Dotazy

Jsme střední škola, zřízená krajem. Bude se tisknout kniha o okolí a i my v ní budeme mít stránku o naší škole. Knihu budeme kupovat, asi 100 výtisků. Následně budeme dávat třeba zahraničním návštěvám nebo si třeba zaměstnanci knihu odkoupí. Jak evidovat nákup knih? Přes účet 112 a spotřebu pak přes 501? Jak by byl nejlepší postup? Jak správně doložit inventuru účtů oprávek 081, 088 ...?

To, jestli budete účtovat přes účet 112 nebo budete dávat do spotřeby (bez jakéhokoliv sledování na sklad) záleží na vašem rozhodnutí.

Pokud je to větší finanční objem, tak já mohu jen doporučit, abyste to nepovažovali za zásoby, které jsou dávány do spotřeby bez jejich nějaké "skladové evidence" - tedy abyste zvolili buď systém účtování A (tedy účtovat přes 112 a následně postupně spotřebu na 501 podle skutečnosti) nebo B - tedy do 501 s tím, že budete na konci roku ale podle zůstatku účtovat 112/501 (tedy zůstatek navedete na sklad). Jen ještě poznamenávám - pokud by se ta kniha v ojedinělých případech prodávala, tak bych účtoval o výnosech z prodaného materiálu (644) a nákladech na prodaný materiál (544). - tedy u systému A by to bylo MD 544/Dal 112 (u způsobu B by to bylo MD 544/Dal 501).

Oprávky 081, 082 - to je o soupisu majetku, kde jsou na jednotlivých položkách uvedeny zůstatky oprávek, které samozřejmě navazují na jednotlivé karty majetku. U 088 tím, že odepisuji na úrovni 100% při pořízení z hodnoty 028, by fakticky měl stačit soupis majetku na 028 s tím, že by se měla 088 = 028.

Dobrý den, prosím Vás, jak je to s platbami kartou patřící zaměstnanci. Jde mi o částky s haléři, které pokladní organizace matematicky zaokrouhlí. Je zde nutné, aby se vše, co jde přes pokladnu platilo v hotovosti, aby částka byla zaokrouhlena obchodem a mohla se tak v pokladní knize vykázat přesná částka z účtenky? Jak je to s klientskými kartami (sbírání bodů z nákupů, kde je pak na účtence uvedeno číslo klientské karty, někdy i jméno, s počtem nasbíraných bodů), může je zaměstnanec používat za nákupy pro organizaci? Děkuji.

Toto není nikde výslovně upraveno - někdo říká, že by se nemělo platit soukromými kartami, nicméně je to nereálné toto potlačovat. K té záležitosti haléřů - já za sebe bych doporučoval akceptovat platby kartou s tím, že klidně budu mít doklad na haléře a proplatím na jeho základě zaměstnanci částku v celých Kč (osobně by mi nevadilo ani matematické zaokrouhlování, někdo si to nastavuje tak, že automaticky zaokrouhluje směrem na Kč dolů tak, aby někdo nenapadal organizaci za to, že proplatila větší částku než byla skutečně zaplacena zaměstnancem).

U těch klientských karet - zase požádal bych o rozumný "přístup" - pokud to nepovede k nějakému znevýhodnění organizace, tak v tom nevidím problém. To, že zaměstnanec má v této souvislosti nějaký benefit určitých bodů, tak si myslím, že pokud se nejedná o nějaký manipulativní excess (tedy, že je nakupováno dráž s tím, že zaměstnanec si díky drahým nákupům někde získává výraznou slevu), tak bych to neřešil. Ve standardním režimu organizaci nepoškozuji .... Berte to ale prosím jako názor - nikde to není výslovně upraveno.

Je možno z FKSP zaplatit zaměstnanci kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách? Je to kurz, bez kterého nemůže vykonávat práci v sociálních službách, souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Někdo říká, že ano, jiný že z FKSP lze přispívat jen na kurzy jako je např. háčkování, angličtina - činnosti které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Zkoušel jsem to hledat, ale nemám jednoznačnou odpověď. Zkoušel jsem to dohledávat, včetně důvodové zprávy k novele vyhlášky z roku 2010, která to vzdělávání zavedla jako jeden z možných způsobů čerpání FKSP.

Nicméně důvodová zpráva pouze uváděla:

Navržená úprava rozšiřuje v duchu vyhlášky možnost použití prostředků z FKSP o oblast vzdělávání při současném respektování účelu a smyslu fondu kulturních a sociálních potřeb.

Já bych se přesto chytil ale toho "účelu a smyslu fondu" - jedná se o benefit pro zaměstnance. Tedy aniž bych to mohl doložit přímo textem vyhlášky, tak smyslem by mělo být hradit výdaje mající charakter benefitu pro zaměstnance, nikoliv výdaje, k jejichž úhradě je povinen zaměstnavatel v rámci péče o pracovníky (tedy třeba povinné vzdělávání sociálních pracovníků ...). Takže já bych určitě se přikláněl, že z FKSP nemá být hrazeno vzdělávání, které je nezbytné pro výkon práce daného pracovníka u zaměstnavatele. 

Dobrý den, lze účtovat výměnu jednoho z disků datového úložiště jako "opravu výměnou", tzn. na účet 511 ae?

To si myslím, že by možné bylo - pokud tím nějak zásadně nenavyšuji paměťovou kapacitu, tak souhlas s 511.

Dobrý den, jsme PO a trošku tápu s přídělem do FKSP. Pokud nekmenový zaměstnanec pracuje na DPP netvořím, ale když je to kmenový zaměstnanec, který má ještě dohodu na jinou práci ? také netvořím FKSP? anebo když je dohoda o pracovní činnosti a DPP nad 10.000,- odvádí se soc.pojištění také ne? Děkuji za pochopení a vstřícnost :-)

Musíte vyjít z definice §2 odst. 2 vyhlášky FKSP. 

(1) Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť.

Tedy je to z objemu zúčtovaných na platy nebo mzdy. U dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce se jedná o "odměny z dohod" - ty nejsou v odst. 1 uvedeny, a proto se z nich FKSP netvoří. Je mi celkem jedno, zda je to třeba DPP nad 10 tis. kč nebo dohoda s nějakým kmenovým zaměstnancem. 

Dobrý den, prosím o zaúčtování případu, kdy jsme odstranili značné opotřebení a poškození dveří, zárubní, stěn v provozu domova pro seniory. Zvolili jsme místo nátěru, častého malování materiál - (vč. montáže) tzv. polepy, které zvýší mechanickou ochranu výše uvedené. Jedná se o opravu nebo technické zhodnocení. Děkuji

Tak, jak to popisujete, tak došlo ke zlepšení vlastností daných dveří a zádveří (lepší odolnost materiálu) - takže striktně vzato toto odpovídá technickému zhodnocení (byť vím, že by to většina lidí asi nechala jako opravu)

Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat - výběr z bankomatu 29.3. , vklad do pokladny 29.3. (doklad z banky 29.3.) ALE na bankovním výpise k 31.3. tato transakce není (je ve výpise až 1.4.). S mínusem u účtu 262 mi neprojde uzávěrka. Děkuji

V těchto případech se to dělá tak, že se 262 zúčtuje na závazek - použil bych účet 378 (je to závazek vůči bance - peníze již byly vybrány, banka si ale strhla peníze z účtu až v dubnu).

Dobrý den, jsme příspěvková organizace kraje, která se zabývá rozvojem kultury v regionu a v rámci své činnosti má vyhodnocování případných soutěží, na které ji přispívá kraj. Funguje to tak, že v rámci příspěvku od zřizovatele obdrží cca peníze na přerozdělení ceny (jedna cena se pohybuje v rozmezí 15-25 tis.). PO zakoupí případně ocenění např. televizi atpod. s tím , že předá na základě předávacího protokolu výherci. Jak postupovat v rámci účtování? Jak interpretovat, že se nejedná o dar, který výherci poskytuje. PO účtujeme od letošního roku, v minulém roce je na dané upozornila finanční kontrola, že je vlastně špatně a nyní po nás chtějí znát řešení, které bude nenapadnutelné. Bohužel v daném nemáme zkušenosti. Předem děkujeme za zodpovězení jak správně zaúčtovat a objasnit předání tzv. darování. Evidenci takto pořízeného majetku. Pěkný den.

Tak na toto odpovědět neumím. Příspěvkovým organizacím je skutečně zakázáno darovat. V praxi samozřejmě k darováním dochází a snažíme se to skrývat pod nejrůznější výhry v soutěžích apod. Nicméně věcně jsme skutečně na pomezí daru a já bych se tomu snažil u té PO vyhnout.

V minulosti jsme se snažili se SMO, aby se zákon 250/2000 Sb. upravil tak, že poskytovat dary by bylo možné se souhlasem zřizovatele (respektive v tomto případě dokonce by to bylo z pověření zřizovatele, který od vás takovouto aktivitu očekává). Byli jsme ale odmítnuti s tím, že je to nežádoucí (je mi z toho smutno, protože to vlastně znamená, že MF nás chce chránit před sebou samými - tedy, že PO nemají poskytovat dary, byť by to bylo výslovné přání zřizovatele ...).

Takže nenapadnutelné řešení neexistuje - respektive jedinou možností podle mne by bylo, že byste ty soutěže administrovali s tím, že vlastní nákup věci by realizoval kraj a vy byste cenu předávali jeho jménem (tedy o daru byste ani neúčtovali - jak o nákupu, tak i jeho "spotřebě" - toto by měl u sebe zaúčtováno kraj).  

Dobrý den, jsme PO zřizovaná KU, účtujeme v plném rozsahu. Doposud jsme KU odváděli příjem za prodaný majetek. KU stanovil, že se ocenění reálnou hodnotou svěřeného majetku určeného k prodeji nebude provádět za předpokladu, že cena prodeje bude do100 tis. Kč - jako nevýznamná informace. Od 1.4.2019 nám změnil zásady a příjmy z prodeje majetku jsou příjmy naše. Mohu si také stavnovit hranici významnosti pro ocenění reálnou hodnotou? (nepodařilo se mi žádný odkaz na toto najít). Pokud hladina významnosti stanovit nelze, bude se tedy účtovat přecenění reálnou hodnotou dle dotazu 8/10 2018 - prodej majetku. Budeme prodávat také auto, v tuto chvíli ještě nevíme za jakou cenu se nám ho podaří prodat. V jaké ceně a v jakém momentě budu tedy účtovat na 407 oceňovací rozdíl a na 036 DHM určený k prodeji? PC auta 512 109 Kč, zůstaktová cena 1 Kč, oprávky 512 108 Kč. Děkuji za odpověď

Oficielně skutečně v předpisech nikde nemáme výslovně uvedeno, že v případě nevýznamného rozdílu mezi předpokládanou prodejní hodnotou a ZC můžeme neaplikovat reálnou hodnotu. Dovozuje se to z nějakých obecných principů, v zásadě se k možnosti neocenit něco reálnou hodnotou vyjadřovalo i MFČR - viz například následující odpověď pracovníka MF, kterou citujeme také v naší knize "Majetek ...":

Dobrý den,

k Vašemu dotazu z hlediska působnosti odboru Účetnictví a audit lze konstatovat, že při oceňování  reálnou hodnotou za předpokladu že se jedná o nevýznamné částky lze použít ustanovení § 27 odst. 7) zákona 563/1991 Sb., a považovat za reálnou hodnotu ocenění dle § 25. Rovněž je také možné upravit ocenění reálnou hodnotou vnitřní směrnicí, kde si stanovíte kdy a za jakých podmínek nebude účetní jednotka při prodeji přeceňovat reálnou hodnotou, protože by náklady na toto řízení převýšily výnosy*.

 Stanovení této hladiny významnosti by bylo obecným právem - je jedno zda pro PO nebo USC - tedy dle mého názoru si danou hranici stanovit můžete. A teď k tomu druhému dotazu - "v jakém okamžiku". Tady jdeme právě po těch principech a pokud budete brát v úvahu myšlenku MF, s kterou do toho šli (co víme), tak dle jejich názoru bylo smyslem reálné hodnoty následně identifikovat, zda se prodej uskutečnil "pod cenou" nebo "nad běžnou cenou". Tedy myšlenka by byla taková, že již v okamžiku, kdy věc určím k prodeji, bych ji měl přecenit na nějakou objektivní hodnotu - třeba máte auto, podíváte se po autobazarech... a řeknete si, že toto vozidlo byste mohli prodat za 60 tis. Kč. Následně se ho snažíte prodat - pokud se vám to podaří třeba za 50 tis. kč, tak podle MF ukážete ve výsledovce, že se auto prodalo 10 tis. kč pod běžnou cenou, pokud za 70 tis. kč, tak zase budete 10 tis. Kč na běžnou cenou - tedy není to tak, že budete reálnou hodnotu stanovovat až v okamžiku, kdy se vám vozidlo podaří prodat. My tento cíl nepovažujeme za moc legitimní (vysvětlujeme to v knize "Dlouhodobý majetek ...."), ale pokud byste se tomu chtěla přizpůsobit, tak by to bylo, jak uvádím výše.

Náš pohled na věc je takový, že smyslem reálné hodnoty by mělo být spíše vyčlenění majetku, který je určen k prodeji a u něhož je pravděpodobné, že k prodeji dojde (třeba do roka) - abych řekl, jaký objem dlouhodobého majetku by se mi měl přeměnit na peníze. Tím najednou sklouzneme k tomu, že bychom to přecenění u majetku, kde je nejistota, zda se podaří realizovat prodej, dělali až v okamžiku, kdy máme dost důvodů se domnívat, že k prodeji skutečně dojde (v krajní situaci třeba až při uzavření kupní smlouvy) a ještě ve výši předpokládaného peněžního přítoku (za kolik si myslíme, že se majetek prodá). 

Je to ale skutečně o koncepci - nejhorší je, že v předpisech nikdy nedošlo k vyjádření cíle ocenění reálnou hodnotou - jen je to popsáno jako technika, ale chybí nějaké odůvodnění proč to dělat. 

Dobrý den, Mám otázku k správnému zaúčtování a evidování audiovizuálního díla: a) Na základě smlouvy o výrobě a užití autorského díla byl výroben a dodán dokumentární film a poskytnuta licence k jeho užití bez časového omezení. Cena je smlouvou stanovena na 40 tis. Kč, z toho 60 % je za výrobu díla a 40 % za poskytnutí licence. Víme, že tento film bude používán pouze po dobu krátkodobé výstavy (kratší než jeden rok) a pak bude archivován. Má takový film charakter dlouhodobého nehmotného majetku a jak se vypořádat s licencí? b) Na základě smlouvy o výrobě a užití autorského díla byl výroben a dodán dokumentární film a poskytnuta licence k jeho užití bez časového omezení. Cena je smlouvou stanovena na 160 tis. Kč, z toho 60 % je za výrobu díla a 40 % za poskytnutí licence. Jak správně tento případ zaúčtovat a evidovat? Film je pořizován opět pro krátkodobou roční výstavu.

Dotaz, který uvádíte, je velice spornou záležitostí. S tímto problémem jsem se potýkal v době, kdy jsem intenzivně řešil jedno divadlo a k vytvářeným divadelním představením byla pořizována nejrůznější licenční práva  - klidně na dobu neurčitou (ale vznikal i majetek pro scény apod.) - přitom průměrná životnost představení nepřesahovala 1 divadelní sezonu (ale zároveň se sem tam vyskytovala i úspěšná představení, která byla v repertoáru i několik let). Nakonec jsme se po velkém váhání dohodli, že s ohledem na průměrnou životnost představení kratší 12 měsíců nebudeme dané položky považovat za dlouhodobý majetek. Nicméně zdůrazňuji - je to velice sporné (jako vše u nehmotného majetku), neboť daná práva jsou skutečně poskytnuta třeba na dobu neurčitou, nicméně my víme, že to použijeme po kratší dobu.  Když jsme o tom uvažovali, tak naším argumentem pro řešení, které jsme zvolili, bylo promítnutí principu opatrnosti - tedy nenadhodnotit aktiva.

Takže pokud bych byl na Vašem místě a měl dostatečnou jistotu, že je sice pořizováno audiovizuální dílo s licenčním právem delším než 12 měsíců, nicméně objektivně využitelné po kratší dobu (tady podotýkám - že třeba nelze předpokládat další využití filmu mimo plánovanou výstavu ....), tak bych účtoval spíše o nákladu na účet 518 (v obou případech) a do majetku bych nic nenaváděl.

Pokud je reálné, že doba využitelnosti bude delší než 12 měsíců (třeba, že je to sice nyní plánovaná výstava na 1/2 roku, nicméně je dost pravděpodobné, že třeba bude v budoucnosti ještě obnovována...., nebo bude nějaká putovní po více místech republiky ...), tak bych o tom jako o nehmotném majetku účtoval a to v součtu poskytnutí licence a nákladů na výrobu díla.

Zdůrazňuji ale, že jsme na velice tenkém ledě - v obou variantách najdeme protiargumenty. 

Dobrý den, prosím o radu při pořízení DDHM pro kolektiv zaměstnanců z FKSP. Máme objednávku a následně zálohovou fakturu. Je možné účtovat zaplacenou zálohovou fakturu 314/243 a dále 412/321, 321/314 a zařazení 028/088? Nebo jen přes bankovní účet 412/243 a zařazení 028/088? Děkuji za odpověď.

Já bych preferoval tu variantu s využitím účtu 314 - aby se vyjádřilo, že druhá strana ještě nerealizovala dodávku. Tedy přesně jak popisujete v první možnosti .

Jsme střední škola, zřízená krajem. Na účet 649 účtujeme: druhopisy vysvědčení, náhrady škody od žáků, poplatek za přijímačky nanečisto, za použitý olej ze ŠJ. Nyní jsme slyšeli, že na tento účet má účtovat pouze náhrada škody od pojišťoven. Je to velká chyba v účtování? Kam bychom tedy měli účtovat tyto řádově malé částky? Za rok celkem činí asi 5 tis. Kč.

Já bych to za nějaký velký problém nepovažoval.

Na účet 649 se účtuje zbytek provozních výnosů, které nejsme schopni umístit na jiné účty. Takže třeba obecně náhrady škod - to není tržba za vlastní výkony organizace ... - ty se na tento účet určitě hodí a je jedno, zda je to od pojišťovny nebo od žáků. Stejně tak na tento účet určitě zaúčtujeme haléřové vyrovnání.

U druhopisů vysvědčení, poplatek za přijímačky nanečisto, ale i ten olej - tam to můžeme považovat za vlastní výkony organizace a třeba já bych to asi umístil na účet 609 (třeba u přijímaček nanečisto bych třeba já volil účet 602 ..).

Ale opakuji - rozhodně to nepovažuji za nějaký velký problém.

Jinak mohl by Vám pomoci dokument na stránkách z listopadu 2018 - řešící obsahové vymezení výnosů (máme i pro náklady, rozvahové účty ...) - je to v účetní metodice.

Dobrý den, jsme ZŠ - příspěvková organizace. U naší budovy ZŠ bude vybudováno hřiště. Nechali jsme si zpracovat a uhradili jsme projektovou dokumentaci (za použití investičního fondu), ale samotnou výstavbu bude hradit náš zřizovatel. Po domluvě budeme tuto projektovou dokumentaci převádět na zřizovatele, aby byla celá investice pohromadě a po dokončení dostaneme hřiště do výpůjčky. Jak správně zaúčtovat přijatou fakturu, použití IF, zařazení a následně vyřazení (převedení) majetku. Děkuji za odpověď.

DF na projektovou dokumentaci byste účtovali klasicky:

MD 042/Dal 321 a dále MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401.

Následně převod na zřizovatele bych na základě nějakého protokolu o předání projektové dokumentace zaúčtoval MD 401/Dal 042 (a zřizovatel by si to zrcadlově zaúčtoval u sebe MD 042/Dal 401)

Dobrý den Jsme základní škola, přísp. organizace. Vím, že o čipech pro školní jídelnu toho již bylo popsáno celkem dost. Ale jsou to situace, kdy se čip buď prodává nebo půjčuje na kauci. My budeme systém čipů nyní zavádět a pan ředitel chce čipy vydávat žákům zdarma - bez prodeje, bez kauce (zálohy). Je toto možné? Pokud jsou šikovní žáci a mají 1 kus a ten při ukončení vrátí, ale může se stát, že tento několikrát ztratí. A jak bude vypadat účtování? Dále si nejsem jistá s účtováním. Máme spoluúčast na pojistném plnění školních úrazů žáků.Musím účtovat na předpis, když se nejedná o fakturu, ale pojišťovna mi pošle oznámení? A bylo by to takto správně? 549/378 a 378/241? Moc děkuji za odpověďi

Samozřejmě je možné čipy i vydávat bez nějaké zálohy (kauce) - potom je to skutečně jednoduché - zůstane mi jen to pořízení čipů (nevím, zda zvolíte tu variantu s 902 s tím, že by byly dvě analytiky - 902 u žáků a 902 nevydaná... - to je podle mne takové nejpraktičtější). Předpokládám, že za určitých okolností ale bude pan ředitel chtít po žácích náhradu škody (pokud by čipy stále ničili) - tam asi 377/649 a inkaso pohledávky ...

Takže zrekapituluji - účtování by bylo naprosto stejné jako u těch čipů se zálohami s jediným rozdílem - nebyly by přijímány zálohy - vše ostatní by zůstávalo (účtování pohybu čipů).

Ano - předpis bych účtoval a udělal bych to stejně, jak uvádíte.

Dobrý den, máme v souvislosti s tzv. rozpočtem PO tento dotaz: Rada města schválila PO rozpočet ve struktuře podle syntetických účtů. Musí v průběhu roku rada města schvalovat jednotlivé změny schváleného rozpočtu? Vyplývá to ze zákona nebo to může nějakým způsobem upravit rada? V našem případě nevydala rada města k této věci žádný pokyn. PO tedy postupují tak, že v případě potřeby (např. překročení plánu nákladů na energie) provedou potřebnou změnu interně sami (kontrola správce rozpočtu). Je to tak v souladu se zákonem? Druhý dotaz se týká toho, zda plnění plánu (rozpočtu PO) musí schválit nějaký orgán města (RM,ZM)?

Ze zákona v této oblasti nevyplývá vůbec nic - takže bych ani nehovořil o tom, že něco je nebo není v souladu se zákonem. Hovořme o tom, že není proti zákonu, aby docházelo k interním úpravám rozpočtu - jsem ale zastánce toho, aby  v případě, že dám možnost příspěvkovým organizacím upravovat rozpočet, tak aby ten proces byl řízený (a právo nebylo úplně bezbřehé - to by asi bylo proti smyslu zákona) - tedy definoval bych oblasti, v nichž si PO mohou upravovat rozpočet samy a dále oblasti, kde musí dojít k souhlasu orgánu zřizovatele (rady) - třeba v oblasti dotací nějaké zásadní změny ve finančních objemech. Ale nikde to není definováno - znám PO, které si musí nechat odsouhlasovat od Rady  jakoukoliv změnu a také PO, které si všechny úpravy provedou samy a pokud po zřizovateli nechtějí více peněz, tak to zřizovatel vůbec neřeší.

Plnění rozpočtu - nikde není definováno, že by to zřizovatel (zde rada) musel schvalovat - podle mne je logické, aby se s plněním rozpočtu v rámci schvalování účetní závěrky seznámil, ale povinnost to není.