Dotazy

• architektonická studie

  17. 03. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO (škola) zřizovaná krajem. Budovy máme svěřené do užívání. Investiční akce si děláme sami. Jak, prosím, účtovat architektonickou studii, na jejímž základě bude soutěžena PD? Investiční akce se bude celkem jistě realizovat.
  Jedná se o náklad nebo investiční položku patřící na účet 042?
  Děkuji a zdravím.}

  Za mne již investice - pokud správně chápu, padlo již rozhodnutí něco budovat/rekosntruovat - tedy z mého pohledu se již zahájilo pořizování dlouhodobého majetku a je to náklad jednoznačně vyvolaný investicí.

  Takže 042.

• cestovní příkaz

  14. 03. 2025

  Dobrý den, musí mít zaměstnanec cestovní příkaz sebou na pracovní cestě?Říkám kolegům, že ano, z důvodu jejich bezpečnosti, ale i z důvodu, že jsou zvyklí a schopní si to nechat podepsat od ředitele a pak mi to jen hodit na stůl, případně donést jízdenky, vyplnit to také neumí. Děkuji za odpověď}

  Nezabýváme se pracovním právem, tak asi nejsme schopni posoudit veškeré souvislosti. Neumím vyhodnotit, do jaké míry je potřeba mít cestovní příkaz sebou při pracovní cestě - to by snad mohlo mít jen něaký důvod z hlediska nějaké případné pojistné události - že by bylo něčím dokumentovatelné, že je pracovník zrovna na pracovní cestě. Ale toto nevím - zdá se mi to spíše teorie a v praxi se to určitě spíše neděje, že bych při pracovní cestě měl průběžně cestovní příkaz sebou.

  Já bych spíše považoval za potřebné zdůraznit, že pokud vezmeme klasický "cesťák", tak ten proces má fakticky dvě fáze:

  a) část před pracovní cestou - tedy vyslání na pracovní cestu, určení, jakým způsobem se zaměstnanec bude dopravovat, zda se přiznává nějaká záloha apod. .... (pokud by se to dělalo tak, že tato fáze se úplně vynechá a potom jen třeba donese jízdenky, tak se prostě musí počítat s tím, že mohou potenciálně vzniknout spory o to, jak byla cesta uskutečněna, čím se jelo - co bylo povoleno ...). Takže tato fáze by měla sloužit k tomu, aby se vyjasnily okolnosti pracovní cesty. V zásadě by nemělo být v rozporu s předpisy, pokud by toto bylo stanoveno ústně - ncméně potom mohou chybět důkazy v případě sporu. Takže pracovat s nějakým standardizovaným formulářem i pro tuto fázi může mít smysl (zejména u větších organizací).

  b) následné vyúčtování výdajů - no a to je o tom, že chcete, aby pracovník zdokumentoval své výdaje a přidal svá faktická prohlášení (třeba ohledně toho, kdy započal cestu), která mohou být důležitá pro stanovení nějakých částí náhrady (stravné) tak, abyste mohli proplatit náhrady v souladu se Zákoníkem práce. A tady jako zaměstnavatel máte právo požadovat určitou formu vyúčtování, která bude v organizaci respektována.

  A jen raděi upozorňuji - on neexistuje žádný závazný formulář - je plně na organizaci, co se bude používat. Nicméně pokud si to organizace stanoví, mělo by to být následně závazné pro pracovníky. 

• wifi - router

  11. 03. 2025

  Dobrý den,
  pořídili jsme zařízení ARUBA AP-505 RW unified AP v celkové hodnotě 12.000 Kč k rozšíření pokrytí wifi v naší škole. Evidovat toto zařízení na 028?}

  Toto jsou skutečně hraniční věci - fakticky se bavíme o tom, že v okamžiku, kdy se určitým standardem (tedy nikoliv "modním výstřelkem") stane to, že škola má být pokryta WIFI. Prvotně se totiž bavíme o právním vymezení věci podle §505 Občanského zákoníku - tedy, součástí věci je to, co :

  a) podle povahy k ní náleží = běžně se vnímá jako součást určité věci - v našem případě stavby (společnost to tak vnímá)

  b) oddělením této části dojde ke znehodnocení dané budovy = ted oddělením wifi routru bude budova sloužit svému účelu hůře ...

  No a tady se obávám, že v současné době se postupně již dostáváme do stavu, kdy dojde k tomu, že takovýto wifi router již naplní výše uvedenou charakteristiku právní součástí věci. No a k tomu je ještě potom pohled zákona o dani z příjmů - který pracuje s tím, že určité právní součásti staveb máme vést jako movité věci - nicméně vždy jen takové, které nejsou nezbytné k plnění funkce budovy - ve Vašem případě školy.

  No a pokrytí školy wifi seignálem pro zajištění výuky asi začíná být nezbytností.

  Takže dost teorie - myslím si, že řada subjektů zařízení tohoto typu dá ještě v současnosti na 028 (vyhodnotí jako samostatnou movitou věc) - podle mne e to i nyní celkem akceptovatelné řešení. Obávám se ale, že pokud by došlo na hodnocení soudem, dost možná se posuneme k tomu, že to spíše bude vyhodnoceno jako součást budovy (tedy zde případně její TZ). Nepříjemné je, že ty definice jak v občanském zákoníku, ale i zákoně o dani z příjmů mají v sobě přímo zakomponován aspekt vývoje v čase. Tedy to, co se před 15 lety bez problémů mohlo obhájit ako samostatná movitá věc se nyní neobhájí s ohledem na vývoj ve společnosti (a představách, jaké funkce by budovy měly plnit).  

• kamerový systém

  11. 03. 2025

  Pěkný den,
  prosím o kontrolu účtování ohledně kamerového systému ve škole.
  V roce 2021 škola pořídila 1 kameru v chodbě ředitelny (zabudovaná ve stropu) v hodnotě Kč 8 400,--. Paní účetní účtovala jako DDHM, účet 028.
  Další kamery byly pořízeny v roce 2023 celkem 5 ks v chodbě šaten v hodnotě Kč 49 000,-- a já jsem v účtování pokračovala jako DDHM, účet 028 (tzn. cena jedné 9 800,--).
  V tomto roce škola pořídila 4 ks kamer v chodbě u tělocvičen v ceně Kč 46 000,-- (tzn. cena jedné 11 500,--).
  Mohu účtovat také jako DDHM ?
  Do emailu si Vám dovoluji zaslat dodací listy kvůli zařazení, jsou s tím spojené další práce.
  Letos přemýšlím nad tím, zda jsem to neměla vést jako TZ budovy školy.
  Děkuji.}

  Tak o tomto tématu v republice "přemýšlíme" asi všichni. Totiž z pohledu Občanského zákoníku si myslím, že tyto kamery se stávají součástí budovy - tedy jak vysvětluji například na školeních, pokud by došlo například k prodeji, tak předpokládám (na základě mé znalosti judikatury), že by tyto kamery byly vyhodnoceny jako součást budovy - tedy byly by automaticky prodány s budovou (pokud by si smluvní strany výslovně nedohodly jejich demontáž před prodejem ...). Protože podle judikatury bychom měli v účetnictví respektovat vymezení součásti věci podle práva, tak bez problémů dle mého názoru obhájím, že by to mělo být TZ stavby.

  Nicméně v ČR dost často účtujeme podle zákona o dani z příjmů a přizpůsobujeme se tomu, co je uvedeno v pokynu GFŘ D-59. Striktně vzato bychom tak postupovat neměli, ale naprosto běžně se to děje. No a zde v části k §26 jsou vymezena určitá technologická zařízení, které jsou pravní součástí budov, ale má na ně být pohlíženo jako na samostatné movité věci. A mezi těmito vyjmenovanými technologiemi jsou i audiovizulní systéy budov a třeba také i zabezpečovací systémy. Ale má to jeden velký háček - vždy se totiž má prvotně přihlédnou k funkci a účelu dané budovy a pokud vyhodnotíme nezbytnost daného zařízení pro plnění funkce dané budovy, musí být i podle pokynu GFŘ součástí stavby (i rpo daň z příjmů).

  Vezmu velice jednoduchý příklad - pokud budu mít objekt banky, tak bez jakékoliv diskuse budou stropní kamery i pro účely zákona o dani z příjmů součástí stavby (prostě budova banky bez kamerového systému nemůže fungovat). Vezmu absurdní příklad z druhé strany - pokud si ale kameru dáte do boudy pro psa, aby Vám monitorovala, co dělá pes, nikdo nebude rozporovat to, že kamera bude samostatnou movitou věcí. Asi v zásadě toto nyní obhájím třeba i v nějakém běžném rodinném domě - tedy ako samostatnou movitou věc.

  Nicméně u školy se čím dál víc domnívám (a ono to má skutečně vývoj v čase), že dojdeme k tomu, že kamerový systém je součástí budovy i pro účely daně z příjmů (ve vztahu k tomu, co se ve školách děje je to zařízení, které začíná být nezbytné pro to, aby budova školy mohla plnit svou funkci) - tedy, že se to blíží spíše té bance, ne boudě pro psa. 

  Takže můj názor je takový, že jako TZ budovy to bude velice jednoduše obhajitelné (to by něldo musel rozporovat, že instalovaná stropní kamera není právní součástí stavby). Jako samostatná movitá věc - jedině pokud budu argumentovat, že se v účetnictví chovám podle zákona o dani z příjmů a přesvědčím okolí (kontrolory ...), že není potřeba až tolik potřeba k plnění funkce a účelu budovy školy - ale o tom čím dál tím více pochybuji, že bych mohl uspět.

• příspěvek na produkty na stáří pro důchodce

  11. 03. 2025

  Dobrý den,
  na školení nám bylo řečeno, že bychom si měli pro poskytování příspěvku na produkty na stáří vyžádat, vzhledem k různorodosti těchto produktů,potvrzení od poskytovatelů těchto produktů, že jde o daňově podporované produkty. Problém nastal u zaměstnankyně důchodkyně, která nám doložila aktivní smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, ale nadále si do něj nepřispívá a proto nám fond žádáné potvrzení neposkytl s tím, že si zaměstnankyně žádné daňové zvýhodnění v souvislosti s PP neuplatňuje. U druhé zaměstnankyně, která také doložila smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, nám odmítli potvrzení vystavit s tím, že si platí nízkou částku a proto také nemůže uplatnit daňové zvýhodnění. Můžu poprosit o Váš názor, jak v těchto dvou případech postupovat? Děkuji.}

  Nejsem si jistý, zda tam nenastal nějaký "informační šum".

  Pokud se vrátím k ustanovení §33 odst. 1 ve změní účinnéme mezi 1. 1. 2024 a 18. 2. 2025, tak zde se hovořilo o tom, že se má přispívat na produkty, které osvobozeny od daně z příjmů (tedy ze zíávislé činnosti příslušných zaměstnanců). To navazovalo na ustanovení §6 odst. 9 písm. m) zákona o dani z příjmů, které vymezovalo, co je osvobozeno od daně následovně:

  m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50000 Kč ročně,

  No a vymezení, co je oním daňově podporovaným produktem potom nalezneme v §15a, §15b. Přitom může nastat situace, že zaměstnavatel přispíval, ale zaměstnanec si nepřispíval, případně přispíval tak málo, že nedosáhne na limit, aby si on sám mohl něco odečíst z daně. To ale neznamená, že by ten příspěvek zaměstnavatele nebyl od daně osvobozen (tam je potřeba pohlídat zeména ty podmínky podle §15b odst. 1 Zákona o dani z příjmů). Z toho, co uvádíte, mám dojem, že ta společnost řešící penzijní pojištění nechce vystavit potvrzení o tom, že by si zaměstnankyně mohla ještě něco odečítat. Ale o to není záležitost, kterou řešíte - jde o to, zda jste přispívali na takový produkt, který naplňuje parametry osvobození. To, že daná zaměstnankyně nedosáhne ještě na svoje další úlevy, to mi je jedno.

  K tomu chci říci - podle mých zkušeností u penzijního spoření prakticky vždy byly podmínky pro osvobození splněny. Tam většinou nebylo co řešit.  Kde se sem tam vyskytovaly problémy bylo životní pojištění (tam se někdy sjednávalo všechni možné ...).

  No a u té první zaměstnankyně - předpokládám, že to bude obdobný případ. I když ona sama si nepřispívá, tak logicky nemůže uplatnit svoje zvýhodnění. Ale stále ty příspěvky zaměstnavatele může mít osvobozené (tedy splnění podmínek - výplata až po dosažení 60 let věku ....) - no a tím byla splněna  podmínka v §33 odst. 1 zákona 250/2000

  Takže já si myslím, že to v zásadě řešit nemusíte. Mzdová účetní by správně měla mít doloženo, pokud se přispívá, že jsou splněny podmínky pro osvobození příspěvku, a to by mělo stačit.

   

• Vyúčtování pronájmu

  07. 03. 2025

  Dobrý den,
  prosím o radu ohledně pronájmu.
  Naše PO pronajímala obci místnost, obec zaslala peníze na pronájem, následně pronájem skončil a byl vyúčtován fakturou s energiemi v loňském roce. Nevěděla jsem, že ve vyúčtování je zahrnut i přijatý pronájem a ten byl minulou účetní dlouhodobě zaúčtován na účtu 388.
  Pronájem 388/603
  Zaúčtovaná FV 311/602
  Jak mohu prosím tuto situaci opravit v letošním roce?
  
  Děkuji.}

  Takže pokud to správně chápu - je tam duplicita ve výnosech - jednou 388/603 (jen nájem) a dále 311/602 (kde část byla tímto duplicitním nájmem). Pokud je tomu takto, tak Vám nezbývá nic jiného než nyní zaúčtovat opravu nesprávností minulých let - tedy 388/603 s minusem.

  Pokud by to byla částka překračující limit pro účtování na 408 (tedy 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiva netto k 31. 12. 2024), tak by to muselo být MD 408/Dal 388.

• Účet 401 a 416

  07. 03. 2025

  Dobrý den,
  
  Zamotala jsem se do účtů 401 a 416 a potřebovala bych poradit, jak
  to napravit. Před pár lety organizace dostala investiční dotaci od
  zřizovatele na nákup DHM ve výši 700tisíc:
  
  * Udělán předpis na investiční dotaci – 348/401 700tisíc
  * Tvorba fondu investiční dotace od zřizovatele 401/416 700tisíc
  * Přišla faktura za nákup DHM na 042/321 700tisíc
  * Čerpání fondu 416/401 700tisíc
  * Zařazení majetku 022/042 700tisíc
  
  Stav na účtu 401 = 700tisíc a tento stav každý rok byl snižován o
  odpisy tohoto majetku. Takže účet 401 se mi snižuje každý rok o
  odpisy, ale oproti tomu mi narůstá účet 416, který není nijak
  krytý financemi.
  
  Myslím, že tento postup není správný a potřebovala bych poradit,
  jak z toho ven, prosím… Mám upravit mínusem účtované odpisy na
  účtu 401/416 tak, abych 416 měla na nule? A co ten zůstatek na
  účtu 401, kde se mi touto operací opět navýší stav na původní
  částku tedy 700tisíc.
  
  Předem děkuji za pomoc}

  To účtování, které uvádíte , je v pořádku. Odpisy jste účtovala 551/081 a k tomu 401/416. Pokud bychom zapomněli na ostatní operace, tak pokud byste měli třeba modelově nulový hospodářský výsledek, protože máte výnosy (v podobě tržeb nebo příspěvku zřizovatele ...) kryjící i ty odpisy, tak tu 416 máte finančně krytou - protože získáváte peníze na odpisy, které jste nemuseli platit.

  Tedy v tomto modelovém příkladu by nekrytí vznikalo v situaci, kdy byste dosahovali každý rok ztrátu blížící se hodnotě těch odpisů. Potom ano - je zde nekrytí. Podle §66 odst. 8 Vyhlášky č. 410/2009 se má nekrytí fondu zúčtovat výsledkově - tedy MD 416/Dal 64x (objevují se dvě varianty - buď 648 nebo 649). Vůbec z takové varianty nejsem nadšen, nicméně máme ji v předpisech.

   

• účtování OP JAK - dělení na zdroje z ESF, SR a zřiz.

  06. 03. 2025

  Dobrý den,
  chtěla bych se zeptat na povinnost dělit v účetnictví analyticky náklady hrazené z OP JAK... (přísp.org.škola zřízená obcí)
  Příklad: poskytnutá dotace 100% např.100tis.
  z toho 5% (5000,-) financováno zřizovatelem
  18,26%(18260,-) ze st.rozpočtu
  76,74ˇ%(76740,-) z ESF
  Mám-li náklad např. 1000,- Kč, je třeba jej analyticky účtovat
  5% (50,-)+18,26% (182,60)+76,74%(767,40)? Nebo stačí v analytice rozdělit jen na účtu 672 při měsíčním účtování přes doh.pol.388/672?
  A dále, zřizovatel bude posílat organizaci jen 95% dotace, která mu přijde na účet, tedy bez 5%, které má financovat s tím, že 5% bude zasláno jen v případě, že nepostačí na pokrytí nákladů 95% poskytnuté dotace - tedy až v době, kdy bude projekt končit (tj.za 2 roky...).
  Předem děkuji za Vaši odpověď.}

  Tím, že nejste obec a nesestavujete FIN 2-12 M, tak nemáme povinnost členění podle zdrojů financování na základě nějakého právního předpisu (u obcí je to členění výdajů podle zdrojů). Takže povinnosti nám (tedy myšleno příspěvkovým organizacím) v tomto ohledu zakládá pouze dotační smlouva (respektive například nějaké podmínky definované v rámci smlouvy). Nevím, jak jsou definovány podmínky této konkrétní dotace. Dost často je ve smlouvě/podmínkách požadováno pouze to, abych analyticky oddělil výnosy a náklady projektu (tedy již například nemusím dělit, že část jde ze státního rozpočtu a část z ESF)  - tedy sleduji potom jen náklady na projekt jako celek. Zároveň se třeba ve smlouvách objevuje povinnost označit konkrétní doklady, že byly financovány z projektu ......  Ale skutečně nevím, jak tento projekt - spíše bych odhadoval, že to rozdělování podle zdrojů požadováno nebude (ale nevím).

  Co je "složitější" je otázka financování těch 5 % - pokud správně chápu, zřizovatel Vám sdělil, že si to zatím případně máte pokrýt sami ze svého a teprve pokud by Vám finance nestačily, tak to doplatí. Za těchto okolností na těchto 5% nemůžete dělat dohadnou položku - tedy 388/672 by bylo jen na těch 95 %. A teprve až po rozhodnutí, že Vám bude těch 5 % (případně jiná částka) uvolněno by se účtovalo o výnosu do běžného období - bez ohledu na skutečnost, že to kryje třeba část nákladů vynaložených v minulém roce.

• Příspěvek na dopravu

  06. 03. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace a chtěli bychom přispívat na benzín zaměstnancům, kteří dojíždějí do zaměstnání. Můžeme jako příspěvková organizace příspěvek poskytovat? Můžeme příspěvek hradit z FKSP nebo je jiná možnost, z jakých prostředků či fondů příspěvek hradit? Děkuji za odpověď}

  Musíme to rozdělit na několik oblastí:

  a) řešme daňové dopady takovéhoto příspěvku - jedná se o příspěvek v souvislosti s cestou do a ze zaměstnání - pro takový případ nenajdu osvobození v rámci zákona o dani z příjmů. Tedy u zaměstnance to bude zdanitelným příjmem a budou se z toho hradit odvody jako z běžné odměny pro zaměstnance. Tedy je vůbec k prvotní úvaze, zda něčím tato forma může pomoci oproti nastavení nějakého systému běžných odměn (zahrnutých do nákladů na 521)

  b) pokud si řeknete, že toto budete chtít poskytovat - OK - za mne si dokáži představit obě varianty - jak z FKSP, pokud si to dáte do vnitřních pravidel k FKSP, tak i případně z běžných provozních nákladů. Nicméně  pokud byste to dávali z provozních nákladů, tak byste se spíše měli zeptat zřizovatele, zda nemá nic proti vyplácení takového příspěvku. Protože on může říci, že si nepřeje, aby tento typ nákladů byl financován z jeho provozního příspěvku. Legislativa to nijak neřeší a podle mne ani nezakazuje.

  Tak prosím jen zvažte, zda to spíše není řešitelné přímo v rmci odměňování - možná byste si ušetřili práci a případné diskuse a daňově by to vyšlo stejně.

• Svačinový automat

  05. 03. 2025

  Dobrý den, jsme ZŠ a plátci DPH v rámci doplňkové čiinosti - cizí strávníci ...
  Budeme mít zapůjčen svačinový automat a dle smlouvy nám náleží za poskytnutí práva umístit automat v objektu za plně smluvných závazků úplaty 500Kč včetně DPH a zavazujeme se vystavit fakturu. Svačinový automat bude pro naše žáky. Má se daň objevit na výstupu v přiznání k daňi ?Nebo ne ? Děkuji}

  Jsem přesvědčen, že byste měli počítat DPH 21 %. (tedy ř. 1 přiznání k dani). Tady nebude splněna charakteristika nájmu z pohledu DPH ve smyslu judikatury ESD - tedy bude to obecná služba spočívající v právu umístit automat.

• OP JAK Šablony II. účtování

  03. 03. 2025

  Dobrý den, poprosím o pomoc s účtováním, naše MŠ podala žádost o dotaci z programu OP JAK Šablony II., zahájení projektových aktivit je od 1.9.2024.
  Od 9/2024 školka zaměstnala v rámci dotace asistentku a začaly vznikat mzdové náklady. Do 31.12.2024 nám ale nepřišlo rozhodnutí o přiznání dotace a tedy ani finanční prostředky. Dle nařízení ředitele jsem částku na konci roku pročerpala přes rezervní fond.
  Mzdové náklady za 9-12/2024 521, 524/...... s účel.znakem projektu cca 60tis.jsem následně proúčtovávala vnitřním dokladem každý měsíc MD 472/D 388 a MD388/672 D stále jsem čekala na peníze, které na konci roku nepřišly.
  31.12.2024 čerpání rez. Fondu:
  MD 413/D 648 částka +60tis.
  a D 472 60tis. / D 672 částka -60tis.
  přijetí dotace v r. 2025 241/472 640tis.
  storno čerpání rezervního fondu MD472/D413 60tis. a nebo zaúčtovat MD388/D413 ?
  
  Jak teď správně zapojit účtování na účet 388? Prosím uvedení konkrétních částek? Jak proúčtovat měsíční čerpání dotace?
  
  Předem moc děkuji za pomoc a radu.}

  Pokud jste skutečně neměli do účetní závěrky za rok 2024 rozhodnutí o tom, že dotace byla přiznána, je v souladu s principem opatrnosti to, že jste na konci roku 2024 účtovala tak, abyste neměla dohadnou položku na 388 a neměla ani výnos na 672.

  Nyní, pokud jste v roce 2025 dotaci získali a zatto dotace kryje i náklady roku 2024, tak doúčtujte určitě MD 388/Dal 672 - dohadnou položku na krytí nákladů roku 2024 (musíte účtovat na 672, protože na tomto účtu by se měl objevit v součtu výnos za celou dobu trvání projektu).

  No a nyní jde o to, zda má dojít k vrácení prostředků do rezervního fondu či nikoliv. To totiž není v zákoně č. 250/2000 Sb. vůbec popsáno (je zde uvedeno pouze čerpání na překlenutí dočasného nesouladu ...), vůbec se ale neřeší, co se stane, pokud dané důvody pominou. Podle mých odhadů cca 10 % - 20% subjektů se domnívá, že je nezbytné příslušné prostředky do rezervního fondu vrátit - a tyto subjekty by potom zaúčtovali MD 413/Dal 648 ve výši minus 60 tis. Kč. Tak 80 - 90% subjektů (je to můj odhad) se domnívá, že by se takto prostředky neměly do fondu vracet, měl by být vykázán zisk 2025 a při rozdělování HV za rok 2025 v roce 2026 by bylo možné uskutečnit převod do rezevního fondu. Já bych se přikláněl v tomto k té většině - ono je to pro mne celkově těžko zkousnutelné, protože celá tato diskuse totiž vyplývá z nesmyslného zapojení rezervního fondu do výnosů.   

  Takže třeba já bych skutečně jen doúčtoval nyní 388/672 a rezervní fond nyní nekorigoval. Klidně skončil v letošním roce v zisku a případný příděl do RF řešil až při schvalování výsledku hospodaření.

  No a dále jak čerpáte náklady, tak ve výši postupně nabíhajícího nároku na dotaci bych dělal 388/672 (klidně měsíčně). No a při vyúčtování by se zúčtovávala 388 a 472.

  Nevím, zda Vám tento popis stačí - případně se mi ozvěte na e-mail.

• Sběr papíru

  28. 02. 2025

  Dobrý den, mám dotaz ke sběru papíru ve škole. Do loňského roku jsme sběr papíru a příjmy z něj měli v účetnictví SRPŠ. Podle nového zákona o odpadech již ale není možné sběr přes SRPŠ dělat a měla bych ho nyní účtovat ve škole. Budu účtovat přes vedlejší činnost, ale jsme plátci DPH. V jakém režimu DPH je sběr papíru? Budu odvádět DPH? A pokud ano, v jaké sazbě bych měla fakturovat? Moc děkuji za radu.}

  Dodání sběrového papíru plátci (což předpokládám bude) je v režimu přenesené daňové povinnosti - tedy Vy fakturujete bez daně, na fakturu uvádíte "daň odvede zákazník" a dáváte na ř. 25 přiznání. Sazbu daně řešit nemusíte - tu si řeší příjemce (bude to mít v 21 % - ale je to jeho starost).

• zabezpečovací systém

  28. 02. 2025

  Dobrý den, v naší škole se bude provádět zabezpečení budovy, speciální dveře (hradí zřizovatel-budova je jeho) a my zabezpečovací systém v hodnotě 128tis.
  V ceně zabezpečovacího systému je nejvyšší částka 48tis. na čipy, které budeme žákům prodávat a po skončení studia je vrátí, účtovala bych asi jako zálohu.
  Mám je z pořizovací ceny vyloučit, jako materiál? Lze je uhradit z fondu investic, když to bude jako materiál? Pokud ne, zbyde mi ve fondu investic těch 48tis, protože jsme požádali o převod celé částky 128tis. Bude ten zůstatek problém?
  Nebo je započítat do pořizovací ceny, samotné čipy jsou nanic a bez nich se neotevřou dveře. Mohu celou částku (128tis) uhradit z fondu investic? Nebude se to brát jakože ty čipy jsou uhrazené dvakrát? Asi by nemělo, když vydání čipů budu účtovat jako zálohu.
  Díky za radu.}

  Ty čipy byste neměli dávat do ceny investice - jedná se o samostatné movité věci, se kterými budete nakládat naprosto samostatně (odděleně od budovy). Takže já bych měl tendenci na investici dát jen tu hodnotu 80 tis. Kč na vlastní zabezpečení dveří (mělo by to být podle mne TZ stavby).

  Čipy - já bych je zaúčtoval na 501 a případně si je navedl na účet 902 (a potom bych pracoval s dvěma anal. účty - čipy "na skladě" a čipy "v oběhu"). To by ale tedy znamenalo, že potřebujete, aby zřizovatel změnil charakter příspěvku u těch 48 tis. Kč z investičního na provozní (protože z investičního fondu pořízení materiálu podle pravidel zákona č. 250/2000 Sb. hradit nesmíme).

  No a to, že čip vydáváte proti záloze podle mne neznamená duplicitní financování - vy budete povinni zálohu zase vrátit (nefunkční čipy budete asi postupně vyřazovat ...) - tady problém nevidím.

• FKSP majetek do společných prostor

  27. 02. 2025

  Dobrý den, je možné na žádost zaměstnanců zakoupit (po zrušení vyhlášky o FKSP) do společných prostor např. mikrovlnnou troubu, kávovar nebo soda stream, nebo musíme tento majetek uhradit z vlastních zdrojů popř. z příspěvku na provoz? Náplně by kupovali zaměstnanci sami. Děkuji za odpověď.}

  Toto je podle mého názoru na vymezení ve Vašich vnitřních pravidlech. Podle mne to může být z FKSP hrazeno - pokud si tak nastavíte Vaše pravidla.

• Nákup hmotného a nehmotného majetku

  27. 02. 2025

  Dobrý den,
  v rámci projektu kybernetické bezpečnosti pořizujeme následující:
  
  1. případ: switch + licenci (na 5 let) + technickou podporu (na 5 let)
  Pořizovací cena Switche je do 36 tis. Kč , cena licence včetně technické podpory je cca 18 tis. Kč. (licence a technická podpora je kalkulovaná dohromady a nelze ji finančně rozdělit) - ceny jsou včetně DPH.
  Prosíme o radu, jak účtovat?
  Máme účtovat vše dohromady (switch + licence a techn. podpora) jako pořízení DHM nad 40 tis. Kč nebo samostatně switch jako DDHM do 40 tis. Kč a licenci vč. technické podpory do služeb na 518?
  
  2. případ: Firewall + licence vč. technické podpory (na 5 let)
  Pořizovací cena Firewall je 145 tis. Kč , cena technické podpory včetně licence je 508 tis. Kč (licence a technická podpora je kalkulovaná dohromady a nelze ji finančně rozdělit) - ceny jsou včetně DPH.
  Prosíme o radu, jak účtovat?
  Máme účtovat vše dohromady (firewall + licence a techn. podpora) jako pořízení DNHM nad 60 tis. Kč nebo samostatně firewall jako DNHM nad 60 tis. Kč a licenci vč. technické podpory do služeb na 518?
  
  Děkujeme za radu.}

  Hned na úvod řeknu - bude se jednat o hraniční případy. Totiž samostatným nehmotným majetkem není software pro řízení technologií nebo zařízení (§11 odst. 8 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.).  Nemáme ale nikde v předpisech upřesněno, co vše se tím myslí.

  Jako ukázkový případ se uvádí například software ANDROID, který máte nahraný v mobilu, nicméně bez něj by mobil nemohl plnit funkci jako mobil (já tomu říkám, že daný software zařízení oživuje ...). Trochu jinou kapitolou je software, který určité zařízení třeba oživuje, ale má ještě svoji samostatnou funkci (nezávislou na těch zařízeních) - například budete mít stravovací systém a software do něj nahraný bude jednak "oživovat" ty nejrůznější objednávkové terminály, hlásiče..., ale zároveň zde budou i další funcionality nesvázané s konkrétním zařízením - třeba zpracování evidence stravy, hlídání plateb apod. V takovém případě třeba hodnotím tento software již jako samostatný a do ceny zařízení jej nedávám.

  Zkouším to popsat jako určitý úvod k případům, které uvádíte - protože mohu dát jen nějaký obecný návod - nicméně alikaci musíte udělat Vy na základě diskuse s IT specialistou.

  1. SWITCH + software - takže důležité e zeptat se, zda daný software je nezbytný k tomu, aby SWITCH plnil svou funkci (tedy propojování různých prvků sítě). Pokud tomu tak je a je to jedinná funkce daného software, měl by být součástí hodnoty SWITCHE - tedy vše na 042. Takže zkusit toto probrat s něakým Vaším IT specialistou. Trochu jsem jen na rozpacích, co zahrnuje ta technická podpora na 5 let - pokud vyhodnotíte, že je to celek, tak OK, (napočtení do ceny majetku umím odůvodnit). Pokud ale dojdete na základě kritérií, které Vám dávám, k tomu, že software má být oddělen, tak mi není moc jasné, zda ta technická podpora zahrnuje jen aktualizace a úpravy software, nebo i nějaké technické zásahy do SWITCHE (protože potom bych to měl nějak rozdělit - asi bych se potom dožadoval nějakého technického rozdělení dodavatelem - pokud by ho nedal, tak případně mým interním odhadem). A jen podotýkám - pokud by licence byla samostatně - tak 558 (ne 518) a dát na 018.

  2. FIREWALL - je to faticky to samé. Pokud ten software je k tomu, aby FIREWALL (ve smyslu toho zařízení) mohl fungovat jako FIREWALL, tak je to indicie k tomu, že se to má sečíst a celé dát jako investice na 042. Pokud ta licence má i jiné funkce než zajštění funkčnosti vlastního zařízení - potom je to argument k tomu, aby se účtovalo na účet 013. No a poznámka k technické podpoře - viz výše.

  Konkrétněji to neumím - je to prostě o tom definovat si určitá kritéria a potom mluvit s IT specialistou. no a musíte počítat s tím, že dost často to bude velice diskutabilní.