Dotazy

• dotykový panel, elektronický čipový systém, stravné

  24. 06. 2025

  Pěkný den, prosím o kontrolu účtování:
  pořizujeme informační dotykový panel, z toho hardware 139 tis a software 38 tis, zařadíme na 022 (viz dotaz z 5.12.2023), CZ-CPA 26.20.17, II. odp.skupina, na 8 let. Dále škola bude pořizovat elektronický čipový systém (zasílám nabídku prosím), zařadíme na 022, CZ-CPA 26.20.13, II.odp.skupina, na 8 let. Zaškolení dáme na účet 518, nebude vstupovat do PC.
  Prosím, mám dotaz k stravnému: učitelky byly na školním výletu na 3 dny,
  mohu prosím použít výpočet zkráceného stravného ? Škola obdržela na tuto akci fakturu za polopenzi a oběd, účtovala jsem na účet 518 (náklady na školní akce).
  Děkujeme.}

  Informační dotykový panel (AMOS) - za mne souhlas - celé na 022 včetně software. Zařazení je podle mne OK.

  Elektronický čipový systém - dohledával jsem to, protože jsem se trochu obával, abychom nebyli na pomezí TZ budovy (že je to fakticky otázka ovládání dveří). Ale jak jsem vyrozumněl z webu, je tady jiná funkce než třeba otevírání dveří (to nyní ani není součástí nabídky) - je to o systému, který identifikuje osobu oprávněné dítě vyzvednout, propojí to do konkrétní třídy ... - tedy má to podle mne funkce nezávislé na nemovitosti. Takže zařazení na 022 - za mne souhlas. Zaškolení skutečně nebudete dávat do ceny. Co je pro mne otazník:

  - je tam platba 10 tis. Kč - fakticky roční provozní poplatek za fungování systému - ten by podle mne asi mohl jít do nákladů na 518 (je to tak trochu na hraně, ale to nebude čistě technologický software - tím si asi platíte i nějaké servisní zásahy).

  - no a potom nevím k čemu je čtečka čipů pro administrátora - zda to není nějaké relativně samostatné zařízení, na kterém se načítají čipy. Protože tam si dokáži představit i samostatné zařazení do majetku (no a tím by se také potenciálně mohlo sklouznout do DDHM). Ale nevím přesně, jaké to má funkce.

  Školní výlet - pokud škola zajistila stravování (bylo jí vyfakturováno i za pedagogy) - potom ano - potom jim vzniká nárok jen na pokrácené stravné. 

• praxe pro studenty univerzity na SŠ, výuka na SŠ pro žáky prostřednictvím projektů z Evropské Unie

  24. 06. 2025

  Dobrý den, jsme střední škola, příspěvková organizace, plátci DPH a fakturujeme univerzitě za realizaci pedagogických praxí studentů učitelství univerzity na naší střední škole, pod vedením našich učitelů. Lze osvobodit od DPH dle § 57 ?
  Dále fakturujeme společnosti s.r.o., která organizuje odborné praxe, stáže a semináře pro žáky, studenty základních, středních škol a jejich pedagogy prostřednictvím projektů z Evropské Unie, například projektu Erasmus+. U nás ve škole (střední škola, domov mládeže a školní jídelna) jsou tito žáci ze zahraničí začleněni do výuky, jsou ubytováni a stravují se. Fakturujeme společnosti s.r.o. (www.momomobility.com) za ubytování a stravování žáků ze zahraničí v rámci naší hospodářské činnosti s 12 % DPH a za výuku s 21 % DPH. ?
  Děkuji}

  První případ - za mne určitě osvobodit. Pokud se nevejdu do §57 odst. 1 písm a), tak bych se měl vejít do §57 odst. 1 písm. g).

  Druhý případ - to si myslím, že je dost zajímavé a obávám se, že nejsem natolik odborně zdatný, abych si byl jist odpovědí. Pokud správně chápu - je tam:

   - výuka - to si myslím, že pokud to bude pro žáky základních a středních škol, měli bychom být v režimu osvobozeno od DPH podle §57 odst 1 písm g) (vzdělávací aktivita pro děti a mládež).  Je za mne jediný aspekt nejistoty - totiž, že tu službu neposkytujete napřímo daným osobám, ale je to zprostředkovaně přes firmu. Já bych odhadoval, že by to nemělo vadit - ale přiznám se, že nevím, kde by se to řešilo a pochybnosti by asi mohly být.  Nicméně písm. g) nejde použít u výuky pro dospělé - tam je pro mne otázkou, zda bychom se nevešli v osvobození pod písm. d)  - že je to služba prováděná v rámci odborného výcviku školou v oboru vzdělávání zapsaném v rejstříku škol (takže tady by to podle mne bylo i o tom, co je předmětem a osvobození je tady pro mne trochu s otazníkem - no a tady jsem přesvědčen, že by nemělo mít vliv, zda účtuji firmě nebo fyzické osobě). 

  - stravování a ubytování - pokud správně chápu - tady se nevejdu do školských služeb - tedy jen je diskuse o tom, zda je to samostatné plnění oddělené od výuky, nebo vedlejší plnění spojen s výukou. Připomínám znaky vedlejšího plnění - musí být poskytováno pouze výhradně s hlavním plněním, musí ho doplňovat a nesmí být cílem samo o sobě, a hodnotově to musí být relativně nevýznamné ve vztahu k hlavnímu plnění. Takže podle mne třeba nemohu říci, že je to vedlejší plnění k výuce, pokud ubytování a stravování bude 45 % hodnoty celého kurzu. Když by to ale bylo třeba 15 % hodnoty celkového kurzu a skutečně to bylo tak, že výuka a ubytování a stravování jsou přímo propojené nádoby, tak si myslím, že to lze vyhodnotit jako vedlejší plnění a daňově bych potom řídil podle hlavního plnění (výuky). Ale odhaduji, že tady skončíme spíše ve vyhodnocení, že je to samostatné plnění a sazba tedy bude 12 %. Ale asi bych o tom potřeboval vědět víc abych si učinil názor. Za sebe jsem popsal jen, jak bych se k tomu snažil přistupovat z hlediska nějakých hodnotících kritérií. 

• Vymáhání škody

  24. 06. 2025

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Mzdy nám zpracovává externí mzdová účetní. Z kontroly VZP nám bylo vyčísleno penále v důsledku špatného zasílání pojistného za zaměstnance, a to ve výši 3.634,-Kč.
  Vzhledem k jinak bezchybné spolupráci bychom rádi u této externí účetní upustili od vymáhání škody od ní a penále zaplatili. V případě, že by se taková událost stala zaměstnanci, tak bychom svolali Škodní komisi, která by vzniklou škodu posoudila a případně prominula. Nejsem si ale jistá, zda jako PO můžeme od vymáhání škody upustit v případě externího dodavatele, abychom se nedopustili porušení rozpočtové kázně.
  Velmi vám děkuji za váš názor a radu, i když si uvědomuji, že je možná mimo oblast dotazů...
  Přeji vám pěkný den}

  Já jsem přesvědčen, že by toto mělo být Vaše právo o tom rozhodnout. Samozřejmě zřizovatel může trvat na tom, že se máte důsledně chovat s péčí řádného hospodáře a škodu vymáhat (a jen podotýkám - to potom není otázka případného napadnutí za porušení rozpočtové kázně  ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb.).

  Ale je to přesně jak uvádíte - třeba u zaměstnance vyhodnotíte okolnosti a dojdete třeba k závěru, že v konkrétním případě nebudete škodu vymáhat. Zde není podle mého názoru rozdíl mezi zaměstnancem a externistou. Můžete podle mne skutečně dojít k závěru, že v konkrétním případě z důvodů, které si popíšete, nebudete škodu vymáhat. Všichni víme, že se chybuje. Když by nastala situace, že za jakýkolv nezdar (třeba nákup věci, který by se ukázal chybou, rozbitý talíř, ztracený šroubek ....) budeme předepisovat náhradu škody, tak za chvíli nebudeme mít s kým pracovat (jak zaměstnanci tak i externisté)

  Samozřejmě i toto můžete probrat ve Škodní komisi (dávalo by mi to i logiku, pokud jí zřizenou máte a případné škody způsobené zaměstnanci by se v ní projednávali), někdo se bude snažit zatáhnout zřizovatele.   

• Nákup majetku a odpis

  24. 06. 2025

  Dobrý den, v květnu koupila naše PO dataprojektor v hodnotě 59.990 Kč a varhany v hodnotě 42.963 Kč. Obě věci jsem zaúčtovala na účet 022, ale neodepisuji žádnou z nich. Je to tak prosím správně? Děkuji.}

  Odepisovat musíte - jsou to movité věci a patří určitě mezi povinně odepisovaný majetek. Je ale jen naprosto legální zvolit si frekvenci odpisu v průběhu roku. Tedy můžete odpisovat měsíčně (odpisy zahajujete od června 2025), stejně tak ale můžete odepisovat čtvrtletně či ročně (takže je plně legální zaúčtovat například odpis až v prosinci - s tím, že zase bude vypočten jako odpis za červen - prosinec). Tedy toto je na Vás.

  Z praktických důvodů - kvůli průběžnému sledování výsleku hospodaření (jak jsem "na tom") a průběžné tvorba fondu investic, upřednostňují PO zpravidla měsíční frekcenci zaúčtování odpisů (není to ale povinnost). 

• šablony

  24. 06. 2025

  Ale v rámci své registrace, bych vás chtěla požádat o konzultaci postupu účtování šablon OP JAK. Šablony pro MŠ a ZŠ II - priority 2 - Vzdělávání
  Temín: 2/2025 - 1/2027
  
  Škola obdržela rozhodnutí 02/2025
  Účtovala jsem - vznik podmíněné pohledávky 955/999
  Přijatá záloha 03/2025
  241/472
  999/955
  
  Náklady - průběžně
  5xx/321
  
  Ke konci každého měsíce interním dokladem proúčtovávám čerpané prostředky
  388/672
  
  
  A teď bych potřebovala poradit, co s prostředky, které do 31. 12. 2025 nevyčerpáme.?
  
  A co s nimi dál k 1. 1. 2026 a následně k 31. 12. 2026 a 1. 1. 2027.?
  A postup učtování po ukončení projektu.?}

  Prvotně bych Vám chtěl navrhnout, abyste se podívala na dokument "Transfery v podmínkách PO" z 10. 7. 2024.  Od strany 37 se věnuji problematice provozních dotací spolufinancovaných z prostředků EU - popisuji zde jednotlivé varianty zaúčtování (protože neexistuje jedna varianta - těch možností je tady více  - ty varianty vznikly kvůli tomu, že se snažíme splnit nesmyslný požadavek zákona č. 250/2000 Sb. a nevyčerpané prostředky dávat do rezervního fondu). Na konci je i pasáž věnovaná situaci, kdy je dotace v cizí měně.

  Takže nyní jen stručně - nemá cenu abych nyní obecně opisoval to, co najdete v tom dokumentu:

  - předpis na podrozvahu OK

  - přijatá záloha - za mne OK

  - náklady OK

  - měsíční zaúčtování 388/672 - je to možné. Jen tady prosím věnujte pozornost tomu, že se nám do stále více dotací dostává to, že nárok na dotaci nám nezakládá to, zda jsem přesně spotřeboval určitý náklad (tedy mám 5xx a tu kryji 672), ale že splním nějaký věcný cíl - třeba někdo vycestuje na 14 dní a tím vznikne nárok na nějakou částku bez ohledu na to, jaké náklady byly vynaloženy. Upozorňuji na to kvůli tomu, že to sice nic nemění na použitých účtech, ale je to o tom, jakou hodnotu dáme na tu 388 a případně v jakém okamžiku.

  - prostředky které nevyčerpete na konci roku (tedy záloha převyšující náklady - respektive to, co zaúčtujete na 388) se mají dostat do rezervního fondu - já jsme zastánce varianty 401/414 (vysvětluji v daném dokumentu), častěji se ale setkáte v praxi s jinými technikami. Popisuji to v dokumentu, na který se odkazuji. Prosím vyberte si variantu, která se Vám jeví jako nejvhodnější.

  Vyúčtování - pokud budete mít nároky postupně zachycené na 388, tak uděláte 346/388 (podle toho, jak jste udělali vyúčtování - respektive jak Vám bylo akceptováno) a zúčtujete zálohu 472/346. Pokud je záloha vyšší - tak vracíte 241/472 (pro volbu účtů ale závisí na technice zaúčtování převodu na rezervní fond), pokud je doplatek tak inkasujete MD 241/Dal 346.

• Darovací smlouva na převod investičního majetku

  24. 06. 2025

  Dobrý den,
  obdrželi jsme od zřizovatele darovací smlouvu na gravírovací stroj v hodnotě 296 490,98 Kč .
  Dárce touto smlouvou bezplatně převádí předmět smlouvy do vlastnictví obdarovaného.
  Jak mám prosím postupovat při jeho odepisování.
  
  děkuji za odpověď}

  Pokud není dárce vybrannou účetní jednotkou (kraj, obec ...), což asi není, mám dar ocenit reprodukční hodnotou - tedy za co by se takový stroj pořídil s přihlédnutím k jeho stavu v době darování. Může nám pomoci samozřejmě cena uvedená v darovací smlouvě (pokud dává smysl). Tady bych chtěl upozornit, že se někdy do smluv chybně dává pořizovací cena u dárce (tedy za kolik se to třeba u firmy, která stroj daruje pořídilo před 6 lety) - to ale není hodnota daru. Píši to i proto, že se klidně může stát, že se tam napsala sice hodnota 296 tis. Kč, ale je to starý stroj, který by se nyní pořídil třeba za 30 tis. Kč (když se podíváte na Bazoš ...) no a potom bych měl účtovat o pořízení DDHM daru

  Takže moc se přimlouvám, aby se do darovacích smluv dávala hodnota odpovídající stavu k datu darování. Pokud to bude takto uděláno (a hodnota daru převyšuje 40 tis. Kč), tak hodnotu daru zaúčtuji MD 042/Dal 401 a dále to zařadím do majetku. Věcný dar není podle současných předpisů investičním transferem a proto nepoužiji účet 403.

  Když se to následně bude odepisovat, tak jen účtujete standardní odpisy 551/082 a 401/416 (v plné výši).

  Pouze pozor z hlediska daně z příjmů - pokud při přijetí aplikujete osvobození od daně z příjmů, nebudete moci uplatňovat daňové odpisy (což by mohlo vadit, pokud byste třeba ten stroj využívali ve větším rozsahu k doplňkové činnosti)  

• Odměna při nákupu - zboží za 1 korun

  24. 06. 2025

  Předmět: Dotaz na zaúčtování faktury – odměna za nákup (zboží za 1 Kč nebo zdarma)
  
  Dobrý den,
  
  obracím se na Vás s dotazem ohledně zaúčtování faktury, na které jsme obdrželi zboží za symbolickou cenu 1 Kč nebo zdarma jako odměnu za předchozí nákup.
  
  Jedná se o marketingovou akci dodavatele, kdy jsme po splnění určitých podmínek obdrželi produkt za zvýhodněnou cenu.
  
  V příloze bychom rádi zaslali sken konkrétních faktur, ale nelze vložit, proto se pokusím stručně dané faktury popsat:
  dálkoměr za 2150,-
  aku vrtačka za 3749,-
  odměna - akumulátor zdarma
  nebo
  vysavač za 25490,-
  k tomu set kartáčů za 1 Kč (hodnota je 3990,-)
  
  Předem děkuji za pomoc a Váš odborný názor.}

  Tohle je obecně problém. Můj pohled na věc je takový, že v těchto případech není žádná sleva zadarmo (tedy neúčtovat o tom jako o daru, ale rozpočítat to mezi zbývající věci). Takže třeba když mám akci 1+1 zdarma a stojí ten jeden kus 5 000 Kč (a jeden je zdarma), tak jsem zastánce účtovat pořízení dvou věcí za  2500 Kč. No a tento princip bych se snažil promítnout i do Vámi řešených situací. 

  Tedy, že bych se na to měl dívat tak, že se třeba v prvním případě pořídil:

  - dálkoměr

  - aku vrtačka

  - akumulátor (pokud je samostatný a není jen k vrtačce - ale je to třeba s možností použít to i k dalším věcem)

  Měl bych si potom odhadnout, že akumulátor by stál 1000 Kč najdu si to třeba na wrebu) a potom si to alikvotně rozpočítat (poměrem těchto cen) mezi všechny tři věci - tedy výsledkem by byla nižší cena za dálkoměr, nižší za vrtačku a nějaká hodnota přiřazená akumulátoru. Součet by byla hodnota faktury celkem.

  U toho vysavače - on ten přístup je podobný s tím rozdílem, že u vysavače kartáče a hubice asi zpravidla zaúčtujeme jako součást jeho ocenění. Takže je mi jedno, zda něco budeme rozpočítávat, prostě pro mne to bude vysavač za 25 490 Kč (a případné příslušenství si napíši na kartu majetku - pokud je to příslušenství k tomuto vysavači).

• platební karty

  23. 06. 2025

  Dobrý den,
  v naší organizaci využíváme platebních terminálů k platbě kartou od našich zákazníků. Zákazníci nám platí za širokou škálu zboží a služeb (ubytování, prodej vstupenek, prodej upomínkových předmětů atp.)
  
  Při prodeji účtujeme 324/602, popř. 604 na základě týdenních nebo měsíčních uzávěrek.
  Při příchodu peněz do banky účtujeme 241/324.
  
  Po předchozí paní účetní nám zůstal na účtu 324 přebytek cca 60 000,- Kč, který se táhne již z let 2014-2016. Vznik tohoto přebytku se již nedá dohledat, jelikož některé materiály již byly skartovány.
  Pravděpodobně peníze na účet přišly, ale nebyly k nim vytvořeny doklady. V této době firma ještě nevyužívala žádný ubytovací program, čili je předpoklad, že by tento přebytek mohl vzniknout zde. Ale samozřejmě tento přebytek mohl vzniknout i kdekoli jinde.
  Jak máme naložit z tímto přebytkem?
  Děkuji za odpověď.}

  Podle mne máte jedinou možnost - zaúčovat 324/649 (a správně se to již mělo udělat před několika lety).

• Zahraniční cestovní příkaz

  20. 06. 2025

  Pěkný den, obracím se na Vás s dotazem, naše škola každý rok organizuje zahraniční zájezd (většinou do Velké Britániecíl cesty). Žádné přijaté faktury škola neobdrží, škola pouze řeší stravné a kapesné učitelům v CP
  
  Zájezd byl organizován na 7 dní od 24.5.-30.5.2025
  1) 24.5.Výjezd z ČR ve večerních hodinách od 17:00-23:00 hod vznikl nárok na tuzemské stravné v prvním pásmu, tzn. Plné stravné ve výši Kč 166,-- (výše upravená zřizovatelem),
  2) 24.-25.5.Během noci se žáci přesunuli přes Německo od 23.01-5.00 hod,
  6 hodin, výpočet:sazba stravného ze 45 EURO, adekvátně sníženo na 15 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 25.5.= 24,91, tzn. = výpočet 523,--
  3) 25.5. pak se přesunuli do Belgie, tj. 5.01hod – 16 hod
  Tj. 11 hodin, výpočet : sazba stravného z 50 EURO, adekvátně sníženo na
  17 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 25.5. = 24,91, tzn. = výpočet 581,--
  4) 25.5.-26.5., pak se přesunuli do Francie, tj. 16.01 hod – 8 hod (přespání)
  Tj. 16 hodin, , výpočet : sazba stravného z 50 EURO, adekvátně sníženo na
  17 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 25.5. = 24,91, tzn. = výpočet 581,--
  Krát 2 dny = výpočet 1 162,--
  5) 26.5. příjezd do Velké Británie v 10 hodin= tj. celkem 14 hodin ve Velké Británii
  27.5.-28.5. = celkem 48 hodin ve Velké Británii
  29.5. odjezd z Velké Británie ve 22 hodin, tj. 22 hodin ve VB
  Výpočet : sazba stravného 45 GBP, 1. den ponížen, jinak v plné výši, pčipočteno kapesné, použit kurz ze dne 26.5. =29,63, tzn. = výpočet 6 845,--
  6) 29.5. ve Francii do 24 hodin, tj. 2 hod, nevznikl nárok na stravné
  7) 30.5. v Belgii do 2.59hodin, tj. 3 hod, nevznikl nárok na stravné
  8) 30.5. v Německu do 8.59 h , tj. 6 hod, výpočet: sazba stravného 45 EURO, adekvátně poníženo na 15 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 30.5. Kč 24,93, tzn. = výpočet Kč 524,--
  9) 30.5. překročení hranic z Německa do ČR ve 9 hodin, příjezd na místo v 19 hodin, plné stravné ve výši Kč 166,--
  Celkem bude vyplaceno cestovné : 9967,--}

  Děkuji za doplnění - nedostali zálohu, je dohodnuto, že budou vyplaceny Kč.

  V tomto případě musíme nejprve vyřešit kurz - § 184 Zákoníku práce:

  Při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183 s tím, že pro přepočet měn se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den nástupu zahraniční pracovní cesty.

  Musíme tedy provést přepočet kurzem ČNB ze dne 24. 5. - respektive 23.5., protože 24.5, byla sobota. Euro je 24,91 a Libra 29,702 (pro všechno stravné budete mít tento jednotný kurz).

  teď k nároku za jednotlivé dny:

  24. 5. - vznikl nárok na tuzemské stravné (doba trvání delší než 5 hodin) a zahraniční část kratší než 5 hodin - tedy nárok na tuzemské stravné tak jak uvádíte.

  25.5. - pokud správně chápu, jeli Německem (5 hodin), Belgií (11 hodin) a Francií (8 hodin)- §170 odst. 2 - stravné určuji podle státu, ve kterém byl nejdéle.  Pro Francii máme 50 Euro

  26.5- - nejdelší čas je VB - takže 45 liber

  27., 28., 29 - Velká Británie - takže vždy 45 liber

  30.5. - máme nárok zahraniční (9 hodin - nevětší část je Německo) - takže souhlas s 1/3 ze sazby Německo - 15 Euro a dále tuzemská do 12 hodin - nárok těch 166 Kč.

   K těm zahraničním přičítáte kapesné - tak jak jste si stanovili (maximum je 40 % zahraničního stravného)

• Cestovné

  20. 06. 2025

  Dobrý den,
  
  je nějaká výjimka, kdy nelze vyplatit cestovné ze státního rozpočtu ( UZ 33353).
  
  Děkuji}

  Omlovám se, ale tento dotaz neumím řešit - to je již o dotačních podmínkách a nastavení, které náklady lze hradit z konkréních dotací. Jinak obecně - logicky musí vznikat situace, kdy škola cestovné nemůže hradit z dotace na přímé vzdělávání - například škola mající rozsáhlejší doplňkovou činnost může mít cesťák v sovislousti s ní - potom to logicky nemůže hradit z tohoto UZ. Potom může dělat i jinou hlavní činnost než "školu"  - opět logicky v těchto činnostech může vznikat nárok na cestovné, ale nemůže být hrazen z dotace na přímé vzdělávání.

  Dále jsou i logické situace, kdy cesťák budu hradit ze speciálních dotací - pokud je to třeba pracovní cesta jasně sovisející s Erasmem, asi bych se měl prvotně snažit to uhradi z dotace ERASMUS ....

  Takže umím jen odpovědět takto obecně (dotaz Vám nepočítám). 

• Nákup investice

  19. 06. 2025

  Dobrý den
  Jsme příspěvková organizace ZUŠ chtěli bychom koupit investici varhany v hodnotě 450.000Kč.
  V rezervním fondu máme 100.000Kč.
  Investiční fondu máme 100.000Kč
  Na běžným účtu máme 600.000Kč.
  Je možno tento nákup zrealizovat, když máme vlastní finance?
  Nebo musíme počkat do dalšího roku ze zisku naplnit rezervní fond a z rezervního fondu převod do investičního fondu se souhlasem zřizovatele, pak realizovat investici?
  Je ještě nějaká jiná možnost?
  Předem děkuji za odpověď}

  Zatím máme stále nastaven režim, kdy na zaplacení nvestice musíte použít prostředky ve fondu investiv. Takže abyste si koupili a zaplatili varhany za 450 000 Kč, potřebujete mít ve fondu investic 450 000 Kč.

  Ve Vašem případě - můžete požádat zřizovatelel, aby odsouhlasil posílení fondu investic z rezervního fondu - tedy tím byste dostali do fondu investic dalších 100 000 Kč.

  No a potom musíte dořečšit zbytek - například by to muselo být tak, že se dohodnete se zřizovatele, aby poskytl investiční příspěvek ve výši 250 000 Kč (a případně o stejnou částku snížil provozní příspěvek - pokud Vám peníze v provozu přebývají). Další alrternativou je čekat až na rok 2026 a při rozdělování zisku za rok 2025 si nechat převést peníze do rezervního fondu a potom hned posílit se souhlasem zřizovatele fond investic z rezervního fodu - to by ale znamenalo odsun nákupu nejdříve na jaro 2026.

• Reklamní předměty

  19. 06. 2025

  Dobrý den
  Jsem příspěvková organizace ZUŠ. Chtěla jsem se zeptat, zda můžeme koupit reklamní předmět do 500,--Kč (tužky, hrnky, trička,… opatřeny logem školy)? A dát tyto reklamní předměty návštěvám? V daňovém přiznání se to nějak zohledňuje?
  Předem děkuji za odpověď}

  Být na Vašem místě, domluvím se se zřizovatelem (ve vztahu k tomu, zda se to může). Příspěvková organizace totiž podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmí poskytovat dary s výjmkou darů z FKSP (viz §37). Takže někdo má striktní pohled - pokud někomu dáte propagační předmět je to dar a pokud někomu dáte byť jen propagační předmět, porušujete zákon č. 250/2000 Sb.

  Nicméně pragmatičtěji uvažující zřizovatele chápou, že v některých případech je poskytnutí určité věci zdarma spojeno s běžným provozem organzace (můžeme se bavit o tom, že třeba v divadle je běžné, že při premiéře dostane režisér či představitel hlavní role květinu). Stejně tak mohu být třeba knihovna a je normální, že na den otevřených dvěří si natisknu třeba záložky a rozdávám je návštěvníkům. Takže někdo to nebere tak striktně a akceptuje, že v určitém rozsahu se takovéto věci poskytují.

  Já nemohu za Vašeho zřizovatele hovořit - je potřeba se s ním domluvit, jaký přístup má. Protože pokud striktní, že se prostě dary poskytovat nesmí, tak to bude mít legislativně podložené a nemáte šanci to obhájit. Potom bych toto skutečně být Vámi neobjednával - nestojí za to se potom hádat.

  Z hlediska daně z příjmů to budou zpravidla nedaňové náklady - budou totiž většinou souviset s činnostmi, které nejsou předmětem daně (takže se to vyloučí většinou v nedaňových nákladech - v rámci příslušné činnosti - na ř. 40).

   

• Doplňková činnost

  19. 06. 2025

  Dobrý den
  Jsme příspěvková organizace ZUŠ ve zřizovací listině máme povolení doplňkové činnosti – pronájem nebytových prostor, zisk má být použit pro hlavní činnost PO.
  Musí být živnostenský list?
  Účetnictví vedu odděleně, výnosy-pronájem, náklady-kalkulace(elek,plyn,….) ke konci roku budeme mít z pronájmu zisk. Musí se tento zisk převést do následujícího roku a použít pro hlavní činnost PO? Nebo mohu ještě z toho zisku tentýž rok koupit reklamní tužky, hrnky, trička pro děti jako dárek (nebo cokoliv?) a vše účtuji na středisko doplňkové činnosti?
  Daňové přiznání, kam tento zisk budu uvádět a platí se z něho daň?
  Předem děkuji za odpověď}

  K jednotlivým dotazům:

  a) živnostenský list - prostý pronájem nemovitého majetku není živností - tedy živnostenský list na tuto činnost mít nebudete

  b) není sebemenší problém používat zisk z doplňkové činnosti průběžně - což se běžně projeví tak, že potom v rámci závěrky běžného účetního období máte v doplňkové činnosti zisk a v hlavní činnosti ztrátu. Stejně tak můžete mít zisk v doplňkové i zisk v hlavní ... - tedy jako když byste si ten zisk z DČ nechávali do dalších let.

  c) když z toho zisku ale něco nakoupíte pro hlavní činnost, tak tyto nákupy samozřejmě nákladově musíte směřovat do hlavní činnosti. Tedy ne do doplňkové. V doplňkové činnosi budou jen ty náklady, které nějak souvisí s tím, že realizujete pronájem (může to být třeba nějaký podíl energií, oprav ....). Není nákladem doplňkové činnosti ale úhrada nákladu, který byl z DČ financován.

  d) příjem z nájmu je předmětem daně vždy (bez ohledu na to, zda je to v hlavní nebo doplňkové činnosti). Tedy nelze to vyloučit ze zdanění. Pokud budete mít například výnosy z nájmu 400 tis. Kč a k tomu přiřaditelné náklady 150 tis. kč (z toho 20 tis. Kč nedaňové), vyjde Vám z této činnosti základ daně ve výši  270 tis. kč. No a následně můžete uplatnit odčitenou položku podle §20 odst. 7 (300 tis. Kč), nebo slevy na dani (zaměstnanci - invalidi).. . - prostě je to daňový základ jako každý jiný. 

  Konkrétní příklady ke zdanění - prosím podívejte se na dokument "Dań z příjmů u příspěvkových organizací - aktualizace 2020" - z 8. 1. 2021 - máte tady popis stanovení daně  včetně vyplňování daňového přiznání s příklady. 

• Dotace z SZIF

  19. 06. 2025

  Dobrý den, v roce 2024 jsme zažádali o dotaci na projekt rozvoje venkova v rámci strategického plánu SZIF.V tomto roce jsme uhradili fakturu za tři herní prvky, skluzavku lanový prvek a houpačku. Všechny prvky přesáhly 40 000 Kč. Všechny prvky byly zařazeny do užívání po úhradě faktury. Celková částka je 397 654 Kč. Dle dohody s SFIZ máme způsobilé výdaje 397 654 Kč a dotace bude 70 % - 278 357 Kč. Příspěvek EZFRV je 35 % a příspěvek z národních zdrojů je 180 933 Kč- 65 %.(dotaci obdržíme po kontrole z SZIF). Prosím jak účtovat? Děkuji.}

  Pokud správně chápu z dotazu, tak pořízení majetku bylo v roce 2024 (tedy MD 042/Dal 321, úhrada MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401). A samozřejmě zařazení do majetku.

  Nevím jestli jste již v roce 2024 měli rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pokud ano, již v roce 2024 jste měli účtovat MD 388/Dal 403 ve výši 278 357 Kč. Hodnotu 403 pak přiřadit ke kartám majetku a začít rozpouštět do výnosů v alikvotní výši proti odpisům.

  Je ale také možné, že rozhodnutí o dotaci máte až z roku 2025 - potom by to byla dodatečně přiznaná dotace - účtovali byste až v roce 2025 - klidně zase 388/Dal 403, dotaci přiřadili na kartu majetku, spočítali aktuální transferový podíl a začali rozpouštět dodaci do výnosů od aktuálního data (tedy nevadilo by, že by to bylo třeba již zařazeno do majetku před 8 měsíci a nějaké odpisy by tam naběhly). Pokud těch 35 % je před vyúčtováním, tak bych je zachytitl MD 241/Dal 374 a MD 401/Dal 416.

  Následně by bylo asi vyúčtování - MD 346/Dal 388 (celá částka dotace) a MD374/346 (těch 35 %). No a následně doplatek MD 241//Dal 346 a MD 401/Dal 416.

  Odpisy účtujete klasicky MD 551/Dal 08x a k tomu v alikvotní výši (tedy transferový podíl x odpis) rozpouštíte dotaci - MD 403/Dal 672 a na rozdíl 551 a rozpuštěné 403 účtujete tvorbu fondu investic MD 401/Dal 416.

  Tak nevím, jestli jsem odpověděl dostatečně na to, co Vás trápí - případně se mi ozvěte na e-mail. 

• Poskytování stravenek

  19. 06. 2025

  Dobrý den, poskytujeme v naší příspěvkové organizaci našim zaměstnancům stravenky. Tyto stravenky jim vydáváme dopředu - na začátku měsíce na daný měsíc s tím, že je dostávají v počtu pracovních dní v tomto měsíci a tento počet je vždy snížen či zvýšen o směny v minulém měsíci (nepřítomnost, dovolená, směny navíc atd.). Rádi bychom to změnili a vydávali stravenky až zpětně podle skutečně odpracovaných směn. Podle našich zjištění tento způsob využívá většina organizací a firem. Náš dotaz zní, zda je v pořádku vydávat stravenky zpětně nebo se striktně musí vydávat dopředu a podle jakých právních předpisů?
  Děkujeme za odpověď.}

  Nic nebrání stravenky vydávat zpětně - je to naprosto legální a já v tom nevidím problém.