Dotazy

• Obědy ve školní jídelně ZŠ

  25. 09. 2025

  Dobrý den,
  
  dovoluji si Vás požádat o radu týkající se obědů v naší školní jídelně.
  
  Jsme Základní škola Libochovice, zřizovatelem je Město Libochovice.
  Na požádání zřizovatele jsme minulý týden pro jinou příspěvkovou organizaci (Mateřská školka -zřizovatelem je také Město Libochovice)
  uvařili v naší školní jídelně asi 20 obědů, protože personál
  mateřské školy kompletně onemocněl.
  Náš dotaz se týká přeúčtování nákladů na tyto obědy uvařené pro školku.
  Zřizovatel požaduje o přeúčtování pouze nákladů na potraviny.
  Z našeho pohledu se domníváme, že bychom měli přeúčtovat náklady na potraviny a náklady na mzdy (mzdové náklady máme hrazeny ze zdrojů Kraje). Režijní náklady (energie, úklid. prostředky atd.) jsou hrazeny z provozního rozpočtu poskytnutého zřizovatelem, tyto bychom tedy nepřeúčtovali.
  Běžně řešíme doplňkovou činnost pro cizí strávníky s přeúčtováním veškerých souvisejících nákladů , tato situace je pro nás nestandartní.

  To souhlasím, že je to "nestandardní" a za mne tady bude hodně záležet na dohodě, kterou budete mít.

  Tím, že je to přechodná záležitost, tak předpokládám, že stav bude stále takový, že stravujícím subjektem pro žáky MŠ bude školka, stát bude školce stále hradit náklady i na osobní režii kuchařek - zde to bude v režimu, že oni jim stejně vyplácejí náhradu mezd, a u Vás v jídelně na toto dotaci na osobní náklady nedostanete. Snad jsem to vyhodnotil dobře - já se v těch předpisech kolem stravování a financování dost ztrácím.

  Potom by skutečně dávalo logiku, že školce vyfakturujete i osbní režii, protože ji od nich chcete mít zaplacenou (je to jakoby MŠ musela zaplatit třeba kuchaře na záskok). Nicméně já bych se obával, že toto stejně nakonec dofinancuje zřizovatel (od státu/kraje ta MŠ nedostane víc peněz kvůli tomu, že kuchařky byly nemocné) - no a potom by to bylo v tom režimu, že ono je nakonec jedno, u koho by ta osobní režie skončila - fakticky by platilo to, co uvádíte u věcné režie.

  Takže já bych na Vašem místě asi také prvotně navrhl, že vyúčtujete i osobní režii. Pokud by to ale zřizovatel nechtěl, tak bych se moc nedohadoval a klidně bych vyúčtoval jen ty potraviny. 

• Zpracování pasportu budovy

  25. 09. 2025

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená obcí. Na základě provedené kontroly Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Karviná a Stavebního úřadu Karviná musíme vybudovat chráněno únikovou cestu. V plánu investic máme schváleno použitití investičního fondu na výše jmenovanou akci. V rámci této akce bylo zjištěno, že je nutno vypracovat pasportu objektu včetně souhlasného stanoviska hasičů a projekčního rozpočtu na realizaci požadovaných požárně bezpečnostních opatření. Jak mám zaúčtovat vypracování tohoto pasportu objektu včetně souhlasného stanoviska hasičů a projekčního rozpočtu na realizaci požadovaných požárně bezpečnostních opatření ? Je možné jej pokrýt z investičního fondu? Nevíme, zda bude chráněná cesta realizována, jelikož rozpočet je mnohonásobně vyšší než se předpokládalo. Předem děkuji za odpověď.

  Tady se trochu obávám, že bychom fakticky měli řešit dvě věci:

  a) projekční příprava (zpracování rozpočtu ...) na realizaci chráněnné únikové cesty - za mne je toto již investice (042) - projekčně řešíte nějaký problém a cílem má být, aby budova získala nějakou novou vlastnost. Tedy toto bude z fondu investic. Pokud by se v budoucnosti volilo nějaké jiné řešení tohoto problému, tak by toto mohlo být součástí ceny jako variantní řešení. Když by se následně nerealizovalo nic, tak holt tady by byla případně zmařená investice.

  b) zpracování pasportu budovy - no a tady jsme na hraně. My jsme spíše zastánci toho, že pokud se jedná o pouhý popis stávajícího stavu, tak bychom byli spíše v režimu, že nevzniká dlouhodobý majetek a já bych tedy volil v této části náklad - 518 (potom to ale nemohu hradit z fondu investic). Za mne je toto ale taková šedá zóna - pokud budete trvat na tom, že to byla podmínka nutná k realizaci investice, tak byste mne asi přesvědčili, že 042 je akceptovatelná (a tedy i čerpání z fondu investic).

• Nákup v zahraničí

  24. 09. 2025

  Jsme ZŠ a MŠ, PO zřízená obcí.
  1) Je možné nakoupit sešity nebo výtvarné potřeby v zahraničí (Německo, Polsko)? Je to cenově výhodnější. Platit kartou?Jak toto zaúčtovat.
  2) Je možné při školních akcích (výlet) platit kartou v zahraničí (vstupy, jízdné)?
  Děkuji za odpověď

  Za mne není problém ani v jednom případě. Budu předpokládat, že jste neplátci DPH a toto budou případně drobnější (u všech Vámi vyjmenovaných případů by neměl vznikat problém s DPH - že by Vás to třeba donutilo být identifikovnaou osobou).

  Jestli je to výhodnější, to si musíte vyhodnotit sami. Budu předpokládat, že je to karta k účtu organizace. Tedy postup zaúčtování by měl být následující (jedna z variant účtování):

  - zaúčtování nákladu podle dokladu - tedy cizí měna x platný kurz podle toho, co máte vyhlášeno v účetnictví (doporučujeme používat třeba roční pevný kurz) - například MD 501 (518)/Dal 378

  - úhrada z banky (budu předpokláídat z korunového účtu) - MD 378/Dal 241 a doúčtování kurzového rozdílu - podle charakteru 563/378 (případně 378/663)

• Rekonstrukce dětského hřiště

  24. 09. 2025

  Dobrý den,
  obracím se na Vás s dotazem, jak správně zaúčtovat rekonstrukci dětského hřiště u příspěvkové organizace. Původní dětské hřiště je vedeno na kartách majetku dle jednotlivých staveb (tedy herních prvků a zvlášť stavba dopadové plochy). Rekonstrukce již je smluvně domluvena tak, že ještě v letošním roce firma stihne připravit povrch pod novou litou plochou (tedy drenáže, odvodnění a podložní materiál) a zároveň dodá nové herní prvky. V následujícím roce bude fakturována další část, a to přesněji montáž herních prvků a vylití nové dopadové plochy. Aby bylo správně zaúčtováno potřebuji si ujasnit, co vše mohu účtovat do nákladů (spotř. materiál, opravy) a co bude hrazeno z fondu investic. Emailem Vám pošlu k nahlédnutí také obě objednávky s výčtem položek s mými poznámkami.
  Nejasnost mám hlavně v zaúčtování žlabů, lapačů střešních splavenin a betonové dlažby. Tyto části totiž původní dětské hřiště neobsahovalo. Jsou však ale potřeba vzhledem k odvodnění střešních splavenin, aby nezůstávalo množství vody na ploše hřiště. Nejsem si jistá, zda se v tomto případě může jednat pouze o opravu dopadové plochy či zda původní plocha zanikne a pořídí se nová, tedy z FI, vzhledem k novému odvodnění.
  Nové herní prvky by se hradily z fondu investic a do konce roku by zůstaly na účtu 042 až do příštího roku, než se namontují. Pouze u jednoho prvku, přesněji u pružinového houpadla by se dalo uvažovat o opravě, tedy účtování do nákladů, protože se pouze vymění kus za kus. Je to tak možné?
  S tím souvisí také, jak postupovat s původními kartami majetku, který zanikne. Tyto původní stavby totiž nejsou doodepsány a mají zůstatkovou cenu. Ještě uvedu, že prvky se během září již odmontovaly. Jak se postupuje v tomto případě s odpisováním? Mám jej pozastavit? A jak naložit se zůstatkovou cenou?
  Předem moc děkuji

  Děkuji za doplnění - myslím si, že není ani potřeba posílat mi vizualizaci zamýšlenéh stavu pro nějaké další rozhodování. Za mne je celkem jednoznačná situace týkající se klasifikace, zda se jedná o TZ nebo opravy (případně řešení, zda by něco bylo provozním výdajem).

  a) herní prvky jdou komplet pryč a budou nahrazeny novými  - za mne v této části musíme jít do režimu "staré vyřadit a nové zařadit"

  b) dopadová plocha - pokud správně chápu - původní fakticky odstraňujeme (zůstane jen část podložních vrstev, nicméně zasahujeme do nich i kvůli odvodnění) a pořizujeme novou s novými vlastnostmi (litá plocha namísto čtverců navíc s odvodněním). Za mne jednoznačná investice.

  Tak a teď co není úplně jednoznačné:

  - u dopadové plochy - zda budeme pracovat s variantou TZ původní, nebo v režimu vyřazení původn a zařazení nové. Za mne bych doporučoval spíše tu variantu vyřazení původní a zařazení nové, protože pokud to správně chápu, tak z původní fakticky nic nezbývá. No a potom je tady ten druhý problém - zda říci, že ZC původní plochy zahrneme do PC plochy nové. A tady je problém v tom, že někdo v minulosti rozhodl, že se to bude odepisovat 100 let, což je samozřejmě v tomto případě nesmysl - takže ZC je nyní více než 80 % původní hodnoty. Ta logika napočítávání ZC do PC je o tom, že jsme ochotni obětovat funkční stavbu tomu, aby se postavilo něco nového - tedy potom dává logiku ZC dát do PC nové věci. Jenže tady je vysoká ZC (a ta míra oběti) dána něčím úplně jiným a to je naprosto neúměrně dlouhé odepisování. Nevím, jak stará je fotka, kterou jste mi posílala, ale pochopil bych, když bych měl ZC třeba na úrovni 30 - 40 %. Navíc tady je ještě jeden problém - ta původní plocha byla udělána nevyhovujícím způsobem s ohledem na to, že je to u té budovy. Tedy nová inveestice je spíše o tom, že je to potřeba předělat (tedy není to o obětování funkční stavby). Toto jsou věci, které mne vedou k názoru, že bych pro adekvátní zobrazení v účetnictví lépe udělal, když bych ZC původní plochy odepsal do nákladů na 551. Když ji celou dáte do PC, tak bude výsledkem nadhodnocení majetku, což je proti jednomu z nejzákladnějších účetních principů

  - herní prvky - původní byly zařazeny jako stavby (opět s nesmyslně dlouhou dobou odepisování)  - tady se musíte rozhodnout, zda budete pokračovat s tím, že prvky vyhodnocujete jako stavby (je to samozřejmě možné), někdo z toho dělá samostatné movité věci - dává to potom na 022, případně 028 ... (pokud prvek s montáží je do 40 tis. Kč). Jen na to upozorňuji, že pokud byste šli tou variantou samostatné movité věci, tak Vám více položek skončí v provozu. K otázce, zda ZC herních prvků nemá jít do ceny nových (pokud nové vyhodnotím jako stavby) - hodnotil bych to úplně stejně jako u té dopadové plochy a za mne bych doporučil, aby to skončilo mimořádným odpisem a jejich vyřazením.

  K těm drobnostem:

  - plachta na pískoviště - pokud je to vyloženě na míru na toto pískoviště a nejde to použít jinam, tak já bych dal klidně do pískoviště. Varianta, že dáte samostatně a tím na 558 - také možné a vůbec by mi to nevadilo.

  - provozní řád - souhlas na 501

  Pokud se původní prvky odmontovaly již v září a vyhodili se, jste je povinni vyřadit již v září - tedy mimořádný odpis .. Samozřejmě je to hodně velký finanční objem - to si již musíte dořešit ve vztahu zřizovatel x PO.

• Technické zhodnocení na budově zřizovatele

  23. 09. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, mateřská škola. Budovu, ve které sídlíme, máme od zřizovatele v nájmu. V roce 2024 jsme od zřizovatele obdrželi investiční příspěvek ve výši 503.000 Kč na instalaci požárních čidel, tzn. na technické zhodnocení budovy. Akce byla provedena v letošním roce, uhradili jsme zálohu ve výši 200.000 Kč a nyní přišla od dodavatele faktura na 502.843,09 Kč. Prosím o konzultaci postupu účtování: přijetí příspěvku 503.000,- Kč 241/403; 401/416; zálohová faktura 200.000,- Kč 314/321; úhrada faktury 200.000,- Kč 321/241; konečná faktura 502.843,09 Kč 042/321, 200.000,- Kč 321/314, zařazení majetku 502.843,09 Kč 022/042; 416/401. Následně budu odepisovat 551/089, 403/672. Na účtu 403 mám ale na DAL 503.000 Kč a odepisovat budu 502.843,09 Kč. Jak odúčtovat rozdíl 156,91 Kč z účtu 403? Zřizovateli tento zbytek nebudeme vracet, má zůstat ve fondu investic. Děkuji za odpověď.

  Investiční příspěvek zřizovatele není investičním transferem a na účet 403 se vůbec neúčtuje.

  Takže rozhodnutí o přijetí příspěvku - MD 348/Dal 401

  následné inkaso - MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416.

  Zálohová faktura na investici - MD 052/Dal 241 (nicméně pokud si potřebujete pomoci 321 - OK). A zároveň čerpání fondu investic MD 416/Dal 401.

  TZ budovy (a já bych skutečně to co popisujete jako součást budovy vyhodnotil) bych dával na 021. Při platbě došlé faktury - doplatek - čerpání fondu by mělo být ve výši doplatku. Jinak účtování OK (samozřejmě zálohu zúčtovat z 052 - viz výše)

  Odpisy - MD 551/Dal 081. Samozřejmě neřešíte tu 403. A problém by Vám nevzniklam ani z toho rozdílu příspěvku a čerpání - rozdíl Vám zůstane na Dal 416 a posílí tak fond.

• Dohadné položky - nárok v EUR

  23. 09. 2025

  Vážený pane inženýre,
  naše společnost je partnerem projektu TEX-BREIN (cílem projektu je budování kapacit pro inovace textilních ekosystémů v Evropě).
  Náklady projektu od jeho zahájení (11/2024) financujeme návratnou finanční výpomocí od zřizovatele a čtvrtletně účtujeme bude stanoven jako průměrný kurz za monitorovací období (nejpozději 31.10.2026), dle ecb.europa.eu. To znamená, že při účtování dohadné položky tento kurz zatím neznáme. Projektová manažerka si je jistá, že zálohu celou nevyčerpáme a budeme část vracet.
  Na dotaci jsme v únoru a v červnu 2025 obdrželi zálohy v EUR. Zálohy jsem do účetnictví zavedla pevným kurzem ČNB 241/472 a rozdíl mezi kurzem KB a pevným kurzem ČNB 563/472.
  S čím bych potřebovala poradit, jsou ty dohadné položky. V dotazu budu předpokládat výši nákladů 195.325 Kč za období 01-03/2025. Je to tak, že zjistím kurz ecb.europa.eu (EUR 25,083) za toto období a tímto kurzem vypočítám nárok v EUR, 7.787,15 a následně tento nárok přepočtu pevným kurzem ČNB (EUR 24,398) a zaúčtuji 388/672 ve výši 189.990,89 Kč s kurzovou ztrátou 5.334,11 Kč 563/388?
  Navíc nemáme bohužel zaúčtovanou podmíněnou pohledávku na dotaci v EUR. Grant Agreement byl podepsán v listopadu 2024. Můžu situaci napravit dodatečným zaúčtováním 955/999, kdy zjistím částku tak, že vypočítám výši pohledávky po přepočítání kurzem k rozvahovému dni 2024 a tuto částku doúčtuji do roku 2025? Např. pohledávku 50.000 EUR po přepočítání kurzem rozvahového dne 2024 (25,185) doúčtovat v částce 1.259.250 Kč 955/999?
  Za odpověď předem velmi děkuji.

  Takže děkuji za dovysvětlení - beru to tedy tak, že jste se upsala v kurzu u zaúčtování dohadných položek - 388/672 tedy účtujete také pevným ročním kurzem - tedy máte to oceněno stejně jako přijatou zálohu. 

  Samozřejmě je to stále dohadná položka - protože nevíte, jaký bude výsledný kurz pro přepočet Kč na nárok v EUR - tedy budou tam následně po vyúčtování upřesnění dohadných položek - to je jasné.

  Nyní tedy by to mělo být 388/672 ve výši 7 787,15 x 25,175 = 196 041,50 Kč. Tedy výnos na 672 bude nyní vyšší než náklad a je to v pořádku plně v souladu s účetními metodami, protože tento rozdíl bude vznikat z diference průměrného ecb kurzu a pevného kurzu v účetnictví - s tímto rozdílem nic neděláte, je to fat a prostě máte zatím z projektu zisk.

  Pokud se týká podrozvahy - tam bych v tom neviděl problém. prostě nyní doúčtujete MD 955/Dal 999 celkový nárok a protože byste dělali přepočet k 31.12. 2024, kdy byl kurz 25,185 tak souhlas - fakticky doúčtovávám opravu, tak bych vzal kurz, kterým by to bylo v závěrce. Nicméně toto nevidím jako velký problém a když byste použili kurz 2025, tak je to v zásadě jedno.

   

• účet 403

  23. 09. 2025

  Dobrý den, máme velkou chybu v účetnictví a nevím, jakým způsobem tuto závažnou chybu správně opravit....
  
  V roce 2015 jsme obdrželi do zřizovatele investiční dotace ve výši 1.589.540,00 Kč
  
  Dotace byly zaúčtovány:
  348/401
  401/416
  Majetek byl zařazen do odpisování.
  
  Bohužel došlo k závažné chybě. Která se táhne celých 10 let. A to, že tato dotace byla rozpouštěna čtvrtletně do výnosů 403/672 a to až do výše 1.085.528 Kč. Bohužel až nyní jsem přišla na tuto chybu, kdy nám nesouhlasí účet 403 v rozvaze s C1 a C2 v příloze. Bohužel nevím, jak tuto závažnou chybu správně opravit a co vše udělat, aby to bylo v pořádku.
  Asi nestačí tuto chybu opravit přes účet 408/403 v té celkové výši….

  To je skutečně hodně "divoká chyba". Nicméně je to v zádadě tak, jak uvádíte - výnosy minulých let byly nesprávně nadhodnoceny a je to nad limit pro použití účtu 408, tak máte zaúčtovat MD 408/Dal 403 ve výši této chyby (do konce roku 2024), čtvrtletní zápisy v roce 2025 korigujete minusovým zápisem 403/672.

  Nicméně je tam ještě jedna věc - pokud jste fond investic tvořili na rozdíl mezi 551 a rozpuštěnou 403, tak bych správně o tu chybu měl ještě doúčtovat tvorbu fondu investic - tedy MD 401/Dal 416. Jenže teď je otázkou, zda byste měli finanční prostředky na krytí takového fondu. Toto bych navrhoval dořešit mailem (můžete se mi ozvat přímo na mail) a myslím si, že případně nezbude nic jiného, než to probrat i se zřizovatelem (ostatně víte, že doporučuji, aby se potom i 408 řešila při schvalování hospodářského výsledku, tak by to chtělo domluvit se zřizovatelem konkrétní postup).

• Cestovní příkaz - stravné

  22. 09. 2025

  Dobrý den,
  3 zaměstnanci jsou vysláni na dvoudenní pracovní cestu a stravu i ubytování mají, na základě smlouvy zdarma. Ředitel školy však vyslal na tuto cestu ještě 2 další zaměstnance. Ti musí ubytování i stravu hradit.
  1) Je správně, když stravné a ubytování za ně zaplatí zaměstnavatel, protože je vyslal navíc?
  2) Při uplatňování cestovního příkazu vyplňují standardní stravné od kterého je odečtena faktura nebo krácené, protože jim vlastně také bylo poskytnuto bezplatné jídlo, i když ho hradil zaměstnavatel?
  3) Co dělat v případě, když stravné, které si zaměstnanec nárokuje v cestovním příkazu je nižší než stravné na faktuře za tohoto zaměstnance?
  Děkuji

  Děkuji za dovysvětlení - jsme tedy v následující situaci:

  a) u tří zaměstnanců za ubytování a stravu (plná penze) nic nehradí ani zaměstnavatel ani zaměstnanci - nicméně je to fakticky tak, že to zajistil zaměstnavatel

  b) další dva zaměstnance také vyslal zaměstnavatel a on uhradil náklady za ubytování a stravu (mají to ve stejném rozsahu jako zaměstnanci pod písmenem a)

  Nyní tedy můžeme k jednotlivým dotazům:

  1) - ano za mne je to správné - zaměstnanci byli vysláni na pracovní cestu a zaměstnavatel zajistil jejich ubytování a stravu - to je OK

  2) tímto způsobem zaměstnavatel zajistil stravu v nějakém rozsahu - potom podle zákoníku práce vzniká zaměstnancům nárok na krácené stravné (rozhodně neodečítejte od plného stravného nějakou hodnotu jídla, kterou zaměstnavatel zajistil a to ani tehdy, pokud je tato hodnota vyšší než stravné ...)

  3) tím, co jsem uvedl výše to asi vysvětluji - není pro mne důležité, kolik bylo uhrazeno zaměstnavatelem - důležité je, že zaměstnavatel stravování v rámci vyslání zajistil a potom má zaměstnanec nárok na krácené stravné.

  Tedy to, co uvádím v bodech 2 a 3 by mělo platit pro obě skupiny zaměstnanců.

• Možná vratka z EU

  19. 09. 2025

  Dobrý den,
  
  jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec.
  
  Mám na Vás dotaz ohledně možné vratky z EU OP JAK:
  
  Projekt probíhal do 31.8.2025.
  31.8.2025 jsem zaúčtovala poslední čerpání projektu na MD 414 / D 672 s tím, že bylo vyčerpáno vše do nuly.
  Napsala jsem vedoucí projektu, kde prosím o zaslání Oznámení o schválení závěrečné zprávy o realizaci - poté provedu vyúčtování celé částky za projekt a Finanční vypořádání dotací.
  (MD 348 / D 388, MD 472 / D 348).
  
  Dnes mi přišlo od paní vedoucí projektu, že je možné, že se bude vracet částka 5911Kč nebo možná i vyšší. Tj. nevyčerpali jsem aktivitu (jednotky v projektu), ale částku ano.
  
  Teď vůbec nevím, co s tím mám účetně dělat. Srpen jsem ještě neuzavřela.
  
  1/ Mám odečíst částku alespoň 5911Kč z posledního srpnového školení, které na EU proběhlo a dát to do provozu a zároveň dát mínusem MD 414 / D 672, aby mi zbyla částka na rezervním fondu?
  - A co když poté vratka nebude? Už to zpět do srpna nedostanu.
  2/ Mám uzavřít srpen s čerpáním projektu do nuly (tj. i na rezervním fondu), ale jak poté provedu vratku? Může se stát, že vyúčtování projektu budu muset udělat třeba až v r. 2026 (to je jen má úvaha).
  
  Poradíte mi, prosím, jak postupovat?
  
  Předem moc děkuji.

  Ono je to celkem jednoduché - klidně se skutečně mohlo stát, že jste nesplnili nějakou aktivitu a čerpání bude tedy ve skutečnosti nižší než jsou náklady. Obecně není problém, když ten projekt skončí se ztrátou a holt na dofinancování bude použit provoz. Vím, že velká část PO žije v režimu "zdrojového financování" - jenže potom vznikají ty situace, kdy třeba realizuji určitý projekt, on vyjde ziskově (což nyní klidně může) a organizace tam hned přiúčtovávají nějaké náklady, aby to bylo na "nulu" - přitom přirozené by bylo, aby projekt klidně skončil v zisku a ten zisk holt bude použit na jinou ztrátovou činnost. Tady zase naopak - projekt ztrátový a ztráta dofinancována z provozu ....Takto - nechci Vás přesvědčovat, abyste absolutně změnila přístup (vím, že je to v ČR hrozně zažité), ale zkouším to nějak popsat jako nějakou alternativu, abyste se nějak neděsila, že je potřeba honem někam převádět náklady. Pokud ty náklady skutečně byly na daný projekt, klidně bych je tam nechal a řešil výnosovou stránku.

  Tak a teď k tomu zaúčtování výnosů. 

  a) určitě bych neúčtoval od vyúčtování (348/388 a 472/348) do okamžiku než si vyjasníte případnou výši vratky

  b) ještě jednou bych se zeptal vedoucí projektu, do jaké míry je pravděpodobné, že tam bude ta vratka a pokud řekne, že je to dost pravděpodobné a že to bude třeba těch 5,9 tis. Kč, tak bych udělal korekci dohadné položky v této výši - tedy 5 911 zápisem MD 672/Dal 388. Tedy na 388 bych měl nižší částku než na 472. nevracel bych to do rezervního fondu - projekt je ukončen a tady je to skutečně již o případné vratce.

  c) pokud by se situace vyjasnila do konce roku a provedlo se vyúčtování a zjistilo se, že je vratka třeba 6,5 tis. Kč, tak bych ještě zkorigoval 600 Kč zápisem MD 672/Dal 388. No a udělal vyúčtování MD 348/Dal 388 podle té hodnoty na 388 a ve stejné výši MD 472/Dal 348. A vratku potom MD 472/Dal 241.

  d) pokud by to nebylo jasnén ani do závěrky 2025, tak bych na konci roku dotaztoval vedoucí projektu jak to vypadá a podle jejího odhadu zkorigoval dohadnou položku (účet 388) a vyúčtování by bylo ve 2026 s tím, že samozřejmě může vzniknout rozdíl proti odhadu, který by se promítl do korekce 672 v roce 2026. A účtování jako v tom bodě c)

    

• Dotace IROP

  17. 09. 2025

  Dobrý den,
  
  naše škola zrealizovala rekonstrukci jazykové učebny, na kterou čerpáme dotaci IROP. Nárokujeme způsobilé výdaje ve výši 4 mil., dostaneme 95% tedy 3,8 mil. Celkové výdaje jsou cca 6 mil., 2 mil je investiční dotace od zřizovatele. Dotaci z IROPu dostaneme až po realizaci, vyjednali jsme si návratnou finanční výpomoc od zřizovatele ve výši 4 mil. Dotace byla schválena 2024. Finanční prostředky od zřizovatele (2 + 4 mil) jsme obdrželi v srpnu 2025.
  
  Před realizací jsme uhradili studii proveditelnosti 113 tis v roce 2024, dala jsem ji na účet 042, dále v roce 2025 dvě výběrová řízení na dodavatele 44 + 36 tis. a dodatek ke smlouvě kvůli změně projektu 9 tis. Mohu také účtovat na 042?
  
  Samotná realizace proběhla červenec + srpen 2025. Od září je učebna plně využívána.
  
  Realizace projektu proběhla ve 3 krocích (máme 3 faktury):
  
  Stavební práce – jedná se o technické zhodnocení budovy, máme ji ale v nájmu, takže ji neodepisujeme (máme od zřizovatele písemný souhlas s realizací), psal jste ale, že si technické zhodnocení může odepisovat v tomto případě škola, jen bych potřebovala poradit, jak stanovit dobu odepisování. Předpokládám, že zde budu účtovat při pořízení na 042.
  
  AV technika – učebna je vybavena AV technikou v celkové výši 2,3 mil. Předpokládám, že je nutné rozdělit tento majetek na hmotný a nehmotný a dále na investici (nad 40 tis.) a to, co dám přímo do majetku. Jen nevím, jestli dát vše na 042 a pak rozdělit, nebo dát na 042 jen investiční část a zbytek zrovna na 028 a 018?
  
  Nábytek – stejný dotaz – vše v rámci projektu na 042 nebo rovnou na 028? I zde mám ale jednu věc (učitelská katedra) za více než 40 tis, budu ji muset tedy odepisovat?
  
  Můžu mít náklady za studii proveditelnosti, výběrová řízení a dodatek celé na účtu 042 nebo v případě, že bych účtovala přímo na 028 a 018 musím tyto náklady nějak „poměrně“ dělit?
  
  Část dotace, která bude na pořízení hmotného a nehmotného majetku (do 40 tis.), musím dát i do výnosů?
  
  Moc děkuji za pomoc.

  Můj pohled na tuto záležitost je následující:

  Prvotně si musíte vyřešit zdroje financování a jejich rozdělení na investiční a neinvestiční. Například uvádíte, že zřizovatel dává investiční příspěvek 2 mil. Kč - tedy je to něco, co by mělo jít do fondu investic má z toho dojít k pokrytí investičních výdajů. Tedy pokud by se třeba něco vyhodnotilo na 028 jako DDHM, tak nemohu říci, že to budu krýt investičním příspěvkem. V takovém případě by bylo nezbytné domluvit u zřizovatele změnu .(jinak si zahráváte s porušením rozpočtové kázně)... U té dotace z IROP  - tam zase je potřeba zjistit - zda je skutečně striktně investiční. Pokud ano - potřebujeme to udělat celé jako investici. Ale zrovna u těchto dotací dost často funguje to, že se třeba prvotně zažádá jako invesitční s tím, že příjemce dotace má do určitého okamžiku (například do okamžiku vyúčtování ...) rozdělit výdaje na investiční a neinvestiční a podle toho zažádat rozděleně na tyto dvě složky (a potm dostanete část dotace investiční a část neinvestiční). No a samozřejmě je potřeba mít to v nějakém logickém souladu, tak aby Vám investiční na neinvestiční zdroje celkem vyšli - myslím tím zřizovatel a IROP. Pokud by poskytovatelé trvali na tom, že to jsou investiční dotace, museli bychom sklouznout k tvorbě souborů majetku (a byl by potom ještě problém s těmi software ...). A jen máme ještě některé dotace, kdy je tam třeba 7 % na nepřímé náklady, které jsou klasifikovány v rozhodnutí jako neinvestiční, ale u nichž si můžete podle Vašeho rozhodnutí volit, zda jsou na investice či neinvestice  a účtovat tak (aniž byste někomu něco říkali) 

  Takže výše uvedené řešíte jako první - abyste zjistili, jakou v tomto máte volnost.

  Teď k jednotlivým záležitostem, co se přímo ptáte:

  - stavební práce - ano - zákadní režim je takový, že pokud nájemce provede TZ na najatém majetku, vede si toto TZ ve svém účetnictví nájemce a odepisuje jej. Z hlediska účetního nastavení odpisů (i tím, že je budova zřizovatele) - doporučoval bych nastavit režim, kdy doba odepisování tohoto TZ bude shodná s tím, jak se odepisují dané budovy. Tedy pokud zřizovatel odepisuje budovy školy třeba 80 let, odepisoval bych TZ školy ve stejném režimu. Samozřejmě je to o tom, co navrhnete (jak sestavíte návrh odpisového plánu) a co zřizovatel schválí - nicméně já bych svůj prvotní návrh směřoval takto. Účtujete skutečně na 042, po dokončení přeúčtováváte na 021 a toto je beze sporu investice (a měl ybch na to čerpat investiční dotaci)

  -  AV technika - tam již řešíme to, co jsme uvedl výše. Přes 042 řešíte jen ty věci, které skončí následně na 022. Software s pořizovací cenou nad 60 tis. Kč jde přes 041. Vše ostatní - co by skončilo jako DDHM ... - rovnou na 028, 018 (a 558). Samozřejmě pokud by se vytvářely soubory majetku, tak by větší část skončila na 022 (přes 042). Ale to musíte nejprve řešit, co Vám umožní zdroje financování.

  - nábytek - stejná odpověď jako u AV techniky - učitelská katedra určitě jako investice - tedy 042 a potom 022. Zbytek pokud je do 40 tis. Kč - buď rovnou 558 a 028, nebo by se tam musely tvořit soubory (na ně bych šel pokud by již nešlo změnit zdroj financování na "neinvestice" - tedy rozdělit dotaci).

  Společné vedlejší náklady - no a tady začíná nastávat kalamita. Nejsprávnější řešení by bylo rozdělit (třeba poměre cen) je mezi jednotlivé položky a tím pádem, pokud část bude na 021, část na 022, část na 028... - tak to prostě poměrně rozdělit a část by pak byla provozní a část investiční. Pokud se do toho zapletou různé zdroje financování v rozdělrení investice x neinvestice, tak to může být tak složité, že někdy volíme zaklasifikaci podle "dominatnního výdaje" - třeba z 80 % pořizujeme investice, tak to dáme jen do investic - není to tak přesné, ale v rámci zachování duševního zdraví skutečně někdy nejsem schopni udělat více. Jen tady moc nevím, co by případně bylo tím dominantním výdajem (dost by i záleželo, zda tam budete tvořit ty soubory či nikoliv) - třeba já bych měl tendenci v tomto případě to skutečně rozpočítávat, ale vím, že je to komplikace. 

  No a dotace a příspěvek zřizovatele - viz to, co jsme psal výše. Prostě to musí být první, co vyjasňujete. Samozřejmě pokud budu z příspěvku/dotace krýt provozní náklady (DDHM ...), má tento příspěvek/dotace hned skončit jako provozní na 672  -ale potřebuji to nějak řešit s poskytovatelem, někdy třeba změnit rozhodnutí, u toho příspěvku to může skončit změnou při schvalování rozpočtu zřizovatele (to je již o tom, jak máte nastavena pravidla).

• Dotace z kraje

  17. 09. 2025

  Dobrý den, dostali jsme neinvestiční dotaci z kraje na podporu rozvoje IC. Celková částka je 76.000 Kč, ale momentálně nám poslali 1.část dotace - 68.400 Kč a zbývající částka (7.600 Kč) nám bude vyplacena až po vyúčtování dotace. Což bude nejspíš až v roce 2026. A teď nevím, jestli na účet 672 mám zaúčtovat celou částku nebo jen tu část co nám poslali? Pokud jen část, kam zaúčtovat ten zbytek? A ještě není úplně jisté, že nám pošlou celou zbývající část. Záleží jak posoudí způsobilé výdaje. Jelikož peníze přišly na účet zřizovatele, tedy města, musela jsem si nechat schválit navýšení rozpočtu o částku 76.000 Kč a napsat na co budou prostředky použity. Ale nejsem si teď jistá, jestli jsem neměla nechat schválit jen tu částku, která nám přišla. Děkuji.

  Pro Vás je to podle mne dotace s vypořádáním. Takže nyní tuto částku přijímáte jako zálohu MD 241/Dal 374 - tedy nyní 68 400 Kč.

  Na konci roku (nebo pokud budete myslet tak měsíčně či čtvrtletně) proúčtujete MD 388/Dal 672 ve výši, na kterou podle Vás s ohledem na Vámi provedené činnosti či třeba vynaložené náklady vznikl nárok. Určení té hodnoty musí vyjít z toho, čím se bude dokládat nárok na dotaci. Vymyslím si pro příklad, že se budete domnívat, že Vám naběhl nárok na 71 000 Kč - tak zaúčtujete tuto hodnotu.

  Potom třeba v březnu 2026 bude vyúčtování a Váš nárok se upřesní na 70 500 Kč - potom zaúčtujete MD 672/Dal 388 ve výši 500, a dále MD 348/Dal 388 ve výši 70 500 a zúčtujete zálohu MD 374/Dal 348 ve výši 68 400 Kč - tedy na 348 Vám zbude doplatek.

  Berte to jako model - musíte si to napasovat na Vaše podmínky, já třeba nevím, na jaké období je dotace poskytována ....

  A upozorňuji - je to pro město průtoková dotace - oni jsou Vám ji povinni přeposlat. měla by se určitě definovat mimo běžný příspěvek zřizovatele (klidně na jednom papíru, ale zvlášť). Zda tam bude napsáno, že Vám bude přeposlána dotace dle rozhodnutí ve výši ........ Kč a to podle toho, co přijde na účet ... - to je mi jedno. Ale hlavně to nesměšujte s běžným příspěvkem. Toto jsou jiné peníze.

• Nákup židlí ze zahraničí

  17. 09. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená městem. Kupujeme konferenční židle z Polska. Od dodavatele jsme dostali fakturu na celou částku, ale máme ji zaplatit na 2x. Teď zálohu ve výši 60% a v prosinci zbývajících 40%. Jak mám zaúčtovat fakturu? Předpokládám, že DPH zaplatíme my v ČR a na daň. přiznání bude částka na řádcích 3 a 43? Jelikož budou židle používány jak na kulturní akce, tak při konferencích, tak budu účtovat na ekonom. i hlavní činnost. Lze to? Židle budeme dávat do majetku. A s tím souvisí můj další dotaz. Majetek s hodnotou nad 3.000 Kč účtujeme na účet 558 a poté do majetku na 028. Ale zde hodnota jedné židle bude cca 1.000 Kč a majetek v této hodnotě účtujeme většinou na 501 a do majetku na účet 902. Mám udělat stejně nebo díky délce použitelnosti lze i na 558 (028)? Snad jsem to napsala srozumitelně. Děkuji.

  Pro Vás by to mělo být pořízení zboží z jiného členského státu EU - takže skutečně prodaňujete 21 %, v přiznání na ř. 3 a dále na ř. 43 řešíte odpočet. Pokud to budete souběžně používat pro aktivity zdaňované (pronájmy sálu) a osvobozené od DPH (kultura za úplatu), budete krátit odpočet DPH koeficientem - tedy 3 sloupec. Pokud by to bylo pro aktivity zdarma, tak by tam mělo být ještě to překrácení poměrem. V kontrolním hlášení to půjde do A.2.

  Zdaňujete jak zálohu - tedy nyní těch 60 %, tak i zbytek - tedy 40 % při vlastním pořízení židlí.

  Nákladově byste si to měli rozdělit mezi hlavní a doplňkovou činnost - tak jako jiné společné náklady (tady nevím jak to děláte - asi nějakým rozúčtováním společných nákladů na konci roku či čtvrtletí).

  Nevidím překážku, abyste se k těmto židlím chovali stejně jako k jiným podobným nákupům - tedy zálohu zaúčtovat na 314 a potom při vyúčtování zaúčtovat 501/321 a zúčtovat zálohu a dát to na 902. Samozřejmě máte právo si hodnotu, od kdy to budete účtovat na 028, také snížit - nicméně tady pro to nevidíme nyní důvod.

• Oprava zápisu

  16. 09. 2025

  Dobrý den,
  
  jsme PO, zřízená Magistrátem města. Prosím o radu, jak opravit následující.
  
  V roce 2023 bylo vydáno z pokladny 1000 Kč.
  Zápis proveden nebyl (prostě nějakou dobu v pokladně 1000 Kč chybělo).
  Do hodiny se vrátil řidič (z mytí auta na které 1000 Kč, bez dokladu dostal).
  Pokladní zaúčtovala doklad na mytí 511/335 (místo 261). Pokladna tudíž finančně seděla, protože 1000 Kč tam nebylo už před tím, ale vytvořila pohledávku za zaměstnancem. Tomu žádná nevznikla, protože předanými penězi zaplatil mytí auta. A jen dodal doklad.
  Celý loňský rok se na 335 táhla pohledávka, než se zjistilo proč.
  Nyní řeším, jak to správně opravit. Zápis už udělat v letošním roce nemůžu, protože pokladna byla uzavřená a rozjela se v lednu nová a tím bych změnila stav o 1000 Kč. Pohledávka na 335 ale stále visí.
  Snad to vysvětluji srozumitelně, je to zvláštní situace. Cash flow stále sedělo, to jsem si i rozepisovala ručně. Jen potřebuji nějak legálně opravit zápis, který by měl asi být 335/261.
  Děkuji za odpověď.

  Tak teď to spíše nechápu:

  - pokud rozumím - ve 2023 bylo vyplaceno 1000 Kč a nic se nezaúčtovalo - tím se rozhodila pokladna, to je jasné

  - potom se objevil doklad a namísto zaúčtování 518/261, aby se pokladna narovnala se zaúčtovalo MD 511/Dal 335.

  Vy uvádíte, že po tomto zápise pokladna seděla - nicméně podle mne tomu tak nebylo - stále se na 261 nic nezaúčtovalo, takže v pokladně by i po tomto zápise mělo 1 000 Kč chybět proti tomu, co je v účetnictví.

  Jestli tomu tak skutečně je (a je rozdíl pokladna x účetní stav na 261) a máte chybu jak na 261, tak na 335, tak to teď opravíte zápisem MD 335/Dal 261 - tedy přesně to, co uvádíte - a tím srovnáte jak pokladnu, tak i 335 (potom ale není možné, že by před tímto opravným zápisem hodnota pokladny v účetnictví odpovídala skutečnosti).

  Tak nevím, jestli jsem Vám poradil - odhaduji, že je to přesně tak jak píšete - tedy oprava MD 335/Dal 261. Ale trochu to nechápu. Tak pokud by to i potom nějak dělalo problém, musíme to vyřešit nějak jinak.

• FKSP - věcný dar

  16. 09. 2025

  Dobrý den, chtěly bychom se ujistit ohledně myšlenky čerpání věcného daru z FKSP.
  Příspěvková organizace poskytla věcný dar - dioptrické brýle k výročí odchodu do důchodu. Domníváme se, že věcný dar by měl být předmětem daně z příjmů pro zaměstnance včetně odvodů SP a ZP po novele zákona o dani z příjmů.
  Ze strany klienta nám bylo řečeno, že by na daný benefit mělo být pohlíženo "zdravotní benefit" do výše průměrné mzdy jakožto osvobozený příjem pro zaměstnance.
  Nevíme tedy, zda existuje v zákoně o dani z příjmů "statut" věcného daru a jak tedy máme na dané příspěvky z FKSP pohlížet, zda je pro nás podstatné to, že se jedná o "věcný dar" nebo o nějaký typ osvobozeného benefitu dle zákona o dani z příjmů.
  Děkuji za odpověď.

  Obecná možnost osvobození od daně z příjmů u věcných darů byla skutečně od roku 2024 zrušena (limit tam byl do 2 tis. Kč).

  Nicméně nadále samozřejmě platí osvobození podle §6 odst. 9 pís, d):

  d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

  1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,

  2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období,

  Pokud se daným nepeněřžním plněním (tedy například věcným darem) trefím do výčtu zde uvedených, tak je to od daně osvobozeno a nepodléhá to ani odvodům (samozřejmě za předpokladu, že jsme do definovaných finančních limitů - viz vazba na průměrnou mzdu). Takže například brýle by měly být zdravotnickým prostředkem a pokud jsou na lékařský předpis, tak by skutečně jejich darování zaměstnavatelem zaměstnanci v hodnotě do výše průměrné mzdy, by bylo od daně osvobozeno.

   

• účtování finančního daru, spolufinancování projektu a RF

  12. 09. 2025

  Dobrý den, prosím, potřebovala bych poradit, jsme PO, dostaly jsme 400 000,- Kč od ČEZU na zřízení tzv.,,Oranžového hřiště pro děti", zároveň od zřizovatele 265 890,- Kč na spolufinancování tohoto hřiště. Jedná se o herní prvky - pískoviště v částce 482 790,-Kč, zastínění 133 100,- a montáž s dopravou 50 000,-
  
  Jak zaúčtuji? Prosím také radu, jak odepisovat.
  
  Moc děkuji, přeji hezký den

  Tak, jak to popisujete by se dle mého názoru mělo jednat o stavbu (účet 021) - udělal bych to jako "pískoviště se zastíněním" - vše na jednu položku majetku.

  Z toho by vyplývalo, že příspěvek od ČEZ (patrně Nadace ČEZ) by pro Vás mělo být investičním transferem a budete ho směřovat do fondu investic. Nevím, jak přesně to šlo časově - v příkladu, který jsem napsal níže budu předpokládat, že jste nejprve dostali finance a teprve potom jste měli faktury a jejich úhradu.

  - přijaté peníze od Nadace ČEZ (investiční dar)            MD 241/Dal 403

                                                                                         MD 401/Dal 416

  - přijaté peníze od zřizovatele - investiční příspěvek

       a) zaúčtování předpisu                                               MD 348/Dal 401

       b) příjem na účet                                                        MD 241/Dal 348

                                                                                           MD 401/Dal 416

  - došlá faktura - výstavba pískoviště                                MD 042/Dal 321

      úhrada faktury                                                               MD 321/Dal 241

                                                                                             MD 416/Dal 401

  - zařazení do majetku                                                        MD 021/Dal 042

  - odepisování (životnost si musíte nějak určit podle toho, jak máte nastavena pravidla - já budu třeba pracovat modelově s tím, že odpis bude nastaven na 30 let  -tedy měsíční odpis by byl 1850 Kč (pokud jej zaokrouhlím na celé Kč nahoru). Prosím totom ale nastavujete Vy - budete třeba vycházet z toho, jak máte oběcně nastavena pravidla odepisování ....

                             odpis měsíční                                          MD 551/Dal 081              1850

     výpočet transferového podílu - tady je to jendoduché - je to nový majetek - tedy 400 000/665 890 = 0,6007

     tedy měsíční rozpouštím                               0,6007 * 1850 = 1 111,29 - zaúčtuji MD 403/Dal 672

     a tvořím fond investic na rozdíl                           MD 401/Dal 416 = 738,71