Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

30/6 2020 Zahraniční obchod

Dobrý den, snažím se nastudovat nákupy ze zahraničí, ale je to celkem složité téma. Jsme PO neplátci. Vím, že mohu pořizovat zboží z EU do hodnoty 326.000,-Kč bez řešení DPH. Nejsem si jistá u zboží z Číny. To se též počítá do této hodnoty? Daň a případně i clo? Zboží se zaúčtuje př. 501 dohromady i s daní a clem? Je důležité, zda obchodník, který zboží prodává je či není plátce DPH? Plátce si zkontroluji na VIES? Kolega si není jistý, jestli dokáže zařídit doklad. Je možné toto provádět tak, že si zařídí celý obchod sám, zaplatí částku a účetní poté kolegovi uhradí výši např. na základě výpisu z jeho účtu? Budu ráda za jakékoliv navedení a moc děkuji.

Pokud se jedná o dovoz (tedy ne pořízení z jiného členského státu EU), tak zde není fakticky žádný limit, který by se hlídal z hlediska případné registrace k DPH. Prostě při dovozu zboží se odvede DPH a případně clo a to tak, že:

- pokud je příjemce neplátce DPH, tak DPH a clo vyměří celnice

- pokud je příjemce plátce DPH, tak celnice vyměří clo a DPH si příjemce vyměří sám ....

Samozřejmě máme tady nějaké výjimky týkající se zboží nepatrné hodnoty (zde se připravují v legislativě změny ....).

Jinak to účtování - clo a DPH - u vás vyměřeno celnicí  - je součástí ocenění - takže pokud koupíte materiál, jde to v systému B na 501 (pokud by to byl DDHM, tak na 558 a 028 ...).

Teď k Vaší poznámce  o dohledání na VIES - VIES je systém evidence pro subjekty z EU - tedy pokud obchodujete s Číňanem, tak je úplně jedno, zda je či není plátcem nějaké čínské DPH (či co to tam mají). 

U té poslední poznámky - pokud správně chápu - uvažujete tak, že by to objednala fyzická osoba (nějaký zaměstnanec - tedy tomu by i případně bylo vyměřeno clo, DPH ...) a vy byste mu to potom proplatili jako celek - budiž - to by asi také šlo - potom byste se k tomu chovali vlastně jako k tuzemské dodávce (celní řízení by mělo být na fyzickou osobu - samozřejmě s těmi výjimkami zboží nepatrné hodnoty...).

Tak nevím, jestli jsem odpověděl uspokojivě - případně se ozvěte ještě e-mailem. Pro mne je tato záležitost také dosti okrajová - nevěnuji se jí soustavně.

30/6 2020 Ekonomická činnost + příjmy

Dobrý den, poprosila bych tímto o ujasnění ekonomické činnosti a s tím spojenou daň z příjmu. Jsme PO - knihovna, nejsme plátci DPH a ve zřizovací listině máme mimo jiné uvedeno, že můžeme zajišťovat i vzdělávací činnost. U většiny akcí, které pořádáme, převyšují náklady nad výnosy. Chtěli bychom pořádat kurzy, např. PC kurzy pro seniory, 10 lekcí, kde se vybere nějaký symbolický poplatek př. 200,-Kč/kurz a proběhne třeba i 3x do roka. Je už toto považováno za ekonomickou činnost? Náklady na kurz by asi byly minimální (papíry, tisk) nebo je u těchto aktivit možné vyčíslit i čas zaměstnance jako mzdový náklad? Pokud tedy výnosy budou vyšší, týká se nás § 18a odst. 3 zákona o dani z příjmu, že se posuzuje podle jednotlivých druhů činností, tedy budu za tuto činnost podávat daňové přiznání, ikdyž nakonec daň bude nulová? Děkuji předem za odpověď

To není pojem "ekonomická činnost" - ten je spojen spíše s problematikou DPH, ale otázka, co je jednotlivá činnost z pohledu daně z příjmů - to nikdo nikde oficiálně nesdělil a pohybujeme se v široké škále variant od toho, že je to třeba každý jednotlivý kurs, přes variantu, že by to byl třeba jeden typ kursů po variantu - všechny kursy dohromady (skutečně v tomto jsou názory neuvěřitelně pestré - i pracovníků FÚ) a pokud vím, tak MF dávno resignovalo na snahu pojem "činnost" nějak blíže specifikovat.

Za sebe nejsem příznivec varianty vyhodnocovat každý jednotlivý kurs samostatně, ale nebráním se tomu. Jinak, co bych určitě zdůraznil, mám tam případně počítat veškeré související náklady - tedy nejen nějaký nakoupený papír, ale také mzdový náklad a také třeba i režii spojenou s kursem - například elektrickou energii, teplo, podíl režijních pracovíků... - takže myslím si, že takový kurs sám o sobě musí skončit "beznadějnou ztrátou" - samozřejmě je potom nutno řešit, co kryje také příspěvek zřizovatele, kterým je aktivita dofinancovávána ...

Pokud by ta činnost vyšla ziskově - potom potvrzuji to, že byste měli činnost podléhající dani z příjmů a byli byste povinni podávat daňové přiznání (i když třeba díky odčitatelným položkám, slevám na dani... bude nakonec daň nula).

30/6 2020 pojistná událost

Jsme střední škola, zřízená krajem. V loňském roce jsme měli škodu na školní trafostanici. nahlásili jsem pojišťovně. abychom mohli rychle trafostanici opravit, kraj nám poskytl příspěvek na provoz s tím, že až se vyřídí pojistka a obdržíme na účet částku pojistného plnění, pak tuto obdrženou částku zašleme na účet kraje. Částka teprve nyní dorazila. Protože je přelom měsíce a než nám kraj sdělí číslo účtu, kam prostředky zaslat, potřebuji zaúčtovat na nějaký závazkový účet. Mohu použít 378? Tedy 241/378 a pak po zaslání na kraj 378/241? Je zrovna pololetí - odevzdávání výkazů. Pak ještě si chci upřesnit prodej majetku : vyřazený majetek ze školní jídelny: 311/646 343 / dlouhodobý majetek 311/649 343 /drobný majetek/ 548/416 tržba z dlouhodobého majetku - je již odepsán Ještě nevíte prosím od kdy bude platit 10 = DPH na ubytovací služby?

Já se přiznám, že se mi to řešení moc nelíbí - pokud jsem správně pochopil, tak pojistné platí vaše organizace a pojistné plnění by mělo patřit vám - tedy těžko se mi bude zdůvodňovat, že není výnosem organizace. Já bych za sebe měl spíše tendenci dát jej do výnosů organizace a ty peníze, které jste ve 2019 dostali, spíše považovat za návratnou finanční výpomoc a nyní ji vrátit. Jenže ono se to udělalo jako provozní příspěvek ve 2019, tak to by se muselo udělat tak, že nyní je to snížení provozního příspěvku. Tak zvažte ještě tu variantu pojistné plnění dát do výnosů na 649 a snížit provozní příspěvek - proúčtovat závazek proti 349 a vratku. Pokud je toto neprůchozí, tak potom tedy tu variantu, kterou uvádíte - ale rovnou uvádím, že se mi moc nelíbí.

DPH na ubytovací služby 10% jsem dnes psal do aktualit - mělo by to být od 1.7.

Tržby z prodeje majetku - ta tvorba fondu by podle mne měla být pouze u "velkého majetku".

Tržba z prodeje drobného dlouhodobého majetku má jít také na 646 (podle obsahového vymezení účtů) - jen by se tam již netvořil ten fond.

30/6 2020 vybavení nebo majetek

Dobrý den, jsme ZUŠ zřízená městem. Od firmy Lidl jsme dostali dar ve výši 88tis na vybavení učebny literárně dramatického oboru. Zatím se pořídilo dřevěné pódium(za 42tis) bezpečnostním nástupním schodem (4tis.)celkem za 46tis. Pódium je pevně připojeno k podlaze. Ještě přibude opona (cca 5tis.) a skříň na kostýmy (cenu zatím nevíme). Jak mám zaúčtovat pódium jako majetek? (to bych musela zapojit fond investic?) nebo učební pomůcku, resp. do spotřeby? Dar se proúčtuje až po všech dodělávkách? Nebo mohu teď pódium a pak zbytek?

Tak, jak to popisujete, tak to dřevěné podium se schodem vypadá jako TZ budovy - tedy investinčí výdaj za 46 tis. Kč (a dar bych také účtoval jako příjem fondu investic a platbu jako čerpání fondu investic). Tím by ten dar šel na 403 a rozpouštěl by se do výnosů proti odpisům. U opony nevím, jak bude konstruovaná - ale můj tip je, že to může skončit naprosto stejně - tedy jako TZ té budovy.

Skříň na kostýmy bude pravděpodobně samostatnou movitou věci - tedy s ohledem na cenu - provoz - účet 028 (tedy tuto složku daru bych přijal do rezervníh fondu ...).

Pokud je pódium již provozuschopné, tak byste to měli zařadit a nečekat třeba na skříň ....

30/6 2020 školní družina o prázdninách

Dobrý den-jsme příspěvková organizace, která má vlastní jídelnu a vaří pro děti MŠ,ZŠ, zaměstnance a pro cizí strávníky. Po domluvě ze zřizovatelem budeme mít otevřenou školní družinu ještě první a poslední týden o prázdninách. Budeme pro tyto děti vařit obědy. A proto se chci zeptat, zda mohu pro ně vařit nadále jen za cenu hodnoty potravin, nebo si budou muset platit celou hodnotu oběda = jako "cizí strávníci" = včetně režijních a mzdových nákladů. Moc děkuji za odpověď.

Již jsem to řešil v dotazu dne 22.6.2020. Řeší to podle mého názoru §119 školského zákona, který umožňuje poskytovat školní stravování také v době prázdnin. Tedy je to dáno jako možnost - že je budete stravovat v režimu "zvýhodněného" školního stravování - tedy za hodnotu potravin ...

Jinak jen podotýkám - tuto oblast neřešíme - zabýváme se účetnictvím a PO - toto je již o pravidlech hospodaření jednotlivých typů PO. 

30/6 2020 smlouva o výpůjčce

Dobrý den, jsme PO a máme prostory ve výpůjčce. V odstavci 1. smlouvy se říká, že "výše úhrad za služby spojené s výpůjčkou poskytované půjčitelem je stanovena výpočtovými listy". Ve výpočtových listech jsou položky o dodávce tepla, teplé a studené vody, osvětlení společných prostor a odvod odpadních vod se stanovenou částkou. V účetnictví to máme zachyceno na zálohách 314 a také na dohadné položce 518/389.Otázka zní,zda to máme v dohadné položce správně na 518 nebo se má o tom účtovat jako o energiích na 502 byť smlouva říká jasně za služby. Děkuji moc za odpověď a přeji krásné prázdniny.

Za sebe bych určitě upřednostnil věcné vymezení - tím je spotřeba energií - tedy 502  - případně jen stočné dávat na 518 (nicméně to bude asi v porovnání s ostatními plněními - zejména teplem - marginální).

29/6 2020 FKSP - balíček aktivit

Dobrý den. Zaměstnanec si v roce 2019 z FKSP vyčerpal balíček aktivit ( částka 6000,-Kč) na rekreační pobyt, který se měl uskutečnit v r. 2020. Z důvodů Covid 19 se rekreace neuskutečnila a částka byla v r. 2020 vrácena na účet FKSP. V roce 2020 je balíček aktivit pro všechny zaměstnance 4000,- Kč. Výše uvedený zaměstnanec požaduje čerpání částky 10000,- Kč, jako součet r. 2019 a 2020. Má na toto nárok?

Jsem přesvědčen, že v tomto případě závisí na pravidlech, která si nastavíte. Vyhláška FKSP toto neupravuje a podle mého názoru je toto ve vaší kompetenci. Řada organizací ty převody do dalších let odmítá jako nepřípustné - je to logické, neboť v takovém případě se jen velice obtížně plánuje, jaké by mělo být reálné čerpání FKSP v daném roce (je problém se sestavením rozpočtu). Nicméně třeba v tomto případě se jedná o "mimořádný objektivní důvod" - prostředky byly vráceny do FKSP - třeba z mého pohledu by v tomto případě bylo na místě umožnit zaměstnanci čerpání celé částky v roce 2020.

Ale opakuji - jsem přesvědčen, že toto je o nastavení vnitřních pravidel vaší PO - automatický nárok na to zaměstnanec podle mého názoru nemá.

29/6 2020 Stravování-sleva na potraviny

Dobrý den, můj dotaz se týká oblasti stravování a poskytnuté slevy na potraviny. Jedná se o ZŠ zřizovatel Obec, neplátce DPH, vlastní kuchyň a jídelna. Škola vaří pro žáky a vlastní zaměstnance, ne pro cizí strávníky. Jeden z dodavatelů potravin začal škole poskytovat při měsíční fakturaci slevu (cca 3%). Vedoucí stravování přijímá potraviny dle cen z dodacích listů, kde sleva není vyčíslena. Tu dodavatel poskytne až v rámci souhrnné faktury vždy následující měsíc. Můj dotaz zní, jak slevu účtovat ? Měla by být zohledněna v kalkulaci ceny oběda? Momentálně nákup potravin účtuji na 501 (cenu po slevě) a zůstatek nespotřeb.potravin na skladě pak k 31.12. převedu na účet 112. Výnosy za stravné na účet 602 (výnosy jsou ale o slevu vyšší, protože vedoucí stravování vychází z cen na dodacích listech). Škole tak ale vznikne zisk. Je to takto možné ? Může za poskytnutou slevu pořídit například do ŠJ nádobí ? Nebo musí být sleva promítnuta do cen obědů? Děkuji moc za odpověď.

Ta sleva by se měla promítnout do ceny obědů (u žákovských obědů bych se neměl chovat tak, že se žáci budou stravovat jakoby bez slevy... - to by mohlo mít za následek podvody v této oblasti ...). Nevím, jak to máte nastaveno - pokud je ta sleva "automatická", tak bych na sklad měl nabírat spíše cenu po slevě a případně si účtovat dohadnou položku na slevu MD 388/Dal 501. Je ale možné, že je podmíněna splněním nějakých podmínek - třeba objem dodávek v tom daném měsíci ... V takovém případě bych se účetně snažil slevu ošetřit jako "vedlejší pořizovací náklad" - zde jen v minusové hodnotě. Tedy slevu bych účtoval jako minusovou hodnotu na 501 a na 112 bych to vyváděl propočtem - zjednodušeně - pokud se s tímto v tomto roce započalo a na konci roku mi zbude na skladu 4% z ročního obratu zásob, tak by 96% objemu slev mělo korigovat hodnotu 501 a ty 4% by byla korekce na 112. 

Nicméně se slevou podle mne máte počítat v ceně obědů a jak jsem uvedl na začátku - pokud by sleva byla v zásadě automatická, tak se ji snažím promítnout rovnou na karty zásob ve skladu.  

29/6 2020 Oprava-renovace basketbalového hřiště

Dobrý den, naše mateřská školka dostala cenovou nabídku na opravu/renovaci basketbalového hřiště. Nyní máme betonovou plochu, která se bude měnit za dlažbu bude se pořizovat nový koš. Otázka zní tak, zda to můžeme dát na opravy či to musí být investice? v ceně nabídky je: Koš 9990,- Zhotovení rámečku L profil hliník na betonovém hřišti 8200,- Vyrovnání nerovností stěrkou 1900,- Dlažba profilovaná 25 500,- Lepidlo 3500,- Pokládka 9 840,- Doprava 3500,- Celkem tedy cca 62 430,-

Já asi nebudu moc dobrým arbitrem v této věci - pokud jsem správně pochopil - na stávající betonové hřiště se dá profilovaná dlažba. Zde bych spíše odhadoval, že se jedná o nalepení nějaké pryžové dlažby - zejména kvůli ochraně proti pádu ... (ale mohu se mýlit). Pokud by to takto bylo, tak to hřiště získá nové vlastnosti a podle mne jsme v režimu technického zhodnocení hřiště - tedy investice.

29/6 2020 odpisová skupina

Dobrý den, jsme ZUŠ zřízená městem. Koupili jsme digitální klávesy za 112 000,-Kč (my se podílíme částkou 44 800,-Kč zbytek 67 200,-Kč Fond Vysočiny). kod Cz CPA 32.20.14 Do jaké odpisové skupiny patří? Popř. kam se mám podívat a podle čeho stanovit účetní odpisy. Podle ČÚS 708 by mi vycházela odpisová skupina IV. ale jak stanovím roky? Podle podobného nástroje a podle životnosti? Děkuji za odpověď

S klasifikací do CZ CPA souhlasím - IV odpisová skupina je OK. Nicméně to samozřejmě nic neříká o době odepisování - při konkrétní volbě doby odepisování byste měli vzít úvahu:

- zda vám to zřizovatel nějak nadefinoval v rámci odpisového plánu (u některých větších Měst to zřizovatel stanovuje centrálně)

- pokud ne - odhadujete předpokládanou životnost. Vůbec se v tomto nevyznám - nicméně dobu delší než 10 let bych považoval za výraz dost velkého optimismu (pokud se týká doby). Samozřejmě by bylo dobré, abyste vyšli z podobného majetku... - aby ta doba odepisování v organizaci jako celku představovala nějaký systém ... (ne náhodně rozdílné doby u každého majetku - byť velice podobného).

29/6 2020 Smlouva o poskytnutí služeb

Dobrý den, na základě smlouvy o poskytnutí služeb při tvorbě projektového dne ve škole platíme převodem z účtu poskytnuté služby. Fakturu nebylo možné vystavit. Jak zaúčtovat předpis? Je možné použít účet 378? Postup našeho účtování: 518/378 378/221 Děkuji za odpověď

Správně by to mělo být stejně MD 518/Dal 321 a 321/Dal 241. Tedy dát to na 321 třeba i podle smlouvy, byť není faktura. Pokud je ale 321 u vás striktně svázána s knihou došlých faktur a skutečně to nejde zadat, tak jako krajní řešení ta 378 je asi možná.

29/6 2020 FKSP - rekreace

Dobrý den. Jsme škola. V rámci FKSP máme možnost čerpání dané částky na balíček aktivit ( divadla, rekreace, vitamin.prostředky aj.). V r. 2019 naši zaměstnanci požádali o zajištění rekreace, která se měla uskutečnit až v r. 2020. Faktura byla uhrazena v r. 2019, čerpání FKSP bylo ve stejném roce. Z důvodu Covid 19 se rekreace neuskutečnily. V jednom případě byla částka vrácená na účet školy, v druhém případě byla vrácená zaměstnanci na vlastní účet. Jak postupovat v těchto případech? Děkuji.

Pozitivní bude, pokud tam nejsou nějaké storno poplatky - tam vzniká ta diskuse, kdo by to následně měl nést (a pokud PO, tak z jakých prostředků).

Nicméně pokud byla vrácena plná částka, tak je situace velice jednoduchá:

- vratka na účet školy - zaúčtujeme jako minusové čerpání fondu v roce 2020 (neměla by to být podle mne tvorba, ale mělo by to být minus čerpání na rekreaci - uvádím to kvůli analytikám na 412 - kvůli příloze). Pokud to bylo částečně hrazeno zaměstnancem, tak rozdíl vyplatíme zaměstnanci - tedy:

   příjem MD 243/Dal 412

                             Dal 333

   a úhrada zaměstnanci (co si původně uhradil ze svého) - MD 333/Dal 243

- to, co přišlo na účet člověka - správně by to mělo jít přes školu - pokud toho již nedosáhnete, tak nyní bych předepsal pohledávku za zaměstnancem MD 335/Dal 412 (ve výši příspěvku na FKSP) a inkaso MD 243/Dal 335. Rozhodně mu nemohou ty peníze zůstat.

26/6 2020 cestovné

dobrý den, jsme příspěvková organizace ,náš zaměstnanec byl na služební cestě služebním autem v České republice: odjezd 1. den v 19,00 hod.,příjezd v 20,00 hod , při odjezdu 2. den uhrazeno ubytování ( včetně snídaně) celkem 1 400,-- Kč odjezd 2 .den v 10,00 hod,,příjezd v 11,00 hod do zaměstnání , zdvořile žádám o výpočet stravného za jednotlivé dny,

Já jen nevím, jaké máte vyhlášeny v rámci možných intervalů výše stravného. Budu v příkladu předpokládat, že máte maximální možný limit 103 Kč u pracovní cesty trvající 5 - 12 hodin (možný interval je v roce 2020 ve výši 87 - 103 Kč).

1. den - pracovní cesta trvala přesně 5 hodin - tedy již by měl být nárok na 103 Kč

2. den - opět jsme v intervalu 5 - 12 hodin, nicméně bylo poskyntuto 1 jídlo - tedy krácení je 70% - výše stravného tak za 2 den máme 103*0,3 = 30,90 Kč - zaokrouhleno 31 Kč (viz §189 odst. 3 zákoníku práce).

Takže stravné by v této variantě mělo být 134 Kč (ale opakuji - je to v situaci, kdy pracujete s maximálním možným limitem stravného)

24/6 2020 Plynová přípojka

Jsme střední škola, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. V letošním roce plánujeme vybudovat plynovodní přípojku, jejíž hlavní uzávěr bude umístěn v čelní stěně budovy. Pro vybudování přípojky bude nutné provést výkopové práce na pozemku města. Jakým způsobem zavést plynovodní přípojku? Bude se jednat o samostatnou stavbu nebo o technické zhodnocení budovy? Budou součástí pořizovací ceny přípojky též výkopové práce? Lze vybudování přípojky považovat za samostatnou akci nebo ji musíme vést jako nedokončenou investici, neboť plynovou kotelnu plánujeme až v příštím roce z důvodu nedostatku finančních prostředků. Jestliže celkové náklady nepřevýší částku 40 000 Kč, budeme celou akci hradit z provozu? Předem moc děkujeme za odpověď.

Výkopové práce jdou určitě do ceny investice - tedy musíte je napočítat k té akci.

V praxi se objevují obě varianty - plynová přípojka jako samostatná stavba (potom upozorňuji - neplatila by hranice 40 tis. kč - na 021 účtujeme stavby bez ohledu na ocenění), ale vím, že v řadě případů se toto sleduje jako součást budovy - tedy i nově vybudovaná by byla případně technickým zhodnocením. 

Za sebe bych šel spíše tou variantou samostatné stavby a hradil bych to tedy z investic. Pokud by v této variantě byla plynová přípojka provozuschopná, mohl bych ji v roce 2020 také zařadit a začít odepisovat.

Pokud byste spíše uvažovali s variantou TZ budovy (a znovu opakuji - v praxi se objevují obě možnosti) - potom by se podle mého názoru mělo zase řešit, jestli je ta přípojka využitelná již v současnosti - pokud ne - nechal bych to na 042 a počkal bych na výstavbu plynové kotelny a potom to odepisoval jako jedno TZ - tedy zařazení třeba až v roce 2021. Jestliže by byl stav takový, že v této variantě je ta přípojka již využitelná - třeba pro stávající kotelnu, tak by se to "zařadilo" již nyní - tedy pokud by to spolu s výkopovými pracemi bylo do 40 tis. Kč, tak by se to mohlo odehrát jako provozní náklad (například 549).

24/6 2020 Příspěvek z veřejné sbírky

Dobrý den, v rámci grantového řízení fondu Kaufland pro organizace za účelem poskytnutí nadačních příspěvků z veřejné sbírky Světluška jsme obdrželi příspěvek na pořízení Testu pro zrakově hendikepované děti je to speciální věc, nyní dostupná pouze ze zahraničí (investice - cca 60 tis. Kč) Prosím o návrh komplexního účtování tohoto případu, od obdržení příspěvku po úhrady faktury atd. Účtování mám již připraveno, ale pro moji kontrolu, pokud je v tomto případě z pohledu účtování něco "speciálního" zadávám dotaz. Děkuji.

Takže by to měl být dar účelově určený na investici. Podle metodiky MF z roku 2016 by se mělo účtovat:

MD 241/Dal 403 a MD 401/Dal 416

Došlá faktura na investici (nevím, zda je v Kč - budu předpokládat, že ano):

MD 042/Dal 321, platba faktury - MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401.

Zařazení do majetku - MD 022/Dal 042 a potom odpisy:

MD 551/Dal 082 a pokud je to ze 100% pořízeno z tohoto účelového daru, tak zároveň MD 403/Dal 672 ve stejné výši (pokud by ten dar pokrýval nákup částečně - tak v alikvotní výši a na rozdíl mezi 551 a 672 účtovat MD 401/Dal 416 - tvorba fondu).

"Jisté zvláštnosti" by nastoupily až v okamžiku, kdy by se tam začaly motat třeba zahraniční kursy či nutnost prodanění DPH - pokud jste plátci (jako pořízení zboží z jiného členského státu EU, případně dovoz zboží ...).