Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
prosím o radu. V letošním roce nebudeme mít splněný odběr služeb z chráněných dílen. Mám finanční odvod státu nákladově zaúčtovat do roku 2024 (549/389) i když přesnou výši odvodu budu znát až v polovině února 2025, tudíž 14 dnů po účetní uzávěrce. Nebo nákladově až v roce 2025?
Děkuji}
Ano - máto být přes dohadnou položku do 2024 a v 2025 potom upřesnění dohadné položky
Vážený pane inženýre,
chtěla bych Vás požádat o konzultaci ohledně čerpání příspěvku na rekreaci zaměstnance z FKSP. Dnes mi zaměstnanec předložil zálohovou fakturu vystavenou v polštině na rekreaci. Platba je požadována v polských zlatých. Chtěla bych se informovat, zda můžu tuto fakturu přijmout a proplatit.}
Přijmout a proplatit ji můžete - plně záleží na pravidlech, jak si je sami interně nastavíte.
Žádný předpis nezakazuje, aby se tato faktura zaúčtovala proplatila (a jen můžeme diskutovat, zda související kurzový rozdíl půjde také z FKSP ... - podle mne i toto nyní bude záviset na Vašich pravidlech a zákon č. 250/2000 Sb. tuto otázku nyní vůbec neřeší).
Dobrý den,
jakým způsobem mám účtovat posílení příspěvku na provoz zřizovatelem. Posílení příspěvku na provoz je zasláno na účet v jedné částce (jednorázově) a nepodléhá vyúčtování. Předem děkuji za odpověď.}
To je tedy jen zvýšení standardního příspěvku na provoz - tedy měla byste účtovat úplně stejně jako v případě běžného ptovozního příspěvku.
Podle ČÚS 703 by postup byl následující:
MD 348/Dal 672 (předpis podle rohodnutí o navýšení) a inkaso MD 241/Dal 348.
Dobrý den,
v období 6-8/2024 má PO větší mzdové náklady (vyplaceny odměny zaměstnancům, čerpání dovolené zaměstnanců) Finanční prostředky zasílány z KÚ zálohově. Na odvody ZP za 8/2024 (cca 100tis.Kč) nemá PO dostatek finančních prostředků na účtu z rozpočtu KÚ. Může PO financovat z provozních prostředků zřizovatele (jiný účet u PO), po obdržení další zálohy budou finanční prostředky vráceny?, nebude to bráno jako porušení rozpočtové kázně. Jaký postup by jste doporučil. Děkuji}
Za mne je toto v pořádku - v rámci roku to bude prokazatelně financováno z prostředků KÚ - a že se dočasně zapojily jiné zdroje, protože aktuálně nebylo dost peněz z kraje, to podle mne nikdo nemůže napadat. Ono to provozně jinak ani nejde udělat.
Hezký den, náš zřizovatel po nás požaduje analytické členění účtu 241 pro rezervní fond. Našla jsem v jednom dotazu od pana Ing. Morávka, že se to tak dělá, viz. citace níže. Nikdy jsem se s tím nesetkala a členění nedělám, nemám samostatný běžný účet pro RF, myslíte, že je to opravdu nutné?
Zde citace /není doslovná-nevejde se celá/ :
Ing. Zdeněk Morávek
Vydáno: 18. 8. 2021
Ke konci roku 2020 nebyl na bankovním účtu příspěvkové organizace zřízené obcí dostatek peněžních prostředků k pokrytí rezervního fondu. Dle všeho, co mám k dispozici a nalezla jsem na internetu, se o fondu účtuje – tedy patrně o časovém nesouladu mezi výnosy a náklady – ve chvíli, kdy je příspěvková organizace ve ztrátě (což nebyla), nebo i v případě, že není dostatek peněz na účtu k pokrytí rezervního fondu. V roce 2021 na účet dorazily všechny neuhrazené platby, tak se rozdíl dorovnal. O čerpání fondu však v roce 2020 účtováno nebylo – pokud tedy mělo, můžete mi prosím poradit, jak vše opravit, když v roce 2021 je vše již srovnané?
Je otázkou, kam přesně dotaz míří. Rezervní fond příspěvkové organizace zřízené obcí upravuje § 30 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jedná se o peněžní fond, to znamená, že tvorba rezervního fondu musí být doprovázena také příslušným převodem peněžních prostředků, pokud jsou vedeny na samostatném bankovním účtu, nebo zaúčtováním na příslušný analytický účet účtu 241, pokud je krytí rezervního fondu sledováno pouze účetně. V takovém případě by se nemělo stát, že rezervní fond není krytý, jak už jsem zmiňoval, minimálně z toho důvodu, že se jedná o fond peněžní. Podle mého názoru tak nebyl důvod k čerpání rezervního fondu jenom z toho důvodu, že na bankovním účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, ale správný postup měl být takový, že rezervní fond měl být vykázán jako krytý a na analytice běžného bankovního účtu měl být vykázán záporný stav. Souhlasím tedy s postupem, že v roce 2020 nebylo o čerpání rezervního fondu účtováno}
Jak vysvětluji v jednotlivých dokumentech k fondům, máme velký problém v tom, že o nich účtujeme jako o zdrojích, většinou je ale považujeme za peněžní prostředky.
Samozřejmě mezi tyto dvě kategorie nelze klást rovnítko - v praxi je výdej (případně příjem) peněz v jiném okamžiku, než zdrojové čerpání fondu - takže zaúčtuji např. došlou fakturu čerpanou z FKSP MD 412/Dal 321 a třeba za 14 dní při její platbě účtuji MD 321/Dal 243.
Proč to tak popisuji - ano setkávám se s tím, že některé příspěvkové organizace skutečně oddělují na účtu 241 (případně i na pokladně) fondy. Tedy v praxi to znamená, že třeba k jednomu bankovnímu účtu existuje více analytik na účtu 241 (součet těchto analytik v účetnictví = zůstatek na bankovním účtu) a skutečně se účtuje čerpání buď z jedné nebo z druhé analytiky, případně také převody mezi analytikami... Nicméně jsou zde samozřejmě časové posuny - viz výše - ono to systémově nejde úplně udělat na 100 %.
Když se podívám do návrhu novely zákona 250/2000 Sb. (zatím v připomínkovém řízení), tak se počítá s tím, že by se fondy měly do budoucna odehrávat pouze v aktivech, nikoliv ve zdrojích - což by znamenalo, že to jsou skutečné peníze). Potom by to analytické oddělení na účtu 241 fungovalo a bylo by logické.
Takže pokud zrekapituluji:
- první otázka - zda je nutné mít analyticky odděleny prostředky na účtu 241 - odpověď je - podle současné legislativy to nutné není
- druhá otázka - dělá se to? - odpověď je - část organizací to dělá - tedy má analytiky na 241 pro RF, fond investic ... a mezi těmito analytikami si převádí peníze - se snahou si to rozdělit zůstatek na bankovním účtu - většinou to nelze zajistit úplně na 100 %
- třetí otázka - jak to bude do budoucna? - odhaduji, že pokud bude přijata novela zákona 250/2000 Sb. a budete fondy tvořit (jsou koncipovány jako dobrovolné), tak analytické rozlišování bude nutností. Ale samozřejmě je ještě dlouhá legislativní cesta k tomu, zda to skutečně bude platit
Jsme příspěvková organizace PK. Zřizovatel nám převedl k hospodaření bytový dům včetně zastavené plochy a zahrady k hospodaření v celkové výši 3 160 000 Kč. Na pořízení domu bude PK čerpat dotaci ve výši 2 686 000 Kč. Tato skutečnost nám byla sdělena dodatkem k zápisu o předání majetku. Majetek jsem zaúčtovala zápisem na MD bytový dům 021 a pozemky 031 a na D 401 a 403 v částkách dle zápisu o předání a dodatku. Budovu budeme odepisovat měsíčně a současně budeme rozpouštět transfer (odpis budovy 1733 * transferový podíl 0,85). Můj dotaz se týká rozpouštění transferu u pozemků, které se neodepisují. Předem děkuji za odpověď.}
To rozpouštění transferu je vždy podle toho, jak nabíhají náklady. Takže pokud je transfer na pozemek, který se neodepisuje, tak zůstává ve fixní výši (logika - pokud není náklad, nemohu transfer rozpouštět do výnosů).
Do výnosů by se rozpustil až v okamžiku, kdy by se například pozemek prodával .
Dobrý den,
příspěvková organizace zakoupila na finanční leasing s první navýšenou splátkou vozidlo Škoda Karoq. Jsme plátci DPH s koeficientem krácení 0,09.
Můžete nám prosím poradit jak máme účtovat nákup vozu a DPH.
Do emailu zasíláme smlouvu, fakturu a rozpis plateb leasingových splátek.
Mimořádná splátka a první splátka leasingu uhrazeny v měsíci srpnu.}
Zkusím nejprve trochu teorie na vysvětlení - respektive pokud chcete vědět více, tak máme na webu dokument "Finanční a operativní leasing..." z 15.3.2021 - tam se snaříme vysvětlit účetní i daňový pohled a na str. 14 a násl. najdete i ukázky účtování ve variantě s částečným odpočtem DPH.
Když to zjednoduším - základní problém u leasingu je v tom, že z pohledu DPH se na leasing díváme jako na jednorázové dodání zboží (protože je naplněna charakteristika tzv. "přenechání zboží") - proto Vám také pronaímatel vystavil daňový doklad na kompletní cenu vozidla a odvádí z ní DPH. Z pohledu účetnictví se ale jedná o nájem (tedy ne pořízení dlouhodobého majetku). No a s tímto se musíte nějak vyrovnat.
Takže nejprve musíte zaúčtovat o těch daňových dokladech týkajících se "dodání zboží". Vy jste mi poslala daňový doklad až z 3.9.2024, který asi váže na předání vozidla, nicméně na něm jsou odečteny již 3 platby (dvě v srpnu a jedna v září), na které byste měla mít také daňový doklad. Pokud je nemáte - prosím vyžádejte si ho od pronaímatele - budete ho potřebovat.
Účtovat můžeme různě - můj návrh je, že vše, co se zaplatí půjde na účet 381 (s tím, že tam půjde i neuplatněné DPH) a to se rozpustí rovnoměrně po dobu trvání leasingu.
Takže - mimořádná splátka v srpnu je 336 200 - z pohledu DPH (nikoliv účetnictví) je to záloha na kupní cenu - dodavatel by měl vystavit daňový doklad na 277 851,24 a k tomu DPH ve výši 58 348,76 Kč.
Účtoval bych - pokud máte poměr 9 %
MD 381 305 942 Kč (91 % - součet základ daně a daň)
MD 381 25 006,61 Kč (9 % - základ daně)
MD 343 5 251,39 Kč (DPH - k 9 %)
Stejně tak bych si poradil s tou splátkou ve výši 11 665,84 Kč - měl bych zase k ní mít daňový doklad. (jednak srpen a potom září)
Potom je změna u té faktury - tam je rozdíl v tom, že zatímco jste první tři splátky hradili - proto musíte účtovat na 381, tak tato faktura je vystavena jen kvůli DPH a budeme tedy účtovat tak, aby nám do účetnictví šlo jen to DPH.
takže základ daně 494 903,06 a k tomu daň 103 929,64 Kč. Přitom tento doklad pokud správně chápu neplatíte (ani z něj neplatíte DPH - vše e zahrnuto v postupných splátkách). Takže bych účtoval následovně:
MD nějaký pomocný účet (395, 734...)/ Dal (395, 734) - 9 % ze 494 903,06 Kč = 44 541,28 Kč
MD 343 /Dal 381 (protože tím, že neplatím, tak je to korekce 381, kde budu sledovat splátky) = 9 353,69 Kč
No a potom další splátky budete již účtovat MD 381/Dal 241 - celých 11 665,84
A měsíčně budete zúčtovávat do nákladů z 381 zápisem MD 518/Dal 381 následující částku - uvedu výpočet
1 037 360,38 celkem s DPH
-1 210,00 odkupní cena
-14 926,94 uplatněný odpočet (9 % - spočítal jsem z hodnoty daň dokl)
1 021 223,44 výsledná hodnota
děleno 60 doba trvání leasingu - měsíce
17 020,39 měsíčně do nákladů
A odkup půjde na 028 a 558. raději ale upozorním na jednu věc - s novým zákonem o účetnictví by se účtování leasingu mohlo změnit - a samozřejmě je hrozně brzo na řešení, jak se bude dělat pechod starý systém x nový systém. Takže to bychom případně řešili následně.
Dobrý den, pane inženýre,
jsme ZŠ a MŠ s vlastní jídelnou. Nejsme plátci DPH. Od září do února budeme navíc vařit pro děti z MŠ a ZŠ ze sousední vesnice, která rekonstruuje školní jídelnu. Jak správně účetně postupovat?
Budeme vystavovat fakturu za odebrané obědy dětí v ceně potravin.
A budeme vystavovat fakturu za věcné náklady (energie, odpisy...). Výši těchto nákladů jsme stanovili dle kalkulace ceny obědu pro cizí strávníky platné pro tento rok. Bude se jednat přibližně o částku Kč 11 tisíc /měsíc.
Mzdové náklady navíc neřešíme, poslali nám na výpomoc paní kuchařku, která je hrazena z jejich rozpočtu.
Děkuji za odpověď.}
Nejprve poznámka z hlediska DPH (třeba kvůli počítání obratu) - Vy budete podle mého názoru i pro to druhé školské zařízení zajišťovat školní stravování (s výjimkou stravování zaměstnanců) - tedy v tomto rozsahu by to stále mělo patřit mezi plnění osvobozená od DPH nenačítaná do obratu pro plátcovství DPH (ale stravování zaměstnanců se iž do obratu načítá).
Kalkulace - tomu rozumím - postupoval bych stejně.
Zaúčtování - klasicky MD 311/Dal 602 a inkaso MD 241/Dal 311.
Co neumím rozhodnout je, zda to pro Vás bude hlavní nebo doplňková činnost - to musí rozhodnout zřizovatel. Standardem bývá, že pokud se vaří pro jiné školské zařízení zřízené stejným zřizovatelem, klasifikuje se to hlavní činnost. Pokud je to ale pro příspěvkovou organizaci jiného zřizovatele, tak se řešení již rozchází - řada zřizovatelů pracuje s tím, že i toto klasifikuje jako činnost hlavní. Nicméně jsou někteří (a já jim plně rozumím), kteří říkají, že vedlejší obec je "nezajímá" a že toto se má vařit pouze tehdy, když se to ekonomicky vyplatí = doplňková činnost. Já to rozhodnout neumím - toto musí vyplynout buď z Vaší stávající ZL, nebo pokud to z ní nevyplývá, musí to nějak rozhodnout zřizovatel (a správně by to měl vymezit do ZL).
Dobrý den, naše Mš bude žádat o dotaci z programu JAK II. V září bude zpracována žádost a schválení proběhne do konce roku 2024. Peníze Mš obdrží až v roce 2025. V projektu ale budeme zapojení od 9/2024. Od 9/2024 budeme již mít na pozici Školního asistenta paní. Mzdové náklady budou právě z projektu JAK II. Zřizovatel nám poskytne výpůjčku (z té budu financovat mzdové náklady) a peníze mu vrátíme po obdržení dotace v roce 2025. Prosím o radu, jak vše zaúčtovat v roce 2024 a následně po obdržení dotace v roce 2025.}
Takže budete to mít řešeno prostřednictvím návratné finanční výpomoci
- její příjem zaúčtujete MD 241/Dal 326
- až ji budete v roce 2025 vracet - potom to bude jen MD 326/Dal 241.
Náklady projektu si asi nějak odlišíte (středisko, činnost, org, UZ ...) - tedy budete průběžně účtovat MD 52x/Dal 33x.
No a nejpozději na konci roku 2024 - ale můžete i měsíčně, čtvrtletně - budete vytvářet dohadnou položku aktivní (dohadovaná dotace JAK II) - pokud bude dotace ve výši 100 % nákladů - tak ve výši nákladů - MD 388/Dal 672.
V roce 2025 budete pokračovat s tvorbou dohadné položky.
Při vyúčtování dotace byste zaúčtovali MD 346/Dal 388 (pokud by se vyúčtování o něco lišilo od dohadné položky - tak by to bylo s korekcí buď MD nebo Dal 672). A její inkaso MD 241/Dal 346.
Dobrý den,
prosím o radu zda postup mého účtování je správný.
Jsme ZUŠ a dostali jsme od zřizovatele v červenci 2024 budovu k bezplatnému hospodaření. Na základě zařazovacího protokolu jsem zařadila majetek do účetní evidence v účetních hodnotách od zřizovatele.
Budova má hodnotu 13 200 461,-,
výše investičního transferu činí 12 000 000,-
výše nerozpuštěného transferu činí 5 486 481,30
oprávky činí 7 165 121,-.
Budovu jsem účtovala takto:
MD 021 13 200461,- DAL 081 7 165 121,-
DAL 403 5 486 481,30
DAL 401 548 858,70
Zůstatková cena majetku je 6 035 340,-
Zbytková délka odepisování činí 40 let a 5 měsíců. Odpisy jsem vypočítala z doby odepisování 40 let a 5 měsíců a ze zůstatkové ceny majetku
6 035 340,- Kč. Výše měsíčního odpisu je 12 444,-.
Výše měsíčního odpisu jsem konzultovala ze zřizovatelem a je ve fázi schvalování. Odepisovat se bude ale určitě.
Odpisy bych chtěla účtovat takto:
MD 551 12 444,- DAL 081 12 444,-
MD 403 11 312,33 DAL 672 11 312,33
MD 401 1 131,67 DAL 416 1 131,67
Nevím jestli je tento postup správný.
Děkuji za odpověď.}
Máte to naprosto v pořádku. moc chválím - jste šikovná.
Dobrý den,
prosím o zodpovězení mého dotazu.
MŠ uzavřela v říjnu 2023 Dohodu o poskytnutí neinvestiční dotace SZIF na celkové výdaje projektu 336.000,- Kč, celková výše přiznané dotace je uvedena 268.800,- Kč (z toho příspěvek EU 64% = 172.032,- Kč, příspěvek z národních zdrojů 36% = 96.768,-Kč). Je zde uveden termín předložení žádosti o platbu 31. 01. 2024.
Jelikož paní ředitelka neměla jistotu, že finanční prostředky budou určitě poskytnuty, dojednala se zřizovatelem Rozpočtovou změnu 17. 10. 2023 na provozní prostředky školy ve výši 268.800,- Kč s tím, že pokud bude nakonec dotace schválena a přijdou finanční prostředky, MŠ je pošle zpět zřizovateli (nedohodli však krátkodobou finanční výpomoc, ale rozpočtovou změnu).
V říjnu 2023 zřizovatel poslal příspěvek na účet školy, zaúčtovala jsem tedy: 241/348 + 384/672.
V měsíci listopadu nakoupila MŠ DDHM do 40.000,-Kč, zaúčtovala jsem tedy 558/321 + 501/321 ve výši 267.871,- Kč (929,- Kč nedočerpala).
Dne 30. 11. 2023 jsem zaúčtovala Předpis dotace SZIF ve výši 267.871,- Kč = 955/999.
___
V březnu 2024 přišlo Oznámení o výši dotace, kde uznali náklady ve výši 267.871,-Kč a přiznali tedy dotaci ve výši 214.296,- Kč = 80%. V březnu 2024 přišla tato částka na účet školy, zaúčtovala jsem: 241/349, poněvadž se částka bude vracet zřizovateli + 999/955 = zrušení předpisu dotace 267.871-Kč.
V dubnu 2024 požádal zřizovatel o zaslání částky 268.800,- Kč zpět, zaúčtovala jsem:
349/241 = 214296,- Kč jako vratku fin. prostředků zřizovateli = přijatá dotace SZIF + 413/241 = převod fin. prostředků zřizovateli = část dotace SZIF z prostředků MŠ = 54.504,- Kč.
_________________________________
Vzhledem k tomu, že v letošním roce MŠ plánuje další žádost o podobnou dotaci SZIF, prosím o informaci, zda bude lepší účtovat čtvrtletně 388/672 místo 384/672.
Předem děkuji.}
Já bych postupoval odlišně - pokud byla uzavřena Dohoda o poskytnutí příspěvku a daný DDHM byl pořízen, tak se domnívám, že jste se již dostali do stavu, kdy se nepozději na konci roku měla zaúčtovat dohadná položk aktivní - nárok na dotaci zápisem MD 388/Dal 672 (případně vlastní podíl - čerpání z rezervního fondu, pokud to nebude z vběžného provozu). To, že nebyla do závěrky ještě podána žádost o platbu by podle mne nemělo být zásadní.
Pokud paní ředitelka žádala o peníze na "předfinancování" - protože to musela prvotně zaplatit a nevěděla, kdy dostane peníze, tak si myslím, že se to mělo řešit buď jako příspěvek s vypořádáním nebo návratná finanční výpomoc (to by odpovídalo tomu, že je to "vratné"). Tedy pokud by to byl třeba příspěvek s vypořádáním, účtoval bych přijetí MD 241/Dal 374. Následná vratka 2024 by byla MD 374/Dal 241 a do výnosů by se pouštělo jen to, co bych věděl, že nevrátím.
V tomto smyslu bych Vám doporučoval postup v roce 2024 - podívejte se prosím například na dokument "Finanční vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi" z 3.10.2020 - konkrétně příklad na straně 23 a 24. Je to tam popsáno jako z pohledu PO, tak obce.
Teď k tomu Vašemu zaúčtování - když již vyjdeme ze stavu zaúčtování roku 2023, tak nyní bych udělal následující:
- přijatou dotaci musíte dát do výnosů - to podle mého názoru jinak nejde - tedy opravit z 349/Dal 672 (analytika - dotace SZIF)
- vratku zřizovateli - pokud on to v roce 2023 dal jako navýšení běžného příspěvku bez vypořádání, tak nyní podle mne nezbývá nic jiného, než aby rozhodl o snížení příspěvku na rok 2024 a zaúčtuje se to MD 672 (analtika zřizovatel)/Dal 349. Určitě nelze udělat ještě to, že napřímo pošlu zřizovateli peníze z rezervního fondu ze 413.
Dobrý den pane inženýre,
ve školní kuchyni dojde k výměně 2 ks kondenzačních jednotek (vzduchotechnika). Vzduchotechnika je zařazena jako samostatná movitá věc na účtu 022 a odepisuje se.
Výměna kondenzačních jednotek bude následovná:
Demontáž starých nefunkčních kondenzačních jednotek, Dodávka a montáž nových jednotek, Demontáž výparníků z VZT jednotek, Dodávka a montáž nových výparníků, Výměna Cu potrubí, Úprava SW, Úprava elektroinstalace, Zprovoznění, Ekologická likvidace jednotek a Cu potrubí
1 Kondenzační jednotka Toshiba 19kW za 112690 Kč
2 Kondenzační jednotka Toshiba 14kW za 73850 Kč
3 DXC kity 2ks za 43200 Kč
4 Výparník 19kW+14kW za 53990 Kč
5 Cu potrubí 20m za 17800 Kč
6 Montáž kondenzačních jednotek za 22000 Kč
7 Montáž výparníků za 9600 Kč
8 Demontáže a ekologické likvidace jednotek 2ks včetně likvidace
chladiva za 11900 Kč
9 Úprava elektrozapojení za 9500 Kč
10 Úprava SW 7000 Kč
11 Zprovoznění za 6200Kč
12 Doplnění chladiva R32 za 1500 Kč
Celková cena v Kč bez DPH 369 230 Kč
Stávající vzduchotechnika ve školní kuchyni se rovněž skládá ze 2 ks kondenzačních jednotek.
Mohu tuto výměnu považovat jako opravu?}
Já se obávám, že první probém jste popsala již na začátku. Totiž uvádíte, že ta vzduchotechnika ve školní kuchyni je vedena jako samostatná movitá věc. Dle mého názoru to není dobře - ona bude právně součástí budovy a z mého pohledu bude nezbytná k plnění funkce budovy (školní jídelny).
Pokud bych připustil, že to má být samostatná movitá věc, tak by výsledkem této akce musela být jednoznačně investice (starou vyhazuji a nahrazuji novou - bylo by to jako starý konvektomat vyhodit a nový pořídit). Nicméně jak jsem uvedl výše, jsem celkem přesvědčen, že takto by to být nemělo a že ve skutečnosti je to součást stavby.
No a pokud jsme ve variantě "součást stavby" tak se jen máme bavit o paramtrech před a po zásahu (výkon, účinnost, spotřeba energie, ovládání ....). Spíš bych odhadoval, že u akcí tohoto typu se parametry zlepšují... - že bychom stejně skončili v režimu TZ.
Když si vezmu i to, že nyní je to vedeno na účtu 022, tak já být Vámi postupuji tak, že původní vyřadím z účtu 022 - tedy MD 551/Dal 082 a MD 401/Dal 416 - zůstatková cena (pokud ji majetek má) a dále MD 082/Dal 022.
A těch 369 230 Kč bych vyhodnotil jako TZ budovy - na účet 021.
Dobrý den pane inženýre,
v tělocvičně naší školy máme 3 ks plynových teplovzdušných jednotek. Tyto jednotky jsou součástí budovy, nikoliv samostatné věci. Z důvodu nefunkčnosti 2 ks dojde k výměně v tomto rozsahu:
- Demontáž stávajících jednotek, včetně konzolí, ocelových krytů a stávajícího elektrického připojení 3 ks za 21.500 Kč
- Plynový teplovzdušný agregát 2ks za 143.200 Kč
- Konzol otočná 2 ks za 8.600 Kč
- Sada odkouření 2 ks za 5.800 Kč
- Termostat a vypínač 1 kpl za 11.300 Kč
- Pronájem lešení za 17.000 Kč
- úprava rozvodu plynu za 16.500 Kč
- elektroinstalace a uvedení do provozu za 15.000 Kč
- revize plynového zařízení za 5.300 Kč
- veškeré montážní práce, doprava a drobný instalační materiál za 31.000 Kč
Ceny jsou uvedeny bez DPH.
Nové 2 ks teplovzdušných jednotek budou výkonnější (nahrazení původním typem teplovzdušných jednotek v daném počtu 3 ks možné je, ale je to finančně nevýhodné)
Jedná se o technické zhodnocení budovy (021) nebo lze výměnu 2 ks teplovzdušných jednotek případně považovat za opravu?
Děkuji za odpověď}
Já se domnívám, že jak to popisujete, tak by to mělo být spíše technickým zhodnocením (tedy investice na 021). Nahrazujete původní řešení za výkonější - předpokládám, že výsledkem bude i nějaká provozní úspora (na energiích).
Dobrý den, jsme ZŠ zřizovatel je obec. Naši zaměstnanci v rámci Erasmu budou vysílání na zahraniční pracovní cesty. V některých případech budou odlétat např. z Vídně, Mnichova atd. Pro cestu na letiště použijí vlastní osobní auto. Podle našich pravidel pokud zaměstnanec použije osobní automobil proplatíme mu jízdné v ceně hromadné dopravy. Je možné tomuto zaměstnanci proplatit v rámci CP i parkovné na letišti? Nebo bychom mu museli propočítat jízdné podle skutečných ujetých kilometrů a tím pádem uplatnit i to parkovné.
Děkuji za odpověď.}
Domnívám se, že toto je již "nutný vedlejší výdaj" a že je možno jeho proplacení i ve variantě, že automobil budete proplácet ve výši jízdného odpovídající hromadné přepravě.
Dobrý den, jsme Mateřská škola se školní jídelnou. Vaříme pouze pro naše děti a zaměstnance. Ještě máme doplňkovou činnost - zájmové kroužky. Chtěla bych se zeptat, jaké tržby se počítají do obratu z hlediska povinnosti registrovat se jako plátce DPH? Děkuji za odpověď.}
Do obratu pro DPH se z Vámi uváděných činností počítá pouze vaření pro zaměstnance (tedy to, co od zaměstnanců za jídlo vyberete) - to není školním stravováním.
Vaření pro děti e osvobozeno od DPH podle §57 a do obratu se nepočítá.
Zámové kroužky - (předpokládám pro děti) spadají taktéž do osvobození podle §57 a do obratu se nepočítají.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková