Dotazy

• DPH

  08. 04. 2026

  Dobrý den, jsme poskytovatel sociálních služeb. Mám dotaz k DPH u naší nové služby.
  Od letošního roku nově provozujeme službu přeprava seniorů. Nejedná se o službu poskytovanou podle Zákona o sociálních službách – není osvobozena od DPH. Jsme plátci DPH v kráceném rozsahu. Odvádíme DPH z tržeb za přepravu ve výši 21 %. Jedná se o službu s malým objemem nákupů.
  Dosud jsme uplatňovali plný nárok na odpočet u vedlejší činnosti – prodej zboží v bufetu. Dále uplatňujeme krácený nárok na odpočet u jídelny, kde vaříme pro klienty i pro zaměstnance. Všechny ostatní nákupy se vztahují ke službám osvobozeným od DPH.
  
  Máme povinnost uplatňovat odpočet DPH u přepravy seniorů, nebo se můžeme rozhodnout odpočet DPH neuplatňovat a pouze odvádět DPH z tržeb? (Dle Vašeho materiálu „Manuál k DPH USC a PO – Část 12,“ se můžeme rozhodnout.)
  Budou tržby za přepravu seniorů vstupovat do čitatele výpočtu vypořádacího koeficientu?
  
  V případě, že budeme nárok na odpočet uplatňovat, jak máme postupovat u faktur, které se dělí na všechna střediska, ale můžeme přiřadit jednotlivé položky ke konkrétnímu středisku – pohonné hmoty, telefonní služby apod.? Např. faktura za pohonné hmoty přijde jednou za měsíc za veškerá vozidla, která tvoří jednotlivé položky faktury. Můžeme uplatnit odpočet DPH pouze u vybraných položek faktury, nebo musíme DPH zaúčtovat z celé faktury a následně přepočítat krátícím koeficientem?
  U faktury za energie, která se vztahuje k osvobozené, i neosvobozené službě použiju krátící koeficient?

  K jednotlivým bodům:

  a) souhlasím s Vaší klasifikací - zdaňované plnění v sazbě 21 % (není to hromadná přeprava osob)

  b) jedná se o plnění vykázané na ř. 1 přiznání a není důvod jej vylučovat z koeficientu (tedy není důvod vyplňovat toto na ř. 51 přiznání). To znamená, že příjmy za přepravu osob budou skutečně vstupovat do výpočtu koeficientu.

  c) vždy platí pravidlo, že nárok na odpočet DPH je právem - nikoliv povinností. Tedy z pohledu DPH se klidně můžete rozhodnout odpočet neuplatňovat. Nicméně musíte brát v úvahu také to, že zřizovatel může poukazovat na nehospodárnost v případech, kdy byste nárok na odpočet DPH měli a neuplatňovali jej (tady by vždycky mělo být zároveň řešeno, o jak velké finanční objemy se jedná - samozřejmě tlačit se do uplatňování nějakých minimálních drobných částek může být neefektivní s ohledem na související pracnost).

  d) technika odpočtu DPH - u vstupů, které by byly přímo přiřaditelné výhradně ke zdaňovaným plněním by byl plný odpočet DPH. Pokud se něco váže společně k osvobozeným a neosvobozeným plněním (třeba jak tam uvádíte ty energie), tak je odpočet DPH koeficientem podle §76. Pokud by to auto složilo jen výhradně jako seniortaxi (ne pro jiné účely) - potom určitě například i u jeho oprav plný odpočet DPH. U těch PHM to může být diskutabilnější - tím, že je to jedna faktura a zahrnuje odběr za více vozidel. Nicméně pokud by bylo přílohou přímo identifikovatelné, že vozidlo pro seniortaxi mělo přesně nějaký objem odběru v litrech v ceně xy, tak bych si dovolil z této části uplatnit plný odpočet DPH - zase za podmínky, že to vozidlo není využíváno jinak než seniortaxi (potom bych ale měl s takovouto podrobností pracovat i u ostatních vozidel a pokud je tam vozidlo, které jezdí jen pro činnost od daně osvobozenou, tak by to bylo bez nároku na odpočet). Nicméně pokud budete na celé faktuře za PHM aplikovat koeficient, tak Vám nikdo nemůže nic vyčítat.

• "Polní nemocnice" v majetkové evidenci

  07. 04. 2026

  Dobrý den,
  chtěli bychom se zeptat, jakým způsobem máme postupovat u evidence "polní nemocnice" (obdoby stanu), která je uložená ve skladu a je tedy připravena k použití, pokud by nastala krizová situace. Jedná se o movitou věc, která by měla být vykázána prostřednictvím účtu 022?
  Jak ale postupovat, pokud by nastal krizový stav a polní nemocnice by byla postavena (umístěna) na konkrétním místě? Mělo by se v takovém případě provést přeúčtování na účet 021? Jednalo by se v tom to případě o výrobek plnící funkci stavby dle stavebního zákona § 5? Nebo je možno "polní nemocnici" (i když by byla následně postavena na konkrétním místě), ponechat na účtu 022?

  Mým názorem je, že by se mělo stále jednat o věc movitou - sice by dočasně na určitém místě plnila funkci stavby, nicméně zároveň by byla připravena zase ke složení a přemístění na jiné místo (aniž by se musela oddělovat od zemského povrchu bez nějaké zvýšené námahy ...). Pro mne je to spíše movitost, vedl bych ji na účtu 022 (a to po celou dobu její existence - předpokládám, že by měla spíše charakter souboru movitých věcí).

   

• závazný ukazatel - vypořádání

  07. 04. 2026

  Zřizovatelem nastaveny v rozpočtu závazné ukazatele na energie.
  Myslela jsem si, že tato část dotace od zřizovatele je tedy na konci roku k vyúčtování a měla by se tedy v závěrce objevit na účtu 349.
  Dle zřizovatele se nejedná o vypořádání dotace, takže na účtu 349 to není potřeba účtovat a nespotřebovaná částka by nám ale měla zůstat v hospodářském výsledku. Městská rada pak může při jeho rozdělování po skončení roku rozhodnout o případném odvodu. Teď ale o ničem neúčtujeme. Navíc se stalo, že některým organizacím zůstala nevyčerpaná částka 100000 Kč. Zřizovatel jim nařídil odvod s odůvodněním porušení rozpočtové kázně. To se nám nelíbí a nechceme, aby se to případně stalo do budoucna nám.
  Zřizovatel dále. Nemyslíme si, že by to tak mělo být, bylo by to tak, pokud by to byla přímo pojmenovaná dotace pouze na energie. Toto je příspěvek na provoz organizace.
  
  Podle mě, by tady pak mohl vzniknout problém, když bude mít nějaká organizace HV vyšší jak 300000, tak může kvůli tomu danit.
  Zřizovatel se k tomu stavěl takto. Pokud by organizace něco takového předpokládaly, tak měly zřizovatele požádat o snížení příspěvku na provoz již v průběhu roku. Teď už do konce roku ale žádné zasedání městské rady nebude.
  Jak je to tedy správně? Zřizovatel nám bohužel nedal žádnou metodiku a my se chceme hlavně vyhnout nesprávnému účtování a případnému porušení rozpočtové kázně.

  Já se obávám, že Vám neumím moc pomoci. V tomto případě je to o dohodě se zřizovatelem, jako poskytovatelem příspěvku - co konkrétně znamená stanovení "závazného ukazatele". Pojem "závazný ukazatel", případně co by se mělo stát, pokud nebude dočerpán (nebo naopak bude přečerpán) není nikde v předpisech stanoveno. Takže pokud někdo takový pojem použije, měl by definovat, co tím přesně myslí (já k tomu s nadsázkou říkám, že někdo musí například říci, zda to leze, je to zelený ....) - takže tady definovat parametry - ak se to spočítá, co se stane když ...... Pokud se to neudělá, nemá ten pojem obsah a faktickou právní relevanci.

  Neumím Vám v tomto případě být nějakým "rozhodčím" - je to situace, kdy se musíte domluvit, jaká jsou pravidla (respektive od zřizovatele zjistit, jaká pravidla jsou). Pokud zřizovatel k tomu žádná pravidla nedá, tak bych měl předpokládat, že pojem nemá obsah a nedodržení závazného ukazatele by potom nemělo mít žádné následky (tedy ani vratku peněz). Tím, že se s Vaším zřizovatelem trochu znám, tak mám dojem, že se to v minulosti i nějaké PO řešilo, ale možná si to pletu (a bohužel si nepamatuji, zda byl nějaký výsledek). 

  Samozřejmě ještě mohu říci, že bych považoval za nerozumné postupovat tak, že stanovím závazný ukazatel, nespecifikuji podmínky a následně bych třeba z nedočerpání dovozoval možnost nařizování nějakých odvodů (podle aktuálního rozhodnutí). To si nemyslím, že by bylo šťastné - aby něco mohlo solidně fungovat, je potřeba dát pravidla dopředu.

  Takže pomoci Vám neumím - jen vybídnout k nějaké domluvě (protože toto je oblast, která není vůbec ošetřena legislativou a je ponechána na úvaze zřizovatele ...).

   

• Schválení provedené demolice a vyřazení majetku

  02. 04. 2026

  Dobrý den. Pobřebovali bychom poradit s nastalou situací u naší příspěvkové organizace.
  Stará budova, kterou má organizace v majetkové evidenci - vypůjčený majetek od zřizovatele, byla zdemolována na základě povolení ze stavebního úřadu. Nová budova, která má stejné účelové určení, se v současné době staví na stejném pozemku (jen s lehkým posunem oproti původní stavbě). Zastupitelstvo města schválilo investiční akci organizace jako celek, tj. demolice a výstavba dohromady. Demolice je již dokončena, což lze doložit fakturacemi od firmy, jež demolici provedla. Zajímá nás následující:
  1. Lze majetkovou kartu vyřadit jen na základě prokázání provedení demolice dle faktur nebo je zapotřebí něco dalšího?
  2. Musí zastupitelstvo města samostatně schvalovat demolici stavby a její následné vyřazení z majetkové evidence nebo je dostačující již provedené schválení realizace investiční akce jako celku, tedy demolice + výstavba?
  Velice děkuji za Vaše vyjádření.

  Je to dotaz na "POuctuje", nicméně nejsem si teď úplně jist, zda se nebavíte spíše o kartě najetku u zřizovatele (pokud se jedná o majetek vypůjčený). Pokud řešíme něco u PO, tak snad jedině to, že pokud došlo k likvidaci majetku (tedy zániku dané věci), tak logicky musí zaniknout i výpůjční vztah k této věci. Pokud by PO toto měla na podrozvaze (což u PO nedoporučuji, ale děje se to), tak by to z podrozvahy vyřadila - na základě změny rozsahu vypůjčeného majetku (a za mne i když by nesprávně nedošlo k úpravě výpůjčky, tak stejně vyřazení pro objektivní neexistenci věci).

  Na straně zřizovatele - pokud se provedla demolice, tak skutečně vyřazujete i z účetnictví - není k tomu potřeba nic dalšího. Nicméně pro mne je zásadní spíše to, jakým způsobem se likvidace zaúčtuje. Pokud je to likvidace kvůli tomu, aby se uvolnil prostor pro novou výstavbu, měla by se zůstatková hodnota budovy zachytit na 042 a měla by vstoupit do pořizovací ceny nově budované stavby. Za těchto okolností dává logiku, pokud by se vyřazovala již v okamžiku, kdy došlo k zahájení demoličních prací (nedává smysl, aby po dobu demolice byla odepisována - tedy bylo promítáno její opotřebení, když již dříve začaly práce směřující jejímu "obětování" ve prospěch nové výstavby).

  Z hlediska požadavků Zákona o obcích si myslím, že je naprosto dostatečné, pokud došlo ke schválení akce jako celek. Nevidím důvod, že by musela existovat nějaká samostatná usnesení k demolici a k nové výstavbě.

• Odpisy v doplňkové činnosti

  31. 03. 2026

  Dobrý den, pane Nejezchlebe,
  mám dotaz ohledně přeúčtování odpisů do doplňkové činnosti, zejména za obědy za cizí strávníky a pronájem tělocvičny.
  Ve čtvrtletí přeúčtovávám náklady na doplňkovou činnost. U odpisů v ŠJ bych volila poměr obědy v DČ/obědy v HČ, u pronájmu asi podle podlahové plochy budovy a nějaký poměr hodiny pronájmu v DČ/výuka.
  Jak postupovat při zaúčtování? Přeúčtovala bych 551 AU HČ na 551 AU DČ. Tvoří se v tomto případě fond investic? Odpisujeme dle schváleného plánu zřizovatelem a podle zaúčtované výše odpisů do DČ bychom žádali o ponížení schváleného plánu.
  Děkuji za odpoveď a přeji Vám krásný den.

  Za mne v zásadě souhlas s tím přeúčtováváním. Z hlediska klíčů - jak to přeúčtovat - je to náklad jako každý jiný - tady není v zásadě důvod volit jiné klíče než třeba u přeúčtování energií ...

  Fond investic samozřejmě tvoříte i z odpisů v doplňkové činnosti.

  Pokud se týká odpisového plánu - to je nedorozumnění. Odpisový plán je způsob, jak bude určitý majetek odepisován. Tedy toto nesouvisí s tím, zda odpisy (či jejich část) naúčtujete do hlavní nebo doplňkové činnosti. Pokud Vám na odpisy v hlavní činnosti přispívá zřizovatel (a zdůrazňuji to slovo "pokud" - protože u některých PO mají hlavní činnosti, kdy si i na odpisy či jejich část vydělávají z vlastních příjmů), tak v důsledku takového přeúčtování neupravujete odpisový plán, ale mělo by docházet případně k úpravě objemu finančních prostředků v rámci provozního příspěvku na odpisy (protože na odpisy v doplňkové činnosti byste si logicky měli vydělat z tržeb).

   

• Cestovní náhrady - použití soukromé platební karty

  25. 03. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená krajem.
  ve směrnici máme zakázáno použití soukromých platebních karet pro nákup materiálu, zaměstnanec dostane zálohu.
  Je možná výjimka použití soukromé platební karty na zakoupení jízdenky,
  pokud zaměstnanec doloží jízdenky pro vyúčtování? vyúčtování zde není na haléře.
  předem děkuji.

  Já s tím nemám problém - za mne klidně je možno využívat soukromé karty a potom toto proplácet. Za mne je to jen o tom, jak si to nastavíte do Vašich interních pravidel - legislativa ale nebrání tomu, aby pro tyto případy byly platby prvotně realizovány platebními kartami zaměstnanců.

• zdravotní pojišťovny

  25. 03. 2026

  Dobrý den,
  jsme domov pro seniory. Každý měsíc fakturujeme zdravotním pojišťovnám zálohové vyúčtování výkonů. Vypořádání účtujeme následující rok, když přijde konečné vyúčtování. Částka ve vyúčtování je vždy vyšší, než částka fakturovaná.
  Např.
  fakturace 55 000,- 388/602 241/324
  vyúčtování následující rok 57 000,-
  55 000,- 324/388
  2 000,- (doplatek) 377/602 241/377
  Po přenastavení systému dokážeme vypočítat hodnotu konečného vyúčtování. Máme do výnosů aktuálního roku účtovat celou částku (57 000,-), tedy včetně předpokládaného doplatku?
  Nebo používat stávající postup – v aktuálním roce účtovat pouze fakturované částky a doplatek zaúčtovat do výnosů následujícího roku?
  Děkuji za odpověď.

  Správně byste měli dělat dohadnou položku v tomto případě podle toho, co skutečně předpokládáte že vyinkasujete (na co Vám vznikl nárok). Tedy pokud podle poskytnuté péče jste si "takřka" jisti, že by měl být třeba doplatek 2 tis. Kč (a záloha je 55 tis. Kč), měla by se účtovat 388/602 ve výši 57 tis. Kč.

• Majetek

  24. 03. 2026

  Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
  PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?

  K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit.  Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného). 

  Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.

  Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO)  - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.

  Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva. 

  Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)

• Daňová uznatelnost nákladů na odměny hrazené z fondu odměn

  24. 03. 2026

  Dobrý den,
  
  řešíme nyní u příspěvkové organizace daňové posouzení čerpání fondu odměn. Použití fondu je účtováno ve prospěch účtu 648 z účtu 411 a tento výnos je v daňovém přiznání vylučován ze základu daně.
  Současně jsou z tohoto fondu hrazeny mzdové náklady (účty skupiny 52). Není nám zcela zřejmé, zda tyto náklady mají být pro účely stanovení základu daně považovány za daňově neuznatelné dle § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů, a to z důvodu jejich souvislosti s výnosem, který není předmětem daně.
  Prosíme o potvrzení správného postupu, tj. zda:
  1. výnos z čerpání fondu odměn (účet 648) je vyloučen ze základu daně, a současně
  2. mzdové náklady hrazené z tohoto fondu musí být ve stejné výši zahrnuty mezi daňově neuznatelné náklady.
  Případně prosíme o upřesnění, zda existuje odlišný metodický výklad pro příspěvkové organizace.
  Děkuji

  Toto je záležitost, kterou popisuji v dokumentu PO. fondy - komplexní popis z 6.3.2020 - část 1.4. (str. 12 a 13). Jednalo se o záležitost řešenou NSS a skutečně se došlo k závěru, že výnos je samozřejmě nedaňový, nicméně daný náklad byl vyhodnocen jako daňově neúčinný (z důvodu jeho "vyvolání nedaňovým výnosem).

  Považuji to za scestné pojetí zaměňující příčinu a následek a navíc využívající nesprávné zúčtování fondů do výnosů Až dojde ke zrušení účtování fondů do výnosů (a fondů jako zdrojů), najednou se dostanu do situace, kdy budu mít náklad a výnos nebude (tedy náklad bude normálně daňový) - a to jen opravou současného věcně nesprávného pojetí zaúčtování fondů u PO.

  Takže nyní nevím o žádném oficiálním výkladu - mohu jen poukazovat na rozhodnutí NSS popsané v tomto dokumentu (a jen si o něm myslet, že není věcně správné - ale to je jen můj osobní názor a je samozřejmě problém jít proti právnímu názoru NSS).

   

• Pohledávka za zaměstnancem

  24. 03. 2026

  Dobrý den,
  obracím se na Vás s dotazem ohledně správného postupu při účtování a další evidenci pohledávky za zaměstnancem školy.
  V letech 2021–2022 vznikla pohledávka škody za zaměstnancem, která byla zaúčtována následovně:
  335 MD – 224 880 Kč / 649 D – 224 880 Kč.
  Tato pohledávka ovlivnila hospodářský výsledek za rok 2021, který byl následně převeden do rezervního fondu školy, avšak bez finančního krytí.
  Pohledávka je aktuálně řešena soudní cestou.
  V následujících letech proběhl její odpis - v roce 2022: 20 % (44 976 Kč), v roce 2023: 40 % (89 952 Kč), v roce 2024: 40 % (89 952 Kč). Účtování odpisů proběhlo na účtech 556 MD / 149 D.
  V současné době jsou oba tyto účty (ú.149, ú.469) plně naplněny. Z tohoto důvodu bych navrhovala jejich zrušení, tím že se zaúčtují opačným zápisem a ponechání pohledávky pouze v podrozvahové evidenci.
  Domnívám se, že v tuto chvíli je pohledávka již finančně kryta, nicméně ráda bych si ověřila správnost tohoto postupu. Prosím o Vaše stanovisko, případně doporučení dalšího postupu. Děkuji předem za odpověď.

  Vy jste tedy dělali průběžně opravné položky (ne odpisy pohledávek) - to bylo v pořádku.

  Pokud nyní pohledávku odepíšete (s čímž souhlasím), zaúčtovalo by se:

  MD 557/Dal 469            224 800 Kč

  MD 149/Dal 556             224 800 Kč

  a případné navedení na podrozvahu MD 905/Dal 999.

• Přijaté dary, rezervní fond

  23. 03. 2026

  Dobrý den,
  můžete mi, prosím, poradit? Jsme příspěvková organizace.
  V letech 2024 a 2025 jsme přijali finanční dary pro potřeby našeho klienta.
  Celá částka darů nebyla zcela vyčerpána, klient u nás již není.
  Nevyčepráno zůstalo 33.298,- Kč. Dárce si nyní přeje, aby nevyčepaná částka byla převedena na účet klienta, který mu zřídil současný opatrovník.
  Je takový postup možný, prosím?
  Přijaté finanční prostředky máme zaúčtované v rezervním fondu.
  Podle smluv jsme se zavázali použít finance pro potřeby klienta, to jsme spnili částečně.
  Ve smlouvách se ale také uvádí, že přijaté dary patří do vlastnictví našeho zřizovatele.
  Prosím o Váš názor, abychom neudělali nějakou chybu při nakládání s rezervním fondem.
  Děkuji Vám.

  Toto je otázka spíše na právníka. Odhaduji, že by asi byla možnost odvolání daru pro nesplnění podmínek (protože již není možné plnit účel daru). Asi by to mělo být na základě vzájemné dohody (asi se schválením zřizovatele). Ale toto je skutečně spíše právničina (nicméně takový postup by mi dával logiku).

  Potom byste vraceli nevyčerpané peníze na účet, který by dárce určil - a za mne by se to dalo zaúčtovat 414/241 (fakticky jako minus příjem daru).

• Obnova a rozšíření lanového centra

  19. 03. 2026

  Město má zřízeno středisko volného času, které do správy od města převzalo i majetek a to i lanové centrum, které v současné době nevyhovuje bezpečnostním parametrům. Z původního lanového centra zůstanou pouze tři kůly a lanovka, která nedávno prošla renovací. Ostatní prvky, které lanové centrum tvořilo bude nahrazeno. Lanové centrum není úplně odepsáno.
  
  V letošním roce plánuje obnovit a rozšířit lanové centrum o nové prvky. Z původních prvků bude obnovena 1/3, ostatní budou nové prvky. Bude se v tomto případě jednat o technické zhodnocení nebo o pořízení nového majetku. Středisko volného času chce tento majetek pořídit ze svého rozpočtu (čerpat IF) a evidovat si jej ve svém majetku. Předpokládaná cena činí 670.000 Kč vč. DPH.
  
  Předem děkuji za odpověď.

  Nemám na toto jednoznačnou odpověď. Lanové centrum je podle mne stavbou - teď je to samozřejmě diskuse o tom, zda to povedu jako jednu stavbu nebo více staveb. Pokud vyhodnotím jako více staveb, tak to, co se likviduje by se mělo vyřadit a nové prvky pořídit.

  V případě, že vyhodnotím jako jednu stavbu, tak děláte zásahy jednak směřující k obnově a dále rozšíření vybavenosti - tedy byli bychom v režimu technického zhodnocení s tím, že by se případně mělo provést dílčí vyřazení toho, co dosloužilo.

  Výsledek si myslím, že by byl nakonec stejný - jen se bavíme o tom, zda je to "jeden majetek" nebo více položek majetku.

• Vyřazení odepsaného majetku

  19. 03. 2026

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně zaúčtovat vyřazení odepsaného majetku z účtu 022? Stačí pouze účetní zápis 082/022? Nebo musím i tvořit fond, když je majetek plně odepsán? Jak případně správně zaúčtovat? Vyřazuje se z důvodu likvidace-nepoužitelnosti.
  
  Pokud vyřazujeme stavbu z účtu 021, která nebyla zcela odepsaná, mohu zaúčtovat takto? 553/081 zůstatková cena, 081/021 vyřazení majetku 401/416 tvorba fondu v hodnotě zůstatkové ceny?
  Děkuji.

  Pokud je plně odepsán a vyřazuje se (aniž by se prodával), tak skutečně jen zaúčtování MD 082/Dal 022 . Tedy bez jakékoliv tvorby fondu investic.

  Pokud je to vyřazení neodepsaného majetku - tak v zásadě jsou následující možnožnosti:

  - majetek je likvidován - neprodáván - potom účtuji mimořádný odpis MD 551/Dal 08x ve výši zůstatkové ceny a ve stejné výši MD 401/Dal 416 a dále v pořizovací ceně MD 08x/Dal 02x

  - majetek je likvidován v důsledku škody (například požár ....) - potom to samé, jen namísto 551 by to byla 547 (a za mne tvorba fondu investic úplně stejně)

  - majetek je odprodáván - potom namísto 551 jde zůstatková hodnota na MD 553  a specialitou je tvorba fondu - ve výši ZC by se měl podle ČUS 704 účtovat MD 401/Dal 416 a ve výši rozdílu prodejní a zůstatkové ceny MD 548/Dal 416.

• DPH v zahraničí

  19. 03. 2026

  Dobrý den,
  naše střední škola plátce DPH vycestovala v rámci evropského fondu do Polska na soutěž.
  Firmy z Polska plátci DPH nám posílají faktury za ubytování, stravování a vnitrostátní dopravu v Polsku. Všechny faktury jsou s DPH. Je to tak správně?

  Ano - u ubytování, stravování i přepravy osob (úsek v Polsku) je místo plnění Polsko a je správně že firmy to fakturují s polskou daní. Vy s tím již nic neděláte v českém DPH.

• Školní byt

  18. 03. 2026

  Se školníkem byla uzavřená v minulosti smlouva o nájmu služebního bytu. Školník platí stále stejné symbolické nájemné (800 Kč/měsíc). Má tento nájem nějaké daňové dopady pro školu a zaměstnance? Jedná se o zdaňovaný benefit ? Myslím, že o přechodné ubytování zaměstnance se nejedná, Zaměstnanec má trvalé bydliště ve stejné obci. Škola nájem zdaňuje. Náklady v bytě pro školu nevznikají.

  Já se obávám, že tady potenciálně vzniká na straně zaměstnance nepeněžní příjem.  Příjmem ze závislé činnosti se rozumí i situace, kdy je aplikována nižší cena než by odpovídala běžným tržním podmínkách (viz §6 odst. 3).

  Aby se to nezdaňovalo, tak bych musel najít osvobození v §6 odst. 9. No a tam je pouze to i), na které poukazujete:

  i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

  No a do tohoto se podle Vašeho popisu nevejdete. Takže za mne by to měl být benefit, který je zaměstnanci k dodanění (jako nepeněžní příjem) ve výši rozdílu obvyklého nájemného a Vámi uplatňovaného nájemného (800 Kč).