Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na aktuální legislativní stav a předpokládaný termín účinnosti nového zákona o účetnictví (vazba na tisky 63 a 64). Vedle oficiálního termínu (1. 1. 2028) se hovoří o odkladu na 1. 1. 2029 a později. Jaký termín je v tuto chvíli nejpravděpodobnější?
Zároveň by mě zajímalo propojení s doprovodným zákonem, chápu správně, že společně s novým zákonem o účetnictví vstoupí v účinnost také rozsáhlá novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a že tato novela nově zavede povinnost uplatňovat rozpočtovou skladbu i pro příspěvkové organizace? Někde jsem zaslechl, že rozpočtová skladba pro přísp. organizace bude od 1.1.2027, to je předpokládám nesmysl? Je to předpokládám spojeno s účinností nového zákona o účetnictví?
Předem děkuji za ujasnění současného stavu.
Omlouvám se, ale tady asi nejsem schopen poskytnout nějaké jasnější informace - to je skutečně již věštění. Nový zákon o účetnictví je pro nás takovým "obzorem" - čím víc se k němu přibližujeme, tím více se od nás vzdaluje.
Ano - na začátku roku 2026 se prezentovala účinnost od 1. 1. 2028 (při projednávání v prvním čtení v Poslanecké sněmovně). Nicméně zákon nám leží "spolehlivě zaparkován" v Poslanecké sněmovně po prvním čtení a vůbec nevypadá, že by se nějak posouval - třeba stále nemá projednání ve Finančním výboru .... Za těchto okolností datum 1. 1. 2028 se jeví jako nereálný. Takže za mne také spíše varianta 1. 1. 2029 a později.
Ano Zákon 250/2000 Sb. a s tím i změna, že PO sestavují rozpočet jako rozpočet příjmů a výdajů je s ním zatím svázán. Nemohu ale vyloučit, že když se to bude s Zákonem o účetnictví moc protahovat, že se to nevyndá z této novely a nebude řešit samostatně (něco takového bylo cca před 1,5 rokem naznačeno od jednoho vedoucího pracovníka MF). Ale 1. 1. 2027 je samozřejmě nesmysl - rok 2027 určitě ještě ne.
Dobrý den v listopadu 11/2024 jsme obdrželi dotaci od MŠMT / přes účet zřizovatele, ten nám ji přeposlal / inv. dotaci na televizní lupu, která je využívána žákem s poruchou zraku. Výše dotace Kč 90 000,-.
Lupu odepisujeme. V lednu 7.1.2026 jsme obdrželi formulář z MŠMT na kterém jsme vyhodnotili akci a provedli vypořádání. Odeslali jsme zřizovateli a ten ji na předepsaném formuláři odeslal na MŠMT.
Dnes jsem v datové schránce obdržela výzvu k vrácení části dotace z důvodu nedodržení data pro vypořádání dotace...vratka je ve výši Kč 1 800,-. Vypořádání mělo být do 30.6. 2025. Jak tuto částku zaúčtovat? Lupu ještě odepisujeme. Moc děkuji za odpověď.
Děkuji
Není to velká částka - chci Vám tady navrhnout dvě alternativy:
a) odbojovou činnost, která ale ekonomicky dle mého názoru je nejlepší (zejména pokud se bude jednat o větší částky)
Zaúčtovalo by se jen MD 403/Dal 349 ve výši 1 800 Kč a dále odvod peněz MD 349/Dal 241. S odvodem peněz by se měla zároveň snížit tvorba fondu investic (vracím investiční peníze) - fakticky 401/416 ve výši minus 1 800 Kč.
K datu předpisu vratky bych na kartě majetku snížil dotaci (tedy teď k aktuálnímu datu), přepočetl transferový podíl a začal tedy rozpouštět nižší částku ze 403.
Při aplikaci tohoto postupu to bude ekonomicky perfektně navazovat, bude dával logika tvorba fondu ...
b) říci si, že platí analogicky logika bodu 4.2.6. z ČUS 709 i pro tento případ - tedy hodnota transferového podílu se nemá měnit - což znamená zaúčtovat:
MD 403/Dal 349, ale zároveň hned také MD 672/Dal 403 - oboje ve výši 1800 Kč. Za mne bych s tímto měl zaúčtovat také 416/401 (protože tím jednorázově koriguji budoucí rozpouštění dotace - kdy nesprávně budu dávat do fondu investic nižší částku). Vratka je stejně - MD 349/Dal 241 a ta minus částka 401/416.
Co je jiné - na kartě majetku ponechám původní dotaci a dále budu odepisovat a rozpouštět 403 z původní částky (bude stejný transferový podíl).
Varianta b) nám dělá problémy s hospodářským výsledkem a také fondem. Na Vašem místě volím (pokud možno po dohodě se zřizovatelem) první variantu - sice jako určitou odbojovou činnost, nicméně s cílem, aby účetnictví mělo lepší vypovídací schopnost.
Dobrý den, zřizovatel nám převedl majetek (pořízený zřizovatelem z dotace EU) . Prosím o sdělení jak zaúčtovat
vstupní cena DHM 52 151 Kč
oprávka 38 576 Kč
zůstatková cena 13 575 Kč
měsíční odpis 543 Kč.
Děkuji za odpověď.
Nemám od Vás kompletní údaje k zaúčtování - vy jste v tomto případě povinni převzít komplet ocenění a také 403 od svého zřizovatele.
Tedy:
MD 022 52 151
Dal 082 38 576 Kč
Dal 403 - tolik, kolik je nerozpuštěný transfer - pokud by byla věc pořízena z dotace ve 100 %, potom by tady byla hodnota 13 575 Kč. Pokud jen ale z části - převezmete hodnotu transferu od zřizovatele
Dal 401 - zbytek hodnoty (pokud by 403 byla nižší než 13 575 Kč).
Nejste ale vázáni tím, kolik zřizovatel odepisuje pro Vaše následné odepisování. Tedy podle Vašich pravidel začnete odepisovat (od měsíce následujícího po zařazení do majetku) 551/082, a v alikvotní výši pak rozpouštět transfer 403/672. Pokud je rozpuštění 403 do výnosů nižší než odpis (dotace nebyla 100 %), tak rozdíl jde na tvorbu fondu investic MD 401/Dal 416.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jak zaúčtovat vyřazení majetku z důvodu opotřebení (myčka) se zůstatkovou hodnotou. Jsme příspěvková organizace města.
Je správně účtovat takto?
082/022 pořizovací cena
551/082 zůst.cena + 401/416 zůst.cena
Děkuji
Ano - je to správně - musíte udělat mimořádný odpis a zaúčtovat i tvorbu fondu investic.
Dobrý den,
jsme PO, zřizovatel kraj. Od jiné VÚJ jsme v září dostali bezúplatně pec do keramiky, zaúčtovala jsem v pořizovací ceně 39.900,- Kč 028/088.
Dnes jsem ovšem obdržela fakturu za připojení pece na částku 12.150,- Kč.
Normálně by tato částka šla do hodnoty majetku a jednalo by se o dlouhodobý majetek. Jak mám tedy účtovat?
Tady si nemyslím, že by výsledkem mělo být zaúčtování investice.
Jde totiž o to, že pokud bezúplatně nabudete majetek od jiné VÚJ, máte převzít ocenění - tedy pokud nedojde ke změně podstaty toho předmětu, máte jen ocenění prevzít. Případné náklady na to, aby se majetek dostal do té jiné VUJ k Vám - napadá mne doprava, odinstalace u předávajícího subjektu, instalace ve Vaší organizace - to by potom měly být náklady na účet 518.
Pokud bych ale provedl to, že věc dále upravuji, abych ji zlepšil (tedy to připojení by zároveň bylo úpravou věci - změna parametrů pece), jsem v kategorii technického zhodnocení - nicméně tam je finanční limit ve výši 40 000 Kč. Do tohoto limitu se bavíme zase o nákladu (asi účet 549).
Takže si myslím, že jste postupovala naprosto korektně - tedy převzetí 028/088 a faktura za připojení jako náklad - pokud nedošlo ke změně parametrů pece tak 518, pokud by to náhodou vedlo ke zlepšení pece - potom podlimitní TZ na účet 549.
Na závěr raději upozorňuji - to, co jsem uvedl výše, by se aplikovalo pouze u převzetí majetku od jiné vybrané účetní jednotky.
Zřizovatel nám do rozpočtu na rok 2026 zahrnul položku na investice 500tis. Žádné další určení , co máme financovat neuvedl. Škola chce změnit systém odemykání a používání klíčů - ve zkratce se bude jednat o výměnu zámků a klíčů, zaměstnanci obdrží jeden univerzální klíč, který jim otevře dveře, do kterých mají právo vstoupit. Cena cca 250 tis. Je to investice? Finance mám již na bú a ve fondu 416. Musím ještě znovu žádat zřizovatele o souhlas s čerpáním fondu? Děkuji
Takováto změna systému zamykání a odemykání naplňuje dle mého názoru svým charakterem technické zhodnocení (zjednodušuje se systém, zlepšuje se zabezpečení - kam mohou vstoupit). Takže za mne souhlas na 042 - a následně jako TZ stavby, financovat z účtu 416.
Zákon č. 250/2000 Sb. nedává jako podmínku, že by zřizovatel musel souhlasit s každým čerpáním fondu investic (416). Ale nemohu vyloučit, že si tuto podmínku nedá - třeba ve zřizovací listině, případně třeba v rámci toho, že někde se schvaluje rozpočet investic (to také někdo má).
Takže jde o to, zda v tomto ohledu máte nějaké speciální podmínky od zřizovatele. Pokud ne - nemusíte o souhlas žádat.
Dobrý den, pane Nejezchlebe,
odběratel nám dlužil na neuhrazených fakturách a smluvní pokutě v hospodářské činnosti částku ve výši 42 tis. Kč. Podali jsme žalobu a soud skončil smírem s domluvenou částkou 33 tis. Kč. Odběratel odmítl uhradit smluvní pokutu z 11/2023 ve výši 5 000 Kč, fakturu (9/2023) 2 500 Kč + DPH 525 Kč a část faktury (9/2023) ve výši 750,90 Kč + DPH 75,10 Kč za poskytnuté služby. Ještě jsem odpis pohledávky neprováděla, prosím tedy o kontrolu účtování. Na pohledávky máme vytvořené opravné položky, které zruším -556/-194 a následně tedy provedu odpis neuhrazených pohledávek 557/311? Nejsem si jistá zda mám řešit nárok na vrácení DPH při částce 600,10 Kč? Mám žádat o souhlas s odpisem pohledávky zřizovatele?
Děkuji Vám a přeji příjemný den.
Já se tady domnívám, že bychom měli prvotně i uvažovat o tom, co je podstatou tohoto sporu - zda třeba odběratel nerozporoval, zda jste skutečně své plnění (služby či co) provedli v domluveném rozsahu a zda uzavření toho smíru fakticky není promítnutím následné úpravy ceny (fakticky reklamace provedených plnění). Protože potom bych spíše dělal u těch jednotlivých vydaných faktur jejich opravu = účtování minusem na 6xx (kam to původně šlo) a případně pokud se to udělá jako opravné daňové doklady (tady je trochu sporné, zda již mohu využít 7-letou lhůtu pro opravu podle §42 - podle mne ano, ale GFŘ si to nemyslí) jako minus odvod DPH - tedy tím by se vyřešilo i to DPH. U pokuty by se potom muselo asi konstatovat, že došlo k jejímu prominutí - tedy 557/311. A rozpuštění OP je samozřejmě v pořádku.
Varianta zaúčtovat to celé na odpis pohledávky fakticky znamená to, že pohledávky byly v pořádku, plnění se uskutečnila a nyní se odepisují tyto pohledávky, protože nebudou zaplaceny (prominuli jste je). Když by to bylo v této rovině, tak já za sebe bych již opravu DPH neřešil - to je tak malá částka, že to nestojí za opravu u nedobytných pohledávek realizovat.
Otázka souhlasu s odpisem pohledávek - já si tedy tady myslím, že Město již nemá s čím souhlasit - pokud došlo ke "smíru", který je pravomocný, tak ty pohledávky již nebudou ecxistovat. A podle mne je musím buď zrušit tou opravou (a odpisem u pokuty) - pokud budu argumentovat tím, že dochází k opravě plnění - s ohledem na nějakou akceptaci kvality dodávek ..., nebo odpisem celého (pokud se jen prostě konstatovalo, že on sice dlužil 42 tis. Kč a bylo to v pořádku a nyní se mu kus prominul a zbytek se doplatil. Věcně zřizovatel může jen maximálně vzít na vědomí, že k tomu došlo, ale nemá s čím souhlasit.
Dobrý den- pane Nejezchleba- moc prosím o dvě rady.
1/ jsme PO, zřizovaná krajem. Obdrželi jsem od zřizovatele mimořádný účelový příspěvek na úpravu prostor vč. proj.dokumentace
(s termínem realizace do 31.12.2027)
Příspěvek má být použit jak na investici (rekonstrukce prostor= projektová dokumentace, stavební úpravy) tak i na neivestici (vybavení prostor majetkem) - kolik na co budeme potřebovat budeme vědět až po provedení prací a nákupu vybavení a pak se teprve příspěvek rozdělí na investiční a neivestiční.
mohu účtovat:
1/ příjem dotace : 241/472
2/ použití ( v r. 2026 + 2027)
-investiční část : faktura za služby: 042/321 a zároveň dohad 388/401
(toto si nejsem vůbec jistá )
-neinvestiční část: nákup vybavení: 558/321 + 388/ 672
po ukončení v r. 2027 :
investice : 401/416 (ve výši proúčtované na 042) + 416/401 + 022/042
+ zrušení dohadu: 472/348+ 348/388 (jak investiční tak neivestiční)
a druhý dotaz: na organizaci proběhl audit (najatá auditorská firma), která
mě "napadla" daňové přiznání ohledně majetku ve výpůjčce.
Od zřizovatele máme budovy ve výpůjčce (mám vedeno na podrozvaze 909/999) Dle pana auditora hrubě porušiji zákon, když majetek ve výpučce
"neproháním" daňovým přiznáním (DPPO). Oponovala jsem že od 1.1.2017 se uplatňuje osvobození pro příspěvkové organizace na majetek ve výpůjčce
" i dle výkladu GFŘ"
Prý mi má zřizovatel sděli výši odpisů majetku ve výpůjčce a tuto částku mám uvádět každý rok v DPPO a provést zde osvobození.
Dal mi to i do zápisu- prosím o nějakou oporu v zákoně, abych se mohla odvolat. (tedy pokud nemá pravdu)
moc děkuji za odpovědi. Přeji krásný den
Nejprve k druhému bodu - tam je situace dle mého názoru jednoznačnější - byť se s názory, které uvádíte setkávám také. Jde o to, že Vy skutečně máte právo uplatnit osvobození od daně (nikde v zákoně o dani z příjmů není napsáno, že osvobození musím udělat v přiznání).
V §23 odst. 3 písm. a) bod 14 Zákona o dani z příjmůn je uvedeno, že se základ daně zvyšuje o
14. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení,
To je fakticky to, co chce auditor - zvýšit základ daně (např. na ř. 30) s tím, že následně na ř. 109 vyznačím osvobození. Ale tady v textu tohoto bodu je jasně napsáno, že se to nevztahuje na případy, kdy uplatním osvobození od daně. Tedy podle tohoto ustanovení to nemám jakoby přidanit a následně uplatnit osvobození - podle tohoto ustanovení to nemám do přiznání vůbec dávat. Myslím si, že je to legislativně dosti jasné, nicméně setkávám se i s tím vyplněním - dodanit a osvobodit. Podle mne je to ale skutečně jen technická otázka a je zbytečné ji jakkoliv hrotit (respektive snahy toto dostat do přiznání u PO mi přijdou jako zbytečné plýtvání silami, kterých tedy již moc nemáme - tedy alespoň jak se bavím s většinou účetních). A jen drobné upozornění - pokud by se to již dávalo do přiznání, tak ocenit to na úrovni odpisů - to asi není podle Zákona o dani z příjmů.
První záležitost - ta je mnohem problémovější a není nikde v předpisech popsaná. Tady budeme muset být kreativní a budeme muset i toto probrat se zřizovatelem - protože on má velice obdobný problém a účtování u PO a zřizovatele by mělo navazovat.
Pokud skutečně nyní toto nejste schopni rozdělit, tak to zaúčtování na zálohu je podle mne dobrou variantou (bylo by jich asi více, ale toto by mohla být cesta). Jen upozorňuji - zřizovatel by to měl dát jako poskytnutou zálohu a jemu nezbývá než volit, zda to bude položkou investiční příspěvek nebo provozní příspěvek. Takže bych u něj provedl stejně odhad rozdělení na investice a neinvestice, maximálně pokud je silně dominantní například investice, tak bych to u něj dal celé jako investiční příspěvek (on má problém, že rozpočtovou skladbu v dalším roce již neopraví).
Teď to použití - v momentě, kdy budete mít investici, kterou z toho budete hradit - OK, tak jak ste to udělali, nicméně podle mne již v tento moment budete muset zaúčtovat čerpání fondu investic - MD 416/Dal 401 a také proúčtovat tvorbu fondu investic z příspěvku zřizovatele 401/416 (protože jste si to vzali ze zálohy). Tedy s tím to bych nečekal až na zařazení a vyúčtování.
Jinak ale podle mne OK.
Ale jak říkám - těch variant je více (od snahy to rozdělit na začátku a potom upřesňovat, přes variantu, že pokud budou silně převyšovat investice, tak to celé dát jako investiční příspěvek a takto i o tomto účtovat s tím, že následně by se to korigovalo o ty části, které by se použily reálně na provoz ...).
V rámci aktualizace našich metodických pokynů pro příspěvkové organizace řešíme dva problémy. První se týká stanovení výše odpisů pro doplňkovou činnost. Připravujeme postup pro stanovení odpisů u pronájmu nebytových prostor (tělocvična, třída) tak, aby v kalkulaci pro doplňkovou činnost byly zahrnuty veškeré náklady (požadavek legislativy). Roční odpisy, které se týkají pronájmu daného prostoru jsou stanoveny na základě velikosti celkového odepisovaného majetku (celá ZŠ), výši ročních odpisů ZŠ a velikosti pronajatého prostoru (tělocvična). Roční odpis dané plochy se vydělí částkou 8 760 hodin. To nám v případě větší tělocvičny dává např. 17 Kč na hodinu. Jak ale řešit prostor např. třídy v MŠ s malými rozměry, která se pronajímá 1 x týdně, nebo jednorázový pronájem třídy např. na schůzi? Je možné nějaké zjednodušení, paušální částka nebo poměrová hodnota, abychom byli v souladu s platnou legislativou? Druhý problém se týká účtu 408. Na tomto účtu má PO zaúčtovanou opravu chybně stanovených nákladů (navýšili náklady r. 2024 o 500 tis. Kč než byla skutečnost). Tato částka jim snížila HV a rozdělení do fondů. Závěrka byla schválena. Konkrétně se jednalo o chybně vyčíslenou daňovou povinnost (PO v roce 2024 předpisem DPPO účtovala MD 591/D 341 částku cca 500 tis. Kč). V roce 2025 při sestavování přiznání k DPPO zjistila, že daňová povinnost je o 500 tis. Kč nižší. FÚ byla částka zaslána ve správné výši a o chybě PO v roce 2025 účtovala (MD 341/D 408). Jak nyní postupovat, když 500 tis. Kč je „uloženo“ na účtu 408 a my bychom chtěli tuto částku dostat do rezervního fondu, aby s ní PO mohla disponovat. Jak může PO nyní naúčtovat a co musí nyní zřizovatel schválit?
K té první záležitosti - samozřejmě nastává řada situací, kdy nejsme schopni reálně určit podíl pro doplňkovou činnost (respektive by to představovalo naprosto neúměrnou pracnost). V těchto situacích v zásadě máte dvě možnosti:
VAR 1 - udělat to odhadem - prostě říci, že např. odhadujete, že 1,5% daného domu se týká DČ. Vím, že se to může jevit jako neprůkazné, v řadě případů jsou ale tyto odhady lepší něž nějaké nesmyslné poměry
VAR 2 (asi častější) - považovat odpis za režijní náklad jako každý jiný (třeba náklad na bankovní poplatky, platbu za licenci účetního programu ...) - no a pokud třeba vypočítáte z nějaké veličiny podíl pro tento převod režijních nákladů, tak takto i rozpočítat odpisy. Někdo pro tento podíl používá třeba podíl přímých mezd doplňkové činnosti na celkových mzdových nákladech (bez rozdělovaných režií), někdo se uchýlí třeba k tomu, že jsou to výnosy DČ na celkových nákladech organizace.... Trochu to záleží případ od případu - většinou jsou tyto podíly samozřejmě velice diskutabilní.
Jiná rada dle mého názoru neexistuje.
K tomu co nyní máte na účtu 408. Asi víte z dokumentů na webu, že jsem zastánce toho, aby se u PO zúčtovávala hodnota 408 na základě schvalování závěrky a HV (protože to jinak v účetnictví PO kvůli fondům dělá velký nepořádek). Tedy na Vašem místě bych počkal na schvalování závěrek a HV za rok 2026.
Zde bych konstatoval například, že:
a) PO skončila HV za rok 2026 ve výši ............ Kč
b) PO dále má zaúčtovanou na Dal účtu 408 čásku 500 tis. Kč, která představuje kladnou korekci chybného hospodářského výsledku za rok 2024 a která je faktickým výsledkem hospodažení minulých let
Zřizovatel s ohledem na výše uvedené rozhodl, že do fondů bude rozdělena celková částka disponibilního HV a to následujícím způsobem ...
- no a tady by to bylo v součtu - podle toho, kam to chcete nasměrovat (připomínám, že nemusíte rozdělovat celý HV - to je již na Vás).
No a ná zákkladě toho by PO zúčtovala v roce 2027 hodnotu ze 408 (a doporučoval bych to komentovat v Příloze k účetní závěrce). Vím, že řada lidí není moc fanoušky takovéhoto rozhodování a zaúčtování (je to v režimu, že účetními předpisy to není nikde upraveno - ale ani zakázáno) - ale já bych se za to přimlouval.
Dobrý den,
Jakým způsobem účtovat výdaje (ubytování, jízdné, letenky, pojištění apod.) uhrazené před zahájením zahraniční pracovní cesty? Doklady jsou vystaveny v cizí měně a úhrady probíhají firemní platební kartou.
Má se vycházet z reálné výše zaúčtované platby dle bankovního výpisu, nebo se i v těchto případech používá kurz pro vyúčtování pracovní cesty a vykazují se případné kurzové rozdíly?
Prosím o upřesnění, zda tyto předem uhrazené náklady mají být součástí cestovního příkazu a jeho vyúčtování, nebo zda se účtují samostatně mimo vyúčtování pracovní cesty.
Děkuji za odpověď.
Pokud správně chápu - toto jsou náklady hrazené přímo firmou, nikoliv zaměstnancem. Tedy není důvod, aby je zaměstnanec uváděl v cestovním příkazu - protože tam by měly být náklady, které chce nahradit (to, na co mu vznikl nárok). Pro Vás jsou to klasické náklady, na které máte přímo doklady a které průběžně hradíte z účtu organizace.
Z hlediska zaúčtování a aplikace cizí měny - pokud správně chápu - doklady jsou v cizí měně s tím, že je hradíte z korunového účtu? Pokud je to takto, tak byste měli tyto náklady zachytit kurzem ČNB podle Vaší směrnice - buď pevný nebo denní kurz - jak máte vyhlášeno (klasicky pro případy, kdy pracujete s cizí měnou) - a při úhradě firemní kartou pak účtovat kurzový rozdíl.
Určitě není důvod používat kurz pro vyúčtování pracovní cesty - toto nejsou náklady, které se týkají náhrad placených zaměstnanci ,
Dobrý den,
jsme státní PO, obdrželi jsme od fyzické osoby bezúplatně set starožitného nábytku (příborník, skleník, komodu, knihovnu, židle). Jedná se o předměty muzejní povahy, které budou zařazeny mezi sbírkové předměty. V darovací smlouvě jsou určeny hodnoty jednotlivých položek. Zařizovali jsme pouze přepravu nábytku od dárce do PO externí přepravní firmou, která dopravu vyúčtovala.
V jaké hodnotě zařazujeme do UCE, v jaké hodnotě evidujeme v majetku, jaký je správný okamžik zařazení a zaúčtování? (Datum převzetí od dopravce, nebo datum schválení sbírkotvornou komisí.)
Děkuji.
Domnívám se, že v tomto případě bych měl toto ocenit na úrovni 1 Kč - podle §25 odst. 1 písm. k) Zákona o účetnictví - protože se dle mého názoru jedná o věci, kdy není známá pořizovací cena (to, že nějaké ceny byly uvedeny v darovací smlouvě dle mého názoru na tomto nic nemění).
Z toho i vyplývá, že ocenění by nemělo zahrnovat vedlejší náklady související s pořízením - tedy Vámi hrazenou dopravu bych v tomto případě účtoval jako náklad na účet 518.
Teď je několik variant evidence v účetnictví
a) pokud máte jednotlivé umělecké hodnoty (ne ve smyslu sbírky) - účtoval bych asi 1 Kč za každou jednotlivou věc, kterou nabudete - to asi není Váš případ.
b) pokud ty věci začleňujete do nějaké Vaší stávající sbírky (což ais tak bude) - tak může nastat zase více variant:
ta sbírka, do které to začlěňujete je oceněna na úrovni 1 Kč - potom jsem v situaci, že nemáme u daru o čem účtovat - protože sbírku máme oceněnu na úrovni 1 Kč jako celek (tedy jen eviduji přírůstek v evidenci sbírky).
Pokud by náhodou měla sbírka, do které darované věci začleňujete, pořizovací hodnotu (protože by byla kupovaná), potom bych jen doúčtoval tento dar 1 Kč - MD 032/Dal 401 jako druhou část sbírky
Z hlediska zařazení do majetku (pokud o něm tedy budeme vůbec účtovat - viz výše) - rozhodující je, kdy jsem věc nabyl (a mohl se k ní začít chovat jako vlastník) - tedy za mne již v okamžiku převzetí od dopravce (tedy podkladem by byl předávací protkol ...).
Dobrý den , škola nakoupila 4 ks dotykového monitoru v hodnotě 299 936,- Kč, bude organizace odepisovat ? cena za 1 monitor činí 74 984,- Kč
Dále nakoupila řetězovou houpačku v hodnotě 55 750,- Kč- stejný dotaz.
V současnosti máme hranici pro dlouhodobý movitý odepisovaný majetek (zachycovaný na účet 022) ve výši 40 000 Kč. S navýšením na úroveň 100 tis. Kč se počítá až od roku 2027.
Tedy věci, které jste pořídili, musíte nyní uhradit jako investice (z fondu inveestic), zařadíte je na 022 a budete je postupně odepisovat (551/082).
Dobrý den,
jsme ZUŠ zřizovaná krajem působící v budově města, kterou máme ve výpůjčce. Budeme realizovat modernizaci (upgrade) wifi sítě. Tato akce bude představovat natažení optických kabelů v patrech budovy a pořízení nových IT komponent (firewall, racky a switche, AP, bezpeč. systém Synology atd.). Celková akce v hodnotě 434 tis. Kč bude hrazena z našich zdrojů. Část (DDHM) bude hrazeno z provozu a část (kabeláž a práce s ní související) vedená jako technické zhodnocení ve výši 157 tis. Kč bude hrazena z našeho FI. Toto samostatně evidované technické zhodnocení (cizího majetku) bychom považovali dle § 14 vyhlášky č. 410/2009 za dlouhodobý hmotný majetek, který bychom jako DHM i odepisovali. Je tato úvaha odepisovat TZ (cizího maj.) z účetního pohledu prosím vůbec možná? Může být nějaký problém z daňového pohledu? Na co si prosím dát pozor? Samozřejmě s tím, že je vše předem schváleno krajem i městem. Děkuji za odpověď.
Technické zhodnocení vypůjčeného majetku je naprosto normální kategorie - nic tím neporušujete. Optimální je mít souhlas Města jako vlastníka objektu s tím, že TZ budovy provedete, že si jeho hodnotu povedete ve svém účetnictví a budete ho odepisovat (lze dodatkem smlouvy o výpůjčce, samostatným písmeným souhlasem Města jako vlastníka objektu, samostatnou dohodou ....). Určitě je také vhodné mít někde ujednáno (v tom dodatku, dohodě ...), co se stane, když by třeba výpůjčka po 3 letech skončila - zda máte nárok na nějaké finanční vypořádání provedeného TZ - případně za jakých okolností.
Vy si provedené TZ navedete na účet 021 a budete ho klasicky odepisovat podle odpisového plánu - tak, jak předpokládáte životnost tohoto TZ (případně se zohledněním nějakých pravidel definovaných zřizovatelem ...). Daňově problém nevidím - DPH se Vás asi netýká, pro daň z příjmů je to potenciálně majetek jako každý jiný - nicméně ve vztahu ke své činnosti asi daňové odpisy zatím neřešíte).
Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí a na konci roku paní ředitelka objednala z ONIV-učební pomůcky (5 tabletů) v celkové hodnotě necelých 24000Kč.Faktura byla vystavena 31.12.25 a uhrazena začátkem roku 2026 s tím, že tablety firma dodá do konce ledna.Tablety bohužel nedodali, pořád posunovali termín... paní ředitelka psala upomínky a pak se obrátila na právníka. Ten to s firmou řeší a nyní poslali dobropis s tím, že budou postupně vracet peníze a vrátili zatím 3000 Kč. Na KÚ nám paní řekla, že to budeme řešit až vrátí celou částku (klidně i za 3 roky) - že to pak budeme vracet do státního rozpočtu. Prosím o radu, jak postupovat v účetnictví. Nikdy jsem se s tím nesetkala a faktura byla zaúčtována jako DDHM:558/321 a 028/088. Já jsem se o nedodání zboží dozvěděla bohužel až v dubnu, kdy byla již schválená závěrka i vypořádání státního rozpočtu za rok 2025. Prosím o radu,jak postupovat v účetnictví letos a následující rok než uhradí celou částku. A jak by se prosím postupovalo,kdyby nevrátili celou částku ani za 3 roky? Moc děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Ta situace samozřejmě není dobrá - je Vám asi jasné, že zaúčtování do roku 2025 bylo chybně (ale Vy jste o tom nevěděla - je to spíše problém těch, kteří akceptovali fakturu, podepsali inventuru apod).
Nebudeme řešit dotaci - to si skutečně domluvte s krajským úřadem - jak si to představují
Dobropis - pokud by to bylo možné zaúčtovat MD 377 (var. 311)/Dal 558 a odúčtovat pořízené tablety z majetku 028/088 minusem. Je to oprava nesprávností minulých let - ale hodnotově pod 0,3 % aktiva netto k 31. 12. 2025 (jak jsem se díval na Vaši rozvahu)
Co zaplatili by bylo MD 3241/Dal 377 (311) - tedy na pohledávce by se objevovala zbývající hodnota.
Pokud byste viděli, že to nedoplatí, přestali by být kontaktní (nebo jak uvádíte za ty tří roky), tak po nějaké době by byla nedoplacená částka na zaúčtování odpisu pohledávky - MD 557/Dal pohledávka. Pokud nemáte účetnictví v plném rozsahu, tak opravné položky k pohledávce nemusíte tvořit.
Dobrý den, mám dotaz ohledně účtování obědů do škol pro školní rok 2026/2027. Byla změna ve financování a při odevzdání účetní závěrky za 3. čtvrtletí roku 2026 mi bylo sděleno, že dotace na obydy už nemá UZ 33353 a že ji mám příště uvádět zvlášť. Prosím o přesné účtování i s převodem na rok 2027.
Děkuji za doposlání smlouvy a pravidel. Neumím posoudit předchozí stav u Vás - já byl zvyklý, že i v minulosti toto byla dotace, která měla svůj osud, zvlášť se vyúčtovávvala (určitě ně jao součást přímých nákladů na vzdělávání). Ale je to o nastavení v rámci jednotlivých krajů.
Takže teď co máte za smlouvu:
a) je to smlouva se zapojením prostředků EU - tedy máme správně dávat nevyčerpané prostředky na rezervní fond (účet 414)
b) je to smlouva, kde neprokazujete náklady, ale dostáváte fixní částku za poskytnutou stravu - u Vás jako MŠ se bavíme o celodenní stravě 70 Kč (přitom běžné dítě platí 50 Kč, respektive 52 Kč). Potvrzuji, že je to tak, že rozdíl mezi 70 Kč a 50/52 Kč je Váš výnos - můžete si s tím dělat co chcete (utratit to, nechat si to do dalších let ...), neprokazujete jak jste to využili.
c) máte tam dvě zálohové platby (jednu teď, druhou asi v únoru podle toho, kolik jste vystravovali těchto dětí za září - prosinec) a konečné vyúčtování bude v červenci. Tedy dotace s vypořádáním.
Jak bych toto účtoval (a nemusíme se zabývat DPH a kdy to dávat na ř. 50 v přiznání k DPH - beru, že jste neplátci.
měsíčně potenciální nárok na dotaci - podle zapojených dětí - počtu obědů x 70 Kč - MD 388/Dal 672 (lze také dělat až k 31. 12. a k vyúčtování - jen to není moc dobré kvůli průběžným výsledkům hospodaření)
přijetí zálohy - předpokládám v říjnu/listopadu - MD 241/Dal 374
k 31. 12. - pokud je 374 vyšší než hodnota 388 - rozdíl převést do rezervního fondu. Tam jsou cca 4 varianty účtování (někdo zaúčtuje 388/414 .... - já třeba doporučuji variantu 401/414 - to nejméně poškozuje výkazy - ale také se v praxi nejméně vyskytuje) - více k tomuto v dokumentu k transferům na našem webu.
k 1. 1. 2027 - zase zruším zaúčtovaný převod do RF (jen vyminusuji)
dále účtuji MD 388/Dal 672 po měsících
další zálohu přijmu MD 241/Dal 374.
no a v červnu/červenci 2027 zaúčtuji vyúčtování dotace:
MD 348/Dal 388 (úpodle toho, kolik je celkový nárok na dotaci - počty jídel x 70 Kč), do této výše zúčtuji zálohu MD 374/Dal 348.
Na účtu 374 zbudou peníze, které máte vrátit a to vrátítě MD 374/Dal 241.
Na 672 si to dáte na zvláštní analytiku (oodělenou od jiné dotace - asi stejně, jako si předpokládám oddělujete peníze od zřizovatele a peníze na přímé vzdělávání ...).
A jen připomínám, že nesmíte zapomínat ty žáky, kterým je poskytnuta bezplatná strava (krytá z dotace) odúčtovávat z předpisu stravného (tedy nemáte je v předpisu 315/602 v ceně 50 Kč, ale 388/672 v ceně 70 Kč).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková