Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, jsme ZUŠ zřízená městem a také řešíme problém s financováním nepeda. Můžeme dát odměny a s tím související odvody z provozu (máme provozní příspěvek a vybíráme školné) nebo je lepší požádat o převod z rezervního fondu do fondu odměn a odvody z toho zaplatit z provozu? Byla bych pro, to použít fond odměn, protože kdybych chtěla ušetřit prostředky z provozu a něco uhradit z RF, tak mi není moc jasné, co se rozumí dalším rozvojem činnosti ( mám hlavně běžné náklady, učební pomůcky a školení jsme uhradili, pokud to šlo ze šablon).
Děkuji za odpověď.
Jen mohu říci - už aby ty fondy zrušili - protože nejsou schopni dát k tomu pořádná pravidla, takže se jen pohybujeme v nějasnostech.
Co neumíme - udělat převod z rezervního fondu do fondu odměn - to je jednoznačné. Takže o toto ani nežádejte. Nicméně co nám stále leží jaksi ve "vzduchoprázdnu" - jestli v situaci, když řeknete, že nepoužijete fond odměn a necháte Vaši organizaci jít do ztráty, zda můžete rozpustit (použít) rezervní fond ke krytí "přebytečných" nákladů.
Řada organizací to tak udělá, řada subjektů vnímá, že je to naprosto v pořádku. To, že jste takto dofinancovali třeba ty nepedagogy - to najednou problém není - protože se to deklaruje jako překlenutí dočasného nesouhladu nákladů a výnosů (tedy ne další rozvoj).
Jinak co je další rozvoj - to musíte domluvit se zřizovatelem. Když jsme v minulosti MF žádali, že by bylo dobré upřesnit, co je další rozvoj, odpověděli, že by to bylo nevhodné. Nevím - asi je to nějaké slovo, co se nemá ve slušné společnosti říkat. Takže si to nějak domluvte se zřizovatelem. Sám z osobních zkušeností vím, že někde to mají domluveno - co pod to budou zahrnovat a ta pravidla se v rámci ČR hodně liší. Za mne je to OK - je to prostě princip - nejedná dlouhodobě stát (není ochoten to upravit) = musíme si pravidla nastavit sami. To že každý máme tato pravidla jiná není náš problém - hlavně ať je ale nějak nastaveny máme.
Jinak na Vašem místě - také použiji fond odměn a odvody z provozu.
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně naší situace. Naše organizace bude od 1.1.2027 sloučena s jinou organizací. Naše bude zrušena a druhá je organizací nástupnickou přebírající, bude pokračovat pod jejím IČO. Obrátil se na nás jeden z dodavatelů, jakým způsobem bude vystavovat fakturu za služby v období do 31.12., kdy zdanitelné plnění bude k 31.12.2026, ale datum vystavení dokladu bude leden 2027? Bude vystavovat na zaniklou organizaci, nebo přebírající organizací? Jedná se o období 2026, kdy náklady přísluší roku 2026 a přísluší zanikající organizaci a měly by být účtovány do závěrky zanikající organizace, ale doklad je vystavován v době, kdy organizace již neexistuje. Jak je to správně? Děkuji moc.
To je celkem dost dobrý dotaz. Protože logicky ve vztahu k právu již posílá doklad novému subjektu, který je právním nástupcem (v době, kdy již existuje jen tento nový právní nástupce).
Jenže to má za mne jeden dost velký otazník - vezměme si situaci, že jsou například oba plátci DPH (dodavatel i příjemce) a příjemce si uplatní odpočet DPH. Přitom se bude jednat o plnění v režimu přenesené daňové povinnosti - tedy ve vztahu k DPH to má spadnout ještě do přiznání k DPH za 12/2026. No a potom aby se to potkalo najednou potřebuji fakturovat ještě na staré DIČ, které to bude mít také v přiznání k DPH za 12/2026. Teď se může namítnout, že u faktur, které nebudou v PDP bude odpočet DPH až leden.
Zároveň ale je to závazek, který mám podle mne ještě správně účetně zařadit do závěrky zanikající organizace - tak je logické, aby to byla ještě faktura na zanikající organizaci.
Já bych v tom případě, který popisujete, jednal tak, že u faktury s DUZP 312.12. bych fakturoval ještě na původní IČ (a případně měl jen na faktuře jinou korespondenšní adresu ...).
Obracím se na Vás s upřesněním dotazu při účtování a přepočtu cizích měn u zahraniční pracovní cesty hrazené z projektu Erasmus.
Máme eurový účet Pro účtování používáme pevný roční kurz stanovený k 2. 1. 2026.
Poskytnutí zálohy zaměstnancům:
z tohoto eurového účtu byly vyplacena dvěma zaměstnancům záloha na zahraniční pracovní cestu do Španělska převodem na jejich soukromý účet. Zálohy byly zaúčtovánny pevným kruzem k 2.1.2026.
Vyúčtování pracovní cesty:
Pro vyúčtování zahraniční pracovní cesty jem použili kurz ČNB platný pro první den pracovní cesty (den nástupu na cestu), kterým se přepočítávají veškeré výdaje po celou dobu trvání cesty.
Průběh cesty a měny v cestovním příkazu
Pracovní cesta probíhala po následující trase:
Cesta tam: ČR (autem na letiště do Polska) Polsko (odlet) Švýcarsko (mezipřistání) Španělsko (cílová destinace).
Cesta zpět: Španělsko, Německo (mezipřistání), Polsko (přílet), potom ČR (autem).
V cestovním příkazu tak figurují výdaje ve třech měnách: CZK, PLN a EUR. Všechny cizí měny (PLN i EUR) byly ve vyúčtování přepočteny jednotným kurzem ČNB platným pro první den nástupu na pracovní cestu.
Konkrétní dotazy k posouzení.
1. Je z účetního hlediska možné kombinovat tyto dva kurzy – tedy zaúčtovat poskytnutí zálohy v EUR pevným ročním kurzem k 2. 1. 2026 a následné vyúčtování pracovní cesty provést kurzem ČNB platným v den nástupu na cestu?
2. Je správný postup, kdy se tímto kurzem z prvního dne cesty přepočítají všechny cizí měny uvedené v cestovním příkazu ( EUR, PLN)?
3. Nebylo by jednodušší používat na vyúčtování cestovních příkazů pevně stanovený kurz k 2.1.2026? Jestliže byla pracovníkům poskytnuta záloha na pracovní cestu? Jenže jak přepočítat PLN?
Cestovní příkaz je přepočítaný na české koruny.Jaký kurz použít při převodu na eura abychom mohli vyúčtovat zálohu poskytnutou v eurech.
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Tady je skutečně potřeba rozlišovat, v jakém kurzu účtujeme v cizí měně a jaké vznikají nároky zaměstnancům, pokud dostanou jinou měnu, než na kterou jim vzniká nárok.
Pokud správně chápu - zaměstnancům vznikl teoreticky nárok ve 3 měnách - CZK, EUR a PLN. Pokud by to takto vyúčtovali, vrátili třeba přebytečná EURa a dostali PLN a CZK, tak ve vztahu k zákoníku práce nemáme moc co řešit - zaměstnanci dostali to, na co mají nárok. Já to přepočtu pevným kurzem pro účetnictví a je to.
Nicméně tady asi dostali zálohu v EUR, vyčíslili své nároky a ty se přepočetly na Kč a oni dostali doplatek v Kč. No a tady najednou pro vyjádření tohoto doplatku musím respektovat zákoník práce, který se snaží hlídat, aby zaměstnanci nebyli třeba znevýhodněni tím, jaký kurz používá zaměstnavatel.
Takže tady platí §183 Zákoníku práce - cituji - stačí od odst. 2 (klíčový je odst. 2 a odst. 4):
(2) Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na zahraniční stravné v české měně nebo v jiné než v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 stanovené cizí měně pro příslušný stát, pokud je k této měně Českou národní bankou vyhlašován kurz. Při určení výše zahraničního stravného v dohodnuté měně se nejprve zjistí korunová hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy.
(3) Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Částka, kterou má zaměstnanec zaměstnavateli vrátit v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
(4) Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než činí právo zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli ve měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo ve měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, anebo v české měně. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí právo zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české měně, pokud se nedohodnou jinak. Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy uvedené v odstavci 2.
(5) Nedohodnou-li se smluvní strany na jiné době, je zaměstnavatel povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojit jeho práva. Částka, kterou má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
Takže pokud třeba vznikne výdaj v PLN, záloha je v EUR a doplatek je v Kč, tak podle mne nezbývá nic jiného než buď ať doloží, za co směnil EUR na PLN (to předpokládám nedoloží) a jako druhá varianta je řepočítat tím kurzem podle odst. 2 - to je kurz k datu poskytnutí zálohy. Stejně tak musím vyřešit EUR náklady - pokud je doplatek v Kč.
Logicky tím vznikne kurzový rozdíl mezi poskytnutou zálohou zachycenou na 335 (účtoval jsem v pevném kurzu) a vyúčtováním EUR zálohy na cesťáku (ta tam najednou bude v kurzu ČNB k datu poskytnutí zálohy) - to se holt zúčtuje jako kurzový rozdíl - buď 563 nebo 663..
Zjednodušení podle Vašeho dotazu v bodu 3 skutečně nejde - to by šlo právě proti variantám popsaným v §183 odst. 4.
No a snad jsem odpověděl i na ty první dva body - jen s tím, že by se vycházelo z kurzu ČNB ke dni poskytnutí zálohy.
A prosím ještě jednou opakuji - odlišujme to, v jaké měně účtujeme v účetnictví (klidně pevný kurz) a jak se počítá náro zaměstnance v případě, že dostane jinou měnu, než na kterou by jinak měl nárok.
Dobrý den,
ZŠ je plátcem DPH. k 31. 12. 2025 vykazovala na SÚ 383 náklady za energie za období 11-12/2025 a na SÚ 314 pak zaplacené zálohy za 11-12/2025. Daňový doklad za vyúčtování energií obdržela v lednu 2026 (DUZP 14. 1. 2026), v lednu došlo k zúčtování nákladů ve vztahu k zaplaceným zálohám a ke vzniku nedoplatku se splatností 30. 1. 2026. Dle § 32 odst. 8, písm. a) prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví výdaje příštích období obsahují částky nákladů, které s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Neměly být už k 31. 12. 2025 na SÚ 383 uvedeny pouze výdaje ve výši toho nedoplatku, resp. nemělo dojít k zúčtování nákladů ve vztahu k zálohám k 31. 12. 2025? A v případě přeplatku, pak vykázání přeplatku jako pohledávky?
To, co se ptáte souvisí s celkovým konceptem vykazování záloh.
Nevím jestli se to k Vám doneslo, ale u řady podnikatelských subjektů skutečně již pracují s variantou, že se zálohy na průběžně spotřebovávané položky (typu energie) účtují rovnou jako náklad a na konci roku přes skupinu 38 se jen srovnává rozdíl záloh a odhadu skutečné spotřeby. Možná se do tohoto stavu dostaneme také - zatím tam ale spíše nejsme a to i s ohledem na to, jak máme v ČÚS 703 definováno účtování transferů (striktně se zaúčtováním záloh a dohadných položek).
Samozřejmě tady se ještě můžeme bavit, zda v situaci, kdy je to spotřeba energie do konce roku, tak jestli tu vyúčtovací došlou fakturu nedat ještě do prosince (protože to je jen úlitba zákonu o DPH, který u faktur za energie posunul DUZP na datum vyhotovení dokladu, kterým dochází k vyúčtování - takže najednou máme jiný režim v porovnání s ostatními typy dodávek - třeba když by to byly stavební práce, tak na faktuře vystavené 14.1. 2026 za práce v prosinci by DUZP muselo být prosinec). Jenže to je zase pro spoustu programů problém - dát to do prosince účetně, ale ve vztahu k DPH to musí jít až do ledna ...
Takže když to shrnu - Vaše úvaha - konkrétně u energií je za mne skutečně věcně zajímavá. Třeba u neplátců DPH i chválím za to, pokud takovouto fakturu dají do prosince (a tím přesně jak uvádíte vykazují jen pohledávku nebo závatek z vyúčtování). Ale nechci na to tlačit - zejména u plátců daně. Dělá jim to potom technické problémy a tak bych Vám chtěl doporučit, abyste jim akceptovali i to, jak to udělali (dost často jsou k tomu technicky takto nuceni) - je to hodně časté. Navíc z hlediska vypovídací schopnosti výkazů to není moc zásadní téma.
Dobrý den,
chtěly bychom se zeptat jak správně zaúčtovat rozšíření účetní programu, který nyní evidujeme na účtu 018 (DDNM) v hodnotě 23.000,-Kč. Rozšíření nám bude vyúčtováno jako licence v hodnotě 60.000,- Kč bez DPH a implementace a školení v hodnotě 10.000,-Kč bez DPH.
Rozšíření obsahuje nové moduly: finanční kontrola, objednávky a kniha vydaných faktur.
Předem děkujeme za odpověď.
V tomto případě bychom ještě meli prvotně řešit těch 10 tis. Kč za implementaci a zaškolení:
náklady na zaškolení by správně neměly vstupovat do ceny majetku (měl by to být náklad na účtu 518)
náklady na implementaci by do ceny vstupovat měly
Takže úplně správně by bylo fajn, pokud by to dodavatel rozdělil (nebo alespoň napsal do nějakého dokumentu, který Vám pošle - že třeba 3 tis. kč jsou zaškolení a 7 tis. kč implementace).
Teď to vlastní rozšíření - preferuji to považovat za TZ stávajícího systému a jako celek. Tím, že by to bylo TZ k něčemu, co je na 018 a nyní by to převýšilo limit 60 tis. kč, tak bych správně měl vytvořit druhou kartu majetku a přes 041 to zaúčtovat na účet 013. Tedy k jednomu systému byste měli dvě karty majetku.
Tady je jen trochu paradoxní, že pokud se dočkámetoho navýšení limitu pro majetek na 100 tis. Kč od 2027, tak bych fakticky měl provést následně reklasifikaci na drobný majetek a položky následně sloučit (v součtu to bude do 100 tis. Kč).
Dobrý den,
letos jsme pořídili do školní kuchyně nový konvektomat za 350 tis. Kč (022), starý konvektomat bude vyřazen. Nový konvektomat je větší a výkonější, proto bylo nutné vyměnit jistič v elektroskříni (vyšší jištění) a dotáhnout ke konvektomatu (v liště) novou kabeláž kvůli výkonu konvektomatu, původní připojení by nestačilo. Toto stálo celkem cca 26 tis. Kč. Vstupuje tato elektroakce do ceny konvektomatu? Nebo se jedná o TZ budovy, v tomto případě účet 549 (kvůli ceně)? Ještě bude provedena vstupní revize konvektomatu za 4 tis. Kč, která bude vstupovat do ceny konvektomatu (022).
Děkuji za odpověď.
Děkuji za doplnění. Tedy jistič je výhradně pro tento konvektomat (jističe se netýkají jakákoliv jiná zařízení). Také kabel v liště je výhradně k tomuto zařízení. Za těchto okolností se domnívám, že je věcně správnější toto považovat za součást ocenění konvektomatu (nikoliv budovy).
Vstupní revize do ceny konvektomatu - to souhlasím.
Dobrý den,
jsme příspěvková organizace ÚSC - Domov pro seniory. Nyní nám klientka odkázala v dědictví 1 milion Kč pro potřeby domova pro seniory. Chtěli bychom polovinu použít pro klienty na kulturní a zájmové akce - účtovali bychom do rezervního fondu 241/414 a čerpání přes 414/648 a druhou polovinu bychom chtěli vložit do investičního fondu na rekonstrukci pokojových koupelen v příštím roce - 241/416 a příští rok čerpání buď jako oprava z IF nebo zhodnocení budovy. Můj dotaz směřuje nejen k účtování, ale zejména k daním-je toto dědictví osvobozené od daně nebo se nás bude daňově týkat? A u daně z příjmu (máme úzký základ daně) - do daňového přiznání se bude uvádět, i když letos nebude na 5 a 6 účtech? Velice děkuji za odpověď.
Já mám s tímto problém, který jsem již vyjádřil ve své odpovědi dne 4. 12. 2023 - najdete na webu (dejte do vyhledávače "dědictví"). Chápu, že věcně dědictví má velice blízko daru - nicméně je to jiný právní institut.
Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s variantou, že příjem z dědictví je zdrojem fondu (jak rezervního, tak i fondu investic). Možná je to opominutí... - nevím. Nicméně pokud se striktně budeme držet předpisů, tak si myslím, že bychom měli účtovat výnos na 649 (a do fondů to případně přidělovat přes hospodářský výsledek).
Takže věcně Vás chápu, že byste to chtěli dát do fondů napřímo - nicméně já bych toto udělal jedině v případě, že zřizovatel tuto variantu přímo písemně potvrdí (protože se podle mne již pohybujeme v šedé zóně neřešené Zákonem a nerad bych se na Vašem místě dočkal napadení, že jste porušili rozpočtovou kázeň - viz §28 odst. 10 Zákona č. 250/2000 Sb.).
Z hlediska daně z příjmů se to řeší v přiznání v roce, kdy jste bezúplatné plnění nabyli. Nemělo by Vás to daňově poškodit, protože u příjmu z dědictví uplatňujete osvobození podle §19b odst. 1 písm. a) Zákona o dani z příjmů - tedy byť by to bylo ve výnosech na té 649, tak to vyloučíte ze zdanění na ř. 109 Přiznání (a je mi jedno, že k tomu třeba letos nebudete mít náklady).
Dobrý den,
obracím se na Vás ohledně čerpání fondu investic. Jsme ZŠ a MŠ - příspěvková organizace. Náš zřizovatel je obecní úřad. Podali jsme žádost ke zřizovateli na koupi myčky v ceně 148 000,-Kč, kterou nám zřizovatel povolil a platit ji máme z fondu investic.
Mohu takto zaúčtovat? :
došlá faktura 042/321
účtování v bance 321/241
zařazení myčky 022/042
čerpání fondu 416/401
odpis 551/082
a následně 401/416
Mohu to takto zaúčtovat? Fond investic jsem ještě neúčtovala. Mnohokrát děkuji.
Ano máte to správně.
Jen poznámka - čerpání fondu investic 416/401 by mělo být v okamžiku platby faktury (tedy nevážete ho na zařazení do majetku). Odpisy (a tím i tvorba fondu investic 401/416) jsou samozřejmě postupně tak jak nastavíte odpisový plán (má být schválen zřizovatelem).
Takže super - chválím Vás.
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o posouzení správnosti postupu při přepočtu cizí měny (EUR) u zahraniční pracovní cesty hrazené z grantu programu Erasmus
Výchozí situace a náš stávající postup:
Poskytnutí zálohy: Dvěma zaměstnancům byla z našeho eurového účtu zaslána záloha na cestu v EUR na jejich soukromé účty. Pro přepočet této zálohy do účetnictví byl použit náš pevný účetní kurz stanovený vnitřní směrnicí k 2. 1. 2026.
Vyúčtování pracovní cesty: Pro samotné vyúčtování zahraniční pracovní cesty (cestovního příkazu) máme nastaveno použití kurzu ČNB platného pro první den pracovní cesty (den nástupu na cestu), kterým se přepočítávají výdaje po celou dobu trvání cesty.
Dotaz:
Je z účetního a daňového hlediska (zejména s ohledem na zákoník práce a zákon o účetnictví) v pořádku kombinovat tyto dva kurzy – tedy zaúčtovat poskytnutí zálohy pevným ročním kurzem k 2. 1. 2026 a následné vyúčtování pracovní cesty provést kurzem ČNB platným v den nástupu na pracovní cestu? Případně jak správně naložit s případným kurzovým rozdílem, který tímto vznikne?Děkuji za odpověď.
Já teď nevím, jestli si rozumíme.
Pokud je to tak, že zaměstnanci měli nárok na náhradu v EUR, byla jim poskyntuta EURa a vypořádávají také EUR (tedy buď vratka nebo doplatek je v EUR), potom Zákoník práce nemá sebemenší ambici něco řešit. Ty pravidla pro kurzový přepočet v rámci Zákoníku práce slouží jen k tomu, že vznikl nárok v EUR a vy jim platíte Kč ... - potom se v Zákoníku práce k tomu nastavují nějaká pravidla, aby to nebylo předmětem sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Takže pokud by se to celé odehrálo v EUR - potom prostě vše řešíte kurzem ČNB dle účetnictví.
Nicméně je možné, že tam možná máte i nějak Kč - pokud ano, tak se mi ozvěte na e-mail- ale musíte to potom konkretizovat - jaké výdaje měli (případně nároky na stravné), v jakých měnách a zda se potom finančně vypořádávali v jaké měně.
Dobrý den,
obrátila se na nás příspěvková organizace, jakožto na svého zřizovatele, že by ráda čerpala fond odměn. Primárně chce prostředky použít na ocenění svých provozních zaměstnanců na konci roku, což je za nás zcela v pořádku.
V jednom z bodů ale uvádí, že by prostředky ráda použila také na krytí mzdových výdajů pro jednu z uklízeček, která byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, a které poté nebyla prodloužena pracovní smlouva. Ovšem bylo jí nutné "proplatit" nevyčerpanou dovolenou, s čímž PO nepočítala, a proto nevyšla s finančními prostředky na mzdové výdaje.
Můj dotaz zní:
Je toto možné z fondu odměn uhradit? Zákon č. 250/2000 Sb. říká, že: "Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy", je to tento případ?
A je popřípadě možné použít na odvod zákonného sociálního a zdravotního pojištění, které se váže na odměny (viz. výše) rezervní fond dotyčné PO?
Děkuji.
Těžko se mi k tomu něco říká - legislativně jsou ty fondy tak "mizerně" upraveny, že je to spíše za mne o Vaší domluvě.
a) pokud mají nějaký limit na mzdy (usuzuji z toho, že píšete, že by "nevyšly s prostředky na mzdové výdaje") a nevejdou se do něho, tak si myslím, že na jeho překročení lze fond odměn využít (a je super, že se s Vámi o tom takto chtějí dohodnout)
b) za mne v tomto případě lze použít na odvody rezervní fond - zase v této oblasti je spousta nejasností - viz například dost zmatené stanovisko MF zvěřejnéné ve Zprávách MF v lednu 2026:
ref. Mgr. H. Peterová
„Odvody z mezd“ nelze hradit z FKSP. Povinnost jejich úhrady vyplývá pro zaměstnavatele z § 5 zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 zákona č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel je hradí z provozních prostředků. Na jejich úhradu nelze použít fond odměn ani rezervní fond, neboť použití těchto fondu je taxativně stanoveno v zákoně č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud však v důsledku provedených „odvodů z mezd“ dojde k situaci, kdy náklady příspěvkové organizace převýší její výnosy, použije příspěvková organizace finanční prostředky svého rezervního fondu podle ustanovení § 30 odst. 3 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady. Dále v případě, že např. v roce 2005 došlo ke ztrátě, použije příspěvková organizace v roce 2006 svůj rezervní fond podle ustanovení § 30 odst. 3 písm. d) zákona č.250/2000 Sb. k úhradě své ztráty za předchozí léta.
Oni tam fakticky říkají, že se to z rezervního fondu nemá - ale v druhém odstavci řeknou, že pokud by byla ztráta, tak to jde. Takže já bych se použití rezervního fondu v tomto případě nebránil.
Dobrý den,
prosím o konzultaci ohledně fakturace nákladů v rámci projektu Erasmus+.
Ve dnech 19.–23. 10. 2026 jsme na naší škole hostili slovenskou školu. Veškeré náklady na společný program (doprava, stravování, vstupné, workshopy apod.) jsme hradili my. Přijaté faktury byly vystaveny na naši ZŠ a celé částky včetně DPH jsme zaúčtovali do nákladů hlavní činnosti, bez uplatnění odpočtu DPH.
Nyní máme slovenské škole přeúčtovat její podíl na nákladech v celkové výši 26 362 Kč, bez jakékoli přirážky.
Prosím o potvrzení, zda můžeme fakturu vystavit bez DPH jako vyúčtování nákladů společné vzdělávací mobility Erasmus+, případně zda musíme jednotlivé položky fakturovat s příslušnou sazbou DPH.
Děkuji
Já si myslím, že prvotně je důležité, že služby které popisujete by podle pravidel DPH měly mít místo plnění v ČR (tedy alespoň mi to tak vyplývá z Vašeho výštu).
Předpokládám, že je to doprava tady v ČR - ta je podle toho, kde se uskutečňuje, stravování - podle místa, kde je poskytnuto, vstupné na akce - to samé. Tedy za těch okolností, byť jsou poskytovány pro zahraniční subjekt, jsou realizovány jako tuzemské plnění. Potom nevidím problém v tom, že budeme argumentovat postupem podle §36 odst. 14 - tedy režim přeúčtování plnění mimo základ daně (byť si uvědomuji, že v ČR je to nadužíváno, nicméně se to oběcně respektuje).
Vážený pane inženýre,
mám dotaz ohledně zaúčtování projektu na školní zahradu. Je to projekt SZIF a spoluúčast je 50 %. Prosím o kontrolu, zda to mám správně rozděleno:
- terénní úpravy, výkop kufru a vytvoření mlatového povrchu (jedná se o stavbu? nebo je to něco jiného?) 85 tis. Kč
- zahradní domek - 217 tis. Kč - 021 stavba
- akátové špalky, vyvýšené záhony, kompostér - 122 tis. - vše do 40 tis. - DDHM 558, příp. 501
- keře a stromy - 45 tis. - vše do 40 tis. Kč - DDHM 558, příp. 501
- práce - výsadba stromů a keřů 23 tis. - rozpočítat do ceny keřů a stromů - nepřesáhne hranici 40 tis, takže by zůstalo neinvestiční
- substrát k výsadbě - 30 tis. - spotřební materiál 501
- likvidace vykopané zeminy - 12 tis. - služba 518
- nádrž na dešťovou vodu - 4 tis.
- doprava materiálu, montáž - 31 tis. - rozpočítat do ceny majetku - domek, špalky, záhony, nádrž? nejsem si jistá
Nejsem si jistá rozdělením na investice a neinvestice, pak už to účtování bude jasné.
Mnohokrát Vám děkuji za pomoc.
Krásný den!
Děkuji za zaslání dokumentu popisujícího charakter jednotlivých prací. Prvotně je podle mne důležité, že se nemění funkce dané části pozemku. I původně se jednalo o zahradu, byly zde klasicky stromy - nyní pouze jen dochází k zásahům do této stávající zahrady ..
Za těchto okolností bych volil následující postup:
a) zahradní domek - stavba na 021
b) nádrž na dešťovou vodu - bude to samostatné movitá věc - s ohledem na cenu bude charakteru DDHM
c) vyvýšené záhony a kompostér - hodnotil bych jako DDHM - movité věci
d) akátové špalky - movité věci - podle ceny buď 501 (případně 558) - nevím, kolik máte limit pro evidenci na 558, zda jste si jej nesnížili
e) terénní úpravy, výkop kufru a vytvoření mlatového povrchu (to kolo ... - předpokládám, že to jsou vše výdaje k jeho vzniku) - za mne bych toto vyhodnotil jako stavbu na 021. Do ceny bych zahrnul i likvidaci vykopané zeminy.
f) keře, stromy a jejich výsadba včetně substrátu - za mne se bavíme o provozním nákladu - bral bych to jako službu na účet 518 (že je to fakticky obnova výsadby, která je na pozemku - doplnění stávající zeleně ...) - tedy materiál s prací.
Doprava materiálu a montáž - v zásadě toto asi rozpočítat mezi veškeré výše uvedené položky - optimálně poměrem jednotlivých cen.
Prosím o sdělení k účetnímu případu r. 2025. V roce 2025 nám byl převeden majetek (pořízený zřizovatelem částečně z dotace EU ). Chybně byl zaúčtován v pořizovací ceně 54 450 kč na účet 022/082, zároveň odpisy na 551/082 a 401/416, bez zaúčtování transferu. Kontrola nařídila opravit jak rok 2026, což není problém, ale jak opravit rok 2025? Děkuji za odpověď.
Musím říci, že jsem z toho účtování dost překvapený - to tedy znamená, že se jednak nabral na Dal 082 a dále se ještě jednou udělaly odpisy 551/082 (tedy 082 je duplicitní)?
Správný postup v 2025 tedy měl být:
MD 022 - přebírám pořizovací cenu
Dal 082 - přebírám zaúčtované oprávky od zřizovatele
Dal 403 - přebírám zůstatek hodnoty 403 od zřizovatele
Dal 401 - zbytek hodnoty (abych dorovnal hodnotu na 022).
Takže oprava znamená dostat to do tohoto stavu a znovu si jakoby spustit odpisy (ale již správně). Takže prvotně pokud se to celé proúčtovalo na Dal 082, tak musím přeúčtovat Dal 082 minusem proti Dal 403 a Dal 401 - ty části, abych se dostal na ty hodnoty, jak to mělo být uděláno (viz výše).
Dále je potřeba odúčtovat ten odpis 551/082 a tvorbu fondu - pokud to bylo i v chybných částkách. A namísto toho zaúčtovat:
551/082 - správný odpis připadající na 2025
403/672 - rozpuštění 403 v alikvotní výši
401/416 - tvorba fondu investic ve výši rozdílu 551 a 672.
Snad Vám to takto bude stačit - tím, že nemám konkrétní částky, tak musím takto obecně.
Dobrý den,
chtěli bychom zaplatit pro vyučující AI platformu SCIOBOT v předpokládané ceně 65 000,-Kč, s využitím jeden rok (11/2026-10/2027). Bude se účtovat do nákladů jako služba (s časovým rozlišením)?
Předem děkuji za odpověď.
Využitelnost nepřesahuje rok - tedy nesplním charakteristiku dlouhodobého majetku.
Za těchto okolností by to pro Vás měla být služba s časovým rozlišením podle pravidel, které máte stanoveny (hladina významnosti, tak jak jste si ji nastavili - třeba já bych při tomto finančním objemu měl tendenci časově rozlišovat - ale to je na Vás)
Dobrý den,
základní škola pořídila nový program na spisovou službu. Na faktuře je uvedeno:
a) spisová služba (1 pracovní místo, 1 organizace) v částce 13 649,- Kč.
Účtování:
558/321
018/078
b) spisová služba (další pracovní místo) 5 x 3 454,80, celkově 17 424,- Kč.
Bude tato částka součástí pořizovací ceny programu a nebo to mám zaúčtovat na účet 549 jako technické zhodnocení?
Děkuji
Pokud srpávně chápu - pořídili jste hned od začátku licenci pro 1 organizaci a 6 pracovních míst (pořitačů ...). Za mne je to jeden celek a pokud je licence na více než rok, tak toto celé zaúčtovat na 558 a 018 (jako jednu položku).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková