Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec vybudovala elektrárnu na budově školy (budova ve výpůjčce). Smlouva o připojení zařízení výrobce a provozu je napsaná na školu. Vyrobenou energii bude využívat škola, předpokládá se do budoucna sdílení s ostatními budovami v majetku obce. Přetoky nejsou zatím povoleny. Pokud dojde ke sdílení energie budeme fakturovat zřizovateli? Za jakou cenu? Napadá Vás ještě nějaký problém, který bychom měli řešit? Je třeba povolit výrobu elektřiny ve zřizovací listině?
Předpokládám, že FVE vybudoval na své náklady zřizovatel - tedy očekával bych, že pokud se bude neergie z FVE sdílet, bude požadovat, že je to zdarma (jakékoliv jiné řešení by mne překvapilo). Samozřejmě za těchto okolností podle mne sdílení elektriky zdarma možné je - ale toto si musíte skutečně vyjasnit se zřizovatelem, jakou má vizi.
Pokud se dohodnete na tom, že to bude za peníze - OK - podle mne i toto je možné. Ale zase otázka ceny je na Vaší dohodě - jen by mi třeba v tomto případě připadalo divné prodávat jim to třeba za běžnou cenu, za kterou nakupujete silovou energii když jste vybudování FVE neplatili a předpokládám, že zejména v prvních letech tam nebudete mít jakékoliv náklady (případně nějaké minimální).
Nevím, co více k tomuto říci
mám dotaz ohledně FKSP. Konkrétně se jedná o to, že ZŠ nabídla zaměstnancům proplacení vstupenek na Obecní ples z fondu FKSP ve výši 200Kč na zaměstnance. Nyní jsem obdržela příjmový doklad (vystavila obec) o zaplacení částky za vstupenku od zaměstnankyně a mám ho proplatit v hotovosti z běžné pokladny. Prosím jak proúčtovat tuto operaci?
Děkuji za odpověď.
Má to dvě roviny:
a) zaúčtování čerpání FKSP - to není problém - MD 412/Dal 261 (a případně si potom převést peníze z bankovního účtu FKSP na běžný provozní účet)
b) problém je ale daňový - bohužel v §6 odst. 9 písm. d) zákona o dani z příjmů, kterým se řeší osvobození od daně je stále povinnost nepeněžního plnění ve prospěch zaměstnance. Tedy pokud byste se tvářili tak, že jste koupili lístek od pořadatele obecního plesu a tento lístek jste následně předali zaměstnankyni, je vše OK a nic nemáte k platu přidaňovat (je naplněna nepeněžní forma). Pokud to ale dokladově uděláte tak, že si to koupí zaměstnankyně a potom Vám řekne, ať jí to zaplatíte a Vy jí dáte do ruky peníze, tak bohužel není zachvána nepeněžní forma a jsme v situaci, kdy je to položka k přidanění k platu (protože nenaplním osvobození od daně). Takže ve vztahu k tomuto prosím zvažte, jak ten polkadní doklad nastavíte na příslušný "příběh"
Dobrý den, četla jsem všechny příspěvky, ale opravdu z toho nejsem moudrá.
dostali jsme 1 zálohu 29 253,60 Euro v 9/25, pevným kurzem přepočet 25,185 Kč = 736 751,92 Kč. Žádné čerpání, 31.12.2025 odečten poplatek 2,73 Euro. Nespotřebovanou dotaci mám převést do rezervního fondu, který má být finančně kryt běžným účtem. přepočetla jsem v bance 29 250,87 Euro kurzem 31.12.25, tj. 24,245 Kč, což je 709 187,34 Kč. Od 736 751,92 jsem odečetla poplatek (2,73x24,245=66,19 Kč), odečetla 709 187,34 Kč, rozdíl je 27 498,39 jako kurz. ztrátu 563/241 800 Přijatou zálohu na 374 jsem nepřepočítávala. Zaúčtovala jsem převod do RF: 388/672 = 736751,92, dále 672/414 = 709253,53, 672/663 = 27498,39 Kč. aby se rovnala 241 800=414, rozdíl 66,19 jsem převedela z 241 001. co je tedy správně? předem děkuji.
Já vím, že je to skutečně problémové téma - ještě znásopbené tím nesmyslným převodem do rezervního fondu (mohu jen věřit, že se to snad v dohledné budoucnosti zruší, nebo se z toho všichni kolektivně zblázníme). Třeba Váš příklad je naprosto klasickou ukázkou rozporu, zda rezervní fond má vyjadřovat hodnotu peněz (potom je správně hodnota 709 187,34 Kč) nebo hodnotu "časového rozlišení budoucího výnosu" (což je 736 751,92 Kč). Vy pracujete s tím, že by tam mělo být krytí penězi a proto se snažíte dát na 414 hodnotu podle peněz, ale pozor - účtujeme o tom jako o časovém rozlišení výnosů (což je jiná účetní metoda). Proto si najednou potřebujete "pomoci" tím umělým kurzovým ziskem na 663, který Vám danou disproporci vyrovnává, byť pokud se účtuje "po novu" tak ten kurzový zisk vlastně nedává smysl.
Rovnou na začátku upozorňuji na jeden problém, který to podle mne z hlediska logiky kazí to účtování po novu (již jsme o tom psal v jedné nedávné odpovědi). Zdůrazňuji, že je to záležitost, která nesouvisí s převodem do rezervního fondu. Pokud budu ve Vaší situaci a zároveň je předpoklad, že budu mít v naprosté většině výdaje v EUR, potom ten "nový systém účtování" nedává smysl. V takové situaci nedává logiku promítnout kurzové riziko na bance a nepromítnout ho na záloze. Protože ty EUR prostě následně utratím (bez konverze na CZK) a tím vyčerpu zálohu v EUR. Tedy logika by potom velela k následujícím variantám:
- buď účtovat "po staru" - tedy udělat jak kurzový přepočet na 241 (u Vás ztráta) tak i na 374 (byl by zde zisk) a pokud bychom se bavili o situaci, kdy se dotace nečerpala, tak by se tyto vlivy vzájemně pokryly. Potom do toho půjdete s přepočtenou 241 a 374 - obě hodnoty nastavené na stejný závěrkový kurz k 31. 12.
- nebo být naprosto inovativní - naprosto nad rámec předpisů nepřepočítat ani 241, ani 374 s tím, že pokud jsem si jist, že výdaje budou v EUR tak argumentovat, že kurzové riziko nevzniká (nicméně to je hodně nad rámec předpisů - takže spíše bych volil tu první alternativu, pokud se rozhodnete jít tímto směrem).
Tak Vám to dávám ještě k úvaze, zda v tomto Vašem konkrétním případě nedává větší smysl účtování "po staru" - zejména pokud předpokládáte, že budete z dotace v budoucnosti krýt zejména EUR výdaje a máte EUR účet.
Teď pokud budu postupovat v logice "po novu" (což mi dává logiku, pokud tam budu mít v budoucnosti ve větší míře korunové výdaje) - souhlasím s tím, že mi tam vznikne kurzový rozdíl na 241 - zápisem MD 563/Dal 241 (před tím ještě zaúčtuji poplatek 518/241). Pokud 374 nemám přepočítávat, tak najednou bych striktně vzato měl následujcíímožnosti:
a) připustit, že RF pouze hodnota peněz a má to navazovat na 241. Potom bych si tam pustil jen ve Vašem zaúčtování 388/672 a 672/414 tu hodnotu 709 253,53 Kč (já třeba bych toto klidně dělal 401/414 - nadělám tak nejméně škody). Tedy již nedodálávat to, co jste tram fakticky udělali - MD 388/Dal 663
b) nebo si říci, že je to časové rozlišení výnosů - ty budou v režimu "po novu" zúčtovávány kurzem 25,185 Kč - tedy udělal 388/672 a 672/414 udělat ve výši 736 751,92 Kč a jít do toho s vědomím, že 414 je vyšší než 241 díky kurzovému vlivu.
Podle mne to nemá normální řešení ve Vaší specifické situaci nějaké rozumné řešení - snad jen to, zaúčtovat to "po staru" s tím přepočtem 374 na konci roku - tím si to celé přepočtete na závěrkový kurz 24,245 Kč/EUR (ale raději rovnou upozorňuji - to není univerzální řešení - opakuji, ono má logiku v situaci, kdy jsme přijal EUR, mám EUR účet, EUR jsme neutratil a předpokládám, že budu následně vydávat převážně EUR).
-
Mám dotaz ohledně PO. PO z důvodů dlouhodobých pracovních neschopností zaměstnanců nevyčerpala provozní příspěvek od zřizovatele. Zatím má vysoký HV a nechce z něj odvádět daně. Místostarosta s ředitelkou vymysleli, že část nevyčerpaného provozního příspěvku převedou do fondu investic na příští rok, kdy bude prováděna velká rekonstrukce v PO.
Jak to správně zaúčtovat?
Prvotně bych chtěl říci, že pokud se bude jednat o příspěvkovou organizaci typu škola (tedy v úzkém základu daně), tak vysoký hospodářský výsledek vůbec nemusí znamenat povinnost platit daň z příjmů. Vysvětluji to v dokumentu k problematice daně z příjmů právnických osob PO, který jsem aktualizoval 14. 1. 2026 a je k dispozici jak na pouctuje, tak i na obecuctuje. Ale je to případ od případu.
Nicméně samozřejmě bez ohledu na to, co uvádím výše existují varianty, jak případně korigovat HV u PO prostřednictvím zásahu do provozního příspěvku. Změna z provozního příspěvku na investiční je také jednou z nich - ale pozor - někdo o tom musí rozhodnout (to si nemohou jen účetní zaúčtovat bez podkladu). Pokud v rámci schvalování rozpočtu zastupitelstvo jasně řeklo, že nějaká hodnota příspěvku je provozní, může se provést změna na investiční jen rozpočtovým opatřením. Samozřejmě pokud by ze struktury schváleného rozpočtu nevyplývalo, že je to nutně provozní, chápu, že by to šlo doupravit i bez schválení změny rozpočtu příslušného orgánu.
Ještě poznamenávám, že další možností je například, že zřizovatel rozhodne, že část příspěvku je k využití v roce 2026 a časově se to rozliší (u PO prostřednictvím účtu 384, u zřizovatele prostřednictvím účtu 381). Ale zase záleží na tom, jak to přesně bylo nadefinováno v rozpočtu (zda z jeho struktury jasně vyplývá, že je to příspěvek na rok 2025 nebo je to definováno obecněji).
Vrátím se k variantě, že se to změní na investiční příspěvek.
Potom zřizovatel má odúčtovat danou částku z 572 a dát ji na 401 (tedy například MD minus 572 a MD plus 401). V rozpočtové skladbě je potřeba opravit provozní příspěvek z položky 5331 na investiční příspěvěk 6351.
U PO by danou změnu měli zaúčtovat tak, že snižují 672 ve prospěch 416. Udělal bych to následovně:
Dal 672 minus daná hodnota
Dal 401 plus daná hodnota
a dále MD 401/Dal 416 (tvorba fondu z investičního příspěvku zřizovatele)
Prosím o radu, jestli povinný podíl účtovat 549/347 - závazky k vybraným ústředním vládním institucím nebo 349 - závazky k místním vládním institucím.
Podle odpovědí MF v rámci účetní metodiky bychom měli volit účet 538/342.
Najdete to na následujícím odkazu:
https://www.mfcr.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/ucetnictvi/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/metodicka-podpora/otazky-a-odpovedi-ucetnictvi-statu/otazky-ucetni-metody-a-postupy#12
Je to dotaz k vyhlášce 410/2009 Sb - dotaz 2/2020.
Je zde uvedena následující odpověď:
Odvod do státního rozpočtu účtuje vybraná účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 538 – Jiné daně a poplatky se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 342 – Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění.
Jsme plátci DPH a pořizujeme čipy pro odběr stravy. O těchto čipech účtujeme, jako o materiálu na skladu podle metody B. Při vydání čipu strávníkovi je vybírána vratná kauce, kterou účtujeme u všech strávníků jako přijatou zálohu: 261 (241) / 324.
U cizích strávníků se přijatá záloha na konci měsíce zaúčtuje jako výnos: 324 / 602 a odvede DPH.
V případě ztráty čipu se strávníkovi (žákovi nebo zaměstnanci) podle programu pro evidenci stravného a čipů „prodá druhý - nový" čip, přičemž strávník je dále veden v evidenci a na čip odebírá obědy. Účtujeme 324/602 (zaměstnanců odvedeme DPH)
Prosíme o potvrzení správného účetního postupu při:
1. Pořízení čipů na sklad (metoda B)
2. Vybírání a evidenci vratné kauce
3. Zaúčtování zálohy u cizích strávníků jako výnosu
4. Postup při ztrátě čipu a pořízení „druhé - nového“ čipu a zaúčtování této skutečnosti – buď jako výnos z prodeje na účtu 602 (tržby za služby), nebo jako nevrácená či ztracená kauce na účtu 649 (ostatní výnosy z činnosti)
Děkujeme za odborné doporučení.
Chtěl bych Vám prvotně navrhnout, zda byste se nechtěli podívat do dokumentů - konkrétně "Zásoby - účetní souvztažnosti a příklady" - nyní ze 17. 11. 2025. Problematice čipů tam věnuji na - str. 15. Stejně tak i v připojeném dokumentu "Zásoby v účetnictví PO". Třeba se Vám to pomůže najít optimální řešení.
K Vašemu účtování mám několik poznámek:
- účtování čipů na sklad systémem B (tedy s využitím účtu 112) má problém v tom, že za těchto okolností bych měl na konci roku čipy na skladě skutečně vykázat na 112. Jenže tady je praktický problém v tom, že se nám míchají nové čipy (které dosud nebyly použity) s čipy, které byly vráceny strávníky (a potom nám vzniká problém, jak tyto dvě kategorie oddělit). Proto v příkladech nabízím vyhodnotit čipy me v systému B, ale pokud bych je chtěl v účetnictví sledovat, tak s využitím dvou analytik - 902
- vratná kauce - nemám s tím problém - jen bych volil asi účet dlouhodobého závazku.
- to zúčtování jako výnos - tady již problém mám. Pokud je to definováno jako záloha, kterou vracím strávníkovi při vrácení čipu, musí to bát dále vykazováno jako závazek - tedy nemohu to účtovat jako výnos na konci měsíce (na 602). Tady si myslím, že to není dobře. Navíc pokud cizí strávník čip vrátí, museli byste ve Vašem systému zase udělat minus výnos. Za mne tedy má být dlouhodobě vykázán závazek a není důvod odvádět DPH.
- náhrada za vrácení čipu - za mne 649.
Ale zkuste se prosím podívat na ty příklady, které nabízím ve výše zmíněných dokumentech.
Dobrý den, dnes 19.1.2026 jsme do DS dostali od svého zřizovatele tohle vyrozumění:
Tímto vám oznamujeme, že v roce 2025 došlo k navýšení budovy ZŠ a MŠ z důvodu pořízení FVE budovách.
Ze SFŽP ČR v rámci Programu financovaného z prostředků Modernizačního fondu byly poskytnuty dotace: FVE ZŠ 1.143.745,05 Kč, FVE MŠ 460.187,13.
Celkové navýšení budovy ZŠ v roce 2025 o 2.024.232, 93 Kč.
Celkové navýšení budovy MŠ v roce 2025 o 460.187,13 Kč.
Město vede navýšení budov na účtu 909 21.
PO zaúčtuje navýšení hodnoty majetku na účet 021, dále zaúčtuje o nároku na transfer na pořízení dlouhodobého majetku na Dal (účet 403) a bude rozpouštět tento transfer do výnosů (účet 672).
Budovy máme svěřené do správy. Jak přistoupit k účtování hodnot majetku u PO co se týká r. 2025. Máme zařadit TZ do majetku ještě do r. 2025 a dopočítat odpisy (dle našeho odpisového plánu) - na kartách majetku od zřizovatele je uvedeno datum navýšení hodnoty budovy 14.4.2025! Již máme uzavřenou inventuru majetku. Je nějaká možnost účtování až do r. 2026? Děkuji za odpověď, přeji hezký den
Pokud se jedná o technické zhodnocení budov svěřených do správy, tak souhlasím s tím, že by správně mělo dojít k tomu, že toto TZ skutečně vedete v majetku Vy (od okamžiku jeho vzniku - resektive zařazení do majetku). Tedy základní řešení skutečně má být navýšení hodnoty 14. 4. 2025 a od května 2025 odpis z navýšené ceny.
Problém je ale v tom, pokud jsem správně pochopil, že Vám o tom nikdo v dubnu neřekl, nedal žádný protokol o daném TZ a dozvěděli jste se to až nyní. Pokud to takto je, je to pochybení na straně zřizovatele. Určitě je na místě mu případně říci, že takto dále ne, že Vám stěžuje práci .... Protože toto se fakt nedělá (pokud skutečně nemáte nějaký dokument z dubna 2025 - třeba vedení PO a jen se k Vám nedostal ...). A jen podotýkám - i oni by měli mít nějaký dokument, na základě kterého to v dubnu odúčtovali z majetku.
Nicméně pokud to jen trochu jde (závěrku ještě nemáte určitě odeslanou) - snažil bych se to dát ještě do roku 2025 a odpisy a rozpuštění 403 přepočítat ještě do roku 2025. Když to budeme dělat ve 2026, tak to prostě nebude dobře (FVE již vyrábí energii, ale není to ještě promítnuto v odpisech).
Dobrý den,
jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec.
Mám na Vás dotazy ohledně možného čerpání FKSP na Flexipass:
Ve FKSP nám zbývají peníze, které bychom mohli vyčerpat. Hodnota Flexipassů by byla celkem za 2000Kč / zaměstnance.
1/ Můžeme z FKSP tyto Flexipassy nakoupit?
2/ Pokud je nakoupíme, částka 2000Kč / zaměstnance se zaměstnanci zdaní ve mzdě nebo ne?
Dívala jsem se na Vaše dotazy a ohledně čerpání FKSP na karty jste měl v roce 2022 odpověď:
Takže podle MF to, co popisujete, fakticky vyhláška FKSP neumožňuje. Přesto se to tak v některých organizacích dělá, jeví se to jako efektivní (a já bych s tím souhlasil) a nikdo to nenapadá. Ale skutečně se nemůže vyloučit, že kontrola to napadne, že je to chybně.
Pokud by to tak stále bylo, máme připravenou variantu, že 2000Kč by zaměstnanec mohl vyčerpat na pořízení dovolené (i pro rodinné příslušníky), dioptrické brýle, kulturu, vzdělávání, sport, rehabilitační pobyty, sportovní pobyty. Nejdříve by uradil na účet FKSP částku za vybranou službu, přišla by faktura, kde odběratel by byla škola a ta by se zaplatila včetně částky 2000Kč.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem
Gabriela Černá
Tady je potřeba zdůraznit jednu důležitou věc - popisuji to v dokumentech. S účinností od 1. 1. 2024 došlo ke zrušení Vyhlášky FKSP - tedy pokud si hledáte v odpovědích k FKSP před tímto datem, tak je vysoká pravděpodobnost, že to, co je v odpovědi uvedeno již neplatí.
Takže nyní jsme v následující situaci:
a) není sebemenší problém koupit Flexipassy z FKSP - tedy výhrady, které jsem uváděl v tom dotazu z 2022, který zmiňujete. se právě týkaly otázky naplnění pravidel Vyhlášky FKSP - nicméně ta již neexistuje.
b) tedy relevantní je ten druhý dotaz - zda se to má přidanit do mzdy - tady bych prvotně řekl, že Koordinančním výborem někdy před 20-ti lety bylo odsouhlaseno, že poskyntutí poukázky zaměstnanců je nepeněžním plněním (tedy první podmínka pro osvobození podle §6 odst. 1 písm. d) je naplněna). Potom máme druhou podmínku - že to bude využitelné pouze pro plnění dle daného zákona:
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,
2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období,
Toto by měl garantovat ten, kdo kartu vystavuje a předpokládám, že to deklaruje. Někdy mám o tom trochu pochybnosti, zda je to vždy pravda, nicméně pokud poskytovatel karty bude deklarovat, že je to využitelné výhradně na plnění uvedená výše, není důvod to dodaňovat.
Dobrý den,
jsme příspěvková organizace, Domov pro osoby se zdravotním postižením, jsme pobytová sociální služba, zatím nejsme plátci DPH.
V letošním roce chystáme větší investiční akce, například opravu střechy nebo rekonstrukci vodovodních rozvodů.
Prosíme o vysvětlení, s jakou sazbou DPH nám budou dodavatelé účtovat výše zmíněné služby.
Děkuji.
U stavebních a montážních prací na budovách (což jsou ty, které uvádíte) by tam měla být snížená sazba DPH (12 %) podle §48a odst. 2 písm. b) ZDPH a odst. 3 (pokud by to byla stavba se smíšeným použitím - třeba část by byla pronajatá - nicméně více než 50 % plochy by bylo pro pobytovou službu).
Vás obracím se zdvořilou žádostí o posouzení účetního zařazení nákupu 200 ks softwarových licencí na dobu 3 let v celkové částce 150 000 Kč.
Prosím o stanovisko, zda je uvedené plnění z účetního hlediska považováno za službu, jejíž náklady budou časově rozlišovány po dobu platnosti licence, nebo zda splňuje podmínky pro zařazení jako dlouhodobý nehmotný majetek.
Zároveň Vás žádám o sdělení doporučeného účetního postupu v souladu s platnými právními předpisy, případně o uvedení relevantních ustanovení zákona o účetnictví a vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Děkuji za dovysvětlení - podle Vašeho popisu se jedná tedy o jeden licenční balíček (multilicenci) s jedním licenčním klíčem. Já se k takovým případům stavím spíše tak, že se jedná o jeden majetek. Tedy software s dobou použitelnosti delší než 1 rok s částkou přesahující 60 tis. Kč. To by znamenalo zaúčtování na 013 (viz. §11 odst. 1 a odst. 3 písm. a), čerpání investičních prostředků. Doba odepisování by byla 3 roky - protože je to na dobu určitou a celé je to spotřebováno během tří let.
Nicméně výše uvedené hodnocení je založeno na předpokladu, že se jedná o 1 věc. Tady řešíme záležitost, kterou v účetních předpisech nikde nenajdeme a podle mne ji ani nenajdeme v žádném rozhodnutí soudu. U nehmotného majetku je velice složité určit, kde jeden majetek končí a druhý začíná (nemáme na to ani žádná obecně přijímaná kritéria). Těžko se mi vyvrací, pokud někdo bude argumentovat, že každá licence je využitelná naprosto samostatně k ochraně jednoho jediněčného zařízení - tedy, že se pořídilo 200 ks majetku - s cenou cca 750 Kč za kus - tedy po dlimit pro vykázání na účtu 01x - tedy potom provozní výdaj s případným časovým rozlišením na 3 roky (podle Vámi nastavených limitů významnosti). Nejsem fanoušek takového řešení - nedělal bych ho, ale nemohu jej ani apriori vyloučit jako protizákonné.
Dobrý den,
dovoluji si navázat na předchozí dotaz týkající se přestavby bytu školníka na kuchyňku, knihovnu a odpočinkovou zónu s tím, že se jedná o technické zhodnocení majetku. Ráda bych Vás tímto požádala o upřesnění, kdy je v tomto případě správné čerpat fond investic – zda již průběžně při úhradě jednotlivých přijatých faktur, nebo až po dokončení akce, kolaudaci a následném zařazení technického zhodnocení do majetku.
Prosím o potvrzení správného postupu, případně o sdělení, zda je nutné splnit či doložit další náležitosti.
Děkuji za vyjádření.
Fond investic máte čerpat průběžně jak platíte jednotlivé investiční výdaje (tedy jednotlivé faktury).
Dobrý den, prosím o radu.
K 31.12.2023 pohledávka ve výši 215 746 Kč tvořeny opravné položky 556 83 798,40 Kč. Rozdíl 131 947,60 převeden do nerozděleného zisku.
Rok 2024 - dlužník začal splácet.
Pohledávka k 31.12.2024 činila: 101 812,39 účet 556 - 2 348,48
V rámci přerozdělování HV za rok 2024 bylo z nerozděleného zisku převedeno do RF 30 135,21 (rozdíl mezi 101 812,39 Kč a 131 947,60 Kč)
ROK 2025 - dlužník částku doplatil
Pohledávka: 0, účet 556 -81 449,92 Kč
Letos do RF převedu zbylou částku 101 812,29 Kč z nerozděleného zisku.
Rekapitulace:
HV z let 2023 a 2025 je 0.
2023 účet 556 83798,40
2024 účet 556 -2348,48
2025 účet 556 -81 449,92
V roce 2025 kdy na účtu 556 jsem vlastě v "zisku" 81 449,92 Kč, mohu tuto částku "utratit"? A ty prostředky převedené do RF mohu utratit např. v dalším roce?
Moc děkuji za odpověď.
V 2025 máte skutečně zisk - projevil se i tak, že jste reálně doinkasovali pohledávku. Tedy z titulu této operace máte zisk v roce 2025 - no a buď se stane součástí celkového zisku, nebo se to zkompenzuje s jinými náklad (jak uvádíte "utratíte jej").
Zákon 250/2000 Sb. nijak nedefinuje nějaký časový limit pro použití rezervního fondu - je to plně na Vás(případně domluvě se zřzovatelem), nastaveném rozpočtu ... - tedy klidně příští rok, ale také i za 10 let apod.
prosím o kontrolu. Projekt od 1.3.2025-28.2.2026. Záloha 10168,20 eur-účet 374 (kurz 25,185)-- zůstává. Vyčerpáno 11298 eur (celý nárok dotace). Přepočítám 10168,20 eur (25,185) - inkasovaná záloha + 1129,80 eur (kurz 24,245)-zatím neinkasováno ( účet 388/672 - bude tedy 283478,12. Vzhledem k tomu, že jsem účtovala celý rok kurzem 2025 mám na 388/672 284540,08. Odúčtuji tedy 672/388 1061,96 Kč. Náklady budou o 1061,96 vyšší než účet 672. Ale teď nevím jak dál. Jak zaúčtovat kurzový zisk? V roce 2026 přijde doplatek 1129,80 eur kurzem 24,245 (27392 Kč) na účet 346.
Potom vyúčtování 346/388 (283478,12), 374/346 256086,12.
Souběžně máme další erasmus, tentokrát dlouhodobý, kde jsme obdrželi zálohu na 472. Tam nebudu dělat přepočet a jelikož jsme v roce 2025 neměli náklady, tak přepočítám pouze banku a převedu do RF kurzem roku 2026?
Nejprve k tomu první ERASMU - vy nebudete účtovat kurzový zisk. Situace je prostě taková, že vlivem posílení koruny bude ve výsledku nižší doplatek (v přepočtu na Kč) a ten nyní promítáte ještě do roku 2025. Je úplně nornální, že pracujete s projektem, kdy Vám sice čerpání v EUR vyjde přesně, ale v Kč Vám vyjde ztráta nebo zisk - skutečně v tom není problém.
Pokud by Vám to hodně vadilo, tak máte možnost postupovat tak, že uděláte 388/672 prvotně v kurzu 25,185 (celou) a zaúčtujete kurzovou ztrátu MD 563/Dal 388 k tomu doplatku. Potom budete mít 672 stejnou jako náklady a k tomu tam bude kurzová ztráta z přepočtu předpokládaného doplatku na 388. Nejsem moc příznivcem takovýchto řešení - pro někoho je to ale srozumitelnější a celkový výsledke hospodaření je v tomto případě stejný (je to jen přehoz mezi 672 a 563).
Přepočet banky - souhlas. No a převod do RF - tady zase je filosofický problém - pokud je to faktické časové rozlišení výnosu (protože v budoucnosti budete třeba účtovat 414/672), tak pokud účtujete tím "novým způsobem", tak bych tam měl ponechat původní kurz. No a tím budete mít v bance menší zůstatek než na RF. Pokud dáme zase do RF částku v závěrkovém kurzu, tak nám to nebude korespondovat s tou logikou nepřepočítávání záloh, které budou spotřebovány do výnosů.
Já nevím, co k tomu mám říci - co je vlastně menší zlo. Je to fakticky vyvoláno tím nesmyslným účtováním do rezervního fondu. Ono by potom v celkové logice vlastně bylo nejlepší (pokud máte EUR projekt a předpoklad striktně EUR výdajů), aby se ani nepřepočítávala banka. Jenže to nejde takto obecně ošetřit, protože u projektů tohoto typu jsou to dost často "mixy" EUR výdajů a Kč výdajů (takže takovéto obecné pravidlo z toho také nejde udělat).
Tak asi toto udělejte, jak Vám to bude vyhovovat - pokud ale budeme mít 414 novým kurzem, tak by asi bylo věcně správnější účtovat "po staru" - tedy s přepočtem 472.
Dobrý den, podařilo se mi udělat velkou botu a nevím teď, jak z toho ven. Tento týden musím poslat účetnictví zřizovateli.
Při kontrole jsem přišla na to, že v říjnu firmě, která nám dělala projekt jsem zaplatila chybnou částku. Přišla od nich faktura a v ní byla částka celkem 260 tisíc včetně 3 pozastávek a oni měli nárok na proplacení dvou. Vypočetla jsem si, že jim mám zaplatit 240 tisíc, o to požádala zřizovatele. Zaúčtovala jsem to. Třetí pozastávku mají dle smlouvy obdržet až po realizaci projektu.
Teď jsem ale zjistila, že mi z banky odešlo celých 260 tisíc. Majiteli firmy jsem volala i psala, ať zašle pozastávku zpět včetně dobropisu (je třeba dobropis?).
Jak mám nyní postupovat?
Fakturu jsem zaúčtovala:
240 000 Kč: 042/321
20 000 Kč: 042/459
240 000 Kč: 416/401
Banku: 260 000 Kč: 321/241
(Neměla jsem u faktury dát celých 260 000 do 321 D?)
Teď mám: 260 tis. 321/240 tis. 321
dobropisem (nebo interním dokladem) bych dala: 20 000 Kč: 315/321 - 20 tisíc a přiložila bych výzvu k vracení částky.
Nebo mám zaúčtovat banku:
240 000: 321/241
20 000: 315/241
a interní doklad (přip. dobropis): 311 (jako přeplatek)/315
a v bance pak: 241/311 (rok 2026).
Děkuji moc a napište mi, prosím, zda mám požadovat od firmy dobropis nebo něco jiného (pokud se účtuje celá částka na 321 D, tak mi jej asi nevystaví).
Děkuji,
Dobropis požadovat nemáte - pokud správně chápu - faktura byla vystavena správně i se správným základem daně, jen byla zaplacena v nesprávné výši.
To zaúčtování části faktury na 459 (pozastávky) - pokud je pozastávka na dobu delší než 1 rok - je to za mne jedna z variant účtování (asi méně častá, ale neprosto odůvodnitelná). Pokud aje ale na dobu kratší a bude se pravděpodobně uvolňovat například v červnu 2026, tak by to na 459 vykázáno být určitě nemělo a celou fakturu určitě musíte zachytit na 321.
Teď jak bych se choval:
- pokud jsme ve variantě, že ta pozastávka je krátkodobá (do 12 měsíců) - celou fakturu bych zaúčtoval na 321, platba by byla na 321 (dal bych si k ní ten požadavek na vrácení nesprávně zaplacené pozastávky). Nemyslím si, že bych měl proti sobě doúčtovávat pohledávku (377) proti 321 - to moc nedává smysl. Spíše bych tedy v závěrce neměl nic s tím, že vrácení teď v lednu by bylo MD 241/Dal 321.
- pokud jsem ve variantě, že pozastávka je nad 12 měsíců a vy jste rozhodnuti to rozdělit na 321 a 459. Potom bych se měl chovat obdobně - tedy zase bych platbu zaúčtoval MD 321/Dal 241 a 459/241 (tedy v závěrce bych měl závazky splacené). A vratku pozastávky v 2026 pak MD 241Dal 459. Nemyslím si zase, že je správné dělat si tam pohledávku proti závazku - de-facto by to byl umělý zápis o pohledávce a závazku, které k datu závěrky neexistují.
Vážený pane Nejezchlebe,
prosím o radu.
Realizujeme projekt v rámci Erasmus+ - Partnerství malého rozsahu. Naše škola je příjemcem dotace a další 3 zahraniční školy jsou našimi partnery.
Celková dotace projektu činí 60 tis. EUR. Zálohu na dotaci ve výši 48 tis. EUR přijala naše škola na EUR účet. Škola poté partnerům odeslala 3x zálohu ve výši 6,5 tis. EUR každý partner. V roce 2025 nevznikly žádné náklady. Jak se vypořádat s převodem nespotřebované dotace do rezervního fondu k 31.12.? Máme přeúčtovat celou výši zálohy (48 tis. EUR) nebo jen zůstatek zálohy, tj. 48 tis. EUR mínus 19,5 tis. EUR?
A ještě jedna otázka - "EURa" v rezervním fondu se přepočítá měnovým kurzem k 01.01.2026?
Předem děkuji
a) nespotřebovaná dotace musí představovat pouze disponibilní zdroje Vaší školy. Tedy beze sporu by to bylo 48 000 EUR minus 19 500 EUR (3 x 6 500 EUR). Předpokládám, že to, co jste nepřeposílali je určeno pro Vás.
b) přepočet - pokud účtujete "po novu" (je to s promítnutím rozsudku Nejvyššíh správního soudu směřujícího k tomu, že záklohy, u kterých se nepředpokládá jejich vrácení by se neměly podrobovat kurzovému přepočtu) - což bych dělal , tak přijatou zálohu (324, případně 472) nebudete přeceňovat závěrkovým kurzem. Stejně tak na 414 byste zaúčtovali v kurzu přijaté zálohy. Co ale přeceňujete - to jsou EUR na Erovém bankovním účtu.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková