Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

26/6 2019 schválení v radě města

Dobrý den, je ze zákona povinné schvalovat v radě města příspěvkovým organizacím, jejichž jsme zřizovatelem např. schválení ceny oběda pro cizí strávníky, ceník pronájmu tělocvičny (hřiště), schválení výše úplaty v mateřské škole, družině tzv. školné. Moc děkujeme za odpověď

Ne to povinností. Pokud si to nevymíníte třeba ve zřizovací listině, tak by schvalování ceníků mělo být v kompetenci ředitele PO.

26/6 2019 nákup investic z příspěvku Nadace OKD

Vážený pane Nejezchleb naše PO obdržela příspěvek od Nadace OKD na nákup kamerové lupy za 46 000,- Kč. 40 tis. činí příspěvek a 6 tis. činí naše spoluúčast. Zálohově jsme do banky obdrželi 30 tis. potřebovala bych poradit jak mám účtovat. Přečetla jsem tolik materiálů, ale nejsem z toho chytrá. Od zřizovatele jsme měli pokyn, že příspěvky od Nadace OKD máme účtovat jako dary, ale nepočítali s tím, že můžeme dostat příspěvek na nákup investic. A dále potřebujeme poradit v případě, že zaměstnanec bude užívat služební vozidlo k soukromým účelům. Dodanění do mzdy máme vyřešené, pohonné hmoty budeme účtovat ve faktuře na 335 a hradit to bude srážkou ze mzdy. Nevím jak správně stanovit cenu pohonných hmot a dále jestli to nemá nějaký vliv na DPH vozidla. Při nákupu vozidla jsme uplatnili krácené DPH. DPH z faktur za nákup pohonných hmot jí budeme účtovat v plné výši.

U investičních darů se již "vejdeme" do režimu investičních transferů (tedy s použitím účtu 403, zároveň jsme také v situaci, kdy investiční dar jde na účet 416). Takže nějak tomu budeme muset přizpůsobit účtování (raději rovnou upozorňuji - bude to trochu lidová tvořivost).

Asi základní varianta by mohla vypadat následovně:

přijetí 30 tis. kč - MD 241/Dal 374

                            MD 401/Dal 416

nákup té lupy (46 tis. kč)  - MD 042/Dal 321 a platba MD 321/Dal 241 a k tomu čerpání fondu MD 416/Dal 401 (a k tomu ještě případně zařazení do majetku).

zaúčtování dohadné položky - nárok na grant - MD 388/Dal 403 - 40 tis. Kč

vyúčtování grantu - MD 344/Dal 388 ve výši  40 tis. Kč a zúčtování zálohy - MD 374/Dal 344 ve výši 30 tis. Kč.

Doplatek grantu - MD 241/Dal 344 a dále MD 401/Dal 416 - ve výši 10.

Vycházím z toho, že ten grant se vyúčtovává - proto to dávám na 374 jako zálohu a ne hned do 403. Berte to jako názor.

K tomu druhému - tím, že to zaměstnanci vyúčtujete, tak na vyúčtování dáte DPH a potom souhlasím s tím, že není problém s uplatněním plného odpočtu DPH z nákupu PHM. Pokud se týká ceny - měli byste vzít aktuální cenu za kolik se nakupuje (případně růměr v tom měsíci nebo něco takového). Spíše bych nedoporučoval vzít to podle sazby dle cestovních náhrad (přeci jen je to vyhlašováno na celý rok a realita se může od aktuální situace dosti lišit). Jinak na odpočet DPH z pořízení auta to vliv nemá - jen když by se autem jezdilo pro soukromé účely podstatně více než podle původího předpokladu, tak bychom s emohli dostat při odchylce o více než 10 procentních bodů do potřeby vyrovnání odpočtu DPH podle §78. Víc mne v tomto nenapadá.

26/6 2019 technické zhodnocení

Prodlužuje se doba odepisování u nemovitosti, u které bylo provedeno technické zhodnocení? Budovy odepisujeme 100 let., je odepisována třeba 30 let, nyní technické zhodnocení. Bude se odepisovat celkem déle než 100 let? Nebo celkem 100 let? Ještě od zahraniční firmy jsme obdrželi grant za to, že jsme pořídili vybavení dílen. Musí se za to ale pořídit další vybavení. Jak účtovat? 241/374 nebo 372? použití pak 374/672?

K první záležitosti - to prodloužení životnosti u TZ skutečně doporučuji posuzovat v případě rozsáhlejších TZ. Ono ještě hodně záleží na tom, jak máte nstaveno odepisování. Totiž některé programy pracují s předem definovanou dobou od zařazení - tedy pamatují si, že třeba stavba byla pořízena v roce 2000 a doba odepisování je 100 let. Potom takový software má nastaveno, že v roce 2100 musí být stavba doodepsaná. Takže když někdo v roce 2095 udělá velké TZ, tak si takový software nastaví, že jej odepíše v průběhu 5 let, což vede zpravidla k nesmyslům. Jiné systémy si ale těch 100 let převedou na 1% odpisů z popřizovací ceny a tam se najdnou ta doba odepisování sama začně natahovat - tedy potom se celkově odepisuje déle než 100 let (klidně si to matematicky zkuste). Já to popisuji kvůli tomu, že to prodlužování doby odepisování by mělo přicházet na řadu hlavně při první variantě nastavení, kterou popisuji (ale samozřejmě je vhodné někdy i při té druhé - jen to není tak zásadní).

Grant od té zahraniční firmy - tam se přiznám, že nemám dost informací - spíše by mne zajímalo, zda bychom neměli správně říci, že je to dar a pracovat s účtem 414 (stále pamatujme na to, že ČÚS 704 má jakoby přednost před ČÚS 703). Tedy pokud je to dar a my máme v ČÚS 704 napsáno, že dary účtujeme MD 241/Dal 414 (a použití potom 414/648), tak to má přednost před účtováním o transferu (byť osobně by se mi to účtování o dotaci a té 672 líbilo více ...). 

26/6 2019 Materiál x majetek

Dobrý den, před rokem jsme pořídili taneční koberec za 37 tis. Kč, který dle informací měl životnost do 1 roku, zaúčtovali jsme jako materiál. Nyní nastala situace, že z úsporných opatření koberec necháváme i protože není tak zničen, jak se předpokládalo. Musí se přeúčtovat do majetku?! Prosím o správný postup, jak k těmto situacím přistupovat.

Dle mého názoru ho přeúčtovat do majetku nemusíte - pokud jste měli na začátku prokazatelné důvody předpokládat, že životnost je menší než 1 rok (třeba tím, že dosud byla prováděna každoroční obměna), tak jste to na začátku vyhodnotili správně a není důvod nyní provádět korekci.

21/6 2019 FKSP

Přeji dobrý den. Organizace poskytuje z FKSP příspěvek na obědy, např. 24 Kč, do směrnice si dala tento text: „v kompetenci ředitele je výjimečně zvýšit či snížit nominální hodnotu poskytované stravenky v průběhu roku s ohledem na hospodaření organizace a v souladu s rozpočtovou kázní, resp. snížit či zvýšit příspěvek z FKSP na tuto stravenku." V praxi to znamená, že v prosinci přispějí na stravenky více než ostatní měsíce, např. 37 Kč a v lednu už zase 24 Kč. Je to možné? Děkuji za odpověď a přeji hezký víkend.

Já si myslím, že to žádný předpis nezakazuje a že se příspěvek z FKSP může měnit (co neumím řešit, zda to v podmínkách vašeho města nenaráží na nějaký schvalovací problém - třeba že si někdo vymínil, že podmínky FKSP se nějak schvalují apod. ...). Takže to hodnotím jako netradiční, ale právně možné.

21/6 2019 Prodej vyřazených knih

Dobrý den, u PO místně řízené proběhla veřejnosprávní kontrola zřizovatele. Organizace účtuje o prodeji vyřazených knih na účtu 644 ( výnosy z prodeje materiálu ). Kontrola konstatovala, že organizace porušila ČUS č. 707 bod 5.1.6., protože neúčtovala úbytek materiálu z titulu prodeje na účet 544 ( prodaný materiál ). Jak tuto operaci správně zaúčtovat? Děkuji

Já bych za sebe klidně účtoval dále na účet 644. Logicky nemůžeme účtovat MD 501/Dal 112, neboť dané knihy jsou již správně ve spotřebě tak, jak začaly být užívány (tedy účet 501). Nicméně stále splňují charakteristiku "materiálu" podle vyhlášky 410/2009 Sb. - viz §20 odst. 2 (majetek do limitu pro účtování na 028 s životností delší než 1 rok) - je to jakýsi "materiál v používání".

Účet 644 není obsahově vymezen ve vyhlášce - pouze je u něj uvedeno, že je to "výnos z prodeje materiálu" - tedy pokud se shodneme, že to má charakter materiálu, tak nelze rozporovat, pokud je to při prodeji na účet 644 zaúčtováno. Zároveň již ale správně nemám hodnotu zásob a proto nemohu účtovat na 544 (pokud by si někdo myslel, že by se sem dalo přeúčtovat z 501 původní pořizovací hodnota, tak to nedává logiku, neboť potom bychom na 544 měli původní hodnotu neopotřebovaných knih a na 644 tržbu ze starých knih).

Takže rekapituluji - myslím si, že to máte zaúčtováno v pořádku. Alternativa by ještě byla nasměrovat ty výnosy třeba na účet  649 (ale opakuji - to je alternativa - ne to, co by mělo být ...)

20/6 2019 FKSP

Příspěvková organizace nakoupila v rámci čerpání FKSP na vánoční večírek občerstvení – koláčky od nepodnikající osoby. Příspěvková organizace vystavila svůj výdajový pokladní doklad a jako přílohu dala potvrzení, na kterém bylo, že paní „Nováková“ prodává zástupci příspěvkové organizace koláčky, (počet ks, cena za jednotku a celková cena). Na potvrzení byly identifikační údaje příspěvkové organizace a jméno, příjmení, adresa, číslo občanského průkazu prodávajícího, datum a podpisy. Může být při čerpání z FKSP takové potvrzení jako příloha k výdajovému pokladnímu dokladu ve veřejné správě?

Dle mého názoru ano - podklad je dle mého názoru dostatečný. Nic mi nezakazuje provést nákup i od nepodnikající osoby.

20/6 2019 Cizí strávníci - doplňková činnost

Dobrý den, jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec. Nejsme plátcem DPH. Uvažujeme o zavedení obědů pro cizí strávníky – tedy doplňkovou činnost. Posílám Vám návrh na směrnici, ve které uvádím i postup účtování. Můžete mi to prosím zkontrolovat, případně napsat opravu? Předem děkuji. Náš software umí rozdělit náklady a výnosy podle analytiky na hlavní a doplňkovou činnost. Využila bych analytiku na doplňkovou činnost i zavedení nového střediska. Potraviny 1/ faktury za potraviny: MD 111 / D 321; MD 321 / D 241 (u účtu 111 stejná analytika jako u hl. činnosti i středisko). 2/ potraviny na sklad: MD 112 / D 111 (u účtů 112 i 111 stejná analytika jako u hl. činnosti i středisko). 3/ výdej ze skladu do spotřeby: MD 501 (analytika i středisko doplň. činnosti) / D 112 (analytika i středisko hl. činnosti). 4/ tržba z doplňkové činnosti: MD 261 / D 324 (analytika i středisko hl. činnosti) nebo musí být oddělená tržba u nás v pokladně na doplň. činnost? 5/ předpis finanční normy stravné pro cizí strávníky: MD 324 / MD 602 (analytika pro doplň. činnost i středisko) __ Provozní režie a mzdová režie Společné náklady jsou prvotně zachycovány jako činnost hlavní. Ze společných nákladů měsíčně převedu mínusem částku, která vychází z kalkulace oběda z minulého roku (rozdělené na procenta) a plusem zaúčtuji na stejné účty ale doplňkové činnosti – viz. Tabulka: Cena oběda v Kč Rozdělení ceny bez potravin Finanční norma na potraviny 29 29 Náklady za r. 2018 Provozní režie Náklady na el. 117797 2,061622738 2 4,74% Náklady na vodu 124681 2,182102979 2 4,74% Náklady na teplo 438000 7,66565158 8 18,96% Náklady na materiál 58118,2 1,017154958 1 2,37% Náklady na prac. Oděvy 13233 0,231597186 0,2 0,47% Mzdová režie Náklady na mzdy + SP+ZP 1630173 Náhrada nemoc 6771 Kooperativa 5110 FKSP 24466,78 29,16659281 29 68,72% 100,00% 71,2 plus 1Kč 42,2 celkem bez potravin zisk Tj. příklad: Oběd bude stát 72,20Kč. Za měsíc září bude zakoupeno 10 obědů x 72,20 Kč = 722 Kč celkem, které půjdou do pokladny. Já spotřebou potravin odečtu 10 x 29 Kč = 290 Kč Dále odečtu 10 x 1 Kč zisku = 10 Kč A zbyde mně 422 Kč na rozdělení částky do nákladů (provozních a mzdových). Tj. např. když ze 422 Kč vypočítám 68,72% na mzdové náklady, vyjde mi, že bych měla vyplatit 290Kč na mzdy? Zisk z doplňkové činnosti se také po závěrce roku rozděluje do Fondu odměn a Rezervního fondu? Kalkulace oběda na další rok, v případě, že bude doplňková činnost, se zase počítá z nákladů z hlavní činnosti a počtu obědů z hlavní činnosti? Finanční normu (účet 602) započítávám do částky na případnou platbu DPH? Ještě jednou předem děkuji za kontrolu, případně opravu.

Já jen poznamenávám - budu dále předpokládat, že i po zahájení stravování pro cizí zůstanete neplátci DPH.

- operace 1 a 2 jsou naprosto v pořádku

- operace 3 - OK - na 501 rozdělíte analytikou spotřebu potravin pro hlavní a doplňkovou činnost

- operace 4 - inkaso OK - pokladnu určitě mějte jednu jedinou dohromady. Účet 324 bych si za sebe rozdělil analyticky na 324 za žáky a 324 za cizí strávníky (do budoucna by se mi to mohlo hodit, pokud bych se náhodou stal plátcem daně ...)

- operace 5 - výnos podle přehledu stravy - OK - pokud bude režim takový, že všichni musí mít předplaceno (pokud by mohla být i varianta, že někdo předplacneo mít nebude a oběd stejně odebere - potom ještě musíte uvažovat s dopředepsáním MD 311/Dal 602).

Teď ke kalkulaci a vyčíslení, jaké objemy převádět. Nevím, jaké máte konkrétní náklady a jak to počítáte - předpokládám, že to jsou náklady úseku stravy / počty obědů. Určitě by mi do věcné režie ještě měly jít náklady na odpisy majetku a  náklady na opravy (jak budovy ŠJ a kuchyně, tak ale i opravy kuchyňského zařízení). Stejně tak mohu mít náklady na 558 (vybavení DKP ...). Nicméně je to kalkulace z 2018 a z toho může plynout nepřesnost - řada nákladů se nyní zvyšuje (je to vidět třeba u cen tepla, elektriky ...) - tak nevím, zda tam nejdete při tom výpočtu na "knop" - totiž správně asi máte udělat kalkulaci jako podklad pro cenu jídla , nicméně to rozdělování společných nákladů ve 2019 by asi správně mělo jít podle skutečných nákladů roku 2019 - tedy přehozy mezi analytikami 501, 502, ale i 521 .... Pokud to někdo v roce 2019 převádí podle kalkulace z dat roku 2018, tak mu hrozí, že převádí náklady, které nemá (a může převádět buď moc nebo málo) - sice to potom vypadá velice "hezky", nicméně na druhou stranu to nemá v zásadě nějakou vypovídací schopnost.

Zisk z doplňkové činnosti je součást hospodářského výsledku, který rozdělujete jako celek (do fondů, případně ho necháváte jako nerozdělený).

Tu kalkulaci v dalším období asi budete zase počítat z celkových nákladů a celkového počtu obědů (nicméně podotýkám - ono v praxi může být řada nejrůznějších propočtů a koeficientů, zejména pokud jsou obědy pro cizí třeba vyváženy ven - potom najednou mi tyto obědy vedou k jiné pracnosti a jiným nákladům - třeba nemyji nádobí - talíře, příbory, nepotřebuji vytápět prostor jídelny apod. - tedy různými koeficienty se toto může zohledňovat - jen na toto upozorňuji, protože v praxi to v řadě případů je u kalkulací velice tvůrčím procesem).

Poslední otázka - tam úplně nerozumím - tržba za oběd pro cizí strávníky (mimo školní stravování) bude započtena do obratu pro DPH (hranice 1 mil. Kč) - stejně jako to, co uhradí učitel za oběd ...

19/6 2019 Poskytnutí služby formou sponzorského daru

Dobrý den, prosím o názor. Získali jsme dotaci k výstavě z Česko-německého fondu budoucnosti, kterou budeme vyúčtovávát. Dalším přispěvatelem je spol. s r.o., která by chtěla zajistit přepravu exponátů z Německa (nelze ji fakturovat, protože nemá na dopravu licenci) na vlastní náklady. Na tuto částku by chtěla společnost uzavřít sponzorskou smlouvu nebo darovací smlouvu, kde nebude probíhat tok peněz bude poskytnuta služba, která je součástí našich procentního určení nákladů z vlastních zdrojů k vyúčtování dotace. Je to tak vůbec možné, jak budeme dokládat kalkulaci dopravy, jak o tom účtovat. Děkuji.

Napadá mne jediná možnost - uzavře se smlouva na dar, kde se popíše charakter daru - doprava a přímo do smlouvy se tento dar ocení (měla by to být nějaká obvyklá cena dopravy tohoto typu). Ve vazbě na realizaci dopravy (nějaké potvrzení od dopravce, že dne .......... realizoval dopravu dle smlouvy) bych potom účtoval MD 518/Dal 649.

17/6 2019 Darování služby

Jsme ZŠ a MŠ, zřizovatelem je město, vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Prosím o radu jak účtovat (všechny kroky) poskytnutý dar – doprava žáků na výlet. Na základě darovací smlouvy nám dopravce daruje dopravu žáků na školní výlet ve výši 3.100,- Kč. U darovací smlouvy je i podrobný rozpis nákladů dopravy. Smlouva sepsána 1.6.2019. Darovací smlouva byla předána zřizovateli ke schválení – rada města bude až 26.6. Očekáváme schválení darovací smlouvy. Doprava žáků byla uskutečněna dne 14.6.

Budu upřímný - správně by nejprve mělo dojít ke schválení daru a teprve potom by dar měl být poskytnut. Nicméně plně Vám rozumím, v jaké jste situaci - takže to budete mít datumově trochu přeházeno ...

Za sebe na základě uskutečnění přepravy (v okamžiku, kdy splní závazek bezplatné dopravy žáků - tedy pokud vše proběhne správně, tak 14.6.) bych účtoval MD 518/Dal 649 (interní doklad, k němu přiložil darovací smlouvu ...).

17/6 2019 Projekt Potravinová pomoc dětem

Dobrý den, se zájmem jsem přečetla Váš příspěvek na dokumentech o partnerství v projektu Potravinová pomoc dětem. Napíšete mi, prosím, přesný postup zaúčtování... jsme škola, zřizovatelem je město. Přijetí příspěvku na účet....? peníze dostaneme v září a čerpat budeme až do června 2020. Postupné rozpuštění do výnosů stravného....602 Popř. vrácení nedočerpaných prostředků. A jak mám pochopit bod ve smlouvě: Partner se zavazuje: "Evidovat v účetnictví výši paušálních výdajů na administrativní výdaje, které budou poskytnuty ze strany Příjemce, vždy při obdržení těchto plateb od Příjemce. U těchto výdajů nemá Partner povinnost mít své příjmy a výdaje navázány na konkrétní projekt, pokud tato povinnost není dána národní legislativou. Děkuji za pomoc

Já jsem si to také přečetl se zájmem na stránkách MFČR a co k tomu říci - podle mne tam říkají, že u programu, který v příkladu popisují (předpokládám, že odpovídá vaší situaci) by se u PO nemělo jednat o dotaci - tedy o klasické poskytnutí stravování.

Za těchto okolností bych o přijatých penězích účtoval jako o ostatních zálohách od rodičů žáků - tedy pravděpodobně MD 241/Dal 324 (s tím, že bych na 324 uvažoval se zřízením zvláštní analytiky). Následně bych dělal měsíční předpis stravného i na obědy kryté z těchto prostředků partnerství - MD 315/Dal 602 (a asi bych ještě účtoval MD 315/649 nebo 609 - ty administrativní výdaje). Pokud jste plátci DPH, obě části bych zakódoval jako plnění osvobozená od DPH (respektive by to správně mělo proběhnout již při přijetí platby, neboť ta bude dříve než poskytnutí oběda). No a potom bych účtoval 324/311 (samozřejmě nemohu vyloučit i to zrychlené účtování - tedy hned 324/602 a 649 - respektive asi to bude typičtější)..

No a případná vratka - MD 324/241 (to, co nebylo vyčerpáno).

Co znamená ta věta, kterou uvádíte - to skutečně netuším - podle mne nemohu v těchto případech vyčleňovat nějaké náklady na administrativu - spíše bych si myslel, že budu evidovat tu 649 nebo 609 odděleně od 602 na nějaké zvláštní analytice. Maximálně ještě můžeme mít třeba dvě anyltiky té 324 (že bych přijaté peníze rozdělil na část za "potravinový limit" a část za "administrativní výdaje". Ale to je podle mne všechno podmíněno tím, že to, co zde bylo popsáno, bude respektovat i ten, kdo vám ty peníze dává (druhá strana smlouvy o partnerství) - stále mám strach, že pokud on bude trvat na tom, že by to byla dotace, tak nás k tomu účtování o tomto vztahu jako o dotaci donutí. 

14/6 2019 DPH-DUZP

Dobrý den, jsme PO zřízená obcí ,plátci DPH a máme ve správě ubytovny,které má zřizovatel v majetku. Tržby za ubytování odvádíme zřizovateli, který z nich odvádí DPH. Platíme faktury za různé stavební opravy které objednáváme, teplo,vodné, el.energie ,úklid,vystěhování …. a následně přeúčtováváme zřizovateli, který si může udělat odpočet DPH. Chci se zeptat na datum zdanitelného plnění u přeúčtovávaných faktur,bude stejné jako na faktuře od dodavatele -pokud dodavatel vystaví daňový doklad 15.den od zdanitelného plnění tak ho nestihneme do 15 dnů od DUZP na dokladu přeúčtovat,nebo může být DUZP den kdy byla faktura námi přijata. Děkuji

Tady si myslím, že Vás úplně nepotěším. Ta plnění budeme muset rozdělit do dvou oblastí:

a) služby v §21 odst. 4 písm. b) - tedy elektřina, teplo, chlad, plyn, voda, telekomunikační služby - u nich je výjimka a DUZP by mohlo být zjištěním spotřeby - tedy klidně den, kdy jste fakturu přijali... (tedy došlo by klidně k posunu DUZP proti původní faktuře)

b) ostatní plnění - úklid, vystěhování, stavební práce - tady se obávám, že pokud jsou určité práce prováděny kompletně nějakým dodavatelem (není to jen subdodávka, kdy vy ještě prostřednictvím vašich pracovníků práce dokončujete), tak se mi bude velice složitě obhajovat, že daná stavební firma práce dokončila a předala třeba 29.5. a vaše firma je fakturuje třeba s DUZP 16.6. (tedy, že práce předává později než byly reálně dokončeny). Já si myslím, že by se DUZP od dodavatele a vaší firmy v této oblasti měly krýt.

Ještě mne jen k tomu napadá jedna možnost, jak by se dala obhájit pozdější fakturace - pokud máte nějakou dlouhodobou smlouvu (nad 12 měsíců) na zajištění péče o ubytovnu s tím, že odměna se skládá z jednotlivých nákladů, které byly účelně vynaloženy, tak bychom přes §21 odst. 8 mohli obhajovat, že je to služba na dlouhodobé bázi a DUZP má vzniknout nejpozději k 31. 12. (a tím by se obhajovala pozdější fakturace - třeba nějakou souhrnnou za určité období). Ale moc se mi to nelíbí - spíše uvažuji, jak bych se mohl třeba obhajovat před FU. Raději bych tedy pracoval s tím, co jsem uvedl výše pod písmeny a) a b).

12/6 2019 Investiční transfer

Dobrý den prosím o posouzení účtování investičního transferu. Jsme PO zřízená městem, neplátci DPH a účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. Máme rozhodnutí o dotaci z ministerstva na projekt, v rámci kterého bude pořízen server a 2 počítače, s vyúčtováním do 1 roku, dodaný přes zřizovatele. Ministerstvo se na projektu účastní 70% výši 68.000,- a 30% je naše spoluúčast. Pořizovací cena serveru: 68.758,- , další 2 PC celkem: 29.320,-. Dosavadní postup o transferu mám tento: dohad. pol.: 388 x 403 ... 68.000,- pořízení a zavedení serveru: 68.758,- ... 022 x 042 + zapojení fondu: 416 x 401. Odpisy na 5 let: z Kč 758,- = 13,- 551 x 082 + 401 x 416 tvorba investic a z Kč 68.000,- = 1.134,- 551 x 082 + rozpouštění 403 x 672. Teď mám ale problém s účtem 401, protože při kontrole stavu účtů 022 - 082 = 401 mám na účtu 401 o transf. odpis 1.134,- víc. Chybí mi tedy ještě nějaký krok, aby mi stav majetku seděl? Nebo to souvisí právě s účtem 403 a mám si vést evidenci oprávek, která se již neúčtuje, abych mohla zkontrolovat správný stav nebo budu účtovat 403 x 401? V dotazech jsem našla informace o třech okruzích odpisů, ale nikde jsem je nedohledala. Už je nemáte k dispozici? Konečné kroky až dorazí peníze přes zřizovatele, zřejmě již zaúčtuji 241 x 346 + tvorbu IF 401 x 416 A nakonec přeúčtuji dohad. pol. 346 x 388 Předem moc děkuji za rady a případné nasměrování.

Já si myslím, že máte na mysli dokument ze stránek z 12. 12. 2016 (je v účetní metodice), kde ukazuji 3 základní varianty práce se 403 - takže se případně podívejte na tento dokument.

Nyní k tomu "okruhu a vazbě ZC na účet 401". Ono to již v zásadě neplatí ... - nicméně zrovna příklad, který uvádíte, si myslím, že by obecnou nerovnost způsobovat neměl - jen jde o to, že bychom se měli bavit o součtu 401 a 403 na straně "Dal" - ne jen o 401. Nyní vám tam ale v této fázi dokonce bude přebývat ještě více s tím, že až dostanete dotaci, tak máte tvorbu fondu skutečně 401/416 - v tento moment zas uberete ze 401 výši dotace a mělo by se Vám to srovnat. Přechodně se to ale skutečně nebude rovnat ani na ten součet 401 a 403 (holt tak je nastaveno účetnictví a nyní skutečně za tím žádný okruh nehledejte).

Zaúčtování máte podle mne OK, stejně tak vyúčtování a inkaso dotace (jen samozřejmě 346/388 by asi mělo být prvním krokem ještě před inkasem peněz).

10/6 2019 Peněžní fondy

Dobrý den, chtěla bych znát váš názor k tabulkám zřizovatele, které vyplňjueme u všech peněžních fondů (fond odměn, fond investic, rezervní fond) uspořádané ve sloupcích "účetně" "finančně". Domnívám se, že k pohybu peněžního fondu dochází vždy při pohybu financí, kdy dochází k účtování fondu bez finanční stránky nebo naopak.

Tak já netuším, jak to máte v rámci fondů nastaveno - to je pro MF půda naprosto neoraná a skutečně nyní jsou přístupy u jednotlivých PO a jejich zřizovatelů krajně diferencované.

Za mne - klidně mohou nastávat případy, kdy bude docházet k pohybům peněz, ale nebude provedeno čerpání fondu. Uvedu příklad - mám projekt EU financovaný EX POST a jeho průběžné financování si zajišťuji z uspořených prostředků minulých let, které mám v rezervním fondu. Peníze čerpám, ale neúčtuji MD 413/Dal 648 (to bych měl duplicitu ve výnosech - jednou na 648 a jednou na 672).

Dalším příkladem může být FKSP a půjčky zaměstnancům - poskytnu půjčku MD 335/Dal 243, ale fond nečerpám - tedy ubydou peníze, ale jsou kryty pohledávkou ...

Takto můžeme pokračovat - je to skutečně o nadefinování fondů a pokud s tím budete pracovat tak, jak uvádím výše, tak skutečně budou nastávat diference mezi pohybem peněz a pohyby na skupině 41.

6/6 2019 Erasmus - kapesné pro děti

Vážený pane Nejezchlebe, prosím Vás o radu jak účtovat náklad dotace Erasmus+. Škola byla v rámci dotace v cizině a učitelky žákům rozdělily zbylá eura, které původně vybraly kartou z bankomatu. Na každého žáka vyšlo necelých 10 €. Při vyúčtování jsem nechala p. učitelku vytvořit jmenný seznam dětí s příslušnou částkou a s podpisy žáků. Tím se mi v účetnictví vynuloval účet 335, ale nevím, na jaký nákladový účet zaúčtovat kapesné pro žáky. Myslíte, že nemusím účetně řešit, jak žáci peníze využili (účtenky, doklady)? Kdyby náhodou výplata kapesného byla v rámci čerpání dotace nepřípustná a zbylá eura by se musela evidovat, kam s nimi, když škola nemá devizovou pokladnu? Děkuji a pěkný den Vám přeji.

Co netuším - zda toto je uznatelný výdaj z hlediska dotace - to Vám musí říci někdo jiný (stejně tak, zda se musí nějak dokládat, na co se to spotřebovalo nebo je nějaký paušální limit kapesného, který je možný vyplatit).

Z hlediska zaúčtování - pokud takovéto kapesné může být hrazeno a nebude se dále dokládat, tak by to byl náklad na účtu 549. Jestli se bude nějak dokládat následně spotřeba a ta by spočívala v nějakých službách (doprava ...), potom bychom byli na 518.

Pokud by nějaká EUR zbyla a není cizoměnová pokladna - omlouvám se za možná tu hloupou radu, ale prostě byste si měli cizoměnovou pokladnu udělat (protože pokud jste vydali EUR - byť výběrem z bakomatu) a nejsou spotřebovány, tak vám mají vrátit EUR (nemělo by to být tak, že to vymění za koruny a vrátí vám koruny). To, že si to případně následně vyměníte na Kč - to je již na vás.

Samozřejmě někdo může říci, že se dohodl s učitelem, že mu v tomto případě vrátí Kč (dá k tomu nějaký doklad, že je vyměnil na Kč a Vy zaúčtujete příjem do pokladny v Kč a kursový rozdíl proti 335 vyplývající z dané směny) - ale dobře to podle mne není a nedělal bych to.