Dotazy

• Dobíjení elektromobilu - zaměstnanec

  24. 11. 2025

  Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC. V poslední době se nám začínají i mezi zaměstnanci vyskytovat elektromobily. Hledáme variantu, jak poskytnout zaměstnancům možnost dobíjet elektromobil v zaměstnání. Technicky jsme schopni zřídit odběrné místo s identifikací zaměstnance a počtem odebraných kW. Bylo by z Vašeho pohledu správné udělat zaměstnanci "přeúčtování" odebrané energie na základě nějaké dohody o přístupu k nabíjecímu místu nebo bude nutné vše řešit přes doplňkovou činnost vč. nastavení marže?

  Já bych to rozdělil do jednotlivých oblastí:

  - prvotní věc - zda to můžete dělat jen jako přeúčtování energií v hlavní činnosti nebo to má být účtováno s nějakou marží - to není něco, co bych mohl rozhodovat já. Toto je záležitost, na kterou se dle mého názoru máte zeptat svého zřizovatele (on vymezuje jednotlivé činnosti v rámci ZL). Takže třeba já bych Vám řekl, že pro mne je akceptovatelné, že to bud ejen přeúčtováním v hlavní činnosti - to ale neznamená, že zřizovatel, který o tom rozhoduje, bude mít stejný přístup. A toto je věc, kterou má rozhodovat on.

  - pokud rozhodne, že prosté přeúčtování energie je OK, tak musíme řešit potenciální daňové dopady - jde o to, že příjmem ze závislé činnosti by mohly být i situace, kdy je něco zaměstnanci poskytováno se slevou - §6 odst. 3 Zákona o dani z příjmů. Pokud tady ale správně chápu - zaměstnanec by si kompletně zaplatil elektrickou energii podle toho, co Vy platíte dodavateli. Diskutabilní by tedy jen bylo, že asi vynaložíte i další částky na to, aby se auto mohlo nabíjet (vytvoření technického řešení pro nabíjení, možná se budou muset dělat průběžné revize) - to se asi promítá v tom, že cena za nabíjení ve veřjných stanicích je vyšší právě díky promítnutí těchto nákladů (ale neznám podrobnosti - elektroauto nemám...). Takže tady by ten náběh na nepeněžní příjem zaměstnance skutečně mohl být (ale je to asi hodně přísný pohled a moc bych nepředpokládal, že by to bylo třeba při kontrole FU řešeno). 

• Dotace EU

  24. 11. 2025

  Dobrý den,
  mám dotaz na účtování evropské dotace Šablony. Dosud jsem účtovala dle vašeho schématu, kdy na konci roku jsem přeúčtovala nespotřebovanou dotaci na účty 401/414 a hned na začátku roku jsem vrátila částku zpátky. Byla však u nás nová auditorská firma a ta tento postup neschvaluje. Chtějí, abychom měli celou částku dotace na 388. Tedy ta varianta Jihočeského kraje, kdy hned celou částku proúčtují na 388/672.
  A teď k dotazu. Dotaci nám schválili v říjnu 2025. Čerpat se však bude až od 1/2026-12/2027. Celková částka dotace je 750 tisíc s tím, že 700 tisíc financuje MŠMT a 50 tisíc nám musí doplatit zřizovatel (obec). Částku 700 tisíc nám už letos v listopadu poslali na účet. Obec nám těch zbylých 50 tisíc pošle až v roce 2026. Můžete mi napsat postup, jak máme účtovat v letošním roce? Máme zaúčtovat v den přijetí na BÚ 241/472 a současně provést zápis 388/672 a rovnou i 672/414, když vím, že letos dotaci čerpat nebudeme? A v lednu vrátím 414/672?
  A je povinné účtovat dotaci na podrozvaze?
  Děkuji za odpověď. A moc mne mrzí, že ten váš způsob účtování dotací u auditorské firmy neprošel. Přišel mi ze všech těch variant nejvíc logický.

  To je mi také líto. Tady je to skutečně jen o názorech, jak se nejlépe vypořádat s nesmyslným požadavkem zákona č. 250/2000 Sb. požadujícím převod nespotřebované částky do rezervního fondu. A řešíme jen to, jakým postupem naděláme nejméně škody. Já si stále myslím, že tím zaúčtováním s využitím účtu 401, nicméně pokud jsou přesvědčeni, že nejlepší je to s tou 388, tak s tím těžko co nadělám. Klidně může přijít někdo jiný a zase volit jinou variantu - všichni víme, že každá z nich je nějak špatně.

  K zaúčtování - ano přesně jak uvádíte - zálohu si dáte na 472. a budete účtovat 388/672 a ke konci roku (případně možná nejlépe rovnou, abyste nepoškodili vypovídací schopnost průběžných výsledků) zaúčtujete 672/414. V lednu klidně zase 414/672 (ale zase kvůli průběžným výsledkům bych snad raději účtoval 414/672 postupně tak, jak budu čerpat dotaci).

  Účtování na podrozvaze - pokud vedete účetnictví ve zjednodušeném rozsahu - potom nemáte povinnost vést podrozvahové účty. Tady si nejsem jist, zda máte rozhodnutí o tom, že vedete účetnictví ve zjednodušeném rozsahu - případně se mi ozvěte mailem.

• nehmotný majetek - licence

  24. 11. 2025

  Dobrý den, jsme SŠ příspěvková, prosím o upřesnění, jak je to s nehmotným majetkem, konkrétně licencemi. Plánujeme zakoupit antivirovou licenci ESET na tři roky (2+1 zdarma) v hodnotě 180 tisíc Kč. Dle našeho mínění se jedná o službu s časovým rozlišením na základě pronajaté licence, kdy nekontrolujeme zdrojový kód a nemáme žádná další práva, kromě využití aplikace. Zřizovatel se k tomu na svém školení staví tak, že se jedná o nehmotný majetek, tzn. zařadit do majetku a odepisovat - hodnota vyšší, než 60 tisíc + délka užívání delší než 1 rok). Prosím o upřesnění, zda se v tomto případě jedná o službu nebo majetek (v případě majetku, pokud po třech letech nezaplatíme využití licence na další rok, tak fakticky žádný majetek na další odepisování nemáme). Děkuji.

  Já bych tady souhlasil s Vaším zřizovatelem - bez ohledu na to, kde je umístěn zdrojový kód ..., jste získali právo využívat software na dobu delší než 1 rok po zaplacneí jednorázové platby. Splníte tak obecnou charakteristiku nehmotného majetku a protože je cena vyšší než 60 tis. Kč, tak se podle mého názoru dostáváte do režimu, kdy máte účtovat na účet 013. Doba odepisování by měla být 3 roky - tedy za danou dobu odepíšete a vyřadíte - protože po 3 letech se stane přesně co popisujete - nic Vám za 3 roky nezbude. 

• Obědy do škol

  24. 11. 2025

  Dobrý den,
  můžete mi prosím poradit s účtováním dotace obědy do škol? Dotace 68 000kč lze na 374? účtuji předpis dotace? Nebo rovnou do nákladů? rozděluji na 90% a 10%? Dotace obědů v říjnu 528kč. Děkuji. Bohužel mi říjen nevychází o ten dotavaný oběd a už si nevím rady.

  Budu trochu odhadovat a případně to dořešíme mailem - podle toho, jak budete mít kontrétně nastaveny podmínky (ty se mohou skutečně v jednotlivých regionech lišit). 

  Odhaduji, že se můžete mít podmínky nastaveny následovně.

  - je to dotace spolufinancovaná z EU s tím, že se vypořádání provede na konci školního roku (tedy k červnu 2026)

  - máte rozhodnutí na celkovou částku - asi těch 68 000 Kč s tím, že dostanete nějakou zálohu (nevím zda 100 %, nebo nyní nějakou část), kterou následně vyúčtujete

  - budete mít nastavenu fixně nějakou částku za každý jednotlivý oběd (třeba 40 Kč za oběd) - s tím, že to nemusí být cena oběda pro žáky - klidně může být vyšší.

  Za těchto okolností bych:

  a) neúčtoval předpis dotace (je to transfer s vypořádáním, předpis by patřil případně jen na podrozvahu)

  b) příjem zálohy bych zaúčtoval MD 241/Dal 374

  c) měsíčně bych si dělal dohadnou položku ve výši nastavená odměna podle smlouvy x počet obědů - MD 388/Dal 672 

  d) na konci roku - rozdíl zálohy a vytvořené 388 - musel bych převést do rezervního fondu - jednou z variant účtování, jak jste zvyklí to u dotací spolufinancovaných z EU dělat (máme cca 4 varianty, jak toho dosáhnout). Na začátku 2026 by se toto zase zrušilo

  e) pokračovat takto v 2026 a následně udělat vyúčtování:

  MD 34x/Dal 388 a MD 374/Dal 34x

  f) vrátit nespotrebovanou částku MD 374/Dal 241.

• FKSP - rekreace - termín plnění

  23. 11. 2025

  Dobrý den, zaměstnanec předložil v souladu s pravidly FKSP vydané SŠ daňový doklad na rekreaci, která se uskuteční v červenci 2026. Faktura bude uhrazena z finančních prostředků v letošním roce, plnění však proběhne až v roce 2026. Je toto v souladu s právními předpisy? Pravidla SŠ tomu nebrání, stanovují, že zaměstnanec může příspěvek na rekreaci 2025 čerpat do konce školního roku 2025/2026 tj. do 31. 8. 2026. Děkuji.

  Ano - toto je v pořádku. Legislativa nebrání tomu, aby se z FKSP čerpala takto rekreace, která proběhne v příštím roce. Takže pokud je to v souladu s Vašimi podmínkami, je to OK.

• Storno platby

  21. 11. 2025

  Dobrý den,
  
  mám takový zamotaný případ.
  
  V Baumaxu jsme zaplatili kartou 2500 Kč.
  Platbu jsme reklamovali (byla špatná cena).
  Peníze nám vrátili, ale dali je kolegyni do ruky v hotovosti.
  Ona tam hned zaplatila další nákup, ale hotově z vrácených peněz v částce 1800 Kč. Rozdíl zaslala na účet organizace (700 Kč).
  Takže mám fakturu na 2500 Kč, k tomu dobropis na 2500 Kč. Paragon na platbu v hotovosti na 1800 Kč a na účtu organizace platbu 700 Kč.
  A teď účtuji: 335/241 2500 Kč
  501/335 2500 Kč
  241/501 700 Kč vratka
  Nevím, jestli je v pořádku. Pokladnu jsem do toho nezapojila, protože peníze fyzicky nepřinesla.

  Nevidím v tom jakýkoliv problém. Souhlasím, že není potřeba řešit pokladnu - vy jste z pokladyny peníze nevydávali.

  Když bych účtoval já, tak bych asi udělal - když bych to skutečně měl vše zdokumentovat:

  a) faktura na 2,5 tis. Kč                        MD 501/Dal 335

  b) dobropis na 2,5 tis. Kč  s minusem MD 501/Dal 335

  c) paragon na 1,8 tis. Kč                       MD 501/Dal 335

  d) strhnutí v bance - platba kartou 2,5 tis. Kč      MD 335/Dal 241

  e) vratka na účtu   - 0,7 tis. Kč                                   MD 241/335

  Přitom operace a) a b) se fakticky okamžitě vyruší - takže věcně je to c) až e)  Tedy zaúčtuji jen trochu jinak, ale výsledek je naprosto stejný jako Vaše účtování. Takže ono je to ve svém důsledku prakticky jedno.

• Cestovní příkaz

  21. 11. 2025

  Dobrý den, prosím o radu s jak správně vyplnit cestovní příkaz v následujícím případě:
  
  - zaměstnanec (místo výkonu práce Tábor) byl vyslán na pracovní cestu do Českých Budějovic), ale bydliště (ne trvalé) má právě v Českých Budějovicích. Lze napsat do CP, že je povolena cesta z místa bydliště? A proplaceno bude pouze stravné?
  
  Děkuji za odpověď.

  Já v tom nevidím sebemenší problém - podle §153 Zákoníku práce je možné, aby jako místo nástupu pracovní cesty bylo určeno bydliště zaměstnance (tedy zde v ČB). Potom logicky asi nebude mít cestovné, nicméně protože bude na pracovní cestě, vznikne nárok na stravné.

• Kroužky

  20. 11. 2025

  Dobrý den,
  
  prosím o radu při účtování kroužků (předchůdkyně peníze na kroužky vybrané v říjnu, zaúčtovala do výnosů až v lednu, i jejich přijetí do pokladny - a následně se z nich, jako mzdový náklad, hradily odměny lektorům).
  
  Je správný postup, je převzít do pokladny a zaúčtovat na výnosy příštích období a poté z nich v lednu hradit odměny lektorům? Časově je, dle mého, nedokáži rozlišit na měsíce do konce roku a leden, neboť celkové odměny lektorům se vyplácí z vybraných peněz v lednu za uskutečněné pololetí. Je tedy možné celkový výnos rovnou účtovat do výnosů příštího období?
  
  Popř. mohu účtovat vybrané peníze za kroužky do letošního roku, z důvodu proplacení nákupu materiálu a zbytek do výnosů příštího období - k úhradě odměn?
  
  Existuje nějaký "univerzální" správný postup?
  
  Děkuji.

  Univerzální postup v tomto ohledu asi neexistuje.

  Co je jasné - pokud organizace vybere v říjnu peníze od žáků, musí je prostě dát do účetnictví. Pokud to neudělá (a ty peníze jsou až do ledna "bokem"), tak účetnictví jednoznačně není úplné - neboť nezachycuje to, že peníze byly vybrány.

  Teď z hlediska časového rozlišení nám vznikne problém, na který fakticky poukazujete - nikde asi nebude napsáno, že úplata za kroužek má přesně krýt mzdové náklady. Chápu, že je to případně nejzásadnější nákladová položka, nicméně asi to stejně tak může krýt náklady na energie, případně Vy zmiňujete náklady na materiál .... Tyto náklady vznikají průběžně. Já se prostě jen bojím, že nenajdu argument k tomu, proč to celé časově rozlišit přes 384 až do dalšího roku, kdy v lednu naběhnou odměny z DPP (když by někde bylo veřejně definováno, že odměna kryje mzdový náklad, tak tomu bych rozumněl - ale takto to nebude).

  Tak si myslím, že velká část subjektů to bude časově rozlišovat do výnosů podle času (takže třeba u kroužků za období říjen - leden se na 384 rozliší jen 25 %) a snaží se spíše pohlídat, aby to, co je odpracováno do prosince bylo na DPP proplaceno ještě do prosince. Ale nevím, zda je pro Vás reálné si něco takového nastavit. 

   

• Možné přijetí účelového daru

  20. 11. 2025

  Dobrý den,
  
  jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec.
  
  Mám na Vás dotazy ohledně možného přijetí účelového daru:
  Místní spolek vybíral při pořádání svých různých akcí peníze od lidí (v rámci svého projektu), které chtějí darovat škole jako fond pro děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit platit svým dětem (našim žákům) školní akce a výlety.
  1/ Můžeme tento dar takto přijmout?
  
  Nejdříve bychom požádali Radu města, o přijetí účelového daru (v lednu, kdy budeme přesně vědět částku).
  Pokud by to Rada města schválila, uzavřeli bychom darovací smlouvu, ve které by bylo přesně specifikováno, na jaký účel je smlouva uzavřena.
  2/ (Darovací smlouva by mohla být na místní spolek nebo přímo na osobu, která sbírku vedla?)
  Následně by proběhlo převedení částky na bankovní účet školy.
  Dále bychom vytvořili formulář – žádost o příspěvek z fondu, kde rodiče, kteří si nemohou dovolit zaplatit školní akci, toto stvrzují podpisem a zároveň třídní učitelka a pan ředitel toto schválí.
  Následují faktury a účtenky za akce.
  3/ Musí se vyčerpat dar pro tyto děti během 1 kalendářního roku?
  
  4/ Účtování?
  MD 241 / D 414 s UZ – účelový peněžní dar (přijetí peněz)
  
  MD 518 s UZ / D 321 – faktura za školní akci (např. lyž. výcvik?)
  MD 414 s UZ / D 648 s UZ
  MD 321 / D 241
  
  Předem děkuji za odpověď.

  K jednotlivým dotazům:

  - přijmou to můžete - pokud budete mít souhlas zřizovatele - zde Rady - takže toto OK

  - pokud dary vybíral Spolek, měly by být dané peníze v účetnictví Spolku a potom logicky darovací smlouvu uzavíráte se Spolkem

  - nejste nijak vázáni tím, že byste peníze museli vyčerpat během jednoho roku

  Zaúčtování - ano - tak jak to uvádíte, tak by to šlo. Byť já k tomu poznamenávám jednu věc, na kterou jsem již upozorňoval třeba u nadačního financování zvýhodněného stravování pro sociálně slabé. Tak jak to máte nastaveno, tak faktickým obdarovaným nebude škola, ale ten konkrétní žák (respektive rodič), který to bude mít zdarma. Takže proto říkám - ano - toto zaúčtování je z pohledu předpisů naprosto v pořádku. Jen je pro mne někdy otazníkem, zda úplně správně vystihuje podstatu transakce - ale to neřešte, to je jen moje taková deviace, že někdy asi moc přemýšlím, co by vlastně bylo správně a zda třeba v tomto případě dává ten rezervní fond smysl ....

• Prodej vozidla

  20. 11. 2025

  Chtěli bychom se zeptat na správné účtování prodeje vozidla v příspěvkové organizaci. Pořizovací cena byla 697.480,-Kč. Zůstatková cena je 15.143,-Kč. Máme kvalifikovaný odhad od odhadce na částku 86.400,-Kč, za kterou bylo i vozidlo prodáno. Jak toto celé zaúčtovat? Děkujeme.

  Vycházím z toho, že nejste plátci DPH a že také nebudeme řešit přecenění na reálnou hodnotu (to nadělá spíše jen více škody než užitku).

  Pokud budeme striktně respektovat ČÚS 704, tak zaúčtování by bylo následující:

  MD 553/Dal 082                15 143 Kč  - tedy doúčtuji zůstatkovou hodnotu

  MD 082/Dal 022                697 480 Kč - vyřazuji auto

  MD 311/Dal 646                   86 400 Kč - pohledávka z prodeje  a inkaso MD 241/Dal 311 (pokud by se před prodejem inkasovala záloha, tak bych si měl pomoci ještě účtem 324).

  MD 401/Dal 416                  15 143 Kč - zůstatková hodnota - tvorba fondu

  MD 548/Dal 416                  71 257 Kč - tvorba fondu z rozdílu prodejní a ZC (to požaduje ČUS 704 bod 7.3. b - za mne je to hodně nesmyslná věc - jde mi o to použití účtu 548 - nicméně předpis to takto požaduje a tak to asi budete i respektovat).

• Časové rozlišení nákladů a výnosů

  19. 11. 2025

  Dobrý den,
  poprosila bych Vás o radu z oblasti časového rozlišení nákladů a výnosů.
  Ve směrnici pro časové rozlišení N/V má organizace uvedeno, že pravidelně se opakující výdaje do 30 tis. Kč časově nerozlišuje. Jedná se o výdaje na předplatné, pojištění odpovědnosti, atd. Nicméně u některých výdajů se v minulosti časově rozlišovalo, i když byly nižší než 30 tis. Kč. V roce 2024 např. bylo účtováno na účet 381 v celkové výši 26,5 tis. Kč. Na začátku roku 2025 pak bylo přeúčtováno do nákladů 5../381. Teď ke konci roku přichází nové faktury za předplatné aj. na příští rok. Pokud budu postupovat podle směrnice, nebudu časově rozlišovat a budu účtovat celé do nákladů. Tím se ale dostanu do situace, kdy budu mít některé položky v nákladech dvakrát.
  
  Dále je ve směrnici uvedeno, že „zvláštní výjimkou, kde se nepřihlíží k její výši, je povinný podíl odvodu ZTP. Tento odvod se časově nerozlišuje z důvodu pravidelně se opakujícího výdaje a vyčíslení se provádí až po roční účetní závěrce“. Takže za rok 2024 byl vypočítán odvod 80 tisíc, zaúčtován je v nákladech r. 2025, kdy byl uhrazen. Je možné ve směrnici toto stanovit? Navíc přepočtem jsem zjistila, že tento odvod byl špatně vypočítán a mělo být odvedeno 106 tisíc, za rok 2025 budeme odvádět částku ještě vyšší. Rozdíl mi přijde poměrně velký a odvod rozhodně není každý rok stejný.
  
  Můžete prosím poradit, jak máme postupovat?
  Děkuji

  Souhlasím s tím, že u toho odvodu předpokládat, že je to obdobná opakující se částka není moc dobré. Navíc se dost často bavíme o dost velkých hodnotách a podle mne jsme to schopni do závěrky odhadnout alespoň na úrovni dohadné položky pasivní. Když se mne zeptáte, zda je možné ve směrnici stanovit to, co tam nyní ohledně odvodu máte, tak bych řekl, že asi obecně by se to snad dalo obhajovat (nevím, jak úspěšně), nicméně já bych to tam takto nedoporučoval mít (podle mne to není vhodné).

  Takže já bych toto ve směrnici skutečně změnil a snažil se to dostat do nákladů ještě běžného roku (což tedy znamená, že v nějakém roce by to bylo v nákladech dvakrát - nicméně tomu se nevyhnu, pokud potřebuji změnit systém).

  Teď nevím, jestli se budete vracet k tomu výpočtu za rok 2024 - pokud ano, tak holt dopočtete rozdíl ještě do nákladů 2025 (fakticky korekce položky již dříve zaúčtované do nákladů roku 2025).

  U toho časového rozlišení přes účet 381 - hranice 30 tis. Kč za mne možná je - v tom bych neviděl problém. Podle mne se mám chovat podle směrnice. Pokud něco bylo v minulosti selektivně časdově rozlišováno jinak, tak s tím asi moc zpětně nenadělám a musím počítat s tím, že se změnou systému (když začnete postupovat podle směrnice) budou některé položky toho roku, kdy se to mění, duplicitně. Ale v tom nevidím nějaký problém - to je vždy, když se mění pravidla pro časové rozlišení.

• heckerský útok

  18. 11. 2025

  Dobrý den- chci se zeptat- jak postupovat.
  v r. 2024 se organizace stala objetí "heckerského útoku" - z bankovního účtu
  byly odcizeny peníze. (zaměstnanec dal omylem přístup ke svému účtu - ale v aplikaci byl i účet školy) Vše je v řešení policie-zatím neuzavřeno.
  Část prostředků se vrátila, ale stále ještě cca 500000.- chybí.
  Zaúčtovala jsem na pohledávku 377/241 a čekám na rozhodnutí policie.
  Bylo mi kontrolou vytkunuto, že mělo jít na 547- manka a škody.
  Chtěla bych poprosit o radu- jak má být účtováno či jak postupovat.
  děkuji

  Toto je nesmírně diskutabilní téma.

  To zaúčtování na pohledávku na 377 bylo prvotně asi v pořádku (ostatně jak píšete, podařilo se dosáhnout i vrácení části prostředků). Nyní jde o to, do jaké míry nastaly důvody pro odpis pohledávky. Ta pohledávka určitě nezanikla, nedošlo ani k jejímu promlčení. Takže dalším důvodem pro odpis mohlo být vyhodnocení zjevné nedobytnosti pohledávky - což v takovémto případě je dosti diskutabilní téma - i když nyní asi je pravděpodobnost vrácení hodně nízká a asi důvod odepsat nyní reálně existuje. 

  Já třeba na Vašem místě bych klidně uvažoval i tak, že si tam tu pohledávku zatím nechám a třeba i nad rámec povinných předpisů dohodnu se zřizovatelem tvorbu opravných položek pro upozornění na dané riziko (aby se pohledávka nezobrazovala s vysokou netto hodnotou) - toto by se muselo zase popsat v Příloze.

  Zároveň chápu i názor kontroly, že s ohledem na princip opatrnosti mělo raději dojít ke zúčtování do nákladů (a pokud by náhodou něco následně bylo inkasováno, bylo by to výnosem). Nicméně, když bych byl třeba kontrolor a řešil to s Vámi, tak v tomto případě to nehodnotím optikou "černá a bílá" - tedy, že něco je jednoznačně dobře či něco špatně. Asi o tom s Vámi diskutuji, řešení ve 2024 akceptuji, v roce 2025 pokud je stav takový, že nemám nějakou pozitivní indicii o možném byť částečném inkasu, Vám navrhuji odpis pohledávky (jako případ roku 2025), případně s Vámi diskutuji o tvorbě opravných položek (byť nad rámec předpisů - protože také vnímám to, že by bylo potřeba v účetnictví zohlednit, že sice máte pohledávku, ale její vymahatelnost nyní je asi minimální). 

  Pokud budete ale trvat na tom, že pohledávku odepíšete až ve vazbě na to, jak to uzavře policie a o tom, že máte na 377 obtížně vymahatelnou pohledávku (předpokládám, že jste schopni identifikovat, kdo je porenciální dlužník - vycházím z toho, že se část peněz vrátila) budete informovat jen v příloze k UZ za rok 2025, tak se mi to nebude zdát šťastné, ale nemohu zároveň říci, že je to přímo proti nějakému předpisu.

• Přispívání příspěvku na produkty na stáří z fondu FKSP

  18. 11. 2025

  Dobrý den.
  Jsme příspěvková organizace. Momentálně jsem se setkala s názorem o přispívání příspěvku na produkty na stáří z fondu FKSP, že určený příspěvek od zaměstnavatele je hrazen z fondu (což je v pořádku), ale částku, kterou si má hradit zaměstnanec sám, tak ta je mu stržena ze mzdy formou srážky z platu.
  Je tento způsob úhrady příspěvku povinností zaměstnavatele?
  Děkuji.

  Jsem přesvědčen, že nikde není tato povinnost stanovena.

  Neřeší to ani zákon č. 250/2000 Sb,. neřeší to ani zákon o dani z příjmů (že by to byla nějaká podmínka pro osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnavatele). Odhaduji, že to má někdo spojeno ještě s tím, když existovala vyhláška FKSP, kde se objevovala povinnost, že část má spořít zaměstnanec a část přispívá zaměstnavatel - tedy pokud bych to jako zaměstnavatel  strhával z platu, tak bych měl pod kontrolou, že si zaměstnanec skutečně také přispívá.

  Nicméně to, že si zaměstnanec také sám přispívá,  již od roku 2024 není podmínkou (se zrušením vyhlášky FKSP).

• DPH z příspěvku zřizovatele příspěvkové organizaci

  18. 11. 2025

  Prosím o radu v případě, že naše příspěvková organizace (plátce DPH) chce odvádět DPH z příspěvku města na svůj provoz.

  K tomuto bych potřeboval znát podrobnosti - o jaký se přesně jedná dotační vztah, co daný příspěvek kryje ... Obecně je to totiž tak, že příspěvek od zřizovatele příspěvkové organizaci nesplňuje charakteristiku úplaty z hlediska DPH a tudíž není předmětem daně (při v současnosti účinném znění ZDPH). Nicméně nemohu vyloučit, že je tento příspěvek poskytován tak, že je naplněna charakteristika dotace k ceně (například situace, když by PO provozovala nějakou rekreační pláž a Vy jste nastavili příspěvek tak, že se poskytuje ve výši ......... Kč ke každé vstupence). Potom by i takovýto příspěvek zřizovatele byl úplatou z pohledu DPH.

  S účinností od 1. 1. 2028 je odsouhlasena novela ZDPH, která může vést k rozšíření rozsahu dotací, které z pohledu DPH budou považovány za úplatu - nicméně o tom, v jakém to bude rozsahu se nyní teprve vyjednává a předpokládám, že s případnými plánovanými změnami Vás budu seznamovat až v prvním pololetí 2026 (o postavení příspěvkových organizací a příspěvcích zřizovatelů se diskutuje také, nicméně zatím je to jen ve fázi analýzy jednotlivých dotačních vztahů). Takže je možné, že zde bude posun v budoucnosti.

  Pokud to zrekapituluji - nemohu vyloučit, že zrovna nenastal specifický případ, kdy by se skutečně jednalo i z pohledu DPH o úplatu a řešilo by se její podrobení DPH. Ale je to dost nepravděpodobné. Pro nějakou konkrétnější odpověď je nezbytné specifikovat, o co konkrétně jde - prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.

   

• ! Úpravy odpisového plánu v průběhu rozpočtového roku

  18. 11. 2025

  V průběhu roku došlo ke změně ve skladbě majetku PO (pořízení a vyřazení majetku), která má dopad do výše plánovaných odpisů. Ptáme se, zda je nutné revidovaný odpisový plán znovu předkládat ke schválení zřizovateli PO v průběhu rozpočtového roku, nebo zda postačí jeho interní aktualizace bez formálního projednání se zřizovatelem.

  Toto nemá jednoznačnou odpověď - klíčové je, co považujete za odpisový plán. V předpisech nenajdeme žádnou jednoznačnou definici, jak má odpisový plán vypadat a tak se nám v průběhu času tady po republice vykrystalizovalo několik variant:

  VAR 1 - odpisový plán jako obecná pravidla pro způsob odepisování majetku (kde se definují třeba jednotlivé skupiny majetku, dávají se nějaké doby odepisování - třeba i v intervalu, stanoví se u koho žádat o nějaké výjimky apod.). K tomu se může na základě takovéhoto obecného odpisového plánu vypočítat třeba rozpočtovaná hodnota odpisů na rok ........... - ta již ale není odpisovým plánem. Pokud jsme v této variantě, tak odpisový plán rozhodně nemusím měnit v průběhu roku jen kvůli vyřazení/zařazení nějakých věcí. Co se jen mění je ten propočet odhadovaných odpisů a tam je již na Vás, jak by se s tím pracovalo - zda se to má třeba předkládat na vědomí kvůli případným úpravám rozpočtu apod.

  VAR 2 - odpisový plán jako seznam, kde u jednotlivých věcí přesně stanovím odpisové procento (na jakou dobu se to má odepisovat) - ale nepočítám tam konkrétní odpisy. Pokud byste to měli takto, tak v tomto případě zařazení nových věcí již vede k nutnosti aktualizovat odpisový plán a nechat ho schvalovat zřizovatelem.

  VAR 3 - obdobné jako VAR 2 s tím, že u jednotlivých věcí jsou každý rok uvedeny hodnoty odpisů - v této variantě mě nejen zařazení nové věci, ale také i vyřazení věci s nenulovou ZC vede k nutnosti odpisový plán doplnit.

  VAR 4 - někdo považuje za odpisový plán dokonce jen sumární hodnotu odpisů na rok - tedy jedna jedinná částka (fakticky to, co jsem uvedl u VAR 1 jako "rozpočtovanou hodnotu odpisů na rok"). Tady logicky jakákoliv změna tohoto čísla = změna odpisového plánu.

  Nemůžeme nikomu nic v této věci "přikazovat" - můžeme pouze doporučit, že jako logická a skutečně funkční se nám jeví VAR 1. Zejména u velkých příspěvkových organizací - pokud byste si představili třeba velkou nemocnici jako příspěvkovou organizaci ve VAR 3, tak nebude dělat nic jiného, než že se budou schvalovat změny odpisového plánu - to nedává ale žádnou logiku.  Bohužel je také rozšířená VAR 4 - ta podle nás ale žádným reálným odpisovým plánem není - to je již jen aplikace nějakých pravidel do výpočtu částky.