Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 838 dotazů:

• Rekonstrukce divadelních šaten

  07. 05. 2026

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Jsme plátci DPH. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 Sb. Zákona o DPH. Obracíme se na Vás s žádostí o pomoc s účtováním následujícího účetního případu.
  Na základě smlouvy o sponzoringu jsme obdrželi od sponzora na náš účet 700.000,- Kč. Jedná se o příspěvek na rekonstrukci hereckých šaten v divadle s protiplněním - propagace na soc.sítích, v tištěných médiích a vytvoření a zveřejnění reklamních spotů pro společnost sponzora.
  Bude se jednat o rekontrukci šaten, v rámci které bude zhotoven nový nábytek, provedena oprava zdí, výmalba a položena nová podlaha. Jelikož celková suma této inv.akce přesáhne sponzorský dar, plánujeme použití investičního fondu na dofinancování. Máme se dívat na tuto akci jako na investici, jako na celek nebo případně rozúčtovat jednotlivé části rekonstrukce na nábytek, opravy, příp.dlouhodobý majetek u nábytkových sestav nad 40 tis.Kč?
  Hlavnímu zhotoviteli nábytku byla vyplacena záloha ve výši 553.000,- Kč. Tím, že ve sponzorské smouvě zazněl požadavek uvedení sponzora na tištěných materiálech, máme za to, že je třeba odvést DPH ze sponzorského příspěvku 700,000,-. Jak pohlížet na sponzorský příspěvek, zda jako na inv.transfér a v jaké částce? Ve výši 700.000,- mínus odvedená daň ve výši 21%?
  Máme vystavit sponzorovi fakturu, kde bude uvedena výše DPH? Ale tato faktura by měla dle našeho mínění znít na reklamu a ten bychom měli účtovat na účet 602?
  Máme nejastnosti v tom, zda pohlížet na sponzorský dar jako na inv.transfér či na příspěvek na reklamu. Případně ještě z jiného úhlu pohledu?
  Děkujeme za odpověď.

  Já se omlouvám, ale toto bude muset prvotně vyřešit se sponzorem. Hranice, kdy se bavíme o odměně za reklamu a kdy je to jen přijetí daru, bývá velice nejasná. Za mne třeba pouhé uveřejnění informace (například v tištěných materiálech), že akce/činnost je podpořena firmou XY ještě nepředstavuje reklamní plnění. Ostatně takovéto požadavky se například objevují i u poskytovatelů dotací.

  Pokud ale jdete nad rámec pouhého uveřejnění (tedy neříkáte již jen, že divadlo pdpořila firma XY, ale dáváte prostor ve Vašich materiálech například k tomu, aby tam například prezentovali své výrobky), mělo by se podle mne již jednat spíše o reklamní službu a potom skutečně i to DPH a oddanění směrem dolů. (a vystavení daňového dokladu). A účetně by se tedy jednalo o výnos na 602 - ne transfer.

  Pokud se ale shodnete, že se jedná o dar - potom to řešíme jako transfer (a neodváděl bych ani DPH).

  Ale toto je skutečně na Vaší vzájemné diskusi - řešící rozsah propagace a podle toho byste se spíše výslovně (a písemně) měli přiklonit buď k uzavření smlouvy o reklamě nebo k uzavření darovací smlouvy.

   Zaúčtování - pokud tam budou vznikat movité věci - nábytek - tak toto samozřejmě samostatně (buď 028, nebo 022).

  U vlastních zásahů do staveb - neumím se z Vašeho popisu rozhodnout, zda lze vyhodnotit jako pouhou opravu - pokud by jen došlo k výměně podlahy, opravy omítek a výmalbě - potom asi klidně i oprava. Ale nevím, zda tam nejsou ještě nějaké věci s prvky technického zhodnocení. 

• Poskytnutí kávy návštěvníkům kulturní instituce

  27. 04. 2026

  Dobrý den,
  Jsme PO zřízená ÚSC, neplátci DPH. Dumám tu nad, již zde několikrát, probíraným tématem „káva pro návštěvníky“ a nabyl jsem dojmu, že jsem tu našel, co hledám, ale raději pro jistotu prosím o konzultaci, jestli je takto možné níže:
  Obecně prý je už občerstvení/kavárna v kulturních institucích standardem, u nás k tomu zatím nemáme dostačující podmínky, tak se zkoumají co nejjednodušší varianty. Nemáme VHČ, ve ZL je pouze bod v Hlavním předmětu činnosti organizace „Zajišťuje výrobu, obchod a služby jinde nezařazené – nákup zboží, prodeje občerstvení.“
  Vize je taková, že by se do veřejného prostoru organizace umístil kávovar + cukr, mléko, kelímky… pro návštěvníky za úplatu. Pouze káva. Nákladem by tedy byla ona káva, cukr, papírové kelímky, mlíčka – účtováno klasicky na 501. Pokladna, která teď prodává pouze vstupné a odborné publikace by nově také tržila za tuto službu na 602? a sledovaly by se pouze poměry těchto N a V. Žádná zvláštní evidence.
  Lze vůbec takto do HČ? Musí být ztrátové? Jaké objemy prodejů už by měly povahu VHČ? Mění povahu věci, pokud by byla úhrada za kávu dobrovolná? (to bych předem zavrhl) Co prodej pár dalších věcí s tím spojených, jako např. malá balená voda?
  Osobně si myslím, že daleko méně provozně zatěžující by bylo umístění automatu/kávovaru třetí strany za „nájemné/zábor veřejného prostoru“, kdy o nákup materiálu a výběr tržby by se staral nájemce. Obávám se ale, že by se mu to moc nevyplatilo. Předpokládám, že bychom nemuseli mít souhlas zřizovatele a příjmy z tohoto pronájmu by vstupovaly do základu DPPO, stejně jako např. nájmy služebních bytů.
  Předem moc děkuji za Vaši odpověď

  Možná bych začal od konce s nějakou zkušeností:

  - tyto automaty máme u několika subjektů, se kterými spolupracuji (hlavně v oblasti sportu) - v naprosté většině situací to mají řešeno tak, že si inkasují odměnu za umístění automatu a o provoz se stará přímo firma ... (přitom v některých provozech je ten příjem z pronájmu i dost zajímavý - ale nezjišťoval jsem si podrobnosti - předpokládám, že to bude souviset třeba s tím, že automat je umístěn na nějakém atraktivnějším místě s velkým počtem návštěvníků ...). U jednoho subjektu si to provozuje organizace sama - vlastním jménem na vlastní účet. Takže já bych řešení provoz jinou firmou úplně nezavrhoval - je to poměrně obvyklé. Pokud to tak uděláte tak skutečně se bavíme o příjmu charakteru nájmu a dá se to ke zdanění do přiznání (ale nečekejme velké příjmy)

  - teď k otázce hlavní x doplňková činnost - na toto jsem "malý pán" - toto by měl rozhodnout zřizovatel. Třeba jak jsem uváděl, že jeden ze subjektů, se kterým více spolupracuji, to provozuje sám. U něj je to rozhodnutím zřizovatele v hlavní činnosti. V jejich případě to považují za nezbytný servis pro návštěvníky plaveckého bazénu a proto to dávají jako součást hlavní činnosti v rámci provozu bazénu. To, že nyní je na tom mají pokud si dobře pamatuji zisk není problém (je samozřejmě na nás, že tento zisk případně dáme jako ziskovou hlavní činnost do přiznání k dani z příjmů). Ale je mi naproto jasné, že jiný zřizovatel by rozhodl o tom, že to bude doplňková činnost (tedy v logice - když z toho nebudeš mít zisk, nedělej to). Takže celé je to skutečně jen o vnímání zřizovatele - zda to bere jako nutné opatření, které přímo souvisí s tím, co děláte v rámci hlavní činnosti. Tak jak to máte vymezeno ve ZL, tak mi přijde, že zřizovateli by to v hlavní činnosti nevadilo, Ale skutečně to je dotaz přímo na něj. Stejně tak třeba prodej balené vody - principielně je to naprosto stejná situace.  A zkusím zopakovat - nemyslím si, že by to v hlavní činnosti muselo být ztrátové - klidně jde i se ziskem ale jako nutný logický servis k tomu, co je Vaším hlavním posláním. Potom bych ani tak nutně neřešil ty objemy (že od určitých hodnot to již musí být doplňková činnost). Takže toto musí říci zřizovatel - nějaký univerzální návod vyplývající z legislativy k tomuto nenajdeme.

  - dobrovolný příspěvek na kávu - to bych zavrhl automaticky - z toho koukají jen potíže

  - účtování - u toho automatu - klidně s tou 501 a 602. Jen přidám zase zkušenost s tím automatem u toho jednoho provozovatele (ale tam mají i ty nejrůznější jídla a také i nápoje - ono to není levné), tak ty objemy nespotřebovaných zásob byly poměrně velké, takže jsme si na konci roku udělali sklad (tedy dávali část hodnoty na 112). Ale skutečně se bavíme o objemech - pokud Vám na konci roku zůstane "neprodáno" za 1 tis. Kč, tak asi kvůli tomu sklad nebudete zavádět - tomu plně rozumím). U nich to byly výrazně vyšší částky.

   

     

   

• Nákup kuchyňského robotu a nástavců

  21. 04. 2026

  Dobrý den,
  příspěvková organizace - mateřská školka koupila krouhač zeleniny za 31 623 Kč a sadu disků za 13 587 Kč. Zároveň provedla úpravu elektroinstalace 808 Kč.
  Vše je vyúčtováno jedním dokladem. Úprava elektroinstalace byla provedena, protože krouhač vyhazoval pojistky. Krouhač zeleniny strouhá a nakoupená sada disků rozšiřuje jeho použití.
  Náš dotaz zní, zda se jedná o dlouhodobý hmotný investiční majetek v celkové výši 46 018 Kč.
  Předem děkujeme za Vaši odpověď

  Sotva jsem viděl téma dotazu, tak mi bylo naprosto jasné, že to bude jednoduchý dotaz, na který se ale bude velice obtížně hledat odpověď. Fakticky se mne ptáte, zda jste koupili z pohledu účetnictví jednu věc, nebo více věcí. Já k tomu mám v zásadě následující přístup:

  - pokud by vlastní krouhač zeleniny byl fakticky nekompletní bez příslušenství A - nedal by se využívat vůbec pro ten účel, ke kterému je určen, potom bych doporučoval toto příslušesntví A zahrnout do ceny věci (že je to její součást). Tedy asi stejný přístup jako vysavač a hadice k vysvači, notebook a nabíječka. Vede mne k tomu logika co je součástí věci podle Občanského zákoníku (no a tyto části součástí věci jsou byť fakticky představují samostatné díly ...). V tomto ohledu si myslím, že tento můj přístup je i odůvodnitelný. Nicméně na toto se mne neptáte, protože ten samotný kráječ v sobě má základní sadu a svou funkci plní.

  - příslušenství B - tedy jakési rozšíření, které dooplňuje funkci, rozšiřuje využitelnost - já mám takovou tendenci, že pokud je toto účelově určeno k jednomu jedinému zařízení, kterým disponuji (a bez něj není využitelné), spíše se snažím považovat i toto nadstavbové zařízení za součást pořízení majetku. Pokud bych ale měl takovýchto zařízení více, na kterých bych mohl toto "rozšíření" využít, tak logicky musím říci, že se jedná o samostatné věci. Tedy pokud se nerozhodnu vytvořit soubor majetku, tak zaúčtoval odděleně. Tady již nejsem tak striktní jako v prvním případě. Spíše je to doporučení, mnohem hůře se mi hledají argumenty. Předpokládám, že to bude i Váš případ - měl bych tendenci z toho spíše udělat jeden majetek - ale nemám nějaké pořádné argumenty, abych někoho přesvědčil, že to tak musí být.

  Takže já být Vámi - snažím se v této věci o nějakou dohodu s PO (nemyslím si, že v této oblasti existují úplně jednoznačná pravidla). 

  U té účelové úpravy elektroinstalace - to taky nemusí mít jednoznačné řešení. Standardní řešení je, že je to úprava budovy - tedy zde případně zásah do 40 tis. kč - tedy náklad (ale i toto může být na hraně - některé rozvody účelově pro stroje se berou i jako součást ceny strojů - například nějaké dodělané přívodní kabely ke konkrétnímu stroji) 

• DPH

  08. 04. 2026

  Dobrý den, jsme poskytovatel sociálních služeb. Mám dotaz k DPH u naší nové služby.
  Od letošního roku nově provozujeme službu přeprava seniorů. Nejedná se o službu poskytovanou podle Zákona o sociálních službách – není osvobozena od DPH. Jsme plátci DPH v kráceném rozsahu. Odvádíme DPH z tržeb za přepravu ve výši 21 %. Jedná se o službu s malým objemem nákupů.
  Dosud jsme uplatňovali plný nárok na odpočet u vedlejší činnosti – prodej zboží v bufetu. Dále uplatňujeme krácený nárok na odpočet u jídelny, kde vaříme pro klienty i pro zaměstnance. Všechny ostatní nákupy se vztahují ke službám osvobozeným od DPH.
  
  Máme povinnost uplatňovat odpočet DPH u přepravy seniorů, nebo se můžeme rozhodnout odpočet DPH neuplatňovat a pouze odvádět DPH z tržeb? (Dle Vašeho materiálu „Manuál k DPH USC a PO – Část 12,“ se můžeme rozhodnout.)
  Budou tržby za přepravu seniorů vstupovat do čitatele výpočtu vypořádacího koeficientu?
  
  V případě, že budeme nárok na odpočet uplatňovat, jak máme postupovat u faktur, které se dělí na všechna střediska, ale můžeme přiřadit jednotlivé položky ke konkrétnímu středisku – pohonné hmoty, telefonní služby apod.? Např. faktura za pohonné hmoty přijde jednou za měsíc za veškerá vozidla, která tvoří jednotlivé položky faktury. Můžeme uplatnit odpočet DPH pouze u vybraných položek faktury, nebo musíme DPH zaúčtovat z celé faktury a následně přepočítat krátícím koeficientem?
  U faktury za energie, která se vztahuje k osvobozené, i neosvobozené službě použiju krátící koeficient?

  K jednotlivým bodům:

  a) souhlasím s Vaší klasifikací - zdaňované plnění v sazbě 21 % (není to hromadná přeprava osob)

  b) jedná se o plnění vykázané na ř. 1 přiznání a není důvod jej vylučovat z koeficientu (tedy není důvod vyplňovat toto na ř. 51 přiznání). To znamená, že příjmy za přepravu osob budou skutečně vstupovat do výpočtu koeficientu.

  c) vždy platí pravidlo, že nárok na odpočet DPH je právem - nikoliv povinností. Tedy z pohledu DPH se klidně můžete rozhodnout odpočet neuplatňovat. Nicméně musíte brát v úvahu také to, že zřizovatel může poukazovat na nehospodárnost v případech, kdy byste nárok na odpočet DPH měli a neuplatňovali jej (tady by vždycky mělo být zároveň řešeno, o jak velké finanční objemy se jedná - samozřejmě tlačit se do uplatňování nějakých minimálních drobných částek může být neefektivní s ohledem na související pracnost).

  d) technika odpočtu DPH - u vstupů, které by byly přímo přiřaditelné výhradně ke zdaňovaným plněním by byl plný odpočet DPH. Pokud se něco váže společně k osvobozeným a neosvobozeným plněním (třeba jak tam uvádíte ty energie), tak je odpočet DPH koeficientem podle §76. Pokud by to auto složilo jen výhradně jako seniortaxi (ne pro jiné účely) - potom určitě například i u jeho oprav plný odpočet DPH. U těch PHM to může být diskutabilnější - tím, že je to jedna faktura a zahrnuje odběr za více vozidel. Nicméně pokud by bylo přílohou přímo identifikovatelné, že vozidlo pro seniortaxi mělo přesně nějaký objem odběru v litrech v ceně xy, tak bych si dovolil z této části uplatnit plný odpočet DPH - zase za podmínky, že to vozidlo není využíváno jinak než seniortaxi (potom bych ale měl s takovouto podrobností pracovat i u ostatních vozidel a pokud je tam vozidlo, které jezdí jen pro činnost od daně osvobozenou, tak by to bylo bez nároku na odpočet). Nicméně pokud budete na celé faktuře za PHM aplikovat koeficient, tak Vám nikdo nemůže nic vyčítat.

• Majetek

  24. 03. 2026

  Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
  PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?

  K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit.  Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného). 

  Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.

  Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO)  - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.

  Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva. 

  Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)

• Přijaté dary, rezervní fond

  23. 03. 2026

  Dobrý den,
  můžete mi, prosím, poradit? Jsme příspěvková organizace.
  V letech 2024 a 2025 jsme přijali finanční dary pro potřeby našeho klienta.
  Celá částka darů nebyla zcela vyčerpána, klient u nás již není.
  Nevyčepráno zůstalo 33.298,- Kč. Dárce si nyní přeje, aby nevyčepaná částka byla převedena na účet klienta, který mu zřídil současný opatrovník.
  Je takový postup možný, prosím?
  Přijaté finanční prostředky máme zaúčtované v rezervním fondu.
  Podle smluv jsme se zavázali použít finance pro potřeby klienta, to jsme spnili částečně.
  Ve smlouvách se ale také uvádí, že přijaté dary patří do vlastnictví našeho zřizovatele.
  Prosím o Váš názor, abychom neudělali nějakou chybu při nakládání s rezervním fondem.
  Děkuji Vám.

  Toto je otázka spíše na právníka. Odhaduji, že by asi byla možnost odvolání daru pro nesplnění podmínek (protože již není možné plnit účel daru). Asi by to mělo být na základě vzájemné dohody (asi se schválením zřizovatele). Ale toto je skutečně spíše právničina (nicméně takový postup by mi dával logiku).

  Potom byste vraceli nevyčerpané peníze na účet, který by dárce určil - a za mne by se to dalo zaúčtovat 414/241 (fakticky jako minus příjem daru).

• Oprava chybně nastavené doby odpisování majetku

  16. 03. 2026

  Dobrý den,
  obracím se na Vás s dotazem ohledně chybně zadané doby odpisování u majetku – zpevněných ploch a oplocení.
  Správně měl být majetek odpisován v 6. odpisové skupině po dobu 40 let (tj. 2,5 % ročně). Při zařazení majetku však byla chybně nastavena doba odpisování 100 let (tj. 1 % ročně). Odpisová skupina je přitom uvedena správně – šestá.
  K chybě došlo na více kartách majetku v průběhu let od roku 2021. V souhrnu tak nebyly zaúčtovány odpisy ve výši přibližně 107 tis. Kč (MD 551 / DAL 081). S tím souvisí také neproúčtovaný transfer z těchto karet ve výši necelých 45 tis. Kč (MD 672 / DAL 403) a převod zdrojů ve výši cca 62 tis. Kč (MD 401 / DAL 416).
  Chtěla bych se proto zeptat:
  Je nutné tuto situaci řešit jako opravu významné chyby minulých let?
  Jak by mělo správně vypadat zaúčtování opravy?
  Případně je možné provést opravu pouze v letošním roce?
  Pro doplnění uvádím, že jsme příspěvková organizace, nejsme plátci DPH a vykonáváme pouze hlavní činnost.
  Předem děkuji za Vaši odpověď.

  Pro Vás tento případ rozhodně není významná oprava nesprávností minulých let, kdy byste měli uvažovat se zapojením účtu 408. Vaše aktiva netto k 31. 12. 2025 jsou cca 266 mil. Kč, takže 0,3% aktiva netto minulý rok je více než 260 tis. Kč (takže opravy do tohoto limitu - 260 tis. Kč -  účtujete na běžné účty nákladů a výnosů v běžném roce).

  Takže z toho by vyplývalo, že pokud toto chcete opravit, tak byste měli účtovat v běžném roce jakoby o mimořádném odpisu - tedy:

  MD 551/Dal 081  (107 tis. Kč)

  MD 403/Dal 672  (45 tis. Kč)

  MD 401/Dal 416 (62 tis. Kč).

  Takže je to fakticky standardní účtování (a jen podotýkám, že v praxi by významná část subjektů jen změnila procento odpisů a od roku 2026 by začala odepisovat rychleji - tedy bez dopočtu za minulé roky). Ale správnější je to opravit.

• Dotace na osvětlení v sále

  04. 03. 2026

  Dobrý den, nedávno jsem se ptala na rozdělení nové osvětlovací techniky do sálu na drobný majetek a dlouhodobý majetek. Aktuálně chci vše zavést do majetku za únor a nevím si rady, jak je to s dotací. Když je to vybavení za cca 600 tis. (z toho 350 tis. drobný majetek a 250 tis. dlouhodobý majetek, který budeme odepisovat) a dostaneme cca 350 tis. na dotaci, musím si tuto dotaci rozdělit poměrově a jednu část dát rovnou do výnosů a druhou část dát do majetku jako transfér, který se bude rozkládat současně s odpisy? A když teprve bude probíhat kontrola a podávat se žádost o peníze, které by teoreticky mohly přijít až v červnu, zadávám teď položky do majetku bez transféru? Logicky si říkám, že kdyby náhodou peníze neposlali, tak přece nebudu už dopředu rozkládat transfér na majetku. Nevím jak to lépe vysvětlit. V podstatě, kdybych měla peníze dopředu, tak dám automaticky i rozložení transféru, ale zatím je nemám. Děkuji

  Díky moc za dovysvětlení - bavíme se tedy o dotaci ze SZIF s tím, že rozdělení na investiční a neinvestiční část si děláte sami a budete asi následně oznamovat při žádosti o platbu. Projekt Vás stál cca 600 tis. Kč, přitom výdaje podle dotačního projektu měly být 500 tis. kč (nakonec jste je měli vyšší).

  V zásadě se tady bavíme o dvou tématech:

  a) jak by mělo dojít k rozdělení přijatého transferu mezi jednotlivé majetky

  Tady bych prvotně upozornil na to, že pokud bylo kupováno něco, co by nevyplývalo z původního projektu a žádosti o dotaci (prostě se jen řeklo, že se to s tím "koupí"), tak na to žádnou dotaci nepřiřazujte. Nevím, zda něco takového je - berte to spíše jako upozornění. Modelově třeba dojde k tomu, že byly nakoupeny věci navíc za 50 tis. Kč - tedy k nim žádnou dotaci nepřiřazujte.

  Tedy modelově by mi zbylo 550 tis. Kč (rozloženo do několika položek majetku - něco 022, něco 028) a k tomu máme dotaci 350 tis. Kč. Přitom není stanoveno, na co je dotace přesně určena a kolik peněz.

  Určité pravidlo k tomu nám dává ČUS 709 - bod 3.2.1. - cituji

  Účetní jednotka přiřazuje přijatý investiční transfer podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery vždy k příslušnému pořizovanému majetku. V případě, kdy je z investičního transferu pořizováno více položek majetku a z podmínek poskytnutí tohoto investičního transferu nevyplývá jednoznačně způsob jeho přiřazení k příslušnému pořizovanému majetku, může účetní jednotka provést toto přiřazení#

  a) na základě poměru pořizovací ceny jednotlivého pořizovaného majetku k celkovému součtu pořizovacích cen všech položek pořizovaného majetku nebo
  b) jiným průkazným způsobem.

  Takže základní režim podle písmene a) by bylo trojčlenkou rozdělit přijatou dotaci na jednotlivé věci v poměru vstupních cen jednotlivých předmětů - tím by se Vám to rozložilo mezi investiční část (403) a neinvestiční (672). Za mne je toto asi nejsprávnější postup, kdy Vám nikdo nebude moci vyčítat nějakou manipulaci v rozhodování, kolik dáte do investic a kolik do provozu (a fakticky podle toho byste si modelovali i výsledek hospodaření). Takže já bych se to snažil udělat takto.

  Nicméně to písmeno b) hovoří i o "jiném průkazném způsobu" (aniž by došlo k nějakému naznačení, jak by takový jiný průkazný způsob měl vypadat - a nevím ani o oficiální metodice k této věci). Dokáži si představit, že někdo za jiný průkazný způsob bude považovat například přiřezaní k nejdražším věcem. Já bych to v tomto případě nedělal, nicméně úplně to vyloučit nemohu a určitou míru opory ve výše uvedeném ustanovení naleznete. 

   b) zda již účtovat nyní přes dohadnou položku - MD 388/Dal 403 a Dal 672 (rozdělení mezi provoz a investice - technika viz výše). Vy jste v situaci, že věci jsou nakoupené, psala jste mi do mailu, že dohoda o poskytnutí dotace je již ze 14. 2. 2025. Pokud zatím nemáte nějaké informace o tom, že byste neplnili podmínky dotace, tak si myslím, že byste měli již dohadnou položku zaúčtovat a u položek majetku vedených na účtu 022 ji přiřadit na karty majetku a začít rozpouštět do výnosů. Jedině pokud byste měli nějakou určitou informaci, že nesplňujete nárok na dotaci a ta se tak stává nejistou, neúčtoval bych o dohadné položce (ale mám dojem, že toto není Váš případ). 

• Změna poskytování čipů - půjčení x prodej

  03. 03. 2026

  Dobrý den,
  potřebovala bych poradit. Jedná se o čipy, které nyní jsou „půjčovány“ s vratnou zálohou. Při nákupu jde celá faktura do spotřeby 501/321. Vydání čipů žákům je 261/324 , vrácení čipů 324/261 případná ztráta jde do výnosů 324/609. Nyní chtějí v rámci výměny za bezpečnější čipy přejít na prodej čipů. Nevede se sklad, pár čipů co má vedoucí na půjčení „jakoby na skladě“, tak si vede vedoucí ŠJ.
  Za původní čipy by se všem vrátily peníze 324/261 a zlikvidovaly – na 501 už byly zaúčtované tak už by se neúčtovalo nic, že?
  Nové čipy nákup 131/321 132/131 321/241
  Prodej čipů 504/132, 261/604
  Bude se prodej čipů započítávat do obratu pro sledování DPH – strava a vchod do budovy školy.
  Můžeme jako škola čipy prodávat? Ve zřizovací listině máme povolenou pouze doplňkovou činnost – mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Kdyby to byla jednorázová akce nákup, prodej tak si myslím, že ano, ale tohle by se opakovalo s každou ztrátou čipu, nástupem nového žáka.
  Asi musíme mít i nějaký souhlas s tím, že čip už nebude možné vrátit. Chtějí dát jen větu do řádu ŠJ, že k 1.9.2026 dojde k výměně čipů a držitelům jsou od tohoto data čipy odprodány bez možnosti vrácení.

  Nejprve k otázce, zda to můžete prodávat. Toto není otázka na mne - vymezení činností ve ZL je rozhodnutí Vašeho zřizovatele - on má také vyhodnocovatm zda pravidla zde uvedená dodržujete. Já mohu jen napsat, že pokud bych byl Vaším zřizovatelem, neměl bych s tím problém - považoval bych to za integrální součást jednotlivých činností, které realizujete (školní stravování ...). Tedy pokud by čipy byly jen pro žáky - klidně jako hlavní činnost. Pokud by byly i pro cizí stráníky - potom v té části týkající se stravování "cizích" by to při této mé úvaze bylo součástí doplňkové činnosti. Takže toto je dotaz na zřizovatele.

  Definovat pravidla do řádu ŠJ - podle mne to možné je. Jen chci říci, že pokud se čipy prodávají, je podle mých zkušeností standardnější postup, že se nepoškozené čipy vykupují zpět. Ale toto je podle mne skutečně na tom, jak si to nastavíte v pravidlech.

  Zahrnutí do obratu - za mne spíše ano. Je to takové na hraně - protože pokud by to striktně sloužilo pouze činnosti od DPH osvobozené, tak by někdo mohl dovozovat osvobození od daně. Nicméně ono to tak nebude - může tam být určitě odběr stravy i mimo škoní vyučování ... Já bych tedy toto považoval za zdaňované plnění započítávané do obratu.

  Zaúčtování u nových čipů - za mne OK.

  Vrácení peněz za původně zapůjčené čipy - za men OK.

• zaúčtování majetku (set)

  26. 02. 2026

  Jsme příspěvková organizace a pořídili jsme pianino včetně pianinové stoličky, která byla dodána jako součást setu. Na faktuře je uvedena cena pianina ve výši 300 000 Kč, zatímco hodnota stoličky samostatně vyčíslena není (je uvedena jako položka zdarma).
  
  Jakým způsobem bychom měli stoličku správně zaúčtovat v případě, že předpokládáme odlišnou dobu její použitelnosti oproti pianinu? Jak postupovat při jejím odepisování a jak stanovit její vstupní cenu pro účely evidence majetku?

  Toto je záležitost, která nikde není pořádně popsána. Podle mne bych měl vycházet z ekonomické reality - tedy byla to koupě piana se stoličkou (neměl bych říkat, že jsem navíc dostal darem stoličku). Pokud nebudu mít žádné o ceně údaje od prodejce, tak bych postupoval například následovně:

  - budu vycházet z toho, že normální cena piana je 300 000 Kč

  - dále se podívám - za kolik bych nakoupil třeba takovou stoličku samostatně - bylo by to třeba za 5 000 Kč.

  Na základě těchto údajů si alikvotně rozdělím cenu 300 000 Kč - tedy:

  stolička              5 000/(300 000 + 5 000)  x 300 000

  piano                300 000/(300 000 + 5 000) x 300 000

  Spočítám ceny a zaúčtuji pořízení 2 kusů majetku - piana a DDHM.

  Berte to prosím jako názor - jednoznačný návod nemáme a je mi jasné, že se názory na toto budou lišit.

• Účtování o fondech PO

  17. 02. 2026

  Dobrý den,
  
  prosím o informaci, zda postupuji správně.
  
  Při čerpání rezervního fondu, který je tvořen z finančních prostředků od dárců (sponzorů) - účelových i neúčelových účtuji přijatou fakturu 501/321 a zároveň 414/648. Při úhradě faktury 321/241 10 a zároveň 241 10/241 54(finanční prostředky rezervního fondu).
  Pokud je úhrada faktury z jiného účetního období (měsíce) v hlavní knize nesouhlasí zůstatek analytického účtu 241 54 se zůstatkem účtu 414 . Veřejnosprávní kontrola od zřizovatele mi to označila jako chybu. Jak mám tedy při účtování postupovat.
  Děkuji za odpověď

  Za mne je Váš postup v pořádku. Je to stále rozpor "fondy peníze" x "fondy vlastní zdroje". Kontrola to označila za chybu, neboť uvažuje o fondech jako o penězích. Nicméně pokud byste se podle nich zařídila, tak si rozbijete vztah nákladů a výnosů, který se tady snažíte dodržet (a v zásadě nemáte účetně jinou logickou možnost). Navíc máme účetní postupy nastaveny tak, že fondy jsou zdroje, nikoliv peníze. V některých případech jde účtování o fondech upravit tak, aby to byly zároveň vlasntí zdroje a zároveň peníze, V řadě případů to ale prostě nejde, pokud chceme udržet alespoň trochu logiku (ostatně třeba v ČUS 704 máte u FKSP popsánu řadu situací, kdy účetně čerpete fond, ale odtok peněz je třeba až následně .... - je to principiálně naprosto to samé).

  Takže pokud z účetnictví nechcete udělat již naprostou selanku, tak prosím postupujte v tomto ohledu jako doposud.

• Nekrytí investiční fond

  09. 02. 2026

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená městem. v roce 2025 k 1.7.2025 se dvě příspěvkové organizace sloučily do jedné. Takže konečné stavy účtů jsme zaúčtovali jako počáteční přes 395 k 1.7.2025. A tím vznikl problém, který jsme zjistili až nyní při uzávěrce. Pro zřizovatele dělám tabulku plánu investičního fondu, kde jsme dali počáteční stav obou organizací a odpisy také obou organizací. A nyní jsme zjistili, že máme investiční fond v mínusu o rozdíl odpisů za 1-6/2025 ze zaniklé (sloučené) organizace. A teď nevíme, jak s tím naložit. Můžeme převést z rezervního fondu? Ale nevíme, už to není do roku 2025 jak schválit zřizovatelem. Nebo co s tím? jak účtovat? jak postupovat? Děkuji za odpověď

  Děkuji za upřesnění - tedy došlo k tomu, že jste si fakticky dvakrát započetli odpisy té zanikající organizace do plánu inveestičního fondu (jedno v podobě převodu zůstatku k 30. 6. a podruhé tím, že jste ještě do tvorby dali odpisy u té zanikající za 1-6). Takže účtováno je naprosto správně, jen jste nedodrželi plán, protože tam byla omylem udělána chyba.

  Nevím, jak to máte procesně nastaveno - nicméně v účetnictví máte zobrazovat to, co se skutečně stalo. Takže záklandí řešení je mít to dobře (tedy KZ 416 o 200 nižší než byl plánovaný stav fondu s tím, že zřizovateli napíši, že v plánu byl omyl ve výpočtu a vysvětlím ho).

  Pokud by ale plán byl naprostá mantra, kterou je nezbytné dodržet za všech okolností, tak jedinou možností je posílení fondu investic z rezervního fondu - nicméně to je možné jedině se souhlasme zřizovatele. Tedy zřizovatel by musel antidatovat svůj souhlas ještě do roku 2025 (ta osoba, která má toto v kompetenci). To mi ale přijde jako hodně nestandardní varianta.

  Za mne je jednoznačně nejsrozumitelnější postavit se k tomu tak, že v plánu byla prostě početní chyba, účetnictví je dobře a vysvětlit tu chybu v plánu.

    

• Peněžní dar USA

  05. 02. 2026

  Dobrý den,
  obdrželi jsme peněžní dar (účelový) z USA. Jen bych si chtěla ověřit, že účtování bude stejné jako u daru z ČR...
  241/414
  414/648
  Děkuji

  Není důvod chovat se k tomuto daru v účetnictví nějak jinak než k běžnému daru.

  Jediné co je tam zajímavé - pokud by dar byl poskyntut v USD třeba na korunový účet, tak vznikne diskuse, zda účtovat na 414 hodnotu v dolarech x kur ČNB a kursový rozdíl (což by asi správně mělo být). Ale nic jiného mne v této souvislosti nenapadá.

• Obědy zaměstanců

  03. 02. 2026

  Dobrý den, prosím o radu: máme vlastní jídelnu, kde mají zaměstnanci možnost se stravovat.
  Celková cena oběda je 73,- Kč.
  Z této částky jsou:
  40 Kč suroviny,
  29 Kč mzdová režie
  4 Kč věcná režie.
  Zaměstnanec sám platí 30 Kč a z FKSP přispíváme 10 Kč.
  Příspěvek z FKSP 10 Kč/oběd má zaměstnanec každý měsíc na mzdovém listě, jako plnění z FKSP osvobozené od daně. Musí mít na mzdovém listě jako nepeněžní plnění uvedeno i 33 Kč, tedy částku, o kterou je oběd levnější, než kdyby platil plnou cenu?
  Děkuji.

  Ano měl by tam mít obecně celkou hodnotu slevy, kterou dostává (tedy těch 33 Kč). Nicméně reálně to nemá jakýkoliv vliv.

  A jen na okraj - překvapuje mne, jak máte levný oběd - věcná režie za 4 Kč na oběd - to není reálně možné, aby to vyšlo (respektive snad jen tak, že spoustu nákladů v podobě vybavení zaplatí zřizovatel, budovu užíváte zadarmo ...).

• Podpora školního stravování

  30. 01. 2026

  Dobrý den
  jsme ZŠ s vlastní šj, od října 25 hradíme obědy žákům, kteří splní podmínky pro udělení dotace Podpora školního stravování v Libereckém kraji, byla nám schválena žádost, teprve v 1/26 podepsána smlouva a čekáme na peníze. Jak mám celou akci účtovat, především k 31/12 , děkuji

  Děkuji za doplnění a dovysvětlení.

  Tedy příslušné žáci od října nic nehradí, dotaci dostanete v podobě zálohové platby na celé období někdy teď v lednu/únoru a na konci roku budete provádět vyúčtování. Dotace je stanovena ve fixní částce za obědy (bez ohledu na Vás potravinový limit) - s ohledem na nastavení budete v situaci, že je dotace na oběd vyšší než nyní hradí žáci.

  Vedoucí školní jídelny vystavovala zatím interní fakturu ve výši potravinového limitu i za tyto žáky - tuto fakturu ona účtovala jako pohledávku proti výnosu a Vy jste ji účtovali 501/379 a hradili ji na účet, který má jídelna (jste ale samozřejmě jedna organizace - tedy jen vnitroorganizační přesun).

  Takže já bych prvotně vysvětlil, co by mělo být výsledným stavem:

  * na účtu 602 k 31. 12. nebudou výnosy od žáků, kteří to měli zdarma (a nebudete tam mít ani tu 501 - je potřeba věnovat pozornost tomu, že v rámci finančního účetnictví bychom neměli vykazovat vznitroorganizační výnosy)

  * k 31. 12. 2025 bude zaúčtováno MD 388/Dal 672 ve výši odpovídající počtu takto uvařených obědů x ceny podle podmínek dotace (tedy vyšší hodnota než se odúčtuje z 602)

  * platbu přijatou nyní (asi v únoru 2026) zaúčtujete jako přijatou zálohu - MD 241/Dal 374

  * případně dále budete účtovat 388/672 - viz výše

  Po skončení školního roku provedete vypořádání - a zaúčtujete MD 348/Dal 388 a MD 374/Dal 348. Následně odesíláte případnou vratku - MD 374/Dal 241.

  Teď co udělat do závěrky 2025 - já být Vámi zúčtuji MD 501/602  s minusem - tedy fakticky odúčtuji vnitoroorganizační výnosy a náklady. Pokud tam byl ještě nezaplacený prosinec a v rozvaze byste vykazovali tuto vnitroorganizační pohledávku a závazek, tak byste ji měli také zúčtovat.

  Pokud byste chtěli pokračovat v tom systému, kdy školní jídelna vnitrofakturou účtuje potravinový limit, tak za mne by to šlo - například následovně:

  - školní jídelna dá vnitroorganizační fakturu - MD 377xx/Dal 602xx

  - škola ji zaúčtuje MD 602zz/Dal 377zz

  Klidně si ji proplatíte (tedy 377zz/241 a na druhé straně 241/377xx). Nicméně výše uvedeným zaúčtováním zajistíte, že ve finančním účetnictví nebudete za syntetiku jako celek nic vykazovat v Rozvaze a Výkazu zisku a ztráty. 

  No a k tomu budete účtovat o té dotaci - jak jsem uvedl výše - tedy 388/672 ale v těch cenách podle podmínek dotace ... Zda si rozdíl mezi 672 a 602 (rozdíl v cenách dotace x cena jídla pro žáky) necháte v provozu, nebo ji budete převádět do školní jídelny - to je již na Vás.