Dotazy

Dobrý den, se zájmem jsem přečetla Váš příspěvek na dokumentech o partnerství v projektu Potravinová pomoc dětem. Napíšete mi, prosím, přesný postup zaúčtování... jsme škola, zřizovatelem je město. Přijetí příspěvku na účet....? peníze dostaneme v září a čerpat budeme až do června 2020. Postupné rozpuštění do výnosů stravného....602 Popř. vrácení nedočerpaných prostředků. A jak mám pochopit bod ve smlouvě: Partner se zavazuje: "Evidovat v účetnictví výši paušálních výdajů na administrativní výdaje, které budou poskytnuty ze strany Příjemce, vždy při obdržení těchto plateb od Příjemce. U těchto výdajů nemá Partner povinnost mít své příjmy a výdaje navázány na konkrétní projekt, pokud tato povinnost není dána národní legislativou. Děkuji za pomoc

Já jsem si to také přečetl se zájmem na stránkách MFČR a co k tomu říci - podle mne tam říkají, že u programu, který v příkladu popisují (předpokládám, že odpovídá vaší situaci) by se u PO nemělo jednat o dotaci - tedy o klasické poskytnutí stravování.

Za těchto okolností bych o přijatých penězích účtoval jako o ostatních zálohách od rodičů žáků - tedy pravděpodobně MD 241/Dal 324 (s tím, že bych na 324 uvažoval se zřízením zvláštní analytiky). Následně bych dělal měsíční předpis stravného i na obědy kryté z těchto prostředků partnerství - MD 315/Dal 602 (a asi bych ještě účtoval MD 315/649 nebo 609 - ty administrativní výdaje). Pokud jste plátci DPH, obě části bych zakódoval jako plnění osvobozená od DPH (respektive by to správně mělo proběhnout již při přijetí platby, neboť ta bude dříve než poskytnutí oběda). No a potom bych účtoval 324/311 (samozřejmě nemohu vyloučit i to zrychlené účtování - tedy hned 324/602 a 649 - respektive asi to bude typičtější)..

No a případná vratka - MD 324/241 (to, co nebylo vyčerpáno).

Co znamená ta věta, kterou uvádíte - to skutečně netuším - podle mne nemohu v těchto případech vyčleňovat nějaké náklady na administrativu - spíše bych si myslel, že budu evidovat tu 649 nebo 609 odděleně od 602 na nějaké zvláštní analytice. Maximálně ještě můžeme mít třeba dvě anyltiky té 324 (že bych přijaté peníze rozdělil na část za "potravinový limit" a část za "administrativní výdaje". Ale to je podle mne všechno podmíněno tím, že to, co zde bylo popsáno, bude respektovat i ten, kdo vám ty peníze dává (druhá strana smlouvy o partnerství) - stále mám strach, že pokud on bude trvat na tom, že by to byla dotace, tak nás k tomu účtování o tomto vztahu jako o dotaci donutí. 

Dobrý den, jsme PO zřízená obcí ,plátci DPH a máme ve správě ubytovny,které má zřizovatel v majetku. Tržby za ubytování odvádíme zřizovateli, který z nich odvádí DPH. Platíme faktury za různé stavební opravy které objednáváme, teplo,vodné, el.energie ,úklid,vystěhování …. a následně přeúčtováváme zřizovateli, který si může udělat odpočet DPH. Chci se zeptat na datum zdanitelného plnění u přeúčtovávaných faktur,bude stejné jako na faktuře od dodavatele -pokud dodavatel vystaví daňový doklad 15.den od zdanitelného plnění tak ho nestihneme do 15 dnů od DUZP na dokladu přeúčtovat,nebo může být DUZP den kdy byla faktura námi přijata. Děkuji

Tady si myslím, že Vás úplně nepotěším. Ta plnění budeme muset rozdělit do dvou oblastí:

a) služby v §21 odst. 4 písm. b) - tedy elektřina, teplo, chlad, plyn, voda, telekomunikační služby - u nich je výjimka a DUZP by mohlo být zjištěním spotřeby - tedy klidně den, kdy jste fakturu přijali... (tedy došlo by klidně k posunu DUZP proti původní faktuře)

b) ostatní plnění - úklid, vystěhování, stavební práce - tady se obávám, že pokud jsou určité práce prováděny kompletně nějakým dodavatelem (není to jen subdodávka, kdy vy ještě prostřednictvím vašich pracovníků práce dokončujete), tak se mi bude velice složitě obhajovat, že daná stavební firma práce dokončila a předala třeba 29.5. a vaše firma je fakturuje třeba s DUZP 16.6. (tedy, že práce předává později než byly reálně dokončeny). Já si myslím, že by se DUZP od dodavatele a vaší firmy v této oblasti měly krýt.

Ještě mne jen k tomu napadá jedna možnost, jak by se dala obhájit pozdější fakturace - pokud máte nějakou dlouhodobou smlouvu (nad 12 měsíců) na zajištění péče o ubytovnu s tím, že odměna se skládá z jednotlivých nákladů, které byly účelně vynaloženy, tak bychom přes §21 odst. 8 mohli obhajovat, že je to služba na dlouhodobé bázi a DUZP má vzniknout nejpozději k 31. 12. (a tím by se obhajovala pozdější fakturace - třeba nějakou souhrnnou za určité období). Ale moc se mi to nelíbí - spíše uvažuji, jak bych se mohl třeba obhajovat před FU. Raději bych tedy pracoval s tím, co jsem uvedl výše pod písmeny a) a b).

Dobrý den prosím o posouzení účtování investičního transferu. Jsme PO zřízená městem, neplátci DPH a účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. Máme rozhodnutí o dotaci z ministerstva na projekt, v rámci kterého bude pořízen server a 2 počítače, s vyúčtováním do 1 roku, dodaný přes zřizovatele. Ministerstvo se na projektu účastní 70% výši 68.000,- a 30% je naše spoluúčast. Pořizovací cena serveru: 68.758,- , další 2 PC celkem: 29.320,-. Dosavadní postup o transferu mám tento: dohad. pol.: 388 x 403 ... 68.000,- pořízení a zavedení serveru: 68.758,- ... 022 x 042 + zapojení fondu: 416 x 401. Odpisy na 5 let: z Kč 758,- = 13,- 551 x 082 + 401 x 416 tvorba investic a z Kč 68.000,- = 1.134,- 551 x 082 + rozpouštění 403 x 672. Teď mám ale problém s účtem 401, protože při kontrole stavu účtů 022 - 082 = 401 mám na účtu 401 o transf. odpis 1.134,- víc. Chybí mi tedy ještě nějaký krok, aby mi stav majetku seděl? Nebo to souvisí právě s účtem 403 a mám si vést evidenci oprávek, která se již neúčtuje, abych mohla zkontrolovat správný stav nebo budu účtovat 403 x 401? V dotazech jsem našla informace o třech okruzích odpisů, ale nikde jsem je nedohledala. Už je nemáte k dispozici? Konečné kroky až dorazí peníze přes zřizovatele, zřejmě již zaúčtuji 241 x 346 + tvorbu IF 401 x 416 A nakonec přeúčtuji dohad. pol. 346 x 388 Předem moc děkuji za rady a případné nasměrování.

Já si myslím, že máte na mysli dokument ze stránek z 12. 12. 2016 (je v účetní metodice), kde ukazuji 3 základní varianty práce se 403 - takže se případně podívejte na tento dokument.

Nyní k tomu "okruhu a vazbě ZC na účet 401". Ono to již v zásadě neplatí ... - nicméně zrovna příklad, který uvádíte, si myslím, že by obecnou nerovnost způsobovat neměl - jen jde o to, že bychom se měli bavit o součtu 401 a 403 na straně "Dal" - ne jen o 401. Nyní vám tam ale v této fázi dokonce bude přebývat ještě více s tím, že až dostanete dotaci, tak máte tvorbu fondu skutečně 401/416 - v tento moment zas uberete ze 401 výši dotace a mělo by se Vám to srovnat. Přechodně se to ale skutečně nebude rovnat ani na ten součet 401 a 403 (holt tak je nastaveno účetnictví a nyní skutečně za tím žádný okruh nehledejte).

Zaúčtování máte podle mne OK, stejně tak vyúčtování a inkaso dotace (jen samozřejmě 346/388 by asi mělo být prvním krokem ještě před inkasem peněz).

Dobrý den, chtěla bych znát váš názor k tabulkám zřizovatele, které vyplňjueme u všech peněžních fondů (fond odměn, fond investic, rezervní fond) uspořádané ve sloupcích "účetně" "finančně". Domnívám se, že k pohybu peněžního fondu dochází vždy při pohybu financí, kdy dochází k účtování fondu bez finanční stránky nebo naopak.

Tak já netuším, jak to máte v rámci fondů nastaveno - to je pro MF půda naprosto neoraná a skutečně nyní jsou přístupy u jednotlivých PO a jejich zřizovatelů krajně diferencované.

Za mne - klidně mohou nastávat případy, kdy bude docházet k pohybům peněz, ale nebude provedeno čerpání fondu. Uvedu příklad - mám projekt EU financovaný EX POST a jeho průběžné financování si zajišťuji z uspořených prostředků minulých let, které mám v rezervním fondu. Peníze čerpám, ale neúčtuji MD 413/Dal 648 (to bych měl duplicitu ve výnosech - jednou na 648 a jednou na 672).

Dalším příkladem může být FKSP a půjčky zaměstnancům - poskytnu půjčku MD 335/Dal 243, ale fond nečerpám - tedy ubydou peníze, ale jsou kryty pohledávkou ...

Takto můžeme pokračovat - je to skutečně o nadefinování fondů a pokud s tím budete pracovat tak, jak uvádím výše, tak skutečně budou nastávat diference mezi pohybem peněz a pohyby na skupině 41.

Vážený pane Nejezchlebe, prosím Vás o radu jak účtovat náklad dotace Erasmus+. Škola byla v rámci dotace v cizině a učitelky žákům rozdělily zbylá eura, které původně vybraly kartou z bankomatu. Na každého žáka vyšlo necelých 10 €. Při vyúčtování jsem nechala p. učitelku vytvořit jmenný seznam dětí s příslušnou částkou a s podpisy žáků. Tím se mi v účetnictví vynuloval účet 335, ale nevím, na jaký nákladový účet zaúčtovat kapesné pro žáky. Myslíte, že nemusím účetně řešit, jak žáci peníze využili (účtenky, doklady)? Kdyby náhodou výplata kapesného byla v rámci čerpání dotace nepřípustná a zbylá eura by se musela evidovat, kam s nimi, když škola nemá devizovou pokladnu? Děkuji a pěkný den Vám přeji.

Co netuším - zda toto je uznatelný výdaj z hlediska dotace - to Vám musí říci někdo jiný (stejně tak, zda se musí nějak dokládat, na co se to spotřebovalo nebo je nějaký paušální limit kapesného, který je možný vyplatit).

Z hlediska zaúčtování - pokud takovéto kapesné může být hrazeno a nebude se dále dokládat, tak by to byl náklad na účtu 549. Jestli se bude nějak dokládat následně spotřeba a ta by spočívala v nějakých službách (doprava ...), potom bychom byli na 518.

Pokud by nějaká EUR zbyla a není cizoměnová pokladna - omlouvám se za možná tu hloupou radu, ale prostě byste si měli cizoměnovou pokladnu udělat (protože pokud jste vydali EUR - byť výběrem z bakomatu) a nejsou spotřebovány, tak vám mají vrátit EUR (nemělo by to být tak, že to vymění za koruny a vrátí vám koruny). To, že si to případně následně vyměníte na Kč - to je již na vás.

Samozřejmě někdo může říci, že se dohodl s učitelem, že mu v tomto případě vrátí Kč (dá k tomu nějaký doklad, že je vyměnil na Kč a Vy zaúčtujete příjem do pokladny v Kč a kursový rozdíl proti 335 vyplývající z dané směny) - ale dobře to podle mne není a nedělal bych to.

Prosím o radu, do jaké platové tabulky patří účetní v PO? Děkuji za odpověď.

Moc se omlouvám - moc rád bych Vám vyhověl, ale toto je mimo naši specializaci. Máme v obchodních podmínkách, že řešíme následující (já se snažím dohledávat i nějaké věci z pracocvního práva apod., ale toto je již dotaz skutečně na personalistiku ...).

Vyjímám z obchodních podmínek, na jaké oblasti jsme schopni odpovídat (proto musím dotaz vrátit a nepočítat jej do konta dotazů...):

Odpovědi na konkrétní a dílčí dotazy týkající se oblastí:

• účetnictví, hospodářské operace a finanční hospodaření PO (mimo mzdovou oblast, pracovněprávní vztahy a cestovní náhrady)
• určení druhu majetku, ocenění a zaúčtování
• daňová problematika PO

Dobrý den, námi zřízená PO vznesla dotaz k použití FKSP. V interním předpise mají stanoveno možnost čerpání FKSP na příspěvek na dovolenou a rekreaci zaměstnance. Rezervace pobytu (zejm. zahraničního) lze provést pouze z platební karty rezervující osoby a platbu za pobyt rovněž. Lze poskytnout příspěvek z FKSP v případě, že je doložena faktura znějící na jméno účastníka nikoli na PO a příspěvek vyplatit zaměstnanci v hotovosti jako odměnu ke mzdě na základě žádosti o poskytnutí příspěvku na dovolenou (doloženou příslušnou fakturou)? Děkuji.

Rád bych Vám řekl, že je to možné (upřímně - přišlo by mi to i přirozené), bohužel je tady vyžadována nepeněžní forma plnění a to v tomto případě nebude zajištěno. Tedy podle mého názoru byste měli dané PO sdělit, že postup, který navrhují, není možný.

Dobrý den, jsme PO zřízená krajem. Několik našich zaměstnanců dojíždí z místa bydliště vzdáleného více než 40 km a často jen s obtížemi hledají ráno místo k zaparkování. Je možné pro tyto zaměstnance zakoupit z provozního příspěvku roční parkovací karty, aby měli jistotu místa k zaparkování? Jde o vlastní vozidla zaměstnanců, nikoli firemní. Za odpověď děkuji.

Striktně vzato - to, jak se zaměstnanec dostane do práce, je jeho záležitostí. Pokud budu konkrétnímu zaměstnanci poskytovat benefit v podobě karty na parkování pro jeho vozidlo, kterým se dostává do práce, tak dle mého názoru sice asi nic nezakazuje uhradit to v rámci hlavní činnosti (i třeba z provozního příspěvku zřizovatele - pokud on využití tohoto příspěvku nějak neomezil, což by také mohl - nicméně nepředpokládám to), nicméně bude se jednat o benefit, který bych zaměstnanci měl přidanit do mzdy (jako nepeněžní příjem) - tady nevím, jak by toto brali. 

Dobrý den, jsme příspěvková organizace, zřizovatel KÚ. Soukromá firma nám chce darovat softwar hodnotě 29 000,- Kč. V darovací smlouvě je samostatně uvedeno i zaškolení v hodnotě 28 000,- Kč. Chtěla bych se zeptat, jestli mám toto školení zaúčtovat jako darované služby? Můžete mi, prosím, poradit jak správně celý dar zaúčtovat? Děkuji za ochotu a přeji hezký den

Správně byste měli účtovat i o daru služeb (byť se jedná o plnění nepeněžitého charakteru) - účtování by bylo   zápisem MD 518/Dal 649 (zaškolení nevstupuje do ceny software).

Pokud se týká toho vlastního software - tam by to mělo být MD 018/Dal 078 a MD 558/Dal 649.

Dobrý den, zřizovatel stanovil PO pokynem doby používání a odpisové sazby u majetku pořízeného od 1. 1. 2016. Při kontrole bylo zjištěno, že PO pořízený majetek po uvedeném dni zařadila do 2. odpisové skupiny a stanovila dobu odepisování 12 let, přestože zřizovatel stanovil pro uvedenou odpisovou skupinu dobu používání 16 let. V roce 2016, 2017 a 2018 byly odpisy prováděny ve vyšší výši, než stanovil pokynem zřizovatel. Jak bude účtováno o opravě a bude se jednat o porušení rozpočtové kázně? Děkuji.

Rozhodně by se nemělo jednat o porušení kázně. Nedodržení schváleného odpisového plánu by nemělo být tímto porušením - respektive předpokládám, že daný pokyn je fakticky odpisovým plánem (tady mne ještě napadá, že to mohlo být ještě tak, že PO nedodržela pokyn, sestavila odpisový plán v rozporu s pokynem a tento odpisový plán jí byl schválen - potom těžko říkat, že něco porušili ... - jen to dávám ještě jako jednu variantu).

Oprava v účetnictví - já jsem tady trochu v rozpacích. Pokud se bavíme o 2. odpisové skupině podle ČÚS 708, tak mi doba odpisování 16 let přijde hodně dlouhá (jsou zde třeba kamery ...) - bavit se tady o chybě v situaci, kdy by PO nastavila dobu odepisování na úrovni 12 let - moc se mi to nezdá (já to trochu "přitáhnu za vlasy" - když by zřizovatel nařídil, že doba odepisování bude v tomto případě 50 let, tak by to také museli dodržet?? - tady by již nikdo nepochyboval, že je to špatně). Já bych třeba za sebe v takové situaci, kterou popisujete, již minulost neměnil a případně jen nastavil nově dobu odepisování do budoucna. Pokud byste na opravě trvali, tak by to bylo dopočtení, kolik by odpisy měly činit správně a rozdíl zaúčtovat minus 551/Dal 082 a dále vyminusoval tvorbu fondu - tedy minus 401/416 (ale opakuji, nelíbí se mi úplně hovořit v případě, který popisujete, o jednoznačné chybě - zvláště v situaci, když by se ukázalo, že životnost 12 let více vypovídá než těch 16 let).

Dobrý den, jsme PO zřízená obcí a letos plánujeme rekonstrukci kotelny. Celkový rozpočet dle projektové dokumentace je asi 500 tisíc Kč. Bude zde vyměněn kotel za 120 tisíc a zbytek 380 tisíc jsou různé přívody, trubky, čerpadla a práce. Asi logicky bych to měla pojat jako technické zhodnocení budovy, částku 500 tisíc uhradit z Fondu investic a navýšit odpisy budovy. Jelikož se mi letos podaří uspořit provozní peníze ( vyšší příjmy od uživatel, zdr. pojišť....), tak bych tuto rekonstrukci ráda řešila opravou a uhradila ji z provozních peněz. Je to možné? Co pak s tím kotlem, který jako jediná položka rozpočtu tvoří částku nad 40 tis.? U toho bych, i když by byl hrazen z provozních peněz, vytvořila odpisy a nebo to nejde? Můžete mi, prosím poradit a popřípadě uvést účtování obou variant .... když bych hradila z fondu investic a nebo bych hradila z provozu ( pokud by to z provozu bylo možné)? Děkuji.

Musíte si prvotně vyřešit, zda ten kotel  (a zařízení kotelny) je součást budovy nebo ne. Za sebe se domnívám, že součástí budovy bude (ale neznám konkrétní situaci vašeho domova - zda to není nějaká centrální samostatná kotelnička vytápějící třeba více staveb - tam bychom mohli již diskutovat i o variantě samostatné movité věci).

Pokud to bude součástí stavby, tak se buď může jednat o opravu nebo o technické zhodnocení (je mi úplně jedno, že položka kotel je nad 120 tis. Kč - to nehraje roli). Aby to byla oprava, musel bych být schopen dokázat, že nedošlo ke změně parametrů před a po této akci (tedy že se ovládá v zásadě stejně , zůstala zachována účinnost ... - respektive maximálně je zde nějaký posun třeba k lepším parametrům jen v důsledku toho, že se původní řešení již nevyrábí a pořídilo se nejbližší možné řešení). Pokud byste toto ustáli, tak byste účtovali celou akci MD 511/Dal 321 z provozu.

Nicméně bojím se, že správně by to spíše mělo být TZ - tedy MD 042/Dal 321 a čerpání fondu investic (ale neumím to takto samozřejmě posoudit - to musíte již projít sama, co se tam reálně bude technicky měnit). 

Dobrý den, jsme mateřská škola PO, zřizovatel je obec, která nemá radu obce. Zřizovatel provedl veřejnosprávní kontrolu, formou externího auditu. Nejvýznamnějším zjištěním je neschválení a nezveřejnění rozpočtu PO. Střednědobý výhled byl zastupitelstvem vzat pouze na vědomí, stejně tak návrh rozpočtu, ovšem již nedošlo k jeho korekci, někým z obce. Dále nebyl rozpočet PO dosud řešen, teď při kontrole toto zjištění. Jak máme dále postupovat ? Jaké sankce nám jako příspěvkové organizaci z porušení zákonné povinnosti hrozí? Děkuji za odpověď.

Sankce nehrozí žádné (zákon u PO toto nemá spojeno se sankcemi) - pouze nedošlo ke splnění zákona. Pokud správně chápu, tak návrh rozpočtu sestaven byl, pouze zřizovatel nekonal svou povinnost a nedošlo ke schválení (logicky tedy ani nemohlo následně dojít ke zveřejnění) - o to by asi bylo v tomto případě nesmyslnější sankcionovat příspěvkovou organizaci.

Za mne mohu jen doporučit "dohnat to nyní" - tedy podívat se na to, jak vypadá střednědobý výhled (zda by již nebyl rovnou potřeba nějak naaktualizovat), stejně tak rozpočet, připravit návrh, nechat schválit, zveřejnit. Schvalovat nemusí zastupitelstvo, stačí starosta (když není rada).

Dobrý den pane Nejezchlebe, obracíme se na Vás s dotazem, jsme PO (škola) zřizovaná KÚ. Dostali jsme od KÚ předávací protokol na DHM-projektovou dokumentaci na rekonstrukci autolakovny 756 tis.. Tedy já bych měla zaúčtovat nedokončenou investici 042/401 ? Celková investice by měla být cca 48 mil., ale dle informace úřednice z KÚ se možná projekt ani neuskuteční a prý by to pro nás byla zmařená investice. To znamená, že bych to musela dát na 549. Je tento postup správný? Neměl by si to ponechat KÚ jako nedokončenou investici?

Asi by bylo logičtější, aby si v situaci, kterou popisujete, nechal projektovou dokumentaci v majetku zřizovatel (předpokládám, že on, nikoliv škola by případnou investici podle ní realizovala). Nicméně pokud na tom předání budou trvat, tak jim to asi nemůžete zakázat - potom by skutečně nezbývalo nic jiného než si to k sobě zaúčtovat MD 042/Dal 401 a pokud by byl následně skutečně nutný odpis zmařené investice, tak MD 547/Dal 042 a za mne i v tomto případě MD 401/Dal 416 (i odpis zmařené investice si myslím, že by měl být odpisem). 

Prosím o posouzení požadavku příspěvkové organizace na použití rezervního fondu. Organizaci byl vyměřen OSSZ doplatek pojistného na sociálním zabezpečení a současně penále. Konkrétně organizace chybně posoudila vznik účasti na pojištění a nesplnila tak ohlašovací povinnost a měla chybně vyplněné přílohy k žádostem o dávky. Na úhradu by použila rezervní fond. Ve výkladu k § 30 odst.2 písm. c) z roku 2011 je uvedeno, že rezervní fond nelze použít na úhradu sankcí stanovených za porušení právních předpisů, které není porušením rozpočtové kázně. Je to výklad, který může být diskutabilní a proto se ptám, zda nedošlo v možnosti použití rezervního fondu např. k té úpravě, že by na popisovaný případ bylo možné rezervní fond použít. Děkuji za odpověď.

Žádné další oficiální výklady v této oblasti nejsou. Doporučoval bych Vám postupovat tak, že by se na tuto sankci přímo rezervní fond nečerpal (ať toto uhradí z provozu a případně rezervní fond použijí v obdobné výši na jiný náklad, který by mohl znamenat, že se jedná například o "další rozvoj organizace"). PO tím dosáhne svého a nebude to použito na položku, která může být předmětem sporu.

Dobrý den, jsme PO zřízená městem, neplátci DPH a účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. Řeším situaci s pohledávkami energií vůči One Energy. Máme 3 odběrná místa. K insolvenčnímu řízení se přihlásily pouze 2 pohledávky, protože 3. odběrné místo dle výpočtů a nabízené kalkulačky vycházelo k nule. Nyní dorazily faktury s vyúčtováním a s přeplatkem na všech třech odběrných místech. Přihlášené dvě ve výši 5 a 13 tis. Nepřihlášená 14 tis. Energie byly hrazeny rovnou do spotřeby bez vytvořených dohad.položek a účtování záloh. Přebrala jsem účetnictví v tomto roce a nevím, jak postupovat správně. Můžete mi prosím poradit s případným řešením? Děkuji

Tedy pokud to správně chápu - máme následující situaci:

- v účetnictví nemáme k tomuto zachyceno nic (ani dohadné položky, ani zálohy), předpokládám, že se vše týká spotřeby let 2017/2018

- u pohledávky, která není přihlášena do insolvenčního řízení (odběrné místo) máme sice vyúčtování - pohledávku na 14 tis. Kč, nicméně tím, že je to nepřihlášeno, tak je naprosto jasné, že nedostaneme nic. Teoreticky bychom asi měli zaúčtovat MD 311/Dal 502 ve výši 14 tis. Kč, ale protože je pohledávka nedobytná, tak bychom asi hned měli účtovat o jejím odpisu MD 557/Dal 311

- u těch zbylých dvou přihlášených pohledávek bychom asi měli udělat MD 311/Dal 502 (tedy 18 tis. Kč) s tím, že jako pohledávku bychom to měli nechat až do ukončení insolvenčního řízení (třeba z toho nějakou korunu dostanete a zbytek odepíšete). S přimhouřením oka bychom mohli zároveň zaúčtovat tvorbu opravných položek z důvodu insolvence MD 556/Dal 194 na 18 tis. Kč (abychom nenadhodnocovali aktiva) - nicméně je to takové sporné, zda je to vůbec v tom režimu pohledávek, ke kterým lze dělat zákonné OP - ale upřímně - byla by to nejlepší varianta, jak vykázat, že máte pohledávky v insolvenčním řízení a zároveň, že pravděpodobnost jejich inkasa je velice malá. Zkuste si tu tvorbu OP případně odsouhlasit zřizovatelem (pokud jsou ochotní se o tomto bavit).