Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

26/5 2020 Pořízení nehmotného majetku - částečně hrazeno z dotace

Jsme městská knihovna - příspěvková organizace města, účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. Nakupujeme nehmotný majetek - knihovní systém a budeme odepisovat. Prosím o radu, jak vše správně udělat a zaúčtovat. Část majetku bude hrazena z dotace a část si hradíme samy. Dotace je od ministerstva kultury. Výše dotace 233tis Kč, my zaplatíme 102tis Kč. Celkem náklady na licenci knihovního systému 335tisKč. Potřebovala bych radu, jak budu odepisovat - celou hodnotu nehmotného majetku 335tis nebo pouze část hrazenou knihovnou? Podle toho bych si určila délku odepisování. Nejméně 36 měsíců? A zda se bude dotace účtovat přes účet 403 a bude mi ve výkazech vstupovat do přílohy C. Předem děkuji.

Nehmotný majetek je z hlediska dotací ve stejném režimu jako hmotný majetek. Tedy dotaci ve výši 233 tis. Kč skutečně musíte dostat na účet 403 a vstoupí vám do tabulky C přílohy (C.I. při přijetí a C.II. - rozpouštění v alikvotní výši proti odpisům).

Odepisovat budete z celé částky.  Přitom odpisy budou vypadat následovně - když bych třeba odepisoval na 5 let (počítám dále roční odpisy):

MD 551/Dal 073                   0,2 * 335 tis. Kč = 67 000

MD 403/Dal 672                   233/335 * 67 000 = 46 600

MD 401/Dal 416                    rozdíl 67 000 a 46 600 =  20 400 Kč.

Dobu odepisování byste měli navrhnout podle předpokládané životnosti - zde spíše odhad "morálního" zastarávání software. Těch 36 měsíců je v daňových předpisech pro daňové odpisy - spíše si myslím, že ten odpis je moc rychlý (ale samozřejmě tomuto vůbec nerozumím ...)     

25/5 2020 Majetek-sbírkové předměty

Dobrý den, jsme muzeum, které svými zaměstnanci pořizuje fotografie ulic města, které posléze necháváme dodavatelsky tisknout a po schválení PSSČ komise se pro nás fotky stávají sbírkovými předměty, tedy majetkem vedeným v majetkové evidenci (kromě registrace v CES). Jak máme stanovit pořizovací hodnotu majetku a jak naložit s dodavatelskou fakturou na tisk, bude tato hrazená stejně jako nákup sb.předmětu z fondu investic? Děkuji.

Vím, že je to skutečně hrozné, ale tak, jak to popisujete, tak to odpovídá nákladům na pořízení uměleckého díla - tedy na 032. Potom by skutečně náklad na tisk měl jít z fondu investic (a upřímně řečeno - měl bych i uvažovat o aktivaci vlastních nákladů na pořízení fotografie (tedy MD 042/Dal 506 a aktivace fondu investic) - ale upřímně - to je prakticky nerealizovatelné - přeci těm lidem nenanormuji, za jak dlouho mají vyfotit fotku, která bude akceptována jako "sbírkový předmět". To bych snad jedině mohl určit paušálem typu na 1 fotku = 1 hodina práce (a průměrnou 1 hodinu práce již umíme nacenit). Já se omlouvám - ono to je až cynické, když chceme na tyto situace aplikovat striktně účetní předpisy.

25/5 2020 Příspěvek na dovolenou z FKSP

Dobrý den, prosím, můžete popsat, jak postupovat u zaplacených příspěvků z FKSP za dovolenou ? Např. kdo zaplatí vzniklé stornopoplatky ? Může si zaměstnanec vzít od CK poukaz na příští rok atd.... Děkuji za pomoc

To jsou věci, které bych také moc rád věděl - nedávno jsem takový dotaz dal na stránky, vyzval jsem lidi, zda by se k tomu někdo nevyjádřil, ale vůbec se nikdo neozval (dotaz z 5.5.). Vyhláška FKSP tyto situace neřeší. Podle mého názoru v současné situaci:

- poukaz - optimální varianta - účel čerpání FKSP je zachován

- vrácení peněz - pokud jsou vráceny plně bez stornopoplatků - je to super - prostě se jen vyminusuje čerpání a vrátí se zaměstnanci to, co si zaplatil. Jenže to nebývá a jsou tam ty stornopoplatky

- takže pokud stornopoplatky, tak se dostáváme podle mne k tomu, že při současném znění vyhlášky FKSP by neměly být čerpáním fondu - takže zbývají dvě varianty - bud jdou k tíži zaměstnance nebo k tíži provozních nákladů organizace. Tím, že vyhláška FKSP staví organizace do role jakéhosi "pořadatele rekreace" - tím, že to jde přes ní, tak si myslím, že na zaměstnance můžeme ty stornopoplatky přenést, pokud důvody zrušení zájezdu (rekreace) leží na straně zaměstnance. V ostatních případech se obávám, že spíše skončí na organizaci (více to popisuji v tom dotazu z 5.5.). Samozřejmě mezi těmito variantami je hodně tenká hranice (zvláště v současné situaci).

Ale prosím berte to jako názor - je to podle mne klasická ukázka nedomyšlené vyhlášky FKSP.

 

25/5 2020 Dobrovolné vstupné

Dobrý den pane inženýre, jsme příspěvková organizace (zřizovatel Krajský úřad). Po rozsáhlé rekonstrukci budeme otevírat pro veřejnost a otázka vstupného se chce řešit dobrovolností z hlediska podpory kultury. Tedy individuální vstupné, pořádáme programy (workshopy) pro školy a veřejnost, tam by byla stanovená částka za vstupné na akci. Vidím v tom trochu problém: a) každý by měl dostat strvrzenku, nemůže se tzv. hodit hotovost do nějaké pokladny bez dokladu (navíc dle jakého podkladu by se vstupné účtovalo, až by se vybrala pokladna za přítomnosti více lidí?) b) a z toho vyplývá možný určitý náhled nad nekontrolovatelností hotovosti za vybrané vstupné? c) neměl by se k tomuto vyjádřit zřizovatel – odbor kontroly např.? d) při platbě kartou, když nebudou pevné částky, bude trochu chaos? Mohl byste mi, prosím, napsat svůj názor? Prý tento model výběru vstupného v zahraničí funguje ..... Děkuji Vám.

Vím, že ta situace je trochu problémová, ale s variantou dobrovolné vstupné se setkávám. Není určitě naprosto nezbytné, aby se vydávaly vždy stvrzenky - zákon to nepožaduje, třeba z hlediska DPH toto nejsou situace, kdy by existovala povinnost vystavit daňový doklad. Samozřejmě ale musím být připraven na požádání stvrzenku vydat - to je pravda.

Takže varianta, že se třeba na konci dne (případně v jiné frekvenci) otevře kasa, přepočítají se peníze (doporučuji minimálně za přítomnosti dvou osob) - napíše se "protokol" o tržbách ... Není to ideální, je to skutečně hůře kontrolovatelné, ale děje se to (i v ČR - třeba u určitých koncertů ...).

Vyjádření zřizovatele - samozřejmě není nezbytné, nic by se nepokazilo, když byste jim popsala, jak by se to provádělo (třeba odvod do hlavní pokladny 1x denně, sepsání protokolu o vybrané částce, přitomnost vždy následujících osob (třeba uvést podle funkce ...).

Platby kartou - tam by z hlediska průkaznosti to mohlo být lepší. Ty peníze prokazatelně dojdou na účet - jen je potřebuji nějak identifikovat, že je to skutečně vstupné placené kartou (v tomto se nevyznám, jak se to nastavuje).

Takže pokud zrekapituluji - z hlediska průkaznosti je dobrovolné vstupné vždy horší variantou (určitě se zvyšuje potenciál k tomu, aby si peníze někdo nechal), ale v praxi potvrzuji, že se objevuje a za mne to akceptovatelné je.

22/5 2020 čerpání FKSP

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli může být využito FKSP na úhradu rovnátek pro dítě zaměstnankyně. Pokud ano, za jakých podmínek.

Toto patří do okruhu těch problémových plnění. Totiž je to možné podle §4 odst. 2 písm. c) vyhlášky FKSP, nicméně za podmínky uvedené v odst. 3 (ta podmínka je z mého pohledu dost nesmyslná...):

(3) Příspěvek podle odstavce 2 lze poskytnout, není-li plnění ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Tedy měl bych prokázat (není napsáno čím- asi čestným prohlášením, případně asi nejlépe potvrzením od lékaře), že se jedná o plnou úhradu rovnátek. Problém by nastal, pokud by ta rovnátka byla částečně hrazena ze zdravotního pojištění a jednalo by se tedy pouze o "doplatek rovnátek".  Nechávám raději bez komentáře logiku takového ustanovení (a ochotu dentistů či ortodontistů toto potvrzovat ....).

Jinak z hlediska daně z příjmů problém nebude - to je §6 odst. 9 písm. d) bod 1 - ta ortodoncie bude určitě registrovaná jako poskytovatel zdravotních služeb. Tedy osvobozeno od daně z příjmů.

21/5 2020 Nekrytý investiční fond

Dobrý den, prosím o radu, v letech 2013 a 2014 PO natvořila nekrytý investiční fond, z důvodu odvodu odpisů ve výši vč. transferového podílu. Od roku 2015 již tvoří IF pouze z částky odpisů bez transferového podílu. Od té doby mají nekrytý IF o částku cca 1.500.000,-Kč - nyní se přikláníme k variantě, že bychom (zřizovatel) chtěli mít, IF krytý z důvodu vypovídací schopnosti výkazů atd. Lze tuto částku z fondu nějakým způsobem opravit např. přes účet 408 ??

Já bych to za sebe rozhodně neupravoval prostřednictvím účtu 408 - pro účet 408 platí, že je to oprava nesprávností týkající se výnosů nebo nákladů.

Musíme jít po podstatě toho problému - oni tvořili moc vysoký fond zápisem MD 401/Dal 416 (včetně odpisu krytého zúčtováním 403) - následně se přešlo na režim, že již tvorbu fondu prováděli jen z rozdílu. Pokud bychom se chtěli narovnat na tento nový stav i to, co se dělo v roce 2013 a 2014, tak proúčtuji MD 401/Dal 416 minusovou hodnotu (ve výši toho, co se v roce 2013 a 2014 natvořilo, nicméně podle nynějšího postupu se natvořit nemělo) - tedy minus tvorba fondu z odpisů.

Tím mohou nastat dva "problémy"

a) může nastat situace, že se v příloze v tvorbě fondu z odpisů dostane nějaká PO v roce 2020 do minusu - za mne je to ale správně - vím, že někdo s tím měl problémy, ale pokud vím, tak to přes kontroly při předávání účetních závěrek prošlo (a zejména je to správný postup)

b) větší problém ale bude, pokud by se díky této operaci nějaká PO dostala do minusu na 416 (přeloženo - byly tam investiční výdaje fakticky vyšší než bylo disponibilní finanční krytí, nicméně ta PO investovala, protože v té době jí 416 vycházel kladný). Tady to je již problém - se zápornou hodnotou 416 skutečně neuspějeme a pokud takováto situace někde nastane, tak by se mělo vstoupit do jednání s PO - co s tím - třeba jedním z řešení je, že zřizovatel jim vezme něco z provozního příspěvku a poskytne to investičním příspěvkem na posílení fondu investic a tím se ta 416 srovná (přeloženo - je to fakticky dofinancování minulých investic, na které ve skutečnosti invesitční peníze nebyly v dostatečné míře).

Jinak jen doporučuji - pokud budete provádět takovouto opravu, mělo by se to objevit v komentáři k příloze k účetní závěrce (buď v části účetní metody nebo přímo v komentáři k rozvaze - kde by se komentovaly důvody zásadního poklesu fondu investic).

19/5 2020 Sazbová novela zákona o DPH od 1.5.2020

Dobrý den. Jsme poskytovatelé sociálních služeb a zároveň i plátci DPH (krátící koeficient). Provozujeme, jako jednu z doplňkových činnosti, i Hostinskou činnost (vaříme cizím strávníkům). Potřebovala bych poradit. Sazbová novela zákona o DPH od 1.5.2020 říká, že se změna DPH z 15% na 10% vztahuje i na služby stravování. Byla jsem upozorněna na to, že by snad měla být jiná sazba u stravy, kterou zákazník sní v naší jídelně a jiná sazba u stravy, kterou si odnese v jídlonosiči domů. Je tedy strava nějak "rozlišována", podle toho, kde je konzumována a nebo se na všechno stravování vztahuje nově 10% sazba DPH? Děkuji za radu.

Ano - přesně tak to je. Pokud by se strava snědla na místě - bude se aplikovat sazba 10%. Pro jídlo odnášené v jídlonosiči by měla být dále aplikována sazba DPH 15%.

Ve videích  - je to nová volba v základní liště - jsem právě ke změnám sazeb od května 2020 namluvil nová videa - jedno z nich je výsledně k problematice stravování. Stejně tak (pokud radši čtete) je vysvětlení k tomuto v Manuálu k DPH č. 5 - aktualizován dne 16. 4. 2020 - najdete ho v dokumentech (a tam je obsažen právě i rozbor k této problematice). Jinak ještě rovnou upozorňuji na materiál GFŘ, na který v obou výše uvedených materiálech odkazuji:

https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/sazby-dane/2020

a je to informace GFŘ z 11.3. a v ní naleznete pasáž právě ke stravování. 

18/5 2020 Registrace DPH

Dobrý den, pro jistotu bych se chtěl zeptat, dotýká se následujících případů registrace k DPH a tzv. identifikovaná osoba i když jsme neplátci DPH a roční úhrn plnění ze zahraničí by nepřekročil 326 tis. jak je uvedeno v zákoně? 1. nákup náhradního dílu pro rehabilitační postel pro děti, místo dodání Švýcarsko (není v EU) 2. školení pedagogického pracovníka slovenskou organizací, školení proběhlo na Slovensku (je členem EU) 3. pořízení testu pro hmatové vnímání pro zrakově hendikepované děti z Holandska (je členem EU) Tento nákup by byl financován z peněz nadačního fondu. 4. pořízení testu pro hendikepované děti ze Slovenska, jednalo by se o již používaný test za příznivou cenu. Případně pokud by se organizace musela registrovat jako identifikovaná osoba, představuji si, že její současná administrace se nezmění, myslím, tím účetnictví apod, zůstane stejné jako když byla neplátce? A v případě, kdy dojde k zahraniční transakci, která se týká DPH, vyplní přiznání k DPH, pokud v období nic nenastane, přiznání nepodává, je tomu tak? Děkuji za zodpovězení dotazu.

Musíte jen rozlišovat, zda se jedná o zboží nebo o služby. Hodnota 326 tis. Kč je vázaná na pořízení zboží z EU... - tedy body 3 a 4 (předpokládám, že ten test je zbožím - nikoliv službou).

Bod 1 spíše souvisí s tím, zda je dané zboží "nepatrné hodnoty" - tedy neřešili jste ani otázku celní ... Tady by se totiž DPH potenciálně mohlo platit - nicméně vyměřovala by jej celnice - tedy nemělo by to vazbu na to, zda se musíte stát identifikovanou osobou.

Trochu problém je s tím případem č. 2 - školení je služba, není zde limit - tedy řešíme, kde je místo plnění z pohledu DPH. U školení vzniká problém - jak vysvětluji v manuálu k DPH č. 16 na straně 7, tak se nám vzdělávání rozděluje do dvou skupin:

a) vzdělávání konferenčního typu (otevřené školení) - s tím nemusíte mít starost - místo plnění by bylo na Slovensku a slovenský subjekt by to měl dát případně se slovenskou daní

b) problém je v případě, že se jedná o "individualizované školení" - tady by se místo plnění přechylovalo do ČR a díky tomu byste se skutečně mohli stát osobou identifikovanou k DPH- Tedy slovenský subjekt to dá mimo DPH a vy to prodaníte v ČR a odvedete zde daň (byť podle mých zkušeností se v řadě případů toto neřeší a aplikuje se stejný postup jako v a).

 Pokud jste identifikovanou osobou - je to tak, jak uvádíte - chováte se úplně stejně, neodčítáte daň, neodvádíte daň z vašich plnění, pouze pokud nastane případ třeba toho přijetí služby, tak podáte přiznání a odvedete daň.

13/5 2020 zůstatková cena majetku

Dobrý den, v účetnictví se účet 022 rovná účtu 082. Účet 401 se rovná 0. V majetkové evidenci máme zůstatkovou cenu majetku 3 000,- Kč. O odpisech již nemůžeme účtovat, protože hodnota majetku 022 a oprávek 082 je vyrovnaná. Je možné aby v majetkové evidenci zůstal majetek se zůstatkovou cenou 3000,- Kč? Jinak nevím co s tím. Děkuji za odpověď

Nevím co se stalo - očividně tam nastala nějaká chyba - když byste ji chtěli odhalit, tak byste museli vzít celou historii odpisů na kartách majetku a porovnávat to s tím, co je v účetnictví. K té situaci mohlo dojít třeba tak, že jste nějaký majetek převzali od zřizovatele již s oprávkami na úrovni 3 tis. Kč (tedy správně do účetnictví s hodnotou 082), ale na kartu majetku jste oprávky nedali a zde se vám začal odepisovat jakoby od znovu ... Těch chyb tam může být více (třeba i nespuštěné odpisy na kartě, ale zaúčtované v účetnictví ...).

Obávám se ale, že pokud těch majetků máte více, tak tu chybu nedohledáte a potom je potřeba vyřešit, co je správně. Pokud řeknete, že správně je účetnictví (což bych asi udělal), tak by bylo potřeba, aby vám poskytovatel software poradil, jak "násilím" opravit oprávky na kartě tak, aby v majetkové evidenci byla také nula . Víc poradit neumím. 

13/5 2020 fond investic

Dobrý den. Prosím o konzultaci. Organizace, zřízená ÚSC, měla zřizovatelem schválený Plán tvorby a čerpání fondu investic na rok 2019 na financování údržby a oprav majetku. Bohužel, faktury (+ přenesená daňová povinnost) byly dodány až 31. prosince 2019 a uhrazeny v lednu 2020. Organizace čerpala fond (účet 416), podle mého názoru, správně v okamžiku úhrad faktur až v lednu 2020. Jak, ale správně postupovat při zaúčtování faktur v prosinci 2019?

Je to další ukázka toho, jak jsou chybně nastaveny fondy (respektive neřešeny a že by nemělo vůbec docházet k tomu, aby fondy byly zúčtovávány do výnosů v těchto případech).

Když se podívám na metodickou pomůcku MF k ČÚS 703 a 704 - odkaz najdete zde

https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/metodicka-podpora/metodicke-pomucky/2016/metodicka-pomucka--zmeny-ceskych-ucetnic-24622

tak na straně 12 a 13 řeší účtování tvorby fondu investic, při prodeji dlouhodobého majetku - tedy ono dorovnávání tvorby fondu do prodejní ceny prostřednictvím účtu 548. Již samo o sobě je to hodně nesmyslné, nicméně MF nemá problém to účtování MD 548/Dal 416 posunout až na inkaso peněz - tedy ani nespárovat výnos z prodeje zachycený v účetnictví s okamžikem, kdy účtuji náklad z tvorby fondu.  Z pohledů hodnocení dosažených výsledků hospodaření je to již neinterpretovatelné.

Takže když to vezmu analogicky na Váš příklad, tak by MF podle mne nemělo sebemenší problém zaúčtovat do roku 2019 fakturu MD 511/Dal 321 (oprava provedena byla - tedy na 511 je to správně v roce 2019) a v roce 2020 při platbě čerpat fond MD 416/Dal 648. Je to samozřejmě účetní nesmysl, vede to k vážnému poškození výkazů, ale je to přesně podle předpisů.

Za sebe bych se v tomto případě s odvoláním na "zdravý rozum" zachoval tak, že bych ještě do roku 2019 zaúčtoval nejen MD 511/Dal 321, ale také i čerpání fondu MD 416/Dal 648 (tedy zúčtoval bych čerpání dříve než by odtekly peníze). Není to podle předpisů, ale dle mého názoru je to nejlepší řešení v rámci všech špatných řešení (a pokud MF neopraví celé účtování o fondech a nezačne pořádně řešit principy, tak tady budeme mít jen špatná řešení).

 

13/5 2020 účtování stravného

Vážený pane Nejezchlebe, prosím Vás o radu ve věci účtování stravovny, konkrétně stravného. Ze stravovny dostanu podklady o spotřebě potravin a předpis stravného za měsíc. Všechny platby strávníků za stravu účtuji 241,261/324. Pak je tu skutečnost, že děti a cizí strávníci platí za stravu předem, zaměstnancům je část stravného doplácena z FKSP a ta se platí zpětně. Pak tu máme dlužníky, kteří by měli zaplatit předem, ale zaplatí zpětně a někteří nezaplatí vůbec. A nakonec jsou tu vratky, které jsou vypláceny s dvouměsíčním zpožděním, tzn. např. březnové vratky vyplácí v květnu. Těmi vratkami buď poníží strávníkovi předpis platby na konkrétní měsíc, nebo je vrací strávníkům na účet. Já účtuji předpis stravného 311/602 a zúčtování 324/311. Neřešila jsem zůstatek na 324. Zřizovatel poukázal na to, že by měl být zůstatek na účtu 324 minimálně ke konci roku vysvětlen. Prosím, řekněte mi, jak účtovat, co bych měla chtít za čísla po stravovně. Chceme se s účetní jídelny o prázdninách, kdy bude stravné "vyčištěno", odpíchnout od nuly. Děkuji za ochotu a přeji dobrý den.

Já si myslím, že v zásadě účtujete dobře.

Přijaté platby máte jako zálohu - tedy na Dal 324. Potom z ní "uberete" měsíčním předpisem odebrané stravy MD 311 (var 315)/Dal 602 a zúčtujete 324/311. Tady si myslím, že nastává jediná drobná chyba v tom, že tam máte neplatiče a pohledávka za nimi by měla být vykázána na 311 (315). Tedy ve Vašem režimu účtování bych ještě chtěl hodnotu nedoplatků (tedy ti, kteří jídlo odebrali, ale nezaplatili) - to bych mohl jen doúčtovat MD 311/Dal 324.

Tím pádem by:

- hodnota 602 měla odpovídat vydané stravě

- hodnota 311 - pohledávka za konkrétními lidmi, kteří nezaplatili za odběr stravy

- hodnota 324 - ta by se dokládala ze stravovacího programu jako součet předplateb od jednotlivých strávníků (kteří mají předplaceno).

Samozřejmě ještě do toho můžeme mít "speciality" v rámci účtování - například situaci, kdy se cizí strávník přestal stravovat, něco nám zůstalo na 324 a je nekontaktní - nevíme kam peníze poslat - u nich po určité době, kdy je nepravděpodobné, že by si ještě stravu vyzvedl (třeba promlčení), bych zaúčtoval MD 324/Dal 649. 

12/5 2020 Program Antivirus.

Dobrý den, žádám Vás o zodpovězení dotazu. Jsme příspěvková organizace, školství, zřizovatel JMK. V důsledku vládního nařízení jsme ukončili doplňkovou činnost - stravovací a ubytovací služby. Zaměstnanci jsou ve výluce. Využili jsme programu Antivirus. Dostali jsme finanční prostředky z ÚP. Jak tyto peníze zaúčtovat 649, 669, 672 ? Jedná se o příjem doplňkové činnosti. Děkuji Vám za odpověď.

Svou povahou je to transfer (splňuje charakteristiky uvedené v ČÚS 703 bod 3.1.a) - tedy účtoval bych 672 - do doplňkové činnosti (to je normální, že mám 672 i v doplňkové činnosti - třeba v minulosti měla řada organizací osobu zaměstnanou v doplňkové činnosti přes úřad práce... - tedy také měli 672 v doplňkové činnosti ...). 

12/5 2020 finanční kontrola

Pro jaké z níže uvedených situací je nutné v souvislosti s finanční kontrolou každoročně tisknout tzv. protokol o schválení výdaje před vznikem závazku (podpis příkazce operace a správce rozpočtu) a) je uzavřena smlouva např. před 5 lety, přičemž každý rok se automaticky prodlužuje bez sepisování dodatku. b) je uzavřena smlouva např. před 5 lety, přičemž každoročně se uzavírá dodatek na smlouvu - vzhledem ke změnám cen apod. Pokud by Vás napadlo určité doporučení s tímto související či jiné případy prosím o napsání.

Před vznikem závazku se dělá jen jedna kontrola a to před podpisem smlouvy - tam by mělo být krytí střednědobého rozpočtového výhledu, pak je další kontrola před realizací výdaje. Pokud se mění cena, tak by měla být i kontrola před vznikem závazku znovu, to je spíše logický požadavek - a úprava SVR. Moc si nejsem jistá, zda jsem podchytila pointu dotazu, toto mi připadá jasné - s čím máte starosti? (iva@obecuctuje.cz) 

11/5 2020 Odpuštění nájmu

Příspěvkové organizace mají ve svém rozpočtu zahrnuty i příjmy z vedlejší činnosti - pronájmy. Nájemci - podnikatelé se na ně v současné době obracejí s žádostmi o jejich odpuštění. Je to v jejich vlastní kompetenci nebo to lze udělat po dohodě se zřizovatelem? Nájemní smlouvy organizace uzavírají svým jménem, ale jsou v tomto případě ony ty správné osoby, na koho se mají nájemci obracet?

Já se domnívám, že žádost by skutečně měla být prvotně směřována na příspěvkovou organizaci - to je v pořádku. Jinou záležitostí je, zda příspěvková organizace může vyhovět sama (bez nějakého souhlasu zřizovatele). Zde bych poukázal na dva možné aspekty:

a) jak uvádíte, ta příspěvková organizace má příjmy z nájmu v rámci doplňkové činnosti - tedy logika je taková, že by si na tu činnost měla vydělat. Pokud by žádosti na prominutí (snížení) nájemného byly z důvodu omezení (či úplné nemožnosti) užívání nemovitostí, tak bych v tom problém neviděl - nájemci na úpravu nájemného v takových případech mají fakticky právo a pokud se PO propadne díky tomuto mimořádně v doplňkové činnosti do ztráty, tak je to odůvodnitelné. Často se ale nyní prominutím nájmu nebo snížením nájmu řeší i faktická "podpora místním podnikatelům" a tam je to pro mne spornější. Pokud by to měl být tento případ, tak bych v pozici PO toto realizoval vždy až se souhlasem zřizovatele (PO nemá co podporovat nějaké podnikatele v rámci své doplňkové činnosti). 

b) je potřeba také dát pozor na zřizovací listinu - je možné, že v konkrétním případě podle ZL schvaluje podmínky pronájmu zřizovatel (pokud si to vymíní) - za těchto okolností bych potom raději předkládal zřizovateli i ke schválení podstatné změny takového nájemního vztahu.

Takže myslím si, že nájemci se obrací na správnou osobu - je jen otázka, do jaké míry bude moci PO jednat bez souhlasu zřizovatele. Jinak je to záležitost spíše právní než ekonomická - tak prosím berte to jen jako můj názor.

11/5 2020 Zákonné pojištění za zaměstnance

Dobrý den, patří do vyměřovacího základu pro odvod Zákonného pojištění za zaměstnance pěněžní odměna zaměstnanci k Jubileu z prostředků FKSP ? děkuji za odpověď

Já jsem teď znejistěl, zda se dotazujete na sociální a zdravotní pojištění - pokud ano - tak toto souvisí se zákonem o dani z příjmů §6 odst. 9 píůsm. g)  - z něj vyplývá, že se od daně z příjmů osvobozují pouze nepeněžní dary do 2 tis. Kč. U peněžních není vynětí ze základu daně.  A v tomto aspektu se toto přejímá i pro sociální a zdravotní.

Pokud řešíme zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za zaměstnance (Kooperativa) - tady si myslím, že jsme v §12 odst. 2 vyhlášky 125/1993 Sb. zde je uvedeno:

(2) Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona.4) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.

Takže pokud jsem výše dovodil, že peněžní dar bude patřit do vyměřovacího základu zaměstnance pro sociální pojištění, tak by měl patřit i do základu pro výpočet pojistného odpovědnosti zaměstnavatele za zaměstnance ...

Raději ale upozorňuji - dotazujete se na mzdové záležitosti - jak máme v podmínkách uvedeno, tak se těmito oblastmi nezabýváme.