Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 793 dotazů:

• Bonusové zboží

  26. 06. 2025

  Dobrý den, mám dotaz.
  Jsme PO, zřizovatel obec. Máme uzavřenou smlouvu s jednou firmou o odběru potravin. Při odběru určitého množství potravin nám tato firma poskytne zboží, které nám vyfakturuje. Jedná se např. o kávovar, svářečka fólií, sada hrnců...atd.. Částka na faktuře za všechno toto zboží je 572 Kč. Musíme mít na tento majetek darovací smlouvu? V jaké hodnotě tento majetek zařadit do evidence?
  Děkuji moc za odpověď.

  Tady se fakticky jedná o určitý následný bonus. Ekonomickou podtsatou transakce je poskytnutí dodatečné slevy za určitý objem nákupu. Podle mne to není striktně darem - a darovací smlouva nutná není (protože věcně je to spojeno s Vaším závazkem odběru - tedy není to dar v právním slova smyslu).

  Takže logicky by se nabízelo zaúčtování MD 501/Dal 649, ono by ale bylo přesnější zachycení jako korekce 501 - spotřeba potravin (ale to podle mne asi dělat nebudete). 

  Nicméně ono by Vám to narušilo tu záležitost hlídání limitu potravin - on je to totiž fakticky takový ................. (nevím jak to nazvat). Vy na 501 kde sledujete potravinový limit ve vztahu k tomu, co platí děti za stravu" máte plný náklad na potraviny a vedle toho, dostanete ještě následnou slevu - zde v podobě věcí. Nicméně hodnotu čerpání potravinového limitu již nebudete opravovat. Na druhou stranu - jsou to drobnosti .

  Ocenění - tam Vám nezbude asi než vzít hodnotu na faktuře (pokud správně chápu - tuto hodnotu neplatíte). Nejsem z tohoto řešení šťastný, ale reálně  asi moc jinou možnost nemáte.

• Financování hlavní činnosti PO prostřednictvím darů z veřejné sbírky

  26. 06. 2025

  V interním předpisu pro zřízené PO kraj stanovuje povinnost předchozího schválení přijetí účelově neurčeného i účelově určeného peněžního daru do rozpočtu PO a povinnost uzavření darovací smlouvy.
  Dotaz zní: může PO z oblasti kultury využít pro financování své hlavní činnosti také veřejnou sbírku před crowdfundingové platformy (např. DONIO, Darujme.cz) a v případě, že ano, jak dostat tyto peníze do rozpočtu PO?
  Podrobněji rozepisujeme následující možnosti:
  1. Platforma Donio (https://donio.cz/)
  Jak správně postupovat při sbírce přes Donio, například na vydání knihy, požadovaná částka 250 000,- Kč? V bodech je kombinace návrhu postupu s otázkami, které nás při tom napadají.
  • Jedná se o účelový dar od jednotlivých dárců, částky od dárců vybírá Donio a po vybrání sepíše smlouvu s PO na základě, které nám vybrané finance zašle. Jak správně postupovat, aby PO splnila povinnosti stanovené interním předpisem a a měla předchozí souhlas zřizovatele? Před zahájením sbírky na stránkách Donia si nechat schválit zřizovatelem přijetí účelového daru?
  • Po ukončení sbírky uzavřít s Donio darovací smlouvu na vybranou částku (která se může lišit od původně předpokládané částky)?
  • Finanční částku na základě darovací smlouvy PO zaúčtuje do rezervního fondu jako přijetí daru. Užitím daru z rezervního fondu pokryji náklady na vydání knihy.
  • Dárci mohou přispět s tím, že za svůj příspěvek obdrží výtisk knihy. Chápeme správně, že v tomto případě se nejedná ze strany PO o poskytnutí daru, který ze zákona PO poskytovat nesmí?
  • Ostatní výtisky knih (vyrobené nad rámec těch, které si „dárci“ objednají jako odměnu na Doniu), navede PO na sklad a bude prodávat.
  
  2. Jak postupovat u sbírek na jiných platformách? (HitHit.cz, Darujme.cz)
  • Automaticky po skončení sbírky nám finance zašlou na náš bankovní účet. Není zde darovací smlouva. Lze přijmout dar i bez darovací smlouvy?
  3. Jak postupovat u vlastních vyhlášených sbírek nebo transparentního účtu?

  Já Vám bohužel nebudu umět uspokojivě odpovědět. Ta pravidla, která jsou napsána v zákoně č. 250/2000 Sb., jsou jednak ve vztahu k přijímání darů naprosto nesmyslná a třeba k aplikaci pro typy sbírek, které uvádíte nerealizovatelná. Pokud do toho ještě zakomponujete povinnost písemného uzavření darovací smlouvy (což je požadavek jdoucí nad rámec zákona), tak to je poslední "hřebíček do rakve". U darů podle očanského zákoníku není povinnost mít písemnou smlouvu.

  V lednu 2025 jsem v rámci osobního jednání na MF s příslušnými pracovníky požadoval, aby tu povinnost předchozího souhlasu u darů se zákona odstranili (že je to z hlediska nějaké ochrany zřizovatele nesmyslné) a případně i omezili jen na nabývání nemovitého majetku. Poprvé se mi za ty roky, co na to upozorňuji, dostalo sdělení, že se nad tím zamyslí - tak uvidíme.

  problém těch darovacích platforem je to, že dárcem je fyzická osoba - nikoliv třeba Donio. Požadovat předběžné schválení přijetí daru - nejde, stejně tak nejde uzavřít darovací smlouvu. Budete mít podle mne pouze smlouvu s Donio, že to zajistí. Pokud by byla darovací smlouva s Donio, tak je podle mne jen pro forma - nebude to odpovídat skutečnému stavu.

  Takže podle mne se budete muset rozhodnout - zda se snažit dodržet zákon (to ale ty PO budete obírat o možnosti získávání doplňkového financování), nebo si ta pravidla nastavíte "po svém" - tak aby bylo možné je realizovat i pro tyto účely (což by byla moje cesta).

  Pokud budeme uvažovat s tím, že se má objevit nějaké předběžné schválení, udělal bych to, že toto předběžné schválení se bude týkat "projektu jako celku" - tedy třeba toho, že se bude vybírat přes Donio na knihu. Tím bych končil , neschvaloval jednotlivé dary. Stejně tak bych činil s dalšími projekty, případně s tím, že veřejně vyhlásí nějakou sbírku. Maximálně bych udělal nějaké omezení - třeba že pokud by někdo chtěl darovat částku nad........ Kč, nebo třeba Bitcoiny :) ... - tak mají chtít ještě jednotlivý souhlas.

  Zaúčtování   - přijmete do rezervního fondu, potom z něj používáte na daný účel - to asi není problém.

  Souhlasím s tím, že je problém v tom, že v některých případech ty sbírky na DONIO nejsou ani tak dary jako způsobem, jak třeba prodat knihu, CD apod.  - tam to skutečně již potom nejsou dary (ostatně PO nemůže knihu ani darovat) - fakticky tam může nastat to, že to budeme posuzovat třeba jako prodej knih. Ale je těžké určit nějakou rozumnou hranici (to vím, z vlastní praxe).

   

• Vymáhání škody

  24. 06. 2025

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Mzdy nám zpracovává externí mzdová účetní. Z kontroly VZP nám bylo vyčísleno penále v důsledku špatného zasílání pojistného za zaměstnance, a to ve výši 3.634,-Kč.
  Vzhledem k jinak bezchybné spolupráci bychom rádi u této externí účetní upustili od vymáhání škody od ní a penále zaplatili. V případě, že by se taková událost stala zaměstnanci, tak bychom svolali Škodní komisi, která by vzniklou škodu posoudila a případně prominula. Nejsem si ale jistá, zda jako PO můžeme od vymáhání škody upustit v případě externího dodavatele, abychom se nedopustili porušení rozpočtové kázně.
  Velmi vám děkuji za váš názor a radu, i když si uvědomuji, že je možná mimo oblast dotazů...
  Přeji vám pěkný den

  Já jsem přesvědčen, že by toto mělo být Vaše právo o tom rozhodnout. Samozřejmě zřizovatel může trvat na tom, že se máte důsledně chovat s péčí řádného hospodáře a škodu vymáhat (a jen podotýkám - to potom není otázka případného napadnutí za porušení rozpočtové kázně  ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb.).

  Ale je to přesně jak uvádíte - třeba u zaměstnance vyhodnotíte okolnosti a dojdete třeba k závěru, že v konkrétním případě nebudete škodu vymáhat. Zde není podle mého názoru rozdíl mezi zaměstnancem a externistou. Můžete podle mne skutečně dojít k závěru, že v konkrétním případě z důvodů, které si popíšete, nebudete škodu vymáhat. Všichni víme, že se chybuje. Když by nastala situace, že za jakýkolv nezdar (třeba nákup věci, který by se ukázal chybou, rozbitý talíř, ztracený šroubek ....) budeme předepisovat náhradu škody, tak za chvíli nebudeme mít s kým pracovat (jak zaměstnanci tak i externisté)

  Samozřejmě i toto můžete probrat ve Škodní komisi (dávalo by mi to i logiku, pokud jí zřizenou máte a případné škody způsobené zaměstnanci by se v ní projednávali), někdo se bude snažit zatáhnout zřizovatele.   

• Darovací smlouva na převod investičního majetku

  24. 06. 2025

  Dobrý den,
  obdrželi jsme od zřizovatele darovací smlouvu na gravírovací stroj v hodnotě 296 490,98 Kč .
  Dárce touto smlouvou bezplatně převádí předmět smlouvy do vlastnictví obdarovaného.
  Jak mám prosím postupovat při jeho odepisování.
  
  děkuji za odpověď

  Pokud není dárce vybrannou účetní jednotkou (kraj, obec ...), což asi není, mám dar ocenit reprodukční hodnotou - tedy za co by se takový stroj pořídil s přihlédnutím k jeho stavu v době darování. Může nám pomoci samozřejmě cena uvedená v darovací smlouvě (pokud dává smysl). Tady bych chtěl upozornit, že se někdy do smluv chybně dává pořizovací cena u dárce (tedy za kolik se to třeba u firmy, která stroj daruje pořídilo před 6 lety) - to ale není hodnota daru. Píši to i proto, že se klidně může stát, že se tam napsala sice hodnota 296 tis. Kč, ale je to starý stroj, který by se nyní pořídil třeba za 30 tis. Kč (když se podíváte na Bazoš ...) no a potom bych měl účtovat o pořízení DDHM daru

  Takže moc se přimlouvám, aby se do darovacích smluv dávala hodnota odpovídající stavu k datu darování. Pokud to bude takto uděláno (a hodnota daru převyšuje 40 tis. Kč), tak hodnotu daru zaúčtuji MD 042/Dal 401 a dále to zařadím do majetku. Věcný dar není podle současných předpisů investičním transferem a proto nepoužiji účet 403.

  Když se to následně bude odepisovat, tak jen účtujete standardní odpisy 551/082 a 401/416 (v plné výši).

  Pouze pozor z hlediska daně z příjmů - pokud při přijetí aplikujete osvobození od daně z příjmů, nebudete moci uplatňovat daňové odpisy (což by mohlo vadit, pokud byste třeba ten stroj využívali ve větším rozsahu k doplňkové činnosti)  

• Odměna při nákupu - zboží za 1 korun

  24. 06. 2025

  Předmět: Dotaz na zaúčtování faktury – odměna za nákup (zboží za 1 Kč nebo zdarma)
  
  Dobrý den,
  
  obracím se na Vás s dotazem ohledně zaúčtování faktury, na které jsme obdrželi zboží za symbolickou cenu 1 Kč nebo zdarma jako odměnu za předchozí nákup.
  
  Jedná se o marketingovou akci dodavatele, kdy jsme po splnění určitých podmínek obdrželi produkt za zvýhodněnou cenu.
  
  V příloze bychom rádi zaslali sken konkrétních faktur, ale nelze vložit, proto se pokusím stručně dané faktury popsat:
  dálkoměr za 2150,-
  aku vrtačka za 3749,-
  odměna - akumulátor zdarma
  nebo
  vysavač za 25490,-
  k tomu set kartáčů za 1 Kč (hodnota je 3990,-)
  
  Předem děkuji za pomoc a Váš odborný názor.

  Tohle je obecně problém. Můj pohled na věc je takový, že v těchto případech není žádná sleva zadarmo (tedy neúčtovat o tom jako o daru, ale rozpočítat to mezi zbývající věci). Takže třeba když mám akci 1+1 zdarma a stojí ten jeden kus 5 000 Kč (a jeden je zdarma), tak jsem zastánce účtovat pořízení dvou věcí za  2500 Kč. No a tento princip bych se snažil promítnout i do Vámi řešených situací. 

  Tedy, že bych se na to měl dívat tak, že se třeba v prvním případě pořídil:

  - dálkoměr

  - aku vrtačka

  - akumulátor (pokud je samostatný a není jen k vrtačce - ale je to třeba s možností použít to i k dalším věcem)

  Měl bych si potom odhadnout, že akumulátor by stál 1000 Kč najdu si to třeba na wrebu) a potom si to alikvotně rozpočítat (poměrem těchto cen) mezi všechny tři věci - tedy výsledkem by byla nižší cena za dálkoměr, nižší za vrtačku a nějaká hodnota přiřazená akumulátoru. Součet by byla hodnota faktury celkem.

  U toho vysavače - on ten přístup je podobný s tím rozdílem, že u vysavače kartáče a hubice asi zpravidla zaúčtujeme jako součást jeho ocenění. Takže je mi jedno, zda něco budeme rozpočítávat, prostě pro mne to bude vysavač za 25 490 Kč (a případné příslušenství si napíši na kartu majetku - pokud je to příslušenství k tomuto vysavači).

• Reklamní předměty

  19. 06. 2025

  Dobrý den
  Jsem příspěvková organizace ZUŠ. Chtěla jsem se zeptat, zda můžeme koupit reklamní předmět do 500,--Kč (tužky, hrnky, trička,… opatřeny logem školy)? A dát tyto reklamní předměty návštěvám? V daňovém přiznání se to nějak zohledňuje?
  Předem děkuji za odpověď

  Být na Vašem místě, domluvím se se zřizovatelem (ve vztahu k tomu, zda se to může). Příspěvková organizace totiž podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmí poskytovat dary s výjmkou darů z FKSP (viz §37). Takže někdo má striktní pohled - pokud někomu dáte propagační předmět je to dar a pokud někomu dáte byť jen propagační předmět, porušujete zákon č. 250/2000 Sb.

  Nicméně pragmatičtěji uvažující zřizovatele chápou, že v některých případech je poskytnutí určité věci zdarma spojeno s běžným provozem organzace (můžeme se bavit o tom, že třeba v divadle je běžné, že při premiéře dostane režisér či představitel hlavní role květinu). Stejně tak mohu být třeba knihovna a je normální, že na den otevřených dvěří si natisknu třeba záložky a rozdávám je návštěvníkům. Takže někdo to nebere tak striktně a akceptuje, že v určitém rozsahu se takovéto věci poskytují.

  Já nemohu za Vašeho zřizovatele hovořit - je potřeba se s ním domluvit, jaký přístup má. Protože pokud striktní, že se prostě dary poskytovat nesmí, tak to bude mít legislativně podložené a nemáte šanci to obhájit. Potom bych toto skutečně být Vámi neobjednával - nestojí za to se potom hádat.

  Z hlediska daně z příjmů to budou zpravidla nedaňové náklady - budou totiž většinou souviset s činnostmi, které nejsou předmětem daně (takže se to vyloučí většinou v nedaňových nákladech - v rámci příslušné činnosti - na ř. 40).

   

• Doplňková činnost

  19. 06. 2025

  Dobrý den
  Jsme příspěvková organizace ZUŠ ve zřizovací listině máme povolení doplňkové činnosti – pronájem nebytových prostor, zisk má být použit pro hlavní činnost PO.
  Musí být živnostenský list?
  Účetnictví vedu odděleně, výnosy-pronájem, náklady-kalkulace(elek,plyn,….) ke konci roku budeme mít z pronájmu zisk. Musí se tento zisk převést do následujícího roku a použít pro hlavní činnost PO? Nebo mohu ještě z toho zisku tentýž rok koupit reklamní tužky, hrnky, trička pro děti jako dárek (nebo cokoliv?) a vše účtuji na středisko doplňkové činnosti?
  Daňové přiznání, kam tento zisk budu uvádět a platí se z něho daň?
  Předem děkuji za odpověď

  K jednotlivým dotazům:

  a) živnostenský list - prostý pronájem nemovitého majetku není živností - tedy živnostenský list na tuto činnost mít nebudete

  b) není sebemenší problém používat zisk z doplňkové činnosti průběžně - což se běžně projeví tak, že potom v rámci závěrky běžného účetního období máte v doplňkové činnosti zisk a v hlavní činnosti ztrátu. Stejně tak můžete mít zisk v doplňkové i zisk v hlavní ... - tedy jako když byste si ten zisk z DČ nechávali do dalších let.

  c) když z toho zisku ale něco nakoupíte pro hlavní činnost, tak tyto nákupy samozřejmě nákladově musíte směřovat do hlavní činnosti. Tedy ne do doplňkové. V doplňkové činnosi budou jen ty náklady, které nějak souvisí s tím, že realizujete pronájem (může to být třeba nějaký podíl energií, oprav ....). Není nákladem doplňkové činnosti ale úhrada nákladu, který byl z DČ financován.

  d) příjem z nájmu je předmětem daně vždy (bez ohledu na to, zda je to v hlavní nebo doplňkové činnosti). Tedy nelze to vyloučit ze zdanění. Pokud budete mít například výnosy z nájmu 400 tis. Kč a k tomu přiřaditelné náklady 150 tis. kč (z toho 20 tis. Kč nedaňové), vyjde Vám z této činnosti základ daně ve výši  270 tis. kč. No a následně můžete uplatnit odčitenou položku podle §20 odst. 7 (300 tis. Kč), nebo slevy na dani (zaměstnanci - invalidi).. . - prostě je to daňový základ jako každý jiný. 

  Konkrétní příklady ke zdanění - prosím podívejte se na dokument "Dań z příjmů u příspěvkových organizací - aktualizace 2020" - z 8. 1. 2021 - máte tady popis stanovení daně  včetně vyplňování daňového přiznání s příklady. 

• FKSP - odvody

  17. 06. 2025

  Obec (zřizovatel příspěvkové organizace) provedl kontrolu hospodaření v základní škole. Při kontrole mimo jiné kontroloval i použití prostředků z FKSP.
  V předložené směrnici bylo uvedeno, že zaměstnanci při odchodu do důchodu bude vyplacena odměna 10000,-- Kč. Odměna byla vyplacena, z FKSP byla čerpána včetně odvodů zaměstnavatele. Zaměstnanec však do důchodu neodešel, dále pracuje.
  Naše otázka zní, zda neměla být vyplacena až při skončení pracovního poměru a skutečném odchodu do starobního důchodu a zda je správné čerpání prostředků z FKSP i na odvody zaměstnavatele.

  Já bych prvotně řešil, zda se bavíme o situaci, která nastala po 1. 1. 2024, nebo před ní.

  Protože pokud by nastala do 31. 12. 2023, řídíme se vyhláškou o FKSP. Tady platil §14 - dary zde byly mimo jiné svázány s prvním přiznáním starobního důchodu - tedy nebylo to ani spoeno s tím, že by zaměstnanec musel ukončovat pracovní poměr. Stejně tak se výkladově dalo dovodit, že související odvody se nehradily z FKSP, ale z provozu.

  Ovšem pokud se bavíme o případu, který nastal 1.1.2024 a dále, tak jsme v úplně jiné situaci. Vyhláška  o FKSP je zrušena - tedy pokud jsou dary zaměstnancům poskytovány, je na organizaci, jak si pravidla nastaví - má to stanovit ve směrnici a jí se držet. Nemáme již ani z čeho dovodit, že by se sovisející odvody musely hradit z provozu. Dle mého názoru to nyní jde i z FKSP, pokud si to v pravidlech nastavím. Tedy za mne je nyní klíčové jasné nastavení ve směrnici - z něj by se mělo vycházet

   

• FKSP dary k životním výročím

  12. 06. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO - škola, zřízena ÚSC. Z FKSP poskytujeme zaměstnancům peněžní dary k významným životním výročím. Z těchto vyplacených peněžních darů povinně hradíme odvody za sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele. Z jakých prostředků lze toto pojištění za organizaci hradit? Mohu přímo z prostředků FKSP, jelikož s poskytnutím daru úzce toto pojištění souvisí ( zahrnout do rozpočtu FKSP a do vnitřních zásad pro čerpání FKSP) nebo raději z provozních prostředků školy, ať není problém? Děkuji za odpověď.

  Tradiční řešení v minulosti bylo (dovozované ze znění vyhlášky FKSP), že z FKSP čerpáme pouze vlastní odměnu, navíc hrazené odvody jsou z provozu.

  Nyní vyhlášku FKSP nemáme, přesnější vymezení nenajdeme a za těchto okolností se domnívám, že by mělo záležet na interních pravidlech, které nastavím. Tedy klidně i varianta, že vyvolané odvody sociálního zdravotního budou čerpáním 412. Při současném znění předpisů Vám to dle mého názoru nemohu nijak vytknout (já si myslím, že je to věcně správnější - na druhou stranu je ale otazníkem, zda si takto "dobrovolně" chcete ještě více čerpat již tak napjaté rozpočty FKSP).

• Nedokončený majetek

  05. 06. 2025

  Dobrý den,
  jsme základní škola, které byl k 31. 12. 2016 svěřen majetek. Ve zřizovací listině přímo stojí "Majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k jejímu hospodaření (dále jen "svěřený majetek")". Zřizovatel bude budovat na jednom ze svěřených pozemků sportovní hřiště, to bude sloužit především pro žáky školy. Hřiště ale ve správě mít nebudeme, s tímto majetkem bude hospodařit zřizovatel. Nám však vznikly už s touto akcí nějaké výdaje, které mám zaúčtovány na 042. Zřizovatel teď chce, abychom mu tu 042 darovali, je to takto možné ? a jak bude vypadat zaúčtování ??? Mě by se spíše zamlouval nějaký převod na základě rozhodnutí zřizovatele, ale ani tady si nevím se zaúčtováním rady.

  Já bych jen prvotně chtěl upozornit, že by neměla nastávat situace, že pozemek je nadále svěřen, ale stavba na něm vybudovaná, která je právně součástí pozemku svěřena nebude. Z pohledu práva se jedná o jeden majetek. Takže pokud chtějí mít hříště ve správě jako stavbu, měl by zřizovatel odejmout ze správy pozemek.

  Pokud jste v souvislost s hřištěm něco hradili a máte to na účtu 042, tak vy to z pohledu práva darovat nemůžete. Fakticky by se mělo jednat o převod na zřizovatele - například právě v souvislosti s odnětím ze správy daného pozemku (tedy jak píšete - v souvislost s rozhodnutím zřizovatele). Nicméně realita je taková, že se běžně toto na zřizovatele převádí - doporučoval bych ale mít rozhodnutí zřizovatele.

  No a zaúčtování by potom bylo MD 401/Dal 042 (pokud zde není vázán nějaký investiční transfer). No a tímto zaúčtováním by se postupovalo fakticky bez ohledu na právní formu, která se k převodu zvolí.

   

• Oslavy školy, prodej propagačních materiálů

  04. 06. 2025

  Jsme příspěvková organice – základní škola – zřizovaná obcí, jsme plátci DPH.
  V červnu 2025 proběhnou oslavy u příležitosti výročí školy. Zřizovatel nám pro tento účel navýšil provozní příspěvek o 80tis. Kč.
  Z tohoto navýšeného příspěvku hradíme fakturu za 1 500 ks výtisků propagační brožury (cena za jeden výtisk je 27 Kč vč. DPH). Tento materiál bude rozdáván zdarma s možností dobrovolného příspěvku za něj ve výši 20 Kč. Podle vedení školy by potom případný výnos připadl sdružení rodičů ...
  Je tento postup prosím v pořádku, odsouhlasí-li ho zřizovatel?
  Jak se s tím prosím poprat v účetnictví a ve vztahu k DPH?

  Asi chápete, že se mi moc nelíbí, že škola vytiskne na své náklady brožuru, bude ji potom rozdávat (již tady jsme pro někoho na hraně v tom, že PO nemá poskytovat dary) a pokud někdo poskytne za ni "dobrovolný příspěvek", tak to bude příjmem jiné právnické osoby (přeloženo - budou Sdružení rodičů asi poskytovat dar). Když se to již takto připravilo, tak si myslím, že to mělo přímo tisknout Sdružení rodičů, to mělo také dostat dotaci od Města a potom si mělo inkasovat případně příjmy. No ale to je asi již jen povzdych nad něčím, co se vrátit nedá.

  Pokud Vám Váš model zřizovatel odsouhlasí, tak OK.  Účetně byste potom asi brožury zaúčtovali jen jako nákup materiálu 501/321. Nemůžeme dělat to, že peníze vybere a proúčtuje škola, aby je potom přeposlala Sdružení. To by již "tlouklo" do očí  - ať si případně toto přijmou ani sami.

  Teď k DPH - podle mne to nebude takový problém - brožury, kde se bude popisovat historie a současnost školy by měly být nyní účtovány se sazbou 0% - takto by to měl vystavit i dodavatel. Tím pádem nemám problém s případným odpočtem DPH a nemusím ani řešit to, že případný příjem má Sdružení. zde žádnou daň nekrátíme - i u Vás by byl příjem od daně osvobozen (viz §71i ZDPH)

   

• Cestovní příkaz

  02. 06. 2025

  Dobrý den, paní učitelka byla vyslaná na několikadenní výlet.
  První den odpracovala 16 hodin a měla 2 jídla v ceně pobytu. Stravné jsem ji krátila 35% za každé jídlo (230Kč stravné x 35% = 80,50 Kč x 2 jídla = 161 Kč. 230Kč - 161 Kč = 69 Kč k vyplacení).
  
  Další den odpracovala 24 hodin a měla 3 jídla v ceně pobytu. Stravné jsem přepočítala stejným způsobem... stravné bylo sníženo o 25% na každé jídlo (350Kč x 25% = 87,50 x 3 = 263 Kč. 350 Kč - 263 Kč = 87 Kč k vyplacení).
  
  Je to tak správně?
  
  Paní učitelka se vrátila v pátek, její cesta trvala 11 hodin. Na výletu ještě měla snídani, za kterou ji bylo přepočteno snížené stravné o 70%. Má nárok na školní oběd? nebo ještě vyplacení stravného v plné výši což je 150 Kč, když se vrátili v 11 hod ?
  
  Děkuji

  K těm prvním dvěma dním - souhlasím s výpočtem. Jen upozorňuji, že podle § 183 odst. 5 Zákoníku práce se nárok zaměstnace z cestovních náhrad zaokrouhlí na celé Kč nahoru - tedy pokud to počítáme separátně, tak by nárok byl 88 Kč.

  Dlší den - pokud měla snídani - souhlasím s krácením o 70 %. Na danou náhradu měla nárok a byla ji zajištěna snídaně.

  Z hlediska nároku na oběd - jde o to, zda ještě odpracovala alespn 3 hodiny v místě výkonu práce - viz požadavek §5 odst. 2 Vyhlášky 84/2005 Sb. Pokud ne - nemá nárok na oběd za sníženou cenu. Pokud by ale toto odpracovala (třeba by ještě učila ....), potom by nárok měla. Nicméně pozor na daňovou souvislost - § 6 odst. 9 písm. b) Zákona o dani z příjmů - problém by byl v tom, že by nárok na stravu mohl vzniknout v okamžiku, kdy má zaměstnanec standardně rozepsány  směny - tedy nebylo by osvobození od daně z příjmů - zvýhodnění by se muselo přidanit. Spíše na to jen upozorňujeme, že to může nastat.

• Nákup kompostérů pro občany

  23. 05. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí, měla bych dotaz, který se týká účtování o nákupu kompostérů. Naše organizace bude nakupovat větší množství kompostérů, v hodnotě 2.000,- Kč/ks a 5.000,- Kč/ks, které jsou určeny pro občany zapojené do systému odpadového hospodářství obce. Jedná se o projekt z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životního prostředí, které nám poskytne podporu z prostředků EU. Kompostéry budou předávány občanům bezúplatně na základě smlouvy o výpůjčce a po skončení doby udržitelnosti přejdou do jejich vlastnictví. Jakým způsobem o tomto případu účtovat? Nákup kompostérů 549 ? / 321, příjem dotace 346 ? / 672, máme nějakým způsobem v podrozvaze zaznamenat předání kompostérů občanům?
  Předem moc děkuji.

  Toto není moc příjemná situace - pokud správně chápu, ty kompostéry budou po dobu uržitelnosti (odhaduji 5 let) ve Vašem vlastnictví (případně ve vlastnictví zřizovatele, pokud to máte nastaveno tak, že majetek nabýváte do vlastnictví zřizovatele a je dále považován za svěřený).

  Zároveň jsou to věci s životností delší než rok a velká část z nich je v hodnotě nad 3000 Kč za kus - takže DDHM. Já se obávám, že nenajdeme argument, proč o nich neúčtovat jako o DDHm až do jejich vyřazení (tedy ukončení výpůjčky a převodu na občany).

  Takže já bych asi udělal následující:

  - pořízení bych jako celek zaúčtoval 028/321 a 558/088 (bez ohledu na cenu - ať již to dělám jednotně). Možná bych uvažoval tak, že bych si udělal něco jako hromadnout kartu - vždy podle cen jednotlivých typů (myslím tím, že bych třeba měl kartu na 150 kusů kompostérů v ceně 3 200 Kč za kus .....). Tady v první fázi bych si udělal nějakou analytiku nebo nějaký příznak, že jsou jakoby na skladě (dosud nevydány).

  - v okamžiku uzavření smlouvy o výpůjčce a předání občanovi bych to "vydával" z této karty majetku a dával zase na hromadnou kartu (pokud něchcete dělat jednotlivé) - tedy - to co jsem vydal - ta by byla doložena výpůjčními smlouvami. Případně byste mohli i přeúčtovávat mezi 028... - to již záleží na Vašem nastavení

  - no a teprve vlastnický převod občanovi by byl MD 088/Dal 028 a vyřazení (a jen poznamenávám - víte, že podle Zákona č. 250/2000 Sb. nesmíte poskytovat dary ? On je fakticky problém, abyste to následně na občany převáděli)

   

• Kroužky

  23. 05. 2025

  Dobrý den,
  vloni jsem opomenula časově rozlišit výnos za kroužky, z kterého vyplácíme odměny lektorům. Odměny byly vyplaceny v lednu, nyní mají být vyplaceny v červnu, na které bylo vybráno v únoru, ale nezbývá mi ve výnosech potřebná částka (chybí ta loňská). Je možné to nějak dodatečně opravit či účtovat dohody pro lektory jinam? HV, už máme schválený a převedený do RF. (Je nutné, aby se náklady na kroužky rovnaly výnosům z kroužků.) Děkuji.

  Nevím, o jaký jde reálně finanční objem. Dokáži si představit, že se rozhodnete časově nerozlišovat výnosy za kroužky pro nevýznamnost - pokud se třeba za kroužky platí na celý rok dopředu a vyberete 20 tis. kč, tak si nemyslím, že byste neprovedením časového rozlišení významně poškodila účetní závěrku.

  Pokud se ale bavíme o větších finančních objemech, tak byste asi časově rozlišovat měli a pokud jste to omylem neprovedli, tak jsme v režimu "oprav nesprávností minulých let". Tady by se mělo spočítat o kolik jde peněz - pokud je to méně než 0,3 % aktiva netto k 31. 12. 2024 nebo méně než 260 tis. Kč, tak stejně jen máte zaúčtovat korekci výsledkově, což je 602 (tady by mohla být nějaká analytika "korekce")/384 a dále 384/602 (analytika "kroužky") - takže výsledek hospodaření by se nezměnil. Pokud by to bylo nad tento limit, tak máte použít účet 408 - tedy 408/384 a dále 384/602 (analytika kroužky).

  Dohody pro lektory musíte účtovat standardně - tam chyba nebyla.

• DPH

  29. 04. 2025

  Jsme střední škola, plátce DPH. Obdrželi jsme dar - potraviny na pořádanou akci. Zaúčtujeme 501/649, je nutné u těchto darů řešit DPH?

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.