Dotazy

• Kyberšmejdi

  15. 06. 2026

  Prosím o radu, jak zaúčtovat následující situaci:
  Paní ředitelka školy se stala obětí podvodu kybešmejdy, kdy z obou účtů školy odešly v dubnu prostředky (FKSP, BÚ), celkem 1.215.323 Kč. Na škodu tohoto charakteru není žádná pojistná smlouva školou uzavřena. Přestože ještě není ukončeno trestní řízení, se zřizovatelem byla podepsána dohoda o náhradě škody, kdy se paní ředitelka zavázala škodu nahradit. Ještě v měsíci dubnu uhradila z osobních prostředků 700 tis.Kč a zbývající část bude uhrazena do 31.8.26. Zároveň bylo ujednáno, že pokud dojde k navrácení fin.prostř. zajištěných v trest. řízení, budou tyto prostředky vráceny paní ředitelce.
  Prosím o radu, jak zaúčtovat jednak v dubnu zcizení prostředků a vlastní plnění paní ředitelkou a jak zaúčtovat případné vrácení, pokud budou nějaké prostředky z trestního řízení vráceny zpět. Děkuji za odpověď a nikomu nepřeji tuto situaci řešit.

  Prvotně chci říci, že je mi hrozně líto takto postižených osob. Je řada osob, která takto naletěla (znám některé i osobně a vím od nich, jak profesionálnímu psychologickému nátlaku byli vystaveni).

  Podle mne byste to měli v tomto případě vyhodnotit tak, že v dubnu vznikla pohledávka z titulu, že odešly peníze - MD 377/Dal 241, 243. Dále se uzavřela dohoda, kdy se zaměstnanec školy zavazuje škodu uhradit, pokud (nedojde k vymožení peněz) - já bych za těchto okolností tu pohledávku nechal na 377 a účtoval bych příjem 241, 243/377. 

  Pokud by se něco povedlo vymoci a to v době, kdy již paní ředitelka vše zaplatila, účtoval bych 241/378 a hned přeposlání - MD 378/Dal 241.

  Do výsledkových účtů bych to nezapojoval.

• DPPO

  15. 06. 2026

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli musí naše PO podávat daňové přiznání k DPPO pokud skončí kladným VH, který následně převádí do RF a FO.
  V roce 2025 máme pouze příšpěvek zřizovatele, příjmové úroky na bankovních účtech a minimální příjmy cca 1000 Kč za příjmy k hlavní činnosti. Nemáme doplňkovou činnost.
  V roce 2026 jsme navíc dostali účelový finanční dar, který ale opět použijeme pro veřejně prospěšnou činnost.
  Děkuji moc a přeji pěkný den

  V zákoně o dani z příjmů toto popisuje §38mb - ten uvádí následující - uvádím první část, která je pro Vás důležitá:

  Daňové přiznání není povinen podat

  a) veřejně prospěšný poplatník, pokud

  1. má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

  2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8,

  Takže příspěvek zřizovatele není u PO v úzkém základu daně předmětem daně. Úroky na bankovních účtech - tam je srážková daň. Dary jsou osvobozeny podle §19b.

  Takže jedinný problém jsou ty příjmy 1 000 Kč -  přiznání k DPPO byste měli kvůli nim podat:

  a) buď pokud by byly z činnosti, která je povinně předmětem daně (pronájemm reklama ...),

  b) nebo by byly z činnosti, u které byly tyto výnosy vyšší než náklady. 

  Pokud to není ani jeden z výše uvedených bodů, nebyli jste povinni přiznání k DPPO podat.

• Nadlimitní stravné

  15. 06. 2026

  Dobrý den,
  
  posíláme další dotaz naší PO:
  
  "Zaměstnanci byla poskytnuta záloha na služební cestu 712,66 EUR, v našem účetnictví byla přepočtena kurzem 24,515 Kč/EUR kurz ČNB k 31.3.26 (pevný pro 2.čtvrtletí) tzn. na účet 335 bylo zaúčtováno 17.470,86 Kč. Po vyúčtování všech cestovních nákladů 606,74 EUR = 14.877,25 Kč bylo dopočteno, že zaměstnanec obdržel nadlimitní stravné ve výši 105,92 EUR = 2.593,61 Kč. Tato částka bude zdaněna srážkovou daní, Finančnímu úřadu tedy škola odvede 15% tzn. 389 Kč. Je tento postup správný? Zaměstnanci totiž byla na účet připsána jiná částka, banka přepočetla zálohu 712,66 EUR např. na 16.916,41 Kč. U každého zaměstnance je částka jiná (mají různé banky)

  Zkusil bych to rozdělit do několika oblastí:

  a) prvotně mne zarazilo, že mluvíte o srážkové dani. Pokud já vím, tak nadlimitní stravné by mělo být součástí běžného příjmu - tedy započteného do obecného základu daně.

  b) raději bych se být Vámi ujistil, že se PO nevejde do limitu stravného ani při využití kapesného (až 40 % ze zahraničního stravného - viz §180 Zákoníku práce) - protože pokud ano, tak by tady byl důvod toto nedanit. Ono je to za mne ošemetné limity překročit - vím, že v některých dotačních programech EU se poskytují různé paušály pro zaměstnance na krytí cestovních nákladů, které mohou ve výsledku být vyšší než zákonné cestovní náhrady. nicméně tím se podle mne dostáváme na hodně tenkou půdu, protože naše sféra je u cestovních náhrad prostě limitována. Proto bych byl radši, pokud by se tam organizace vešla s využitém kapesného.

  c) pokud ale dojdeme k tomu, že "zdanit" - protože náhrada je prostě vyšší a nevrací se (teď neřeším legalitu) - potom podle mne musíme řešit, zda byla poskyntuta v cizí měně či nikoliv. Pokud se se zaměstnancem dohodlo poskyntutí v cizí měně s tím, že si zaměstnanec přál toto uhradit na svůj korunový účet (na jeho pokyn), jde dle mého názoru kurzové riziko za ním. Nicméně zároveň nemohu podle mne říkat, že výši nepeněžního plnění mám odvíjet od toho, jaký má organizace vyhlášen kurs v účetnictví. Dle mého názoru by hodnota plnění měla být oceněna v takovémto případě aktuálním kurzem ČNB k datu poskytnutí zálohy.

  c) 

• Porušení RK - rozdělení HV

  15. 06. 2026

  Dobrý den, provádím VSK u příspěvkové organizace a obracím se na Vás s dotazem ohledně posouzení porušení RK. Při schvalování HV za rok 2024 schválil zřizovatel rozdělení HV ve výši 76 299,42 Kč - z toho 15000 Kč do fondu odměn a 61 299,42 Kč do rezervního fondu. Ale při probíhající kontrole jsem zjistila, že organizace provedla příděly do fondů v jiném poměru, konkrétně: do FO 29 000 Kč a do RF 47 299,42 Kč. Celková výše rozdělovaného HV byla ale dodržena. Jak prosím postupovat? Děkuji za odpověď.

  Souhlasím s Vámi, že striktně vzato se jedná o porušení rozpočtové kázně - §28 odst. 10 písm. b). Takže pokud budete  striktně dodržovat zákon č. 250/2000 Sb. tak by asi bylo možné uložit odvod do rozpočtu zřizovatele - asi bych uvažoval o tom, že by to bylo na rozdíl mezi provedeným přídelem do fondu odměn a schváleným přídělem do fondu odměn.

  Navíc také ten jejich příděl překročil hranici umožněnou zákonem 250/2000 Sb. (možná to byl i důvod  že dali nesprávný návrh, ale následně se jim to "správně změnilo").

  Teď jak bych se zachoval "reálně":

  - samozřejmě "vyhubovat"

  - pokud by měli ve fondu odměn prostředky (nebylo vše vyplaceno) - trval bych na tom, že se provede oprava a rozdíl 14 tis. Kč se přeúčtuje z fondu odměn do rezervního fondu. Tím bych to považoval asi i za napravené (sice to nasměrovali do nesprávného fondu, ale nepoužili).

  Horší by bylo, pokud fond odměn použili (vyplatili si prostředky) - potom to skutečně jednoznačně použili nesprávným způsobem a odvod za porušení RK je plně na místě. No a samozřejmě s tím, že další příděly do fondu odměn budou asi hodně omezeny. 

• DPH

  15. 06. 2026

  Dobrý den,
  prosím o zodpovězení dotazu. Jsme základní škola, plátce DPH. Od letošního roku vybíráme poplatky od žáků na školní akce bezhotovostně prostřednictvím školního informačního systému EduPage. Pro zaúčtování plateb používáme účet 378. V účetnictví zaúčtujeme tyto účetní operace interními doklady a na jejich základě i v evidenci DPH. Nyní v rámci ekonomické činnosti objednáváme hromadně žákům sešity a následně jim je prodáváme. Předpis i platby probíhají opět bezhotovostně na poplatkový účet školy. Jako plátci DPH provádíme odpočet i odvod z tržby. Používáme účty 504 a 604. Bude i v tomto případě dostačující interní doklad s výpočtem DPH nebo je nutné si vystavit pro účely odvodu DPH jako škola daňový doklad?
  Děkuji za odpověď.

  Daňový doklad vystavovat nemusíte - viz §28 odst. 1 písm. a) ZDPH - jedná se o zdanitelné plnění uskutečněné pro fyzické osoby nepovinné k dani (nepodnikající fyzické osoby). Takže naprosto postačuje "interní doklad"

• DPH

  11. 06. 2026

  Dobrý den,
  
  nyní v červnu jsme dostali fakturu v režimu PDP za elektroinstalační práce v hodnotě 490 000,- Kč, vystavenou 9.2.2026 a DUZP 2.2.2026. Mám podat dodatečné přiznání a následné KH za únor a nebo mohu fakturu uvést nyní v přiznání a KH za květen dle datumu doručení?
  
  Děkuji Vám za odpověď.

  Podle zákona o DPH - konkrétně ustanovení §104 ZDPH to můžete zahrnout do běžného přiznání (tedy nic nevylučuje ani podání dodatečného daňového přiznáné). Samozřejmě to do Kontrolního hlášení dávate s datem 9. 2. 2026 (DPPD). Přitom pokud byste měli zároveň nárok na plný odpočet DPH, tak Vám FU ani nemá co doněřit (§104 odst. 2). Pokud byste nárok na odpočet DPH neměli, nebo jen v částečné výši, tak jsme v §104 odst. 5. a 6 - tedy potenciálně zde vzniká úrok z prodlení - který by Vám FU musel vyměřit (možná to udělá, možná ne).

  Pokud ale na tuto situaci (kdy nemáte nárok na odpočet, nebo jen částečný nárok) podáte dodatečné daňové přiznání - tedy vznikne z něj nedoplatek - automaticky počítejte s tím, že úrok z prodlení bude u takovéto částky určitě vyměřen.

• technické zhodnocení

  11. 06. 2026

  Na základě veřejnoprávní kontroly bylo zjištěno, že oprava sklepních prostor, kdy vznikla nová učebna dílen je technické zhodnocení. Tato učebna se začala používat 1.9.2024, kontrola v naší organizaci proběhla v 5/2026. Potřebovali bychom poradit, jak zaúčtovat zařazení tohoto technického zhodnocení do majetku na základě protokolu o provedené kontrole ze strany zřizovatele. Pořizovací cena je 460.000,- Kč. A další věc jak se vypořádat s odpisy za přechozí období ? Předem moc děkuji za pomoc.

  Jestli byste to měli opravit úplně správně, tak by byl postup následující:

  a) musíme jednak provést opravu nesprávně zaúčtovaného nákladu. Přitom je to významná částka - více než 260 tis. Kč - proto by to mělo být s využitím účtu 408 - tedy  MD 021/Dal 408. Zároveň mělo dojít k čerpání fondu investic - to bych doúčtoval nyní - tedy MD 416/Dal 401 ve stejné výši.

  b) úplně správně bych také měl opravit odpisy (za roky 2024 a 2025) - dopočítat, o kolik by byly vyšší, pokud by se to TZ správně zařadilo v září 2024 - tyto odpisy by se doúčtovaly jako součást opravy nespávnosti - MD 408/Dal 081 a z této opravy bych také tvořil fond investic - (jsou to stále odpisy) - MD 401/Dal 416. Odpisy za rok 2026 - ty by se již dopočetly jako standardní náklad - MD 551/Dal 081 a MD 401/Dal 416. Řada lidí ale tuto opravu odpisů již neřeší (není to zpravidla tak významné) a zůstane jen u té opravy podle písmene a).

    

• Vizuální identita + orientační systém + navazující služby

  10. 06. 2026

  Jednáme s fi, která má vytvořit návrh-značku. 1. zadá se projekt dle potřeb a připraví se smlouva. 2. Poté se najde vhodný styl pro tvorbu značky, loga a zpracuje se do graf. manuálu, kde se popíše koncept a pravidla zacházení se značkou. Definují se barvy, písmo, tiskoviny. 3. Vznikne seznam aplikací pro naše potřeby-vizitky, plakáty, pozvánky,.. Poté dojde k předání šablon a zaškolení zaměstnanců.
  1. Práce je v zadání rozvržená na etapy, ale ty se průběžně prolínají dle daných potřeb, takže faktura nebude rozepsaná na jednot. položky, ale vyfakturuje se nejspíš 3x tak, aby vyšla celková cena Kč 328.000,-. Přemýšlím správně, že by se celý projekt mohl zaúčtovat jako NM: 041/321 , 013/041 ?
  V návrhu v textu je i zaškolení zaměstnanců-měla by se tato položka z celkové částky projektu vyčíslit zvlášť a zaúčtovat: 518/321 ?
  2. Fondy: S úhradou každé faktury zaúčtuji IF: 416/401 ? Prosím i o potvrzení, jestli je správně účtovat fond při úhradě z banky. Už jsem se několikrát setkala s názorem, že se fondy účtují až při zavádění do majetku.
  3. Odpisy: Nevím, kde k tomuto najít odpisovou dobu. Mohu třeba 5 let? Řeší se u NM i CZ-CPA?
  4. Navazující služby: V průběhu projektu je i možnost další služby:tvorba orientačního systému. Vymyslí se inf. tabule, směrové cedule, piktogramy, otevírací doba. Tato fi vybere výrobce a komunikuje s nimi od objednávky (výběr materiálu, barvy, ceny ...) až do asistence u montáže. Cena se odvíjí od počtu hod. jednotl.akcí, cca do 180.000,- Kč. Výrobu nehradíme. Je už toto možné účtovat jako službu? Faktur může být několik, např. 3-4, jednotlivě dle zadaní návrhu nebo se toto přiřadí k vizuál. ident. jako další investice, tedy vést fakturované položky na 041 až do konečné částky a poté převést na 013?
  5. Licence na písmo: pořizuje se samostatně - cca 15.000,- Kč ... 518/321 ?
  6. Webovky: pokud se někdy rozhodneme toto zapracovat i na web.stránky (nevím nyní cenu), tak to už by také byla služba 518/321?
  Předem děkuji za Vaše postřehy a náměty

  Souhlasil bych s tím, že svým charakterem se bude jednat o dlouhodobý nehmotný majetek - nevolil bych ale účet 013, ale spíše 019 - ostatní dlouhodobý nehmotný majetek  (případně 014 - ocenitelná práva).

  Pokud by šlo zaškolení vyčíslit a vyčlenit - tak skutečně nepatří do pořizovací hodnoty majetku - tedy zaúčtování 518/321 je určitě dobré (pokud by to vyčlenit nešlo, potom zůstaneme u toho, že i toto půjde do ocenění).

  Čerpání  fondu investic - ano - mělo by to být při paltbě jednotlivých faktur (ne při zařazení majetku do užívání).

  Nehmotný majetek skutečně nemáme jak klasifikovat v rámci CZ-CPA. Doba odepisování na 5 let - za mne klidně (režim odepisování by prostřednictvím schvalování odpisového plánu měl schvalovat zřizovatel - tak je to spíše i otázka na něj).

  Další služby - to mi již přijde jako služby přímo související s pořizováním konkrétních věcí - například těch tabulí, směrových cedulí apod. - tedy za mne by to mělo mít stejný osud jako vlastní faktura za výrobu těchto cedulí. Pokud se tedy vyrobí něco, co půjde na 501, potom i toto na 501. Může se ale také vyrobit DDHM .... Určitě bych to již nepřiřazoval k tomu nehmotnému majetku (pokud to bude již práce s konkrétním dodavatelem věcí).

  Licence na písmo - jestli vyloženě licence - potom asi DDNM - tedy 558/321 a 018/078.

  U těch webovek - těžko odhadovat - pokud by to znamenalo fakticky nové webovky, potom samotné pořízenín webových stránek považuji spíše za nehmotný majetek - tedy spolupráce té firmy na jejich tvorbě by byla vedlejším výdajem na nové webovky. Pokud by to byla jen úprava třeba typu písma - potom ta 518 je za mne OK.

   

• Likvidace části vzduchotechniky

  10. 06. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace města v oblasti kultury, neplátci DPH. Součástí budovy kina, kterou máme ve správě, je vzduchotechnika a systém rozvodů, protipožárních klapek atd. Již delší dobu se řeší, že systém je zbytečně velký – stačí menší část rozvodů. Likvidací určité části nepoužívané techniky by vznikl prostor ve strojovně k dalšímu využití a snížily by se náklady na revize. Nebude pořízena nová vzduchotechnika ani se nejedná o opravu stávající. Firma provedla cenovou kalkulaci na odstranění části vzduchotechniky za téměř 64 000 Kč, dále zřejmě bude příjem z prodeje kovošrotu. Vzduchotechnika, co jsem dohledala, byla zařazena zřejmě v roce 2015 jako technické zhodnocení budovy.
  Nejsem si jistá, zda se jedná o neinvestiční náklad a prosím o konzultaci. Přikláním se k tomu, že se jedná spíše o „opravu/údržbu“ stávajícího stavu. Zásah do rozvodů z pohledu celkové hodnoty budovy je minoritní a nic se nepořizuje ani nemodernizuje. Proto bych volila účtování přímo do provozních nákladů na účet 511 nebo 518? Příjem z prodeje kovu potom na účet 649 – ostatní provozní výnosy?
  Děkuji

  Já bych se také přikláněl k tomu, že by se mohlo jednat o neinvestiční náklad - chápu, že je tam ten aspekt možného vzniku většího prostoru. Nicméně stále bych to vnímal jen jako odstranění nějaké nefunkční části bez přímo souvisejícího investičního záměru. Takže klidně účet 518.

  Položkově to nebude asi až tak zásadní, aby bylo nezbytné řešit případné dílčí vyřazení z majetku (ale nic Vám to samozřejmě nezakazuje). Tedy toto bych nechal na Vaší úvaze.

  Příjem z prodeje šrotu - účet 649 - za mne v pořádku. Prosím jen nezapomeňte - jste plátci DPH - byla by to fakturace v režimu přenesené daňové povinnosti (dodávka šrotu).

• Cizí měna - Erasmus

  09. 06. 2026

  Dobrý den,
  Prosím o radu, jak správně účtovat v cizí měně v rámci programu Erasmus.
  Jsme SŠ, v účetnictví používáme pevný kurz (PK) ČNB k prvnímu pracovnímu dni roku.
  Od 6/2026 máme bank.účet v EUR a pokladnu v EUR.
  Již nyní máme v běhu projekt Erasmus 6/2025-8/2026 a pro další školní rok předpokládáme novou grantovou dohodu. Záloha pak bude přijata na účet v EUR.
  
  V grantové dohodě pro projekt Erasmus je definováno:
  Dvojitý měnový přepočet.
  Příjemci grantu, kteří vedou účetní evidenci v jiné měně než v EUR, musí přepočítat náklady vykazované v rámci rozpočtových kategorií stanovených na základě skutečně vynaložených nákladů, zapsané ve svých účetních záznamech, na eura s použitím průměru denních směnných kurzů zveřejněných v řadě C Úředního věstníku EU vypočteného za dané vykazované období. Není-li denní směnný kurz EUR pro danou měnu v Úředním věstníku zveřejněn, použije se pro přepočet průměr měsíčních účetních směnných kurzů zveřejněných a internetových stránkách Komise (InforEuro) vypočtený za dané vykazované období.
  
  Dotaz:
  1) Jaký konkrétně kurz dle grantové dohody mám použít pro přepočet nákladů v CZK na EUR? Průměrný kurz ECB za celé období nevím. Denní kurz ECB či průměrný měsíční kurz ECB + kurzový přepočet po ukončení období?
  2) Přijatou fakturu v cizí měně do účetnictví naúčtuji PK. Pokud obdržím fakturu v PLN – udělám přepočet pevných kurzů PLN/EUR a vynásobím PLN z faktury = hodnota v EUR, na CZK použiju PK. Ano?
  3) Měsíčně účtuji 388/672 – měla bych účtovat v EUR i v CZK + přepočet k 31.12.? Vznikne tak kurzový rozdíl nebo úprava na 388/672?
  4) Náš účetní software nemá nastavenou možnost účtování v cizí měně na všech účtech hlavní knihy, účtujeme v cizí měně pouze závazky, pohledávky, banku a pokladnu, nikoli 388. Mohu tak i nadále účtovat, tzn. 388 a 672 jen v CZK + případný kurzový rozdíl?
  5) Pokud budu účtovat dle výše uvedených příkladů, nebudou se mi rovnat náklady a výnosy zaúčtované v rámci Erasmu v účetnictví. Je to takto v pořádku?
  Děkuji

  K první záležitosti - snad si rozumíme, že se nebavíme o kurzu pro zaúčtování, ale o tom, jak přepočítat náklady vynaložené v CZK nebo například v PLN na EUR (aby se zjistilo, jaký mám bárok v EUR u položek, které jsou nárokovány podle skutečných nákladů). Takže na základě toho počítám nárok v EUR a ten zachycuji do účetnictví 388/672. Teď vy se samozřejmě dostanete do problému, že nebude znát průměr kurzu ECB - ten budete znát až po skončení projektu. Takže nyní bych pro účely stanovení nároku v EUR pro tvorbu dohadných položek jen odhadoval (nějaký průměr Vámi vybraných kurzů ECB) no a po skončení projektu budete schopni vyčíslit nárok přesně - potom by to bylo jen upřesnění dohadné položky. Tedy neřeším to jako kurzov ý přepočet - o tomto neúčtuji - snažím se jen vyčíslit, kolik si myslím, že čerpu EUR.

  K druhé záležitosti - máte fakturu v PLN - podle Vašich pravidel ji účtujete v pevném kurzu (nevím, zda berete kurz platný 1. 1. - tedy 5,744). Tímto to naúčtujete do účetnictví a případně při platbě z EUR účtu vznikne kurzový přepočet (protože se z něj bud eplatit PLN, pokud správně chápu). Zároveň podle bodu 1 zjistíte, kolik je nárok v EUR (přepočet tím aktuálním odhadem průměru kurzu ECB) - to si spočtete a zjistíte odhad EUR částky a zase pevným kurzem CZK/EUR zaúčtujete 388/672 (respektive to je již bod 3).

  Třetí záležitost - určitě si potřebuji evidovat, kolik je nárok v EUR. Pokud software toto neumí - OK - budete to muset dělat ručně. Přepočet na konci roku. Prvotně tady upozorním - pokud bych účtoval v systému "po novu" - potom až do výše zálohy by se účtovalo ve stejném kurzu, jako byla přijaza záloha. V režimu "po staru" by tady byl skutečně přepočet - přitom nikde není napsáno, zda je to korekce 672 nebo 563/663. Já bych se přiklánel k tomu, že je to korekce 672, neboť jsem také měl právo neúčtovat dohadné položky průběžně - ale až na konci roku a tam bych logicky účtoval 388/672 kurzem k 31. 12. - takže abych srovnal tyto dva postupy, jeví se mi logičtější v tomto případě případný kurzový přepočet považovat za upřesnění dohadné položky (a tím i 672).

  Čtyřka - asi jsem odpověděl výše - budete si ten nárok v EUR vést mimoúčetně a doúčtovávat případně rozdíl na konci roku - to je podle mne OK

  Pětka - ano - je to v pořádku - skutečně to bude vznikat - mimo jiné právě v důsledku jiného přepočtu CZK (či jiných měn) na nárok v EUR než je účetní postup pro ocenění cizí měny (kurz ČNB).

   

• Darovací smlouva na věcný dar

  09. 06. 2026

  Dobrý den,
  z projektu MAP u naší místně příslušné MASky jsme dostali darem pedagogickou diagnostiku pro předškolní vzdělávání.
  Forma: darovací smlouva
  Cena: 11 475 Kč
  Jsme mateřinka zřízená městem, městu jsme oznámili, smlouvu poslali i popis vzdělávací pomůcky, schválí v Radě následující.
  Jak budu účtovat o tomto daru. Navýším jmění? Jako u DHM? Nebo do výnosů, pokud se jedná při našich limitech uvedených ve směrnicích o DDHM?
  Účtovali jsme správně o těchto pomůckách jako o DDHM? https://isophi.cz/pedagogicka-diagnostika/
  Mám jich již v majetkové evidenci více zařazených na jiné třídy. Účtovali jsme o nich jako o majetku na základě porady s účetním metodikem naším, něco jsme pořizovali dříve z vlastních zdrojů a něco z ONIV z kraje.
  Děkuji předem

  Klasifikace jako majetek (u Vás 028) mi dává smysl - hmotná věc, předpokládaná využitelnost delší než 1 rok.

  Striktně podle toho, co popisujete, je to věcný DAR od MAS (MAS to asi koupil) - tedy dar od jiné než vybranné účetní jednotky - to by znamenalo zaúčtování:

  MD 028/Dal 088

  MD 558/Dal 649.

  Takto bych to asi zaúčtoval - nikdo Vám to podle mne nemůže vyčítat.

  Jen ve mě hlodá červíček, že tady MAS bude fakticky zprostředkovatelem dotace a zda by nebylo věcně správnější to nepovažovat za výnos na 649, ale o dotaci  - 672 (nicméně to nedělejte - to je jen taková úvaha, když bych se snažil vystihnout věcnou podstatu co se stalo - tím, že ale nebudete asi příjemcem dotace, tak bych tím jen způsobil komplikace).

   

• Použití odepsaného majetku

  09. 06. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřizovaná obcí. Ráda bych se zeptala, zda je možné používat dlouhodobý majetek v době, kdy je již účetně odepsán, i když je stále použitelný? Nebo je třeba tento majetek účetně i fyzicky vyřadit? Vím, že jsme v minulosti prodlužovali dobu odepisování právě z důvodu, aby nedošlo k používání již odepsaného majetku. Nevíme ale, zda je toto opatření (prodlužování odpisů) potřeba, nebo zda můžeme používat i majetek s účetní hodnotou 0 Kč. Předem děkuij za odpověď.

  Vím, že se ohledně tohoto tématu objevují neustálé diskuse ... Snažím se to vysvětlovat například v dokumentu "Odpisování dlouh. majetku pro PO ..." - na webu POúčtuje zveřejněno 27. 9. 2022 - str. 12 a následující.

  Za mne je ten problém s "nenulovou ZC" vytvořený naprosto uměle - co je horšího - vede k tlaku na pomalé odepisování. Čím dále častěji se setkávám se situacemi, kdy je určitý majtek vyřazován (protože dosloužil) a má ZC na úrovni třeba 40 % pořizovací ceny - tedy nadhodnocují se aktiva, podhodnocují náklady (což má negativní vliv do oblasti kalkulací). Problém je jen to znění ČUS 708 (na které v tom výše zmíněném dokumentu upozorňuji na str. 12).

  Takže já bych například na místě vašeho zřizovatele vůbec neměl problém s tím, že máte dlouhodobý majetek s nulovou ZC a dále jej používáte. Nicméně vím, že někomu se to nelíbí a dožaduje se například toho, aby průběžně (respektive ke konci odepisování) docházelo k rozvolňování odpisů   - takže jsme v té variantě, která ekonomicky nedává jakýkoliv smysl. No a někdo do toho jde potom s tím, že rovnou raději nastaví odpisy na hodně let. A nejednou jsme v tom nadhodnocení majetku (tedy přesně to, proti čemu bychom podle účetních principů měli bojovat).

  A jen jak v tom dokumentu zmiňuji - i MF již před hodně lety zveřejnilo to, že při úpravách odpisových plánů mám řešit případně jen významné majetky ...

  Takže můj pohled je takový, že klidně dále používejte majetek s nulovou ZC.

• Majetek

  09. 06. 2026

  Dobrý den, jsme PO a letos vybavujeme nové provozní pracoviště. Pro tento účel jsme si nechali zpracovat architektonický návrh interiérů (kanceláře, recepce, rautová místnost, recepce, odpočinkové zóny a pod.). Odhadujeme, že z 90% se bude jednat o drobný dlouhodobý majetek a 10% bude tvořit dlouhodobý majetek. Jak máme naložit s nákladem na architektonický návrh (projekt, technická dokumentace, cenové poptávky a pod.). Je nutné vše rozpočítávat do DDHM, DHM, jako vedlejší náklady majetku. Děkuji

  Správně bychom to do pořizovací ceny nesměrovat měli - je to vyvolaný náklad spolu s danou investicí. Vím, že je problém v tom rozdělení investice x neinvestice. Pokud máte takovéto podklady, tak za mne je úplně správně podle Vašeho současného odhadu zaúčtovat:

  10 % na 042 (a čerpat fond investic)

  90 % na 558 a dále zaúčtovat MD 028/Dal 088 (tady protože to ještě není pořízený majetek, tak doporučujeme volit zvláštní analytiku 028 pro pořizování DDHM a teprve až budete mít majetek skutečně pořízen, tak to se zařazením do majetku přeúčtovat na tu standardní 028).

  Když by se potom ukázalo, že 042 je třeba 12 %, tak klidně již nepřerozdělovat (držet se původního rozdělení podle doloženého odhadovaného propočtu). Samozřejmě pokud to pořizujete ve stejném roce jako je ta studie, tak lze i následně přepočítat a korigovat 042 a 558 (028).

  Asi tak - samozřejmě v praxi se používají určitá zjednodušení - třeba že tím, že nemusím v době studie znát cenu. za kterou bude pořizováno a odhaduji, že to bude v naprosté většině DDHM, tak celé náklady dát k "dominantnímu" výdaji - tedy pořizování DDHM....

• účtování záloh

  08. 06. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Dovoluji si požádat o popis, jak účtovat následující:
  1) Zaplacení zálohy na vodné, stočné – březen 2026 ve výši 22.450 Kč vč. 12% DPH
  2) Přijetí daňového dokladu k záloze s rozpisem částka bez DPH 20.044,64 Kč, částka DPH 2.405,36. Organizace uplatní při přijetí daňového dokladu odpočet DPH koeficientem ve výši 7%.
  3) Zaplacení zálohy na vodné, stočné – duben 2026 ve výši 22.450 Kč vč. 12% DPH
  4) Přijetí daňového dokladu k záloze s rozpisem částka bez DPH 20.044,64 Kč, částka DPH 2.405,36. Organizace uplatní při přijetí daňového dokladu odpočet DPH koeficientem ve výši 7%.
  5) Zaplacení zálohy na vodné, stočné – květen 2026 ve výši 22.450 Kč vč. 12% DPH
  6) Přijetí daňového dokladu k záloze s rozpisem částka bez DPH 20.044,64 Kč, částka DPH 2.405,36. Organizace uplatní při přijetí daňového dokladu odpočet DPH koeficientem ve výši 7%.
  7) Přijetí faktury s vyúčtováním spotřeby následovně:
  a) Spotřeba celkem bez DPH: 51.030,65
  b) Celkem s DPH: 57.154,33
  c) Celkem DPH: 6.123,68
  d) Zahrnuté zálohy: 67.350,00
  e) Zaokrouhlení: -0,33
  f) Celkem k úhradě: – 10.196,00 Kč
  
  Dovoluji si požádat, jak o všem správně účtovat.
  Děkuji.

  Děkuji za doplnění a upřesnění.

  Možná tedy na úvod k Vaší dodatečné otázce.  Uvádítem že původně jste DPH odčítali až z vyúčtovací faktury - ne z jednotlivých záloh a nyní Vám to finanční úřad rozporuje. A ptáte se, zda je skutečně potřeba odčítat DPH z jednotlivých záloh.

  Celý problém v této oblasti se jmenuje kontrolní hlášení, kdy v případě dokladů nad 10 tis. Kč dochází k párování vazby dodavsatel plnění x příjemce plnění mimo jiné prostřednictvím čísla dokladu a data povinnosti přiznat daň. No a vyúčtovací faktura má jiné číslo a jiný datum. Takže stav je takový, že vy odčítáte z čísla dokladu vyúčtovací faktury vyšší částku, než je daň z vyúčtovací faktury (to, že jste si neodečetli z jiných dokladů informační systém finanční správy nemůže vyhodnotit). Takže od zavedení kontrolního hlášení bych skutečně měl odčítat z jednotlivých záloh. Přitom se jen mění intenzita kontrol tohoto problému (dříve pokud vím se toto ze strany finanční správy moc neřešilo a pouštělo se to, v poslední době ale mohu potvrdit, že začaly více chodit výzvy ke kontrolnímu hlášení, pokud někdo prováděl odečty DPH až z vyúčtovací faktury s tím, že si pod tímto číslem dokladu odečetl i ze záloh).

    

  Teď k zaúčtování - jak jsme si psali - variant je více - bylo by dobré, abyste postupovali jednotným způsobem u všech typů záloh. Nabídnu Vám variantu oddanění záloh směrem "dolů".

  1. platba zálohy              MD 314X (zálohy neoodaněné)/Dal 241                  22 450

  2. daňový doklad na přijatou platbu         MD 314Y (zálohy oddaněné)      20 044,64

                                                                     MD 343                                        2 405,36

                                                                                                  Dal 314x                             22 450

       V přiznání k DPH to dáváte do 3. sloupce - krácený odpočet DPH. Do kontrolního hlášení použijete číslo daňového dokladu podle přijatého daňového dokladu k platbě.

     Asi budete čtvrtletní plátci DPH - tedy neuplatněné DPH z krácení koeficientem zaúčtujete 549/343 (tak jak jste mi psala - to děláte běžně v rámci přiznání - následně si to u Vás přehazujete do 502 - tedy 93 % z 2 405,36 Kč)

  Další dvě zálohy - úplně stejně.

  Vyúčtovací faktura:

     MD 502 (pokud to dáváte celé na 502)      51 030,65 Kč

      MD 343                                                        6 123,68 Kč (krácený odpočet)

      Dal 321                                                                                       57 154,33

      a k tomu zúčtování záloh (někdo účtuje minusem - někdo plusem na Dal - je to jedno):

      MD 321                67 350

      Dal  314Y                                            60 133,92 

       Dal 343                                                7 216,08 (krácený odpočet DPH vstup - ř. 41)                                                   a zaokrouhlení někdo dává na 549  minusem           0,33 Kč (někdo na 649 plusem - že rozděluje výnosové a nákladové ...).

  Nebo-li výsledkem je, že u té vyúčtovací faktury (pod číslem tohoto daňového dokladu) Vám vyjde, že to jde s minusem na ř. 41 přiznání a také s minusem do kontrolního hlášení.        

  Jinak použil jsem zaúčtování, kdy na 321 mám díky vratce zápornou hodnotu na Dal - tedy porušuji princip kompenzace (na 321 mám pohledávku z vyúčtování) - nicméně v průběhu roku toto skutečně nevadí a do pohledávek bych to případně přehazoval až na konci roku. 

   

• DPPO Příspěvkové organizace

  07. 06. 2026

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně účtování DPPO příspěvkové organizace. Z DPPO za rok 2025 vyšla daňová povinnost. Příspěvková organizace bude v období od 1.5.2026 do 1.7.2027 platit částky. Platební kalendář byl vygenerován 1.5.2026. Je správné zaúčtování k 1.5. předpis 591/341, v den úhrady 341/241. Poslední platba pro rok 2027 předpis 1.5.2026 381/341. V roce 2027 591/381 úhrada 341/241. Děkuji za odpověď.

  Případ se rozděluje na dvě části:

  a) daňová povinnost za rok 2025 - měla být zachycena ještě do závěrky roku 2025 - zápisem MD 591/Dal 341 (a platba v roce 2026 by byla 341/241). Pokud se toto nepodařilo a daň se proúčtovává až do roku 2026 - potom 595/341. ....

  b) dále vyšly zálohy - ty budete účtovat MD 341/Dal 241. Na konci roku 2026 se zase vypočte daňová povinnost - zaúčtuje se 591/341 a rozdíl mezi zálohami zaplacenými v roce 2026 (strana MD 341) a vypočtenou daní za 2026 (591/341) bude představovat výslednou daň k úhradě/doplacení.

  No a stejně tak i rok 2027. Tedy určitě  nepoužívat účet 381 - vše se z hlediska Rozvahy odehraje na účtu 341.