZ / D 648 s UZ
  MD 321 / D 241
  
  Předem děkuji za odpověď.

  K jednotlivým dotazům:

  - přijmou to můžete - pokud budete mít souhlas zřizovatele - zde Rady - takže toto OK

  - pokud dary vybíral Spolek, měly by být dané peníze v účetnictví Spolku a potom logicky darovací smlouvu uzavíráte se Spolkem

  - nejste nijak vázáni tím, že byste peníze museli vyčerpat během jednoho roku

  Zaúčtování - ano - tak jak to uvádíte, tak by to šlo. Byť já k tomu poznamenávám jednu věc, na kterou jsem již upozorňoval třeba u nadačního financování zvýhodněného stravování pro sociálně slabé. Tak jak to máte nastaveno, tak faktickým obdarovaným nebude škola, ale ten konkrétní žák (respektive rodič), který to bude mít zdarma. Takže proto říkám - ano - toto zaúčtování je z pohledu předpisů naprosto v pořádku. Jen je pro mne někdy otazníkem, zda úplně správně vystihuje podstatu transakce - ale to neřešte, to je jen moje taková deviace, že někdy asi moc přemýšlím, co by vlastně bylo správně a zda třeba v tomto případě dává ten rezervní fond smysl ....

• Čerpání rezervního fondu

  14. 10. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Jsme plátci DPH. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 Sb. Zákona o DPH. Obracíme se na Vás s žádostí o pomoc s účtováním následujícího účetního případu.
  V letošním roce se poprvé zúčastníme společného česko-německého projektu v rámci Programu INTERREG Bavorsko - Česko 2021 - 2027 - Fond malých projektů. Jedná se o divadelní představení v našem divadle pro děti z obou zemí. Divadelní představení budou probíhat v měsíci říjnu, následně dle smlouvy dojde k poskytnutí dotace po vyúčtování akce. Vyúčtování je povinna naše organizace doložit do 28.2.2026, je tedy vysoce pravděpodobné, že dotaci obdržíme v roce 2026. Naším zřizovatelem máme povoleno čerpat náš rezervní fond na překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady.
  Naše organizace používá pro rezervní fond dva účty, a to 413, 414. Účet 413 byl naplňován zlepšenými hospodářskými výsledky v minulých obdobích a je na něm dostatečná výše prostředků. Účet 414 byl naplňován převážně z darů, na tomto účtu máme minimální množství prostředků. Dle ČÚS č. 704 bychom měli použít a účtovat překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady přes účet 414 proti 648. Problém vzniká tím, že na tomto účtu nemáme dostatečné množství prostředků. Dotaz zní - můžeme udělat převod mezi účty 413 a 414, tak, abychom naplnili dostatečným množstvím prostředků účet 414 a po obdržení dotace přijmout a zaúčtovat dotační prostředky na účet 414 a následně vrátit "půjčenou" částku zpět na účet 413? Neporušíme tím zásady ČÚS č. 704 či jakákoliv jiná pravidla? Poradíte nám, jak správně postupovat v uvedeném případě?
  Děkujeme Vám za odpověď.

  Prvotně bych chtěl říci, že v tomto případě zákon č. 250/2000 Sb. ani ČÚS 704 nijak nelimitují možnost použití pro tyto účely RF jehož zdrojem jsou výsledky hospodaření minulých let.

  například ČÚS 704 jasně uvádí:

  b) určené k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady na stranu MÁ DÁTI účtu 413 – Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření nebo účtu 414 – Rezervní fond z ostatních titulů se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 648 – Čerpání fondů,

  Vidíte jasně, že jsou tam obě varianty - jak účet 413, tak i 414. Záleží jen na Vaší volbě. Takže nepotřebujete si nic převádět mezi 413 a 414 ...

  Zároveň musím ale zdůraznit jednu věc - ono tady dochází k jednomu velkému nedorozumnění a to je pochopení rozdílu RF jako kasičky peněz a vlastního zdroje. V tomto ohledu jsme tady již desítky let v nesmyslné účetní přeči u PO.

  Pokud nemáte dočasně peníze z dotace, ale víte, že Vám vzniká na ně nárok (máte dotační smlouvu, plníte všechny parametry vymezení v dotační smlouvě), máte nejpozději na konci roku účtovat dohadnou položku aktivní 388/672. Takže náklady máte potom kryty výnosem. Za těchto oklností je nesmyslné účtovat MD 413/Dal 648 - použití rezervního fondu. Tím byste jen zduplikovali výnos. Já bych v takovém případě vůbec nedoporučoval zúčtovávat RF do výnosů - holt by byl RF dočasně kryt dohadnou položkou aktivní. To zúčtování RF do výnosů by za mne přecházelo v úvahu jedině tehdy, pokud by byla taková nejistota v tom, že dotaci obdržíte, že si do závěrky netroufnete zaúčtovat 388/672. Potom bych to pochopil, že si "pomůžete" zaúčtováním 413/648 (byť si tedy celkově o tom výnosovém zúčtování fondů myslím své...).

• Rozvahové účtování lyžařského výcviku z pohledu zákona o DPH

  13. 10. 2025

  Dobrý den,
  
  navazujeme na dotaz ze dne 23. 4. 2025 "Zálohová faktura na lyžařský výcvik". Školská příspěvková organizace řeší stejný případ, tzn. úhradu příspěvkové organizace za lyžařský výcvik uhradí v plné výši rodiče dětí. Příspěvková organizace by chtěla přeprodej lyžařského výcviku účtovat rozvahově, ale nemůže jí být tento postup rozporován z pohledu DPH?

  Já si nemyslím, že by to FU v současné situaci rozporoval.

  Popisuji v hodně dotazech, že nemáme v žádných předpisech definováno, zda případy tohoto typu máme účtovat rozvahově nebo výsledkově. Podle mých zkušeností se většina subjektů spíše přiklání k rozvahovému způsobu účtování a jen je v některých případech musím přesvědčovat, že najdeme i situace, kdy nezbude nic jiného, než účtovat výsledkově (třeba, že se tam něco dofinancovává darem ze SRPŠ ...). To neberu jako obhajobu varianty, že výsledkové zaúčtování v těchto případech je lepší (sám preferuji pokud je to možné rozvahový postup) - jen tím upozorňuji na to, že v současné situaci jsou legální oba přístupy (a někdy jsem objektivnímu okolnostmi donucen i k tomu výsledkovému).

  Teď k tomu DPH - já bych byl rád, pokud bychom nespojovali rozvahový způsob zaúčtování s tím, že se automaticky aplikuje režim přeúčtování podle §36 odst. 14 ZDPH. I když účtuji rozvahově - klidně to mohu udělat v režimu DPH - v tom není problém. Samozřejmě jde nyní o to, jak je §36 odst. 14 v ČR aplikován - no a tady je problém spočívající v tom, že je nadužíván (podle mne chápeme příliš široce to "jednání jménem a na účet jiné osoby"). Souhlasím s tím, že striktně podle textace zákona se tam nevejdeme, nicméně pokud je zároveň akceptováno například to, že není problém v režimu "přeúčtování" podle §36 odst. 14 rozúčtovat nájemcům například energie, tak situace ohledně lyžařského zájezdu se v ničem neliší. Přitom třeba u obcí ten režim přeúčtování aplikuje 80 % - 90 % všech plátců DPH (vycházejí z té cca 17 let staré Informace MFČR k aplikaci §36 odst. 11 - což je "přeúčtovací" ustanovení nyní posunuté do odst. 14) -  a finanční správa je s tím svolná. Takže já bych se toho nebál. Nicméně opakuji - to, že to udělám rozvahově ještě neznamená automaticky, že je to mimo DPH (klidně mohu účtovat rozvahově a §36 odst. 14 ZDPH neaplikovat). Více o tom píši v Manuálu k DPH k základu daně - tam dané ustanovení rozebírám hodně detailně (v zásadě konstatuji, že aplikace v ČR není OK - nicméně na druhou stranu je obecně akceptována)

• Diagnostický balíček iSophi

  03. 10. 2025

  Dobrý den,
  do naší organizace (MŠ, neplátce DPH) bychom rádi pořídili Diagnostický balíček iSophi v ceně 37.200Kč. Tento balíček obsahuje materiály pro diagnostiku dětí různých věkových kategorií (jedná se o krabice s pomůckami, kartičkami a materiály). Dále obsahuje neomezenou licenci pro vstup do programu, kde se bude diagnostika dětí zaznamenávat. Licence pro tento vstup je neomezená. Dle informací, které mám, na faktuře nebude rozlišena cena za licenci a cena za krabice se souborem materiálu, jedná se se o jednu cenu za tento celý komplet. Prosím, poradíte mi, jak o tomto účtovat?
  Dále k tomuto diagnostickému balíčku se zvlášť platí roční poplatek za další licenci, která je rozšířením základní licence ze základního výše zmiňovaného balíčku o další funkce. Jak účtovat tyto rozšiřující licence s jednoročním poplatkem (popřípadě je toto možné zaplatit i rovnou na dva roky).
  Děkuji moc za rady.

  Jestli správně chápu, tak je to asi následující produkt:

  https://e-shop.isophi.cz/balicek-vsechny-veky/

  Tedy dodávka daného setu (jako hmotných věcí) a k tomu přístup na free verzi - software zdarma (takto je to na webu prezentováno - samozřejmě je otázkou, zda si to mohu skutečně zdarma stáhnout bez nákupu těch kartiček). Ten software ve free verzi je fakticky je prvotně k elektronickému zaznamenávání. 

  Já bych za těchto okolností postupoval tak, že bych řekl, že jasně hlavní záležitostí je nákup hmotných věcí (s tím, že software je záležitostí minorotní) a celé bych to naúčtoval na 028 - tedy jako DDHM.

  Z toho by vyplývalo, že pokud si následně dokoupím tp rozšíření na variantu komplet, bylo by to pro mne pořízení software - takže pokud budu platit roční poplatky - účtuji jako náklad na 518 (případně aplikuji časové rozlišení, pokud je to skutečně významná částka a období předplatného se nekryje s kalendářním rokem), pokud na dva roky, již jsem v definici nehmotného majetku a pokud to bude částka mezi 7 tis. kč a 60 tis. kč (což bych očekával) - potom by to byla 018. Nad 60 tis. kč by to byla 013 - to ale asi nebude.

• Cestovné - místenka

  02. 10. 2025

  Dobrý den, bude místenka ve vlaku součástí proplaceného jízdného? Pokud se jízdné zakoupí on-line, je zdarma. Ale pokud se zakoupí u pokladny, je zde doklad navíc. Děkuji za odpověď.

  Pokud jízdenku zaplatil, tak bude samozřejmě součástí náhrady za jízdné - to je v pořádku a nevidím v tom sebemenší problém proplatit  (z hlediska práva je to v pořádku). A je jen na Vaší organizaci, jak je budete usměrňovat v tom, jak mají nakupovat, co jste ještě ochotní tolerovat (ale to se již bavím o tom, jakou mají jezdit třídou .... - třeba v Regiojetu ...).

• Obědy ve školní jídelně ZŠ

  25. 09. 2025

  Dobrý den,
  
  dovoluji si Vás požádat o radu týkající se obědů v naší školní jídelně.
  
  Jsme Základní škola Libochovice, zřizovatelem je Město Libochovice.
  Na požádání zřizovatele jsme minulý týden pro jinou příspěvkovou organizaci (Mateřská školka -zřizovatelem je také Město Libochovice)
  uvařili v naší školní jídelně asi 20 obědů, protože personál
  mateřské školy kompletně onemocněl.
  Náš dotaz se týká přeúčtování nákladů na tyto obědy uvařené pro školku.
  Zřizovatel požaduje o přeúčtování pouze nákladů na potraviny.
  Z našeho pohledu se domníváme, že bychom měli přeúčtovat náklady na potraviny a náklady na mzdy (mzdové náklady máme hrazeny ze zdrojů Kraje). Režijní náklady (energie, úklid. prostředky atd.) jsou hrazeny z provozního rozpočtu poskytnutého zřizovatelem, tyto bychom tedy nepřeúčtovali.
  Běžně řešíme doplňkovou činnost pro cizí strávníky s přeúčtováním veškerých souvisejících nákladů , tato situace je pro nás nestandartní.

  To souhlasím, že je to "nestandardní" a za mne tady bude hodně záležet na dohodě, kterou budete mít.

  Tím, že je to přechodná záležitost, tak předpokládám, že stav bude stále takový, že stravujícím subjektem pro žáky MŠ bude školka, stát bude školce stále hradit náklady i na osobní režii kuchařek - zde to bude v režimu, že oni jim stejně vyplácejí náhradu mezd, a u Vás v jídelně na toto dotaci na osobní náklady nedostanete. Snad jsem to vyhodnotil dobře - já se v těch předpisech kolem stravování a financování dost ztrácím.

  Potom by skutečně dávalo logiku, že školce vyfakturujete i osbní režii, protože ji od nich chcete mít zaplacenou (je to jakoby MŠ musela zaplatit třeba kuchaře na záskok). Nicméně já bych se obával, že toto stejně nakonec dofinancuje zřizovatel (od státu/kraje ta MŠ nedostane víc peněz kvůli tomu, že kuchařky byly nemocné) - no a potom by to bylo v tom režimu, že ono je nakonec jedno, u koho by ta osobní režie skončila - fakticky by platilo to, co uvádíte u věcné režie.

  Takže já bych na Vašem místě asi také prvotně navrhl, že vyúčtujete i osobní režii. Pokud by to ale zřizovatel nechtěl, tak bych se moc nedohadoval a klidně bych vyúčtoval jen ty potraviny. 

• Cestovní příkaz - stravné

  22. 09. 2025

  Dobrý den,
  3 zaměstnanci jsou vysláni na dvoudenní pracovní cestu a stravu i ubytování mají, na základě smlouvy zdarma. Ředitel školy však vyslal na tuto cestu ještě 2 další zaměstnance. Ti musí ubytování i stravu hradit.
  1) Je správně, když stravné a ubytování za ně zaplatí zaměstnavatel, protože je vyslal navíc?
  2) Při uplatňování cestovního příkazu vyplňují standardní stravné od kterého je odečtena faktura nebo krácené, protože jim vlastně také bylo poskytnuto bezplatné jídlo, i když ho hradil zaměstnavatel?
  3) Co dělat v případě, když stravné, které si zaměstnanec nárokuje v cestovním příkazu je nižší než stravné na faktuře za tohoto zaměstnance?
  Děkuji

  Děkuji za dovysvětlení - jsme tedy v následující situaci:

  a) u tří zaměstnanců za ubytování a stravu (plná penze) nic nehradí ani zaměstnavatel ani zaměstnanci - nicméně je to fakticky tak, že to zajistil zaměstnavatel

  b) další dva zaměstnance také vyslal zaměstnavatel a on uhradil náklady za ubytování a stravu (mají to ve stejném rozsahu jako zaměstnanci pod písmenem a)

  Nyní tedy můžeme k jednotlivým dotazům:

  1) - ano za mne je to správné - zaměstnanci byli vysláni na pracovní cestu a zaměstnavatel zajistil jejich ubytování a stravu - to je OK

  2) tímto způsobem zaměstnavatel zajistil stravu v nějakém rozsahu - potom podle zákoníku práce vzniká zaměstnancům nárok na krácené stravné (rozhodně neodečítejte od plného stravného nějakou hodnotu jídla, kterou zaměstnavatel zajistil a to ani tehdy, pokud je tato hodnota vyšší než stravné ...)

  3) tím, co jsem uvedl výše to asi vysvětluji - není pro mne důležité, kolik bylo uhrazeno zaměstnavatelem - důležité je, že zaměstnavatel stravování v rámci vyslání zajistil a potom má zaměstnanec nárok na krácené stravné.

  Tedy to, co uvádím v bodech 2 a 3 by mělo platit pro obě skupiny zaměstnanců.

• Nákup židlí ze zahraničí

  17. 09. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená městem. Kupujeme konferenční židle z Polska. Od dodavatele jsme dostali fakturu na celou částku, ale máme ji zaplatit na 2x. Teď zálohu ve výši 60% a v prosinci zbývajících 40%. Jak mám zaúčtovat fakturu? Předpokládám, že DPH zaplatíme my v ČR a na daň. přiznání bude částka na řádcích 3 a 43? Jelikož budou židle používány jak na kulturní akce, tak při konferencích, tak budu účtovat na ekonom. i hlavní činnost. Lze to? Židle budeme dávat do majetku. A s tím souvisí můj další dotaz. Majetek s hodnotou nad 3.000 Kč účtujeme na účet 558 a poté do majetku na 028. Ale zde hodnota jedné židle bude cca 1.000 Kč a majetek v této hodnotě účtujeme většinou na 501 a do majetku na účet 902. Mám udělat stejně nebo díky délce použitelnosti lze i na 558 (028)? Snad jsem to napsala srozumitelně. Děkuji.

  Pro Vás by to mělo být pořízení zboží z jiného členského státu EU - takže skutečně prodaňujete 21 %, v přiznání na ř. 3 a dále na ř. 43 řešíte odpočet. Pokud to budete souběžně používat pro aktivity zdaňované (pronájmy sálu) a osvobozené od DPH (kultura za úplatu), budete krátit odpočet DPH koeficientem - tedy 3 sloupec. Pokud by to bylo pro aktivity zdarma, tak by tam mělo být ještě to překrácení poměrem. V kontrolním hlášení to půjde do A.2.

  Zdaňujete jak zálohu - tedy nyní těch 60 %, tak i zbytek - tedy 40 % při vlastním pořízení židlí.

  Nákladově byste si to měli rozdělit mezi hlavní a doplňkovou činnost - tak jako jiné společné náklady (tady nevím jak to děláte - asi nějakým rozúčtováním společných nákladů na konci roku či čtvrtletí).

  Nevidím překážku, abyste se k těmto židlím chovali stejně jako k jiným podobným nákupům - tedy zálohu zaúčtovat na 314 a potom při vyúčtování zaúčtovat 501/321 a zúčtovat zálohu a dát to na 902. Samozřejmě máte právo si hodnotu, od kdy to budete účtovat na 028, také snížit - nicméně tady pro to nevidíme nyní důvod.

• FKSP - věcný dar

  16. 09. 2025

  Dobrý den, chtěly bychom se ujistit ohledně myšlenky čerpání věcného daru z FKSP.
  Příspěvková organizace poskytla věcný dar - dioptrické brýle k výročí odchodu do důchodu. Domníváme se, že věcný dar by měl být předmětem daně z příjmů pro zaměstnance včetně odvodů SP a ZP po novele zákona o dani z příjmů.
  Ze strany klienta nám bylo řečeno, že by na daný benefit mělo být pohlíženo "zdravotní benefit" do výše průměrné mzdy jakožto osvobozený příjem pro zaměstnance.
  Nevíme tedy, zda existuje v zákoně o dani z příjmů "statut" věcného daru a jak tedy máme na dané příspěvky z FKSP pohlížet, zda je pro nás podstatné to, že se jedná o "věcný dar" nebo o nějaký typ osvobozeného benefitu dle zákona o dani z příjmů.
  Děkuji za odpověď.

  Obecná možnost osvobození od daně z příjmů u věcných darů byla skutečně od roku 2024 zrušena (limit tam byl do 2 tis. Kč).

  Nicméně nadále samozřejmě platí osvobození podle §6 odst. 9 pís, d):

  d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

  1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,

  2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období,

  Pokud se daným nepeněřžním plněním (tedy například věcným darem) trefím do výčtu zde uvedených, tak je to od daně osvobozeno a nepodléhá to ani odvodům (samozřejmě za předpokladu, že jsme do definovaných finančních limitů - viz vazba na průměrnou mzdu). Takže například brýle by měly být zdravotnickým prostředkem a pokud jsou na lékařský předpis, tak by skutečně jejich darování zaměstnavatelem zaměstnanci v hodnotě do výše průměrné mzdy, by bylo od daně osvobozeno.

   

• účtování finančního daru, spolufinancování projektu a RF

  12. 09. 2025

  Dobrý den, prosím, potřebovala bych poradit, jsme PO, dostaly jsme 400 000,- Kč od ČEZU na zřízení tzv.,,Oranžového hřiště pro děti", zároveň od zřizovatele 265 890,- Kč na spolufinancování tohoto hřiště. Jedná se o herní prvky - pískoviště v částce 482 790,-Kč, zastínění 133 100,- a montáž s dopravou 50 000,-
  
  Jak zaúčtuji? Prosím také radu, jak odepisovat.
  
  Moc děkuji, přeji hezký den

  Tak, jak to popisujete by se dle mého názoru mělo jednat o stavbu (účet 021) - udělal bych to jako "pískoviště se zastíněním" - vše na jednu položku majetku.

  Z toho by vyplývalo, že příspěvek od ČEZ (patrně Nadace ČEZ) by pro Vás mělo být investičním transferem a budete ho směřovat do fondu investic. Nevím, jak přesně to šlo časově - v příkladu, který jsem napsal níže budu předpokládat, že jste nejprve dostali finance a teprve potom jste měli faktury a jejich úhradu.

  - přijaté peníze od Nadace ČEZ (investiční dar)            MD 241/Dal 403

                                                                                         MD 401/Dal 416

  - přijaté peníze od zřizovatele - investiční příspěvek

       a) zaúčtování předpisu                                               MD 348/Dal 401

       b) příjem na účet                                                        MD 241/Dal 348

                                                                                           MD 401/Dal 416

  - došlá faktura - výstavba pískoviště                                MD 042/Dal 321

      úhrada faktury                                                               MD 321/Dal 241

                                                                                             MD 416/Dal 401

  - zařazení do majetku                                                        MD 021/Dal 042

  - odepisování (životnost si musíte nějak určit podle toho, jak máte nastavena pravidla - já budu třeba pracovat modelově s tím, že odpis bude nastaven na 30 let  -tedy měsíční odpis by byl 1850 Kč (pokud jej zaokrouhlím na celé Kč nahoru). Prosím totom ale nastavujete Vy - budete třeba vycházet z toho, jak máte oběcně nastavena pravidla odepisování ....

                             odpis měsíční                                          MD 551/Dal 081              1850

     výpočet transferového podílu - tady je to jendoduché - je to nový majetek - tedy 400 000/665 890 = 0,6007

     tedy měsíční rozpouštím                               0,6007 * 1850 = 1 111,29 - zaúčtuji MD 403/Dal 672

     a tvořím fond investic na rozdíl                           MD 401/Dal 416 = 738,71

                                                

• Věcný dar

  11. 09. 2025

  Dobrý den, příspěvková organizace zřízená městem dostala od fyzické osoby věcný dar - polohovatelné zdravotní křeslo, rok staré, hodnota v době pořízení 60 tis. Kč. Jak správně zaúčtovat, v jaké hodnotě a je nutné odepisovat (není nové, ale je "jako nové"), tj. sestavit a nechat zřizovatelem schválit odpisový plán? Nebo je možné posoudit jako už odepsané? Děkuji.

  Mají to ocenit v reprodukční pořizovací hodnotě (je to převod od jiné než vybrané účetní jednotky). Tedy za kolik by se toto mohlo nyní pořídit se zohledněním opotřebení. Pokud uvádíte, že je jako nové, tak si dokáži představit, že oceníte klidně i ve výši 60 tis. Kč (někdo třeba řekne, že s ohledem na opotřebení si myslí, že RPC je pouze 50 tis. Kč). 

  Pokud budet shoda na tom, že reprodukční cena je nad 40 tis. Kč, má to PO zaúčtovat MD 022/Dal 401 a má to začít odepisovat.

  Pokud byste vyhodnotili u takové věci, že s ohledem na stáří by RPC byla třeba 38 tis. Kč - tak již účtujete MD 028/Dal 088 a MD 558/Dal 649.