Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

22/2 2019 náležitosti zjednodušeného daň. dokladu tzv paragonu

Dobrý den, měla bych takovýto dotaz. Pokud nakupuji některé věci v obchodním řetězci a je mi vystaven paragon z kasy( je na něm vytisknutý název,IČ,....) musím ještě nechat tento doklad orazítkovat a podepsat např. paní, která mi to markovala a nebo na informacích ? Pročítala jsem si náležitosti zjednodušeného účetního dokladu podle zákona o účetnictví, ale není mi to zcela jasné. Někde mě i odmítají, že již to není povinnost nechávat razítkovat a podepisovat. Děkuji moc za odpověď.

Povinnost to není - to razítko a podpis může jen zvýšit "věrohodnost původu" dokladu, ale rozhodně to není nezbytností. Například informace GFŘ zmiňuje podpis na dokladu jako jeden z možných prostředků pro zajištění věrohodnosti původu dokladu - viz následující odkaz (bod 7.2. toho prvního dokumentu z 28.3 2013):

https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/danove-doklady

Nicméně hlavní důraz je kladen na auditní stopu - tedy dokázání, že doklad skutečně souvisí s daným plněním (zjednodušeně důkazní mechanismy, že doklad není vymyšlený, ale je spojen s reálným plněním - tedy nákupem ...).

Takže bych na podpisu rozhodně netrval ...

20/2 2019 Fond odměn

Dobrý den, mám dotaz za ÚSC. Zřizujeme ZŠ, MŠ i dvě samostatné ŠJ /školní jídelny/. Jedna naše ŠJ použila k 31.12.2018 fond odměn na dofinancování překročených prostředků na platy. Odvody uhradila z rezervního fondu místo z provozního příspěvku. Je to velký problém, pokud ano, jak má ŠJ postupovat, aby chybu napravila. Na školeních se totiž setkáváme s různými názory školitelů a nemáme v tom jasno. Předem děkuji za odpověď.

Tak podle mne v tomto nemá jasno nikdo s ohledem na naprosto nejasná pravidla nakládání s rezervním fondem, jak jsou dána v 250/2000 Sb. Pokud bych já byl zřizovatelem, tak bych použití rezervního fondu na tento případ akceptoval (pokud akceptuji to, že mohu rezervní fond použít k jakémukoliv dokrytí ztrátového hospodaření, což se v ČR běžně děje, tak logicky nevím, jak jim mám zakazovat, že zrovna na odvod sociálního a zdravotního to nejde).

Pokud mohu doporučit - vzhledem k tomu, že MF dlouhodobě odmítá zpřesnit pravidla pro nakládání s rezervním fondem, stanovte na obci nějaká jasná pravidla třeba pokrývající i tento případ, ať je všem jasno, jak dále postupovat.

20/2 2019 FKSP

Dobrý den, jsme PO zřízená městem, tvoříme fond FKSP 2%. V publikaci o FKSP vydanou nakladatelstvím Anag v 2018., jsem se dočetla, že s účinností od 1.1.2018 lze přispívat zaměstnancům na dioptrické brýle a kontaktní čočky a zdravotní obuv. Hledala jsem to ve vyhlášce o FKSP č.114/2002 Sb. a v žádném paragrafu jsem to nenašla.V §4 odst.2 je jen uvedeno, že se dá přispívat na vitamínové prostředky a očkování... nic víc. Můžete mi poradit jestli tedy skutečně můžeme přispívat na brýle a kontaktní čočky a zdrav. obuv? A pod který § toto spadá? A jestli je zde povinnost, aby subjekt, od kterého to koupíme, byl v registru poskytovatelů zdrav.služeb.? Popřípadě jaké ještě další podmínky musíme splnit. děkuji

Já si myslím, že tady došlo k nedorozumnění - totiž v zákoně o dani z příjmů došlo novelou z roku 2017 k rozšíření případů, kdy u zaměstnance je určité nepeněžité plnění vyplácené zaměstnavatelem osvobozeno od daně z příjmů (například byly doplněny i příspěvky na knihy ...). Nicméně s tím nedošlo k rozšíření případů, na co lze čerpat FKSP - nemohu totiž říkat, že případy uvedené jako osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti = případy, které lze čerpat z FKSP (a naopak).

Posílám například následující odkaz:

https://skolskeodbory.cz/fksp-a-bryle

18/2 2019 Poštovní známka

Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC, účtujeme v plném rozsahu. V letošním roce naše organizace oslaví výročí založení a pan ředitel by chtěl při této příležitosti nechat vydat poštovní známku. Byla by v nominální hodnotě 19,- Kč a byla by normálně použitelná k zasílání dopisů, skutečná cena za výrobu však bude 30,10 Kč vzhledem k vlastní tématice. Dále je plánováno, že část těchto známek by byla darována hostům, sponzorům nebo účastníkům naší činnosti (dětem) a další část by byla prodávána ostatním zájemcům. Chtěla bych se zeptat: 1) Na jaký účet výrobu takové poštovní známky zaúčtovat (263 nebo 518 nebo obojí?) a v jakých hodnotách 2) Jestli vůbec - jako PO - můžeme tyto známky darovat nebo zda by šlo část (jen to množství, které by se "rozdalo") zaúčtovat na účet 513 jako reprezentace 3) Jestli je můžeme dále prodávat zájemcům, to by bylo asi v pořizovací ceně, ale přesně to vzhledem k haléřům nelze udělat (co se ziskem event. ztrátou) - a na jaký účet tento příjem zaúčtovat. 4) Nebo se tomu raději vyhnout a pořídit např. samolepky - byla by to reprezentace nebo by to mohlo jít z 501 Jedná se o jednorázovou činnost, ale nemáme doplňkovou činnost Děkuji.

V tomto případě se domnívám, že budeme potřebovat rozhodnout, zda daná známka bude používána jako cenina nebo jako zásoba (materiál či zboží) - případně pro oba případy a v této situaci budeme asi potřebovat rozdělit, že třeba 100 Ks je vyčleněno jako cenina pro vlastní použítí a zbytek (500 ks) jako zásoba.

Zkusím to vysvětlit:

- použití známky jako ceniny (tedy pro vlastní potřebu - na dopisy ...)- zde máme striktně zákonem o účetnictví nastaveno, že musíme ocenit nominální hodnotou - tedy 19 Kč. Tuto část tedy musíme při pořízení zaúčtovat na 263 v hodnotě 19 Kč a rozdíl mezi 19 Kč a 30,10 Kč na kus musíme zaúčtovat jako náklad při pořízení - dle mého názoru na 518. Dále by se již vedla klasická evidence spotřeby cenin - a jak by se spotřebovávaly, tak by se účtovalo 518/263.

- použití známky pro ostatní účely - prodej, případně nějaká reprezentace... - v tomto případě by se měla známka chovat dle mého názoru nikoliv jako cenina, ale jako zásoba - tedy pokud bych účtoval systémem A a třeba většina byla pro prodej, tak bych účtoval 131/321, převod na sklad 132/131 a následně prodeje MD 504/Dal 132 a MD 261/Dal 604 (pokud by byl prodej za hotové).  Teď k tomu možnému "darování" - tady zase narážíme na problém, že PO nesmí podle § 37 zákona 250/2000 poskytovat dary. Takže budeme přesně na hraně toho, co je zakázáno, nicméně v praxi se to děje. Takže někde to nazývají třeba poskytnutí propagačního materiálu... - a účtují na MD 501 (var. 513) - jen aby se to nezaúčtovalo jako dar. V tomto ohledu nikde není stanoveno, kde leží hranice, co PO ještě může poskytovat. Pokud bychom tedy uvažovali tak, že by se to většinou prodávalo, tak bychom tuto část známek (tedy neurčených jako cenina) mohli pořizovat na tu 132 s tím, že by se do 513 (501) odúčtovávaly ty známky, které by byly rozdávány v rámci propagace.

Takže mi z toho stejně vychází, že musím nějak na začátku rozdělit to, co je k vlastní spotřebě a co je k prodeji. Problém mi nastane, pokud následně zjistím, že jsem třeba určil 100 ks jako ceniny, nicméně díky zájmu o to koupit si známku použiji jako ceninu 20 ks a zbytek - 80 ks prodám - tady by z toho podle mne nakonec vzniklo, že budu naprosto netradičně účtovat MD 504/Dal 263 ve výši 19 (tak jak byla oceněna cenina) a  budu mít klasický výnos z prodeje. Nic lepšího mne asi nenapadá.

A k výše uvedenému ještě poznamenám, že pokud jste plátci DPH, tak musíme řešit daň, protože při prodeji známek za vyšší než nominální hodnotu nelze aplikovat osvobození od daně - viz §52 odst. 2.

Takže když to shrnu - řešitelné to asi v zásadě je, ale nebudu zastírat, že samolepky by se mi řešily jednodušeji. 

13/2 2019 zákonné a havarijní pojištění aut

Dobrý de,mám dotaz,na jaký účet zaúčtovat zákonné pojištění vozidel a na jaký účet havarijní pojištění vozidel,jsme příspěvková organizace moc děkuji za odpověď

Nákladově bych to dával na účet 549 - odpovídá tomu i obsahové vymezení účtu, kdy je ve vyhlášce č. 410/2009 uvedeno, že 

" A.I.36. Ostatní náklady z činnosti" obsahuje zejména náklady na pojistné na neživotní pojištění ....

Samozřejmě je potřeba nezapomenout na případné časové rozlišování prostřednictvím účtu 381 ...

11/2 2019 Rezervní fond

Dobrý den, dostali od zřizovatele, kterým je MÚ, přípis, abychom zaslali na jejich účet částku, kterou jsme měli v rezervním fondu. Prosím, jak mám zaúčtovat. Děkuji

Takto by se to dělat nemělo. Zákon 250/2000 Sb. nezná variantu, že by se peníze z rezervního fondu přeposlaly  zřizovateli - stejně tak se vyjádřilo i MF ve smyslu, že nelze výsledek hospodaření převádět zřizovateli v rámci rozdělování výsledku hospodaření.

Pokud to chtějí udělat legálně, prosím nechť schválí převod prostředků rezervního fondu do fondu investic (tedy účtovalo by se MD 413(4)/Dal 416 a následně nařídí odvod z fondu investic - tedy MD 401/Dal 349 a následně MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401).

11/2 2019 účtování opravné položky, nedobytná pohledávka

Dobrý den, pokud účtuju odpis nedobytné pohledávky, která byla předtím na opravných položkách dle účetního standardu, vznikne na účtu 556 mínus. Tvorba a zvýšení opravných položek k pohledávkám MD 556 D 194 ( rok 2012 ). Snížení a zrušení MD 194 D 556, pohledávky jsou nedobytné MD 557 D 311 ( rok 2018 ). Můžete mi prosím poradit, zda v tomto výjimečném případě může být účet 556 mínusový? Velmi Vás prosím o odpověď obratem. Děkuji moc

Může a je to naprosto normální situace. Účet 556 je účtem, který bude s 50% pravděpodobností kladný a 50% pravděpodobností záporný (stejně jako například účty 508, 555). Takže máte to naprosto v pořádku.

6/2 2019 FKSP dokladová inventura

Dobrý den, kontrolou KÚ byly zjištěny rozdíly účtu 412 (FKSP) a 243 (běžný účet FKSP). Nastoupila jsem na pozici účetní již s těmito rozdíly a nyní potřebuji tuto skutečnost dát do pořádku. Ve spolupráci s kontrolou z KÚ se nepodařilo i při zpětném hledání v minulých letech rozdíl (1473,44 Kč) vyhledat. Nyní již provádíme i dokladové inventury (nedohledaný rozdíl jsem uvedla v ní). Kontrola zřizovatele (obec) doporučuje převést tuto částku z běžného účtu na účet FKSP. Dotaz: je to správné řešení? A pokud ANO - jak potom zaúčtuji? děkuji

Tyto situace se skutečně stávají - že se nepodaří vůbec dohledat důvod rozdílu - přitom teoreticky může být chybně jak 412 (například v důsledku opominutí zaúčtování čerpání fondu MD 412 - namísto toho účtováno jako náklad ....., nebo se zase někde opomnělo s refundací peněz ...).

Pokud se to nepodaří dohledat, potom skutečně nezbývá než říci, že buď jsou správně peníze nebo je naopak správně 412.

Zřizovatel vám fakticky navrhuje udělat to, správně je 412 a dopřevedete peníze, aby se to srovnalo. Za mne souhlas - je to rozumné řešení.

Zaúčtování - uděláte převod jen přes peníze na cestě - tedy MD 262/Dal 241 a MD 243/Dal 262.

6/2 2019 Lyžařský výcvik

Dobrý den, jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec. Dnes bych měla dotaz k lyžařskému výcviku. Potřebovala bych prosím napsat postup, co a jak požadovat při této akci a jak zaúčtovat. Nemám v tom praxi. Navrhovaný postup: - Peníze, které se vyberou od žáků, přebírám v hotovosti do pokladny na účet 377. (To je i u škol v přírodě a vůbec, když se vybírají peníze od žáků.) - Faktura – částka placená předem za žáky (část) MD 377 / D 321, úhrada faktury MD 321 / D 241. - Po lyžařském výcviku: příjmový doklad od dopravce za dopravu: MD 377 / D 261 (za žáky) a MD 518 s UZetem / D 261 (za učitele). (Nebo má být za učitele 512 s UZetem?) - Faktura po lyžařském výcviku za ubytování a stravování: MD 377 / 321 (za žáky) a MD 518 s UZetem / D 321 ( za učitele), např. 2 učitelé to mají úplně zdarma. (Nebo má být za učitele 512 s UZetem?). Úhrada faktury MD 321 / D 241. - Cestovní příkazy pro 3 učitele a 1 externí pracovnici na Dohodu o prac. činnosti: Jízdné a přeprava bude u všech 0, protože byl hrazen doklad od dopravce. Stravné bude u všech 0, protože bylo hrazeno fakturou za ubytování a stravování. Má tam být u všech vypočítán tzv. pitný režim, tj. 25% ze 195Kč = 48,75Kč krát počet dní? Nutné vedlejší výdaje: účtenky za vleky, permanentky za vleky, částka za opotřebení lyží. Cestovní příkazy proplacené na každého učitele a pracovníka na Dohodu - MD 512 s UZetem / D 261. Je nějaká příručka, kde by byly popsány postupy k lyžařským výcvikům, výletům, školám v přírodě – možnosti, které mohou nastat? Předem děkuji za odpověď.

Prvotně bych chtěl zdůraznit, že nevím o žádném oficiálním závazném dokumentu, který by nějak jasně definoval postup účtování těchto aktivit škol. V praxi se objevují dvě skupiny:

- jedna preferuje účtovat to, co platí žáci, rozvahově (tak jak to máte Vy)

- druhá je rozhodným zastáncem výsledkového účtování - tedy přijaté platby od žáků na 602 a zase mít náklady ....

Jsem přesvědčen, že ze současných předpisů nelze dovodit, zda má být používán první nebo druhý přístup - tedy vůbec mi nevadí, pokud jste se rozhodla pro ten rozvahový.

Takže výběr peněz dopředu a platba za žáky - 377 je OK. Jen upozorňuji - je to pohledávkový účet - tedy pokud by byl režim, že prakticky vždy vyberu peníze dopředu a potom platím, tak by bylo lepší používat závazkový účet 378 (namísto té 377).

Druhá záležitost, na kterou se ptáte je, zda náklady za učitele (ubytování, doprava ...) mají být spíše na 518 nebo 512 v případě, že není vyúčtovávaná v rámci cestovního příkazu. Ke konci roku 2018 jsme na stránky dávali dokument "náklady", kde se snažíme řešit obsahové vymezení jednotlivých nákladových účtů. Zde právě uvádím, že tím, že účet není obsahově vymezen (máme jen jeho název), tak jedna interpretace je, že to jsou úzce cestovní náhrady ve smyslu zákoníku práce - tedy u vedlejších výdajů to, co zaměstnanec požaduje nahradit jako výdaj, který sám vynaložil (vy jste ale faktury platili napřímo - tedy 518). Druhý pohled je, že to jsou výdaje s pracovní cestou obecně. 

Takže zase narážíme na to, že tím, že MFČR obsahovou náplň blíže nespecifikovalo, tak u té dopravy, ubytování... dle mého názoru je možná jak varianta 518, tak 512.

 U toho výpočtu stravného - patrně máte na mysli krácení díky tomu, že na pracovní cestě bylo poskytnuto jídlo (u cest nad 18 hodin - 25% za každé jídlo - tedy pokud byla poskytnuta snídaně, oběd a večeře, tak zbývá oněch 25%). Pokud to myslíte takto, tak skutečně toto proplaťte a zaúčtujte na 512 - zaměstnanci na to mají nárok. Jen musíte řešit rozdíl cest nad 18 hodin a cesty 12- 18 hodin... (viz § 176 odst. 3 a 4 zákoníku práce).

5/2 2019 Do výnosů neproúčtované náklady

Dobrý den, prosím Vás o radu, jak mám vyřešit chybu v loňském roce. Zapomenula jsem proúčtovat náklady jedné z dotací, které škola čerpá, konkrétně Erasmus+, do výnosu. Jedná se o částku 155 tisíc. Ztráta, která vznikla byla pokryta z rez. fondu, protože škola měla zřizovatelem povoleno ho čerpat do výše 200 tisíc. Uzávěrka je na MF odeslána. Účetnictví roku 2018 mám ještě otevřeno. Děkuji za radu.

V tomto případě není úplně jednoznačné řešení - já bych třeba (po dohodě se zřizovatelem) uvažoval tak, že by se jednalo o opravu dvou chyb, které jdou proti sobě:

a) opominutí účtování nároku na dotaci (předpokládám 388/672)

b) nesprávné čerpání rezervního fondu (byl čerpán do výnosů, přičemž pokud by bylo účtováno správně, tak by takto čerpán nebyl).

Potom by ta oprava mohla proběhnou tak, že doúčtujete výnosy - tedy ještě ta 388/672 do roku 2018 i za 2017 a řeknete, že korigujete chybné čerpání fondu - tedy třeba minus 413(4)/648.

Toto řešení mi přijde takové věcně nejčistší - nicméně udělal bych to jen po dohodě se zřizovatelem (je to varianta, kterou z předpisů moc nevyčteme).

Druhý pohled je takový, že to zúčtování rezervního fondu je nezávislá operace a je v pořádku (neboť k tomu čerpání fondu mohlo dojít tak jako tak). Potom bychom řešili jen těch 155 tis. kč na straně výnosů - tedy rezervní fond ponechali rozpuštěný. Tady již máme proti prvnímu přístupu dopad do HV a znamenalo by to řešit, zda je to více než 0,3% aktiva netto. Pokud ano, tak by to byla oprava proti 408 - zápis MD 388/Dal 408 (pokud do hranice, tak MD 388/Dal 672 a v roce 2018 by byl zisk).

   

4/2 2019 záloha od obce na dotaci od EU

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat zálohu od obce na platy ,které mají být hrazeny z dotace EU. Na konci roku nám nepřišla dotace od EU ta má přijít až v březnu 2019 na účet obce. Na překlenutí této doby nám obec poskytla zálohu a tu bude chtít v příštím roce vrátit a pošle nám celou částku dotace EU ,kterou dostane na účet.

Děkuji moc za upřesnění - tedy rekapituluji - zřizovatel peníze poslal jako návratnou finanční výpomoc - tedy přijaté peníze zaúčtujete MD 241/Dal 326.

Dále - vynaložili jste nějaké náklady na platy ve 2018 (jak předpokládám) - tedy 52x/Dal 331 ...

Ve výši, kolik by mělo být kryto z dotace, byste účtovali MD 388/Dal 672 (pokud 100%, tak ve výši naběhlých nákladů, pokud jsou náklady uznatelné...). Až nastane vyúčtování, tak zúčtujete dohadnou položku aktivní - 346(8)/Dal 388, vyinkasujete peníze (pokud je to financování ex post)  a vrátí návratnou finanční výpomoc - tedy MD 326/Dal 241.

4/2 2019 DAŇ Z PŘÍJMŮ

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, 1. zda v případě, že máme příjmy z pronájmu, např. bytu, nápojového automatu - jak stanovit náklady k těmto příjmům? Mohla by se použít sazba 30 %. Protože máme i příjem z pronájmu tělocvičny, kde vypočítávám k příjmům režijní náklady. 2. Dále máme odborný výcvik žáků rozdělen na střediska. Pokud mám 2 střediska zisková a 3 střediska ztrátová, daním zisková střediska nebo daním rozdíl ziskových a ztrátových středisek. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den

Na první otázku Vám neumím takto odpovědět - já to dělám tak, že se prvotně snažím identifikovat přímé náklady k těmto výnosům (pokud existují) - nejčastěji opravy, případně energie u toho automatu (třeba nějakým technickým propočtem). Případně se dále tam snažím dát nějaké režie - nicméně nejde to tak, že si řeknu, že to bude třeba 30% z hodnoty výnosů - to číslo musíme nějak dokázat (nejčastěji se to dělá třeba nějakými podíly - např. podíl tržeb na celkových výnosech x režijní náklady. ...). Takže ano - jde to, jen za tím musí být nějaký propočet.

U otázky č. 2 - to se zase dostáváme do oblasti, která po pravdě není vyřešena. Logika je, že v rámci hlavní činnosti zdaňujeme po činnostech (respektive po druzích činnosti) - viz §18a odst. 3:

(3) U veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.

Pojem druh činnosti ale není nikde vysvětlen. Tedy dokáži si plně představit, že budu obhajovat, že ta střediska jsou třeba z hlediska umístění, nicméně každé z nich má obdobnou náplň činnosti a proto řeknete, že je to stejný druh činnosti a z pohledu daně je posuzujete dohromady (tedy daníte jen rozdíl). Nebo nastane situace, že v každém středisku probíhá naprosto specifická činnost a budete to posuzovat každé zvlášť. Já na toto skutečně neumím odpovědět -musíte si prvotně odpovědět na to, zda se domníváte, že je tam v zásadě jednotný druh aktivit.

Pokud vím, není k tomu žádný pořádný rozsudek. Pracovníci FU se samozřejmě často snaží přesvědčovat, že máme spousty druhů činnosti, aby se "vyzobávaly" jen ty ziskové - třeba někdy až do úrovně akcí (třeba v oblasti kultury), nemyslím si, že by s takovým přístupem ale mohli uspět třeba před soudem.  

2/2 2019 pronájem NP

Dobrý den, obracím se na Vás s další prosbou o radu: V rámci doplňkové činnosti pronajímáme nebytové prostory - tělocvičnu. Budovu máme od zřizovatele ve výpůjčce. Ve smlouvě ve výpůjčce je uvedeno, že výpůjčitel nesmí bez předchozího souhlasu půjčitele přenechat předmět výpůjčky k užívání třetí osobě na dobu delší 30 dnů. Do včerejšího dne jsme toto ustanovení chápali tak, že se jedná o 30 po sobě jdoucích dnů (tedy souvislý pronájem), nyní nám bylo ze strany zřizovatele sděleno, že se tím rozumí i pronájem např. 16.2.+ 16.3.+16.4.+16.5. Odkazují se na § 39 zákona 128/2000.

Já se obávám, že Vám nebudu umět nějak jednoznačně odpovědět.  Je pravdou, že v metodickém materiálu MVČR k výkladu §39 zákona 128/2000 Sb. je uvedeno, že se počítá s celkovou dobou trvání daného vztahu a není rozhodující doba, po kterou je majetek užíván. Cituji z příslušného materiálu:

c) zákonné výjimky z povinnosti zveřejnit záměr
Povinnost zveřejnit záměr se nevztahuje na pronájem bytů a hrobových míst (bez jakéhokoli omezení), pronájem nebo výpůjčky nemovitého majetku právnické osobě zřízené obcí (rovněž bez jakéhokoli omezení) a na jakýkoli jiný pronájem
nebo výpůjču nemovitého majetku na dobu kratší než 30 dnů (srov. § 39 odst. 3 zákona o obcích; v tomto případě je ovšem rozhodující celková doba platnosti smlouvy a ne doba využívání pronajaté nemovitosti, takže pronajme-li obec místnost na jednu hodinu týdně po dobu dvou let, pak se výluka z povinnosti zveřejnit záměr nemůže uplatnit, jelikož celková doba nájmu přesáhne 30 dní).


Nicméně je to specifická povinnost podle zákona o obcích a pokud smlouva o výpůjčce přímo na příslušné ustanovení zákona o obcích neodkazuje, tak není právně správné tímto ustanovením argumentovat jako důvodem pro počítání délky nájemního vztahu, ke kterému je potřeba souhlas. Já si myslím, že toto je věc skutečné dohody Města a PO  (sám bych příslušné ustanovení smlouvy o výpůjčce také chápal jako nejednoznačné pro případ, který popisujete) - tedy ať se napíše do smlouvy o výpůjčce, že pro tyto účely se vychází z celkového trvání smlouvy a bude v tom jasno. Při znění, které uvádíte, je zbytečné hádat se, kdo má pravdu a pokud jsme na obou stranách rozumní, tak si to smluvně upřesníme a pokračujeme dál.

 

2/2 2019 Online licence

Dobrý den, prosím o radu: 1) jak zaúčtovat online multilicence na výukové programy, cena jedné licence 4200 Kč 2) na staré linoleum jsme nechali položit zátěžovou krytinu, cena včetně práce je 8000, mohu účtovat jako opravu? Děkuji.

Já nevím přesně, co je to ta "on-line multilicence" - jaké jsou podmínky. Pokud budu mít ale právo užívat nějaký program po dobu delší než 1 rok a za toto právo jendorázově zaplatím, jsem v kategorii nehmotného majetku - zde do hranice 7 tis. kč - tedy skončíme na 518 a případně 901 (pokud si to vedeme na podrozvaze). Pokud by to třeba bylo právo na 1 rok, skončíme jen na 518.

Pokud se týká té podlahy - já nevím, jaké to má kvalitativní parametry. Předpokládám, že i v tomto případě bychom našli důvody, proč se parametry zlepšily a že by to mělo charakter "technického zhodnocení" - ale upřímně - já bych toto na Vašem místě asi také dával jako opravu. Tady je ještě výhoda, že je to v hodnotě do 40 tis. kč - tedy v opravách můžeme skončit bez jakýchkoliv obav.

1/2 2019 Tombola

Dobrý den, naše organizace pořádá ples. Ceny do tomboly dostaneme darem. Prosím o radu, co je nutné zaúčtovat a zda je příjem z tomboly předmětem daně z příjmu. Děkuji za odpověď.

Striktně vzato - pokud přijmete dary do tomboly (předpokládám věcné), jednalo by se o nabytí zásob - MD 501/Dal 649 (pokud účtujeme systémem B) - ocenění by bylo v reprodukčních cenách. Příjem z tomboly by potom šel do výnosů - například účet 609 (649).

Z hlediska daně z příjmů - dle mého názoru je toto obecně předmětem daně z příjmů. Otázkou pouze je, jak detailně budeme sledovat jednotlivé činnosti - pokud budeme uvažovat o činnosti "ples organizace" jako jedné z činností, potom budeme posuzovat daňové výnosy a náklady z této akce jako celek (tedy tombola, vstupné ...) a předmětem daně tato činnost bude, pokud příjmy budou vyšší než náklady. ... (ale asi dobře víte, že není vůbec ujasněné, do jaké podrobnosti mají být činnosti sledovány  z hlediska daně z příjmů...).