Dotazy

• Nákup dlouhodobého majetku z FKSP

  11. 12. 2025

  Dobrý den,
  příspěvková organizace chce zakoupit svým zaměstnancům z FKSP masážní křeslo v hodnotě 45 000 Kč. Ve vnitřní směrnici mají tento nákup upraven. Lze pořídit majetek z FKSP? Bude majetek ve vlastnictví zřizovatele nebo vlastním majetkem školy? A jak účtovat odpisy a z čeho je krýt? Můžeme Vás požádat o přesný postup účtování?

  V ČUS 704 máme něco naznačeno - jedná se o bod 5.5.

  5.5. Použití FKSP z titulu nákupu hmotného majetku

  5.5. O použití fondu kulturních a sociálních potřeb z titulu nákupu hmotného majetku účtuje účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI účtu 412 - FKSP se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 648 - Čerpání fondů. Účetní jednotky také účtují o převodu peněžních prostředků na stranu MÁ DÁTI účtu 222 - Příjmový účet OSS se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 243 - Běžný účet FKSP. Pro účtování o tomto převodu lze také použít účet 262 - Peníze na cestě.

  Dané ustanovení nám tedy říká, že pokud pořídím dlouhodobý majetek z FKSP, musím rozpustit fond do výnosů (což je logické, neboť ten byl původně tvořen jako náklad, nyní je ale použit na investiční účely).

  Nicméně další je již nejasné - jde totiž o otázku vazby k fondu investic. Došlou fakturu samozřejmě zaúčtuji MD 042/Dal 321 a zařadím do majetku - to je jasné. Majetek musím odepisovat - tedy MD 551/Dal 082 a za mne bych měl tvořit i fond investic. Nicméně to mne již vede k tomu, že bych při zaplacneí tohoto majetku (při pořízení) měl také zaúčtovat MD 416/Dal 401 (tedy financovat to z fondu investic a odpisy to zase do fondu investic vrátit). Teď samozřejmě někdo může namítnout, že potom je to fakticky tak, že jsem FKSP pouze rozpustil do výnosů a křeslo jsem pořídil ve skutečnosti z jiného fondu a tím je fond investic. Jenže to bych potom při pořízení nečerpal fond a začal bych přemýšlet - jak to má být při odpisech - zase netvořit fond investic? Možná i toto je řešení, ale nelíbí se mi.

  Podle mne je to nedomyšlené a já jsem se rozhodl pro sebe postupovat skutečně tak, že pokud toto čerpu z FKSP, tak skutečně jen rozpustím FKSP do výnosů a ještě to čerpám z fondu investic jako u ostatního majetku (možná je to správně, možná ne).  

  Takže tím se dostávám k odpovědím na dotazy:

  - může se FKSP na toto čerpat? - odpověď je - ano může, ale rozhodně to nepovažuji za šťastné a nedělal bych to. Mnohem raději bych toto klasicky rovnou pořídil z fondu investic - nic tomu nebrání a vyhnu se nejasnostem

  - čí to bude majetek (z pohledu vlastnictví) - bez ohledu, zda je to z FKSP či jiného zdroje, platí záklandí nastavení - tedy majetek se kupuje do vlastnictví zřizovatele, pokud jste ve ZL nenastavili nějaké jiné pravidlo (že si to kupují do vlastnictví ...).

  No a přesný postup účtování - to Vám dát neumím - jen napsat názor, co bych asi dělal. A prosím uvědomte si, že tím, že se zaúčtuje MD 412/Dal 648, tak mám najednou provozní výnos - ono to potom hodně odpovídá tomu, že si ty peníze mám pustit "do provozu" - ne je použít na investici. Snad i tento pohled může přispět k vysvětlení, proč mi dává logiku použití i foho fondu investic.

• Pozůstalost - šperky

  11. 12. 2025

  Dobrý den,
  z pozůstalosti jsme obdrželi jako vybraná účetní jednotka zlaté šperky. Nechali jsme je ocenit. Nyní je máme zavést do účetnictví. Ve starších dotazech byla odpověď dát na DDHM, ale novější dotaz byl zodpovězen zaúčtovat na 112. Šperky půjdou příští rok určitě buď na prodej, nebo výkup zlata. Kam je tedy lepší je zaúčtovat? Děkuji

  Díval jsem se na dotazy - skutečně v roce 2019 jsem vyhodnotil jako vhodnější účet 112.

  Uvědomuji si, že předměty z drahých kovů jsou uvedeny u dlouhodobého majetku (účet 022 případně 028). Nicméně pro mne případ, který popisujete  (tedy nabudete šperky s cílem je nepoužívat jinak než k prodeji) nedává logiku toto vykazovat jako dlouhodobý majetek. Vykazování dlouhodobého majetku by z hlediska logiky mělo být o zamýšlené držbě delší než 1 rok. 

  Dle mého názoru mnohem lépe věcně odpovídá řešení zachytit tyto šperky v takovémto případě jako zásobu na účet 112 - tedy MD 112 (139) /Dal 649. A následně realizovat prodej zásoby.

   

• Účtování 5% spoluúčasti OP JAK

  11. 12. 2025

  Vážená paní/vážený pane,
  jsme zapojeni do projektu OP JAK II se spoluúčastí příjemce ve výši 5 %. Na zajištění této spoluúčasti nám zřizovatel poskytl finanční prostředky. Část z nich v letošním roce nevyčerpáme (projekt pokračuje i příští rok), a proto je musíme ponechat do dalšího roku.
  Na školení zaznělo, že pokud jde o navýšení provozního příspěvku, máme k rozvahovému dni použít účet - výnos příštího období, SU 384. Náš zřizovatel nám však sdělil, že máme nevyčerpané prostředky uložit do rezervního fondu.
  Abychom postupovali v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., ČÚS a metodikou OP JAK, prosím můžete mi poradit jak účtovat přijetí finančních prostředků od zřizovatele v letošním roce, částečnou spotřebu 5% příspěvku v letošním roce a částku, kterou převádím do dalšího roku. Děkuji.

  Když se podíváte do vyhlášky č. 410/2009 Sb. nebo do ČUS, tak žádné ustanovení nepočítá s tím, že by se nespotřebovaný provozní příspěvek zřizovatele měl zachytit do rezervního fondu (to platí jen u dotací spolufinancovaných z EU).

  Za mne jsou dvě možná legální řešení:

  a) zřizovatel tento příspěvek poskytne jako víceletý příspěvek s vypořádáním - tedy řekne třeba, že Vám na toto dofinancování dává účelově 200 000 Kč s tím, že se se to při skončení projektu vyúčtuje a případně se nespotřebovaná část vrátí.

  Potom bych ten příspěvek přijal na 472 (jako zálohu) a účtoval bych průběžně nárok 388/672 podle vynakládaných nákladů (tedy ve výnowech bych to měl postupně v jednotlivých letech). A následně udělal vyúčtování - MD 348/Dal 388 a MD 472/Dal 348.

  Připomínám, že potom by zřizovatel měl účtovat zrcadlově - tedy poskytnutý příspěvek jako zálohu, dělat dohadné položky ..

  b) zřizovatel to poskytne jako účelový příspěvek bez vyúčtování - výslovně určí, že je k dofinancování víceletého projektu a je tedy poskytnut na více let. Pokud to takto výslovně budu mít, tak si dokáži představit, že podle vývoje nákladů na konci roku odúčtuji nespotřebovaný příspěvek 672/384 (a další rok zase 384/672). 

  V této variantě by zase zřizovatel měl účtovat zrcadlově - tedy co PO časově rozliší na 384, to by ona měla dát na 381 (odúčtovat z 572).

  Tedy klíčové je, aby tento příspěvek byl definován samostatně (odděleně od běžného provozního příspěveku) - měl svoje vlastní pravidla.

• výše stravného zaměstnanců školy od ledna 2026

  11. 12. 2025

  Dobrý den, měl bych dotaz ohledně výše stravného zaměstnanců školy od ledna 2026 související se změnou financování nepedagogických pracovníků přes zřizovatele.
  Od ledna 2026 budou hrazeny výplaty kuchařek z příspěvku zřizovatele, který na ně dostane přes RUD. Podle RUDu si může zřizovatel s takto obdrženými finančními prostředky nakládat dle svého uvážení a potřeby. Tím tedy už nebude docházet k přímému financování platů kuchařek a bude ztrácet smysl vyhláška č. 84/2005 o nákladech na stravování, kde zaměstnanci náklady na platy kuchařek nehradili podle §2 odst. c). Ale do této chvíle dostávaly školy na kuchařky finance formou přímých nákladů a normativů na počet kuchařek podle počtu dětských strávníků. To od ledna 2026 již nebude a počet strávníků se nikde neřeší.
  Mám dotaz právě na toto od zřizovatelů, a nyní vlastně i od škol, jak tedy od ledna k tomu přistoupit. Zejména u škol/jídelen, které jsou plátci DPH.
  Neměli by zaměstnanci škol od ledna 2026 hradit cenu oběda v plné výši jako cizí strávníci (v případě DPH odvést DPH z plné ceny oběda)? A pokud by chtěla škola na obědy přispívat formou benefitu, tak toto "prohnat" přes výplaty kvůli limitům zaměstnaneckých benefitů z pohledu daně z příjmů?
  Předem děkuji za odpověď, protože toto není z hlediska daní vůbec jednoduché.

  Já bych nesouhlasil s tím, že vyhláška č. 84/2005 Sb. ztratila změnou financování smysl. Upozorňuji, že již řadu let platilo, že z poskytnuté dotace MŠMT (prostřednictvím krajů) na platy neměly být finacovány osobní režie týkající se závodního stravování - tedy stravování zaměstnaců škol.

  Máte také jídleny třeba v Domovech pro seniory - i u nich platí vyhláška č. 84/2005 Sb., nicméně také tam není nějaké financování platů třeba kuchařů státem apod. Prostě je to tak, že zaměstnanec hradí sníženou cenu oběda a mzdová a věcná režie související s obědem se kryje z nějakých dalších zdrojů, se kterými organizace disponuje.

  Takže za mne - vyhláška 84/2005 Sb. stále platí - definuje povinnost poskytovat stravu zaměstnanci za sníženou cenu. Zbytek nákladů se hradí z provozních nákladů organizace - zda je to zakomponováno v příspěvku, nebo jsou na to jiné zdroje - to je již jinou záležitostí. DPH odvádím stále z toho, co zaměstnanec zaplatí. A samozřejmě bych to případně měl sledovat jako benefit zaměstnanců - jen tady jsme v režimu, že tady není nějaký roční limit (takže tady to nepotřebuji sledovat kvůli ročním limitům - ty jsou jen pro plnění v §6 odst. 9 písm. d) zákona o dani z příjmů).

   

• Neinvestiční náklady projektu

  10. 12. 2025

  Příspěvkové organizaci byl v roce 2024 poskytnut z rozpočtu zřizovatele investiční příspěvek na vybudování hřiště (v rámci participativního rozpočtu) - 2 000 000 Kč. PO vytvořila v plné výši fond investic. V roce 2025 bylo ze strany PO vše vybudováno, zaúčtováno dle skutečnosti. Nyní kontrolou bylo zjištěno, že část nákladů, 300 000 Kč se týká nákladů běžných (ne investičních) – nákup majetku do 40 tis. Kč. Rozpočtové opatření již nelze vzhledem k termínu vytvořit, proto navrhujeme zpracovat materiál do rady s tímto usnesením „Rada schvaluje úpravu účelu investičního příspěvku poskytnutého PO v roce 2024 tak, že část prostředků do výše 300 000 Kč lze použít na neinvestiční výdaje přímo související s realizací projektu XY.“
  Chtěli bychom se vyhnout porušení rozpočtové kázně a toto vidíme jako jediné řešení.
  Nebo lze řešit i jinak?

  Takže příspěvková organizace ty movité věci v roce 2025 zaúčtovala podle skutečnosti - tedy na 558 (a 028) - chápu to dobře?

  Podle mne jsou následující možnosti řešení - nicméně chápu, že asi tlačí čas a něco z toho nepůjde:

  VAR 1  - věcně nejsprávnější - příspěvková organizace vrací nevyčerpaný investiční příspěvek ve výši 300 tis. Kč a zřizovatel poskytuje provozní příspěvek (takto by se to hezky promítlo i do rozpočtu zřizovatele - klasifikace investiční x neinvestiční). Na toto předpokládám, již není časový prostor.

  VAR 2 - říci jim, že když na to čerpali investiční příspěvek, že musí vytvořit soubor majetku na 022 (tedy udělat to jako investici). Já vůbec nejsem nadšen tvorbou souborů majetku . do budoucna to přináší spíše problémy. Nicméně za mne by to byla varianta a určitě by řada lidí po ní sáhlo.

  VAR 3 - udělat to, co uvádíte - tedy bude tady souhlas alespoň Rady, že příspěvek bude využit na provozní výdaje související s projektrem. Není to úplně super, ale jeví se mi to jako pragmatická varianta. Potom bych na straně PO vyminusoval tvorbu investic z investičního příspěvku a dal si danou částku na 672 (tedy třeba MD 401/Dal 416 minus 300 tis. kč a MD 401/Dal 672 plus 300 tis. Kč). No a zřizovatel by podle mne měl těch 300 tis. Kč, které původně poslal proti 401 (v roce 2024) zaúčtovat MD 572/Dal 401.

    

• Dar na investiční akci

  10. 12. 2025

  Dobrý den,
  chci se zeptat, jak zaúčtovat nefinanční dar na investiční akci. Jsme příspěvková organizace zřizovaná krajem.
  Obdrželi jsme darem projektovou dokumentaci k rekonstrukci školního dvora.
  Můžu účtovat 042/403 nebo raději 401 (296.000,-)? A v příštím roce, až bude stavba dokončena, započítat tuto částku do celkové ceny a uvést do provozu 021/042?
  Předem děkuji za odpověď.

  U nefinančních darů by to mělo být MD 042/Dal 401. A tato část se samozřejmě následně započte do hodnoty celkové investice  (tedy potom 021/042).

• Mzdové režie

  09. 12. 2025

  Dobrý den, posílám záludný dotaz, nebo spíš téma k diskuzi.
  Jsme PO (zřizovatel obec) vaříme a vydáváme obědy pro žáky církevní základní školy. Zřizovatel rozhodl, že budeme této škole fakturovat pouze mzdovou režii NE věcnou. Zřizovatel nám nařídil tuto režii stanovit - "spočítat". S kolegyněmi jsme postupovali stejně jako u kalkulace ceny obědů pro cizí strávníky (důchodce).
  Tento výpočet je následující:
  Mzdové náklady (HM, SP a ZP, FKSP, Zákon.poj.) podělíme celkovým počtem přepočtených vydaných porcí (přepočtené znamená - např. oběd pro žáka 1. stupně není 1 ale 0,8 porce (tedy dělím cenu oběda pro žáka 1. stupně cenou oběda pro dospělého). tzn. záleží na pracnosti a velikosti porce)
  Tady např. naše MR činí 29 Kč
  Takto jsme postupovali i při výpočtu mzdové režie pro žáky cizí školy. Tato škola tento výpočet napadla. Lze mít tedy stejnou MR pro cizí strávníky a stejnou pro cizí žáky? Nebo mají mít žáci tuto MR sníženou? Tzn. znovu udělat přepočet 29 Kč x 0,8 (koef. pro 1. stupeň) = 23 Kč.
  I zřizovatel tápe. Podotýkám, že do naší školy se cizí žáci chodí stravovat, obědy se nevyváží.
  Moc děkuji, chtěly bychom to nastavit od ledna tak, aby to bylo přijatelné pro obě strany.

  Já se obávám, že toto Vám neřekne nikdo. Je to záležitostí dohody, kterou vzájemně uzavřete. Třeba já bych na Vašem místě u mzdové režie neviděl důvod pro to, abych u osobní režie rozlišoval obědy na ty, které jsou pro děti a pro dospělé. Konkrétně u mzdové režie většina nákladů vzniká bez ohledu na velkost porce (pracnost evidence obědů, jejich výdej, umytí nádobí). Dokonce pokud by byly třeba obědy u dospělých vyváženy ven (případně by si to brali do kastrůlků ..), tak je stav takový, že u dospělých reálná osobní režie může být nižší než u školních obědů.

  Ale toto je skutečně k diskusi. Já bych třeba v situaci, kdy by se všichni docházeli stravovat do Vaší jídelny a jedli na místě, tak bych měl spíše jednotnou osobní režii na oběd.

  A jen na okraj podotýkám - velice mne překvapilo, jak nízkou osobní režii v přepočtu na oběd máte (rychle jsem se díval i na Váš web a máte také velice nízkou cenu pro "cizí"). Nevím, z čeho to vyplývá (možná počtu jídel). Když bych byl cizím subjektem a vy jste mi nabídli, že osobní režie bude třeba 30 Kč za odebraný oběd, tak jsem radostí celý bez sebe a okamžitě podepisuji smlouvu. 

     

• stravné na pracovní cestě

  09. 12. 2025

  dobrý den,
  prosila bych vypočítat celkové stravné :
  zaměstnanec byl na pracovní cestě 2 dny a použil služební auto,
  1. den vyjel ze zaměstnání v 8 hodin a dojel do cíle v 18 hodin, bez poskytnuté stravy a přespal v hotelu na druhý den
  2.den ráno uhradil za ubytování se snídaní v celkové ceně, vyjel v 9 hodin a do cíle přijel v 14.30 min.
  děkuji

  Předpoládám, že se bavíme o tuzemské pracovní cestě.

  - první den má pracovní cestu v rozsahu 16 hodin, bez poskyntuté stravy - tedy jsme v intervalu 225 - 271 Kč (ve směrnici máte mít určeno, jakou konkrétní částku v daném intervalu volíte)

  - druhý den - pracovní cesta trvá 14,5 hodiny - tedy opět jste ve stejném intervalu cestovních náhrad. Nicméně bylo mu zajištěno jedno jídlo - takže částku krátíte o 35 % - takže by měl dostat 65 % toho, co první den

  - no a samozřejmě mu proplácíte hotel - pokud jej platil.

• Dotace investiční a neinvestiční

  09. 12. 2025

  Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC, realizujeme projekty spojené s dotačními tituly, které budou přesahovat do příštího roku.
  1. Obdrželi jsme dotaci z Fondu Vysočiny na projektovou dokumentaci pro výstavbu haly. Stavební projekt máme vyhotovený a zaplacený letos, stavba se však uskuteční až v roce 2026. nyní tedy účtujeme:
  Rok 2025
  Faktura za Stavební projekt: 042 / 321 (100 tis.)
  Úhrada faktury: 321 / 241 (100 tis.)
  Přijetí dotace na projekt: 241 / 374 (50 tis.)
  401 / 416 (50 tis.)
  Na konci roku 2025 výše dotace: 388 / 403 (50 tis.)
  
  Rok 2026
  Další investiční náklady související s výstavbou haly: 042 / 321 (200 tis.)
  Zařazení majetku při ukončení díla včetně projektu: 021 / 042 (300 tis.)
  416 / 401 (300 tis.)
  Postupný odpis: 551 / 081
  401 / 416
  403 / 672
  Vyúčtování dotace z předchozího roku: 346 / 388, 374 / 346 (50 tis.)
  
  2. Druhý projekt se týká pořízení provozních věcí a vybudování nových dveří, dotační titul pokrývající 50 % nákladů z Fondu Vysočina se tedy skládá z investiční a neinvestiční části. V roce 2025 jsme zatím nakoupili pouze provozní věci 501 / 321 (50 tis.), v roce 2026 bude pořízena investice. Dotace bude zaslána až bude celý projekt hotový, tedy v roce 2026. Ke konci roku 2025 by tedy měla být zaúčtovaná dohadná položka na provozní dotaci týkající se nákupu provozních věcí 388 / 672 (25 tis.)
  Až bude celý projekt hotový a investice zaúčtovaná na 042 / 321 (70 tis.), 021 / 042 (70 tis.), 416 / 401 (70 tis.),
  tak příjem dotace v roce 2026 bude 241 / 374 (60 tis.), 374 / 348 (60 tis.),
  a dále MD 348 (60 tis.) / DAL 388 (25 tis. provozní) a DAL 403 (35 tis. investiční),
  dále 401 / 416 (35.tis.)
  Je to zaúčtování správné? Děkuji za kontrolu.

  K prvnímu případu:

  - v roce 2026 u toho zápisu MD 416/Dal 401 již jen 200 tis. Kč - čerpání fondu investic na tu první část z 2025 játe již v 2025

  Jinak tam nevidím problém.

  K druhému případu - za mne OK - to je v pořádku

• Šablony, 5% vlastního financování

  09. 12. 2025

  Dobrý den,
  mám dotaz na účtování evropské dotace Šablony.
  Celkové výdaje mají být 1 000 000 KČ s tím, že 950 tisíc dotace a 50 tisíc nám musí doplatit zřizovatel (obec) respektivě vlastní financování Částku 950 tisíc nám už letos v listopadu poslali na účet. Obec nám těch zbylých 50 tisíc pošle až v roce 2026. Můžete mi prosím napsat postup, jak máme účtovat ? Může být, že středisko šablony ve výši nákladech 1 000 000 Kč a ve výnosech 950 000Kč, ale nevím jak prokát 5 % financování z vlastních zdrojů ?
  Děkuji

  Děkuji za Vaše doplnění. Projekt tedy trvá od roku 2025 do roku 2027. Zároveň je to projekt, kde podle Vašeho vyjádření jste povinni prokazovat realizované spolufinancování ve výši 5 %.  Zřizovatel Vám pro rok 2025 neposkytl nic. V roce 2026 Vám má poskytnout spolufinancování - předpokládám, že v celkové rozpočtované výši (těch 50 tis. Kč).

  Já bych za těchto okolností účtoval následovně:

  - příjem platby 950 000 Kč - MD 241/Dal 472

  - v roce 2025 budete mít náklady projektu například 200 tis. Kč - tady bych tyto náklady jako celek si účetně oddělil - UZ, ORG, středisko ... - tak jak ste zvyklí

  - udělal bych dohadnou položku na dotaci - a ve vztahu k principu opatrnosti bych zaúčtoval jen 95 % - tedy MD 388/Dal 672 ve výši 190 tis. Kč.

  - tedy zatím bych si to udělal tak, že těch 10 tis. kč mám jakoby z vlastního provozu (což tak může nakonec i skončit, protože se ukáže, že celkové náklady budou například ne 1 000 000 Kč, ale 1 030 000 kč a zřizovatel poskytně jen 50 tis. Kč - tedy zbytek budete muset nakonec dofinancovat z vlastních zdrojů)

  - udělal bych převod do rezervního fondu - rozdíl 472 (950 tis. Kč) a 388 (v mém příkladu 190 tis. Kč) - vyberte nějakou z variant - já bych třeba udělal MD 401/Dal 414 (většina lidí ale volí MD 388/Dal 414) 

  Rok 2026 - u dotace ze Šablon - stejný postup. U dotace zřizovatele - tam by mne zajímalo, zda bude s vypořádáním - pokud ano - tak i tato dotace by se dala na 472 a doúčtovával bych 388/672 předpokládané čerpání. Přitom na konci roku 2026 bych výši dohadné položky za zřizovatelem již korioval podle předpokladu výše celkových nákladů projektu (tam bych iž mohl mít konkrétní čísla). Když bych viděl, že těch 1 000 000 Kč bude dodrženo, tak bych tady dohadnou položkou "dohnal" i těch mých modelově 10 tis. kč z roku 2025.

  To prokázání 5 % - předpokládám, že je to z přímých nákladů - tedy sleduji si na UZ... přímé náklady projektu a dokládám, že dotace ze Šablon k nim je pouze 95 % (respektive nepřevýší tento limit).

• Dotace SZIF

  08. 12. 2025

  Dobrý den,
  škola zažádala do dotaci SZIF na stavbu dřevěného altánu a herních prvků ve výši 450 tis. Kč. Obec poskytla škole NFV na předfinancování akce ve výši 600 tis. Kč. Účtovala jsem 241/326 akce proběhne do jednoho roku.
  Škola zaplatila za altán 483 610,- Kč - stavba a herní prvky 56 743,- Kč - účet 022 a drobné prvky ve výši 80 000,-Kč účet 028.
  Před podpisem smlouvy došlo ke změně a dotace je přiznána jen na altán ve výši 280 000,- Kč. Altán jsem zařadila jako stavbu v plné výši a nyní tápu jak to bude s odepisování dotace když peníze budou v roce 2026. Dále jsem účtovala čerpání fondu 416/401 ve výši 140 353,- Kč víc prostředků na fondu nebylo a dohad dotace 388/403 400 000,- Kč. Po podpisu smlouvy víme, že dotace bude ve výši 35% jako příspěvek EZFRV - 98 000,- Kč a národní zdroje ve výši 65% - 182 000,-Kč vše jako investice. Prosím o popis účtování školy na konci roku, čerpání návratné finanční výpomoci a po přiznání dotace. Děkuji za odpověď.

  Děkuji za dovysvětlení.

  a) sice píšete, že k doupřesnění výše dotace došlo až po zařazení majetku do užívání, nicméně je to hodně velký rozdíl a jak popisuji v dokumentech k účtu 403, pokud bychom neupravovali transfer na kartě majetku, tak si v účetnictví naděláte jen problémy¨(takže tady bych doporučoval nerespektovat bod 4.2,6, ČUS 709). Takže za mne bych provedl korekci nároku na dotaci (388/403) tak, aby konečná výše byla 280 tis. Kč a tato výše se také objevila na kartě majetku. Tedy altán byste zařadila s tou cenou 483 610 Kč a k tomu přiřazená 403 ve výši 280 000 Kč a začala byste normálně odepisovat MD 551/Dal 081 - celý odpis, dále MD 403/Dal 672 ve výši odpovídající podílu 280 000/483 610 pronásobeného zaúčtovaným odpisem a MD 401/Dal 416 by bylo na rozdíl obou částek. Tedy na konci roku by Vám zůstalo na 388 dohadná položka aktivní na dotaci 280 000 Kč.

  Herní prvek na 022 - ten zařadíte a budete odepisovat klasicky - bez 403.

  b) tím, že vše financujete z návratné finanční výpomoci od zřizovatele, tak zatím (v 2025) neúčtujte čerpání fondu investic - tedy zrušte to zaúčtování 140 353 Kč. Čerpat fond budete až při vrácení dané NFV.

  c) teď máme trochu problém s těmi drobnými prvky, na které není dotace a v roce 2025 skončily v nákladech na 558. V mailu jste mi napsala, že zřizovatel je přístupný k dofinancování. Tady skutečně bude potřeba případné rozhodnutí zastupitelstva. Přitom máme dvě varianty - rozhodne ještě v 2025, že je ochoten dofinancovat 80 000 Kč zvláštním provozním příspěvkem a (zda to bude tak, že se to započte proti NFV, nebo se to udělá tak, že poskytne 80 tis. Kč vy vrátíte část NFV - to je již na Vás). Pokud by to bylo takto tak to dostanete do výnosů na 672 - fakticky MD 326/Dal 672 s tím, že takto si pokryjete těch 80 tis. Kč. Variantou je, že soje rozhodnutí udělá až v roce 2026 - potom hol byste tady měli ve 2025 ztrátu a ve 2026 byste zůskali zase peníze navíc měli "zisk" - i toto je varianta, která ničemu nevadí.

  d) rozhodnutí o konečné výši investičního příspěvku - to se asi nechá až na rok 2026 - až bude definitivně jasné, jakou výši dotace dostanete (zda to bude skutečně těch 280 tis. Kč).  Takže budu předpokládat, že zaúčtujete následovně:

  MD 346/Dal 388           280 000 Kč (pokud skutečně bude konečná výše dotace tato částka)

  MD 241/Dal 346 a MD 401Dal 416        280 000 Kč

  Rozhodnutí zřizovatele o poskytnutí investičního příspěvku - zde modelově ve výši 483 610 Kč + 56 743 - 280 000

  MD 348/Dal 401 a pokud potečou reálně peníze tak MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416

  No a k tomu vratka NFV - pokud by již bylo těch 80 tis. Kč vyřešeno ve 2025, tak by to bylo jen 370 tis. Kč - MD 326/Dal 241 a k tomu MD 416/Dal 401.

• Šablony JAK II

  08. 12. 2025

  Dobrý den,
  
  naše škola obdržela dotaci na šablony JAKII, chci se zeptat jak to bude s účtováním 5% podílu školy. Prostředky EU a SR účtuji se ÚZ a nástrojem a zdrojem, 5 % bez ÚZ a NZ SR. Podíl ZŠ hradíme z provozu nebo je nutné použít na to nějaký fond? A jak to bude s účtováním na konci roku, když jsou šablony až do roku 2027?
  
  Děkuji za odpověď.

  Děkuji za provedené upřesnění. Takže důležité je pro mne následující sdělení poskytovatele dotace - cituji:

  v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce zjednodušených projektů,  verze 2, kap. 5.9.4. Pravidla spolufinancování příjemce neprokazuje vlastní spolufinancování v účetnictví, předmětem kontroly ze strany poskytovatele je výhradně splnění jednotek aktivit.

  Tedy vlastní spoluúčast je pouze otázkou nějakého celkového rozpočtu projektu - nemusí být ale dodržena, nemusí být ani prokazována (tedy sledována v účetnictví). Za těchto okolností bych postupoval následovně:

  - sledoval bych si přímo uznatelné náklady související s projektem

  - na začátku jste dostali fakticky zálohu - projekt je do roku 2027 - tedy volil bych účet 472.

  Na konci roku 2025 bych si udělal dohadnou položku 388/672. No a tady bych ji zatím udělal asi na 95 % přímých nákladů (samozřejmě pokud byste měli indicii, že náklady budou mnohem vyšší, těch rozpočtovaných 1,1 mil. Kč, tak by bylo v souladui s principem opatrnosti, že byste dělala již nižší dohadnou položku - tedy ne 95 % vynaložených nákladů v roce 2025, ale třeba jen 80 % ... (ale předpokládám, že v závěrce 2025 ještě nikdo neřekne, jak to bude vypadat až do 2027, tak bych šel na těch 95 %). Zatím bych bral, že těch 5 % dofinancovávám z běžného provozu (určitě na to nepotřebujete žádný fond)

  Rozdíl zálohy a výše dohadné položky bych proúčtoval do rezervního fondu - zvolte jednu z těch 4 technik, které nabízím u provozních dotací spolufinancovaných z prostředků EU.

  V 2026 byste pokračovali stejně - přitom na konci roku byste již mohli lépe vědět, jak na tom zhruba s ohledem na plánované náklady roku 2027 budete. Je potom klidně možné, že zaúčtujete vyšší 388/672 než je těch 95 %, protože již budete vědět, že Vás projekt bude pravděpodobně stát jen 1 050 tis. Kč ....

  Co je tedy důležité - nemáte povinnost z účetnictví jakkoliv dokazovat, že jste utratili právě těch 5 % spoluúčasti.

• Příspěvek na stravování při distančním vzdělávání z domova

  04. 12. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená ÚSC. Máme dotaz k stravování v naší organizaci, kterou zajišťujeme stravenkovým paušálem. Ve vyhlášce 84/2005 je stanovena povinnost nároku na zajištění stravování, pokud zaměstnanec bude aspoň 3 hodiny pracovat v místě výkonu práce sjednaného ve smlouvě. Zaměstnanci se občas vzdělávají distančně. Mohli bychom uplatňovat tento nárok na stravenkový paušál i v případě, že by distanční vzdělávaní proběhlo z jejich domova – samozřejmě za předpokladu, že trvalo v prokazatelné délce minimálně 3 hodiny. Toto opatření bychom i stanovili ve směrnici o stravování (případně bychom stanovili delší čas na délku vzdělávání jako podmínku pro umožnění nároku na stravenkový paušál).

  Pokud správně chápu - bavíme se o peněžitém příspěvku na stravování. V takovém případě se neřídíme vyhláškou č. 84/2005 Sb., ale §33b odst. 4 Zákona č. 250/2000 Sb. - nicméně i zde je podmínka odpracování 3 hodin v místě výkonu práce sjednaném ve smlouvě - tedy věcně je naprosto to samé, co uvádíte.

  Varianta, že místo výkonu práce je určeno i doma, je v pořádku. Ostatně i ve vztahu k dani z příjmů, kde se objevuje stejná logika, se GFŘ vyjádřilo, že home office je v pořádku a není překážkou poskytnutí tohoto příspěvku.

  Odkaz najdete zde:

  https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2021/informace-gfr-k-penezitemu-prispevku-na-stravovani-zamestnancu

  je to dotaz č. 5 - cituji:

  1. Je možné také při tzv. home office, kdy je zaměstnavatelem zpravidla vyžadována přítomnost, resp. kontakt se zaměstnancem ve stejnou dobu jako je běžně rozvržena pracovní doba na pracovišti zaměstnavatele, poskytovat peněžitý příspěvek na stravování?
     Zákon o daních z příjmů pro uznatelnost výdajů (nákladů) spojených s poskytováním příspěvku na stravování v základu daně nestanoví povinné místo výkonu činnosti zaměstnance, protože to je předmětem pracovněprávního vztahu, který je upraven zákoníkem práce. I pro zaměstnance vykonávajícího práci na jiném dohodnutém místě, než na pracovišti zaměstnavatele – tzn. „z domova“, platí, že i tito zaměstnanci pracují ve směnách. I v tomto případě tak lze poskytnout zaměstnanci peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů a současně lze peněžitý příspěvek na stravování, v případě práce z domova, uplatnit jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů, pokud jsou splněny dvě následující podmínky: místo bydliště musí být smluvně sjednáno jako pracoviště, a musí být prokazatelné, že v rámci jedné směny byly odpracovány alespoň 3 hodiny. Je nezbytné, aby uvedená časová podmínka byla stvrzena evidencí odpracované doby během směny.

• Stravování - neodhlášené obědy žáků a zaměstnanců

  04. 12. 2025

  Dobrý den,
  ráda bych se informovala ohledně správného účtování školního stravování žáků a zaměstnanců v následujícím případě:
  
  Jedná se o neodhlášenou a neodebranou stravu žáků a zaměstnanců z důvodu nemoci.
  
  Jak je správně tuto situaci účtovat – v rámci hlavní činnosti školního stravování, nebo se částka účtuje částečně do doplňkové činnosti?
  
  Jak se v tomto případě postupuje u DPH, pokud je škola plátcem – zda se DPH účtuje a odvádí z neodebraných obědů, nebo se provádí nějaká korekce?

  Děkuji moc za doplnění - já s Vámi plně souhlasím, že se v tomto případě u žáků již nejedná o školní stravování (protože si odebral oběd za den, kdy již na toto nemá nárok).

  Dokáži si představit, že někdo i toto vyhodnotí jako hlavní činnost. Tady skutečně záleží na tom, jak Vám zřizovatel vymezil činnosti  - pokud je v hlavní činnosti jen školní stravování souhlasím s tím, že toto parří jíž do činnosti doplňkové. Nicméně jak uvádím - dovedu si i představit, že budu mít takové vymezení, které mi umožní dávat to do činnosti hlavní (zřizovatel může třeba říci, že si přeje, abyste v rámci stravování v hlavní činnosti umožnili stravování dětí i mimo školní výuku - to je na něm).

  Teď režim DPH - ona ta situace má jeden pro někoho možná diskutabilní bod. Totiž ten žák si nakonec stravu neodebere - tedy daná platba je jakousi potenciální sankcí a mohlo by nás to vést k názoru, že pokud něco vyinkasujete, tak je to sankční platba a není to předmětem daně. Nicméně máme k tomu judikaturu i ze strany ESD a tady je situace taková, že sankční platby související s tím, že něco neodebral a odebrat měl a Vy mu vyúčtujete náhradu škody odfpovídající nebo blížící se hodnotě plnění, jsou z pohledu DPH plněním. Určitě byl tady v čase vývoj - ještě tak před 15-ti lety bych to považoval za spornou záležitost, nyní je to ale za mne celkem již jednoznačné.

  Takže za mne je to klasivcké plnění a protože se nevejdete do osvobození podle §57 ZDPH - není to již školní stravování, tak by to mělo být s odvodem DPH ve výši 12%.

  Vy jste mi napsala, že v těchto případech účtujete plnou cenu - já s tím problém nemám, souhlasím s tím. Teď k zaúčtování - striktně vzato by to mohla být náhrada škody na účtu 649. Nicméně to by nadělalo problémy v oblasti sledování tržeb za stravu i v návaznosti na potravinové limity ...

  Takže já bych toto klasicky účtoval na Dal 602 základ daně a Dal 343 odvod DPH. Zařazení do doplňkové činnosti - za mne OK, pokud podle ZL máte v hlavní činnosti ohledně stravování pouze školní stravování.

• Příspěvek na životní pojištění z provozního příspěvku

  04. 12. 2025

  Dobrý den, chtěli bychom se zeptat, zda příspěvková organizace obce může na životní pojištění přispívat nejenom z FKSP, ale i ze svého rozpočtu - provozního příspěvku. Děkujeme za Vaši odpověď

  Jsem přesvědčen, že toto nikde zakázáno není. Nikde totiž není napsáno, že by benefity zaměstnanců musely být hrazeny jen z FKSP. U určitých benefitů (stravování) se dokonce předpokládá, že jejich část (někde dokonce lze i plně - viz peněžitý příspěvek na stravování) bude hrazena z provozních příspěvků.

  Je možná trochu netradiční například příspěvek na životní či penzijní pojištění z provozních nákladů hradit - proto pokud se do toho nějaká PO pustí, doporučuji ji toto domluvit předem se zřizovatelem (ostatně zřizovatel si to může i dobře rozhodnout, zda ano nebo ne prostřednicrtvím schvalování rozpočtu příspěvkové organizace).