Dotazy

• DPH školní jídelna

  18. 09. 2026

  Dobrý de, jsme PO zřizovaná městem, školní jídelna, plátce DPH. Vaříme pro žáky školy, cizí strávníky a studenty Gymnázia. Je uzavřena smlouva o financování školního stravování žáků a studentů. Příjem od Gymnázia odvádíme hned zřizovateli. Účtujeme jako snížení výnosů. Vstupuje tato operace do výpočtu koeficientu DPH? Děkuji za odpověď

  Děkuji za Vaše doplnění a zaslání smlouvy. Ze smlouvy jasně vyplývá, že poskytovatelem stravování ve vztahu ke Gymnáziu je příspěvková organizace - tedy ona uskutečňuje plnění a má je dávat do přiznání k DPH (u školního stravování na ř. 50 jako plnění osvobozené od DPH). Tedy vstupuje u PO do výpočtu koeficientu.

  To, že jste se interně dohodli (zřizovatel a PO), že PO bude peníze odvádět, nemůže mít vliv na hodnocení daňového režimu (nemohu najednou říkat, že PO toto plnění neudělalo).

• Odpis nevymahatelných pohledávek

  18. 09. 2026

  Dobrý den, chtěla bych požádat o vyjádření k odpisu pohledávek. Máme dlužníky na nájemném, které máme zaúčtované na účtu 315-xxx. Vedeme je v celkové částce, opravné položky jsme neúčtovali. Jedná se o staré nevymahatelné částky vzhledem k úmrtí, likvidace firmy, promlčení pohledávky... Nemá cenu je vést na podrozvahové evidenci. Požádali jsme zřizovatele a schválil nám odpis. Můžeme zaúčtovat na účet 546/xxx - Odpis pohledávky a 315/xxx a vyřadit je definitivně z evidence?
  Musíme z nákladů odepsat pouze z hlavní činnosti, nebo můžeme i z hospodářské?
  Ostatní dlužníky, které máme u soudu, ty ponecháme.
  Ještě bych se chtěla zeptat: Na podrozvaze máme také staré vyřazené nedobytné pohledávky. Jsou to dlužné částky za nájemné, které nám uhradil zřizovatel v roce 2008, my jsme to zaúčtovali na podrozvahu a když jsme nějaké částky vymohli, poslali jsme mu je. Nyní se nám hodně let nepodařilo nic vymoci a nikdo nic neuhradil a určitě neuhradí, jen to máme v účetnictví. Zřizovatel tyto částky také eviduje a při inventuře si je kontrolujeme. Můžeme tyto částky odepsat a vyřadit je bez dalšího schvalování od zřizovatele a nebudeme muset zřizovateli vrátit zbývající částku, kterou nám poslal? Účetní předpis by byl jen na podrozvaze? Děkuji za odpověď.

  Prvotně upozorňuji, že odpis pohledávek se účtuje 557/3xx (tedy ne na účet 546). Dále raději upozorňuji, že pohledávky z nájemného by spíše měly být na účtu 311 (nicméně to je drobnost).

  Co je za mne důležité - pohledávky, které popisujete měly být asi vesměs odepsány již dávno (bez ohledu na nějaké schvalování zřizovatelem). Pokud dlužník zemře a já se nemám ani jak uspokojit v dědickém řízení, tak prostě pohledávka zanikla a zřizovatel to může brát maxiámálně na vědomí, ale nemá o čem rozhodovat. V účetnictví nemám sledovat něco, co neexistuje. Stejně tak to může být i pohledávka za zaniklou firnou. U pohledávek promlčených sice pohledávka existuje nicméně podle ČUS 706 bod 5.3. d) jste také povinni toto odepsat (a zase zřizovatel to tak maximálně nmůže vzít na vědomí).

  Takže když se ptáte "můžete" - odpověď je, že "musíte" a dokonce jste to asi u řady z daných pohledávek již měli asi udělat dávno.

  To, co uvádím výše, se samozřejmě naprosto shodně týká jak pohledávek v činnosti hjlavní tak i doplňkové. Samozřejmě ještě upozorňuji na daňový aspekt - jestli jste to vedli v nějakém balíku, není to rozklíčované a netvořili jste k tomu opravné položky, tak dost pravděpodobně toto skončí na 557 jako nedaňový náklad.

  Na podrozvahu to nenavádějte - i na podrozvahu máte případně dávat co existuje.

  K tomu druhému - tam se přiznám, že moc nerozumím, co se stalo. To byly Vaše původní pohledávky a zřizovatel Vám to nějak nahradil?? Tedy poslal Vám nějakou zálohu - kterou vedete jako zálohu?? A když došlo k úhradě pohledávky, vy jste mu vrátili tuto zálohu?? Odepsat je z podrozvahy - to není problém. Ale jestli Vám ty peníze zůstanou - to se nemůžete ptát mne - to je na zřizovateli. Ono je skutečně i otázkou, když Vám ty peníze poslal - jak jste o tom účtovali a jak o tom účtoval zřizovatel?

  Toto případně k dořešení mailem - ale obávám se, že Vám moc nepomohu (kromě odsouhlasení, že z té podrozvahy by se to skutečně proti účtu 999 mělo odepsat) - toto je o komunikaci se zřizovatelem.

• zařazení majetku do používání

  17. 09. 2026

  Dobrý den, jsme PO zřízená krajem.
  V roce 2026 jsme prováděli rekonstrukci kotelny školy. Firma nám po ukončení prací předala kotelnu na základě předávacího protokolu k užívání funkční kotelny k datu 16. 8. 2026.
  Došlé faktury za akci:
  25. 8. 2026 faktura za rekonstrukci kotelny Kč 1 500 tis.
  1. 9. 2026 faktura za výkon projektanta dle samostatné smlouvy Kč 20 tis.
  8. 9. 2026 faktura ze dozor TDS a BOZP dle samostatné smlouvy Kč 80 tis.
  Nevím, jak mám časově zaúčtovat převzetí k užívání, když k 16. 8. nemám žádné faktury:
  16. 8. 2026 ? 1 500 tis. Kč + 80 tis. Kč + 20 tis. Kč= 1 600 tis. 021/042 převzetí k užívání na základě předávacího protokolu firmy a začít odepisovat od 9. měsíce
  16. 8. 2026 Kč 1 600 tis. 042/389 ? vytvoření dohadné položky, protože nemám k tomu datu přijaté žádné faktury, ale mám smlouvy?
  25. 8. 2026 přijetí fa Kč 1 500 tis. 389/321
  01.9.2026 přijetí fa Kč 20 tis. 389/321
  8.9.2026 přijetí fa Kč 80 tis. 389/321
  Je to tak správně? Děkuji za odpověď.

  Jestli byla kotelna hotová 16.8. a byla plně funkční - souhlas, že by se striktně vzato měla zařazovat k 16. 8. Nicméně dle mého názoru je naprosto jedno, zda se zařadí 16.8. nebo třeba 31. 8. Důležité je, že se mají účtovat zvýšené odpisy od září podle ČUS 708.

  Ještě mám jednu poznámku - pokud obdržíte fakturu třeba 25.8., ale měla by DUZP 16.8. a je to faktura za provedené práce k 16.8., potom účtuji s datem účentího případu 16. 8., ne 25.8. Není to tak, že pro zaúčtování o došlé faktuře je rozhodující okamžik jejího přijetí.

  Ale je také klidně možné, že TDS byl skutečně fakturován pozdě.

  Já bych třeba na Vašem místě tedy 16.8. zařadil do majetku - znáte cenu ...(ale pokud byste to udělala 31. 8., je to celkem jedno). Dále běžně účtoval srpnové faktury 042/321 a pokud bych nějak fakturu neměl (nebyla srpnová) tak teprve na tuto MD 042/Dal 383 (var. 389). A až bych ji měl - a byla třeba zářijová, tak MD 383 (389)/Dal 321.

• Pracovní cesta do Finska

  17. 09. 2026

  Dobrý den,
  prosím o Váš názor. Paní učitelka letěla na seminář do Finska. Bylo by možné s jejím souhlasem proplatit paní učitelce pouze stravné? Cestovné a ubytování na pracovní cestě si hradila sama.
  Děkuji za opověď.

  Práte se na oblast pracovního práva, na kterou se nespecializujeme. Co já v této oblasti vím je, že nějaké dohody v této oblasti jsou problém.

  §346c) Zákoníku práce uvádí:

  § 346c

  Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.

  Takže i kdybyste měli písemnou dohodu se zaměstnancem o tom, že část cestovních náhrad neuplatní, bude dle mého názoru neplatná. No a potom je problém v jedné věci - chápu, že zaměstnanci proplatíte to, co nárokuje v rámci vyúčtování pracovní cesty - tedy pokud třeba jí zaplacené ubytování nedá do vyúčtování pracovní cesty, nebude se jí proplácet. Nicméně za těchto okolností si myslím, že nelze nijak zajistit, že třeba za půl roku si neřekne, že to uplatnit chce a bude po Vás danou náhradu požadovat (bez ohledu na dohodu, kterou jste měli). S tím také bude souviset i to, zda v případě, že by zaměstnanec toto nyní v cestovním příkazu neuplantil, zda bych striktně vzato stejně jako organizace z důvodu opatrnosti neměl v účetnictví dělat dohadnou položku pasivní na tyto náklady.

  Takže vnímám tam jen problémy. Pokud to prostě byla klasická pracovní cesta, jevilo by se mi jako vhodné jí to proplatit komplet a pokud má z nějakého důvodu dojem, že by si část měla platit sama, tak přemýšlet, zda by se jí tato skutečnost nemohla nějak promítnout v nenárokových složkách platu, případně si myslím, že jí nic nebude bránit poskytnout organizaci peněžní dar.

• Majetek pro PO za úplatu

  16. 09. 2026

  Město chce předat majetek (auto) PO za úplatu v zůstatkové hodnotě. Prosím o informaci, jak tuto situaci vyřešit z pohledu města a z pohledu PO?

  Děkuji za Vaše doplnění - pokud tedy zrekapituluji, máte zájem vozidlo příspěvkové organizaci prodat za zůstatkovou cenu. Tady rovnou upozorňuji, že se budou lišit názory, zda je to vůbec možné. Bude existovat určitě významná skupina právníků, kteří se budou domnívat, že byste neměli se svou příspěvkovou organizací takovouto kupní smlouvu uzavírat (že nemáte uzavírat soukromoprávní vztah), že máte použít režim předání k hospodaření podle zákona č. 250/2000 Sb. ( Druhá skupina v tomto nebude vidět problém. Třeba pokud bych byl zřizovaelem já, tak variantu prodej kupní smlovou akceptuji - myslím si, že by to jít mělo.

  Takže by to byl potenciálně u Vás prodej - účtovaný stejně, jako jiný prodej dlouhodobého majetku - tedy vyřazení z majetku s tím, že zůstatkovou cenu zaúčtováváte na 553. Výnos z prodeje na 646.

  Důležitá je otázka, zda tento prodej podléhá DPH - neboť se jedná o dodání movité věci za úplatu. Nicméně jak jste mi doplnili, tak vozidlo bylo užíváno ve Vaší organizační složce (technické služby) k obecné péči o veřejný majetek obce - předpokládám, že nebyl uplatněn odpočet DPH a že lze tvrdit, že ho nemáte v obchodním majetku. V takovém případě bych s odkazem na závěry Koordinačního výboru KDP a GFŘ toto auto prodával jako osoba nepovinná k dani - tedy mimo DPH.

  Na straně PO - normálně kupují majetek - podle ceny buď jako investici na 042, případně jako DDHM.

• škodní událost

  16. 09. 2026

  Dobrý den,
  
  na osobním automobilu nám byla způsobena škoda, která byla uhrazena pojišťovnou viníka přímo dodavateli opravy (Autopark xxxx). Dodavatel zaslal fakturu za opravu nám jako organizaci. Obdrželi jsem vyjádření od pojišťovny, že plnění za opravu poškozeného vozidla bylo poukázáno na účet Autopark xxxx. Je prosím nutnost v tomto případě fakturu evidovat v účetnictví? Pokud ano, jakým způsobem.
  
  Děkuji

  Tím, že nejste plátci DPH, kteří by potřebovali ve svém účetnictví promítnout odpočet DPH (a navázat ho na konkrétní daňový doklad), tak si myslím, že to nemusíte přímo zadávat jako fakturu do účetnictví, nicméně účtovat byste o tom měli - byť třeba interním dokladem - například takto (pokud to nechcete dávat do došlých faktur):

  MD 511/Dal 377 podle faktury - oprava auta

  MD 378/Dal 649 náhrada škody od pojišťovny

  MD 377/Da 378 zápočet podle oznámení pojišťovny o tom, že platba byla zaslána přímo na opravnu.

  Ale lze klasicky i pořídit jako došlou fakturu - MD 511/Dal 321. A interním dokladem udělat předpis pohledávky za pojišťovnou (377/649) a zápočtem si fakturu uhradit.

• Kroužky - hlavní činnost x doplňková činnost

  15. 09. 2026

  Dobrý den,
  
  obracíme se na Vás s prosbou o metodické stanovisko k zařazení zájmových kroužků poskytovaných školskou příspěvkovou organizací.
  
  Jedná se o situaci, kdy škola organizuje pro děti různé zájmové kroužky, které jsou zpoplatněné. Ve zřizovací listině však není jednoznačně uvedeno, zda se tato činnost považuje za hlavní, nebo doplňkovou činnost.
  
  Z pohledu účetnictví zastáváme názor, že pokud jsou kroužky poskytovány vlastním dětem školy, tedy dětem navštěvujícím danou příspěvkovou organizaci, a nejsou ve zřizovací listině výslovně vymezeny jako doplňková činnost, jedná se o součást hlavní činnosti organizace. Naopak v případě, kdy jsou kroužky poskytovány externím osobám, například dětem z jiných škol, veřejnosti nebo dospělým účastníkům, považujeme tuto činnost za činnost doplňkovou, pro jejíž výkon je zpravidla nutné příslušné živnostenské oprávnění.
  
  S tímto výkladem se však rozcházíme s kolegyněmi ze mzdového oddělení, které všechny kroužky bez rozdílu považují za doplňkovou činnost.
  
  Dovoluji si Vás proto požádat o stanovisko, jak správně postupovat při posuzování a vymezení těchto aktivit, případně zda existuje metodický výklad nebo právní opora, ze které lze při rozhodování vycházet.
  
  Předem děkujeme za Vaši odpověď a odborné doporučení.

  Omlouvám se, ale neumím Vám pomoci.

  Rozhodování o tom, která činnost je hlavní a která je doplňková je výsostným právem zřizovatele. Neexistuje jakýkoliv právní předpis, který by zde stanovil nějaká pravidla. Je neprosto normální, že některý zřizovatel stanoví, že veškeré kroužky jsou doplňkovou činností. Jiný zase řekne, že všechny jsou hlavní činností. Nebo jiný řekne, že hlavní je to jen pro vymezenou skupinu osob. Dokonce i stejný zřizovatel toto může rozdílně nastavit pro své dvě zřízené PO.

  Takže pokud je tady nejasnost ve ZL, musíte se obrátit na zřizovatele a domluvit se s ním a pravidla by se měla promítnout do úpravy ZL. Toto je záležitost, do které vůbec nemohu (a nemám jak) zřizovateli zasahovat - je to jeho výsostné rozhodnutí a není ovlivněno právním předpisem.

• Dotaz k interní směrnici – poskytování bezplatných vstupenek

  15. 09. 2026

  Jsme příspěvková organizace zřízená městem a připravujeme směrnici k poskytování a evidenci bezplatných vstupenek na akce pořádané či spolupořádané organizací v kultuře i sportu. Bezplatné vstupenky by bylo možné poskytovat jen v odůvodněných případech souvisejících s její činností, zejména účinkujícím a doprovodu dle smlouvy, médiím, do soutěží, partnerům a sponzorům, zástupcům zřizovatele a institucí, školám či účastníkům projektů a dalším osobám/skupinám, pokud účast souvisí s propagací, reprezentací či jiným přínosem. U externího pořadatele pouze dle smlouvy nebo doloženého pokynu. Směrnice připouští i cílenou podporu návštěvnosti při slabém předprodeji, nikoli nahodilé rozdávání. Pracovní vstupy zaměstnanců, účinkujících, technického personálu a pořadatelů se za bezplatné vstupenky nepovažují. Pro propagační, mediální, marketingové, reprezentační a protokolární účely chceme limit max. 5 % vstupenek určených k veřejnému prodeji, nejvýše 30 ks na akci; do limitu se nezapočítávají vstupenky ze smlouvy, ceníku, projektu ani pracovní vstupy. V limitu schvaluje provozní manažer, nad limit či mimořádně ředitel; souhlas může být elektronický. Vstupenky budou vystaveny v systému s cenou 0 Kč; po akci se uloží sestava s počtem, příjemcem/skupinou, důvodem a schvalující osobou. Tyto podklady tvoří auditní stopu bez další tabulky. Směrnice zakazuje zaměstnanecké benefity, soukromé využití, další prodej či směnu a počítá s následnou kontrolou dle významnosti a rizika. Režim má platit pro celou organizaci, být v souladu se zřizovací listinou a pověřovacím aktem a vychází z praktických potřeb a specifik kulturního i sportovního provozu. Je takto nastavená směrnice schválená ředitelem právně, účetně, daňově a z pohledu hospodaření s veřejnými prostředky a vnitřní kontroly dostačující a obhajitelná? Může organizace sama stanovit limit, je auditní stopa dostatečná a může při dodržení směrnice odpadnout příkaz ředitele ke každé akci? Je nutný souhlas zřizovatele či jiné doplnění?

  Nevím, jestli v tomto ohledu jsem pro Vás dobrým partnerem k řešení.

  Vím, že určitý objem takovýchto vstupenek se u kulturních subjektů může objevovat a je to logické - v zásadě je to přesně jak popisujete spojeno s Vámi popisovanými případy (doprovod účimkujících, nějací čestní hosté, médeia, partneři, návštěva z nějakého jiného spolupracijícího divadla ...). Neumím posoudit limity, které navrhujete - nepmám v této oblasti zkušenosti, co je obvyklé.

  Z pohledu práva samozřejmě existuje určitý problém v tom, že příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary - a tady jsou nejrůznější pohledy zřizovatelů, jak toto vykládat. Třeba pokud bych byl Váš zřizovatel, tak chápu to, že určitá plnění tohoto typu jsou prostě poskytována a akceptoval bych to jako princip (ale neumím posoudit Vámi navrhované hranice). Nicméně tím odpovídám i na ten poslední dotaz týkající se souhlasu zřizovatele - vydání takovéto směrnice je podle mne v kompetenci organizace (ředitele) - tedy pokud ZL neurčuje nic jiného, nicméně právě tím, že se dotýká problémového tématu v oblasti hranice, zda jsme již v darech .... , tak já bych se na Vašem místě určitě snažil o odsouhlas zřizovatele.

  Z pohledu účetnictví - problém nevidím.

  Z pohledu daní - napadá mne třeba vztah k DPH - samozřejmě pokud bych třeba 25% vstupenk dával zdarma, tak dělám i neekonomickou činnost a dostávám se do diskusí o případném krácení DPH v poměrné výši ... Nicméně pokud se ty lístky budou rozdávat pouze v nezbytném rozsahu prokazatelně vyplývající z Vaší činnosti (sponzoři, spolupráce s dalšími divadly, média ...), tak si myslím, že i toto je stále ekonomická činnost a není důvod se na toto dívat jako na něco, co by potenciálně způsobovalo ještě poměrné krácení odpočtu. Obdobnou logiku bych viděl i v dani z příjmů.

  Pohled hospodaření organizace, finanční kontrola - pokud nepřekročíme nějaké rozumné limity v důvodech takovýchto poskytnutí, je to za mne OK. Pokud budou dané seznamy, komu dáno a důvod - za mne je to dostatečně průkazné.

  Takže obecně za mne v pořádku jako princip - nicméně nejsem dobrý partner pro posuzování limitů (5%, 30 vstupenek) - prostě nemám dostatečnou zkušenost s provozy tohoto typu.

• školní jídelna

  14. 09. 2026

  Dobrý pane inženýre,
  Prosím, navážu na dotaz ohledně rekonstrukce jídelny (dotaz DPH z 18.6.).
  Dne 31.8. máme předávací protokoly na stavební část a zařízení. Vše zařadím do majetku 8/2026 a technicky zhodnotím jídelnu. Investiční transferový podíl prozatím nevím, ale zaměstnanec z Ciri mě poskytne dohad na investice a ne investice. Do investičních karet tedy rozpočítám transferový podíl a do účetnictví 388/403 a neinv. 388/672.
  Teď už mám do 9/26 dobropis na stavební práce a budeme dále ještě doplácet 10 % ze stavebních prací. Takže až budu vědět konečnou částku opravím zhodnocenou cenu jídelny.
  A až přijde konečné vyúčtování transferu opravím ho v kartách majetku a provedu konečné vyúčtování.
  Bude prosím takto postup správný?
  A ještě prosím nevím, prodali jsme DHM ve výši 2.000 Kč, který má zůstatkovou cenu 18.000 tis. Kč a je 100 % pořízený z transferu, takže účtuju 553/082, 403/672.
  Já si teď nevím rady co z 416 ? Tvořím ve výši prodeje, tedy 2000 ,-- Kč?
  Předem moc děkuji za odpověď

  K té první části - tedy z hlediska ceny byste to nyní měli mít zařazeno včetně doplatku 10 % - tedy budete o upravovat jen o ten dobropis - předpokládám, že toto je asi jasné.

  Dohadná položka na transfer - za mne OK. Když budete mít konečné vyúčtování transferu a zjistíte, že je jiný než dohadná položka (z důvodu "upřesnění dohadné položky) - podle ČUS 709 bodu 4.2,6, bych měl ponechat transferové podíly na kartách majetku a vzniklý rozdíl zúčtovat fakticky výsledkově na MD nebo Dal 672. Ale jak uvádím v dokumentech na webu - v podmínkách PO to považuji za krajně nešťastné - tedy podporuji Vaši myšlenku upravit k datu, kdy znám konečné částky hodnotu 403 na kartách majetku a přepočítat transferový podíl k danému datu - a začít rozpouštět 403 trochu jiným procentem.

  K té druhé záležitosti - myslím si, že skutečně dojdeme k tomu, že v tomto případěš bych měl tvořit fond investic ve výši 2 000 Kč - jen si myslím, že s aplikací ČUS 704 nám z toho vyjde ten ne moc smysluplný źápis MD 548/Dal 416 ve výši 2 000 Kč (tedy ne proti 401). Nejsem z toho šťastný, ale je to stejný přístup, jako když by se prodával majetek, u kterého dotace nebyla - takže v logice - obdobné případy stejně bych skutečně měl zaúčtovat toto na MD 548.

• Poskytnutí bezúplatných služeb příspěvkovým organizacím

  14. 09. 2026

  Dobrý den,
  zřizovatel zvažuje uzavření jednotné pojistné smlouvy na pojištění veškerého majetku svých příspěvkových organizací a dále o sjednání smlouvy na zpracování mezd, případně účetnictví pro tyto organizace. Tyto služby by byly vedeny výhradně v účetnictví zřizovatele a veškeré související náklady by nesl zřizovatel.
  
  Je takový postup možný? Pokud ano, jaké dokumenty mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací by měly tuto úpravu formálně podpořit?
  Jsou tyto náklady pro zřizovatele daňově uznatelné?
  
  Předem děkuji za Vaši odpověď

  Začnu odzadu:

  a) pokud nastavíte tento režim, tak tyto náklady nemohou být ve vztahu k dani z příjmů daňově uznatelné u obce - hradíte něco, co nesouvisí s Vašimi zdaňovanými příjmy - tedy logicky nemůžete chtít daňovou uznatelnost nákladů. Jinou otázkou je ale, zda Vám to jako zřizovateli zdaňujícímu "sám sobě" nějak vadí.

  b) varianta, že hradíte komplet pojištění a také hradíte náklady například na vedení účetnictví či mzdy - a PO za to nic neplatí. Dle mého názoru to z pohledu práva možné je. Je to fakticky obdoba situace, kdy PO třeba sídlí ve Vaší budově a Vy jim ji jen vypůjčíte a případně nesete i náklady na opravy apod. Jinou záležitostí je ale to, zda je to logicky vhodné řešení - pokud by se jednalo o organizaci, která jakkoiv nevstupuje na trh, nemá doplňkovou činnost a tyto náklady by stejně v rámci provozního příspěvku kryl zřizovatel (pokud by náklady byly PO), nevidím ve Vašem navrhovaném nastavení v zásadě žádný problém. Jen to trochu bude zkreslovat informace, kolik stojí obec nákladově třeba školka ... Nicméně máme také příspěvkové orgaizace vstupující běžně na trh, u nichž je nanejvýš vhodné, aby měli kompletní náklad (například školní jídelna vařící z poloviny pro cizí strávníky). Tam bych se variantě, kdy Město přímo hradí určité náklady, snažil vyhnout.

  Z hlediska nějakých dpokumentů mezi zřizovatelem a PO:

  • Vámi zmiňovaná varianta se beze sporu promítne do schvalovaného rozpočtu - to je jasné

  • otázku pojištění majetku - že zajišťuje svým jménam a na svůj účet zřizovatel - to by podle mne mohla ošetřovat zřizovací listina

  • vedení účetnictví a mzdové agendy zřizovatelem -tam si myslím, že bychom měli pracovat s pověřením (i ve smyslu §5 Zákona o účetnictví ) -v rámci tohoto pověření by bylo potřeba vymezit práva a povinnosti obou stran (včetně předávání podkladů ...). Když se podíváme do návrhu nového zákona o účetnictví - tam se předpokládá dokonce uzavření smlouvy - viz následující odkaz:

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/ucetnictvi/nova-ucetni-legislativa-soukromeho-a-verejneho-sek/pravni-predpisy/novy-zakon-o-ucetnictvi

  jsou to §81 - §84 (to uvádím spíše jako insporaci a úvahu dalšího směřování v této oblasti).

• Investiční příspěvek na rekontrukci kotelny

  14. 09. 2026

  Dobrý den,
  prosím o kontrolu, zda je účtování správné.
  Popis situace:
  • Předmět akce: Kompletní rekonstrukce plynové kotelny v budově školy.
  • Jedná se o investiční příspěvek zřizovatele do fondu investic.
  • Vlastnictví majetku: Budova i kotelna jsou majetkem zřizovatele (kraje), který nám byl předán k hospodaření (zveřejněno ve zřizovací listině).
  • Financování: 100% investiční dotace od zřizovatele ve výši 1 444 000 Kč (přiznána v květnu 2026). Peněžní prostředky nám dosud nebyly fyzicky připsány na účet.
  • Časový průběh: Kotelna byla uvedena do provozu v srpnu 2026. V srpnu 2026 nám byla doručena faktura na 1 444 000 Kč.
  • Úhrada: S dodavatelem je dohodnuto, že úhrada faktury proběhne až po obdržení finančních prostředků od zřizovatele.
  Navržený postup účtování:
  1. Pořízení a zařazení majetku (srpen 2026)
  • Přijatá faktura: MD 042 / D 321 (1 444 000 Kč)
  • Zařazení do užívání: MD 021 / D 042 (1 444 000 Kč)
  Domníváme se že jde o technické zhodnocení zhodnocení majetku předaného k hospodaření, proto zvyšujeme přímo pořizovací cenu budovy na účtu 021).
  2. Nárok na dotaci a přijetí finančních prostředků
  • Předpis dotace: MD 348 / D 401
  • Příjem peněz od zřizovatele : MD 241 / D 348
  • Zapojení do IF MD 401 /D 416
  • Úhrada faktury: MD 321/D 241
  • Čerpání IF MD/416/D401
  
  3. Odpisy a Fond investic (od září 2026)
  • Měsíční odpis zhodnocení (20 let / 240 měsíců = 6 016,98 Kč/měsíc):
  • MD 551 / D 081
  • Tvorba IF ve výši odpisů MD401/D416
  Předem děkuji za Vaše vyjádření.
  

  Souhlasím s tím, že se jedná o technické zhodnocení budovy - tedy účet 021 je v pořádku.

  Zaúčtování je naprosto v pořádku.

  Jen při nastavování odpisů - pokud budete to TZ odepisovat zvlášť na 20 let, tak jste fakticky nastavili komponentní odpis - což je naprosto v pořádku, je to fakticky k pochvale, že se snažíte o přesnější zobrazení odpisů s ohledem na jinou životnost kotelny v porovnání s vlasntí stavbou. Myslím si, že většina lidí by si zjednodušila život tím, že by komponentu nedělala a odpisovala to s budovou jako celek. Takže prosím toto skutečně vnímejte ne tak, že by Vaše řešení bylo problémové - spíše jen, že většina lidí si to spíše zjednodušší. Dobu odepisování této komponety v podobě kotelny na 20 let nejsem schopen odhadnout - asi bych měl tendenci dávat o málo delší - ale jsem laik, nevyznám se v tom.

• Změna neinvestičního příspěvku na investiční

  14. 09. 2026

  Jak mám zaúčtovat, když jsem dostali neinvestiční příspěvek na opravu třídy od zřizovatele 241/374. Nyní akce vyúčtována a v rámci akce byla pořízena digitální tabule jako DHM. Žádám zřizovatele o změnu charatkreru části příspěvku (ve výši poř. ceny dig. tabule) na investiční. Můžu účtovat takto:
  Schválení o změně na investiční 374/416 ?

  pokud jste to měli zatím na záloze na 374 (ne ve výnosech roku 2026 na 672), tak to přeúčtování 374/416 je za mne ve výsledku v pořádku.

  Někdo by tam možná ještě vložil 348/401 a zápočet 374/348 a 401/416 - nicméně výsledek by byl naprosto shodný.

• Vypracování grafické dokumentace k instalaci hromosvodů

  11. 09. 2026

  Dobrý den,
  ráda bych se informovala, jak zaúčtovat "Zaměření budov pomocí 3D LIDAR/SKENERU. Vypracování zjednodušené grafické dokumentace. Export výkresů na flashdisk".
  
  Tyto dokumenty jsou potřebné pro následnou instalaci hromosvodů na budovu (prosím také o zaslání účtování).
  
  Všechny tyto náklady budou následně hrazeny z Fondu reprodukce majetku. Prosím o zaslání účtování i této konečné operace.

  Jeslti to správně chápu - jedná se o výdaj související s pořízením hromosvodů - které tam dříve nebyly (příadně nějakou úpravu stávajících, která ale není pouhou opravou). Za těchto okolností by se tedy mělo jednat o TZ budovy jako celek.

  Takže teď to zaměření by se účtovalo:

  MD 042/Dal 321 a platba faktury MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401

  Až by byly další práce - tedy zejména instalace hromosvodů - tak zase to samé účtování - viz výše.

  Po dokončení již zařazení do majetku - jako TZ jednotlivých budov - pokud to bude více k budovám, je to potřeba rozdělit na jednotlivé budovy (karty majetku) - MD 021/Dal 042 (tady předpokládám, že finančně jsme nad finančním limitem 40 tis. Kč pro TZ - počítáno na jeden objekt).

• kladné úroky

  10. 09. 2026

  Dobrý den, jsme PO USC, neplátci DPH. Prosím o radu ohledně následujícího
  - od roku 2024 máme samostatný účet k projektu. Projekt je již vyúčtován. Na počátku zřizovatel kladné úroky požadoval vrátit. Účtovala jsem průběžně 241/662 a následně IUD 662/383. Účet 383 nebude zřejmě úplně OK (snad 378, 349 ?), nicméně na něm máme nyní téměř 950 tisíc. Ke konci projektu po úhradě víceprací z našich prostředků se zřizovatel rozhodl nám úroky ponechat. Včera, na základě našeho vyžádání, jsme obdrželi usnesení o tom, že nám úroky ponechávají. Tzn. nyní 383/662 ? K 31.12. by šlo do RF ? Ale z důvodu uplatnění daňové úspory ke konci roku zapojujeme vždy RF. Jak, prosím, dále? Nebude divné zapojovat RF když bude zisk 950 tis. ? Pokud bude potřeba, upřesním mailem. Děkuji mnohokrát.

  Prvotně chci zdůraznit, že uplatnění daňové úspory podle §20 odst. 7 nemá nic společného se zapojováním rezervního fondu. To byla i v minulosti skutečně pověra - rozhodně nic takového dělat nemusíte. Zkouším to popsat v dokumentu, který se věnuje problematice daně z příjmů právnických osob v podmínkách příspěvkových organizací (najdete na webu pod "odstatními daněmi").

  Teď k těm vlasntím úrokům - děkuji moc za doplnění a další dovysvětlení. Případ bude hodně sporný - bohužel jak jsme si napsali, tak vy jste v situaci, že nemáte nikde písemně uvedeno, že by úroky z projektového účtu neměly zůstat jako Vás výnos (pokud to bylo jen ústně dohodnuto, tak bohužel chybí důkazy). Možná jen napřiště k tomuto - jsou z toho poučení ve dvou oblastech:

  a) pokud zřizovatel řekne, že si úroky z projektového účtu chce ponechat - je nezbytné, aby to řekl výslovně, Vy to měli písemně a stejně si navíc myslím, že by se to mělo realizovat tak, že Vy budete mít zaúčtované úroky do výnosů MD 241/Dal 662 a proti tomu budete účtovat závazek z odvodu - tedy třeba 549/349 (varianta 383 ...)

  b) navíc u všech operací tohoto typu by bylo vhodné odsouhlasit si se zřizovatelem vzájemné pohledávky a závazky - protože Vy jste sice v účetnictví měli závazek vůči zřizovateli na 383, nicméně zřizovatel podle mne na 90% ve svém účetnictví žádnou pohledávku za Vámi neměl. Přitom toto by případně měly být položky, které by proti sobě byly zrcadlově. Jak jsem dost velký skeptik k odsouhlasování pohledávek a závazků v rámci inventarizace, tak právě u vztahů zřizovatel a PO toto podporuji a prosazuji - vyřešila by se tím řada problémů, která v této oblasti vzniká.

  Tak teď co s tím ve Vaší situaci - podle mne máte fakticky následující možnosti:

  • tvrdit, že skutečně ten odvod byl stanoven a tím, že nyní v červnu došlo k novému rozhodnutí, že se úroky vracet nebudou, tak tvrdit, že je to úřípad běžného období a zaúčtovat jak uvádíte MD 383/Dal 662 (jako případ běžného období)

  • nebo připustit, že nemáme podklad, proč se úroky přeúčtovávaly na 383 a řešit to jako opravu minulých let - to by ale znamenalo u úroků za roky 2024 a 2025 zápis MD 383/Dal 408 (a jen úroky za rok 2026 by zůstaly ve výnosech na 662).

  Naštěstí toto nemá vliv na daň z příjmů - ty úroky jsou již předpokládám po srážkové dani - tedy neovlivňuje to daňový základ a nemusím uvažovat, zda je to případně na dodatečné přiznání k dani z příjmů právnických osob.

  Kterou variantu vybrat - těžko se mi to hodnotí. Tím, že nemáte nic v ruce, čím by se dalo argumentovat, že jste úroky měli odvádět, tak by to bylo spíše na tu variantu se 408.Nicméně všichni víme, že v podmínkách PO je práce se 408 problém (pokud zřizovatel není ochoten řešit její vypořádávání při schvalování účetní závěrky v následujícím roce). Takže možná klidně i ta varianta s 662 (ale nevím, jestli Vám to zřizovatel nebude vytýkat).

• SZIF

  08. 09. 2026

  Dobrý den, prosím o radu. V loňském roce škola vybudovala dětské hřiště (6 herních prvků ) s 70% dotací z SZIF. Dotace vyplacena, hřiště dle instrukcí vedeno jako soubor, zařazeno a vše se odepisuje. V letošním roce proběhla II.etapa budování hřiště. Bylo pořízeno dalších 7 prvků. Dohoda o poskytnutí dotace na II.etapu je v hodnotě 640.000,-, příspěvek z (EZFRV a národních zdrojů) činí opět 70 %. Zabudování herních prvků předcházel pronájem bagru, dovoz kameniva, nákup zeleně cca v hodnotě 25.000,-. Ptám se, mám tu II.etapu zaúčtovat jako TZ první etapy (navýšit tedy o 640.000,-- hodnota dotační smlouvy) nebo mám zaúčtovat do TZ i těch 25.000,-. Do okamžiku zařazení vést tedy herní prvky(soubor) a přípravné práce na účtu 042? První etapa z roku 2025 má nastavené odpisy 10 let, pokud II.etapu naúčtuji jako TZ, odpisy nastavím také na 10 let ? Děkuji za odpověď.

  Děkuji za upřesnění - tedy bavíme se o hřišti (v první i druhé etapě), které není spojeno nějakou "dopadovou plochou apod" - jsou to prostě jen jednotlivé zapuštěné prvky. Přitom první etapa se z pohledu účetnictví vyhodnotila jakou soubor majetku.

  Nyní ve stejné lokalitě děláte něco obdobného - tedy doplňují se další prvky (opět samostatně stojící, nespojené nějakým povrchem - nějakou "spodní stavbou"...).

  Teď jaké máte možnosti:

  • pokud se bavíme o samostatných prvcích, tak si myslím, že budou existovat tři varianty, ze kterých si můžete svobodně vybrat:

    a) udělat to jako rozšíření původního souboru - tedy jak uvádíte fakticky varianta jeho TZ - tedy z hlediska odpisování to přiřadíte na tu původní kartu včetně těch 25 tis. Kč, přepočtete transferový podíl a začnete to zase odepisovat (asi budete pokračovat s tou vaší sazbou 10 % z pořizovací ceny)

  • udělat z toho druhý samostatný soubor majetku - tedy celé jako investici (včetně těch 25 tis. Kč), k tomu si přiřadit na tuto kartu majetku dotaci

  • rozdělit to na jednotlivé samostatné prvky - tady jen pokud správně chápu by ty lavičky a přenosné mlhoviště skončily jako DDHM - tedy musela by se i dotace rozdělovat mezi investiční a neinvestiční a správně by se těch 25 tis. kč také mělo rozpočítat do jednotlivých prvků a tím i rozdělit na investici a neinvestici.

  Tyto varianty jsou dle mého názoru rovnocené. Nicméně pokud se již v té první etapě začalo se souborem, tak bych i tady pokračoval a na Vašem místě volil tu druhou variantu. Jen prosím zdůrazňuji - u souborů nezapomeňtě mít na kartách pozneačeno - co vše soubor obsahuje a v jakých cenách (určitě Vás někdy v budoucnu budou čekat dílčí vyřazení ze souboru majetku). Zaúčtování je dobře - jak to píšete v mailu. Jen prosím nezapomeňte, že dotace bude jen 70 % z hodnoty na té faktuře (těch 25 tis. kč je navíc) - tedy i transferový podíl na kartě majetku bude o něco nižší než těch 70 %.