Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

16/11 2019 vyřazení DHM

Dobrý den jsme základní škola a v roce 2014 jsme nakoupili do školy PC, tablety, klávesnice, zesilovače WIFI na pokyn zřizovatele jako investici – soubor movitého majetku v hodnotě 175 000. V roce 2019 je soubor plně odepsán. Ze 17 nakoupených tabletů je jich 12 neopravitelných, nefunkčních, zesilovače WIFI už také nejsou používané (to všechno je připraveno k fyzické likvidaci). Ale PC a další tablety dále používáme. Je možné účtovat vyřazení DHM 082/022 ve výši 175 000 a majetek který dále používáme tj. PC, tablety a klávesnice (pořizovací cena za kus se cca 12 tis. Kč) zařadit do DDHM 028/088 ? A ještě bych se chtěla zeptat na účtování dalšího vzdělávání. Ze školení dostáváme dvě faktury. Jedna je za účastnický poplatek a druhá za stravu a ubytování. Mohu účtovat všechno na účet 527 a nebo dopravu a stravu na účet 518? Děkuji za odpověď

Domnívám se, že ten soubor v podmínkách, které popisujete, rozdělit můžete a potom bych účtoval tak, jak popisujete - odúčtovávám celou 022 a do 028 zachycuji PC hodnotu majetku, který si ponecháváte.

Druhá záležitost - když již MF prosadilo tu variantu, že na 527 má jít to, co je uvedeno v §24 odst. 2 písm. j) zákona o dani z příjmů (byť, jak na stránkách v dokumentu k rozporu nákladů vysvětluji, že to u některých položek nejde), tak se u toho školení tím asi budeme snažit řídit. Bod 3 výše uvedeného ustanovení uvádí, že se jedná o výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců. Podle mne, pokud se školením byly spojeny stravování a ubytování, tak to také odpovídá obsahovému vymezení a potom si myslím, že podle MF by to také mělo přijít na 527. Takže za mne nerozdělovat a klidně celé na 527.

14/11 2019 porušení kázně, odvod odpisů

Dobrý den, u naší PO byla provedena VSK, která zjistila porušení rozpočtové kázně, kdy finanční prostředky určené na provozní výdaje byly neoprávněné použity a zřizovatel chce tyto prostředky vrátit zpět do rozpočtu zřizovatele. Dále byla napravena chyba z minulosti kdy bylo stanoveno ZL, že majetek má mít PO ve správě, ale nestalo se tak. Nyní zřizovatel převedl své PO majetek, zvýšil provozní příspěvek o odpisy ale prostředky na odpisy chce zřizovatel vrátit do svého rozpočtu. Poradíte nám prosím jak toto provést? Děkuji

Takže máme dva případy:

a) nařízení odvodu z důvodu neoprávněně použitých provozních prostředků - tedy MD 542/Dal 349 na straně PO ...

b) ta druhá záležitost - standardní režim je takový, že se poskytne příspěvek obsahující odpisy a nařídí se zároveň odvod z fondu investic do rozpočtu zřizovatele.

Co je problém - jak o tom odvodu účtovat. MF prosazuje variantu, že PO účtuje tento odvod MD 572/Dal 349 (tedy jako náklad) a MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401 a u zřizovatele MD 348/Dal 672 a MD 231/Dal 348.

Já s tím nesouhlasím, neboť jsem přesvědčen, že to neodpovídá ekonomické logice dané operace. Zřizovatelé si totiž většinou berou peněžní prostředky z odpisů kvůli tomu, že zajištění financování investiční aktivity leží na jejich straně (případně převážně) - ať již tím, že třeba provedou TZ svěřené nemovitosti nebo tím, že poskytnou účelový investiční příspěvek, který se účtuje rozvahově. Pokud ale budu účtovat za těchto podmínek tak, jak chce MF, tak bude PO vykazovat ztráty, které by měly upozorňovat na to, že PO má nějaký problém v oblasti financí. Nicméně problém zde není - pouze vykazuje odpisy, které ale neprofinancovává (protože profinancování investic zajišťuje zřizovatel). Domnívám se, že správnější je, aby výsledný náklad byl vykázán na straně zřizovatele.

Tedy odvod by se účtoval u PO MD 401/Dal 349 a MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401 a u zřizovatele MD 348/Dal 401, MD 231/Dal 348.

Upozorňuji, že můj návrh účtování neodpovídá tomu, co uvádí v dotazech a odpovědích MF. Jsem totiž přesvědčen, že účtování na straně MF vyjadřuje následující přístup:

- nyní ti vezmu jako zřizovatel naspořené peníze na investice a až budeš skutečně potřebovat zainvestovat, tak ti příspěvková organizace řeknu - "to je tvůj problém, že nemáš dost peněz na investice - ode mne nic nedostaneš". Pokud by to bylo takto, tak postupu dle MF rozumím (ale takto to v praxi nefunguje). 

14/11 2019 Návrh rozpočtu na rok 2020

Dobrý den, mám dotaz ohledně návrhu rozpočtu naší Po na rok 2020. Nyní je zveřejněn platný střednědobý výhled rozpočtu na 2020 -2021 a z tohoto střednědobého výhledu by měla PO vycházet při zpracování svého návrhu rozpočtu na rok 2020. Střednědobý výhled na rok 2020 je schválen v celkové výši 3 198 900 Kč, nyní byl předložen návrh rozpočtu roku 2020 ve výši 3 525 000 Kč. Může zřizovatel schválit rozpočet Po na rok 2020 i když se liší o výhledu o cca 326 tisíc? Návrh střednědobého výhledu na roky 2022-2023 překládá PO také. Děkuji.

Určitě to schvalte - to není sebemenší problém. Okolnosti se za ten rok změnily - tedy nyní se PO snaží předkládat rozpočet co nejblíže předpokládané skutečnosti - je logické, že se bude lišit od údajů ve střednědobém výhledu (stejně jako se liší u obcí údaje v rozpočtovém výhledu a předkládaném rozpočtu...).

Takže podle Vašeho popisu je vše v pořádku.

14/11 2019 neodepsaný majetek

Dobrý den, prosím o Vaši radu. Vyřadili jsme neodepsanou myčku, z důvodu nevyhovujícího stavu . Jak účtovat o zůstatkové ceně a o všem s tím spojeném? Našli jsme kupce, který o ní, i tak, má zájem. Děkuji, srdečně.

Pokud to budete prodávat a peníze si necháte (někde to mají nastaveno tak, že výnos z prodeje si bere zřizovatel ...), tak byste majetek vyřadili v okamžiku prodeje. Účtování by bylo následující:

MD 311/Dal 646 - prodejní cena

MD 553/Dal 082 - zůstatková hodnota a MD 082/Dal 022 - vyřazení v pořizovací hodnotě.

A potom tam je tvorba fondu - paradoxně v prodejní ceně a účtování mají nastaveno následovně (třeba pokud by zůstatková cena byla 30 a on by to odkoupil za 20):

MD 401              30/ Dal 416                 20

                                 Dal 548                 10

Je to dost paradoxní zápis, nicméně je napsán v ČÚS 704 (výsledkem tedy je, že HV z prodeje je nula, protože rozdíl pořizovací ceny a zůstatkové hodnoty se projeví v + nebo - 548).

13/11 2019 Investice- vybavení učeben

Dobrý večer, prosím o radu. Jsme příspěvková organizace , školství, zřízena JMK. Obdrželi jsme investiční dotaci - vybudování polytechnických učeben. Projekt a realizace investice zahrnuje stavební práce, ale i vybavení učeben nábytkem, počítači a drobným materiálem. Jak zaúčtovat majetek do 40.000,00 Kč pořízený z investiční dotace a jak zaúčtovat drobný materiál( např. nůžky).

Toto jsou hrozně smutné otázky a stále se opakují - pokud se to má dát nějak do pořádku, tak jsou dvě možnosti:

VAR 1 - respektujeme, že se jedná o investiční dotaci a potom z toho, co pořizujeme, děláme investici - v tomto soubor majetku, který má v kumulaci hodnotu nad 40 tis. Kč (tedy snažíte se třeba i ty nůžky dát na 022 a označit to jako soubor majetku vybavení učebny A ..... - tedy mít to jako investici a odepisovat to).

VAR 2 - jednotlivé věci do 40-tis. Kč pořizovat jako DDHM na 028, případně dávat rovnou na 501 jako materiál (případně ještě něco vést na podrozvaze na 902) - potom ale potřebuji nějak se dohodnout, že se část dotace, kterou se čerpají tyto položky, změní na neinvestiční (pokud to jen trochu jde).

13/11 2019 přenesená daňová povinnost

Dobrý den, pane inženýre, jsme škola a v rámci projektu bylo zakoupeno 10 ks tabletů v celkové hodnotě 70.700 Kč a 30 ks notebooků v celkové hodnotě 440.339 Kč. Faktura od dodavatele je vystavena včetně DPH. Nemá být u notebooků PDP, v daňovém přiznání na ř.10, odpočet na ř. 43 nebude vykázán? Pokud ano týká se to i tabletů /kompletní dodávka/ nebo lze posoudit samostatně tablety do 100 tis. Kč? Děkuji za odpověď.

Obecně by dodávka notebooků a tabletů spadala do režimu přenesené daňové povinnosti (podle nařízení vlády č. 361/2014). Z hlediska určení částky je zde limit 100 tis. kč a tento limit je vysvětlen v informaci GFŘ následovně:

Pro stanovení celkové částky základu daně při dodání vybraného zboží (limit 100 000
Kč, při jehož překročení se aplikuje režim přenesení daňové povinnosti) může být určující
celková částka základu daně uvedená na daňovém dokladu za zdanitelné plnění, a to v
souhrnu za veškeré dodávané zboží splňující definici vybraného zboží (zboží uvedené
v bodě 1. pod písm. a) až f)).
Pokud nastane situace, kdy bude na jednom daňovém dokladu uvedeno více druhů
vybraného zboží (spadajícího věcně pod více různých písm. a) až f)), budou se základy daně
těchto různých druhů zboží pro určení hodnoty limitu sčítat. Může tak dojít např. k situaci,
kdy při uvedení více než jednoho druhu vybraného zboží na jednom daňovém dokladu bude
režim přenesení daňové povinnosti aplikován při překročení celkové částky základu daně na
všechny druhy vybraného zboží, ačkoli u (jednoho či více) jednotlivých druhů zboží základ
daně samostatně nepřekročí limitní hodnotu. V kontrolním hlášení by jednotlivé druhy zboží
uvedené na jednom daňovém do. kladu měly být deklarovány samostatně (pod samostatným
kódem předmětu plnění), a to v hodnotě základu daně pro jednotlivý druh zboží.

 Takže rozhodující by měl být součet na jednom dokladu. Tedy potud bych s Vámi souhlasil, že je to v režimu PDP.

Nicméně tady narážíme na jednu zásadní záležitost - zda je to pořizováno v souvislosti s vaší ekonomickou činností. A tady pro mne vzniká základní otázka - pokud je to k výuce, která je bezplatná, tak není naplněn základní atribut předmětu DPH - tedy poskytování služeb za úplatu. Tato záležitost se nyní diskutuje, souvisí to i s technikou odpočtů DPH na vstupu (zmiňuji to i na stránkách v dokumentu z 25. 9. 2019) - alternativou by třeba bylo považovat dotace na vzdělávání za úplatu za poskytování služeb (potom by to ekonomická činnost byla). Pokud se ale chováme tak, že dotace není předmětem daně a vzdělání je u vás používáno bezplatně, tak podle mne nesplníme základní charakteristiku předmětu daně (dodání za úplatu) a PDP bych tam nedal, neboť to není k ekonomické činnosti. 

Pokud by se to ale třeba užívalo i ke zpoplatněnému kroužku - třeba programování - potom souhlas - je to k ekonomické činnosti a PDP bych tam dal.

Takže tolik asi nějaké základní vysvětlení - chci tím zrekapitulovat, že pokud je určení nakupovaných tabletů a notebooků  mimo činnosti, z kterých poplyne nějaká úplata z hlediska DPH, potom by tam to PDP být nemělo. V ostatních případech by to na PDP být mělo.

Jinak raději ještě zdůrazňuji - o té pozici škol zajišťujících bezplatnou výuku z pohledu DPH (i ve vztahu k odpočtům daně) se má jednat - MF a GFŘ slíbilo, že k tomu bude zřízena zvláštní skupina a situace se bude řešit.

13/11 2019 Používání služebního vozu k soukromým účelům.

Dobrý den, chceme se zeptat jak máme správně vyúčtovat spotřebu PHM při používání služebního vozidla k soukromým účelům. Zaměstnanec má uzavřenou smlouvu na používání služebního vozu i k soukromým účelům. Do mzdy je započítáno 1% ze vstupní ceny motorového vozidla. Po zaměstnanci požadujeme měsíčně úhradu nákladů za spotřebované pohonné hmoty vypočtenou z celkových nákladů na pohonné hmoty v daném měsíci poměrem počtu soukromých km k celkovému počtu ujetých km. například: faktura za PHM činí Kč 5 579,20 včetně DPH celkem ujeté km 1863 z toho :služebně 1708 km, soukromě 155 km náš výpočet: 5579,20 : 1863 x 155 = 463,45. jelikož jsme plátci DPH nevíme jak postupovat dále. děkujeme za odpověď

Nezdá se mi tam  jedna záležitost. Uvádíte, že máte fakturu na 5 579,20 Kč včetně DPH a že v daném měsíci se ujelo celkem 1863 km. Nicméně stav je takový, že na začátku měsíce pravděpodobně byl jiný stav v nádrži než na konci měsíce  - tak mi nepřijde rozumné vztahovat objem načerpaných hmot v měsíci k ujetým kilometrům.

Za sebe bych spíše vyšel z průměrné spotřeby vozidla podle technického průkazu (varianta průměrné spotřeby zjištěné třeba z delšího sledování provozu vozidla - třeba za rok) a účtoval bych PHM jako:

aktuální cena PHM dle čerpání v daném měsíci * průměrná spotřeba na 100 km/100 * počet najetých km.

Takže když bych si vymyslel, že aktuální cena by byla 32 Kč za litr, průměrmá spotřeba by třeba byla 7 litrů na 100 km, tak by to bylo:

32 * 7/100 * 155 = 347,20 Kč (to by bylo včetně daně - viz níže).

Za mne bych podrobil danou částku DPH (daň bych odváděl - zde bych nechtěl jít do obhajoby, že se jedná o prosté přeúčtování) - tedy bych počítal cenu bez DPH - tedy třeba ne 32, ale 26,45 a na výsledek bych napočítal daň ve výši 21%.

K uplatňování odpočtu - tady nevím, jak to praktikujete - u TS jsem většinou zvyklý, že na vstupu uplatňují odpočet DPH v poměrné výši - pokud ta vozidla souvisí i s touto činností - byť třeba jen režijně (ale nevím, jak máte významnou zdaňovanou činnost ....). Vy zmiňujete, že si PHM neuplatňujete. Samozřejmě určitým minimem by bylo douplatnit si DPH alespoň v té výši, kterou byste tímto způsobem vyúčtovali zaměstnanci.

 

13/11 2019 prodej skript žákům

Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat prodej skript žákům: - původně zakoupených a převedených na sklad - vytvořených vlastní činností a převedených na sklad Jedná se o skripta používaná k běžné výuce žáků. Výnos máme zaúčtovaný v hlavní činnosti, ale nejsem si jista, zda je naší povinností z něj odvést DPH - jsme plátci. Děkuji za odpověď.

Nejprve z hlediska DPH - myslím si, že byste měli obhájit osvobození od DPH podle §57 odst. 2 - jedná se o dodání "zboží" v přímé souvislosti s výukou (celkem by mi bylo jedno, zda to účtujete v hlavní nebo doplňkové činnosti - na klasifikaci pro DPH by toto nemělo vliv).

Účtování - pokud bych skripta nakoupil za účelem prodeje, tak by se striktně vzato mělo jednat o zboží - tedy došlá faktura na MD 131/Dal 321, převod na sklad 132/131 a potom prodej MD 504/Dal 132 a 261/604 (pokud budete účtovat systémem A). Pokud to máte na 112 jako materiál s tím, že nevíte, zda to budete používat pro vlastní aktivity bez prodeje (půjčovat ...) nebo prodávat, tak si můžeme udělat tu alternativu s prodejem materiálu - tedy náklad na 544 a výnos na 644.

U těch skript vlastní činností, pokud jsou k prodeji - tady se bavíme fakticky o tom, že je to váš výrobek - tedy na sklad by se to nabíralo MD 123/Dal 508 a potom prodej MD 261/Dal 601 a výdej ze skladu MD 508/Dal 123. Uvědomuji si, že možná to takto nebudete chtít - že byste to chtěla mít na stejném výnosovém účtu jako ta skripta nakoupená - potom bych (ale s hodně přimhouřenýma očima) účtoval nikoliv změnu stavu na 508, ale aktivaci oběžného majetku - třeba MD 112/Dal 507 a potom již prodej viz výše (ale ta varianta s těmi výrobky je určitě správnější).

12/11 2019 Cestovné

dobrý den, zdvořile žádám o radu,jsme příspěvková organizace a v rámci projektu Šablony II se účastnilo 7 pedagogů školení,ve dnech 4.-5.10.2019. Odjezd se konal v pátek v 6.30 hodin a návrat byl v sobotu v 18.05 hodin. Náklady všech účastníků byly 2100,-- za ubytování a 1 247,-- za oběd 4.10.,Prosím o vypočet stravného v cest. příkazu ,na jednoho pedagoga,děkuji

Já pro Vás nemám úplně jednoznačnou odpověď, protože si sami vyhlašujete hodnotu stravného - vyhláška MPSV pracuje s intervalem - pro rok 2019 jsou následující:

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle §176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a) 82 Kč až 97 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 124 Kč až 150 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 195 Kč až 233 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Takže když chcete, abych to spočítal, tak si musíme říci nějaký předpoklad. Budu třeba uvažovat o tom, že to máte na horní hranici daných sazeb - ale upozorňuji Vás - musíte si to přepočítat podle toho, co máte vyhlášeno:

4. 10. 2019 - doba trvání pracovní cesty je delší než 12 hodin a kratší než 18 hodin - tedy jednalo by se o částku 150 Kč, nicméně byl poskytnut oběd (pokud jsem správně pochopil - zaměstnavatel daný oběd zajišťoval) - tedy 1 jídlo - krácení by mělo být o 35%. - tedy jedná se o 52,50 Kč - stravné by tedy bylo 97,50.

5. 10. 2019 - doba trvání pracovní cesty je nad 18 hodin - tedy 233 Kč.  Podle Vašeho popisu bez poskyntutí stravy. Pokud by ubytování bylo se snídaní, tak by 1 jídlo poskytnuto bylo a krácení by bylo na úrovni 25% (nicméně o tom nehovoříte).

Takže by mi vycházelo stravné 233 + 97,50 Kč = 330,50 Kč Zaokrouhlení je podle §189 odst. 3 v tomto případě nahoru (od 0,50 Kč je to nahoru) - tedy 331 Kč.

 Jinak jen byste ještě měli testovat, zda by nevycházelo výhodněji, pokud byste počítali stravné jakoby za 1 den (tedy bez přerušení půlnocí) - pokud by to vyšlo výhodněji pro zaměstnance, museli byste to použít (§163 odst. 4). Nicméně tady je zřejmé, že rozložení do dvou dní vyjde více - proto jsem použil výpočet, který je uveden výše.

12/11 2019 Stravování zaměstnaců PO

Dobrý den, jsme gymnázium, příspěvková organizace, zřjízena ÚSC. Naši školní jídelnu jsme pronajali cizímu subjektu - základní škole. S pronajímatelem máme uzavřenou smlouvu o pronájmu a smlouvu o stravování. Chtěla bych se zeptat, zda je naší povinnosti v době, kdy školní jídelna nevaří (např. prázdniny) zakoupit pro zaměstnance stravenky.

Já jsem přesvědčen, že nejste povinni v tomto případě zajistit stravenky - i na PO platí obecné ustanovení §236 Zákoníku práce - tedy jste povinni umožnit stravování, nikoliv ho zajistit.

Takže povinnost to není, je to možnost.

11/11 2019 DDHM 028 a změna na DHM 022

Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC, v minulém roce jsme nakoupili nábytek (vybavení jedné kanceláře), byl fakturován jako kusový, jednotlivé položky tedy byly standardně zaúčtovány jako náklad DDHM 558 a dále 028. Nyní po obecním auditu (v letošním roce) trvá kontrolorka na přeúčtování na DHM jako soubor a odpisovaný majetek hrazený ne z provozu, ale z investičního fondu. Částka převyšuje podmínku použití účtu 408 0,3% aktiv netto. Jak zaúčtovat změnu, pokud se musí použít účet 408? 042/408? 088/028? 022/042? 416/401? Bude se pak účtovat o odpisech a jak 408/082? Když už minulém roce v nákladech je vlastně celá částka? Děkuji.

Vůbec se mi to nelíbí - podle mne nemůžu zpětně trvat na tom, že se měl vytvořit soubor majetku. Tvorba souboru majetku je vaše právo, nikoliv povinnost (respektive základní řešení je vést věci samostatně a teprve z rozhodnutí účetní jednotky se v některých případech vytváří soubor).

K čemu bych vás mohl "nutit" je, pokud byste jednu věc v právním slova smyslu rozdělili na několik věcí a zaúčtovali na 028, byť se mělo jednat o věc jednu (třeba mne napadá u skříně, že bych účtoval odděleně dveře, zámek ...).

Pokud by to byla oprava chyby třeba v tom druhém slova smyslu, tak by oprava byla skutečně:

MD 042/Dal 408, čerpání fondu investic - MD 416/Dal 401, odúčtování 088/028, zařazení do majetku. potom by se správně měly ještě dopočítat odpisy - kolik by se odepisovalo již v minulém roce - toto by se mohlo vnímat jako součást celkové opravy - tedy MD 408/Dal 082 a tvorba fondu MD 401/Dal 416 a k tomu ještě odpisy za letošek MD 551/Dal 082 a MD 401/Dal 416.

Ale opakuji - pokud se bavíme o případném souboru věcí, tak považuji požadavek kontroly za neoprávněný. 

11/11 2019 Přefakturace režijních nákladů a obrat DPH

Jsme základní škola a zajištujeme vaření obědů pro žáky MŠ a ZŠ z okolních 3 obcí. Dle Smlouvy o zajištění školního stravování žáků , každý měsíc fakturujeme režijní náklady ( věcné), dle počtu odebraných obědů (porcí) pro žáky násobíme sazbou 6,40 * porce odebrané. Nevím jestli účtuji správně na 602 do hlavní činnosti. Neovlivňuje to obrat pro plátcovství DPH?

Za mne je v pořádku účtování na 602. Co může vyvolávat spory - proč by to mělo být vaší hlavní činností. Je to na rozhodnutí zřizovatele, zda vnímá jako hlavní činnost i to, že zajišťujete stravování pro školská zařízení jiných obcí (třeba já bych k tomu byl velice rezervovaný - respektive bych možná ani netrval na vyčlenění do hospodářské činnosti, protože vím, že by vám to mohlo přinést komplikace, ale jako zřizovatel bych velice pečlivě kontroloval, aby se do kalkulace těchto režijních nákladů dostalo skutečně vše a aby to nebylo tak, že vaše obec na to doplácí).  Nicméně toto je skutečně na vašem zřizovateli.

Školní stravování, byť pro cizí školy, je stále školskou službou a je osvobozeno podle §57 - tedy nejde do obratu pro DPH.

11/11 2019 Nový výdejní systém do školní jídelny

Dobrý den, do školní jídelny byl v minulosti r. 2007 zakoupen elektronický výdej stravy. Byl zařazen jako celek na účet 022 – v tom 2x výdejní terminál, 2x objednávkový terminály. Původní elektronický výdej stravy chceme vyřadit, není zcela odepsán, zůstatková cena cca 10.000,- Kč. Jak účtovat – vyřazení, ZC, fond ?? Všechny staré terminály vyřazeny k 31.10.2019 (vyřazovací protokol) a zlikvidovány 11.11.2019 odvozem do sběrného dvora. Nyní pořízeno zcela nové zařízení výdeje stravy od stejné firmy. Chtěla bych evidovat ne jako celek, tak jak bylo původně, ale dle jednotlivých položek: Na faktuře uvedeno: CENY BEZ DPH Programové vybavení - navýšení ročního paušálu stávající smlouvy 5.000,- Kč 518(381) Asistenční služby S5 – instalace, nastavení, zaškolení 9.900,- Kč ?? Server + asistenční služby k serveru – instalace a nastavení 28.490,- Kč + 9.900,- Kč (022) Win Svr Standard 6.390,- Kč - mám připočítat k PC serveru nebo evidovat samostatně na 018 ?? Výdejní terminál 2x 27.977,- Kč/ks (022) Objednávací terminál 2x 30.232,- Kč/ks (022) Instalace a konfigurace SW 33.800,- Kč bude připočítáno k PC výdejního a objedn. terminálu. Kabeláž 9.490,- Kč bude připočítána k PC výdejního a objedn. terminálu. Prosím o radu jak účtovat Asistenční služby S5, a jestli Win Svr Standard evidovat samostatně na 018, nebo připočítat k PC serveru? Do užívání zařazeno dne 1.11.2019. Odpisování od prosince 2019. Na pořízení jsme obdrželi od zřizovatele investiční účelový příspěvek. Nejsme plátci DPH.

Vyřazení starého je poměrně jednoduchou záležitostí:

MD 551/Dal 082 - zůstatková cena a MD 401/Dal 416 v zůstatkové ceně a dále vyřazení z majetku MD 082/Dal 022.

Nedělat ze zařízení soubor - to je podle mne v pořádku - jen ale budu mít poznámku k tomu "příspěvku zřizovatele".

- programové vybavení - navýšení ročního paušálu - pokud jsme v ročních poplatcích, není to software pro dlouhodobý majetek - tedy účtovalo by se to skutečně jako náklad na 518 s případným časovým rozlišením- to je OK

- s tím souvisí, že jako náklad bych zaúčtoval i ty asistenční služby S5 - je to k instalaci něčeho, co pro účetní předpisy nepovažujeme za software (navíc zaškolení by se stejně neuznávalo jako majetek ...)

- server - souhlas součtu s instalací a dal bych tam i operační systém ovládající server (pokud jsem správně pochopil, je nezbytný pro zajištění fungování serveru) - tedy v součtu by to bylo na 022.

- kabeláž - asi bych souhlasil, že rozpočtu do výdejních a objednávkových terminálů

- jen jsem se zarazil u té Instalace a konfigurace software - pokud je to celkové nastavení toho software (předpokládám S5 od VIS Plzeň pro Vaši organizaci), tak si myslím, že to nemá jít do ceny zařízení, ale skončíme v nákladu - protože ten systém je v režimu placení ročního poplatku. Ale možná jsem to chybně pochopil. Nicméně pokud by toto byl náklad, tak by nám asi ta zařízení spadla na 028.

Mám ale problém s tím účelovým investičním příspěvkem - to by byl režim, kdy účelový příspěvek na investice by se použil na provoz - pokud by to jen trochu šlo a skutečně byste část účtovali jako provozní náklady (přičemž u některých položek ani jinak nemůžete - třeba ten roční poplatek ...), tak by se ten příspěvek měl změnit - rozdělit na část investiční a část neinvestiční - to je potřeba s ním projednat a zkusit zajistit změnu (aby to u vás šlo na 672, u zřizovatele na 572 ...).

8/11 2019 Investiční dotace a investiční fond

Vážený pane Nejezchlebe, prosím Vás o radu v následujícím. Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Obdrželi jsme od kraje dotaci (investičního charakteru) ve výši 40. 000,- Kč na “Dovybavení expozic bezpečnostním kamerovým systémem” v našem Městském muzeu. Celková investice stála konečných 63. 000,- Kč. Od kraje jsme obdrželi zálohu 28.000,- Kč a po vyúčtování zbylých 12.000,- Kč. Účtovala jsem v okamžiku přijetí zálohy 241 x 374 a 401 x 416 ve výši zálohy 28.000,- Kč. 042 x 321 a 321 x 241 po obdržení faktury ve výši 63.000,- Kč. 022 x 042 zařazení majetku 63.000,- Kč 348 x 403 částku 40.000,- Kč. 241 x 348 v okamžiku vyúčtování jsme obdrželi zbývající částku 12.000,- Kč a 401 x 416 (12.000,- Kč) 374 x 348 nakonec vyúčtování zálohy ve výši 28.000,-Kč. Od zřizovatele máme schváleno použít investiční fond na částku 23.000,- Kč (naše spoluúčast na celkovém projektu). Bude se účtovat o částce 23. 000,- Kč o použití investičního fondu? A jak to bude s odpisy? Vím, že musím odepisovat 40. 000,- Kč - 403 x 672, ale co zbytek – částka 23. 000,- Kč? Děkuji Vám za odpověď a těším se na Vaše školení v prosinci v ČB.

Když jste hradili došlou fakturu, tak v tomto případě musíte účtovat čerpání fondu investic - MD 416/Dal 401 ve výši 63 000 Kč.

Odpisy - budete provádět klasické odepisování z celé částky (63 tis. kč) - MD 551/Dal 082. K tomu budete zúčtovávat 403 zápisem MD 403/Dal 672 - v alikvotní výši - tedy 40 000/63 000 * odpis a dále budete tvořit fond investic zápisem MD 401/Dal 416 a to ve výši rozdílu mezi 551 a 672 (tedy postupně natvoříte fond z odpisů ve výši 23 tis. Kč).

6/11 2019 prodej nového neodepsaného HIM

V rámci rekonstrukce školní jídelny se pořídili 2 kusy kotle v hodnotě 109.990,45Kč za jeden kus. Financováno celé z prostředků obce (bez transf. podílu). V září nám tyto kotle předala obec jako svěřený majetek. Od 1.10.2019 počítáme odpisy. Nyní se zjistilo, že jeden kotel se vůbec nepoužívá a chtějí jej odprodat. Zřizovatel souhlasí. Nevím, kdy se bude prodávat (chtějí co nejdříve), kolik měsíčních odpisů proběhne, ani v jaké výši se odprodá. Pokud si jej vůbec někdo odkoupí. Je možné tento majetek převést např. v lednu 2020 na účet 036 a ponechat jej na něm, dále neúčtovat odpisy a počkat až se najde kupec? Pokud se nenajde, převést zpět a odpisy opět navést? (Toto jsem napsala asi úplnou blbost?). Nebo musím až do doby prodeje ponechat na 022 a odpisy účtovat. A prosím mohli by jste mi prosím napsat účtování vyřazení a prodej, když není odepsán a v jakých cenách? Při prodeji si ředitel stanoví cenu sám, máme zjednodušený rozsah (nemáme reálnou) a nejsme plátci DPH. Moc si s tím nevím rady. Děkuji moc za odpověď

Já si myslím, že by z celkového pohledu bylo nejoptimálnější, pokud by se se zřizovatelem dohodlo, že se svěření toho jednoho kotle příspěvkové organizaci zruší - vezmou si to zpět k sobě, klidně si to přecení na reálnou hodnotu a potom to odprodají oni. Uvažuji totiž zejména o DPH - předpokládám, že obec koupila a neodečetla si, pokud by se to ale prodávalo nějakému plátci, tak by bylo optimální, aby to prodávala obec s DPH (a na vstupu si daň zase uplatnila). Nicméně pokud si to bude prodávat PO, tak se k odpočtu uplatněném u obce nedostaneme. Pozn. - předpokládám, že zřizovatel je plátce DPH - pokud ne, tak samozřejmě tyto úvahy nejsou relevantní.

Pokud tomu nebudou chtít - tak si myslím, že Vaše myšlenka není špatná - uvažujete tak, že by to byl nevyužívaný majetek určený k prodeji. Potom byste skutečně s oceněním reálnou hodnotou mohli uvažovat - tedy měli byste stanovit předpokládanou prodejní hodnotu - vymyslím si, že to bude například 80 tis. Kč. Potom byste mohli uvažovat tak, že je to okamžitě určeno k prodeji - vůbec to nezačít odepisovat (majetek se nepoužívá) a účtovat:

MD 036 - 80 000                / Dal 022               109 990,45

MD 407 - 29 990,45 

Následně při prodeji - třeba si vymyslím, že se to podaří prodat za 70 tis. Kč:

MD 311/Dal 646            70 000 Kč

MD 553/Dal 036             80 000 Kč

MD 554/Dal 407             29 990,45 Kč

a potřebujeme se ještě vyrovnat s fondem investic - ten se má tvořit z prodejní ceny, ale podle ČÚS 704 musíme nějak zúčtovat jakoby původní ZC (těch 109 990,45 kč - protože jsme neměli žádné oprávky). Tedy by to bylo:

MD 401      109 990,45 Kč/            Dal 416          70 000 Kč

                                                       Dal 548          39 990,45 Kč

Pokud by se prodej nerealizoval a začali byste to používat pro vlastní potřebu - souhlas - odúčtovalo by se to zpět z 036 a 407 a začalo odepisovat.

Ale opakuji - prvotně bych určitě doporučoval zvážit to, co jsem napsal na začátku.