Dotazy

• Akustické obložení na stěny

  30. 06. 2026

  Dobrý den,
  
  pořídili jsme si akustické panely na stěnu. Montují se jenom lepením. Učitelky si to udělají samy. Možná budeme časem přikupovat další. V tuhle chvíli jsme na ceně 50 tisíc Kč, je to určeno do 2 tříd. Účtovat na 501 nebo TZ budovy? Budova je v pronájmu od obce. Případně jak účtovat později, třeba až příští rok, když přikoupíme jen jedno/dvě balení. Přikládám odkaz na ty panely. Děkuji za radu a přeji pěkný den.
  
  https://www.b2bpartner.cz/akusticky-panel-samolepici-sestiuhelnik-30x26-cm-12-ks-oranzova/

  Panely se instalací stanou právní součástí stavby a jejich cílem je úprava akustických vlastností stavby - tedy za mne naplním charakteristiku TZ budovy. Takže vzhledem k tomu, že jste se dostali přes 40 tis. Kč, tak byste toto měli účtovat jako investivci - tedy MD 042/Dal 321 a pří úhradě MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401.

  S dokončením zařadit do majetku na 021 a odepisovat to jako technické zhodnocené najaté stavby (samostatnou položku) - pokud se nedomluvíte se zřizovatelem, že jim to "předáte".

  Pokud byste další rok na toto vynaložili náklady pouze do finančního limitu pro TZ (nyní 40 tis. kč, uvidíme, zda se to nezmění pro další rok) tak bych toto účtoval do nákladů - asi varianty 549, či 501.

• Záloha na rekonstrukci oplocení

  30. 06. 2026

  Jsme škola, příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. Během prázdnin proběhne rekonstrukce oplocení před hlavní budovou školy. Dodavatel žádá poskytnutí zálohy. Původní oplocení není majetkově vedeno. I přesto, že se jedná o rekonstrukci, přepokládáme, že jej povedeme jako nový samostatný majetek. Prosím o kontrolu účtování:
  poskytnutá záloha 052/241 (AU k účtu FI)
  čerpání FI (ve stejném okamžiku) 416/401
  přijatá faktura 042/321, 321/052 (vyúčtování zálohy)
  úhrada doplatku faktury 321/241
  čerpání FI 416/401
  zařazení plotu do užívání 021/042.
  Předem moc děkuji.

  Perfektní - za mne je zaúčtování naprosto v pořádku.

• zákonné pojištění

  30. 06. 2026

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat na účtování Zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Odpovědi nejsou jednoznačné a naše příspěvkové organizace účtují různými způsoby. Rádi bychom z pozice zřizovatele účtování sjednotili. PO hradí zákonné pojištění čtvrtletně, ale některé si ho dávají do nákladů měsíčně (podle výše mezd) - uhradí v dubnu, ale v nákladech mají již leden, únor, březen – účtují dle Zákona o účetnictví. Jiné pojištění uhradí v dubnu a do nákladů účtují také v dubnu. Tady se jedná o účtování kvůli ONIV. Od roku 2026 přešlo ONIV pod zřizovatele. Stále platí - do nákladů daného roku se počítá poslední čtvrtletí předchozího roku a 1.-3. čtvrtletí aktuálního roku. Která varianta je správná? Prosím o přesné účtování a časové rozdělení v průběhu roku a hlavně na konci kalendářního roku, ať můžeme svým příspěvkových organizacím udělat závaznou metodiku účtování.
  Jak se toto Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele účtuje a časově rozděluje při končících dotacích a transferech v průběhu roku a na konci kalendářního roku. Např. PO skončí transfer k 30.11. Zákonné pojištění uhradí až v lednu následujícího roku. Náklad do tohoto transferu musí proběhnout v listopadu. Máme se držet Zákona o účetnictví nebo pravidel ONIV. Prosím o přesné účtování a časové rozdělení v průběhu roku a hlavně na konci kalendářního roku, ať můžeme svým příspěvkových organizacím udělat závaznou metodiku účtování.

  Odpověď najdete ve vyhlášce č. 125/1993 Sb., Vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

  V § 12 je uvedeno následující:

  § 12

  Pojistné

  (2) Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona.⁴) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.

  (3) Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Pojistné za I. a II. čtvrtletí 1993 je splatné do 31. května 1993.

  Takže pokud vezmeme třeba aktuální situaci - z mezd měsíců duben, květen a červen vznikne základ pro výpočet pojistného - to má být uhrazeno do 31 .7. a jedná se o pojistné na 3Q/2026 (tedy na období červenec - září). No a v nákladech to má být podle toho, na jaké období toto pojistné je placeno.

  Takže bych si tady neměl průběžně předepisovat závazky proti nákladům jak nabíhají mzdy - tím si účtuji náklady dříve, než je období, kterého se pojistné týká.

• IROP - Investice

  30. 06. 2026

  Při veřejnosprávní kontrole u námi zřízené příspěvkové organizace bylo zjištěno následující:
  Organizace realizovala v roce 2025 v rámci Výzvy z IROP MAS zakázku při níž byly zhotoveny a plně vybaveny odborné učebny. Dle fakturace od zhotovitele, resp. soupisu provedených prací, došlo k pořízení dlouhodobého hmotného majetku v hodnotě 248 139,54 Kč (vybavení učeben) a samotnou stavbu učeben v celkové hodnotě 841 670,31 Kč.
  V souladu s pravidly a zásadami Výzvy byla část nákladů v hodnotě 184 888 Kč neuznatelným výdajem. Jednalo se o vedlejší náklady (přípravné a průzkumné služby a práce, geodetické práce, zařízení staveniště, zkoušky a revize, předání díla) a ostatní náklady (vypracování projektové dokumentace). Z tohoto důvodu organizace nakonec na základě domluvy s externím auditorem účtovala o těchto nákladech jako o službě na účet 518. Z našeho pohledu se však jedná o "náklady související s pořízením" dle § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. a měly by být tudíž zaúčtovány na účet 021 jako součást hodnoty stavby. Vzhledem v neuznatelnosti mohly být účtovány odděleně, např. pod jiným AÚ.
  Byli bychom moc rádi za Váš názor.

  Podle mne máte pravdu - to, že se jedná o neuznatelný výdaj z pohledu dotace neznamená, že toto není součástí pořizovacích nákladů. To co popisujete podle mne naplňuje charakteristiku nákladů, které by správně měly do ocenění vstoupit - tedy být součástí ocenění na 021 případně 022.

• Čipy

  30. 06. 2026

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Mám dotaz ohledně čipů na obědy.
  Vydáváme čipy oproti záloze, kterou vracíme při vrácení čipu.
  Dříve jsme účtovali čipy přes sklad – pořízení nových čipů na MD132, prodej D604 a vyskladnění MD504. Při vrácení čipu naskladnění MD 132 a vratka peněz D241. Takto vedeme část evidence - strávníci, kterým jsme vydali čipy ještě před registrací školy k DPH.
  Poté, co jsme se stali plátci DPH, jsme přešli na účtování přes zálohy, vydání čipu D459, při vrácení čipu MD459 + evidence na podrozvaze. Postupně, jak odchází nejstarší žáci, se snažíme převést čipy na tento druhý způsob účtování.
  Nyní přecházíme na novou verzi programu stravné, nevím jak bude probíhat samotná evidence v programu, ale rozhodně už prý nebude možné vyjíždět sestavy, podle kterých bych mohla čipy účtovat.
  Proto jsem se chtěla zeptat, jak by šlo danou situaci vyřešit. Zda by bylo řešení čipy prodávat (po 9 letech každodenního používání, už stejně nikdo nezaručí, jak dlouho bude čip ještě funkční), případně dávat zdarma.
  1. Nevím, co bychom museli udělat s vybranými zálohami (všichni stávající strávníci nám dali vratnou zálohu, pokud bychom začali prodávat, můžeme jen tak všem říct, že se peníze nebudou vracet?).
  2. A pokud bychom čipy prodávali, za jakou cenu - jako plátci bychom museli odvádět DPH z prodeje čipu zaměstnancům a cizím strávníkům, ale žákům předpokládám, že ne?
  3. Jak by se to celé muselo proúčtovat, abychom se zbavili obou současných evidencí a nastavili nové účtování.
  
  

  Já bych začal nejprve od toho druhého bodu. Podle mého názoru byste v tomto případě zdaňovali prodej veškerých čipů - tedy i žákovských. Chápu, že to potenciálně souvisí se školním stravováním (osvobozeným od DPH) - nicméně ne nutně - sem tam na čip mohou žáci odebírat třeba i zdaňované obědy mimo školní stravování. Takže když bych se rozhodoval já - zdaním to celé a zase si uplatním odpočet DPH (plný z nákupu). Prodej bych uskutečňogval hned, jak jim čipy předám - cenu si musíte stanovit (já bych třeba chtěl, aby se mi minimálně pokryly výrobní náklady).

  Spíše otázkou je nastavení ceny při zpětném výkupu- většina subjketů to kupuje za stejnou cenu, za kolik původně prodala (pokud se vrátí nepoškozený čip). Nicméně toto je na Vašem rozhodnutí.

  Tím se vracím k první otázce - to by podle mne znamenalo to, že nějak stanovím (respektive se s nimi dohodnu), že jim čip nyní prodáváte. Právně to není úplně čisté - vy jste měli zatím stanoveno, že je to záloha a čip je Vás - tedy nemůžete si právně úplně vynutit, že jim ho prodáváte. Správně potřebujete souhlas obou stran. Chápu, že není technicky dost dobře možné vyjednávat s každým jednotlivě - nevím - že by Vám žáci podepsali to, že souhlasí s tím, že se na ně čip převádí za cenu.... Kč a na tuto cenu se započítává záloha (v nějakém seznamu - třeba o třídách??)?. No a tento jednorázový prodej nyní zaúčtovat MD 459/Dal 649 a Dal 343 a vyřadit to z podrozvahy? Nic moc jiného mne nenapadá. A jen by se muselo doufat, že mezi žáky není moc potomků bojovných právníků či právniček.

• DPH

  29. 06. 2026

  Dobrý den pane inženýre,
  moc prosím ještě mám poslední dotaz, tak využívám ohledně rekonstrukce ŠJ.
  Dle informace z kontrolního dne nám budou již fakturovat stavební práce za červen, ale než se vše schválí jak u dodavatele (dodají cca 17.7.) tak u nás, já jí nestihnu dát do DPH 6/26 ( i důvod dovolené). Předem moc děkuji za odpověď.

  To je za mne "nedobré" - tu fakturu (bude v PDP pokud vím) oni udělají asi DUZP 30. 6. 2026 - tedy máte prodanit v přiznání za červen. Pokud byste dali třeba do črvencového přiznání - ono by to šlo podle §104 ZDPH - jen je problém, že tím, že nemáte plný nárok na odpočet DPH, tak by výsledkem potenciálně mohlo být doměření úroku z prodlení ze strany FU.

  Takže jaké jsou možnosti:

  • buď se to celé "zrychlí", abyste to norálmě stihla ještě do přiznání za 6/2026

  • nebo podáte přiznání a KH bez této faktury s tím, že hned jak byste se vrátila z dovolené (třeba na začátku srpna), podáte dodatečné přiznání a následné konntrolní hlášení a DPH doplatíte - tím budete pár dní po splatnosti a úrok z prodlení se nevyměří (bude do limitu 1 000 Kč)

  • nějakým dodatkem domluvíte, že DUZP bude třeba při předání prací ne v červnu, ale až v červenci (to by za mne také šlo, ale asi nikdo nebude chtít sahat kvůli tomuto do smlouvy - tedy předpokládám)

  • poslední varianta je prostě dát to potom podle §104 až do dalšího období a čekat, zda případně dojde k vyměření úroku z prodlení.

  Víc variant mne nenapadá (s tím, že do poslední varianty bych já na Vašem místě nešel).

• Nákup klavíru

  29. 06. 2026

  Dobrý den,
  prosím o zodpovědění dotazu:
  Jsme ZUŠ , příspěvková organizace. Máme přislíbený klavír od jiné organizace, která také spadá pod zřizovatele.
  Klavír, který dostaneme je v druhé organizaci odepsán do 0,--Kč. (Ještě nevíme jestli nám ho budou převádět za 0,--Kč nebo za nějakou cenu?
  Na tomto klavíru budeme provádět generální opravu zhruba v hodnotě 500.000Kč. Opravu budeme platit z investičního fondu. Kam jsme si převedli peníze z rezervního fondu.
  Můj dotaz zní: mohu opravu platit z investičního fondu a jak je to s pořizovací cenou a odpisy majetku (generální oprava také vstupuje do ceny)?
  Předem velice děkuji za odpověď.

  Tím, že to přejímáte od jiné vybranné účetní jednotky, tak musíte přejmout cenu - tedy podle jejich ocenění zaúčtovat MD 022/Dal 082.

  No a otázka generální opravy - zda TZ nebo 511 - tam to posuzujete úplně stejně, jako když byste byli dlouhodobě vlastníkem (zdůrazňuji, že toto odpovídím pro případ převodu z jiné vybranné účetní jednotky - pokud bych to dostal třeba od fyzické osoby - měl bych jiný přístup). Pokud nedojde touto opravou ke změně parametrů (nějaké úpravě funkčnosti) - což předpokládám, že není záměrem - potom by se mělo jednat o opravu na 511 a použití fondu investic by bylo MD 416/Dal 648.

• Dar - Voucher

  29. 06. 2026

  Dobrý den,
  prosím o radu ohledně zaúčtování voucheru.
  Obdrželi jsme voucher v hodnotě 1 000 Kč na nákup zboží v drogerii. Voucher jsme uplatnili při nákupu zboží v celkové hodnotě 1 507 Kč, přičemž rozdíl 507 Kč byl uhrazen v hotovosti. V pokladně tedy mám zaúčtovaný výdej ve výši 507 Kč.
  Prosím o radu, jak správně zaúčtovat poskytnutý voucher (finanční dar) v hodnotě 1 000 Kč.
  Předem děkuji za odpověď.

  V tomto případě bych postupoval tak, že budu považovat voucher za věcné plnění a při nákupu v drogerii zaúčtuji:

  MD 501 1 507

  Dal 261 507

  Dal 649 1 000

  Neznám přímo podmínky - jak Vám nárok vznikl - pokud byl vázán na nákup právě v této drogerii, účtoval bych o výnosu skutečně až při jeho uplatnění (viz zaúčtování výše).

  Pokud by měl ale charakter relativně volně směnitelné ceniny, tak již vlastní dar by se asi zaúčtoval MD 263/Dal 649. No a potom při jeho použití by se již účtovalo na Dal 263. Tak toto je za mne jediná diskutabilní záležitost - kdy uznat výnos.

• Stravné a stravenkový paušál

  29. 06. 2026

  Dobrý den,
  prosím o zodpovědění dotazu:
  Jsme ZUŠ, příspěvková organizace. Měla bych dotaz na stravné a stravenkovový paušál.
  Zaměstnance je vyslán na pracovní cestu, tak mu přísluší stravné v určité výši.
  Když zaměstnance odpracuje nejméně 3 hodiny (v naší škole mu přísluší stavenkový paušál).
  Můj dotaz zní:
  Stravné vyplatit vždy. Jak je to se stravenkovým paušálem? Můžu po pracovní cestě, kdy zaměstnanec ještě odpracuje nejméně 3 hodiny vyplatit i stavenkový paušál a zdanit ho?
  Předem velice děkuji za odpověď

  Zákon 250/2000 Sb. ve svém ustanovení §33b odst. 4 nevylučuje souběh poskytnutí peněžitého příspěvku na stravování (za podmínky odpracování alespoň 3 hodin v místě výkonu práce) s nárokem na stravné při pracovní cestě. Takže tento souběh je možný.

  Pokud je to ale v rámci jedné směny, tak je výsledkem to, že tento peněžitý příspěvek na stravné není osvobozen od daně z příjmů - tedy musí se započítat jako zdaňovaný benefit (včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění). Tedy přesně tak, jak uvádíte.

• Doplňková činnost

  29. 06. 2026

  Dobrý den,
  prosím o zodpovědění dotazu:
  Jsme ZUŠ, příspěvková organizace a chtěly bychom další doplňkovou činnosti a to: „Přípravnou hudební výuku“
  Požádali bychom zřizovatele o změnu zřizovací listiny v doplňkové činnosti, abychom mohli přípravnou hudební výuku vyučovat. Vyučující by byl na dohodu a zaplacen z peněž, které se vyberou od žáků. A požádali bychom o výjimku, že provozní náklady nebudou zahrnuty do kalkulace ceny na výuku.
  Může to takto být?
  Zisk z této činnosti se daní stejně doplňková činnost? Nebo je to podnikatelská činnost?
  Předem děkuji za odpověď

  Musím říci, že mi to nedává moc smysl.

  Vy to chcete dávat jako činnost "doplňkovou" - tedy takovou, kterou byste měli dělat jen v situaci, kdy je ekonomicky efektivní. Zároveň pokud správně chápu, chcete ji nabízet za cenu, kdy dopředu víte, že nebudou kryty veškeré související náklady (například elektrika - že je potřeba svítit ...), ale chcete výjimku, že se cena pro účastníky bude stanovovat jen podle přímých mzdových nákladů.

  Za mne je to klasická ukázka situace, kdy by se mělo se zřizovatelem dohodnout, aby Vám toto povolil ve ZL jako další hlavní činnost (s tím, že tady ekonomicky počítáte s tím, že provozní náklady pokryje zřizovatel). No a otázka případného zdanění zisku je nerelavantní - za těch podmínek, které máte tam bude vznikat ztráta (ve smyslu rozdílu příjmů a skutečných nákladů) - tedy za mne by se to mělo vyloučit ze zdanění.

• Živnostenský list

  29. 06. 2026

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená ÚSC a máme v doplňkové činnosti schváleno: pronájem majetku, pořádání kurzů/školení a reklamní činnost. Je nutné si zřídit na některou z těchto činností i živnostenský list? A v případě, že některou z těchto činností uděláme jen výjimečně jednou za rok, mohli bychom to zahrnout do hlavní činnosti a posléze uvést v daňovém přiznání?

  Nejprve to nejjednodušší - na pronájem majetku (pokud je to skutečně jen prostý pronájem majetku bez nějakého rozsáhlejšího poskytování služeb) nepotřebujete živnostenský list - pronájem je sice podnikáním, ale ne živnostenským podnikáním. Tedy klidně doplňková činnost, ale ŽL nepotřebujete.

  Pořádání kurzů a reklamní činnost by již obecně pod řovnostenské podnikání spadalo.

  Definici živnostenského podnikání najdete v §2 Živnostenského zákona:

  Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

  Tedy asi jediným aspektem, který je k diskusi, je otázka, do jaké míry se jedná o činnost soustavnou. Nejsem specialista k výkladu pojmu "soustavnost" - je k tomu ale na webu spousta článků - například zde:

  https://www.podnikatel.cz/clanky/zivnost-soustavna-prebytky-prodej-kapru/

  Pokud by tyto aktivity třeba probíhaly opakovaně 1 x za rok (v rámci nějaké větší akce), jednalo by se spíše o činnost soustavnou a já být Vámi si živnostenský list raději zařídím.

  Varianta, že to bude podřazeno pod hlavní činnost - já to nevylučuji - nemám s tím problém. Nicméně takto to musí definovat ve ZL zřizovatel - on je ten, který bude rozhodovat o vymezení, co je hlavní a co doplňková činnost. Tedy nelze si to na něm nějak úrávně vynutit - je to jeho svobodné rozhodnutí (respektive zastupitelstva). Třeba u reklamní činnosti je třeba podřazení pod hlavní činnost často logické - například pořádáte kulturní festival a v jeho rámci si někdo objedná reklamu na akci - i jako formu jakési podpory takové akce. Potom podřazení takovéto reklamy vážící se k nějaké akci (hlavní činnosti) pod hlavní činnost dává logiku.

  No a samozřejmě potom pokud by to byla činnost hlavní, tak u reklam je předmětem daně vždy (bez ohledu na klasifikaci hlavní x doplňková činnost) u pořádání školení mám zdanit to, co je ziskové.

• Účtování drobného dlouhodobého majetku

  26. 06. 2026

  Jsme malotřídní Základní a mateřská škola. Zřizovatelem je obec, která si v rámci auditu obce objednala za rok 2024 audit i školy. Ve zprávě uvedli, že je chybné účtování drobného dlouhodob. majetku s tím, že na účtech 901 a 902 by měl být veden tento majetek s pořizovací cenou nižší než 3000 Kč (hmotný) a 7000 Kč (nehmotný) a s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Co se týká podrozvahových účtů 901 a 902 - na nich lze evidovat a vést v operativní evidenci drobný majetek, který nesplňuje zákonnou hodnotu 3000 Kč u DDHM a 7000 u DNHM pro zařazení na účty 018 a 028 a evidenci drobného dlouhodobého majetku. Je toto zákonná povinnost? Protože naše směrnice neobsahuje povinnost evidence věcí s nižší hodnotou a nestanovuje nám tuto povinnost ani zřizovatel. Musela by se stanovit hodnota těchto věcí, ale pak by se musely vést v operativní evidenci všechny takto pořízené věci u kterých je předpokládaná doba použitelnosti delší než 1 rok. Vzhledem k dnešním pořizovacím cenám by tak byla potřeba evidovat většina hraček a stavebnic, což si myslím že by bylo administrativně poměrně náročné. Děkuji za odpověď

  Stav je takový, že pokud vedete účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (což by někdy v minulosti mohl rozhodnout zřizovatel), tak vůbec nemáte povinnost podrozvahové účty využívat. Takže jestli jste v této pozici, tak určitě ta povinnost není (samozřejmě mohu tam účtovat dobrovolně).

  No a i v situaci, kdy byste vedli účetnictví v plném rozsahu, tak platí obecné ustanovení §48 odst. 1 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.:

  (1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením podle § 49 až 54, pokud náklady na získání informace nepřevýší přínosy plynoucí z této informace nebo se informace nepovažuje za významnou podle § 19 odst. 7 zákona.

  Tedy stejně byste si měli stanovit nějaké limity, od jaké hodnoty toto povedete. Protože určitě by nedávalo moc smysl vést na účtu 902 například nůžky, protože jejich životnost je delší než 1 rok. Ta vymezení (co již budu na podrozvaze účtovat) mohou být jak věcné (například řeknu, že mobily a nábytek ...do limitu 3 tis. Kč) tak i finanční (například vše od 1 500 Kč). Toto vymezení je případně na Vás - respektive ve spolupráci se zřizovatelem.

• Program stravné

  26. 06. 2026

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Letos přechází naše školní jídelna na vyšší verzi programu stravné – budeme mít vyšší verzi programu stravné a sklad + nové terminály (ty původní s novým programem nefungují):
  Dle cenové nabídky:
  Program na stravu S5 38.720Kč
  Program na sklad K5 15.972Kč
  Terminál výdejní 54.786Kč
  Terminál pokladní 4.360Kč
  Zálohové napájení na terminály 3.554Kč
  Instalace, nastavení terminálu, školení 14.036Kč
  
  V červnu nainstalovali terminály, ostatní bude realizováno až během prázdnin (k dnešnímu dni mám fakturu pouze za dva terminály a zálohové napájení)
  Prosím o radu jak účtovat. Jestli zaevidovat každý terminál zvlášť a každý program zvlášť, nebo jako jeden celek? Celé to bude navzájem propojené. Výdejní terminál je připevněný na zdi, pokladní položený na stole. Do mailu Vám můžu poslat cenovou nabídku, kde je trochu podrobnější popis.
  
  

  Dle mého názoru jsou pokladní a výdejní terminál každý samostatnou movitou věcí (z pohledu práva). Což by znamenalo dát je každý samostatně (tedy jeden by byl ve výsledku investicí na 022 a druhý DDHM na 028). Zálohové napájení (předpokládám, že je to nějaký zálohový zdroj) - za mne také spíše samostatně (tedy to by asi bylo na 501 - pokud máte hranici pro DDHM ve výši 3 tis. Kč a jedná se o dva kusy). Zároveň ale máte plné právo vytvořit v tomto případě soubor majetku - tedy celé na 022 - to je druhá alternativa.

  Instalaci a nastavení bych měl správně započítat do pořizovací hodnoty - tedy já bych to rozpočítal podílem pořizovacích cen - tedy kus by byl do investic kus do DDHM ... Pokud ale uděláte soubor - potom toto celé do investice na 042. Školení by správně mělo jít do nákladů - nicméně nemáte ho samostatně vyčleněno - tedy v takovém případě chápu, že byste se k tomu chovali jako k celku - vedlejší pořizovací náklad. A jen připomenu - pokud půjdete variantou "soubor majetku" - nezapomeňte prosím napsat si, z čeho se skládá a dopočítat si ocenění jednotlivých věcí.

  Ty programy - tam váhám - jak jste mi poslala tu detailnější nabídku, tak se to tváří jen jako poplatek za vyšší verzi - tedy TZ původních programů. Zároveň je to TZ do 60-ti tis. Kč - tedy někdo by dal jen na 518 a již neupravoval původní majetkovou kartu. Je ale dost možné, že je to fakticky stejná cena, jako když byste pořizovali ten program úplně nově - potom by dávalo smysl staré karrty software vyřadit a nové zařadit na 018 - tedy zaúčtování MD 558/Dal 321 a MD 018/Dal 078.

• Prodej almanachu

  26. 06. 2026

  Jsme škola, příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. V letošním roce je naplánována oslava výročí školy. Od zřizovatele jsme obdrželi neinvestiční příspěvek, který bude mimo jiné použit na tisk almanachu. Zaměstnancům a významným hostům bude poskytnut bezplatně, ostatním zájemcům bude prodán. Jak tento případ zachytit účetně? V rámci hlavní či doplňkové činnosti? Od toho se bude odvíjet cena almanachu? Dle AI se prodej almanachu zachycuje jako prodej vlastních výrobků nebo zboží. Pokud si almanach necháme vytisknout, pak se fa za tisk účtuje na 501 a prodej na 601. V účetnictví využíváme metodu B, tj. účtuje se přímo do spotřeby. Pokud bychom vše neprodali, budeme k 31.12. účtovat na 112-Materiál na skladě?
  Předem moc děkujeme za odpověď.

  Co neumím rozhodnout je skutečnost, zda se jedná o hlavní nebo hospodářskou činnost. Teoreticky to mohou být obě činnosti - rozhidnutí je na zřizovateli a na tom, jak vymezil aktivity ve zřizovací listině. Když bych byl na jeho místě, tak vyhodnotím, že to asi není projekt cílený na dosažení zisku a spíše budu chtít, aby to bylo součástí hlavní činnosti.

  AI Vás dle mého názoru v tomto případě navádí správně - také bych to spíše vyhodnotil jako výrobek. Předpokládám, že náklady na tisk budou jen jedním z nákladů, asi budou existovat i další (týkající se sběru podkladů, nějakých odměn za textové zpracování, možná i grafické úpravy).

  V účetnictví bych udělal následující:

  • náklady průběžně účtoval MD 5xx (většinou 518)/Dal 321

  • až by knihy byly dokončené - tak bych trochu nestandaradně zaúčtoval MD 123/Dal 508 (byť by to bylo v průběhu roku) - je to nestandarad - nicméně asi bych to považoval za nejlepší. De - fakto tady přejít na systém A účtování - důvodem je to, že může docházet k využití jak pro rpodej tak i bezplatně .... (tedy nemělo by se to směšovat a účtovat úplně stejně - potřebuji mít dobře vyjádřeny náklady vztahující se k prodejům). Pokud by na konci roku ještě nebyla dokončená, tak si pomoci MD 121/Dal 508.

  • prodeje knihy bych zaúčtoval MD 311 (261)/Dal 601

  • sledoval bych objem knih, které se dávají bezplatně - u nich bych na jednu analytiku 508 zaúčtoval MD 508/Dal 123

  • no a prodávané knihy - u nich by to bylo MD 508 analytika prodej/Dal 123.

    Tedy na konci roku byste měli mít zůstatek na 123.

  • No a s tím souvisí další věc - pokud Vám zůstanou knihy na skladě na konci roku (na účtu 123), měl bych k tomu časově rozlišit i přijatou účelovou dotaci. Pokud byla prvotně zaúčtovna na 672, tak potom zápisem MD 672/Dal 384 (v alikvotní váši podle toho, kolik Vám zůstalo knih na skladě)

• Odměna za zapojení do soutěže

  26. 06. 2026

  Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. Naše škola se zúčastnila soutěže "Třídíme hliník". Dle pokynů budeme odměnu za aktivní zapojení do soutěže fakturovat zřizovateli. Je možné tento příjem zaúčtovat v rámci hlavní činnosti na účet 649-Ostatní výnosy? (311/649, 241/311) Přijaté finanční prostředky bychom chtěli použít na nákup venkovních laviček.
  Předem moc děkujeme za odpověď.

  Já bych s tím i souhlasil - účet 649 mi přijde v pořádku. Proti zařazení do hlavní činnosti bych nic nenamítal.

  Jen jsem se trochu zarazil - našel jsem si danou soutěž - tedy předpokládám, že je to ona:

  https://www.tridime-vimperk.cz/pravidla.html

  No a tam výslovně hovoří o poskytnutí daru krajem (což by mohlo znamenat tedy účtování na 414 a případně potom 414/648 ...). Takže jen prosím si toto s druhou stranou ověřte - zda skutečně chtějí fakturovat a nepovažují to za dar, jak je naznačeno v těch podmínkách soutěže.