Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V rámci aktualizace našich metodických pokynů pro příspěvkové organizace řešíme dva problémy. První se týká stanovení výše odpisů pro doplňkovou činnost. Připravujeme postup pro stanovení odpisů u pronájmu nebytových prostor (tělocvična, třída) tak, aby v kalkulaci pro doplňkovou činnost byly zahrnuty veškeré náklady (požadavek legislativy). Roční odpisy, které se týkají pronájmu daného prostoru jsou stanoveny na základě velikosti celkového odepisovaného majetku (celá ZŠ), výši ročních odpisů ZŠ a velikosti pronajatého prostoru (tělocvična). Roční odpis dané plochy se vydělí částkou 8 760 hodin. To nám v případě větší tělocvičny dává např. 17 Kč na hodinu. Jak ale řešit prostor např. třídy v MŠ s malými rozměry, která se pronajímá 1 x týdně, nebo jednorázový pronájem třídy např. na schůzi? Je možné nějaké zjednodušení, paušální částka nebo poměrová hodnota, abychom byli v souladu s platnou legislativou? Druhý problém se týká účtu 408. Na tomto účtu má PO zaúčtovanou opravu chybně stanovených nákladů (navýšili náklady r. 2024 o 500 tis. Kč než byla skutečnost). Tato částka jim snížila HV a rozdělení do fondů. Závěrka byla schválena. Konkrétně se jednalo o chybně vyčíslenou daňovou povinnost (PO v roce 2024 předpisem DPPO účtovala MD 591/D 341 částku cca 500 tis. Kč). V roce 2025 při sestavování přiznání k DPPO zjistila, že daňová povinnost je o 500 tis. Kč nižší. FÚ byla částka zaslána ve správné výši a o chybě PO v roce 2025 účtovala (MD 341/D 408). Jak nyní postupovat, když 500 tis. Kč je „uloženo“ na účtu 408 a my bychom chtěli tuto částku dostat do rezervního fondu, aby s ní PO mohla disponovat. Jak může PO nyní naúčtovat a co musí nyní zřizovatel schválit?
K té první záležitosti - samozřejmě nastává řada situací, kdy nejsme schopni reálně určit podíl pro doplňkovou činnost (respektive by to představovalo naprosto neúměrnou pracnost). V těchto situacích v zásadě máte dvě možnosti:
VAR 1 - udělat to odhadem - prostě říci, že např. odhadujete, že 1,5% daného domu se týká DČ. Vím, že se to může jevit jako neprůkazné, v řadě případů jsou ale tyto odhady lepší něž nějaké nesmyslné poměry
VAR 2 (asi častější) - považovat odpis za režijní náklad jako každý jiný (třeba náklad na bankovní poplatky, platbu za licenci účetního programu ...) - no a pokud třeba vypočítáte z nějaké veličiny podíl pro tento převod režijních nákladů, tak takto i rozpočítat odpisy. Někdo pro tento podíl používá třeba podíl přímých mezd doplňkové činnosti na celkových mzdových nákladech (bez rozdělovaných režií), někdo se uchýlí třeba k tomu, že jsou to výnosy DČ na celkových nákladech organizace.... Trochu to záleží případ od případu - většinou jsou tyto podíly samozřejmě velice diskutabilní.
Jiná rada dle mého názoru neexistuje.
K tomu co nyní máte na účtu 408. Asi víte z dokumentů na webu, že jsem zastánce toho, aby se u PO zúčtovávala hodnota 408 na základě schvalování závěrky a HV (protože to jinak v účetnictví PO kvůli fondům dělá velký nepořádek). Tedy na Vašem místě bych počkal na schvalování závěrek a HV za rok 2026.
Zde bych konstatoval například, že:
a) PO skončila HV za rok 2026 ve výši ............ Kč
b) PO dále má zaúčtovanou na Dal účtu 408 čásku 500 tis. Kč, která představuje kladnou korekci chybného hospodářského výsledku za rok 2024 a která je faktickým výsledkem hospodažení minulých let
Zřizovatel s ohledem na výše uvedené rozhodl, že do fondů bude rozdělena celková částka disponibilního HV a to následujícím způsobem ...
- no a tady by to bylo v součtu - podle toho, kam to chcete nasměrovat (připomínám, že nemusíte rozdělovat celý HV - to je již na Vás).
No a ná zákkladě toho by PO zúčtovala v roce 2027 hodnotu ze 408 (a doporučoval bych to komentovat v Příloze k účetní závěrce). Vím, že řada lidí není moc fanoušky takovéhoto rozhodování a zaúčtování (je to v režimu, že účetními předpisy to není nikde upraveno - ale ani zakázáno) - ale já bych se za to přimlouval.
Dobrý den,
Jakým způsobem účtovat výdaje (ubytování, jízdné, letenky, pojištění apod.) uhrazené před zahájením zahraniční pracovní cesty? Doklady jsou vystaveny v cizí měně a úhrady probíhají firemní platební kartou.
Má se vycházet z reálné výše zaúčtované platby dle bankovního výpisu, nebo se i v těchto případech používá kurz pro vyúčtování pracovní cesty a vykazují se případné kurzové rozdíly?
Prosím o upřesnění, zda tyto předem uhrazené náklady mají být součástí cestovního příkazu a jeho vyúčtování, nebo zda se účtují samostatně mimo vyúčtování pracovní cesty.
Děkuji za odpověď.
Pokud správně chápu - toto jsou náklady hrazené přímo firmou, nikoliv zaměstnancem. Tedy není důvod, aby je zaměstnanec uváděl v cestovním příkazu - protože tam by měly být náklady, které chce nahradit (to, na co mu vznikl nárok). Pro Vás jsou to klasické náklady, na které máte přímo doklady a které průběžně hradíte z účtu organizace.
Z hlediska zaúčtování a aplikace cizí měny - pokud správně chápu - doklady jsou v cizí měně s tím, že je hradíte z korunového účtu? Pokud je to takto, tak byste měli tyto náklady zachytit kurzem ČNB podle Vaší směrnice - buď pevný nebo denní kurz - jak máte vyhlášeno (klasicky pro případy, kdy pracujete s cizí měnou) - a při úhradě firemní kartou pak účtovat kurzový rozdíl.
Určitě není důvod používat kurz pro vyúčtování pracovní cesty - toto nejsou náklady, které se týkají náhrad placených zaměstnanci ,
Dobrý den,
jsme státní PO, obdrželi jsme od fyzické osoby bezúplatně set starožitného nábytku (příborník, skleník, komodu, knihovnu, židle). Jedná se o předměty muzejní povahy, které budou zařazeny mezi sbírkové předměty. V darovací smlouvě jsou určeny hodnoty jednotlivých položek. Zařizovali jsme pouze přepravu nábytku od dárce do PO externí přepravní firmou, která dopravu vyúčtovala.
V jaké hodnotě zařazujeme do UCE, v jaké hodnotě evidujeme v majetku, jaký je správný okamžik zařazení a zaúčtování? (Datum převzetí od dopravce, nebo datum schválení sbírkotvornou komisí.)
Děkuji.
Domnívám se, že v tomto případě bych měl toto ocenit na úrovni 1 Kč - podle §25 odst. 1 písm. k) Zákona o účetnictví - protože se dle mého názoru jedná o věci, kdy není známá pořizovací cena (to, že nějaké ceny byly uvedeny v darovací smlouvě dle mého názoru na tomto nic nemění).
Z toho i vyplývá, že ocenění by nemělo zahrnovat vedlejší náklady související s pořízením - tedy Vámi hrazenou dopravu bych v tomto případě účtoval jako náklad na účet 518.
Teď je několik variant evidence v účetnictví
a) pokud máte jednotlivé umělecké hodnoty (ne ve smyslu sbírky) - účtoval bych asi 1 Kč za každou jednotlivou věc, kterou nabudete - to asi není Váš případ.
b) pokud ty věci začleňujete do nějaké Vaší stávající sbírky (což ais tak bude) - tak může nastat zase více variant:
ta sbírka, do které to začlěňujete je oceněna na úrovni 1 Kč - potom jsem v situaci, že nemáme u daru o čem účtovat - protože sbírku máme oceněnu na úrovni 1 Kč jako celek (tedy jen eviduji přírůstek v evidenci sbírky).
Pokud by náhodou měla sbírka, do které darované věci začleňujete, pořizovací hodnotu (protože by byla kupovaná), potom bych jen doúčtoval tento dar 1 Kč - MD 032/Dal 401 jako druhou část sbírky
Z hlediska zařazení do majetku (pokud o něm tedy budeme vůbec účtovat - viz výše) - rozhodující je, kdy jsem věc nabyl (a mohl se k ní začít chovat jako vlastník) - tedy za mne již v okamžiku převzetí od dopravce (tedy podkladem by byl předávací protkol ...).
Dobrý den , škola nakoupila 4 ks dotykového monitoru v hodnotě 299 936,- Kč, bude organizace odepisovat ? cena za 1 monitor činí 74 984,- Kč
Dále nakoupila řetězovou houpačku v hodnotě 55 750,- Kč- stejný dotaz.
V současnosti máme hranici pro dlouhodobý movitý odepisovaný majetek (zachycovaný na účet 022) ve výši 40 000 Kč. S navýšením na úroveň 100 tis. Kč se počítá až od roku 2027.
Tedy věci, které jste pořídili, musíte nyní uhradit jako investice (z fondu inveestic), zařadíte je na 022 a budete je postupně odepisovat (551/082).
Dobrý den,
jsme ZUŠ zřizovaná krajem působící v budově města, kterou máme ve výpůjčce. Budeme realizovat modernizaci (upgrade) wifi sítě. Tato akce bude představovat natažení optických kabelů v patrech budovy a pořízení nových IT komponent (firewall, racky a switche, AP, bezpeč. systém Synology atd.). Celková akce v hodnotě 434 tis. Kč bude hrazena z našich zdrojů. Část (DDHM) bude hrazeno z provozu a část (kabeláž a práce s ní související) vedená jako technické zhodnocení ve výši 157 tis. Kč bude hrazena z našeho FI. Toto samostatně evidované technické zhodnocení (cizího majetku) bychom považovali dle § 14 vyhlášky č. 410/2009 za dlouhodobý hmotný majetek, který bychom jako DHM i odepisovali. Je tato úvaha odepisovat TZ (cizího maj.) z účetního pohledu prosím vůbec možná? Může být nějaký problém z daňového pohledu? Na co si prosím dát pozor? Samozřejmě s tím, že je vše předem schváleno krajem i městem. Děkuji za odpověď.
Technické zhodnocení vypůjčeného majetku je naprosto normální kategorie - nic tím neporušujete. Optimální je mít souhlas Města jako vlastníka objektu s tím, že TZ budovy provedete, že si jeho hodnotu povedete ve svém účetnictví a budete ho odepisovat (lze dodatkem smlouvy o výpůjčce, samostatným písmeným souhlasem Města jako vlastníka objektu, samostatnou dohodou ....). Určitě je také vhodné mít někde ujednáno (v tom dodatku, dohodě ...), co se stane, když by třeba výpůjčka po 3 letech skončila - zda máte nárok na nějaké finanční vypořádání provedeného TZ - případně za jakých okolností.
Vy si provedené TZ navedete na účet 021 a budete ho klasicky odepisovat podle odpisového plánu - tak, jak předpokládáte životnost tohoto TZ (případně se zohledněním nějakých pravidel definovaných zřizovatelem ...). Daňově problém nevidím - DPH se Vás asi netýká, pro daň z příjmů je to potenciálně majetek jako každý jiný - nicméně ve vztahu ke své činnosti asi daňové odpisy zatím neřešíte).
Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí a na konci roku paní ředitelka objednala z ONIV-učební pomůcky (5 tabletů) v celkové hodnotě necelých 24000Kč.Faktura byla vystavena 31.12.25 a uhrazena začátkem roku 2026 s tím, že tablety firma dodá do konce ledna.Tablety bohužel nedodali, pořád posunovali termín... paní ředitelka psala upomínky a pak se obrátila na právníka. Ten to s firmou řeší a nyní poslali dobropis s tím, že budou postupně vracet peníze a vrátili zatím 3000 Kč. Na KÚ nám paní řekla, že to budeme řešit až vrátí celou částku (klidně i za 3 roky) - že to pak budeme vracet do státního rozpočtu. Prosím o radu, jak postupovat v účetnictví. Nikdy jsem se s tím nesetkala a faktura byla zaúčtována jako DDHM:558/321 a 028/088. Já jsem se o nedodání zboží dozvěděla bohužel až v dubnu, kdy byla již schválená závěrka i vypořádání státního rozpočtu za rok 2025. Prosím o radu,jak postupovat v účetnictví letos a následující rok než uhradí celou částku. A jak by se prosím postupovalo,kdyby nevrátili celou částku ani za 3 roky? Moc děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Ta situace samozřejmě není dobrá - je Vám asi jasné, že zaúčtování do roku 2025 bylo chybně (ale Vy jste o tom nevěděla - je to spíše problém těch, kteří akceptovali fakturu, podepsali inventuru apod).
Nebudeme řešit dotaci - to si skutečně domluvte s krajským úřadem - jak si to představují
Dobropis - pokud by to bylo možné zaúčtovat MD 377 (var. 311)/Dal 558 a odúčtovat pořízené tablety z majetku 028/088 minusem. Je to oprava nesprávností minulých let - ale hodnotově pod 0,3 % aktiva netto k 31. 12. 2025 (jak jsem se díval na Vaši rozvahu)
Co zaplatili by bylo MD 3241/Dal 377 (311) - tedy na pohledávce by se objevovala zbývající hodnota.
Pokud byste viděli, že to nedoplatí, přestali by být kontaktní (nebo jak uvádíte za ty tří roky), tak po nějaké době by byla nedoplacená částka na zaúčtování odpisu pohledávky - MD 557/Dal pohledávka. Pokud nemáte účetnictví v plném rozsahu, tak opravné položky k pohledávce nemusíte tvořit.
Dobrý den, mám dotaz ohledně účtování obědů do škol pro školní rok 2026/2027. Byla změna ve financování a při odevzdání účetní závěrky za 3. čtvrtletí roku 2026 mi bylo sděleno, že dotace na obydy už nemá UZ 33353 a že ji mám příště uvádět zvlášť. Prosím o přesné účtování i s převodem na rok 2027.
Děkuji za doposlání smlouvy a pravidel. Neumím posoudit předchozí stav u Vás - já byl zvyklý, že i v minulosti toto byla dotace, která měla svůj osud, zvlášť se vyúčtovávvala (určitě ně jao součást přímých nákladů na vzdělávání). Ale je to o nastavení v rámci jednotlivých krajů.
Takže teď co máte za smlouvu:
a) je to smlouva se zapojením prostředků EU - tedy máme správně dávat nevyčerpané prostředky na rezervní fond (účet 414)
b) je to smlouva, kde neprokazujete náklady, ale dostáváte fixní částku za poskytnutou stravu - u Vás jako MŠ se bavíme o celodenní stravě 70 Kč (přitom běžné dítě platí 50 Kč, respektive 52 Kč). Potvrzuji, že je to tak, že rozdíl mezi 70 Kč a 50/52 Kč je Váš výnos - můžete si s tím dělat co chcete (utratit to, nechat si to do dalších let ...), neprokazujete jak jste to využili.
c) máte tam dvě zálohové platby (jednu teď, druhou asi v únoru podle toho, kolik jste vystravovali těchto dětí za září - prosinec) a konečné vyúčtování bude v červenci. Tedy dotace s vypořádáním.
Jak bych toto účtoval (a nemusíme se zabývat DPH a kdy to dávat na ř. 50 v přiznání k DPH - beru, že jste neplátci.
měsíčně potenciální nárok na dotaci - podle zapojených dětí - počtu obědů x 70 Kč - MD 388/Dal 672 (lze také dělat až k 31. 12. a k vyúčtování - jen to není moc dobré kvůli průběžným výsledkům hospodaření)
přijetí zálohy - předpokládám v říjnu/listopadu - MD 241/Dal 374
k 31. 12. - pokud je 374 vyšší než hodnota 388 - rozdíl převést do rezervního fondu. Tam jsou cca 4 varianty účtování (někdo zaúčtuje 388/414 .... - já třeba doporučuji variantu 401/414 - to nejméně poškozuje výkazy - ale také se v praxi nejméně vyskytuje) - více k tomuto v dokumentu k transferům na našem webu.
k 1. 1. 2027 - zase zruším zaúčtovaný převod do RF (jen vyminusuji)
dále účtuji MD 388/Dal 672 po měsících
další zálohu přijmu MD 241/Dal 374.
no a v červnu/červenci 2027 zaúčtuji vyúčtování dotace:
MD 348/Dal 388 (úpodle toho, kolik je celkový nárok na dotaci - počty jídel x 70 Kč), do této výše zúčtuji zálohu MD 374/Dal 348.
Na účtu 374 zbudou peníze, které máte vrátit a to vrátítě MD 374/Dal 241.
Na 672 si to dáte na zvláštní analytiku (oodělenou od jiné dotace - asi stejně, jako si předpokládám oddělujete peníze od zřizovatele a peníze na přímé vzdělávání ...).
A jen připomínám, že nesmíte zapomínat ty žáky, kterým je poskytnuta bezplatná strava (krytá z dotace) odúčtovávat z předpisu stravného (tedy nemáte je v předpisu 315/602 v ceně 50 Kč, ale 388/672 v ceně 70 Kč).
Prosím o radu se zaúčtováním dotace, ve výši cca 40 000 000 Kč
která je rozdělena 85% EU a 15% zřizovatel . Vyúčtování dotace bude v roce 2027
na celou dotaci máme sjednáno se zřizovatelem že nám poskytne finanční výpomoc.
máme 1. fakturu na interaktivní tabule
1) příjem peněz od zřizovatele na interaktivní tabule
241/452 - 2 000 000 kč
2) FP za tabule 1 941 929 kč - 042/321
3) Zařazení do užívání 1 941 929 Kč - 022/042
4)INT - Čerpání investičnho fondu 416/401 (zároveň platba FP 321/241
5)85% dotace - 388/403 - 1650 639,65
6)15% příspěvek zřizovatele 291 289,35 - 401/416
7) odpisy 1 941 929 - 551/082 (odepisovat se bude 10 let)
8) snížení dotace 1 650 639,65 - 403/672
Další faktury jsou na stavební dozory, za projekty musím to při přejetí hned rozdělovat na 85 a 15%?
a to samé dělat za odměny zaměstnancům - Dohody o provedení práce?
zatím jsem účtovala pouze 518/321 , 521/331( oddělený analytikou a zakázkou)
Nemám vůbec žádnou zkušenost s dotací. Toto je první dotace a hned v takové výši a chtěla bych to mít v pořádku hned od začátku.
Další faktura nás čeká za nábytek do tříd kde bude DHM i DDMH - jaký zvolit postup?
Děkuji
Já se obávám, že toto bude přesahovat možnosti řešit to jako celek v rámci dotazu - pokud to chceme řešit, že si budeme potřebovat posílat nejrůznější podklady, dokumenty apod. Zkusím prvotně shrnout, co je potřeba udělat (a zároveň si k tomu něco poznamenáme k účetnictví).
a) Vy musíte udělat první krok a to je v rámci tohoto projektu si rozdělit investiční a neinvestiční výdaje. Nevím, jestli se Vám vše podaří pořídit ještě v roce 2026 - pokud ano, tak jsme v jasné hranici 40 tis. kč u movitostí. Pokud ale něco až ve 2027, tak spíše počítejmě u movitostí s hranicí 100 000 Kč (pro věci pořízení v 2027). Takže toto je klíčové posouzení - nejprve se vezmou jednotlivé smlouvy s dodavateli jednotlivých věcí, staveb a potom jako nadstavba se musíme domluvit na rozdělení vedejších nákladů - jak tam píšete ty projekty, stavební dozory. Takže toto je nepříjemný úkol, ale asi pochopitelný - případně se mohu s tím nějak snažit pomoci.
b) Potom se musíte podívat do dotační smlouvy - a tam Vás zajímá zejména následující:
zda máte nějaké rozhodnutí rozdělující dotaci na investiční a neinvestiční část - případně zda se to dá někde změnit (někde se rozdělení na investice a neinvestice řeší třeba až na závěr v rámci vyúčtování dotace)
jestli náhodou nejste v dotačním projektu, u kterého jsou režijní výdaje kryty v paušální výši (7 %) - tedy bez jakéhokoliv prokázání. Pokud ano, bude potřeba si jasně určit, co vše jsou přímé náklady a co již ne a bude na Vás, zda se vejdete do těch 7 %
také to rozdělení 85 % a 15 % nemusí být automatem - může klidně nastat situace, že projekt máte celkem za 55 mil. Kč, z toho uznatelné přímé náklady jsou ale jen 45 mil. Kč a z toho se teprve počítá těch 85 % a 15 % (a někde jsou to i jen orientační údaje na začátku) - tedy toto se zase musí projít - protože bez znalosti tohoto Vám ani neumím potvrdit, že u těch interaktivních tabulí máte dát automaticky 85 % zápisem MD 388/Dal 403.
c) musíme mít jasnou dohodu se zřizovatelem - co dofinancovává a případně jak. Například, že je to v režimu, kdy je ochoten návratnou finanční výpomocí (nebo dotací s vypořádáním) poskytnout komplet peníze dopředu s tím, že mu v rámci vyúčtování vrátíte náklady projektu minus to co dostanete jako dotaci z EU. U někoho je to třeba fixně limitováno částkou s tím, že co je navíc si již organizace musí dofinancovat.
Teprve až toto vše budeme vědět, tak se můžeme (tak nějak) pustit do účtování.
K tomu, co jste uvedla u těch interaktivních tabulí - operace 1 a 2 OK. Již u operace č. 3 musíme vyřešit, zda tam nemají jít i nějaké vedlejší pořizovací náklady (třeba na výběrové řízení, část z projektů ...). Operace č. 4 - pokud by to zatím bylo kryto jen z návratné finanční výpomoci - tak bych to nedělal (to až při vratce NFV/respektive vypořádání). Operace 5 a dále - ano (u operace č. 6 možná - musíme řešit, co je přesně domluveno se zřizovatelem) - jen se bojím, že s ohledem na to, jak si budeme odpovídat na výše uvedené dotazy, že třeba ve výsledku to nebude přesně 85 % a 15%. Ale třeba ano - fakt nevím.
Vedlejší náklady - třeba stavební dozor na akci charakteru TZ budovy - to nesmí jít na 518, ale musí to jít do ceny investice - tedy 042. Ale budou tam právě i projekty, které mohou být společné .. (pro investice ale i nákup DDHM). I mzdy v podobě dohod přímo na investice musím aktivovat do investic. Jak s označováním a zda je budeme řešit v režimu 85 % a 15 % - záleží na tom, jak je to v dotaci definováno - viz výše - zda náhodou nemáte ten režim krytí paušálem 7 %.
Takže tolik asi nyní k dotazu - pokud to budeme mět řešit dále - musíme již mailem, ale skutečně jako nějakou zakázku - to nedáme dohromady během jedné hodiny.
Dobrý den,
jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Budeme realizovat úpravu plochy na zahradě u objektu pobytové sociální služby. Nyní na ploše máme chodník, který zůstane beze změn. Na tento chodník bude nově navazovat zpevněná plocha ze zámkové dlažby, která bude sloužit jako plocha pod nový zahradní altán a zároveň jako jeho bezbariérové napojení na stávající chodník. Nová dlažba bude tvořit samostatnou větší plochu, na které bude altán stát, a bude na stávající chodník přímo navazovat tak, aby nevznikl schod, nerovnost nebo jiná překážka pro naše klienty. Smyslem celé realizace je vytvořit pevný, rovný a bezpečný podklad pro altán a jeho vybavení. Zároveň tím vznikne plynulé propojení se stávající zahradní komunikací. Předpokládaná cena nové zpevněné plochy ze zámkové dlažby je 121.730,70 Kč vč. DPH. Následovat bude pořízení zahradního altánu v předpokládané ceně 129.800 Kč vč. DPH. Altán nebude pevně spojen s plochou ze zámkové dlažby. Dovolujeme si požádat o stanovisko, zda se u nové zpevněné plochy bude jednat o technické zhodnocení stavby. Altán bude samostatné pořízení investice.
Určitě to bude investice (stavba na účtu 021) - to je jednoznačné. Jak to bude z hlediska evidence staveb - to již jednoznačné není. Nemáme žádná legislativní jedoznačná pravidla, kde končí jedna plošná stavba (chodník, komunikace) a začíná druhá. Podle mne jsou plně obhajitelné oba přístupy:
zpevněnou plochu považovat za technické zhodnocení chodníku, ke kterému zpevněná plocha přiléhá
upevněnou plochu evidovat jako samostatnou stavbu.
Jsem přesvědčen, že je plně na Vašem rozhodnutí, jakou cestou půjdete (vždy je jen potřeba na kartu majetku do poznámek uvádět, o jakou stavbu jde - nejlépe včetně nějakého zákresu, fotky - pokud by to program umožňoval).
Dobrý den,
od 1.1. letošního roku máme nově další tři střediska v organizaci.
Hlavní a největší je Pečovatelská služba - největší výnos , druhé je Centrum denních služeb (pouze 4 zaměstnanci - výnos poměrně menší. Třetí je doprava, tam je výnos minimum a Poradna - téměř bez výnosu.
Jakým způsobem mám přeúčtovat na konci roku náklady. Jaké zvolit kriterium, vzoreček a pod, abych docílila co nejpřesnějšího výsledku.
O nákladech v roce, kde vím kam patří, účtuji rovnou na střediska.
Tohle je hrozně problémové - já Vaši organizaci úplně neznám, tak jsou to z mí strany jen takové odhady/náměty.
Prvotně bych chtěl říci, že pracuji pro organizace, kde používáme více rozdílných klíčů pro jednotlivé typy režií. Například mohu mít 4 činnosti, ale objekt ve kterém sídlím používám přímo třeba jen pro tři činnosti (protože například pro dopravu nepoužívám danou nemovitost). Potom je za mne hloupost dávat přímo nějaký podíl nákladů na budovu do té činnosti, které se netýkají - resopektive rozdělím si budovu třeba přes m2 na ty 3 činnosti a režii - takto rozdlím náklady na budovu (ty si sleduji na jednom režijním středisku) a potom rozděluji společnou režii v druhém kroku (tyto náklady si sleduji na druhém režijním středisku).
U společné režie - jak jsem to psal jako příklad v tom "druhém kroku" - nejčastěji jako klíč používám poměr naběhlých přímých nákladů na činnost, případně přímých mezd naběhlých na činnost - to, co se mi pro daný případ jeví jako adekvátnější z těchto dvou bariant (to je ale hrozně individuální - záleží třeba na rozsahu toho, co zajišťujete vlastními zaměstnanci a co si "nakupujete" jako subdodávku ....). No a někdy ty činnosti (na které se mají režie rozdělovat) jsou natolik nesouměřitelné, že jsme nějaké poměrování vzdali a určili odhadem "procento" pracnosti, kterým náklady rozdělujeme. To je ale skutečně u činností, které jsou hodně nesouměřitelné a jakýkoliv poměr nákladů nedává smysl.
Dobrý den, máme HPČ - správu a účetnictví pro jiné organizace. Přímé náklady přiřazujeme k této činnosti, ale je jich málo/ poštovné/. Nepřímé náklady, které jsou společné pro hlavní i vedlejší činnost - poplatek za účetní programy, poplatky, mzda účetní, která obstarává chod účetnictví organizace - rozdělujeme to podle výnosů z vedlejší činnosti na celkových výnosech organizace/ např. 60 % a 40 %/. V současné době vzhledem k úspoře mzdových prostředků / ukončení pracovního poměru 1 pracovníka a zatím volného místa/ máme velký zisk na hlavní i vedlejší činnosti. Chtěli bychom to využít a odepsat neuhrazené pohledávky minulých let, což je z nákladů organizace. Je možné zisk z vedlejší činnosti použít na úhradu činnosti hlavní?
Stačí napsat účetní doklad s převodem z nákladů HPČ na HPČ? Nebo musíme napsat dodatek směrnice a například přepočítat náklady na mzdové prostředky, abychom zisk převedli jen na hlavní činnost? To by bylo asi zbytečné, protože další měsíc bychom museli psát dodatek směrnice a vracet to zpět. Děkuji za odpověď.
Pokud správně chápu - ty neuhrazené pohledávky pochází z hlavní činnosti - tedy logicky musíte tyto pohledávky odepsat na 557 jako náklad v hlavní činnosti. Tedy pokud správně chápu - asi by nastala situace, že hlavní činnost je "ztráta" a a hospodářská činnost je "zisk".
Ano - toto je možná varianta a takto to má být případně vykázáno. Nebudete rozhodně provádět nějaké speciální přeúčtování nákladů "aby se to srovnalo" - v účetnictví se neptáme, z čeho je co pokryto, ale jaký náklad dané činnosti přísluší. A samozřejmě také pro daň z příjmů musíme vyjít z nákladů, které činnosti objektivně přísluší.
Takže opakuji - ano - je to naprosto běžné, že je v doplňkové činnosti zisk a v hlavní činnosti ztráta (tedy zisk doplňkové činnosti dofinancovává ztrátovou hlavní činnost). Takto se to vykáže, neděláte nějaké zvláštní přeúčtování nákladů.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat:
5.10.2026 jsem si přečetla dotaz jedné z kolegyň.. i nás se to týká.
Ale my máme zatím nakoupeno do 40.000,- tudíž na 558. A příští rok se tam promítne i investice, ale zatím mně zajímá účtováí neivestiční..
Mohl byste nám poradit prosím jak máme postupovat my?
A musí dojít k tomu, aby nám zřízovatele (obec) poslala vratnou fifnanční výpomoc, nebo by se to dalo vzít i zatím z provozních peněz? Jak postupovat i účetně prosím.
Děkuji moc
Pokud tedy správně chápu - dotační smlouvu již máte podepsánu, budete také dostávat těch cca 80 %. Dotace bude poskytnuta jak na krytí provozních, tak i investičních výdajů - a také dostanete peníze až následně.
A zároveň pokud jsem správně pochopil - nemáte domluveno se zřizovatelem, zda se bude podílet na financování (jak návratnou finanční výpomocí, tak i třeba účelovým dofinancováním toho, co dotace nepokryje).
Takže možná od posledního dotazu - neexistuje žádná povinnost zřizovatele poskytnout na předfinancování návratnou finanční výpomoc. Stejně tak neexistuje povinnost zřizovatele akci nějak dofinancovat. Logicky Vy se o to můžete snažit (žádat ...), pokud ale řekne, že ne (zejména pokud máte "dost" peněz), tak je to v pořádku.
Budu tedy předpokládat, že Vám nedá nic přímo na tuto akci (že nic nemáte od něj potvrzeno).
Potom finančně skutečně toto zatím kryjete z vlastních provozních peněz a nárok na dotaci účtujete v provoznín částí MD 388/Dal 672 (tedy nakoupíte třeba DDHM za 30 tis. Kč a víte, že díky tomu byste měli dostat 24 tis. Kč - protože těch 30 tis. Kč je uznatelný náklad a máte mít dotaci 80 %). Tedy 24 tis. Kč by se zaúčtovalo MD 388/Dal 672. Zbylých 6 tis. Kč byste museli potom výnosově pokrývat z vlastního provozu.
Až by došlo potom k vyúčtování (provozní části dotace) - bylo by to MD 346/Dal 388 a následně inkaso MD 241/Dal 346.
Ptáte se dost obecně - tak nevím, zda jssme odpověděl - případně mi dejte vědět mailem.
Dobrý den, jsme škola, část odpisů nařídil zřizovatel převést do investic.
Přijaté odpisy např. částku 100tis,které pošle zřizovatel, účtuji 388/672 - 100tis, následně vracím odpisy městu 416 / 349, ale už jen tu poníženou část 80tis.
Zbytek 20 tis potřebuji dát do investic. Mám použít účty 401 / 416 20tis?
děkuji
Zkusím zrekapitulovat, jak jsem to pochopil - pokud by to bylo jinak, ozvěte se mi prosím na e-mail.
Zřzovatel v rámci provozního příspěvku poskytl také částku na odpisy - 100 tis. Kč. Tady to je skutečně provozním příspěvkem - tedy účtujete na Dal 672.
Zároveň jak účtujete odpisy 551/08x, tak byste ve výši odpisů (případně poníženo o rozpuštěnou 403) měli účtovat MD 401/Dal 416 - tvorba fondu investic z odpisů. Tedy pokud nemáte u daného majetku žádnou 403, tak byste měli vytvořit fond invrestic z odpisů také ve výši 100.
Dále zřizovatel nařídil odvod z fondu investic - zde ve výši 80. Tady bych měl podle ČUS 709 udělat předpis MD 401/Dal 349 a dále peníze odvést MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401. Toto tedy ve výši 80.
Tím na 416 zbude těch 20 (z odpisů jste tam vytvořila 100 a snížila to o odvod 80 - tedy výsledek je 20).
Dobrý den, prosím Vás o zodpovězení dotazu - lze čerpat fond investic na podlimitní technické zhodnocení provedené na dlouhodobém hmotném majetku? § 31 odst. 2 písm. a) malých rozpočtových pravidel počítá pouze s investicemi (předpokládám), ale co písm. d), nebylo by možné čerpání FI na podlimitní TZ v rámci "širšího" výkladu zahrnout tam? Byť TZ není opravou, ani údržbou.
Pravidla zákona č. 250/2000 Sb. jsou silně nedokonalá. Pokud správně chápu - ptáte se jako zřizovatel.
Pokud respektujeme striktně text zákona, tak se do čerpání fondu investic u provedení podlimitních TZ na dlouhodobém hmotném majetku nevejdeme. Věcně si ale samozřejmě můžete říci, že když je již umožněno fond investic použít na opravu a údržbu, proč ne na podlimitní TZ majetku (což se asi i více blíží původnímu účelu FI) - to chápu. K tomu mohu jen říci - kontrolovat, na co se čerpaly prostředky FI je záležitostí zřizovatele (těžko to bude kontrolovat někdo jiný). Tedy pokud si myslíte, že je to věcně OK, je to na Vás (jen si to nějak jasně interně potvrďte - písemně - třeba i s těmi, kdo provádí kontrolu, s PO ....).
Nicméně počítejmě s tím, že byste spíše šli nad rámec textace (nedokonalého) zákona.
Prosíme o radu účetního případu.
Škola požádala o dotaci SZIF na pořízení konvektomatu pro školní jídelnu.
Způsobilé výdaje: 293 000,-Kč
Dotace 80%: 234 400,-Kč
Dotaci zatím nemáme.
1)Zřizovatel zaslal 29.9.2026 škole částku 317 107,73Kč.
234 400,-Kč jako návratnou finanční výpomoc a 82 707,73Kč jako dar.
Jak prosím zaúčtovat příjem.
2)Dne 30.9.2026 jsme hradili fakturu za konvektomat v částce 317 107,73Kč.
Jak prosím zaúčtovat fakturu,
3) Jak prosím zaúčtovat až přijde dotace.
Zatím jsem se nesetkala s takovým účetním případem.
Děkuji velice za radu.
Pokud nebudeme řešit podrozvahu (předpokládám, že účtujete ve zjednodušeném rozsahu), účtoval bych následovně (a ještě podotýkám, že předpokládám, že návratnou finanční výpomoc budete vracet poté, co dostanete dotaci a že se předpokládá, že to bude dříve než za 12 měsíců - rpoto volím účet 326).
a) příjem peněz dne 29. 9. 2026
MD 241/Dal 326 234 400 Kč (část - návratná finanční výpomoc)
Zbylé peníze - těch 82 707,73 Kč jsou věcně investičním příspvkem - měl bych to zaúčtovat:
MD 348/Dal 401 a příjem peněz MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416 ve výši 82 707, 73 Kč
b) pořízení konvektomatu
MD 042/Dal 321 317 107,73 Kč
platba došlé faktury MD 321/Dal 241 ve výši 3217 107,73 Kč a k tomu čerpání fondu investic MD 416/Dal 401 - ale jen ve výši 82 707,73 (tedy ne tu část, která je zatím financována z půjčených prostředků od zřizovatele)
Jak to bude hotové, tak zařazení do majetku MD 022/Dal 042 a dále dohadnou položku na transfer MD 388/Dal 403 ve výši 234 400 Kč (pokud myslíte, že ty peníze dostanete).
Konvektomat začnete odepisovat a 403 začnete proti odpisům a alikvotní výši rozpouštět do výnosů.
c) vyúčtování dotace - MD 346/Dal 388
d) příjem dotace - MD 241/Dal 346 a k tomu tvorba fondu - MD 401/Dal 416
ë) vrácení peněz zřizovateli - MD 326/Dal 241 a k tomu čerpání fondu investic MD 416/Dal 401.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková