Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, můj dotaz se týká FKSP. Kontrolou hospodaření loňského roku bylo zjištěno, že není vyrovnán peněžní okruh tohoto fondu (SÚ 243 100 se nerovná stavu SÚ 412 100) o částku 4500 Kč - tzn. na bankovním účtu FKSP je přebytek. Byl odečten základní příděl za prosinec, peněžní prostředky v pokladně, úroky atd. Tento rozdíl se nepodařilo doložit konkrétními účetními doklady, nevíme, jak vzniknul (předchozí paní účetní) a z čeho se skládá. Zřejmě byl v minulosti způsoben tím, že byl příspěvek z FKSP omylem uhrazen z provozního účtu organizace PO. Jak teď napravit tento stav? Jak by se řešila situace, kdyby peníze naopak peněžní prostředky na bankovním účtu chyběly? Předem děkuji za odpověď
Toto se skutečně stává. Pokud se nedohledá, v čem je rozdíl, tak musíte zvolit, co prohlásíte za pravdu (protože mohou být správně peníze a chybně fond, nebo správně fond a chybně peníze).
Vy se domníváte, že je pravděpodobnější, že správně je fond (účet 412) a jen nedošlo k převodu peněz. Takže za těchto okolností bych převedl peníze z FKSP na běžný účet klasicky přes peníze na cestě a rozdíl bych tímto převodem srovnal - tedy MD 262/Dal 243 a MD 241/Dal 262.
Pokud by peníze chyběly a zase byste si odhadli, že 412 je správně, tak byste účtovali opačný převod mezi bankovními účty.
Víc k tomu asi vymyslet nejde.
Dobrý den, jsme malá PO zřízená obcí. Používáme účetní program od firmy Gordic a nyní jsme pořídili vyšší verzi Gordic SQL. Dříve vše platila obec, nyní jsme museli licenci zaplatit sami. Na faktuře je celková částka za pořízení programu 10.381,- Kč. + export-Import dat 1270,- Kč.+ Re-instalace dat 635,- Kč. + Konfigurace parametrická 635,- Kč. Sleva z minulého programu WIN 7.986,- Kč. Individuální sleva 718,- Kč. Prosím o radu jak vše správně zaúčtovat a v jaké výši zařadit program na účet 018.
Já si nejsem jist - znamená to, že jste nakonec zaplatili 4 217 Kč? Raděi se ujišťuji, zda jsem to pochopil správně - pokud ne, tak mi prosím pošlete sken faktury na e-mail.
a) doporučuji prvotně dohledat, jestli je to licence třba na dobu neurčitou, nebo jn licence roční. Pokud je to roční licence, tak na 018 nepatří nic a celé to účtujete jako službu na 518 - v konečné ceně
b) pokud je to licence na déle než rok - potom to splňuje charakteristiku dlouhodobého majetku z hlediska využitelnosti věci. A teď budeme řešit cenu - za mne do vstupní ceny majetku nepatří práce týkající se převodu dat (import a reinstalace) - toto je pro mne služba nepatřící do PC. Konfigurace by do pořizovací ceny jít měla. Předpokládám, že sleva z minulého programu se váže přímo k pořízení software. Z toho by mi vycházelo, že licence je za 10 381 + 635 - 7 986 = 3 030 Kč a na služby je 1 905 Kč (oboje před individuální slevou)
Pokud se individuální sleva váže k oběma částem, rozdělil bych i proporčně - tedy 3030/(3030 + 1905) je 61,4 % - tedy 441 Kč by byla sleva k licenci a zbytek do služeb.
Takže ve výsledku by mi vycházela licence na 2 589 Kč a 1 628 Kč do služeb (samozřejmě za předpokladu přiřazení slev jak jsem to udělal výše). Nevím, od jaké částky máte hranici pro účtování na 018 - pokud 7 tis. kč podle vyhlášky (nesnížená hranice), tak by mi to stejně skončilo v 518 celé.
Dobrý den, bude nám poskytnuta dotace z MŽP na vybudování přírodní zahrady (výzva 5/2022). V rozpisu položek jsou stoly, lavice, vyvýšené zálohy, kompostéry. Toto bych zaúčtovala na 558 (028). Dále jsou tam položky jako zrušení pískoviště- úpravy terénu, výsadba keřů - účtování na 518. Jediné s čím si nevím rady je jak zaúčtovat "Rostlinnou zónu s tabulí včt. výběru výsadby". Pokud bude možné, nechám si vyčíslit zvlášť tabuli - to by pak bylo na 558 a rostlinná zóna s výsadbou na 518. Nebo máte jiný návrh, jak toto zaúčtovat? Celé bych to pojala jako neinvestiční dotaci. Do zprávy Vám zašlu i přílohu s rozpisem. Děkuji moc za radu.
Děkuji za zaslání podkladů. Nebudu zastírat, že toto jsou věci, které se hrozně těžce vyhodnocují a nejsou na to jednoznačné názory. Co je jednoznačné jsou skutečně ty stoly, lavice, kompostéry - klasifikovat to jako DDHM je naprosto v pořádku. Stejně tak to lze aplikovat na ty vyvýšené záhony.
Problém je s těmi nejrůzněšími úpravami, které dávají pozemku nový charakter (třeba nový účel) - já bych v takových případech právě i uvažoval s možnou kategorií TZ pozemku. Nicméně zrovna v tomto případě mi ty změny nepřijdou tak zásadní - z toho, co bylo podle všeho "zahradou" asi pro možné hraní bude obohaceno o nové keře, bylinky do záhonů... (není to ale žádný vellký zásah - i finančně to není za moc peněz, nebuduje se nový park ...) Já bych za těchto okolností asi souhlasil s tím, že toto lze považovat za provozní výdaj - 518 a potom souhlas, že ten nákres "rostliné zóny s cedulí by bylo optimální považovat za DDHM.
Takže si myslím, že varianta "provoz" je možná. Ale opakuji - jsou to hraniční věci. V minulosti jsme chtěli tyto případy řešit s MF, ale oficiální odpověď jsme nikdy nedostali.
Dobrý den, jsme střední škola, PO zřízená krajem. Nejsme plátci DPH, účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. Hasicí přístroje jsme v minulosti nevedli samostatně, byly součástí budovy. V současné době dochází k postupnému vyřazování a nahrazování novými. Nyní jsme ve fázi, kdy část HP je stále součástí budovy a část je vedena samostatně. Chtěli bychom evidenci HP sjednotit. Jak nejlépe postupovat při nákupu a vyřazování HP, které jsou součástí budovy a neznáme jejich cenu? Je nutné snížit hodnotu budovy? Předem moc děkujeme za odpověď.
Pokud se bavíme o hasicích přístrojích, které byly povinné pro kolaudaci objektu, měly by být dle mého názoru spíše součástí daného objektu. K této variantě se kloní i pro účely daně z příjmů pokyn GFŘ D-59, který hasicí přístroje vyjmenovaná ve své příloze jako položku, která je součástí stavby.
Nedílnou součástí stavebních děl je i technické vybavení stavebních děl, zahrnující např.:
protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, kromě požárněbezpečnostních zařízení, která jsou k hašení na technologických zařízeních a zabezpečovacích zařízeních a požární signalizace v domech a budovách uvedených
v tomto pokynu k § 26 zákona v bodě 1.,
Takže pro mne výměna takového hasicích přístroje = oprava.
Doplnění novým na místo, kde dříve nebyl by potom bylo TZ - pravděpodobně do 40 tis. kč - takže také neinvestiční výdaj.
Pokud by byl nějaký přístroj pouze odstraněn bez jeho náhrady - tak za mne je to nepodstatná změna hodnoty budovy a nevidím důvod pro to, aby se řešil nějaký mimořádný odpis a dílčí vyřazení.
Takže za sebe bych hasicí přístroje rozmístěné po budově neevidoval jako samostatné movité věci (maximálně bych si vedl nějakou jejich pomocnou evidenci - buď přímo na kartě stavby nebo někde "vedle" třeba v excellu).
Dobrý den, zřizovatel (obec) po nás chce vrátit nevyužitý příspěvek na provoz za rok 2022, který máme aktuálně na účtu 431 (VH z hlavní činnosti). Chtěla bych požádat o radu, jak bych měla správně provést v účetnictví. Vyčetla jsem, že bych měla dát částku do nákladů na MD a na stranu D jako závazek zřizovateli (349), potom by byla odchozí platba 349/241. Jak ale správně odebrat z účtu 431? Měla bych to učinit pomocí převodů přes fondy? Například z 431 dostat na 413 (RF), z něj na 416 (IF), nebo můžu udělat jednou operací z 431 na MD, ale co poté dát na D - nějaký výnosový účet nebo přes 401? Dělám toto poprvé, jsem z toho zmatená. Ještě bych měla jeden dotaz? Převody mezi rezervním fondem a investičním fondem můžu udělat jednou operací proti sobě mezi čtyřkovými účty, takže 413/416? Moc děkuji za odpovědi.
Nejprve k jté druhé záležitosti- ano - toto se účtuje MD 413 /Dal 416.
Teď k tomu vrácení nevyužitého příspěvku po skončení roku. Pokud zřizovatel rozhodl, že PO obdrží určitý příspěvek - třeba 2 mil. Kč na rok 2022 a nedá žádné podmínky pro vyúčtování a případné vrácení, tak se nemůže dodatečně dožadovat toho, že se má část příspěvku vrátit (tedy psát rozhodnutí ve smyslu "PO vrátí část nespotřebovaného příspěvku ve výši 200 tis. Kč"). PO má správně výnosy z příspěvku 2 mil. kč a ty se promítly do HV.
Nebo-li správně již jsme v "rozdělování hospodářského výsledku". Zákon č. 250/2000 Sb. nezná variantu, že část zisku dosaženého příspěvkovou organizací se vyplatí zřizovateli. Takže oficiální cesta jak to dostat ke zřizovateli je převést HV do rezervního fondu (431/413), následně posílit fond investic (413/416) a nařídit odvod z fondu investic (401/349 a 349/241 a 416/401). Takto to popisuje i MF ve svých zprávách. Nebudu zastírat, že někteří zřizovatelé na to nedbají a rozhodují, že část HV bude odvedena zřizovateli (potom bych skutečně musel asi zaúčtovat MD 431/Dal 349 a následně platbu z 349) - správně by se to ale takto nemělo být.
Dobrý den, prosím o radu. Naše škola bude v rámci doplňkové činnosti pořádat vzdělávací kurz s poměrně velkým příjmem. Na akci připravuji rozpočet a vzhledem k objemu peněz bych chtěla naplánovat i nákup dlouhodobého hmotného majetku. Prosím o radu, jestli to je vůbec možné, a jak by se o takovém pořízení účtovalo (jsme plátci DPH). Předem děkuji. Zlatohlávková
Děkuji moc za dovysvětlení - jedná se tedy o pořízení dlouhodobého movitého majetku nad 40 tis. Kč (účet 022) , majetek by se používal k hlavní i doplňkové činnosti (k daným kursům jen okrajově). Kurzy jsou zdaňované. Zároveň jste střední průmyslová škola.
Takže zkusím zrekapitulovat nějaká východiska k tomuto případu:
a) na úvod bych chtěl zdůraznit obecný princip, že rozdělujeme náklady a výnosy podle toho, čeho se týkají. Někdy se setkávám s tím, že organizace klasifikuje určitý náklad jako náklad doplňkové činnosti jen proto, že si jej koupil z přebytku v doplňkové činnosti (byť je daný vstup používán k činnosti hlavní) - to je samozřejmě chybné. Pokud třeba uspořádám nějaký kurz v DČ, vyjde mi z něj zisk a chci za něj koupit počítač pro výuku (náklad na 558), jedná se při nákupu počítače o náklad hlavní činnosti (výuky), nikoliv doplňkové činnosti.
b) vy jste ještě v trochu jiné pozici, protože uvažujete s nákupem investice - nicméně jako princip i pro Vás platí to, co jsem uvedl pod bodem a)
c) pokud kupuji investici, je mi úplně jedno, zda je k hlavní nebo doplňkové činnosti - bude muset být financována z fondu investic - tedy MD 042/Da 321, platba 321/042 a čerpání fondu investic MD 416/401.
d) pokud byste chtěli posílit fond investic z toho, že budete mít ziskové kurzy, tak bohužel ta standardní cesta je až přes celkový výsledek hospodaření za rok 2023 Tedy prvotně to případně zakompenzovat se ztrátou v hlavní činnosti a teprve až to co zbude (tedy celkový výsledek hospodaření) převést do rezervního fondu a z rezervního fondu posílit fond investic. Jediná aletrnativa k tomu je, že díky vysokému provoznímu zisku v DČ byste řekli zřizovateli, že nepotřebujete tolik peněz na provozní příspěvek v hlavní činnosti (že si ztrátu hlavní činnosti vyrovnáte ze zisku v DČ) - a ať Vám namísto toho posílí o danou částku fond investic - předpokládám ale, že tato cesta by se u Vás složitě administrovala.
e) otázka DPH - pro DPH je zase důležité (stejně jako v účetnictví) - ne z jakých zdrojů je majetek pořizován, ale k čemu slouži. Takže pokud je to ke:
- zdaňovaným plněním
- výuce, která je zadarmo
Potom jsme v poměrném odpočtu podle §75 (poměr máte stanovit podle podílu využití k doplňkové činnosti a výuce zdarma).
Pokud by to nad rámec výše uvedneého bylo i k činnosti od daně osvobozené (třeba produktivní práce učňů ...) - potom by to byla ještě kombinace poměr a koeficient - §76 odst. 2 ZDPH.
f) odepisování daného majetku - klasicky by to bylo 551/082 a 401/416 s tím, že by se odpisy rozdělovaly podle podílu využití pro doplňkovou činnost i do DČ.
J
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu, jak zaúčtovat USB token pro kvalifikovaný podpis v hodnotě 1413 Kč. Jedná se o HW jako o nosič klíče nebo o SW? Mohu zaúčtovat na účet 028? (Drobný dlouhodobý hmotný majetek evidujeme od částky 250 Kč). Děkuji.
Za mne je to hmotný majetek - tedy s ohledem na Vaši hranici pro zařazení do majetku bych to zaúčtoval na účet 028.
Dobrý den. V roce 2022 jsme měli ztrátu u doplňkové činnosti, která byla zapříčiněnna provarem na potravinach a investicí do vybavení kuchyně. Zřizovatel nám ústně zakázal zvyšovat cenu obědů a to opakovaně i když jsme předkládali kalkulace, kde nám cena vycházela na cca 80,- Kč. Nyní máme cenu oběda 65,- Kč. Dostali jsme výzvu, abychom tuto ztrátu odůvodnili a zaslali podrobné vyúčtování doplňkové činnost za poslední 2 roky ( s tím nemáme problém). Náš dotaz zní, do jaké míry má zřizovatel právo nám zakazovat navýšení ceny obědů a následně kontrolovat účetnictví vztahující se k doplňkové činnosti. Podotýkám, že v minulosti jsme ji vždy měli ziskovou, což nám bylo ze strany zřizovatel vytýkáno, protože nesmíme vyděávat na důchodcích.
Mám dojem, že řešíme schizofrenii. Zřizovatel Vám dané vaření (předpokládám, že zejména pro důchodce v obci) nasměroval v rámci zřizovací listiny do činnosti doplňkové. Potom tuto činnost máte provádět jedinně tehdy, pokud je to ekonomicky efektivní (což vyplývá z předpisů). Zároveň Vám ale říká, že ji máte dělar bez ohledu na ekonomickou efektivitu (optimálně se ztrátou) - přeloženo dofinancovávat ji z jiných zdrojů (asi příspěvek zřizovatele).
V takové schizofrenii nejde fungovat - jsou dle mého názoru dvě varianty:
* buď se to ponechá v doplňkové činnosti s tím, že budete mít možnost vařit za cenu, která bude ekonomicky efektivní (asi všem musí být jasné, že za 65 Kč na oběd se skutečně nyní uvařit nedá) a mělo by být respektováno, že k tomu nastavíte cenu, která toto zajistí
* nebo bude trvat na tom, že obědy budou vařeny i se ztrátou - potom ať vydefinuje, že v hlavní činnosti vaříte například pro seniory z obce (třeba vymezením občany nad 60 let) - nemám s tím problém - klidně tam bude ztráta a bude to zřizovatel oficiálně dofinancovávat.
Pokud se týká práv zřizovatele - právo kontrolovat účetnictví - to má určitě. Právo diktovat ceny - to je sporné - já třeba respektui, pokud si zřizovatel vymíní např. ve ZL schvalovat ceníky - nicméně nesmí to vést ke schizofrenii, kterou popisuji výše.
Dobrý den pane inženýre, jsme příspěvková organizace. Pro zaměstnance jsme uspořádali dvoudenní výjezdní zasedání. Na první den jsme zajistili školení na téma syndrom vyhoření, na druhý den jsme zajistili prohlídku muzea techniky. Lze z FKSP uhradit dopravu, ubytování, stravování, školení + pronájem školícího sálu a propůjčení techniky a vstupné do muzea? Děkuji.
Za sebe bych řekl, že hradit toto celé z FKSP není v pořádku. U toho školení - předpokládám, že téma "syndrom vyhoření" se vztahuje přímo k profesi zaměstnanců a potom by to nemělo být z FKSP hrazeno (za mne je to spíše profesní vzdělávání). Ta návštěva muzea - to je již kultura - to si myslím, že je v pořádku (ale to vzdělávání mi tam skutečně vadí).
Pokud se dostaneme k tomu, že je to z části školení a zčásti pořádání zájezdu na kulturu (tedy jak k účelu, na který FKSP jde tak i k části, na který FKSP čerpat nelze), tak si myslím, že u těch společných nákladů spíše skončíme jen v úhradě jejich poměrné části z FKSP - fakticky bych aplikoval §4 odst. 9 Vyhlášky FKSP.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, kdy poprvé účtovat o účastnickém poplatku na diskotéku placeném v hotovosti do pokladny. Jsme příspěvková organizace a v rámci aktivizační činnosti budeme pořádat pro naše klienty a vybraná zařízení diskotéku. Většina přihlášených účastníků bude platit poplatek převodem z účtu. Na tyto očekávané platby jsme vytvoříme předpis pohledávky 315/649. Úhrada na účet 241/315. Dvě zařízení chtějí zaplatit poplatek v hotovosti v den diskotéky. Jak postupovat v tomto případě? Myslím si, že bych o příjmu měla účtovat až v den vybraného vstupného a to pouze 261/649. Je tento postup správný?
Zaúčtovat v den konání diskotéky 261/výnos je samozřejmě možné - nevidím v tom žádný problém. Předpis pohledávek tak jak uvádíte - klidně možné. Pro mne je důležité, aby výnos byl v účetnictví zachycen v roce, kdy se akce uskuteční.
Dobrý den pane inženýre, finanční dar z FKSP k prvnímu odchodu do důchodu podléhá podle zákona 586/1992 Sb. dani z příjmu. Podléhá i odvodu SP a ZP? A případný odvod SP a ZP za zaměstnavatele máme hradit z rozpočtu? Vyhláška 114/2000 Sb. uvádí pouze dar jako takový, případný odvod zde uvedený není. Děkuji Vám a přeji pěkný den.
Ano - odvod sociálního a zdravotního pojištění. A odvod pojisntého skutečně jako náklad hlavní činnosti.
Dobrý den, prosím o radu, jak účtovat nákup kompenzačních pomůcek (podpůrná opratření) z ONIV dle doporučení pedagogickopsychologické poradny. Jedná se např. o "licenci" (online přístup) na 12 měsíců - částka 2000,- Kč na určitého žáka. Vzhledem k délce licence i částce nebudu účtovat jako drobný nehmotný majetek na 518 a 901/999 do podrozvahy. Finanční prostředky z ONIV jsou určené pro rok 2023, zakoupený přístup 5/2023 - 5/2024. Pokud časově rozliším, nevyčerpám alokované prostředky na r. 2023. Prosím, jak toto řešit? Děkuji
Já k tomu vidím jedinou možnost - napsat do směrnice, že se toto nebude časově rozlišovat a zaúčtovat to jako náklad roku 2023. Argumentem by bylo, že pokud účetní předpisy definují, že třeba software na dobu určitou na dva roky v pořizovací ceně 50 tis. Kč dáte okamžitě do nákladů při pořízení (účet 558), není důvod řešit časové rozlišení u položky, kterou uvádíte.
Výsledek hospodaření je tímto ovlivněn mnohem méně než závaznými postupy u DDHM a DDNM.
Dobrý den pane inženýre, ráda bych Vás požádala o kontrolu účtování k zahradnímu jezírku z 9.5.2023. Celkový dar v hodnotě 249 900 bych zaúčtovala 249.900 241/414. Z toho 56.300 bude investice 401/416 ( jezírko jako stavba). Platba faktury: Neinvestiční část 193.600, 501/321 a rozpouštění rezerv. fondu 414/648. Investiční část 56.300,- jezírko 042/321 a čerpání inv. fondu 56.300, 416/401. A odúčtování z rezervního fondu 56.300, 414/403 ? A zařazení 56.300, 021/042. Odpisy jezírka 551/081 a 403/672.
K tomu zaúčtování:
- dar, který vyhodnotíme jako investiční - je potřeba zaúčtovat přímo MD 241/Dal 416 a MD 401/Dal 403 (tedy nedáváte to na 414)
- dary na neinvestice - těch 193 600 - ty budete účtovat 241/414 a potom to použití je v pořádku.
Zaúčtování DF - 042/321 je OK, čerpání fondu 416/401 je také OK. V tento moment již samozřejmě neúčtujete převod z rezervního fondu.
Zařazení do majetku OK, odpisy OK.
Dobrý den, pane inženýre, obracím se na Vás s prosbou o radu: v rozpočtu na provoz školy jsme dostali částku 200.000 Kč na výměnu termostatických hlavic na radiátorech. Můžeme to brát jako opravu nebo to bude spíše TZ budovy?
Děkuji za upřesnění. Vycházím tedy z toho, že na topení byly původní termostatické ventily z roku 1995, které jsou nyní nahrazovány novými termostatickými ventily.
Zkusím popsat, co musím dodržet pro obhájení této akce jako opravy:
a) doložit, že je to výměna (ne nové osazování) termostatickými ventily - to asi splňujete
b) doložit, že nedošlo ke změně technických parametrů daných ventilů (zjednodušeně je zde jejich stejná funkčnost) a pokud jsou třeba lepší než ty původní (ve smyslu lepších parametrů pokud se týká o ovládání), je to jen v důsledku přirozeného technického pokroku. Pokud mám opsat myšlenku "přirozeného technického pokroku", tak původní varianta se již nevyrábí, současná je lepší, ale pořídilo se to, co je nejblíž původnímu řešení.
Zkusím uvést příklad - předpokládám, že původní hlavice byly manuálně ovládané. Když se podívám na nabídku na internetu, tak stále mohu koupit termostatické ventily manuálně ovládané (a myslím si, že potom odůvodním Vámi uvažovanou výměnu jako opravu), ale mohu koupit také digitální programovatelné (s nastavením a regulací třeba přes wifi) - a tady bychom podle mého názoru již byli v technickém zhodnocení, neboť došlo k získání nové funkčnosti a zároveň na trhu máme i ty mechanické varianty (tedy více odpovídající původnímu řešení).
Dobrý den, naše škola vydala spolu se slovenskou spolupracující školou publikaci mapující historii spolupráce. Publikace byla vytištěna na Slovensku, slovenská škola ji celou zaplatila, nám nyní odprodává polovinu publikací. Faktura přišla v EUR, bez DPH. Zavedla jsem ji do účetnictví v CZK (kurz ČNB ke dni dodání knih a vystavení faktury). O knihách budu účtovat jako o nákladu doplňkové činnosti (činnost ostatní vzdělávání a mimoškolní činnost) a dodaním ji na řádku 3 PDPH. Chtěla bych se zeptat, jestli knihy dodaním sazbou 21% a jestli mohu uplatnit odpočet v plné výši. Za odpověď předem děkuji.
Budu předpokládat, že ta škola na Slovensku je plátcem DPH a realizue tedy dodání do ČR jako plátce, které osvobozuje od DPH na Slovensku. V takovém případě skutečně Vy jako příjemce dodaňujete - nicméně je to pořízení knih - tedy sazba DPH ve výši 10 %
Uvádíte to na ř. 4 přiznání k DPH).
Odpočet DPH je možný jedině tehdy, pokud to budete používat ke zdaňovaným činnostem (tedy v tomto případě asi k prodeji) - pokud by to bylo výhradně ke zdaňovaným činnostem, byl by plný nárok na odpočet DPH. Pokud by se to ale mělo třeba rozdávat , tak by nárok na odpočet DPH nebyl (a samozřejmě by bylo i otazníkem zařazení do doplňkové činnosti).