Dotazy

• rozpočet

  06. 10. 2025

  Dobrý den,
  máme takový zvláštní dotaz :) Dnes jsme projednávali rozpočet na rok 2026 naší příspěvkové organizace Technické služby s naším zřizovatelem. Rozpočet v hlavní činnosti je samozřejmě vyrovnaný s nulovým VH, rozpočet ve vedlejší ekonomické činnosti máme 500 000 zisk. Zřizovatel poukazuje na to, že pokud plánujeme zisk ve vedlejší činnosti, měli bychom naplánovat o to menší příspěvek v hlavní činnosti, tzn. mít rozpočet v HČ v mínusu 500 000Kč a celkově se to vyrovná na 0. Ještě jsem se s touto připomínkou nesetkala a nevím, zda vůbec mužeme rozpočet tvořit do mínusu. Planovaný zisk ve VČ vždy převádíme do rezervního fondu a pak následně do investičního fondu. Zřizovatel poukazuje na to, že o těch 500 000 ušetří na našem provozním příspěvku. Je tedy vůbec možné tvořit rozpočet s minusem, když celkově to bude 0? Nedovedu si představit, jak bychom během roku sledovali plnění rozpočtu apod. Děkuji za radu

  On to není až tak "zvláštní dotaz" - na tuto záležitost se skutečně lidi ptají.

  Prvotně je potřeba zdůraznit, že rozpočet by se měl schvalovat jako celkový rozpočet nákladů a výnosů - tedy například i včetně doplňkové činnosti. V jaké to bude struktuře - zda třeba ve struktuře oddělující tyto činnosti, či například dávající ještě detailnější podrobnost na jednotlivé činnosti - to je již na Vás, respektive na zřizovateli.

  No a skutečně není problém počítat s tím, že budete mít zisk v doplňkové činnosti a v hlavní činnosti pak počítat se ztrátou s tím, že se to dofinancuje ze zisku doplňkové činnosti v průběhu roku. Část příspěvkových organizací takto skutečně funguje. Tedy není to tak, že by rozpočet měli se ztrátou - oni mají rozpočet s nulou či třeba slabě kladným HV s tím, že mají v hlavní činnosti určitou ztrátu a v doplňkové činnosti zisk. 

• Diagnostický balíček iSophi

  03. 10. 2025

  Dobrý den,
  do naší organizace (MŠ, neplátce DPH) bychom rádi pořídili Diagnostický balíček iSophi v ceně 37.200Kč. Tento balíček obsahuje materiály pro diagnostiku dětí různých věkových kategorií (jedná se o krabice s pomůckami, kartičkami a materiály). Dále obsahuje neomezenou licenci pro vstup do programu, kde se bude diagnostika dětí zaznamenávat. Licence pro tento vstup je neomezená. Dle informací, které mám, na faktuře nebude rozlišena cena za licenci a cena za krabice se souborem materiálu, jedná se se o jednu cenu za tento celý komplet. Prosím, poradíte mi, jak o tomto účtovat?
  Dále k tomuto diagnostickému balíčku se zvlášť platí roční poplatek za další licenci, která je rozšířením základní licence ze základního výše zmiňovaného balíčku o další funkce. Jak účtovat tyto rozšiřující licence s jednoročním poplatkem (popřípadě je toto možné zaplatit i rovnou na dva roky).
  Děkuji moc za rady.

  Jestli správně chápu, tak je to asi následující produkt:

  https://e-shop.isophi.cz/balicek-vsechny-veky/

  Tedy dodávka daného setu (jako hmotných věcí) a k tomu přístup na free verzi - software zdarma (takto je to na webu prezentováno - samozřejmě je otázkou, zda si to mohu skutečně zdarma stáhnout bez nákupu těch kartiček). Ten software ve free verzi je fakticky je prvotně k elektronickému zaznamenávání. 

  Já bych za těchto okolností postupoval tak, že bych řekl, že jasně hlavní záležitostí je nákup hmotných věcí (s tím, že software je záležitostí minorotní) a celé bych to naúčtoval na 028 - tedy jako DDHM.

  Z toho by vyplývalo, že pokud si následně dokoupím tp rozšíření na variantu komplet, bylo by to pro mne pořízení software - takže pokud budu platit roční poplatky - účtuji jako náklad na 518 (případně aplikuji časové rozlišení, pokud je to skutečně významná částka a období předplatného se nekryje s kalendářním rokem), pokud na dva roky, již jsem v definici nehmotného majetku a pokud to bude částka mezi 7 tis. kč a 60 tis. kč (což bych očekával) - potom by to byla 018. Nad 60 tis. kč by to byla 013 - to ale asi nebude.

• Výnos z pojistné náhrady na pořízení DHM - jak řešit fond investic

  02. 10. 2025

  V rámci kontrolní činnosti u příspěvkové organizace jsme narazili na záležitost, kdy ve škole došlo ke škodné události, vytopení místnosti. Byly provedeny opravy - výměna podlah, výmalba, pořízení nového nábytku- účtováno na účtech 511- Oprava a údržba, 558- DDHM/321.
  Zároveň pojišťovna vyplatila náhradu škody ve výši 95 % nákladů(5 % spolufinancování), zúčtováno standrardně 377/649.
  Při kontrole faktur ale zjištěno, že část nového vybavení hodnotově přesahuje částku 40 tis. Kč (tvoří jeden funkční celek - vybavení školního bufetu - prodejní pult včetně prosklené přední stěny- smontováno dohromady) a tudíž by mělo být vyhodnoceno jako pořízení DHM na účet 042 a následně zařazeno na účet 022. PO argumentuje, že je na to náhrada od pojišťovny, která je zúčtována do výnosů, proto rozdělila na dvě položky, aby skončilo na účtu 558- DDHM.
  Úplně se nám to nelíbí a myslíme, že bez ohledu na zdroj pořízení nového majetku by mělo být evidováno na účtu 022- SMV.
  Tím pádem se ale PO ptá jak zúčtovat krytí přes třídu 4, když prostředky od pojišťovny jsou zachyceny na účtu 649. Napadá nás zúčtování tvorba fondu investic ve výši náhrady k SMV zúčtovat účty 548/416 a čerpání zdrojů 416/401. Je to takto možné?

  Tady musím říci, že je bohužel problém. Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s tím, že by zdrojem fondu investic mohla být pojistná náhrada, pokud se jedná o poškození dlouhodobého majetku. Dokonce vím, že to bylo v minulosti již jedním z podnětů k novele zákona 250/2000 Sb. (v rámci připomínkových řízení - ze strany některých krajů) a že MF to odmítlo řešit. Takže bohužek zdrojem fondu investic je v těchto případech pouze ZC vyřazeného majetku (pokud dochází k jeho likvidaci).

  Výsledkem je tedy to, že se PO často dostávají v takových případech do situací, kdy mají výnosy na účtu 649, ale zároveň nemají prostředky ve fondu investic (z kterého by zaplatili třeba investici nahrazující tu původní - zničenou). Jediným řešením, které mne v těchto situacích napadá a které příspěvkovým organizacím nabízím, je to, že zřizovatel sníží provozní příspěvek (protože PO ve výnosech tolik nepotřebuje díky zaúčtování pojistné náhrady na 649) a částku přesměruje na investiční příspěvek pro PO. Tedy zdrojem pro nákup je právě tento investiční příspěvek a pojistná náhrada zůstává ve výnosech na 649.

  To, co navrhujete, dle mého názoru legální není (jakkoliv se Vám to může jevit jako "spravedlivé").

   

• doplňková činnost - dotované obědy důchodcům

  02. 10. 2025

  Dobrý den, řešíme situaci, zda je možné, aby zřizovatel kryl některé náklady v doplňkové činnosti dalším příspěvkem. Jedná se o případ, kdy škola vaří pro cizí strávníky - důchodce obce a obec chce důchodcům snížit cenu oběda a dotovat každý oběd 10 Kč. Je možné ponechat si tuto činnost v rámci doplňkové činnosti jako stravování cizích strávníků a podle dohody se zřizovatelem čerpat na tyto obědy účelový příspěvek do doplňkové činnosti? Zmiňujete se o této možnosti v dotazu (Příspěvek na stravování důchodců) ze dne 18.03.2019. Neporušuje tím zřizovatel nějaký předpis a o co je možné se argumentačně opřít? Nebo je nutné tuto činnost zahrnout do hlavní činnosti? děkuji

  Za mne to možné je. Nikde není přímo zakázáno neposkytovat platby dotačního charakteru do hospodářské/doplňkové činnosti - dobře to znáte například při hospdodaření v lesích.

  Samozřejmě pokud bych jako zřizovatel řekl - "pověřuji tě vařením obědů i pro staré lidi, chci abys to dělal bez ohledu na to, zda je to ekonomicky efektivní a jsem ti na to ochoten přispět" - potom mi dává smysl dát to do hlavní činnosti. Ale to je jen o logice věci, ne otázka, co se legislativně může a nemůže. Prostě rozdělení hlavní x doplňková činnost je výsostným rozhodnutím zřizovatele.

  Za mne je ještě důležité upozornit na následující:

  - přeřazením hlavní x doplňková činnost se nemění daňový režim ve vztahu k DPH - v obou případech se bude jednat o plnění, teré má u plátce DPH být zdaňováno (a jít do obratu). Poskyntutý příspěvek v režimu 10 Kč na oběd bude představovat dotaci k ceně a bude také předmětem DPH (stejně jako základní cena)

  - předpokládám, že i ve vztahu k dani z příjmů bude činnost zisková (po započtení příspěvku) - takže ve výsledku mi v takovém případě bude jedno, zda to vykáži jako činnost hlavní nebo doplňkovou.

  Takže za mne je toto skutečně o rozhodnutí zřizovatele a jak rozhodne, tak to bude. Pro mne by dávalo větší logiku dát to do činnosti hlavní (jako další činnost, kterou PO pověřím), ale pokud zřizovatel toto bude chtít v činnosti doplňkové, musím to podle mého názoru respektovat.  

• Splátka exekuce

  02. 10. 2025

  Nevím jak zaúčtovat jednorázový doplatek exekuce (pohledávka za bývalou zaměstnankyní). Jednorázově doplatila dluh 184.000,- Kč.
  Jednotlivé splátky vymáhány právní cestou. Splátky účtovány 199/556.
  Náklady mínusem. Co s jednorázovou platbou ( vznikne zisk), nemáme o proti této částce nakoupit (náklady).
  
  Děkuji za odpověď.

  Já se omlouvám, asi budu potřebovat trochu vysvětlení od začátku - zkusím odhadnout o co jde.

  Tím, že uvádíte, že jsou rozpouštěny opravné položky, tak bych předpokládal, že jste na 377 zachytili nějakou pohledávku a k ní jste vytvořili opravné položky. Nyní pokud je něco spláceno, tak to účtujete MD 241/Dal 377 a rozpuštění OP 199/556 (pokud byly opravné položky ve výši 100%). 

  Nerozumím poznámce "náklady minusem" - v tomto případě by se již další náklady objevovat neměly - možná jen komentujete tu Dal 556..

  Teď když je jednorázová platba - tak buď je doplaceno to, co již na 377 máte a k tomu máte opravné položky - potom souhlasím, že z operace vznikne zisk (a zda nutně potřebujete něco nakupovat, nebo není problém zisk vykazovat - to je věcí jinou - to jsou jen ty neustálé dost umělé diskuse, neboť žádná legislativa nenutí skončit PO v nule nebo slabém plusu). Je to na domluvě se zřizovatelem, jak k tomu přistoupit.

  Potom ještě může nastat situace, že zaplatí něco, co na 377 z důvodu opatrnosti ani nebylo (třeba nějaké sankce, náhrady škod ...) - potom by se zase měl dopředepsat výnos 377/Dal 64x (možná bych volil i 649) a vyinkasovat pohledávku. No a zase by tím vznikl mimořádný zisk a řešíte to samé.

  Já ale rozhodně nemohu určovat, zda z těch věcí máte něco nakoupit (třeba zřizovatel může také vyhodnotit, že díky tomuto mimořádnému inkasi nepotřebujete tolik peněz od něj a dokáži si představit, že pokrátí příspěvek ...).

   

• porušení rozpočtové kázně

  02. 10. 2025

  jedná se o porušení rozpočtové kázně školy - příspěvkové organizace, zřízené krajem:
  zjištění: ZŠ neoprávněně použila finanční prostředky státního rozpočtu , které ji byly přiděleny na ostatní neinvestiční výdaje(UZ 33 353)
  kontrolované období rok 2023 . Kontrolováno ČŠI
  zjištění porušení - rok 2025
  výzva k vrácení dotace - 2025
  schválení obce k použití RF na úhradu

  Moc díky za upřesnění - tedy je to skutečně již nařízení odvodu za porušení rozpočtové kázně (ne pouze jen výzva k vrácení části dotace).

  Za těchto okolností - skutečně předpis:

  MD 542/Dal 349 (pokud se vrací kraji, když by státu je tam 347 - já teď nevím, jak je to nastaveno, ale to je jen kosmetická věc)

  MD 349/Dal 241 - platba

  Pokud se bude na to čerpat rezervní fond (může a nemusí) - potom skutečně MD 413/Dal 648

• Cestovné - místenka

  02. 10. 2025

  Dobrý den, bude místenka ve vlaku součástí proplaceného jízdného? Pokud se jízdné zakoupí on-line, je zdarma. Ale pokud se zakoupí u pokladny, je zde doklad navíc. Děkuji za odpověď.

  Pokud jízdenku zaplatil, tak bude samozřejmě součástí náhrady za jízdné - to je v pořádku a nevidím v tom sebemenší problém proplatit  (z hlediska práva je to v pořádku). A je jen na Vaší organizaci, jak je budete usměrňovat v tom, jak mají nakupovat, co jste ještě ochotní tolerovat (ale to se již bavím o tom, jakou mají jezdit třídou .... - třeba v Regiojetu ...).

• garáž

  02. 10. 2025

  Dobrý den, jsme MŠ,zřizovatel město,majetek předaný. Na zahradě byla postavena garáž-ta je plechová za 50tisíc(zaplaceno), pod ní se dělaly úpravy- je tam dlažba(nemám fakturu).
  Mě ted jde o to jak postupovat, z města-ze stavebního mám povolení stavby-sklad zahradní techniky-výrobek plnící funkci stavby na betonových patkách, prý kolaudace není nutná. Mám to tedy zařadit jako stavbu? Ještě jsem stavbu neměla, nevím co se ještě bude nebo má udělat, mělo by to být asi v katastru ..to si zavede zřizovatel...

  Za mne to skutečně patří na účet 021 - jde o to, že mi v obsahové náplni k účtu 021 máme uvedeno, že tam máme účtovat stavby ve smyslu stavebního zákona. Zároveň ve stavebním zákoně je uvedeno, že stavbou je také výrobek plníci funkci stavby, což srovna odpovídá tomuto případu. Takže zachytit na účet 021 je za mne OK (až budete mít komplet faktury tak tam zařadíte).

  Na 99,9% to nebude stavba zapisovaná v katastru nemovitostí - tedy toto nemusíte řešit. Prostě jen nastavíte životnost a budete odepisovat. Jen dejte pozor na analytiku u staveb na účtu 021 - volte takovou, aby Vám to v tomto případě šlo v Příloze k účetní závěrce dv tabulce G do řádku G.6.

• Zálohy na akce žáků

  01. 10. 2025

  Dobrý den, v mateřské škole (9 tříd) jsme zřídili bankovní účet na vybírání záloh na konané školní akce (divadla, vystoupení atd). Účtujeme přijaté záloha na akce 241/324, pak vyúčtování po akcích (faktura) 324/241. Je to tak vše v pořádku? Děkuji za odpověď.

  Ano - za mne je to klidně takto možné (je to jedna z variant účtování).

  A jen si je potřeba dobře hlídat tu 324. Pokud se vše vyúčtuje a případný rozdíl se zase vrátí rodičům na účet - je to OK. Ale sem tam se vymyslí "zajímavé věci", na co se použijí u určité třídy třeba nespotřebované peníze (nelze vyloučit i situace, kdy se nějaká částka bude muset zúčtovat do výnosů 324/649).

   

• Převod režijních příjmů na mzdy

  01. 10. 2025

  Dobrý den, mateřská škola vaří pro externí strávníky - účtuje o nákladech na potraviny a nákladech na režii (energie, mzdy). V současné době veškeré příjmy z režií padají do zisku. Od ledna 2026 bychom rádi přesunuli poměrnou část režijních příjmů na mzdy. Poradíte nám jak o tomto účtovat? Zda použít přímo jen účet 521 mzdové náklady a následné odvody nebo použít nějaký trojkový účet? Příjmy z režií jsou účtovány na účet 602.

  Pokud to správně chápu - ta školka vaří pro externí strávníky a má z toho výnosy  - například 100 Kč za oběd. Nevím, zda to máte v hlavní nebo v doplňkové činnosti - nicméně to je ais v tento moment jedno. K tomu přiřazuje náklady na 501 pouze ve výši potravin (například 40), nicméně další náklady již k danému obědu nepřiřazuje a ty zůstávají klasicky ve školním stravování .... (takže opticky tady vychází vysoká zisk).

  Pokud je to takto, tak je to samozřejmě nesmyslné - je potřeba k danému obědu přiřadit i režijní náklady (521, 524, 518, 502, zbytek 501 ...) - přitom se v praxi zpravidla používají dvě varianty postupu:

   - v nějakém poměru (třeba uvařených jídel) převést skutečné náklady - tedy jednotlivé sysmtetiky - teřba na nějakém středisku, činnosti snížím 521 a dám to na 521 externí obědy ... (to samé podle jednotlivých účtů)

  - podle aktuálních skutečných nákladů vypočtu režii připadající na oběd a pomohu si účtem aktivace vnitroorganizačních služeb - tedy MD 518 (činnost externí obědy)/Dal 516 (ta činnost, kde jsou ty náklady prvotně umístěny). Tady je samozřejmě otřeba dbát na to, aby ta kalkulace byla pokud možno co nejaktuálnější.

  Ale rovnou upozorňuji, že netuším, zda odpovídám na to, co se ptáte. Případně se mi ještě ozvěte mailem.   

• Pokladna v cizí měně

  30. 09. 2025

  Dobrý den, můj dotaz zní: v srpnu jela delegace (žáci + učitelé) z naší školy do Koreje. Vybrali jsme z pokladny 10tis na výměnu korejských wonů. Žádné se neutratili, celá částka se zase vyměnila na koruny. Vznikl tam ale vetší kurzový rozdíl, je to zřejmé z účtenky ze směnárny. Musím si založit wonovou pokladnu? Nebo to můžu udělat v korunové pokladně jako peníze na cestě + interní doklad na ztrátu?
  Děkuji za odpověď.

  Pokud jste ty peníze měly k dispozici v organizaci, tak by tam správně měla být pokladna v cizí měně založena.

  Když byste se tomu chtěli vyhnout, tak byste se museli tvářit například tak, že jste peníze hned předali zaměstnanci jako nějakou zálohu (tedy účet 335) a on Vám ji následně vrátil přičemž jste ho hned poslali do směnárny, aby ty peníze směnil ... Nicméně mám dojem, že takto to nebylo a pokud peníze skutečně ležely ve škole, tak správně by to mělo být na cizoměnovou pokladnu.

• Posílení FRM z provozního příspěvku

  30. 09. 2025

  Dobrý den,
  dovolujeme si na Vás obrátit s konzultací těchto účetních operací:
  1. Účtování posílení fondu FRM z provozního příspěvku
  Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v §58, odstavec 5 umožňuje s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Požádali jsme o umožnění převodu z provozního příspěvku na fond reprodukce majetku. Zřizovatel naší žádosti vyhověl. Na AI jsme dohledali účtování 549/416. Další variantou je „storno zápis“ 388 / 672 + 346 / 416. Prosím o doporučení účtování.
  Děkuji.

  Tak teď doufám, že ještě soutěž s AI vyhraji :) (ale bojím se, že nebude dlouho trvat a budu nahrazen).

  Prvotně - tento případ není v ČÚS 704 řešen, musíme tedy vycházet z nějaké obecné logiky.

  Logika je taková, že v ten moment by se pro příspěvkovou organizaci mělo jednat o příjem posilující fond investic (účtováno rozvahově). Určitě není v takových případech žádoscí, aby se ponechal takový příjem současně ve výnosech na 672 (jako provozní příspěvek) a vytvářel se umělý náklad na 549, aby bylo možné vytvořit fond investic.

  Určitě je tedy potřeba pracovat s tím, že se stornuje výnos na 672 ve prospěch posílení fondu investic na 416. Takže fakticky to, co uvádíte jako "další varianta".

   

• Proplacení pojistné škody žákovi školy

  29. 09. 2025

  Dobrý den,
  ráda bych se s Vámi poradila s problémem, který nastal po příjezdu z lyžařského kurzu v Rakousku. Před odjezdem jsme zajistili pojištění pro všechny žáky i zaměstnance. Během lyžařského výcviku si jeden náš žák poranil koleno, nicméně úraz nebyl nijak vážný i nadále lyžoval až do konce pobytu. Po příjezdu domů chodil normálně do školy, ale pak byl s rodiči u lékaře a začal chodit o berlích, lékař mu napsal úraz na 50bodů a nyní po nás chce odškodnění ve výši přes 20 tisíc korun (za celou dobu léčení úrazu). Pojištění, které jsme měli sjednané kryje lékařské ošetření, úraz jako takový, ale ne denní odškodnění, pojištění odpovědnosti, které máme sjednané zase nekryje škody vzniklé mimo ČR. Takže žádná pojišťovna neproplatí to, co rodiče požadují.
  Moje otázka zní, můžeme z provozního rozpočtu vyplatit to, co rodiče požadují? Na co to případně mám zaúčtovat a co všechno k tomu mám požadovat, kdyby se na to zaměřila kontrola při roční uzávěrce, ať to obhájíme? Předem moc děkuji za Vaši odpověď a přeji hezký den.

  Takto - já nejsem schopen posoudit adekvátnost dané škody a zda se máte dohadovat o výši apod. Pokud ale dojdete k závěru, že daný nárok je oprávněný, tak nevidím sebemenší problém v tom, že náhradu škody proplatíte a bude to z provozního rozpočtu. Nákladově to bude účet 549.

  Vy byste se měla snažit o to, aby škoda byla řádně zdokumentovaná (tedy o co se opírá nárok, který uplatňují rodiče) a z Vaší strany by se někdo měl vyjádřit k tomu, zda je to adekvátní (zda tam třeba nenastalo pochybení pozdním ohlášením ...) a souhlasí s proplacením. Případně k tomun zdokumentováno, že nelze krýt v rámci pojistných smluv, které máte uzavřeny. Více k tomu nevymyslíme.

• Zařazení do majetku

  26. 09. 2025

  V budově školy došlo u dvou místností ke změně užívání – z původního bytu školníka bude nově knihovna s kuchyňkou. S tím jsou spojeny stavební úpravy (nová elektroinstalace, vodoinstalace, kanalizace), je vypracovaná i projektová dokumentace. Součástí bude také pořízení nové kuchyňské linky s vestavěnými spotřebiči.
  
  Potřebujeme vyjasnit:
  
  Které náklady se budou považovat za technické zhodnocení budovy (rekonstrukce, modernizace).
  
  Co je možné zařadit jako dlouhodobý movitý majetek (např. kuchyňská linka, vestavěné spotřebiče).

  Obecný princip je, že pokud měníte účel užívání určité nemovitosti (nebo její části) a je to spojeno se stavebními úpravami, tak veškeré tyto stavební úpravy jsou investicí, byť by třeba sami o sobě (pokud byste například jen "opravovali třídu") mohly mít charakter opravy. Takže za mne skutečně k prvnímu bodu - vše co se týká stavebních prací - dát jako TZ.

  No a výjimkou bude jen to, co jste schopni vyhodnotit jako samostatné movité věci. Tady je to hodně na hraně, jak se chovat ke kuchyňským linkám (a v nich i vestavěným spotřebičům). Třeba u bytů pracujeme s režimem (dáno dosti zvykovým pohledem), že kuchyňka je součástí nemovitosti a to i pro daň z příjmů (s ohledem na účel objektu).

  Za mne i v jiných prostorech z hlediska práva bude kuchyňka spíše součástí nemovitosti (a v zásadě by se tak mělo i účtovat), nicméně tady samozřejmě se v praxi mnohem častěji odkazuje na pokyn GFŘ D-59 s tím, že se sice jedná o součást nemovitosti z hlediska práva, ale pro daň z příjmů by se mnohlo jednat o samostatnou movitou věc, protože s ohledem na účel stavby (zde knihovna) není linka až tak nutná. Sice pouzkazuji na to, že aplikace pravidel pro daň v účetnictví je na pováženou, nicméně běžně se to tak dělá. Takže za mne souhlasím s tím, že vyčlenění kuchyňské linky samostatně v tomto případě by mohlo projít. No a její součástí by měly být i ty spotřebiče, které jsou skutečně vestavěny - tedy udělány tak, že by sami o sobě nemohli fungovat a musí být právě umístěny do linky, která se je tak jejich faktickým nosičem.

• čipy ve ŠJ

  26. 09. 2025

  Vážený pane Nejezchlebe,
  mám dotaz ohledně čipů ve školní jídelně. Čipy prodáváme. Účtuji je na sklad. Faktura přijatá 131/321, 132/131. Pořizovací cena čipu je 121 Kč. Za tuto cenu je také prodáváme. V létě se nám stalo, že jsme museli nechat vyrobit čipy expresně, kde byla účtována přirážka za expresní výrobu 3,63 Kč/kus. A dále je na faktuře jednotné poštovné - stejné za 30 nebo 60 čipů.
  1. Za jakou cenu máme čipy prodávat, když náklady za expresní přirážku nemáme u každé faktury. Zatím jsem účtovala jen cenu pořízení a zbytek na 518.
  2. Co dělat v případě, že se ceny zvednou?
  Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.
  Přeji Vám krásný den.
  S pozdravem

  Prvotně - co je důležité - zásoby máme podle Zákona o účetnictví oceňovat pořizovací hodntou. Tedy včetně vedlejších nákladů souvisejících s pořízením. Pokud by tyto náklady byly účtovány na 518, je to chyba (samozřejmě se nejedná o velké položky, nicméně pokud to někdo napadne, tak má naptostou pravdu).

  Ocenění má být tedy  včetně vedlejších nákladů a je úplně normální, že ceny mají nějaký vývoj (jak ta základní cena tak třeba ty vedlejší náklady v přepočtu na kus). Za těchto okolností jsou následující varianty (určitě to znáte třeba i ze skladu potravin):

  - máte oceněno v režimu FIFO - tedy tato dávka je prostě dražší, vedete si ji na skladu jakoby dráže a až na ni dojde ve smyslu výdeje, tak budete mít vyšší 504/132.

  - máte systém průměrné ceny - potom se skladová cena přepočte - třeba jste měli 10 ks na skladě za 121 a k tomu přkoupili 30 ks v ceně 125 Kč - potom se spořítá nový průměr a v této hodnotě bude vyskladňovat (a při dalším nákupu se spočte zase nový průměr)

  - případně bych mohl mít ještě pevnou cenu s cenovou odchylkou - tedy třeba 121 Kč s tím, že cenová odchylka by se správně měla zaúčtovat na nějakou analytiku 132 a provádělo se její rozpouštění v alikvotní výši k tomu, jaký by byl pohyb na skladu čipů.

  To je odpověď na obě otázky, které se ptáte. Prostě máte zvolit některou z výše uvedených metod a s ní pracovat. Otázka, za kolik to potom prodáváte - to je již Vaše rozhodnutí (zda se snažíte prodejem pokrýt si veškeré náklady. ..).