PO účtuje - Účetnictví příspěvkových organizací

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Technické zhodnocení budovy
    22. 02. 2024

    Dobrý den, ve škole chce letos ředitel udělat obložení ve třídě, aby se předcházelo poškození zdi. Předpokládám, že to bude technické zhodnocení - v jedné třídě je hodnota do 40 tisíc. Zároveň bude letos chtít realizovat zabezpečovací systém - žáci by měli mít přístup do budovy na čipy. To by mělo být taky technické zhodnocení. Posuzuje se jednotlivé technické zhodnocení samostatně nebo se sčítá dohromady?

    Pokud vyjdu z toho, jak k tomu přistupuje MFČR, tak by se u příspěvkové organizace mělo jednat o dvě nezávislá TZ - není zde dle všeho jakákoliv věcná souvislost obou akcí ... Takže ve výsledku by se obě TZ zaúčtovala jako provozní náklad (účet 549). Z pohledu daně z příjmů se to ale sčítá - nicméně hranice v zákoně o dani z příjmů je na úrovni 80 tis. kč - tedy pokud zůstane pouze u těchto dvou "podlimitních TZ", tak i pro daň z příjmů se může jednat o náklad.

  • Daňový doklad k záloze
    21. 02. 2024

    Dobrý den, prosím Vás o radu pro příspěvkovou organizaci. Dodavatel energií přestal měsíčně vyúčtovávat zálohy, vyúčtování bude jednou za kalendářní rok. Zálohy organizace platí měsíčně. Dodavatel k nim začal posílat daňový doklad o přijaté platbě. U PO, která je plátcem DPH, byl ze strany organizace daňový doklad vyžadován kvůli DPH. Jak je to u neplátců DPH, bude se o daňovém dokladu k přijaté platbě účtovat? Děkuji.

    Neplátce nemá důvod účtovat o daňovém dokladu o přijaté platbě. V účetnictví již má zachycenou zálohu na účtu 314, tím, že DPH neřeší, nevzniká tady pro něj jakýkoliv účetní případ.

  • Vodovodní baterie
    21. 02. 2024

    Pěkný den, prosím o radu jak zaúčtovat výměnu vodovodních baterií. Pan školní vodovodní baterie nakoupí a v rámci své pracovní doby baterie vymění. Některé jsou ze zdi a některé jsou zamontovány přímo na umyvadle. Cena jedné je cca 1200,-- Kč. Děkuji.

    Pokud chápu správně, jedná se o pořízení materiálu na opravy. Tedy nákup baterií asi půjde na 501 (pokud máte nějakou analytiku pro materiál na opravy a údržbu, tak to dáte na ni).

  • Majetek ve VČ
    21. 02. 2024

    Dobrý den, prosím o radu, zda je možné zakoupit majetek z investičního fondu, který bude využíván pouze ve vedlejší činnosti. Jsme příspěvková organizace a chtěli bychom koupit vozidlo, které bude používáno pouze pro ekonomickou činnost (bude rozvážet zákazníkům obědy) a bude hrazeno z inv. fondu. Slyšeli jsme názory, že investiční fond lze využívat pouze pro hlavní činnost, tak pokud to tak je, kde je to uvedeno, který předpis nebo vyhláška to zakazuje. Děkujeme

    Ono ani nic jiného nezbývá, než to zakoupit z fondu investic.

    Pokud připustíme, že investice musím financovat u PO z fondu investic, tak je to jedinná cesta, jak dlouhodobý majetek nad 40 tis. Kč  pořídit. Zákon č. 250/2000 Sb. to v §31 odst. 2 nijak neomezuje - neuvádí, že by se fond investic nesměl používat pro pořizování majetku k doplňkové činnosti.

  • Pevný roční kurz ČNB
    20. 02. 2024

    Dobrý den, chtěla jsem se ujistit, jestli správně chápu pevný roční kurz ČNB pro EUR. V roce 2023 byl kurz 24,115 Kč, byl to kurz k 1.1.2023. Pro letošek je kurz k 1.1.2024 24,725 Kč, je to tedy pro letošní rok pevný roční kurz ČNB, chápu to prosím správně? Mockrát děkuji za odpověď.

    Ano chápete to správně - tento kurz máte právo používat jako roční pevný kurz pro rok 2024.

  • výroční zpráva
    20. 02. 2024

    Dobrý den, jsme p.o. Města nezapsaná v OR. Platí pro nás, že jsme povinným subjektem ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a týká se nás povinnost zveřejnit výroční zprávu ? A co je výroční zprávou myšleno, případně co dalšího musíme zveřejnit ? Děkuji

    Ano - dle mého názoru se Vás zákon č. 106/119 Sb. týká a máte tedy povinnost i zveřejnění výroční zprávy podle tohoto zákona. Když jsem hledal rozbor, že se tento zákon vztahuje i na PO, tak pro mne srozumitelný zdroj jsem našel na následujícím odkazu:

    https://frankbold.org/poradna/pravo-na-informace/pravo-na-informace/proces-ziskani-a-poskytnuti-informace/rada/kdo-ma-povinnost-poskytovat-informace

    Z rozboru vyplývá, že PO zřízená USC je veřenou institucí ve smyslu §2 odst. 1 Zákona 106/199 Sb.

    Výroční zprávou pro tyto účely je myšleno to, co je uvedeno v §18 Zákona. Existují i nějaké vzory vyplnění - například Ministerstvo vnitra vydalo "Manuál pro obce k zákonu o svobodném přístupu k informacím" - když to takto dáte do internetového prohlížeče - najdete jej. Plus samozřejmě řada PO to má zveřejněno na webu ...

    Raději ještě podotýkám - ještě máme výroční zprávu podle zákona o účetnictví - to je ale něco úplně jiného a tu nejste povinni zpracovávat. Jinak z hlediska povinnosti na zveřejnění - tím, že nejste zapsaní v OR, tak závěrku nezveřejňujete.

    Takže co mne napadá z hlediska zveřejňování:

    - povinnosti vyplývají z registru smluv.

    - rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu.

    Asi by se našlo i něco dalšího - ale teď mne to nenapadá.

  • Fond odměn
    20. 02. 2024

    Dobrý den pane inženýre, Opravdu platí, že už za rok 2023 je příděl ze zlepšeného HV do fondu odměn jen 20%? Zákon 349/2023 má účinnost až od 1.1.2024. Měla jsem za to, že se tudíž vztahuje až na rozdělení HV za rok 2024. Děkuji za odpověď

    Rozhodování o rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2023 bude probíhat až v roce 2024 - tedy po nabytí účinnosti novely. A tím, že novela neměla přechodná ustanovení pro tento případ, musím aplikovat již nová pravidla (aby platila pro rozdělování vsýledku hospodaření za rok 2023 původní pravidla, muselo by to výslovně stanovit přechodné ustanovení).

  • Oprava nebo technické zhodnocení
    19. 02. 2024

    Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí. Byl zjištěn špatný stav venkovní kanalizace a bude tedy probíhat její oprava. V rámci opravy venkovní kanalizace je plánována výměna kanalizačního potrubí ve všech trasách kanalizace mezi revizními šachtami. Nejdříve budou provedeny nezbytné výkopové, bourací a zemní práce, dále pak demontáž stávajícího kanalizačního potrubí. Následně bude realizována montáž nového kanalizačního potrubí ve všech dotčených trasách kanalizace vč. opravy vstupů do jednotlivých revizních šachet. V poslední fázi realizace bude provedena výměna betonových odvodných žlabů podél vedení kanalizace mezi revizními šachtami a vysprávka všech revizních šachet. Celá akce vychází kolem 900 tis. Jedná se o opravu nebo o technické zhodnocení? Předem děkuji za odpověď.

    Pokud toto budete řešit s někým, kdo běžně řeši problematiku kanalizací (a vodovodů), tak se podle mne na 90 % přikloní k opravě (výměna potrubí ve stávající trase bez změny průměrů ...) - je to tradiční pohled, který se běžně aplikuje.

    Nicméně já s ním mám jeden problém - jde o úvahu, zda z toho původního majetku vlastně zbylo a zda to není náhrada jednoho majetku (který bych měl vyřadit) novým majetkem (který nově zařazuji). Nevím, co z původního majetku zbylo (také zda máte venkoví kanalizaci vedenu jako majetkovou položku) - pokud by ale z toho původního prakticky nic nezbylo, tak já bych považoval za správnější režim - vyřadit staré a jako investici zařadit to nové.

  • Pojistné náhrady
    19. 02. 2024

    Dobrý den, obracím se na Vás se žádostí o Vaše vyjádření k problematice vyplácení náhrad pojistných událostí. Na základě výběrového řízení byla uzavřena pojistná smlouva, která zastřešuje pojištění majetku a odpovědnosti Ústeckého kraje a jím zřízených příspěvkových organizací. V pojistné smlouvě je zahrnut veškerý majetek a odpovědnost Ústeckého kraje, dále veškerý nemovitý majetek, který mají na základě zřizovací listiny svěřený příspěvkové organizace, movitý majetek příspěvkových organizací a to jak jejich vlastní, tak svěřený a cizí majetek a odpovědnost. S ohledem na zdlouhavost a administrativní náročnost při likvidaci pojistných událostí, kdy náhrady škod na svěřeném nemovitém majetku byly připisovány na účet Ústeckého kraje, příspěvkové organizace musely žádat svůj svodný odbor o uvolnění finančních prostředků, poté záležitost projednávala finanční komise a následně schvalovala Rada Ústeckého kraje, byl postup zjednodušen. Pojistné plnění za škodné události na nemovitém majetku Ústeckého kraje, který byl příspěvkové organizaci svěřen k hospodaření, byl se souhlasem svodného odboru poukázáno přímo na účet příspěvkové organizace. Bylo tak učiněno na základě dobrých zkušeností v období likvidace škod při povodních a také s ohledem na zřizovací listinu, ve které zřizovatel předal v souladu s článkem XI. odst. 1 zřizovací listiny příspěvkové organizaci majetek k hospodaření (svěřený majetek). Tento majetek je v odst. 2 rozdělen na nemovitý a movitý Zároveň článek XII odst. 13 a) zřizovací listiny opravňuje ředitele příspěvkové organizace rozhodovat o nákupu věcí a služeb do částky 1 000 000,- Kč bez DPH. V odst. 14 b) ukládá zřizovací listina povinnost chránit majetek před poškozením a v odst. 14 f) zajistit včasnou a řádnou údržbu a opravy majetku. Odst. 18. stanoví, že za ochranu majetku odpovídá ředitel a zároveň v rámci výkonu práv a povinností při hospodaření se svěřeným majetkem organizace zastupuje zřizovatele jako vlastníka svěřeného majetku. Na základě výše uvedených práv a povinností vyplývajících ze zřizovací listiny a s ohledem na skutečnost, že ředitel/ka jako statutární orgán zajišťuje jak administrativně tak i finančně odstranění škod po pojistné události a zabraňuje nebezpečí možnosti vzniku následných škod, bylo pojistné plnění za veškeré škody na movitém majetku vlastním, svěřeném i cizím, tak i nemovitém majetku Ústeckého kraje, který byl příspěvkové organizaci svěřen k hospodaření, poukázáno na účet příspěvkové organizace. Pojistné plnění při škodách na movitém majetku a plnění z rizik odpovědnostních bylo na účet příspěvkových organizací zasíláno automaticky, předpokladem k poukázání plnění za škody na nemovitém majetku na účet příspěvkových organizací bylo ze strany příspěvkový organizací doložit oprávněnost požadavku. Souhlas byl udělen na základě písemné žádosti o souhlas s výplatou pojistného plnění na účet organizace, kdy byl v žádosti uveden název a adresa příspěvkové organizace, datum vzniku škodné události, místo vzniku škodné události (adresa, objekt…) popis škody – co bylo poškozeno, zničeno, odcizeno, částku, jméno kontaktní osoby a spojení (mobil, mail). Písemné souhlasné stanovisko příslušného svodného odboru obdržel likvidátor makléřské společnosti k předání pojistiteli a pojistná náhrada byla poté připsána na účet příspěvkové organizaci. Tento postup se v praxi velmi osvědčil. Následně byl tento systém zpochybněn zároveň s doporučením následujícího postupu: "Pojistné plnění za nemovitý majetek zašle pojišťovna kraji a příspěvkové organizaci bude následně posíláno prostřednictvím zřizovatele. Pojistné tak bude evidováno jako příjem zřizovatele, který je zapsán v katastru nemovitostí jako majitel nemovitostí. Kraj poté pošle pojistné plnění příspěvkové organizaci jako „ostatní účelový neinvestiční příspěvek z rozpočtu ÚK, který bude organizace evidovat na účtu 672 A – Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů. Příspěvek lze zaslat před provedením souvisejícího rozpočtového opaření. Pojistné plnění za movitý majetek a pojištění odpovědnosti bude zasíláno pojišťovnou přímo příspěvkové organizaci. Tento výnos bude organizace evidovat na účtu 649 – Ostatní výnosy z činnosti.". K celé problematice ještě uvádím, že svěření nemovitého majetku je uvedeno na listu vlastnictví. Dále mi není jasné, jaký je z účetního hlediska rozdíl mezi svěřeným nemovitým majetkem a svěřeným movitým majetkem, tedy plnění za svěřený nemovitý majetek musí být připsáno na účet zřizovatele a plnění za svěřený movitý majetek může být připsáno rovnou na účet příspěvkové organizaci? Prosím o zodpovězení následujících dotazů: 1) Musí být pojistné plnění za škody na nemovitém majetku zasláno na účet Ústeckého kraje, přestože objednávky, faktury a platby jsou pod hlavičkou příspěvkové organizace? 2) Je rozdíl mezi svěřeným nemovitým majetkem a svěřeným movitým majetkem ve vztahu k účtování? Tedy jestli plnění za svěřený nemovitý majetek musí být připsáno na účet Ústeckého kraje a za svěřený movitý může jít na účet příspěvkové organizace? 3) V případě zasílání pojistných náhrad za škody na svěřeném nemovitém majetku existuje způsob, kdy by bylo možné zasílat toto pojistné plnění přímo na účet příspěvkové organizace (např. roční hlášení vyplacených náhrad?, schválení orgánů kraje?) 4) Jak by mělo být účtováno o pojistných náhradách došlých na účet Ústeckého kraje (včetně rozpočtové skladby)? 5) Jak by mělo být účtováno o pojistných náhradách došlých na účet příspěvkové organizace?

    Domnívám se, že toto nemá jednoznačné řešení a bude na rozhodnuté kraje, jak bude chtít situaci ošetřit.

    Pokud správně chápu -  pojistné hradí kraj (nikoliv příspěvkové organizace) a tady se nám budou objevovat dva pohledy, z nichž jeden musí být upřednostněn:

    VAR 1 - protože kraj platí pojistné, je správné aby on byl příjemcem pojistné náhrady. Sice tato pojistná náhrada u něj nekryje náklady na opravu majetku ... (ty jsou u PO), ale je zde vazba na zaplacené pojistné, které je zachyceno u kraje v nákladech. V tomto pohledu je logické, že 649 je u Kraje, který dále rozhoduje, zda pošle nebo nepošle například ve výši pojistné náhrady příspěvkové organizaci nějaký příspěvek (například na krytí opravy) - tedy u kraje 572 a u PO zase 672. Je to ale svobodné rozhodnutí kraje a určitě z praxe najdete i případy, kdy se nejevilo jako vhodné takový příspěvek poslat, protože třeba nedávalo smysl určitý majetek po totální škodě obnovovat ....

    VAR 2 - díváte se na to jako na situaci, kdy je nezbytné mít napárovaný náklad vznikající na straně PO (oprava majetku ...) s pojistným plněním, které jej má krýt. Tedy logika by byla taková, že pojistné plnění má získat příspěvková organizace (a´t již napřímo nebo automatickým pžeposláním z kraje). To, že kraj hradí pojistné, považujete za nedůležité (tedy při tomto pohledu dává logiku 649 na straně PO, u kraje bez jakýchkoliv nákladů a výnosů - a pokud by šlo přes kraj, tak jen přes "trojkové položky").

    Oba tyto přístupy mají nějakou logiku, nemohu říci, že jeden pohled je špatně a druhý dobře. Třeba já si myslím, že o něco správněší je pohled č. 1 (a jak vysvětlím v závěru - pro velké částky může být i praktičtější), ale to je jen můj pohled.

    No a optikou těchto variant se můžeme podívat na Vaše dotazy:

    1 a 2 (dohromady) - dle mého názoru není důvod v tomto ohledu rozlišovat mezi movitým a nemovitým majetkem (ani právní, ani ekonomický). Dle mého názoru by bylo správné zvolit VAR 1 nebo VAR 2 a systémově ji uplatňovat u všechy typů majetku. Otázka, zda musí být pojistné plnění vždy zasláno na účet kraje (a zda nutně musí účtovat o výnosu z pojisntého plnění), je podle mne jednak o smluvní dohodě s pojišťovnou (asi pokud nic neupravím v pojistné smlouvě, a pojišťovat to bude kraj, tak pojistné plnění půjde na jeho účet - pokud chci, aby to bylo na účet příspěvkových organizací, potřebuji dle mého názoru nějak sjednat, že se pojistné plnění vyplácí přímo jim ....). A pokud by to mělo být přímo jim, tak já bych se snažil tento postup přímo popsat do zřizovací listiny (aby to schválilo zastupitelstvo) - tedy vymezím, že majetek pojišťuje kraj, nicméně oprávněným z pojistného plnění je příspěvková organizace, které bude zasílána pojistná náhrada

    3. Asi to souvisí s tím, co popisuji jako svůj názor v předchozím bodě - pokud do zřizovací listiny definuji, že příspěvkové organizaci bude vznikat nárok z pojistných plnění, tak si myslím, že i pokud pojistná plnění by nkasoval kraj, může je přeposílat příspěkovým organizacím, aniž by se jednalo o poskytování příspěvku. Samozřejmě pokud přijmu tu VAR 1 - že je to výnosem kraje a dále někdo rozhoduje o tom, zda se to pošle nebo nepošle jako příspěvek, tak to podle mne bez zvláštního rozhodování kraje nepůjde.

     4. a 5. v té variantě 1 - u kraje klasický výnos na 649 a následně poslání příspěvku - buď investičního nebo provozního (podle toho, jak bude rozhodnuto) - a u PO by to potom byla buď 672 nebo Dal 401. Pokud nastavíte podmínky tak, že to pojistné plnění patří příspěvkové organizací (a šlo by to jen finančně přes kraj) - potom u kraje bych to řešil jen přes trojkové účty - MD 231/Dal 378 a předposlání PO - MD 378/Dal 231. Příspěvková organizace by si o tom účtovala jako o klasické pojistné náhradě - tedy dost možná nějaké dohadné položky (649), zaúčtování nároku ....

    Ještě k tomu celému mám jednu poznámku, proč je mi sympatická VAR 1 (tedy proč to řešit  jako výnos pojistné náhrady u kraje a poslání příspěvku příspěvkové organizaci). Pojistnou náhradu totiž účtuji na 649, i když nastane situace totálního zničení majetku a z pojisntého plnění organizace třeba kupuje nový dlouhodobý hmotný majetek (ale nemá na to třeba fond investic, navíc najednou má výnosy, které jsou ke zdanění ...). Nebo jsme třeba řešili situaci požáru v knihovně, kdy bylo pojistné plnění v řádu mil. Kč a daná PO si z něj bude v budoucnu asi obnovovat knižní fond. Zase má vysoký výnos, ale nemá náklad...  - a zase je problém s daní. Takže u vysokých pojistných plnění (pokud to není ryze na opravy majetku) se nám stejně i VAR 2 objevují velké problémy, které musím nějak řešit. A uopřímně - pokud jsou to na pojistná plnění do cca 100 tis. Kč, tak to zase většinou není nic, co by se nutně a nezbytně muselo organizacím poslat (aby to finančně ustály). Vím, že VAR 2 je pro zřizovatele administrativně jednodušší, nicméně chci tímto vysvětlit, že může mít své problémy, které nejsou zanedbatelné.  

     

  • FKSP spoření na stáří
    15. 02. 2024

    Dobrý den, prosím, je možné ve vnitřním předpisu stanovit rozdílné příspěvky na spoření na stáří např. podle věku nebo odpracovaných let u nás? Dávat větší příspěvek nad 50 let? Dávat příspěvky až na základě smlouvy na dobu neurčitou? Nebo stanovit všem stejný příspěvek z povinného podílu a z volného podílu navýšit příspěvek podle kritérií zaměstnavatele? Nejednalo by se o diskriminaci?

    Omlouvám se, ale toto neumím vyřešit - je to mimo naši odbornost. Otázka diskriminace je výklad zákoníku práce. Z praxe vím, že v této oblasti se diskriminace vykládá na školeních v těchto případech pro mne neuvěřitelně "tvrdě" - někdy až v režimu, že kdokoliv nastoupí do zaměstnání, měl by mít nárok také na příspěvek na spoření na stáří. Tyto výklady se mi nezdají, ale je mi jasné, že lektoři by to, co uvádíte, bezesporu považovali za diskriminaci. Ale nejsme specialisté na pracovní právo - tak se omlouvám, ale dotaz Vám musím vrátit. 

  • Rozdělení HV r 2023
    15. 02. 2024

    Dobrý den, jakým procentuálním poměrem se rozděluje do fondů zlepšený hospodářský výsledek.

    Prvotně platí to, že klidně můžete vše nechat v nerozděleném hospodářském výsledku, případně nějakou část z hospodářského výsledku. Nikde není napsáno, že musíte dát do fondů automaticky celý hospodářský výsledek - kdo rozděluje automaticky do fondů celý hospodářský výsledek, může mít problémy následně s finančním krytím fondů.

    Pokud byste chtěli něco přidělit do fondu odměn, zde platí od 1. 1. 2024 maximální limit 20 % z hospodářského výsledku (a zároveň max. 10 % limitu na platy...). Rovnou upozorňuji, že příděly do fondu odměn považuji za dosti nešťastné - pokud Vás k tomu nic nenutí - vyhnul bych se tomu.

    No a poslední cesta je příděl do rezervního fondu - tam limity nejsou. Toto se hojně využívá v praxi (někde sem automaticky přidělují celý hospodářský výsledek, ale jak uvádím - nebránil bych se kus ponechat v nerozděleném HV minulých let).

  • DDHM
    14. 02. 2024

    Dobrý den, jsme základní umělecká škola a evidujeme v podrozvaze DDHM od 500,- Kč do 3000,-Kč. Je možné zvýšit hranici od kterou budeme evidovat drobný majetek například na 700,- Kč? Hranice od 500,- se nám zdá dost nízká, protože evidujeme hodně např. drobných učebních pomůcek, které by mohly být rovnou ve spotřebě bez evidence. Děkuji

    Nastavení hranice je na organizaci (respektive někde do toho zasahuje ještě zřizovatel - v takovém případě by bylo vhodné to s ním odsouhlasit). Žádná legislativa nebrání tomu, že si limit zvýšíte (případně někdo používá i selektivní anstavení, že si třeba dá hranici 2 tis. kč a k tomu dá, že určité věci - např. mobily, nějaké pevné disky apod. si sleduje od "0" Kč).

     

  • Rezervní fond
    14. 02. 2024

    Dobrý den, potřebovala bych poradit. Jako příspěvková organizace na účtu 413 tvoříme rezervní fond ze zisku. Podle MF musím k 31.12. daného roku tento účet mít pokrytý 100% finanční částkou na BÚ. Je to tak? Já si nejsem jistá , protože když zasílám výkazy je v příloha texty a bod, kde musím zapsat že tento fond je 100% finančně pokrytý. Tento fond se každý rok zvyšuje výsledkem hospodaření, tím pádem musíme držet větší obnos na BÚ, a já se chci zeptat zda je možné požádat zřizovatele, abychom si částku z 413 třeba mohli převést do fondu oprav? Nebo zda se dá tento rezervní fond využít jinak než do základního kapitálu ÚJ. Moc děkuji

    Tak prvotně bychom chtěli zdůraznit, že v příloze v částí B.2. mám popsat případné důvody finančního nekrytí fondu investic, nikoliv ostatních fondů   - tedy například rezervního fondu (jakkokliv může být otázka finančního krytí i u ostatních fondů relevantní).

    Teď vůbec k otázce finančního krytí fondů. Já se tím zabývám například v dokumentu z 12. 9. 2022 - "ÚČT- zamyšlení   -fondy peníze nebo vlastní zdroje" - zkuste si ho prosím projít, myslím si, že tam popisuji dost témat, kterých se dotýkáte.

    Základmí problém totiž je, že o fondech účtujeme jako o vlastních zdrojích (podle závazných předpisů), ale zároveň říkáme, že to jsou kasičky peněz. To jsou ale naprosto rozlišné kategorie a kdo má snahu splnit oboje, může se v některých případech stát jednoduše schizofrenikem.

    Třeba názor, že HV přidělím do rezervního fondu a automaticky budu předpokládat že na účtu 241 musí k tomu být adekvátní finanční prostředky je nesmysl. Pokud budu mít třeba za 4,3 mil. Kč zásob vytěženého dřeva a za 0,4 mil. Kč zásob, tak logicky významná část zisku (a zisků minulých let) nebude na banovním účtu, ale bude vázána zásobách (a potom můžeme pokračovat otázkou pohledávek, proti tomu zase zohlednění závazků apod.).

    Takže třeba můj názor je, že pokud si definuji, že fondy musí mít finanční krytí, tak nesmím postupovat tak, že do rezervního fondu (respektive jakéhokoliv fondu - týká se i fondu odměn) budu automaticky přidělovat hospodářský výsledek. Do fondu bych měl maximálně přidělit to, co představuje volné vygenerované finanční prostředky (což často bude méně než HV, ale někdy i paradoxně by to mohlo být více než aktuální HV - protože se třeba uvolnila část zásob, které se mi povedlo zobchodovat). Vtip je v tom, že vygenerovsané volné peněžní prostředky jsou odhadovanou veličinnou, která se zároveň v čase může dost "dynamicky" vyvíjet (proto bych k tomu přistupoval i s heslem "raději méně než více"). 

    Takže moje rada třeba je - nedávejte celý zisk na 413, nechte si kus na 432 (je to plně legální - ostatně i Vaše organizace zůstatek na 432 vykazuje). Ta 432 potom může být právě krytím těch položek trvale vázaných v nějakých iných položkách oběžných aktiv, než jsou peníze ...

     

    Převod do "fondu oprav" - respektive správně je to fond investic (účet 416) - to vůbec nic neřeší, naopak to situaci může ještě dle mého názoru zhoršit (u účtu 416 je požadováno prokazování finančního krytí a pokud není, tak je zase požadavek zúčtování do výnosů - a potom se točíme v nesmyslném kruhu).

  • FKSP
    13. 02. 2024

    Dobrý den, jsme nová příspěvková organizace, která vznikla 10/2023, 2 pracovníci na HPP. V období vzniku byl stanoven příděl do FKSP na rok 2024 ve výši 100tis. V daném období se ještě počítalo ještě s přídělem 2% z HM a zároveň na začátku mělo dojít k novým nástupům. Vše se pak, ale změnilo, nové nástupy pracovníků na HPP nebudou v takové výši a následně došlo ke snížení přídělu na 1%. Můj dotaz je následující, jak si počít v dané situaci, když daný rozpočtových příděl se nenaplní, a když z něj mám počítat 50% na stáří, tak mi zůstatek na účtu FKSP na daných 50% nebude stačit. Je možné k 1.1.2024 snížit rozpočtovaný příděl, který byl schválen radou územního celku v roce 2023. Děkuji

    Tak tohle je přesně věc, na kterou zákon č. 250/2000 Sb. nepamatuje.

    Ve Vašem případě jste si rozpočtovaný vypočetli a začlenili do rozpočtu ještě před vydáním konsolidačního balíčku - tedy jste počítali s dvojnásobným přídělem oproti tomu, co skutečně platí.Za mne je ale toto důvod, že pro účely vyčlenění prostředků na produkty spoření na stáří (což bylo dáno také konsolidačním balíčkem) si organizace musela udělat "nový rozpočet přídělu FKSP" odpovídající tomu, jaká legislativa je účinná od 1. 1. 2024 (a to bez ohledu na to, že rozpočet byl již schválen). Takže toto podle mne je tato část odůvodnitelná snadno a podle mne by toto mělo být jednoznačně respektováno (a pokud e to potřeba, měl by to zřizovatel i odsouhlasit).

    Problémová je za mne ta otázka, že nebudete nabírat tolik pracovníků, kolik ste původně počítali. Zákon prostě mluví o tom, že se při stanovení minimální hranice pro produkty spoření na stáří má vycházet z rozpočtovaného základního přídělu do FKSP k 1.1. (bez ohledu na to, jaký bude následně skutečný vývoj platů). Tedy pokud budu argumentovat, že v říjnu 2023 se něco naplánovalo, ale nejpozději k 1. 1. 2024 došlo k aktualizaci - potom OK - to se dá podle mne obhájit a změnu bych případně udělal (a pokud je to potřeba nechal ještě doschválit zřizovatelem).

    Ale nevím, jak reagovat na situace, kdy dojde k nějaké velké změně v průběhu roku a třeba to zjistím 15.2.2024 (třeba, že se rozhodne ukončit nějaký provoz a "pustí se" polovina pracovníků). Takové situace zákon neřeší a přitom je jasné, že v extrémních situacích by také mohla nastat situace, že není jiné řešení, než zákon porušit (protože může být neaplikovatelný, pokud ty změny proti předpokladu jsou nějaké zásadní a skutečný příděl do FKSP nemusí dosáhnout ani těch 50 %, které vyčlením na produkty spoření na stáří). Já bych třeba po dohodě se zřizovatelem (pokud by souhlasil) i v těchto případech uvažoval o změně rozpočtovaného přídělu a tím i vyčlenění prostředků na podporů produktů spoření na stáří. Ale to jdu fakticky nad rámec zákona (na druhou stranu - dělal bych to jen v situaci, kdy je to skutečně zásadní změna).

  • FKSP neuhrazená faktura
    13. 02. 2024

    Dobrý den, prosím o radu, včera mi přišla neuhrazená faktura z roku 2023 za odebrané knihy od naší zaměstnankyně. Knihy objednává referentka a předává mi faktury k proplacení a zaúčtování. S touto se to bohužel nestalo. Mohu tuto fakturu ještě uhradit a zaúčtovat v letošním roce nebo jak situaci vyřešit?

    Podle mého názoru Vám asi nic jiného nezbude - faktura je pokud správně chápu vystavena na školu, Vaše pravidla asi neblokují její úhradu z FKSP (byť k tomu dojde v roce 2024) - tak prostě nyní zaúčtujete MD 412/Dal 321 a úhradu z FKSP. Samozřejmě Vám může být vyčteno, že účtujete jako organizace pozdě. To je prostě fakt a taková vítka by byly oprávněná, ale zároveň to neznamená, že byste to nyní z FKSP již nesměli proplatit.

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Návrh a tvorba webu