Dotazy

• Nedodané učební pomůcky z předchozího roku, které byli hrazeny z ONIV

  15. 10. 2026

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí a na konci roku paní ředitelka objednala z ONIV-učební pomůcky (5 tabletů) v celkové hodnotě necelých 24000Kč.Faktura byla vystavena 31.12.25 a uhrazena začátkem roku 2026 s tím, že tablety firma dodá do konce ledna.Tablety bohužel nedodali, pořád posunovali termín... paní ředitelka psala upomínky a pak se obrátila na právníka. Ten to s firmou řeší a nyní poslali dobropis s tím, že budou postupně vracet peníze a vrátili zatím 3000 Kč. Na KÚ nám paní řekla, že to budeme řešit až vrátí celou částku (klidně i za 3 roky) - že to pak budeme vracet do státního rozpočtu. Prosím o radu, jak postupovat v účetnictví. Nikdy jsem se s tím nesetkala a faktura byla zaúčtována jako DDHM:558/321 a 028/088. Já jsem se o nedodání zboží dozvěděla bohužel až v dubnu, kdy byla již schválená závěrka i vypořádání státního rozpočtu za rok 2025. Prosím o radu,jak postupovat v účetnictví letos a následující rok než uhradí celou částku. A jak by se prosím postupovalo,kdyby nevrátili celou částku ani za 3 roky? Moc děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

  Ta situace samozřejmě není dobrá - je Vám asi jasné, že zaúčtování do roku 2025 bylo chybně (ale Vy jste o tom nevěděla - je to spíše problém těch, kteří akceptovali fakturu, podepsali inventuru apod).

  Nebudeme řešit dotaci - to si skutečně domluvte s krajským úřadem - jak si to představují

  Dobropis - pokud by to bylo možné zaúčtovat MD 377 (var. 311)/Dal 558 a odúčtovat pořízené tablety z majetku 028/088 minusem. Je to oprava nesprávností minulých let - ale hodnotově pod 0,3 % aktiva netto k 31. 12. 2025 (jak jsem se díval na Vaši rozvahu)

  Co zaplatili by bylo MD 3241/Dal 377 (311) - tedy na pohledávce by se objevovala zbývající hodnota.

  Pokud byste viděli, že to nedoplatí, přestali by být kontaktní (nebo jak uvádíte za ty tří roky), tak po nějaké době by byla nedoplacená částka na zaúčtování odpisu pohledávky - MD 557/Dal pohledávka. Pokud nemáte účetnictví v plném rozsahu, tak opravné položky k pohledávce nemusíte tvořit.

• Dotace z EU

  14. 10. 2026

  Prosím o radu se zaúčtováním dotace, ve výši cca 40 000 000 Kč
  která je rozdělena 85% EU a 15% zřizovatel . Vyúčtování dotace bude v roce 2027
  na celou dotaci máme sjednáno se zřizovatelem že nám poskytne finanční výpomoc.
  máme 1. fakturu na interaktivní tabule
  1) příjem peněz od zřizovatele na interaktivní tabule
  241/452 - 2 000 000 kč
  2) FP za tabule 1 941 929 kč - 042/321
  3) Zařazení do užívání 1 941 929 Kč - 022/042
  4)INT - Čerpání investičnho fondu 416/401 (zároveň platba FP 321/241
  5)85% dotace - 388/403 - 1650 639,65
  6)15% příspěvek zřizovatele 291 289,35 - 401/416
  7) odpisy 1 941 929 - 551/082 (odepisovat se bude 10 let)
  8) snížení dotace 1 650 639,65 - 403/672
  
  Další faktury jsou na stavební dozory, za projekty musím to při přejetí hned rozdělovat na 85 a 15%?
  a to samé dělat za odměny zaměstnancům - Dohody o provedení práce?
  zatím jsem účtovala pouze 518/321 , 521/331( oddělený analytikou a zakázkou)
  
  Nemám vůbec žádnou zkušenost s dotací. Toto je první dotace a hned v takové výši a chtěla bych to mít v pořádku hned od začátku.
  
  Další faktura nás čeká za nábytek do tříd kde bude DHM i DDMH - jaký zvolit postup?
  
  Děkuji

  Já se obávám, že toto bude přesahovat možnosti řešit to jako celek v rámci dotazu - pokud to chceme řešit, že si budeme potřebovat posílat nejrůznější podklady, dokumenty apod. Zkusím prvotně shrnout, co je potřeba udělat (a zároveň si k tomu něco poznamenáme k účetnictví).

  a) Vy musíte udělat první krok a to je v rámci tohoto projektu si rozdělit investiční a neinvestiční výdaje. Nevím, jestli se Vám vše podaří pořídit ještě v roce 2026 - pokud ano, tak jsme v jasné hranici 40 tis. kč u movitostí. Pokud ale něco až ve 2027, tak spíše počítejmě u movitostí s hranicí 100 000 Kč (pro věci pořízení v 2027). Takže toto je klíčové posouzení - nejprve se vezmou jednotlivé smlouvy s dodavateli jednotlivých věcí, staveb a potom jako nadstavba se musíme domluvit na rozdělení vedejších nákladů - jak tam píšete ty projekty, stavební dozory. Takže toto je nepříjemný úkol, ale asi pochopitelný - případně se mohu s tím nějak snažit pomoci.

  b) Potom se musíte podívat do dotační smlouvy - a tam Vás zajímá zejména následující:

  • zda máte nějaké rozhodnutí rozdělující dotaci na investiční a neinvestiční část - případně zda se to dá někde změnit (někde se rozdělení na investice a neinvestice řeší třeba až na závěr v rámci vyúčtování dotace)

  • jestli náhodou nejste v dotačním projektu, u kterého jsou režijní výdaje kryty v paušální výši (7 %) - tedy bez jakéhokoliv prokázání. Pokud ano, bude potřeba si jasně určit, co vše jsou přímé náklady a co již ne a bude na Vás, zda se vejdete do těch 7 %

  • také to rozdělení 85 % a 15 % nemusí být automatem - může klidně nastat situace, že projekt máte celkem za 55 mil. Kč, z toho uznatelné přímé náklady jsou ale jen 45 mil. Kč a z toho se teprve počítá těch 85 % a 15 % (a někde jsou to i jen orientační údaje na začátku) - tedy toto se zase musí projít - protože bez znalosti tohoto Vám ani neumím potvrdit, že u těch interaktivních tabulí máte dát automaticky 85 % zápisem MD 388/Dal 403.

  c) musíme mít jasnou dohodu se zřizovatelem - co dofinancovává a případně jak. Například, že je to v režimu, kdy je ochoten návratnou finanční výpomocí (nebo dotací s vypořádáním) poskytnout komplet peníze dopředu s tím, že mu v rámci vyúčtování vrátíte náklady projektu minus to co dostanete jako dotaci z EU. U někoho je to třeba fixně limitováno částkou s tím, že co je navíc si již organizace musí dofinancovat.

  Teprve až toto vše budeme vědět, tak se můžeme (tak nějak) pustit do účtování.

  K tomu, co jste uvedla u těch interaktivních tabulí - operace 1 a 2 OK. Již u operace č. 3 musíme vyřešit, zda tam nemají jít i nějaké vedlejší pořizovací náklady (třeba na výběrové řízení, část z projektů ...). Operace č. 4 - pokud by to zatím bylo kryto jen z návratné finanční výpomoci - tak bych to nedělal (to až při vratce NFV/respektive vypořádání). Operace 5 a dále - ano (u operace č. 6 možná - musíme řešit, co je přesně domluveno se zřizovatelem) - jen se bojím, že s ohledem na to, jak si budeme odpovídat na výše uvedené dotazy, že třeba ve výsledku to nebude přesně 85 % a 15%. Ale třeba ano - fakt nevím.

  Vedlejší náklady - třeba stavební dozor na akci charakteru TZ budovy - to nesmí jít na 518, ale musí to jít do ceny investice - tedy 042. Ale budou tam právě i projekty, které mohou být společné .. (pro investice ale i nákup DDHM). I mzdy v podobě dohod přímo na investice musím aktivovat do investic. Jak s označováním a zda je budeme řešit v režimu 85 % a 15 % - záleží na tom, jak je to v dotaci definováno - viz výše - zda náhodou nemáte ten režim krytí paušálem 7 %.

  Takže tolik asi nyní k dotazu - pokud to budeme mět řešit dále - musíme již mailem, ale skutečně jako nějakou zakázku - to nedáme dohromady během jedné hodiny.

• technické zhodnocení

  13. 10. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Budeme realizovat úpravu plochy na zahradě u objektu pobytové sociální služby. Nyní na ploše máme chodník, který zůstane beze změn. Na tento chodník bude nově navazovat zpevněná plocha ze zámkové dlažby, která bude sloužit jako plocha pod nový zahradní altán a zároveň jako jeho bezbariérové napojení na stávající chodník. Nová dlažba bude tvořit samostatnou větší plochu, na které bude altán stát, a bude na stávající chodník přímo navazovat tak, aby nevznikl schod, nerovnost nebo jiná překážka pro naše klienty. Smyslem celé realizace je vytvořit pevný, rovný a bezpečný podklad pro altán a jeho vybavení. Zároveň tím vznikne plynulé propojení se stávající zahradní komunikací. Předpokládaná cena nové zpevněné plochy ze zámkové dlažby je 121.730,70 Kč vč. DPH. Následovat bude pořízení zahradního altánu v předpokládané ceně 129.800 Kč vč. DPH. Altán nebude pevně spojen s plochou ze zámkové dlažby. Dovolujeme si požádat o stanovisko, zda se u nové zpevněné plochy bude jednat o technické zhodnocení stavby. Altán bude samostatné pořízení investice.

  Určitě to bude investice (stavba na účtu 021) - to je jednoznačné. Jak to bude z hlediska evidence staveb - to již jednoznačné není. Nemáme žádná legislativní jedoznačná pravidla, kde končí jedna plošná stavba (chodník, komunikace) a začíná druhá. Podle mne jsou plně obhajitelné oba přístupy:

  • zpevněnou plochu považovat za technické zhodnocení chodníku, ke kterému zpevněná plocha přiléhá

  • upevněnou plochu evidovat jako samostatnou stavbu.

    Jsem přesvědčen, že je plně na Vašem rozhodnutí, jakou cestou půjdete (vždy je jen potřeba na kartu majetku do poznámek uvádět, o jakou stavbu jde - nejlépe včetně nějakého zákresu, fotky - pokud by to program umožňoval).

• Rozdělení nákladů (mzdových i ostatních režijních) na střediska

  12. 10. 2026

  Dobrý den,
  
  od 1.1. letošního roku máme nově další tři střediska v organizaci.
  Hlavní a největší je Pečovatelská služba - největší výnos , druhé je Centrum denních služeb (pouze 4 zaměstnanci - výnos poměrně menší. Třetí je doprava, tam je výnos minimum a Poradna - téměř bez výnosu.
  Jakým způsobem mám přeúčtovat na konci roku náklady. Jaké zvolit kriterium, vzoreček a pod, abych docílila co nejpřesnějšího výsledku.
  O nákladech v roce, kde vím kam patří, účtuji rovnou na střediska.
  
  

  Tohle je hrozně problémové - já Vaši organizaci úplně neznám, tak jsou to z mí strany jen takové odhady/náměty.

  Prvotně bych chtěl říci, že pracuji pro organizace, kde používáme více rozdílných klíčů pro jednotlivé typy režií. Například mohu mít 4 činnosti, ale objekt ve kterém sídlím používám přímo třeba jen pro tři činnosti (protože například pro dopravu nepoužívám danou nemovitost). Potom je za mne hloupost dávat přímo nějaký podíl nákladů na budovu do té činnosti, které se netýkají - resopektive rozdělím si budovu třeba přes m2 na ty 3 činnosti a režii - takto rozdlím náklady na budovu (ty si sleduji na jednom režijním středisku) a potom rozděluji společnou režii v druhém kroku (tyto náklady si sleduji na druhém režijním středisku).

  U společné režie - jak jsem to psal jako příklad v tom "druhém kroku" - nejčastěji jako klíč používám poměr naběhlých přímých nákladů na činnost, případně přímých mezd naběhlých na činnost - to, co se mi pro daný případ jeví jako adekvátnější z těchto dvou bariant (to je ale hrozně individuální - záleží třeba na rozsahu toho, co zajišťujete vlastními zaměstnanci a co si "nakupujete" jako subdodávku ....). No a někdy ty činnosti (na které se mají režie rozdělovat) jsou natolik nesouměřitelné, že jsme nějaké poměrování vzdali a určili odhadem "procento" pracnosti, kterým náklady rozdělujeme. To je ale skutečně u činností, které jsou hodně nesouměřitelné a jakýkoliv poměr nákladů nedává smysl.

• Použití VH HPČ

  12. 10. 2026

  Dobrý den, máme HPČ - správu a účetnictví pro jiné organizace. Přímé náklady přiřazujeme k této činnosti, ale je jich málo/ poštovné/. Nepřímé náklady, které jsou společné pro hlavní i vedlejší činnost - poplatek za účetní programy, poplatky, mzda účetní, která obstarává chod účetnictví organizace - rozdělujeme to podle výnosů z vedlejší činnosti na celkových výnosech organizace/ např. 60 % a 40 %/. V současné době vzhledem k úspoře mzdových prostředků / ukončení pracovního poměru 1 pracovníka a zatím volného místa/ máme velký zisk na hlavní i vedlejší činnosti. Chtěli bychom to využít a odepsat neuhrazené pohledávky minulých let, což je z nákladů organizace. Je možné zisk z vedlejší činnosti použít na úhradu činnosti hlavní?
  Stačí napsat účetní doklad s převodem z nákladů HPČ na HPČ? Nebo musíme napsat dodatek směrnice a například přepočítat náklady na mzdové prostředky, abychom zisk převedli jen na hlavní činnost? To by bylo asi zbytečné, protože další měsíc bychom museli psát dodatek směrnice a vracet to zpět. Děkuji za odpověď.

  Pokud správně chápu - ty neuhrazené pohledávky pochází z hlavní činnosti - tedy logicky musíte tyto pohledávky odepsat na 557 jako náklad v hlavní činnosti. Tedy pokud správně chápu - asi by nastala situace, že hlavní činnost je "ztráta" a a hospodářská činnost je "zisk".

  Ano - toto je možná varianta a takto to má být případně vykázáno. Nebudete rozhodně provádět nějaké speciální přeúčtování nákladů "aby se to srovnalo" - v účetnictví se neptáme, z čeho je co pokryto, ale jaký náklad dané činnosti přísluší. A samozřejmě také pro daň z příjmů musíme vyjít z nákladů, které činnosti objektivně přísluší.

  Takže opakuji - ano - je to naprosto běžné, že je v doplňkové činnosti zisk a v hlavní činnosti ztráta (tedy zisk doplňkové činnosti dofinancovává ztrátovou hlavní činnost). Takto se to vykáže, neděláte nějaké zvláštní přeúčtování nákladů.

• SZIF dotace

  09. 10. 2026

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat:
  5.10.2026 jsem si přečetla dotaz jedné z kolegyň.. i nás se to týká.
  Ale my máme zatím nakoupeno do 40.000,- tudíž na 558. A příští rok se tam promítne i investice, ale zatím mně zajímá účtováí neivestiční..
  Mohl byste nám poradit prosím jak máme postupovat my?
  A musí dojít k tomu, aby nám zřízovatele (obec) poslala vratnou fifnanční výpomoc, nebo by se to dalo vzít i zatím z provozních peněz? Jak postupovat i účetně prosím.
  Děkuji moc

  Pokud tedy správně chápu - dotační smlouvu již máte podepsánu, budete také dostávat těch cca 80 %. Dotace bude poskytnuta jak na krytí provozních, tak i investičních výdajů - a také dostanete peníze až následně.

  A zároveň pokud jsem správně pochopil - nemáte domluveno se zřizovatelem, zda se bude podílet na financování (jak návratnou finanční výpomocí, tak i třeba účelovým dofinancováním toho, co dotace nepokryje).

  Takže možná od posledního dotazu - neexistuje žádná povinnost zřizovatele poskytnout na předfinancování návratnou finanční výpomoc. Stejně tak neexistuje povinnost zřizovatele akci nějak dofinancovat. Logicky Vy se o to můžete snažit (žádat ...), pokud ale řekne, že ne (zejména pokud máte "dost" peněz), tak je to v pořádku.

  Budu tedy předpokládat, že Vám nedá nic přímo na tuto akci (že nic nemáte od něj potvrzeno).

  Potom finančně skutečně toto zatím kryjete z vlastních provozních peněz a nárok na dotaci účtujete v provoznín částí MD 388/Dal 672 (tedy nakoupíte třeba DDHM za 30 tis. Kč a víte, že díky tomu byste měli dostat 24 tis. Kč - protože těch 30 tis. Kč je uznatelný náklad a máte mít dotaci 80 %). Tedy 24 tis. Kč by se zaúčtovalo MD 388/Dal 672. Zbylých 6 tis. Kč byste museli potom výnosově pokrývat z vlastního provozu.

  Až by došlo potom k vyúčtování (provozní části dotace) - bylo by to MD 346/Dal 388 a následně inkaso MD 241/Dal 346.

  Ptáte se dost obecně - tak nevím, zda jssme odpověděl - případně mi dejte vědět mailem.

• část odpisů do investic

  07. 10. 2026

  Dobrý den, jsme škola, část odpisů nařídil zřizovatel převést do investic.
  Přijaté odpisy např. částku 100tis,které pošle zřizovatel, účtuji 388/672 - 100tis, následně vracím odpisy městu 416 / 349, ale už jen tu poníženou část 80tis.
  Zbytek 20 tis potřebuji dát do investic. Mám použít účty 401 / 416 20tis?
  děkuji

  Zkusím zrekapitulovat, jak jsem to pochopil - pokud by to bylo jinak, ozvěte se mi prosím na e-mail.

  Zřzovatel v rámci provozního příspěvku poskytl také částku na odpisy - 100 tis. Kč. Tady to je skutečně provozním příspěvkem - tedy účtujete na Dal 672.

  Zároveň jak účtujete odpisy 551/08x, tak byste ve výši odpisů (případně poníženo o rozpuštěnou 403) měli účtovat MD 401/Dal 416 - tvorba fondu investic z odpisů. Tedy pokud nemáte u daného majetku žádnou 403, tak byste měli vytvořit fond invrestic z odpisů také ve výši 100.

  Dále zřizovatel nařídil odvod z fondu investic - zde ve výši 80. Tady bych měl podle ČUS 709 udělat předpis MD 401/Dal 349 a dále peníze odvést MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401. Toto tedy ve výši 80.

  Tím na 416 zbude těch 20 (z odpisů jste tam vytvořila 100 a snížila to o odvod 80 - tedy výsledek je 20).

• Podlimitní TZ

  06. 10. 2026

  Dobrý den, prosím Vás o zodpovězení dotazu - lze čerpat fond investic na podlimitní technické zhodnocení provedené na dlouhodobém hmotném majetku? § 31 odst. 2 písm. a) malých rozpočtových pravidel počítá pouze s investicemi (předpokládám), ale co písm. d), nebylo by možné čerpání FI na podlimitní TZ v rámci "širšího" výkladu zahrnout tam? Byť TZ není opravou, ani údržbou.
  
  

  Pravidla zákona č. 250/2000 Sb. jsou silně nedokonalá. Pokud správně chápu - ptáte se jako zřizovatel.

  Pokud respektujeme striktně text zákona, tak se do čerpání fondu investic u provedení podlimitních TZ na dlouhodobém hmotném majetku nevejdeme. Věcně si ale samozřejmě můžete říci, že když je již umožněno fond investic použít na opravu a údržbu, proč ne na podlimitní TZ majetku (což se asi i více blíží původnímu účelu FI) - to chápu. K tomu mohu jen říci - kontrolovat, na co se čerpaly prostředky FI je záležitostí zřizovatele (těžko to bude kontrolovat někdo jiný). Tedy pokud si myslíte, že je to věcně OK, je to na Vás (jen si to nějak jasně interně potvrďte - písemně - třeba i s těmi, kdo provádí kontrolu, s PO ....).

  Nicméně počítejmě s tím, že byste spíše šli nad rámec textace (nedokonalého) zákona.

• Dotace SZIF

  05. 10. 2026

  Prosíme o radu účetního případu.
  Škola požádala o dotaci SZIF na pořízení konvektomatu pro školní jídelnu.
  Způsobilé výdaje: 293 000,-Kč
  Dotace 80%: 234 400,-Kč
  Dotaci zatím nemáme.
  1)Zřizovatel zaslal 29.9.2026 škole částku 317 107,73Kč.
  234 400,-Kč jako návratnou finanční výpomoc a 82 707,73Kč jako dar.
  Jak prosím zaúčtovat příjem.
  2)Dne 30.9.2026 jsme hradili fakturu za konvektomat v částce 317 107,73Kč.
  Jak prosím zaúčtovat fakturu,
  3) Jak prosím zaúčtovat až přijde dotace.
  Zatím jsem se nesetkala s takovým účetním případem.
  Děkuji velice za radu.

  Pokud nebudeme řešit podrozvahu (předpokládám, že účtujete ve zjednodušeném rozsahu), účtoval bych následovně (a ještě podotýkám, že předpokládám, že návratnou finanční výpomoc budete vracet poté, co dostanete dotaci a že se předpokládá, že to bude dříve než za 12 měsíců - rpoto volím účet 326).

  a) příjem peněz dne 29. 9. 2026

  MD 241/Dal 326 234 400 Kč (část - návratná finanční výpomoc)

  Zbylé peníze - těch 82 707,73 Kč jsou věcně investičním příspvkem - měl bych to zaúčtovat:

  MD 348/Dal 401 a příjem peněz MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416 ve výši 82 707, 73 Kč

  b) pořízení konvektomatu

  MD 042/Dal 321 317 107,73 Kč

  platba došlé faktury MD 321/Dal 241 ve výši 3217 107,73 Kč a k tomu čerpání fondu investic MD 416/Dal 401 - ale jen ve výši 82 707,73 (tedy ne tu část, která je zatím financována z půjčených prostředků od zřizovatele)

  Jak to bude hotové, tak zařazení do majetku MD 022/Dal 042 a dále dohadnou položku na transfer MD 388/Dal 403 ve výši 234 400 Kč (pokud myslíte, že ty peníze dostanete).

  Konvektomat začnete odepisovat a 403 začnete proti odpisům a alikvotní výši rozpouštět do výnosů.

  c) vyúčtování dotace - MD 346/Dal 388

  d) příjem dotace - MD 241/Dal 346 a k tomu tvorba fondu - MD 401/Dal 416

  ë) vrácení peněz zřizovateli - MD 326/Dal 241 a k tomu čerpání fondu investic MD 416/Dal 401.

• Reklamace kotle

  02. 10. 2026

  Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Jsme PO neplátci DPH. V roce 2024 jsem technických zhodnocením budovy ve výši 180 000 Kč( 160 tis. kotel + 40 tis. práce související s instalací kotle) zhodnotili stavbu. Takže 180 tis. zaúčtováno na SU 021. V letošním roce budeme reklamovat kotel s tím, že dodavatel nám vrátí částku 160 tis. za kotel finanční prostředky zašle na účet PO)a budeme pořizovat nový kotel. Rozvody z roku 2024 nejdou použít pro nové pořízení kotle.
  Dotaz zní:
  1) jak a kam zaúčtovat vrácenou PC 160 tis.
  2) jak zaúčtovat vyřazení kotle + rozvody
  3) nový kotel + montáž zaúčtuji opět na SU 021 s tím. že použiji investiční fond, a bude to zase technické zhodnocení budovy?

  Takže pokud správně chápu - TZ asi bylo 200 tis. Kč?? (160 + 40 tis. Kč) - kotel je špatný - ten se nyní komplet vymění a dodavatel komplet vrátí peníze. Nicméně náklady montáže Vám zůstanou - to nevrátí nikdo.

  Zaúčtování bude podle mne trochu diskutabilnější - berte to prosím jako názor:

  • přijatý opravný daňový doklad na reklamaci kotle - účtoval bych MD 022/Dal 321 minus 160 tis. Kč (vím, že se nemá účtovat kompenzačně, nicméně tím, že je to v průběhu roku, tak by to nemuselo vadit)

  • přijaté peníze - MD 241/Dal 321 ve výši 160 tis. Kč a dále MD 416/Dal 401 minus 160 tis. Kč (na analytice použití fondu investic na pořízení dlouhodobého majetku).

  Tyto dva první body jsou podle mne celkem jednoznačné - k tomu by asi došel každý.

  Teď začně diskuse, jak se zachovat k oprávkám a dále těm 40 tis. Kč. Myslím si, že většina lidí by to již nechala být, nesnažila se o dílčí vyřazení u těch 40 tis. Kč (s tím, že to není nic významného) a ani o řešení nějaké korekce oprávek (protože navýšené odpisy budovy od roku 2024 budou určitě nevýznamné). Chápu, že někdo bude chtít ale udělat vyřazení "precizně" - potom by to bylo tak, že by bylo potřeba zaúčtovat:

  MD 081 částka X

  MD 551 částka 40 000 - X

  Dal 081 40 000 Kč

  A teď jde o to, jak stanovit to rozdělení mezi 081 a 551.

  Zkusím na imaginárních číslech ukázku - jedna úvaha by třeba mohla být taková, že od zařazení TZ do majetku v roce 2024 do okamžiku vyřazení (jak vratky za kotel, tak i vyřazení těch 40 000 Kč) byly odpisy na budově celkem například 100 000 Kč. Nyní to vyřazení 200 000 Kč představuje například 2 % hodnoty z celé budovy (podíl na pořizovací hodnotě). Tedy 2 000 Kč by byly jakoby odpisy připadající na TZ (co se již zachytily na 081) a proto by částka X byla ve výši 2 tis. Kč (081) a 38 tis. Kč by tak šlo proti 551.

  No a kolik by se zaúčtovalo na 551 - tolik by se udělalo MD 401/Dal 416 jako tvorba z odpisů.

  Těch modelů může být více - tady je to asi vždy na tom, co kdo odůvodní a není na to žádný předpis. Ale jak říkám - myslím si, že velká část PO by se na tuto druhou část úplně vykašlala.

  U nového kotle - souhlasím s tím, že zase jako TZ budovy - předpokládám, že bude mít zase trochu jiné parametry ...

• Prodej DHM

  29. 09. 2026

  Dobrý den, prosím o radu. Byl nám schválen prodej elektrického kotle ve školní jídelně. Pořizovací cena 399 457 Kč, zůstatková cena 266 297 Kč. Prodávat se bude za 50 000 Kč.
  
  Budu účtovat:
  prodej: 311/646 50 000 Kč
  zůstatková cena: 553/082 266 297 Kč
  vyřazení majetku: 082/022 399 457 Kč
  
  ... prosím, jak zaúčtovat fondy, když prodejní cena je menší než zůstatková.
  Pokud by byla prodejní větší než zůstatková, tak bych asi účtovala 401(zůst.cena) a 548 oproti 416 (hodnota výnosu z prodeje).... ale takto si nejsem vůbec jistá.
  Děkuji za odpověď

  Máte to vše dobře a teď k tomu fondu - pokud budeme respektovat ČUS 704 bod 7.3. písm. b), tak je v něm uvedeno:

  b) příjmů z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, a z příjmů z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace na stranu DAL účtu 416 - Fond reprodukce majetku, fond investic se souvztažným zápisem ve výši zůstatkové ceny prodaného majetku na stranu MÁ DÁTI účtu 401 – Jmění účetní jednotky a ve výši rozdílu mezi příjmem z prodeje a zůstatkovou cenou na příslušnou stranu účtu 548 – Tvorba fondů,

  Takže z toho by vyplývalo následující:

  Dal 416 50 000

  MD 401 266 297

  Dal 548 216 297

  Tedy ve výsledku hospodářský výsledek nula. Je to podle předpisů - co si o tom myslím, jsem již několikrát napsal (je zbytečné, abych opakovaně nadával) - například popsáno v dokumentu k fondům.

• Použití finančních výnosů z e-tradingu

  29. 09. 2026

  Příspěvková organizace má se souhlasem zřizovatele část svých peněžních prostředků zhodnocenu prostřednictvím finančního tradingu. Roční úrokové/výnosové příjmy z tohoto zhodnocování činí přibližně 100 tis. Kč. Investování volných finančních prostředků bylo realizováno na základě pokynu zřizovatele.
  PO se na zřizovatele obrátila s dotazem, zda by bylo možné část těchto výnosů (cca 50 %) použít na odměny nepedagogických zaměstnanců ekonomického úseku, kteří zajišťují administraci tohoto finančního zhodnocování, a zbývající část použít na běžný provoz PO.
  U PO jsou stanoveny tyto závazné ukazatele:
  • celkový příspěvek zřizovatele na provoz v hlavní činnosti,
  • limit objemu prostředků na platy a ostatní osobní náklady nepedagogických zaměstnanců v hlavní činnosti financovaný z prostředků města.
  Pokud jde o výnosy hlavní činnosti, může PO tyto prostředky použít přímo na odměny zaměstnanců, nebo musí být nejprve zahrnuty do výsledku hospodaření a následně může zřizovatel schválit jejich použití prostřednictvím fondu odměn?
  Pokud bychom chtěli postup nastavit tak, aby byl z hlediska zákona č. 250/2000 Sb., i z hlediska stanovených závazných ukazatelů co nejméně sporný, jaký konkrétní postup byste doporučili?
  Děkujeme za odpověď.

  Výnosy z hlavní činnosti (ale i doplňkové) mohou být zapojovány určitě přímo v běžném roce. není to tak, že by musely projít hospodářským výsledkem a zapojovat se až v letech následujících. Za mne je zapojení výnosů v běžném roce nejlogičtějším postupem.

  Pokud se týká vztahu k zákonu č. 250/2000 Sb.- tam máte maximální volnost nastavit si to tak, jak uznáte za vhodné (tedy zřizovatel toto rozhoduje a pokud je trochu rozumný, tak o tom i diskutuje s PO, aby se zvolila efektivní varianta).

  Jak nastavíte limity - závazné ukazatele je na Vás (stejně tak, jak si toto ošetříte třeba ve struktuře a míře závaznosti rozpočtu PO, který jako zřizovatel schvalujete).

  Pokud ale správně chápu tuto konkrétní situaci- vy jim limitujete celkový příspěvek na provoz - tedy tohoto se to nedotýká. Dále dáváte limit na platy v hlavní činnosti - ale jen v rozsahu, co financujete jako zřizovatel. Tedy pokud si na to vydělají z jiných zdrojů, případně na to získají nějakou dotaci (v rámci dotací EU, úřad práce ...), tak pokud správně chápu, mohou jít i nad tento limit. Takže pokud by si těch 50 tis. Kč nasměrovali do odměn, tak se to limitu netýká? Respektive mám z toho takový dojem. No a vy byste se měli nyní interně ptát - vadí mi to?? Chci jim toto nějak omezit?? Nemám raději limitovat mzdy jako celek?? Nebo třeba jen v hlavní činnosti?? A musíte z toho najít nějaké akceptovatelné řešení.

  Nevím co k tomu více říci - otázka, do jaké míry svážete hospodaření PO nějakými limity, závazností rozpočtu apod. je silně individuální. Tam vždycky záleží na tom, jak se to běžně komunikuje, jaká je "atmosféra", zda je tam dlouhodobě nějaký "souboj PO a Města" .... Prostě co funguje na Městě A na druhé obci nefunguje - k tomu fakt nevím, co bych poradil

• Investice

  28. 09. 2026

  Prosím jak správně zaúčtovat účetně i finančně:
  
  na rok 2026 schválena investice 930000
  pak dodatečně dodavatelem navýšeno o 30 000 tj. 960000
  Městu jsme měli vracet z roku 2025 -190 00
  předpis nám dali na 160000 a 30000 ponecháno na investičním fondu s tím že nám pak už bude jen doposláno 930000
  faktura byla na 954 206
  
  1.investice předpis348/401 930000
  2.příjem dotace241/348 930000
  a od této chvíle nevím jakou částku
  3.tvorba fondu 401/416
  4.pořízení 042,/321
  5.herní prvek investice 321/241 - 9542026
  
  Děkuji za pomoc
  6. Investice čerpání 416/401
  7.Investice zařazení 022/042

  Asi si toto budeme muset ještě dojasnit mailem - nejsem si jist, na co se přesně ptáte a bojím se, že Vás asi odpovědí neuspokojím.

  Pokud správně chápu - vy jste měli nějakou dřívější investiční akci, kde jste nedočerpali 190 tis. Kč (předpokládám, že jste to měli na 416) a zřizovatel Vám sdělil, že mu máte vrátit jen 160 000 Kč, protože rozdíl 30 tis. Kč použijete na tuto novou investici.

  Pokud je to takto, tak předpis vratky by podle mne měl být:

  MD 401/Dal 349 ve výši 160 000 Kč a dále platba - MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401 ve výši 160 000.

  Tím na účtu 416 z této akce těch 30 tis. Kč zůstane.

  Nyní k tomu máte nově těch nových 930 000 Kč - tedy první dva zápisy souhlas - a také u třetího tvořím fond investic (401/416)ve výši 930 000 Kč.

  Investice je ve výši 954 206 Kč - toto účtuji 042/321 a platbu 321/241 a k tomu čerpání fondu 416/401 ve výši 954 206 Kč.

  Tím by mělo zbýt na fondu investic rozdíl 960 000 Kč a 954 206 Kč (pokud beru v úvahu jen tuto akci) - tedy 5 794 Kč. No a tady je zase na zřizovateli jak nastavil podmínky - zda toto máte vracet v rámci finančního vypořádání - tedy tato částka by se měla předepsat jako závazek MD 401/Dal 349 a k tomu potom platba 349/241 a 416/401.

• Nákup auta s dotací

  25. 09. 2026

  Dobrý den
  požádali jsme o dotaci na nákup elektro auta, za cca 700 tis. , auto jsme v 5/26 zakoupili a čekali na proplacení dotace ve výši cca 320 tis. která přišla na účet v 7/26. Jak celé zaúčtovat ? Pokud budu čerpat v době nákupu RF resp. převod z RF do IF výši PC auta, jak vrátím výši dotace zpátkyna účet RF. Musím čerpat v době nákupu RF ? Na účtu RF máme dostatek prostředků. děkuji

  Tady je z mého pohledu jeden zásadní problém v tom, co navrhujete - pořízení dlouhodobého majetku musíme financovat z fondu investic. Fond investic můžete skutečně po schválení zřizovatelem posílit z rezervního fondu. Nicméně nemáme nikde napsáno, že by se následně mohlo zase převádět z fondu investic do rezervního fondu.

  Zároveň má být čerpání z fondu investic realizováno v době platby (výjimkou by bylo, pokud by se vozidlo pořizovalo třeba na úvěr či například s využitím návratné finanční výpomoci od zřizovatele). K tomu dále vidím, podle Vašich závěrek, že byste na nákup vozidla vytvořili i dostatečné zdroje ve fondu investic jen z odpisů (již v pololetí), jen máte asi nastaveno, že Vám zřizovatel fond invesstic na konci roku vezme (nařídí odvod).

  Takže jaké bych nyní viděl možnosti řešení (a nevím, zda to máte nastaveno tak, že těch 380 tis. Kč rozdílu pořizovací ceny a dotace budete krýt z fondu investic s případným posílením z rezervního fondu - asi to budu předpokládat) - z těch, které by byly plně legální nabízím následující (je důležité, že nyní fond investic máte vytvořen v dostatečné míře, aby se z něj vozidlo dalo kupovat):

  • Pořízení vozidla nyní financovat plně z Vašeho fondu investic (v pololetí jste tam měli 834 tis. Kč) - tedy jak se auto bude platit, tak účtovat čerpání fondu 416/401. Příjem dotace bude zase posílením fondu - tedy půjde to do 416. Zřizovateli buď odvedu méně o těch 380 tis. Kč (pokud zase máte nařízen odvod v plné výši tvorby fondu z odpisů) - tedy by muselo dojít ke změně rozhodnutí na straně zřizovatele, nebo s jeho souhlasem posílím fond investic z rezervního fondu o 380 tis. Kč, což Vám umožní realizovat odvod v kompletní výši tvorby fondu z odpisů

    • Případně na těch 320 tis. Kč by zřizovatel mohl poskytnout návratnou finanční výpomoc, která by se mu vrátila až poté, co jste obdrželi dotaci. Tím by byla část pořízení financována z návratné finanční výpomoci - tedy fond investic by se čerpal na dvě části - pří platbě faktury jen to, co je z vlastních zdrojů a zbytek až při splátce návratné finanční výpomoci. Samozřejmě u těch 380 tis. Kč - ty si převádím případně z rezervního fondu (pokud nejsem ve variantě, že odvod bude nižší). Nicméně toto asi schváleno nebylo.

      Tím, že ta dotace přišla již v 7/2026 (není odložena do roku 2027), tak tam nevidím problém. Takže pokud budu uvažovat s variantou, že si z rezervního fondu převedete těch 380 tis. Kč se souhlasem zřizovatele, tak bych účtoval následovně:

      MD 042/Dal 321 700 pořízení auta - to bylo v 5/2026

      MD 321/Dal 241 700 platba za auto - modelově v 5/2026

      MD 416/Dal 401 700 - čerpání fondu při platbě

      MD 388/Dal 403 320 - dohadná položka na dotaci - ve vazbě na zařazení do majetku

      MD 022/Dal 042 700 - například v květnu - pokud již v květnu způsobilé k provozu

      MD 346/Dal 388 320 - vyúčtování dotace - nevím kdy bylo - třeba začátkem července

      MD 241/Dal 346 320 - příjem dotace na účet - v 7/2026

      k tomu MD 401/Dal 416 320 - tvorba fondu z dotace

      schválení zřizovatele s posílením fondu investic z rezervního fondu - například v 10/2026

      MD 413/Dal 416 380 tis. Kč

      Tím budete mít fond investic komplet ve výši tvorby z odpisů roku 2026 a pokud v této výši je nařízen odvod, můžete jej realizovat.

      Pokud správně vidím v pololetní závěrce - byť asi platba byla realizována v 5/2026, tak jste ještě čerpání fondu nezaúčtovali - není to dobře, ale tak se to prostě doúčtije ve 3Q/2026 - to nepovažuji za tak zásadní problém.

• Dárkové poukazy z účelového daru

  23. 09. 2026

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená ÚSC a dostali jsme účelový dar na nákup poukazů do lékarny pro zaměstnance. Dar máme schválený.
  Jak zaúčtuji nákup poukazů? Na 501 nebo 518? Nebo přes ceciny?
  Děkuji

  On je to velice zajímavý dotaz a z mého pohledu je nutné jít "mírně" nad rámec toho, co nám říká zákon č. 250/2000 Sb. a jak toto následně aplikují ČUS.

  Měl bych určité prvotní upozornění - aby se jednalo o daň, který je na straně zaměstnanců osvobozený od daně z příjmů (zde §6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona o dani z příjmů, bylo by potřeba, aby se z daného poukazu v lékárně (což bude zdravotnické zařízení), dalo koupit pouze cituji "zboží nebo služba zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru" - upozorňuji na toto, protože někdy mám dojem, že se v některých lékárnách dá koupit kde co. Pokud by toto šlo vymezit nějak do podmínek přijatého daru (podmínek poukázek)- bylo by to určitě vhodné.

  Teď k zaúčtování - za mne hodně sporná věc. Z hlediska nějaké logiky by dávalo smysl toto považovat za součást FKSP. Nicméně jako zdroj FKSP jsou zmíněny pouze účelové peněžní dary do FKSP (§33 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.). Tady jsme na určitém pomezi peněžního a nepeněžního daru (třeba pro daňové účely bylo v rámci Koordinančního výboru odsouhlaseno, že je to nepeněžní plnění).

  Nicméně já bych si o tomto dovolil účtovat následovně

  • přijetí takového daru MD 263/Dal 412 (podle mne ta poukázka naplňuje charakteristiku ceniny) - analytiku na 412 bych volil jako přijaté dary .

  • následně poskytnutí zaměstnancům podle nějakých jmených seznamů - komu se předalo - MD 412 (asi analytika "ostatního použití")/Dal 263.

  Ale rovnou upozorňuji, že názory k zaúčtování se mohou lišit.