Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
na osobním automobilu nám byla způsobena škoda, která byla uhrazena pojišťovnou viníka přímo dodavateli opravy (Autopark xxxx). Dodavatel zaslal fakturu za opravu nám jako organizaci. Obdrželi jsem vyjádření od pojišťovny, že plnění za opravu poškozeného vozidla bylo poukázáno na účet Autopark xxxx. Je prosím nutnost v tomto případě fakturu evidovat v účetnictví? Pokud ano, jakým způsobem.
Děkuji
Tím, že nejste plátci DPH, kteří by potřebovali ve svém účetnictví promítnout odpočet DPH (a navázat ho na konkrétní daňový doklad), tak si myslím, že to nemusíte přímo zadávat jako fakturu do účetnictví, nicméně účtovat byste o tom měli - byť třeba interním dokladem - například takto (pokud to nechcete dávat do došlých faktur):
MD 511/Dal 377 podle faktury - oprava auta
MD 378/Dal 649 náhrada škody od pojišťovny
MD 377/Da 378 zápočet podle oznámení pojišťovny o tom, že platba byla zaslána přímo na opravnu.
Ale lze klasicky i pořídit jako došlou fakturu - MD 511/Dal 321. A interním dokladem udělat předpis pohledávky za pojišťovnou (377/649) a zápočtem si fakturu uhradit.
Dobrý den,
obracíme se na Vás s prosbou o metodické stanovisko k zařazení zájmových kroužků poskytovaných školskou příspěvkovou organizací.
Jedná se o situaci, kdy škola organizuje pro děti různé zájmové kroužky, které jsou zpoplatněné. Ve zřizovací listině však není jednoznačně uvedeno, zda se tato činnost považuje za hlavní, nebo doplňkovou činnost.
Z pohledu účetnictví zastáváme názor, že pokud jsou kroužky poskytovány vlastním dětem školy, tedy dětem navštěvujícím danou příspěvkovou organizaci, a nejsou ve zřizovací listině výslovně vymezeny jako doplňková činnost, jedná se o součást hlavní činnosti organizace. Naopak v případě, kdy jsou kroužky poskytovány externím osobám, například dětem z jiných škol, veřejnosti nebo dospělým účastníkům, považujeme tuto činnost za činnost doplňkovou, pro jejíž výkon je zpravidla nutné příslušné živnostenské oprávnění.
S tímto výkladem se však rozcházíme s kolegyněmi ze mzdového oddělení, které všechny kroužky bez rozdílu považují za doplňkovou činnost.
Dovoluji si Vás proto požádat o stanovisko, jak správně postupovat při posuzování a vymezení těchto aktivit, případně zda existuje metodický výklad nebo právní opora, ze které lze při rozhodování vycházet.
Předem děkujeme za Vaši odpověď a odborné doporučení.
Omlouvám se, ale neumím Vám pomoci.
Rozhodování o tom, která činnost je hlavní a která je doplňková je výsostným právem zřizovatele. Neexistuje jakýkoliv právní předpis, který by zde stanovil nějaká pravidla. Je neprosto normální, že některý zřizovatel stanoví, že veškeré kroužky jsou doplňkovou činností. Jiný zase řekne, že všechny jsou hlavní činností. Nebo jiný řekne, že hlavní je to jen pro vymezenou skupinu osob. Dokonce i stejný zřizovatel toto může rozdílně nastavit pro své dvě zřízené PO.
Takže pokud je tady nejasnost ve ZL, musíte se obrátit na zřizovatele a domluvit se s ním a pravidla by se měla promítnout do úpravy ZL. Toto je záležitost, do které vůbec nemohu (a nemám jak) zřizovateli zasahovat - je to jeho výsostné rozhodnutí a není ovlivněno právním předpisem.
Jsme příspěvková organizace zřízená městem a připravujeme směrnici k poskytování a evidenci bezplatných vstupenek na akce pořádané či spolupořádané organizací v kultuře i sportu. Bezplatné vstupenky by bylo možné poskytovat jen v odůvodněných případech souvisejících s její činností, zejména účinkujícím a doprovodu dle smlouvy, médiím, do soutěží, partnerům a sponzorům, zástupcům zřizovatele a institucí, školám či účastníkům projektů a dalším osobám/skupinám, pokud účast souvisí s propagací, reprezentací či jiným přínosem. U externího pořadatele pouze dle smlouvy nebo doloženého pokynu. Směrnice připouští i cílenou podporu návštěvnosti při slabém předprodeji, nikoli nahodilé rozdávání. Pracovní vstupy zaměstnanců, účinkujících, technického personálu a pořadatelů se za bezplatné vstupenky nepovažují. Pro propagační, mediální, marketingové, reprezentační a protokolární účely chceme limit max. 5 % vstupenek určených k veřejnému prodeji, nejvýše 30 ks na akci; do limitu se nezapočítávají vstupenky ze smlouvy, ceníku, projektu ani pracovní vstupy. V limitu schvaluje provozní manažer, nad limit či mimořádně ředitel; souhlas může být elektronický. Vstupenky budou vystaveny v systému s cenou 0 Kč; po akci se uloží sestava s počtem, příjemcem/skupinou, důvodem a schvalující osobou. Tyto podklady tvoří auditní stopu bez další tabulky. Směrnice zakazuje zaměstnanecké benefity, soukromé využití, další prodej či směnu a počítá s následnou kontrolou dle významnosti a rizika. Režim má platit pro celou organizaci, být v souladu se zřizovací listinou a pověřovacím aktem a vychází z praktických potřeb a specifik kulturního i sportovního provozu. Je takto nastavená směrnice schválená ředitelem právně, účetně, daňově a z pohledu hospodaření s veřejnými prostředky a vnitřní kontroly dostačující a obhajitelná? Může organizace sama stanovit limit, je auditní stopa dostatečná a může při dodržení směrnice odpadnout příkaz ředitele ke každé akci? Je nutný souhlas zřizovatele či jiné doplnění?
Nevím, jestli v tomto ohledu jsem pro Vás dobrým partnerem k řešení.
Vím, že určitý objem takovýchto vstupenek se u kulturních subjektů může objevovat a je to logické - v zásadě je to přesně jak popisujete spojeno s Vámi popisovanými případy (doprovod účimkujících, nějací čestní hosté, médeia, partneři, návštěva z nějakého jiného spolupracijícího divadla ...). Neumím posoudit limity, které navrhujete - nepmám v této oblasti zkušenosti, co je obvyklé.
Z pohledu práva samozřejmě existuje určitý problém v tom, že příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary - a tady jsou nejrůznější pohledy zřizovatelů, jak toto vykládat. Třeba pokud bych byl Váš zřizovatel, tak chápu to, že určitá plnění tohoto typu jsou prostě poskytována a akceptoval bych to jako princip (ale neumím posoudit Vámi navrhované hranice). Nicméně tím odpovídám i na ten poslední dotaz týkající se souhlasu zřizovatele - vydání takovéto směrnice je podle mne v kompetenci organizace (ředitele) - tedy pokud ZL neurčuje nic jiného, nicméně právě tím, že se dotýká problémového tématu v oblasti hranice, zda jsme již v darech .... , tak já bych se na Vašem místě určitě snažil o odsouhlas zřizovatele.
Z pohledu účetnictví - problém nevidím.
Z pohledu daní - napadá mne třeba vztah k DPH - samozřejmě pokud bych třeba 25% vstupenk dával zdarma, tak dělám i neekonomickou činnost a dostávám se do diskusí o případném krácení DPH v poměrné výši ... Nicméně pokud se ty lístky budou rozdávat pouze v nezbytném rozsahu prokazatelně vyplývající z Vaší činnosti (sponzoři, spolupráce s dalšími divadly, média ...), tak si myslím, že i toto je stále ekonomická činnost a není důvod se na toto dívat jako na něco, co by potenciálně způsobovalo ještě poměrné krácení odpočtu. Obdobnou logiku bych viděl i v dani z příjmů.
Pohled hospodaření organizace, finanční kontrola - pokud nepřekročíme nějaké rozumné limity v důvodech takovýchto poskytnutí, je to za mne OK. Pokud budou dané seznamy, komu dáno a důvod - za mne je to dostatečně průkazné.
Takže obecně za mne v pořádku jako princip - nicméně nejsem dobrý partner pro posuzování limitů (5%, 30 vstupenek) - prostě nemám dostatečnou zkušenost s provozy tohoto typu.
Dobrý pane inženýre,
Prosím, navážu na dotaz ohledně rekonstrukce jídelny (dotaz DPH z 18.6.).
Dne 31.8. máme předávací protokoly na stavební část a zařízení. Vše zařadím do majetku 8/2026 a technicky zhodnotím jídelnu. Investiční transferový podíl prozatím nevím, ale zaměstnanec z Ciri mě poskytne dohad na investice a ne investice. Do investičních karet tedy rozpočítám transferový podíl a do účetnictví 388/403 a neinv. 388/672.
Teď už mám do 9/26 dobropis na stavební práce a budeme dále ještě doplácet 10 % ze stavebních prací. Takže až budu vědět konečnou částku opravím zhodnocenou cenu jídelny.
A až přijde konečné vyúčtování transferu opravím ho v kartách majetku a provedu konečné vyúčtování.
Bude prosím takto postup správný?
A ještě prosím nevím, prodali jsme DHM ve výši 2.000 Kč, který má zůstatkovou cenu 18.000 tis. Kč a je 100 % pořízený z transferu, takže účtuju 553/082, 403/672.
Já si teď nevím rady co z 416 ? Tvořím ve výši prodeje, tedy 2000 ,-- Kč?
Předem moc děkuji za odpověď
K té první části - tedy z hlediska ceny byste to nyní měli mít zařazeno včetně doplatku 10 % - tedy budete o upravovat jen o ten dobropis - předpokládám, že toto je asi jasné.
Dohadná položka na transfer - za mne OK. Když budete mít konečné vyúčtování transferu a zjistíte, že je jiný než dohadná položka (z důvodu "upřesnění dohadné položky) - podle ČUS 709 bodu 4.2,6, bych měl ponechat transferové podíly na kartách majetku a vzniklý rozdíl zúčtovat fakticky výsledkově na MD nebo Dal 672. Ale jak uvádím v dokumentech na webu - v podmínkách PO to považuji za krajně nešťastné - tedy podporuji Vaši myšlenku upravit k datu, kdy znám konečné částky hodnotu 403 na kartách majetku a přepočítat transferový podíl k danému datu - a začít rozpouštět 403 trochu jiným procentem.
K té druhé záležitosti - myslím si, že skutečně dojdeme k tomu, že v tomto případěš bych měl tvořit fond investic ve výši 2 000 Kč - jen si myslím, že s aplikací ČUS 704 nám z toho vyjde ten ne moc smysluplný źápis MD 548/Dal 416 ve výši 2 000 Kč (tedy ne proti 401). Nejsem z toho šťastný, ale je to stejný přístup, jako když by se prodával majetek, u kterého dotace nebyla - takže v logice - obdobné případy stejně bych skutečně měl zaúčtovat toto na MD 548.
Dobrý den,
zřizovatel zvažuje uzavření jednotné pojistné smlouvy na pojištění veškerého majetku svých příspěvkových organizací a dále o sjednání smlouvy na zpracování mezd, případně účetnictví pro tyto organizace. Tyto služby by byly vedeny výhradně v účetnictví zřizovatele a veškeré související náklady by nesl zřizovatel.
Je takový postup možný? Pokud ano, jaké dokumenty mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací by měly tuto úpravu formálně podpořit?
Jsou tyto náklady pro zřizovatele daňově uznatelné?
Předem děkuji za Vaši odpověď
Začnu odzadu:
a) pokud nastavíte tento režim, tak tyto náklady nemohou být ve vztahu k dani z příjmů daňově uznatelné u obce - hradíte něco, co nesouvisí s Vašimi zdaňovanými příjmy - tedy logicky nemůžete chtít daňovou uznatelnost nákladů. Jinou otázkou je ale, zda Vám to jako zřizovateli zdaňujícímu "sám sobě" nějak vadí.
b) varianta, že hradíte komplet pojištění a také hradíte náklady například na vedení účetnictví či mzdy - a PO za to nic neplatí. Dle mého názoru to z pohledu práva možné je. Je to fakticky obdoba situace, kdy PO třeba sídlí ve Vaší budově a Vy jim ji jen vypůjčíte a případně nesete i náklady na opravy apod. Jinou záležitostí je ale to, zda je to logicky vhodné řešení - pokud by se jednalo o organizaci, která jakkoiv nevstupuje na trh, nemá doplňkovou činnost a tyto náklady by stejně v rámci provozního příspěvku kryl zřizovatel (pokud by náklady byly PO), nevidím ve Vašem navrhovaném nastavení v zásadě žádný problém. Jen to trochu bude zkreslovat informace, kolik stojí obec nákladově třeba školka ... Nicméně máme také příspěvkové orgaizace vstupující běžně na trh, u nichž je nanejvýš vhodné, aby měli kompletní náklad (například školní jídelna vařící z poloviny pro cizí strávníky). Tam bych se variantě, kdy Město přímo hradí určité náklady, snažil vyhnout.
Z hlediska nějakých dpokumentů mezi zřizovatelem a PO:
Vámi zmiňovaná varianta se beze sporu promítne do schvalovaného rozpočtu - to je jasné
otázku pojištění majetku - že zajišťuje svým jménam a na svůj účet zřizovatel - to by podle mne mohla ošetřovat zřizovací listina
vedení účetnictví a mzdové agendy zřizovatelem -tam si myslím, že bychom měli pracovat s pověřením (i ve smyslu §5 Zákona o účetnictví ) -v rámci tohoto pověření by bylo potřeba vymezit práva a povinnosti obou stran (včetně předávání podkladů ...). Když se podíváme do návrhu nového zákona o účetnictví - tam se předpokládá dokonce uzavření smlouvy - viz následující odkaz:
jsou to §81 - §84 (to uvádím spíše jako insporaci a úvahu dalšího směřování v této oblasti).
Dobrý den,
prosím o kontrolu, zda je účtování správné.
Popis situace:
• Předmět akce: Kompletní rekonstrukce plynové kotelny v budově školy.
• Jedná se o investiční příspěvek zřizovatele do fondu investic.
• Vlastnictví majetku: Budova i kotelna jsou majetkem zřizovatele (kraje), který nám byl předán k hospodaření (zveřejněno ve zřizovací listině).
• Financování: 100% investiční dotace od zřizovatele ve výši 1 444 000 Kč (přiznána v květnu 2026). Peněžní prostředky nám dosud nebyly fyzicky připsány na účet.
• Časový průběh: Kotelna byla uvedena do provozu v srpnu 2026. V srpnu 2026 nám byla doručena faktura na 1 444 000 Kč.
• Úhrada: S dodavatelem je dohodnuto, že úhrada faktury proběhne až po obdržení finančních prostředků od zřizovatele.
Navržený postup účtování:
1. Pořízení a zařazení majetku (srpen 2026)
• Přijatá faktura: MD 042 / D 321 (1 444 000 Kč)
• Zařazení do užívání: MD 021 / D 042 (1 444 000 Kč)
Domníváme se že jde o technické zhodnocení zhodnocení majetku předaného k hospodaření, proto zvyšujeme přímo pořizovací cenu budovy na účtu 021).
2. Nárok na dotaci a přijetí finančních prostředků
• Předpis dotace: MD 348 / D 401
• Příjem peněz od zřizovatele : MD 241 / D 348
• Zapojení do IF MD 401 /D 416
• Úhrada faktury: MD 321/D 241
• Čerpání IF MD/416/D401
3. Odpisy a Fond investic (od září 2026)
• Měsíční odpis zhodnocení (20 let / 240 měsíců = 6 016,98 Kč/měsíc):
• MD 551 / D 081
• Tvorba IF ve výši odpisů MD401/D416
Předem děkuji za Vaše vyjádření.
Souhlasím s tím, že se jedná o technické zhodnocení budovy - tedy účet 021 je v pořádku.
Zaúčtování je naprosto v pořádku.
Jen při nastavování odpisů - pokud budete to TZ odepisovat zvlášť na 20 let, tak jste fakticky nastavili komponentní odpis - což je naprosto v pořádku, je to fakticky k pochvale, že se snažíte o přesnější zobrazení odpisů s ohledem na jinou životnost kotelny v porovnání s vlasntí stavbou. Myslím si, že většina lidí by si zjednodušila život tím, že by komponentu nedělala a odpisovala to s budovou jako celek. Takže prosím toto skutečně vnímejte ne tak, že by Vaše řešení bylo problémové - spíše jen, že většina lidí si to spíše zjednodušší. Dobu odepisování této komponety v podobě kotelny na 20 let nejsem schopen odhadnout - asi bych měl tendenci dávat o málo delší - ale jsem laik, nevyznám se v tom.
Jak mám zaúčtovat, když jsem dostali neinvestiční příspěvek na opravu třídy od zřizovatele 241/374. Nyní akce vyúčtována a v rámci akce byla pořízena digitální tabule jako DHM. Žádám zřizovatele o změnu charatkreru části příspěvku (ve výši poř. ceny dig. tabule) na investiční. Můžu účtovat takto:
Schválení o změně na investiční 374/416 ?
pokud jste to měli zatím na záloze na 374 (ne ve výnosech roku 2026 na 672), tak to přeúčtování 374/416 je za mne ve výsledku v pořádku.
Někdo by tam možná ještě vložil 348/401 a zápočet 374/348 a 401/416 - nicméně výsledek by byl naprosto shodný.
Dobrý den,
ráda bych se informovala, jak zaúčtovat "Zaměření budov pomocí 3D LIDAR/SKENERU. Vypracování zjednodušené grafické dokumentace. Export výkresů na flashdisk".
Tyto dokumenty jsou potřebné pro následnou instalaci hromosvodů na budovu (prosím také o zaslání účtování).
Všechny tyto náklady budou následně hrazeny z Fondu reprodukce majetku. Prosím o zaslání účtování i této konečné operace.
Jeslti to správně chápu - jedná se o výdaj související s pořízením hromosvodů - které tam dříve nebyly (příadně nějakou úpravu stávajících, která ale není pouhou opravou). Za těchto okolností by se tedy mělo jednat o TZ budovy jako celek.
Takže teď to zaměření by se účtovalo:
MD 042/Dal 321 a platba faktury MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401
Až by byly další práce - tedy zejména instalace hromosvodů - tak zase to samé účtování - viz výše.
Po dokončení již zařazení do majetku - jako TZ jednotlivých budov - pokud to bude více k budovám, je to potřeba rozdělit na jednotlivé budovy (karty majetku) - MD 021/Dal 042 (tady předpokládám, že finančně jsme nad finančním limitem 40 tis. Kč pro TZ - počítáno na jeden objekt).
Dobrý den, jsme PO USC, neplátci DPH. Prosím o radu ohledně následujícího
- od roku 2024 máme samostatný účet k projektu. Projekt je již vyúčtován. Na počátku zřizovatel kladné úroky požadoval vrátit. Účtovala jsem průběžně 241/662 a následně IUD 662/383. Účet 383 nebude zřejmě úplně OK (snad 378, 349 ?), nicméně na něm máme nyní téměř 950 tisíc. Ke konci projektu po úhradě víceprací z našich prostředků se zřizovatel rozhodl nám úroky ponechat. Včera, na základě našeho vyžádání, jsme obdrželi usnesení o tom, že nám úroky ponechávají. Tzn. nyní 383/662 ? K 31.12. by šlo do RF ? Ale z důvodu uplatnění daňové úspory ke konci roku zapojujeme vždy RF. Jak, prosím, dále? Nebude divné zapojovat RF když bude zisk 950 tis. ? Pokud bude potřeba, upřesním mailem. Děkuji mnohokrát.
Prvotně chci zdůraznit, že uplatnění daňové úspory podle §20 odst. 7 nemá nic společného se zapojováním rezervního fondu. To byla i v minulosti skutečně pověra - rozhodně nic takového dělat nemusíte. Zkouším to popsat v dokumentu, který se věnuje problematice daně z příjmů právnických osob v podmínkách příspěvkových organizací (najdete na webu pod "odstatními daněmi").
Teď k těm vlasntím úrokům - děkuji moc za doplnění a další dovysvětlení. Případ bude hodně sporný - bohužel jak jsme si napsali, tak vy jste v situaci, že nemáte nikde písemně uvedeno, že by úroky z projektového účtu neměly zůstat jako Vás výnos (pokud to bylo jen ústně dohodnuto, tak bohužel chybí důkazy). Možná jen napřiště k tomuto - jsou z toho poučení ve dvou oblastech:
a) pokud zřizovatel řekne, že si úroky z projektového účtu chce ponechat - je nezbytné, aby to řekl výslovně, Vy to měli písemně a stejně si navíc myslím, že by se to mělo realizovat tak, že Vy budete mít zaúčtované úroky do výnosů MD 241/Dal 662 a proti tomu budete účtovat závazek z odvodu - tedy třeba 549/349 (varianta 383 ...)
b) navíc u všech operací tohoto typu by bylo vhodné odsouhlasit si se zřizovatelem vzájemné pohledávky a závazky - protože Vy jste sice v účetnictví měli závazek vůči zřizovateli na 383, nicméně zřizovatel podle mne na 90% ve svém účetnictví žádnou pohledávku za Vámi neměl. Přitom toto by případně měly být položky, které by proti sobě byly zrcadlově. Jak jsem dost velký skeptik k odsouhlasování pohledávek a závazků v rámci inventarizace, tak právě u vztahů zřizovatel a PO toto podporuji a prosazuji - vyřešila by se tím řada problémů, která v této oblasti vzniká.
Tak teď co s tím ve Vaší situaci - podle mne máte fakticky následující možnosti:
tvrdit, že skutečně ten odvod byl stanoven a tím, že nyní v červnu došlo k novému rozhodnutí, že se úroky vracet nebudou, tak tvrdit, že je to úřípad běžného období a zaúčtovat jak uvádíte MD 383/Dal 662 (jako případ běžného období)
nebo připustit, že nemáme podklad, proč se úroky přeúčtovávaly na 383 a řešit to jako opravu minulých let - to by ale znamenalo u úroků za roky 2024 a 2025 zápis MD 383/Dal 408 (a jen úroky za rok 2026 by zůstaly ve výnosech na 662).
Naštěstí toto nemá vliv na daň z příjmů - ty úroky jsou již předpokládám po srážkové dani - tedy neovlivňuje to daňový základ a nemusím uvažovat, zda je to případně na dodatečné přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Kterou variantu vybrat - těžko se mi to hodnotí. Tím, že nemáte nic v ruce, čím by se dalo argumentovat, že jste úroky měli odvádět, tak by to bylo spíše na tu variantu se 408.Nicméně všichni víme, že v podmínkách PO je práce se 408 problém (pokud zřizovatel není ochoten řešit její vypořádávání při schvalování účetní závěrky v následujícím roce). Takže možná klidně i ta varianta s 662 (ale nevím, jestli Vám to zřizovatel nebude vytýkat).
Dobrý den, prosím o radu. V loňském roce škola vybudovala dětské hřiště (6 herních prvků ) s 70% dotací z SZIF. Dotace vyplacena, hřiště dle instrukcí vedeno jako soubor, zařazeno a vše se odepisuje. V letošním roce proběhla II.etapa budování hřiště. Bylo pořízeno dalších 7 prvků. Dohoda o poskytnutí dotace na II.etapu je v hodnotě 640.000,-, příspěvek z (EZFRV a národních zdrojů) činí opět 70 %. Zabudování herních prvků předcházel pronájem bagru, dovoz kameniva, nákup zeleně cca v hodnotě 25.000,-. Ptám se, mám tu II.etapu zaúčtovat jako TZ první etapy (navýšit tedy o 640.000,-- hodnota dotační smlouvy) nebo mám zaúčtovat do TZ i těch 25.000,-. Do okamžiku zařazení vést tedy herní prvky(soubor) a přípravné práce na účtu 042? První etapa z roku 2025 má nastavené odpisy 10 let, pokud II.etapu naúčtuji jako TZ, odpisy nastavím také na 10 let ? Děkuji za odpověď.
Děkuji za upřesnění - tedy bavíme se o hřišti (v první i druhé etapě), které není spojeno nějakou "dopadovou plochou apod" - jsou to prostě jen jednotlivé zapuštěné prvky. Přitom první etapa se z pohledu účetnictví vyhodnotila jakou soubor majetku.
Nyní ve stejné lokalitě děláte něco obdobného - tedy doplňují se další prvky (opět samostatně stojící, nespojené nějakým povrchem - nějakou "spodní stavbou"...).
Teď jaké máte možnosti:
pokud se bavíme o samostatných prvcích, tak si myslím, že budou existovat tři varianty, ze kterých si můžete svobodně vybrat:
a) udělat to jako rozšíření původního souboru - tedy jak uvádíte fakticky varianta jeho TZ - tedy z hlediska odpisování to přiřadíte na tu původní kartu včetně těch 25 tis. Kč, přepočtete transferový podíl a začnete to zase odepisovat (asi budete pokračovat s tou vaší sazbou 10 % z pořizovací ceny)
udělat z toho druhý samostatný soubor majetku - tedy celé jako investici (včetně těch 25 tis. Kč), k tomu si přiřadit na tuto kartu majetku dotaci
rozdělit to na jednotlivé samostatné prvky - tady jen pokud správně chápu by ty lavičky a přenosné mlhoviště skončily jako DDHM - tedy musela by se i dotace rozdělovat mezi investiční a neinvestiční a správně by se těch 25 tis. kč také mělo rozpočítat do jednotlivých prvků a tím i rozdělit na investici a neinvestici.
Tyto varianty jsou dle mého názoru rovnocené. Nicméně pokud se již v té první etapě začalo se souborem, tak bych i tady pokračoval a na Vašem místě volil tu druhou variantu. Jen prosím zdůrazňuji - u souborů nezapomeňtě mít na kartách pozneačeno - co vše soubor obsahuje a v jakých cenách (určitě Vás někdy v budoucnu budou čekat dílčí vyřazení ze souboru majetku). Zaúčtování je dobře - jak to píšete v mailu. Jen prosím nezapomeňte, že dotace bude jen 70 % z hodnoty na té faktuře (těch 25 tis. kč je navíc) - tedy i transferový podíl na kartě majetku bude o něco nižší než těch 70 %.
Prosím o sdělení, jak správně účtovat nákup mobilního telefonu na splátky.
Akontace činila 490,- Kč a výše měsíční splátky bude 196,04 Kč (23 měsíčních splátek). Celková cena telefonu je 4 998,92 Kč.
Děkuji za Vaši laskavou odpověď.
Podle mého názoru byste to měli předepsat jako celek - tedy MD 558/Dal 459 ve výši 4 998,92 Kč a dále v této ceně zařadit do majetku 028/088.
No a následné splátky (klidně i s tou akontací) již 459/241.
Dobrý den, jsme příspěvková organizace-škola zřízená ÚSC a jsme plátci DPH. Máme zájemce o pronájem tělocvičny za účelem výuky tance (taneční), 2 hodiny týdně. O pronájem má zájem osoba OSVČ, která by vybírala kurzovné od účastníků. Jedná se z naší strany o pronájem tělocvičny za účelem sportovní činnosti (tedy bez DPH) nebo se jedná o klasický pronájem prostoru včetně DPH? Děkuji za odpověď.
Já bych v tomto případě tyto výnosy zdanil v sazbě 21 % jako krátkodobý pronájem. Taneční dle mého názoru nelze považovat za sport a podle mne to nelze podřadit pod §61d).
Obec jako zřizovatel svěřila své PO k hospodaření nemovitý majetek (budovu). PO doposud evidovala, odpisovala i účtovala TZ na této budově samostatně – na samostatných majetkových kartách. Zřizovatel požaduje od 1.1.2027 nápravu s tím, že TZ budovy budou přiřazena k příslušné budově, majetkové karty budou sloučeny. Jaký je doporučený praktický i účetní postup při sloučení těchto samostatně odpisovaných TZ k pořizovací i zůstatkové ceně budovy v evidenci PO? Jak správně nastavit/upravit zbývající dobu odpisu celé budovy včetně připočtené hodnoty dokončených TZ? Jak nově stanovit/vypočítat roční odpis? Př.: budova byla PO svěřena v r. 2011 v hodnotě 10 mil. Kč, v r. 2020 bylo dokončeno TZ ve výši 2 mil. Kč a v r. 2025 bylo TZ ve výši 3 mil. Kč. Doba odpisování u budov (stejně tak u TZ budov) byla v odpisovém plánu stanovena na 30 let.
Jak se bude postupovat u odpisování svěřené nemovité kulturní památky? PO odpisování svěřené nemovité kulturní památky (v pořizovací ceně 8 mil. Kč) doposud neprovádělo, pouze její TZ odpisovalo 15 let. Jaký je postup u účetních odpisů kulturní památky u vybrané účetní jednotky (PO) – platí zde nějaká specifická výjimka, která by nařizovala neodpisovat tuto kulturní nemovitou památku? Jakým způsobem se přistupuje k daňovým odpisům v kontextu hospodaření PO a svěřeného majetku? Jak se správně účetně a daňově postupuje v případě realizace TZ na této kulturní památce?
Děkuji velice za odpověď.
K první záležitosti - v účetních předpisech nemáme výslovně stanoven postup pro tento případ. Standardním postupem je to, že naváži přesně na PC a oprávky z jednotlivých karet majetku - když použiji Váš příklad - zpravidla vyřadím ty dvě karty s tím, že 5 mil. Kč převedu na tu základní kartu budovy a k tomu tam převedu i dosud naběhlé oprávky (zda to v některých programech dopadne spíše tak, že se zakládá nová karta majetku - to je již technikálie). Pokud se týká odpisů - tam se asi nejčastěji bude pokračovat stanoveným procentem - tedy pokud by to bylo na 30 let, potom by se ročně dále odepisovalo těvch 3,33% z celkové pořizovací ceny. Zároveň toto může být i okamžikem pro případné přehodnocení dosud prováděných odpisů - tedy například, že si řeknu, že lze aktuálně odhadnout další životnost 25 let a ZC rozložím na 25 let - toto je skutečně na Vás.
U nemovité kulturní památky neoceněné 1 Kč skutečně máme odepisovat. Výjimky z odepisování (tedy situace, kdy se odpisy neprovádí) jsou popsány v §66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - a tento případ tam nenajdete. Takže v tomto případě by se měl odpisy doúčtvat - podle mne jako oprava nesprávnosti minulých let MD 408/Dal 081 a za mne i MD 401/Dal 416.
K otázce daňových odpisů u svěřeného majetku - tam se mi těžko hodnotí knkrétní situace dané PO - u svěřeného majetku lze uplatnit daňové odpisy, nicméně samozřejmě navazuje se na daňovou vstupní cenu u zřizovatele - přitom může být problém, jaká je daňová vstupní hodnota u takovéto stavby. Takže toto se řeší dost individuálně ve vztahu ke konkrétnímu majetku a charakteristice dané PO.
Účetně bych také směřoval k tomu, že TZ nemovité kulturní památky (neoceněné 1 Kč) bude na jedné kartě majetku. Daňově ale TZ bude odpisováno samostatně ve výši 1/15 ročně - voz §30 odst. 6 Zákona o dani z příjmů.
Jsme škola, příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. Od zřizovatele jsme obdrželi fin. prostředky na stavební úpravy na domově mládeže. Jedná se o udržovací práce-výměny dlažby, podlahové krytiny a obkladů. Bohužel se v letošním roce nepodaří akci uskutečnit, byla podána žádost o přesun prostředků na příští rok. V tomto roce probíhají přípravné práce. Budeme hradit náklady na projektovou dokumentaci a správní poplatek. Pokud by se jednalo o investici, náklady by se postupně účtovaly na účet 042. Vzhledem k tomu, že se jedná o opravu, můžeme výše uvedené výdaje účtovat rovnou do nákladů (projektová dokumentace-účet 518, správní poplatek-538) nebo je máme časově rozlišovat (účet 381), když se akce uskuteční až v následujícím roce? Předem děkuji za odpověď.
Tyto výdaje časově nerozlišujte - účtujte je jako běžný náklad (518, 538) v době, jak budou tyto náklady nabíhat.
Dobrý den,jako po spolupracujeme s MŠMT a pořádáme olympiády. Od MŠMT vždy obdržíme dotace.Tento rok jsme část obdrželi od ŠS a MŠ na zabezpečení a organizaci soutěží v roce 2026 – pořádání okresních kol oborových soutěží zařazených v projektu. Peníze jsme obdrželi dopředu a podmínkou je po realizaci a uzavření proběhlých oborových soutěží vystavit fakturu. Teď trochu bojuju s tím jak vše zaúčtovat.
Příjem na účet 241/374 (záloha)
Vystavená faktura je možné přes účet 348/672
Interní doklad 374/348
Nejsem si jistá, zda vystavená faktura lze přes účet 348 nebo musím přes 311? A fakturu vystavenou normálně zavést do evidence vystavených faktur, že?
Děkuji moc.
Já také nevím - tady bude potřeba dohodnout se s těmi školami - protože mohou podle mne nastat dvě varianty:
a) buď jsme v situaci, kdy ty školy toto od Vás pořizují jako určitou službu (chápoku to tak, že si kupují službu) - což by potom znamenalo, že u Vás nebudete účtovat o dotaci, ale o klasickém "obchodním vztahu" - tedy peníze přijmete MD 241/Dal 324. Potom vystavíte fakturu MD 311/Dal 602 (609) a zúčtujete na ní zálohu MD 324/Dal 311 a případně vrátíte zbylé peníze - MD 324/Dal 241.
b) nebo je to situace, kdy se skutečně jedná o dotaci - podle mne by to muselo být v situaci, že na to dostali určité prostředky jako dotaci s tím, že jsou zprostředkovateli a mají tuto dotaci dále přeposlat a potom bych slutečně u Vás měl účtovat o přijaté dotaci - tedy tak jak uvádíte s využitím klidně účtu 348.
Toto s nimi skutečně potřebujete dohodnout - trochu si myslím, že oni pracují s tou var. a).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková