Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

27/5 2019 Zúčtování minulých nákladů projektu bez transferu a dohadu

Dobrý den, převzal jsem k 1.1.2019 účetnictví nové organizace, která má v realizaci projekt z Integrovaného operačního programu. V rámci způsobilých výdajů organizace vykazuje v rozpočtu i náklady na studii proveditelnosti a projektovou dokumentaci, které však byly zaúčtovány již v roce 2017 přímo do nákladů bez účelového znaku (fakticky hrazeno z provozního rozpočtu) a nebyl proto proti nim v roce vytvořen transfer a dohadná položka. Fakticky tyto náklady byly profinancovány z obecního rozpočtu. Přidělit danému nákladu nějaké středisko nebo účelový znak není problém, ale lze ten dohad a transfer nějak zúčtovat až v roce 2019? Proto jinak si neumím představit, jak ty náklady z roku 2017 dostat do projektu a do vypořádání.

To, co popisujete, je podle mne o opravě nesprávností minulých let - jediné co k tomu nevím - zda ty položky měly být v nákladech nebo zda to nebyl projekt investiční s tím, že tyto položky se měly zachytit na 042. Zkusím obě varianty (a budu k tomu ještě předpokládat, že to nejsou tak vysoké částky, aby se případně muselo účtovat na účet 408).

var 1 - účtovalo se o provozních nákladech a skutečně to také měly být provozní náklady, jen se neudělala dohadná položka aktivní na dotaci:

- tady skutečně jen doúčtováváte MD 388/Dal 672 nyní v roce 2019 (jinak to opravit nejde) - k tomu případně ještě v nákladech to přeúčtujete pod UZ té dotace

var 2  - účtovalo se o provozních nákladech a měla to být správně investice - to by znamenalo:

a) opravu účtování  MD 042/Dal 518 a MD 416/Dal 401

b) doúčtování dohadné položky nyní MD 388/Dal 403

Nevím, zda jsem odpověděl dostatečně - případně se mi ještě ozvěte.

23/5 2019 Vyhláška 416

Dobrý den, jsme PO, zřízená ministerstvem. Nedávno u nás proběhla kontrola provedená zřizovatelem a jedním z výstupů je, že nad rámec zákona, vyžadujeme u dodavatelských objednávek do 50 tisíc, které se nezveřejňují v registru, potvrzení (tj. podpis, popř.razítko) od dodavatele . Kontroloři nás odkázali na Občanský Zákoník. Výklad kontroly je, že potvrzení naší objednávky nahrazuje plnění dodavatele a následná faktura. Jaký je Váš názor na věc, upravili bychom ve vnitřním předpisu. Pravdou je, že tím, že to máme zatím takto nastavené a jsme velká organizace, narůstá administrativa, protože bez potvrzené objednávky, na což se obvykle docela dlouho čeká, ekonomka zatím nemůže zadat fakturu k proplacení. (samozřejmě veškerý schvalovací proces dle V. 416 popř. Z. 320 proběhl) Děkuji za odpověď.

Jsme názoru, že pro úhradu faktury je rozhodující, zda bylo dodáno objednané plnění - pokud ano, je vystavena faktura a má být zaplacena. Čekat zpětně na potvrzení objednávky je v tomto případě podle nás formální. Požadovat potvrzení objednávky má smysl bezprostředně po jejím odeslání, aby dodavatel sdělil, že ji obdržel a akceptuje. Jsme podobně jako kontrola názoru, že dodáním plnění dodavatel implicitně vyjádřil obdržení a akceptaci objednávky. Lze si asi jen těžko představit, že by organizace šla s dodavatelem do sporu ve věci neprovedené platby s argumentací, že nebylo výslovně potvzeno přijetí objednávky (byť bylo neprodleně dodáno plnění). Je pravda, že objednávky by se potvrzovat měly, pamatuje na to § 1827 NOZ. Podle našeho názoru by ale aplikace tohoto požadavku mohla být přibližně v rovině, že pokud by dodavatel přijetí objednávky neprodleně nepotvrdil (a plnění nedodal), tak by organizace byla oprávněna plnění objednat u jiného dodavatele s tím, že původně oslovenému by velmi pravděpodobně na dodávku zaniklo právo (pokud by se např. po nějaké době ozval; konkrétní situace by se pravděpodobně posuzovala ve vztahu k termínu neprodleně). Podle nás tedy nepotvrzením objednávky dodavatel ohrožuje svoji pozici, ale pokud plnění ihned dodá a organizace nemá důvod objednávat jinde, neviděli bychom tento postup jako důvod k neprovedení platby. Zákon 320 ani vyhláška 416 potvrzování objednávek výslovně nepožadují, takže tímto postupem k jejich porušení nedochází. 

23/5 2019 EET a příspěvková organizace

Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená krajským městem. Mezi naší hlavní činnost patří správa, zajištění provozu a komplexní zajištění služeb pro uživatele sportovních zařízení města - plaveckého stadionu, letní plovárny, sportovní haly a zimního stadionu. V rámci doplňkové činnosti bychom chtěli začít s prodejem drobného zboží (dětské plenky, ručníky, plavky, …) na pokladně plaveckého stadionu. Podle zákona o evidenci tržeb § 12 by naše tržby měly být vyloučeny z evidence tržeb. Dále dle § 12 odst.3 písm. h) jsou z evidence tržeb vyloučeny tržby veřejně prospěšných poplatníků, které plynou z jejich drobné vedlejší podnikatelské činnosti (tvoří příjem nad 175 tis. Kč nebo příjmy činí 5% z celkových příjmů). Nevíme tedy jak na tom naše příspěvková organizace je, zda je vyloučena z evidence či musí vést evidenci, jelikož myslíme, že na příjem nad 175 tis./rok jistě dosáhneme. Děkuji

Je to vyloučeno z EET - tím, že jste příspěvková organizace - takže z tohoto nemusíte mít obavy.

U PO je ve vztahu k EET problém jedině s tržbami vybíranými na účet (případně jménem) jiných osob - tedy ty režimy zastoupení.

22/5 2019 Cestovní náhrady

Dobrý den, velmi prosím o rychlou odpověď, protože zítra ráno již budu cestovní náhrady vyplácet. Předsedkyně maturitní komise má trvalé bydliště v Ostravě- Zábřehu. Naše škola sídlí v centru Ostravy. Pokud jede předsedkyně maturitní komise MHD k nám do školy a použije svoji měsíční jízdenku, tak mi nepředloží k vyúčtování cestovních náhrad papírovou jízdenku z MHD. Je možno hodnotu jízdenky v tomto případě proplatit i když neprokáže výši nákladů na jízdné.

Pokud jde o prokazování, tak bychom měli být v §159 odst. 2 - tedy podle mne se prokazovat nemusí (jen ještě záleží na místu výkonu práce):

(2) Při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá.

Nicméně i kdybychom nebyli schopni použít §159 odst. 2, tak stejně se můžeme ještě dovolávat §185 zákoníku práce - pořád si myslím, že je možné jí to proplatit, aniž by prokázala jízdenku.

21/5 2019 zařízení na otvírání dveří

Dobrý den, budeme kupovat zařízení na otvírání dveří za cca 25 000,- Kč, které bude nainstalováno u vchodu na budově. Mám toto zařízení naúčtovat jako technické zhodnocení budovy nebo můžu použít pokyn D-6 - par. 26 a naúčtovat jako samostatnou movitou věc? Děkuji za odpověď

Můj názor na tato zařízení u škol je, že zabezpečují nutnou funkčnost budov - tedy podle mne bych měl být v technickém zhodnocení nemovitostí (zde tedy podlimitní - do 40-ti tis. kč - tedy účtoval bych na 549).

 

19/5 2019 Zdaňování příspěvku z FKSP na různá cvičení

Dobrý den, mám dotaz, zda lze poskytnout příspěvek z FKSP na různé formy cvičení, například na fitness, pilates, tai-chi, jógu, spinální cvičení apod., a zda firma, zajišťující tato cvičení, musí být pro osvobození od daně z příjmu ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zdravotnickým zařízením, zapsaným v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb? Děkuji za odpověď.

V případě, že se bavíme o cvičení, tak problém nevzniká, protože to je "sportování" - tedy lze přispívat jak z FKSP, tak  jsme i v osvobození v dani z příjmů - je §6 odst. 9 písm. d) bod 3 ( ta otázka zdravotnických zařízení se řeší v odst. 1).

17/5 2019 Zápočet

Dobrý den, prosím o radu v účtování zápočtu. Náš bývalý zaměstnanec falšoval faktury a ředitel s ním sepsal na část dluhu zápočet a to tak, že falešné faktury započetl s náhradou za nevyčerpanou dovolenou a ještě s rozdílem 1 404 Kč. Dohoda o započtení pohledávky je na částku složenou z platu ve výši 4 264 Kč za březen 2019 a náhradu za nevyčerpanou dovolenou v částce 39181 Kč za rok 2018 a 2 449 za rok 2019 celkem tady 45 894 Kč. Tuto částku započetl s falešnými fakturami z roku 2010 ( které jsou v nákladech roku 2010). 1. fa 23 461, 2.fa 19 102, 3.fa 3 331Kč z celkové částky 35 232 Kč. Na účtu 331 je částka 33 828, která souhlasí výplatním lístkem bývalého zaměstnance. Rozdíl je tedy 12066 Kč. Co s tím, jak to zaúčtovat? Děkuji za odpověď !

Děkuji moc za upřesnění - to není moc dobrá situace - fakticky jsme si upřesnili, že dohoda o zápočtu byla udělána na chybnou částku (zejména zaměněna hrubá mzda za čistou ...). Zároveň chápu, že jste rádi, že s daným bývalým pracovníkem bylo vůbec něco podepsáno a na nějakou změnu dohody  (jakkoliv by byla správná a pokud by to náhodou šlo, tak by to byla nejsprávnější cesta - tedy opravit to na správné částky).

K zaúčtování - pokud dohoda zůstane tak, jak uvádíte:

- on v tomto případě výslovně uznal, že u 3 faktur se dopustil podvodu a přihlásil se k tomu. Já si myslím, že za těchto okolností byste měli udělat u těchto 3 faktur předpis pohledávky MD 377/Dal 408 (ne na částku 45 894 Kč, ale na vyšší, neboť ten podvod u třetí faktury uznal také plně - ne omezeně do výše zápočtu). Takže bychom byli na částce 77 795 Kč.

- teď máme udělat zápočet - pokud tedy smlouvu neopravíme, tak na 45 894 Kč, byť na 331 máme částku nižší. Já bych za těchto okolností (pokud nebudu smlouvu rozporovat) udělal asi to, že bych započetl to, co je zůstatek na 331 - tedy jen těch 33 828 Kč a zbytek je podle mne na odpis pohledávky - MD 557/Dal 377 (nedaňový). Samozřejmě může vzniknout diskuse, zda jsme mu tímto vlastně nenavýšili odměnu (s tím, že by byla předmětem pojistného ...) - já bych to ale nedělal - to by byla ohromná komplikace navíc (proto bych asi pracoval s tím odpisem pohledávky).

Ale znovu opakuji - nejsprávnější by bylo dohodu přepsat.

Teď mám ještě jednu poznámku k tomu, co jste mi psala, že jste odsouhlasili jako způsob účtování té celkové škody se zřizovatelem. Já proti tomu v zásadě nic nemám až na tu poslední operaci. Účtovat 408/649 podle případného inkasa škody nedává smysl. Ta 408 se úprávě používá k tomu, aby nedošlo k ovlivnění výnosů běžného období. Takže toto určitě ne. Postupy účetnictvví jsou zatím napsány tak, že 408 zůstává fixní. Pokud by se vám to nelíbilo a se zřizovatelem byste dohodli, že toto nebudete respektovat, tak to udělejte alespoň tak, že o ty vyinkasované peněžní prostředky budete rozvahově zvyšoval výsledek hospodaření k rozdělení (tedy ne do výnosů, ale proúčtovávaly by se přímo 408/431 - třeba podle inkasa za minulý rok a rozdělovalo by se to). Ale opakuji - to jdeme mimo rámec předpisů - jen se to nějak snažím alespoň trochu dobře uchopit z věcného hlediska.

 

15/5 2019 Tvorba Rezervního fondu u PO

Dobrý den, škola dostala v 04/19 na svůj BÚ vrácené zálohy na vodu (měnili dodavatele). Obec (zřizovatel) pracuje s myšlenkou, že má škola tyto vrácené zálohy "převést" do Rezervního fondu. Copak něco takového jde? RF přece tvořím ze zlepšeného HV (až obec schválí převod HV2018 do RF - o tu částku navýším RF). Efekt vrácených záloh z 04/19 se mi projeví zase až v HV za 2019 (při platbě záloh jsem zároveň tvořila dohad a při vratce záloh - dohad snižuji...) Mám pravdu, nebo existuje ještě nějaká jiná cesta (kromě darů) k tvorbě RF ? Moc děkuji za odpověď.

Máte pravdu - toto rozhodně nedávejte do rezervního fondu - toto by mělo projít výsledkem hospodaření.

13/5 2019 zádržné

Budeme zateplovat objekt domova pro seniory. Jsou to 3 panelové domy pro 300 klientů. Samozřejmě bude výběrové řízení a smlouva, ve které chceme dát jako podmínku - zádržné na dobu 5 let a ve výši 20%. Jak se taková záležitost řeší z účetní stránky. Jsme příspěvková organizace zřízená krajským úřadem. Financování bude probíhat od krajského úřadu a od evropské unie. Děkujeme.

Dodavatel v takovém případě musí fakturovat celou částku s tím, že faktury se uhradí pouze z části a zbytek je tedy zachycen jako závazek (asi by bylo nejsprávnější na účtu 459). Pokud se týká čerpání fondu invesic - ten by se měl čerpat až při platbě - tedy budete čerpat (zápis MD 416/Dal 401) těch 80% při platbě faktur v běžném období a zbylých 20% až při úhradě pozastávky (tedy třeba za těch 5 let). Takže v tom není žádný problém - jen tedy musím říci, že pozastávka 20% na dobu 5 let - to je skutečně hodně krutá podmínka (nepamatuji se, kdy jsem v poslední době něco takového viděl).

9/5 2019 Nejsme plátci DPH.

2/ Dobrý den, jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec. Nejsme plátcem DPH. Na Vašich stránkách je mnoho dokumentů k DPH, ale nemohu tam najít, zda se týká nějaké změny, jak školy vypočítávají, zda jsou nebo nejsou plátci DPH. Já dále pokračuji ve sledování částky za prodané obědy zaměstnancům školy, školek, ZUŠ bez příspěvku FKSP za období 12 kalendářních měsíců. Školné, zájmové kroužky, pronájem tělocvičny, poplatek za družinu, obědy pro žáky do částky k DPH nezapočítávám. Je tedy nějaká změna k tomuto? Předem děkuji za informaci.

V tomto případě žádné změny nejsou - stav zůstává setrvalý. Plnění patřící pod §57 se do obratu nezahrnují (viz definice obratu z §4a, podle kterého jsou do obratu z osvobozených plnění jen ty pod §54 až §56a). Takže školné, poplatek za družinu, obědy za žáky, zájmové kroužky pro děti a mládež - to je vše v §57. Pronájem tělocvičny ke sportu (ty "hodinové pronájmy ...") - to je poskytnutí sportoviště - osvobozeno podle §61 d) - tedy opět nejde do obratu.

Takže z Vámi vyjmenovaných plnění jdou skutečně to obratu ty výnosy z obědů zaměstnanců - tak jak uvádíte.

9/5 2019 Jak rozlišit "příspěvek" od "účelového daru"

Dobrý den, účtuji školu. Ta pořádá každoročně den s IZS a získala na tuto akci finanční příspěvek od vedlejší obce (ne od zřizovatele). Nebyla uzavřena žádná smlouva, měli jsme k dispozici jen výdajový pokladní doklad vydaný obcí s textem "Příspěvek na IZS..." a následné potvrzení od téže obce, že dne...předala základní škole Příspěvek na akci IZS....Kč..." Finanční kontrola z KÚ označila tento příspěvek za účelový dar s tím, že škola nabyla do svého vlastnictví majetek v rozporu se zákonem, protože měla před jeho přijetím požádat o písemný souhlas zřizovatele. Můj dotaz je - jak odliším, kdy jsou přijaté peníze od obce, která není zřizovatelem Příspěvkem (který budu účtovat obdobně jako dotaci) a kdy se na ně mám dívat jako na účelový dar. Když sám poskytovatel nazve poskytnutí Příspěvkem... Ještě podotýkám, že obec, která Příspěvek poskytla o něm také neúčtovala jako o poskytnutém daru. Moc děkuji za odpověď.

Toto je jen důsledek obecného nesmyslu povinnosti nechat si schvalovat ty dary. Rozdíl bude skutečně jen formálního charakteru - postupoval bych tak, že pokud poskytovatel s vámi uzavře veřejnoprávní smlouvu na poskytnutí dotace podle §10a zákona 250/2000 Sb., tvrdil bych, že je to dotace a bránil bych se, že to není dar a není nutné nějaké schvalování. Pokud to bude poskytnuto na základě jiného aktu (třeba ani nebude uzavřena písemná smlouva), tak bychom to asi z povahy platby měli považovat za dar a případně si to nechat schválit.

Toto je podle mne jediná možnost, jak nalézt nějakou alespoń trochu uchopitelnou hranici (v tomto nesmyslném boji o to, co má zřizovatel schvalovat).

7/5 2019 Poskytnuté občerstvení při kurzech osvobozených od DPH

Dobrý den, naše škola poskytuje v rámci doplňkové činnosti akreditované kurzy, které jsou v osvobozeném režimu od DPH ( jsme plátci DPH). Prosíme o radu, jak správně postupovat při účtování nákladů za občerstvení pro účastníky těchto kurzů. Naším dotazem je, za jakých podmínek jsou tyto výdaje nákladem z hlediska daně z příjmu a zda poskytnutí tohoto občerstvení nenaruší režim osvobození od DPH.

Děkuji moc za doplnění - jedná se tedy o drobné občerstvení pro účastníky (káva, voda, bageta). Za těchto okolností jsem přesvědčen o následujícím:

a) toto občerstvení nemůže zvrátit osvobození od DPH - hlavním plněním je tady jednoznačně akreditované školení (nikoliv to, že se "jdou najíst")

b) dané náklady nepovažuji za reprezentaci - je to občerstvení naprosto obvyklé a nutné v rámci pořádaného školení - za mne klasický náklad na účet 501 a daňově účinný proti výnosům ze školení.

3/5 2019 FKSP - čerpání na vzdělávání - autoškola

Dobrý den, jsme PO zřízená krajem a rádi bychom z FKSP přispěli zaměstnankyni na kurz autoškoly. Řidičský průkaz není podmínkou pracovního zařazení, jde o její osobní rozhodnutí. Nejsem si ale jistá, zda lze kurz autoškoly považovat za vzdělávací kurz ve smyslu § 9, odst. c) vyhlášky o FKSP. Za odpověď děkuji.

Jsem přesvědčen, že to možné je. Zkoušel jsem se dívat do důvodové zprávy - ta to ale nijak nepopisovala. Důležité je, že to není kurz nutný pro výkon práce ...

3/5 2019 Příkazce operace

Dobrý den, našla jsem si, že jste na podobné téma odpovídal dotazem 23/10 2015. Ale potřebuji si ověřit doplnění. Máme stanovené příkazce operace - vedoucí pracovníky v souladu (Z. 320/2001 a V.416/2004), ale v době své nepřítomnosti pověří touto funkcí své zástupce, kteří, ale mimo dobu, kdy zastupují vedoucího, sami vedoucími nejsou. Ošetřili bychom vnitřním předpisem. Ale nejsem si jistá, zda to uvedený Zákon 320/2001 a Vyhláška 416/2004 umožňují. Co Vy na to?

Problematiku zastupování zaměstnanců zákon samozřejmě neřeší, to je vnitřní věc a my v tom problém nebo rozpor se zákonem nevidíme, podle nás je váš postup v pořádku. 

3/5 2019 Předmět DPH, veřejná správa

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem, která je plátcem DPH. Podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, byly vyčísleny žadateli náklady za pořízení kopií a také náklady za rozsáhlé vyhledávání informací. Prosíme Vás o názor, zda tato částka bude považována za úplatu, která není předmětem daně, neboť se jedná o výkon v oblasti veřejné správy (§ 5 odst. 4 zákona o DPH č. 235/2004 Sb.), nebo je to běžné poskytnutí služby v základní sazbě DPH.

Mám spíše názor, že by toto mělo být v režimu výkonu veřejné správy - zvláštní zákon definuje povinnost poskytnout takovéto informace s právem náhrady nákladů. Nicméně byl bych raději, když byste jako PO byli vyjmenováni výslovně mezi subjekty vykonávající veřejnou správu (teď na podzim se na jednání s GFŘ a MF probíralo, že by se výslovně uvedlo, že PO jsou v pozici subjektů, které také vykonávají veřejnou správu - současný zákon to neobsahuje a může to vyvolávat spory). 

Takže shrnu - dal bych to mimo režim DPH, ale nemám v tom jistotu 100% (spíše to beru jen tak na 90%).