Dotazy

• Zdanění nepeněžního příspěvku z FKSP.

  03. 03. 2023

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat na zdanění nepeněžního plnění z FKSP zaměstnancům: 1) Zaměstnanec si čerpá příspěvek na rekreaci v částce 4.500,- Kč. Jakou částku zdaní? 2) Když zaměstnanec čerpá příspěvek z FKSP na stravování měsíčně cca 700,- Kč (hodnota potravin) za celý rok do výše 4.500,- Kč, jakou částku zdaňuje v tomto případě? Děkuji za odpověď.

  V obou dvou případech by se u zaměstnance mělo jednat o příjmy osvobozené od daně z přímů. U rekreace e limit 20 tis. Kč, u stravování limit ani není stanoven.

• Došlá faktura-z minulého období

  03. 03. 2023

  Dobrý den, jsme ZŠ zřízená Obcí. V březnu 2023 mi přišla upomínka na nezaplacenou fakturu týkající se roku 2022 ve výši 1149 Kč. Fakturu nemám zaúčtovanou v účetnictví r. 2022. Co s tím v roce 2023? Je po roční uzávěrce. Na FÚ jsem poslala Přiznání k dani z příjmů za r. 2022. Dlužnou částku zaplatím, ale jak zaúčtovat. Poradíte? Děkuji.

  Je to oprava nesprávnosti minulých let (fakturu jste měli mít zaúčtovanou do 2022, případně vytvořenou dohadnou položku ve 2022, ale asi se někde "zatoulala" - což není nic neobvyklého). Předpokládám, že je to faktura, která by se účtovala jako náklad (služba, spotřeba materiálu ....) - pokud by to bylo jinak, tak se prosím ozvěte na e-mail a účtování bychom upravili. 

  Nevím, kolik máte aktiva netto k 31. 12. 2022 (závěrky ještě nejsou zveřejněné) - podle předchozích výkazů se pohybujete kolem 2 mil. Kč.  Limit významnosti pro případné použití účtu 408 se u Vás pohybuje tedy kolem cca 6 tis. Kč (0,3% aktiva netto). Tedy jste do limitu pro použití účtu 408 (tedy účet 408 nemáte použít) a účtovali byste v roce 2023 na ten nákladový účet, kam se to mělo účtovat. Tedy pokud je to například služba, tak 518/321 ... a platba 321/241.

  Z hlediska daně z příjmů - předpokládám, že daň za rok 2022 Vám steně vychází "nula" - takže do přiznání roku 2022 bych nedělal nic a v roce 2023 bych to jen zaúčtoval na nedaňovou analytiku a striktně bych to vylučoval v přiznání za rok 2023 jako nedaňový náklad.

• Fakturace za prodej auta, účetní doklady

  02. 03. 2023

  Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC, nejsme plátci DPH. Prodali jsme motorové vozidlo, s kupujícím byla uzavřena smlouva o prodeji. Je nutné na prodej vystavovat i fakturu nebo jako účetní doklad postačuje uzavřená, v registru smluv zveřejněná smlouva? Vůz je zcela odepsán. Účtujeme správně ? Prodejní cena 311/646 Pořiz. cena 082/022 Prodejní cena 548/416 Dále bych se chtěla zeptat, zda můžeme proplácet v hotovosti peněžní prostředky za hudební produkci pouze proti podpisu vystupujícího "umělce". Množí se případy, kdy hudebníci nemají IČ a nejsou schopni nám vystavit doklad. Říkáme si, že by potom bylo možné vyplácet peníze v podstatě komukoliv a zacokoliv (třeba bych mohla zpívat i já :-)) a máme pochybnosti, zda se v tomto případě jedná o daňový náklad. Děkuji

  Jste neplátci DPH, nevystavujete tedy daňový doklad. Za těchto okolností není ani striktní povinnost vystavovat fakturu - byť je to asi většinovou zvyklostí - tedy jevilo by se to tak, že by mohla stačit i jen kupní smlouva. Má to ale jeden potenciální problém - uzavření kupní smlouvy je pouze navázáním právního vztahu. My máme ale účtovat o tom, že došlo k dodání (podle nějakého dokladu) - takže pokud bych měl smlouvu třeba z 27.2.2023 a došlo by k předání vozidla podle této kupní smlouvy dne 2. 3. 2023, tak bych pro zaúčtování měl dle mého názoru držet ještě předávací protokol a účtoval bych 2. 3. (podkladem pro účetnictví by byl předávací protokol a smlouva). Pokud by zároveň k datu podpisu smlouvy došlo k předání (a ze smlouvy by to vyplývalo), tak by mi smlouva dostačovala k zaúčtování prodeje vozidla (protože tím budu mít zdokumentováno dodání).

  Snad je to srozumitelné - jako podklad pro zaúčtování v těchto případech nestačí smlouva, pokud z ní nevyplývá, že zároveň s podpisem smlouvy došlo k dodání.

  Zaúčtování - v pořádku

  K tomu poslednímu - proplácení v hotovosti za hudební produkci (případně i jiná plnění) od nepodnikajících osob. Jde to - z dokladu musí být jasné, kdo peníze dostal, za co, mělo by být z jeho strany podpisem stvrzeno, že peníze byly přijaty (klidně na Vašem výdajovém pokladním dokladu). On striktně vzato žádný příjmový doklad vystavovat nemusí. Samozřejmě někdo udělá ještě to, že přílohou Vašeho výdajového dokladu bude třeba objednávka či jednoduchá smlouva ... .  Stejně tak ale upozorňuji, že by ani nebyl problém, pokud by daná osoba vystavila fakturu, nebo něco obdobného (samozřejmě nedaňový doklad). My nemáme nikde napsáno, že fakturu může vystavit jen osoba s IČ ....

• příspěvek zřizovatele

  01. 03. 2023

  Dobrý den, žádám o radu se zaúčtováním příspěvku zřizovatele na školní stravování dětí mš a žáků zš, a postup zaúčtování předpisu stravného v jednotlivých měsících. Škola obdržela od zřizovatele účelový příspěvek na rok 2023, vaří pro žáky ve vlastním zařízení. Děti na stravné neplatí žádnou částku. Děkuji

  Děkuji moc za upřesnění - je škoda, že zřizovatel nedefinovat přesnější podmínky (napříště bych to doporučoval - dokdy se vyúčtuje, kdy se zaplatí... - to je asi to nejmenší, ale zajímavé by bylo třeba i to, co se stane, pokud provaříte - zda i toto zřizovatel dofinancuje, nebo naopak pokud bude úspora ....).

  Nicméně logika by měla být, že toto je příspěvek s vyúčtováním. Uvádíte, že nyní poslal zřizovatel celou částku:

  MD 241/Dal 374              - vymyslím si hodnotu - třeba 500 tis. Kč

  Potom bych měsíčně účtoval nárok na příspěvek - podle evidence odebrané stravy (tedy počet obědů x cena) - předpis stravného (vycházím z toho, že žáci nic neplatí)

  MD 388/Dal 672              - postupně takto naúčtujeme například 460 tis. Kč (po jednotlivých měsících)

  K 31. 12. 2023 bych zaúčtoval vyúčtování

  MD 348/Dal 388                     460 tis. Kč

  MD 374/Dal 348                     460 tis. Kč

  No a v roce 2024 vratka             MD 374/Dal 241             40 tis. Kč

• Technické zhodnocení

  01. 03. 2023

  Vážený pane inženýre, obracíme se na Vás s problematikou technického zhodnocení budovy, kterou máme ve výpůjčce od zřizovatele. V letošním roce jsme realizovali zabudování výlevky. Byla napojena na stávající odpad. Práce byly vyfakturovány, cena nepřekročila Kč 40000,-. Bylo vyhodnoceno jako TZ do limitu a účtováno na účet 549. Při těchto pracích bylo zjištěno, že je nutná výměna svodného kanalizačního potrubí a dodělat nový přívod vody k výlevce. Dle položkového rozpočtu tyto práce jsou uváděny jako oprava. Vzhledem k tomu, že tyto práce souvisí s výlevkou je možné rozdělit výměnu kanalizačnío potrubí jako opravu a nový přívod vody jako TZ do limitu 40000,00 (cena nepřekročí 40000,00) nebo veškeré práce vyhodnotit jako investici (cena překročí 40000). Děkujeme za odpověď.

  Prvotně chci zdůraznit, že se MFČR nikdy nevyjádřilo, co je z jeho pohledu  jedna akce (kterou je nezbytné sledovat dohromady ...). Tedy cokoliv zde uvedu, tak je pouze mým názorem, jak bych se k tomu choval.

  Pokud jsem vybudoval výlevku, tak bych za sebe určitě jako jedno TZ vyhodnotil zabudování výlevky včetně napojení na odpad a také vybudování nového přívodu vody (podle mne neobhájím, že tyto akce spolu nesouvisí).

  Dle mého názoru je teď otázka, jak se postavit k té opravě svodného potrubí - pokud je to tak, že při připojení odpadu výlevky se zjistil nedobrý stav stávajícího svodného potrubí a třeba za 2 měsíce došlo k jeho výměně, tak si myslím, že tuto výměnu lze lasifikovat jako opravu. Pokud ale vybudováním výlevky nastala situace, že toto vedlo k nutnosti stávající svodné potrubí vyměnit (třeba s napojením došlo k dalšímu poškození stávajícího svodného potrubí, napojení nešlo dělat bez toho, aniž by se třeba část svodného potrubí nevyměnila...) - potom je i tato výměna součástí TZ. Toto bude asi hodně hraniční - zkuste to prosím probrat s někým, kdo tomu trochu technicky rozumí, jaký byl důvod té opravy a v jakém rozsahu byl vyvolán tím, že se tam výlevka vybudovala.

            

• FKSP

  23. 02. 2023

  Dobrý den, mám dotaz – lze z FKSP platit celá částka nákladů na potraviny pro zaměstnance školy? Je nějak omezené (kolik %) na co se čerpat fond?(plnění dle vyhlášky). Předem děkuji za odpověď.

  Vyhláška 84/2005 Sb. v §3 odst. 1 uvádí následující (pro stravování ve vlastním zařízení):

  (1) Náklady podle § 2 písm. a) a b) jsou v plné výši hrazeny strávníky a příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb2) stanoveným kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (dále jen "příspěvek z fondu").

  Jen doplním, že §2 a) a b) jsou právě náklady na suroviny.

  Takže není zde žádný definovaný poměr - kolik má být z FKSP a kolik od zaměstnance. Pouze je nastaveno, že součet platby od strávníka a FKSP má pokrát náklady na suroviny. Dle mého názoru to umožňuje jakoukoliv kombinaci - tedy i tu, kdy zaměstnanec nehradí nic a celé je to kryto z FKSP. 

• Chybné zaúčtování časového rolišení

  23. 02. 2023

  Dobrý den, prosím o radu, jak správně zaúčtovat opravu chybného časového rozlišení na konci roku. Jsme základní škola, PO zřízená obcí, nejsme plátci DPH. Při účtování časového rozlišení v novém roce jsem zjistila, že jsem v minulém roce zaúčtovala nesprávně VH za hlavní činnost u školní jídelny. Školní jídelnu rovnáme vždy na konci školního roku (snažíme se, aby byla nejlépe nula), ale k 31.12. vykazujeme VH (a na skladě máme nespotřebované potraviny). K 31.12. jsem měla ve výši VH vytvořit zápis 501/389 a na začátku roku 389/501. Já jsem však k 31.12.obrátila MD/D a zaúčtovala 389/501 tj náklady jsem nezvýšila naopak snížila (chyba je tedy v dvojnásobné výši). Přesto se jedná se o nevýznamnou částku - v novém roce jsem tedy interním dokladem vystornovala původní chybný zápis a naúčtovala správně. Prosím o radu, jestli to takto lze opravit, a kde všude se mi chyba promítne (daňové přiznání?– musím uvádět za rok 2022 do položek zvyšujících a 2023 do položek snižujících?, ….), a na co všechno si ještě dát pozor. Děkuji moc za váš názor

  Já bych jen prvotně chtěl říci, že jsem přesvědčen, že toto "rovnání" VH u jídelny není dle mého názoru v pořádku. Vlastně tím zaúčtováváte jako spotřebované zásoby, které se ale ve skutečnosti nespotřebovaly ... Účetnictví má ukazovat to, co se stalo (ne naše přání, že máme být na "nule") - tedy pokud se uspoří, holt bude vykázán nějaký zisk, pokud se provaří, bude tam ztráta. To je obecný princip účetnictví. Vím, že se toto obdobným způsobem snaží rovnat řada subjektů (případně třeba zase přes výnosy) - jsem ale přesvědčen, že to není v pořádku a já bych to nedělal. Berte to jako názor - je na Vás jak s ním naložíte.

  To, že to nyní zase zápis vystornujete je asi jediné možné řešení. z mého pohledu byste zaúčtované snížení nákladů měli považovat za "daňově neúčinné". Když bych počítal, zda mám činnost vyloučit ze zdanění jako celek (nevím, co pro Vás ten celek představuje) - já bych to počítal tak, jako by se tento zápis vůbec neudělal. Když zjistím, že poté by se to vyloučilo jako celek, tak vylučuji celkové zaúčtované náklady a výnosy a nepromítám již tuto konkrétní položku. 

  Pokud by ale nastala situace, že činnost by vyšla ziskově (nebyla by tedy vyloučena jako celek), potom by toto nesprávné snížení nákladů mělo dle mého názoru představovat položku snižující základ daně (nepsrávně zaúčtovaný náklad). A při přiznání za rok 2023 bych na to mě pamatovat opačně.

  Upřímně - pokud půjde o pár Kč, tak si myslím, že to ani moc nemusíte řešit - stejně by to po odčitatelných polokách a levách na dani nemělo vliv na reálný odvod daně.

• pronájem chaty

  22. 02. 2023

  Dobrý den, jsme Středisko volného času , jehož zřizovatelem je obec. Náš zájmový turistický kroužek pojede na víkendové odborné soustředění. Paní vedoucí našla chatu k pronájmu, kterou pronajímá fyzická osoba nepodnikající, tedy bez IČO. Můj dotaz tedy je, můžeme jako organizace přijmout doklad za pronájem bez IČO nebo musíme s osobou, která chatu pronájímá uzavřít nějakou smlouvu? Předem děkuji za odpověď.

  Můžete mít jen doklad za pronájem - není nezbytné mít písmenou smlouvu (takováto nájemní smlouva není povinně písemná). Samozřejmě z hlediska prokazování není špatné nájemní smlouvu mít (aby bylo jasně stanoveno, kdo co hradí ...) - ale povinnost to není.

• Ples

  22. 02. 2023

  Pořádáme ples. Prosím o radu, jak a kam správně zaúčtovat náklady spojené s organizací plesu

  Možná by bylo dobré si to ještě upřesnit, co vlastně všechno řešíte. Co mne k tomu napadá:

  a) rozhodnutí, zda se jedná o hlavní nebo doplňkovou činnost - tady bude záležet na znění zřizovací listiny, dokáži si představit obě varianty (tedy toto záleží na rozhodnutí zřizovatele). Pokud bych já byl Vaším zřizovatelem, tak u organizace Vašeho typu bych asi měl tendenci směřovat to do doplňkové činnosti (ale to je můj dojem a je absolutně nedůležitý). 

  b) druhové náklady a výnosy

  Výnosy z prodeje lístků        -                účet 602, variantně 609 

  Výnosy z prodeje lístků do tomboly       účet 609, variantně 649

  Výnosy z reklam                                      účet 602 (variantně 609)

  Přijaté peněžní dary na ples                    MD 241/Dal 414 a MD 414/Dal 648

  Náklady - podle druhů (tedy nájem, hudba... - 518, nějaký nákup materiálu na 501)

  Z pohledu práva "neřešitelný problém" - příjem věcných darů do tomboly - účtovat to umíme - MD 501/Dal 649. Jenže správně by měl být předchozí souhlas zřizovatele (což je nejen nesmyslné, ale prakticky i technicky neřešitelné), navíc by vznikly diskuse kolem ocenění.. - takže ve výsledku se o tomto zpravidla ani neúčtuje (nechci nikoho navádět, ale může to být pragmatické řešení). Samozřejmě pokud věci do tomboly nakupujete - potom je to jasné - dáva bych 501/321 ....

  DPH Vás asi nezajímá (předpokládám, že nejste plátci)

  Tak nevím, zda jsem vše odpověděl - případně mi napište e-mailem a zkusíme vyřešit to, co konkrétně budete potřebovat.   

• Škola - naše PO - možnost zhodnocení financí

  20. 02. 2023

  Dobrý den. Máme dotaz, zda si naše příspěvková organizace (škola) může se souhlasem zřizovatele zřídit spořící, případně termínované vklady a uložit část volných financí, aby se úročily a "neležely" ladem na běžném účtu.

  Může a to dokonce bez souhlasu zřizovatele. Je skutečně velká škoda, pokud mají větší objem volných prostředků a mají je na neúročeném běžném účtu.

• Majetek

  20. 02. 2023

  Dobrý den, mohla bych se zeptat jak je to s pořizovací cenou majetku - jestli platí navýšení hranic majetku z 40tis. na 80tis kdy do těchto hranic je drobný hmotný majetek. Platí to i u příspěvkových organizací? Změna měla být v dani z příjmu v roce 2021. Nebo platí pro přísp.organizace jiný pokyn? Moc děkuji za odpověď

  Je to podrobněji vysvětleno v dokumentu ze 7. 2. 2021 - Movité věci, soubory movitých věcí ....

  Pro nás stále platí limit uvedený ve vyhlášce 410/2009 Sb. - tedy nad 40 tis. Kč se u movitých věcí  již jedná povinně o investice a účtování na účtu 022. To, že se změnil zákon o dani z příjmů na Vás v tomto nedopadá.  

• Zjednodušený rozsah a účet 905

  17. 02. 2023

  Hezký den, vedeme účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, který nám stanovil zřizovatel, ten ale zároveň stanovil v metodickém pokynu, že musíme účtovat o vybraných podrozvahových účtech-konkrétně 901,902,905,909,965,966. Jde mi teď především o účet 905 na kterém jsem dosud nic nesledovala, vzhledem k tomu, že pohledávky které odepisujeme jsou pohledávky nedobytné, odepsané po roce jejich vzniku a do částky 1000 Kč. Při kontrole interního auditu mi bylo doporučeno abych i tyto pohledávky ( ve výši stokorun ) evidovala na tomto účtu, přijde mi to zbytečné a časem se to stane i nepřehledné. Ještě se nám nestalo, že by někdo takovou pohledávku zaplatil. Zároveň si neumím představit jak bych tyto pohledávky na účtu 905 sledovala -všechny částky sčítat pod jednou analytikou nebo každou odděleně s jinou analytikou a po promlčení rušit. Napadlo mě spíše stanovit si hladinu významnosti u tohoto účtu například částka 2000,- Kč. Jaký je na to Váš názor? Děkuji.

  Já si za sebe myslím, že to účtování na účtu 905 v těchto případech nedává moc smysl. V obsahovém vymezení účtu 905 je ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. uvedeno následující:

  d) „P.I.4. Vyřazené závazky“ obsahuje povinnosti k peněžitému plnění v případě, že již zanikl nárok věřitele na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že účetní jednotka svoji povinnost zcela anebo zčásti splní; dále obsahuje závazky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování,

  Takže i vyhláška předpokládá, že  na účtu 905 jsou pohledávky, u nichž se počítá s možností inkasa. Dále se mohou objevovat i případy pohledávek, kdy si to chci sledovat z nějakého důvodu. Asi nejčastěji se v tomto ohledu setkávám s tím, že se chce vědět, kdo např. v posledních několika letech nezaplatil - většinou centrálně to chce vědět Město i za pohledávky svých  PO - aby se třeba dané osobě něco neposkytovalo - třeba nájemní byt apod.. Pokud by si takto Město chtělo shraňovat informace o neplatičích  - mohlo by to dávat nějaký smysl. Pokud by to byla ale jen informace pro Vás, tak to podle mne nemá význam - bez ohledu na částku.

  Jinak z hlediska evidence - když by se to na 905 navádělo - asi by bylo nejlepší stanovit si pravidlo, že na podrozvaze, pokud se nerozhodne jinak, to bude třeba 3 roky a udělat si 3 analytiky - s tím, že pokud nebude zaplaceno, tak by se odúčtovávala vždy celá analytika 905 (po uplynutí 3 let - berte to jako příklad).

  Ale opakuji - pokud zřizovatel nemá třeba ten důvod centrální evidence "neplatičů", tak mi to účtování na 905 v případě, který popisujete, nedává smysl. 

• ERASMUS+ Partnerství škol

  17. 02. 2023

  Dobrý den, prosím o kontrolu účtování grantu ERASMUS+ Partnerství škol. Dne 26.8.2020 nám byl grant schválen ve výši 34012 EUR. Zálohu ve výši 80% 27209,60 EUR jsme obdrželi dne 8.12.2020 na bankovní účet vedený v Kč, nemáme účet v EUR. Pro přepočet cizích měn používáme denní kurz ČNB. Vyúčtování grantu bude v roce 2023. Účtování: 1) 20.8.2020 navedení pohledávky do podrozvahy 34012 EUR x kurz ČNB 26,26 = 893.155,12 Kč účtováno 955/999 2) 8.12.2020 přijatá záloha ve výši 80% 27209,60 EUR x 26,395 Kč = 718.197,39 Kč účtováno 241/472 na účet přijato kurzem banky ve výši 701.939,66 Kč, kurzový rozdíl ve výši 16.257,73 Kč účtováno 563/241 3) 8.12.2020 odúčtování zálohy z podrozvahy ve výši 718.197,39 Kč účtováno 999/955 4) náklady v roce 2020 ve výši 26.136,25 Kč účtováno 5../321, 321/241 5) dohadná položka ve výši nákladů za rok 2020 26.136,25 Kč účtováno 388/672 6) 31.12.2020 kurzový rozdíl přij. zálohy 27209,60 EUR x 26,245 Kč = 714.115,95 Kč kurzový rozdíl 4.081,44 Kč účtováno 472/663 7) 31.12.2020 přepočet zbylé podm. pohledávky ve výši 6802,40 EUR x 26,245 Kč = 178.528,98 Kč kurzový rozdíl 3.571,25 Kč účtováno 955/999 8) náklady v roce 2021 ve výši 74.580 Kč účtováno 5../321, 321/241 9) dohadná položka ve výši nákladů za rok 2021 74.580 Kč účtováno 388/672 10) 31.12.2021 kurzový rozdíl přij. zálohy 27209,60 EUR x 24,860 Kč = 676.430,65 Kč kurzový rozdíl 37685,29 Kč účtováno 472/663 11) 31.12.2021 přepočet zbylé podm. pohledávky ve výši 6802,40 EUR x 24,860 Kč = 169.107,66 Kč kurzový rozdíl 9.421,32 Kč účtováno 999/955 12) náklady v roce 2022 ve výši 719.483,12 Kč účtováno 5../321, 321/241 13) dohadná položka ve výši nákladů za rok 2022 719.483,12 Kč účtováno 388/672 14) 31.12.2022 kurzový rozdíl přij. zálohy 27209,60 EUR x 24,115 Kč = 656.159,50 Kč kurzový rozdíl 20.271,16 Kč účtováno 472/663 15) 31.12.2022 přepočet zbylé podm. pohledávky ve výši 6802,40 EUR x 24,115 Kč = 164.039,87 Kč kurzový rozdíl 5.067,79 Kč účtováno 999/955 Zůstatek účtů 955 164.039,87 Kč 472 656.159,50 Kč 388 820.199,37 Kč Jak bude účtováno po obdržení doplatku v roce 2023? Děkuji

  Když se dívám na to účtování, tak si myslím, že tam chybí snaha o převod nespotřebované dotace z předfinancování do rezervního fondu  - možná jste to dělali, pokud ne, tak na tom nyní stejně nic již nezměníme. Navíc toto by nemělo vliv na výsledek hospodaření.

  Potom si myslím, že je tam problém s 388 a kursovými přepočty. Uvádíte, že jste přepočítávala přijatou zálohu na 472 vždy kursem k 31. 12. - to je OK (vznikaly Vám kursové zisky), nicméně dle mého názoru tam postupně měly nabíhat přepočty na 388 - díky posilování kursu by vycházely asi ztráty. Tady se obávám, že může být problém s výsledky hospodaření minulých let.

  Potom ještě jedna poznámka k 388 - ono je to tak, že pokud jste měli korunové výdaje, tak mohl být ve smlouvě uveden kurs, kterým se mají přepočítat na EUR - tím byste zjistili nárok v EUR a ten byste přepočetli aktuálním kursem. Tím jen chci říci, že se potom 672 nemusí rovnat vynaloženým nákladům v daném roce (respektive pokud účtujete 388/672 podle nákladů - byť to v takovém případě není správné, tak o to více musíte tu 388 přepočítat k 31. 12. a proúčtovat kursový rozdíl, abyste měla správný hospodářský výsledek běžného roku).

  Takže teď podle mne musíte prvotně vyčíslit, jaký máte nárok v EUR -. v rámci vyúčtování. Tento nárok proúčtujete aktuálním kusem MD 346/Dal 388 a podle mne vyčíslíte kursový rozdíl - předpokládám vysokou kursovou ztrátu (563/388) - samozřejmě závisí také na tom, jak je nastaven kurs pro přepočet Kč výdajů na EUR ve smlouvě.

  Dále zúčtujete 472/346 - opět v aktuálním kursu a měl by vzniknout kursový zisk na 472 - MD 472//Dal 663.

  No a inkaso doplatku MD 241/Dal 346 a zase kursový rozdíl.

  Podrozvahu - tam bych jen odúčtoval 955 proti 999.

   

• zveřejnění výroční zprávy

  16. 02. 2023

  Dobrý den, mám dotaz ke zveřejnění účetní závěrky příspěvkové organizace zapsané v OR. Podle § 21a ZoÚč jsou účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku povinny zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis. Povinnost zveřejnění účetní závěrky je jasná, ale máme také povinnost zveřejnění výroční zprávy? Podle § 10 odst. 3 zákona 561/2004 Sb. ředitel školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy. Jde v tomto případě o "tu" výroční zprávu, jejíž sestavení ukládá zvláštní právní předpis a kterou je tedy povinnost zveřejnit v OR, nebo je to "jiná" výroční zpráva, kterou v OR nezveřejňujeme?

  Toto je skutečně jiná výroční zpráva, kterou nezveřejňujete v OR (je to jen dokument, který se shodou okolností jmenuje výroční zpráva - nicméně obsahově se nejedná vůbec o výroční zprávu podle zákona o účetnictví a povinnosti §21 a §21a se na ni vůbec nevztahují).

  Uvedu příklad, kdy speciální předpis definuje povinnost sestavit výroční zprávu, která se zveřejňuje.

  Zákon o o.p.s. definuje povinnost sestavit výroční zprávu - ta musí kromě náležitostí podle zákona o účetnictví obsahovat nějaké další informace (§20 a §21 zákona 248/1995 Sb.) - to je přesně ta situace, kdy sestavení výroční zprávy požaduje zvláštní předpis, mám ji zveřejnit v rejstříku - je to ale stále výroční zpráva založená na informacích z účetnictví (informující o finanční situaci ...)

• Dary

  16. 02. 2023

  Dobrý den, děláme revizi ZL a chceme upravit i oblast darů. Líbí se mi postup, kdy ve ZL dovolíme nabývat majetek k nahodilým činnostem ( viz kniha dlouhodobý majetek str.350). To však řeší tatranky, zbytkový papír apod. Zvažujeme i, že by pouze dary nabývali do vlastnictví zřizovatele ( nemovitý mají svěřený, ostatní mají ve svém vlastnictví) Tady ale narážím na problém, kdy by asi o těchto nabytých darech musel zřizovatel začít účtovat ?? Např. knihovna neustále dostává nějaké knihy, což nepovažuji za věc k nahodilé činnosti, a nedovedu si představit, že bychom na městě o tom účtovali. Potom by zase zřizovatel bezúplatně převáděl na PO ? U těch knih většinou dochází k tomu, že je někdo přinese a asi ani nepotřebuje darovací smlouvu? Dalo by se to obejít, že tu knihu našli? :D a takhle o ní účtovat ?

  Jsem přesvědčen, že by zřizovatel nemusel účtovat. Pokud definujeme, že ty dary jsou nabývány do vlastnictví zřizovatele a považují se za svěřený majetek, tak může účtovat výhradně příspěvková organizace.

  Uvedu to na jiném příkladu - pokud PO má základní nastavení, že nakoupený majetek nabývá do vlastnictví zřizovatele, tak také PO o tomto majetku účtuje, pokud majetek pořídí. Zřizovatel neúčtuje o ničem (maximálně podle svých pravidel pro významnost navádí tento majetek na účet 909), ani nijak nemusí dále rozhodovat o tom, že se toto svěřuje PO. 

  Není sebemenší důvod, proč by to u darů mělo být jinak, pokud budou tyto dary zároveň považovány za majetek svěřený.

  Jinak ještě poznámka - já bych nepreferoval řešit to tak, že se jedná o majetek nalezený. Pravdou je, že je to dar - tak se držme této pravdy (a podle mne klidně může účtovat jen PO, i když bude definováno, že dar je v těchto případech nabýván pro zřizovatele).