Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 843 dotazů:

• Majetek

  09. 06. 2026

  Dobrý den, jsme PO a letos vybavujeme nové provozní pracoviště. Pro tento účel jsme si nechali zpracovat architektonický návrh interiérů (kanceláře, recepce, rautová místnost, recepce, odpočinkové zóny a pod.). Odhadujeme, že z 90% se bude jednat o drobný dlouhodobý majetek a 10% bude tvořit dlouhodobý majetek. Jak máme naložit s nákladem na architektonický návrh (projekt, technická dokumentace, cenové poptávky a pod.). Je nutné vše rozpočítávat do DDHM, DHM, jako vedlejší náklady majetku. Děkuji

  Správně bychom to do pořizovací ceny nesměrovat měli - je to vyvolaný náklad spolu s danou investicí. Vím, že je problém v tom rozdělení investice x neinvestice. Pokud máte takovéto podklady, tak za mne je úplně správně podle Vašeho současného odhadu zaúčtovat:

  10 % na 042 (a čerpat fond investic)

  90 % na 558 a dále zaúčtovat MD 028/Dal 088 (tady protože to ještě není pořízený majetek, tak doporučujeme volit zvláštní analytiku 028 pro pořizování DDHM a teprve až budete mít majetek skutečně pořízen, tak to se zařazením do majetku přeúčtovat na tu standardní 028).

  Když by se potom ukázalo, že 042 je třeba 12 %, tak klidně již nepřerozdělovat (držet se původního rozdělení podle doloženého odhadovaného propočtu). Samozřejmě pokud to pořizujete ve stejném roce jako je ta studie, tak lze i následně přepočítat a korigovat 042 a 558 (028).

  Asi tak - samozřejmě v praxi se používají určitá zjednodušení - třeba že tím, že nemusím v době studie znát cenu. za kterou bude pořizováno a odhaduji, že to bude v naprosté většině DDHM, tak celé náklady dát k "dominantnímu" výdaji - tedy pořizování DDHM....

• Která varianta je správná: úprava terénu a pořízení nových herních prvků

  01. 06. 2026

  Dobrý den, chtěli bychom Vás požádat o ujasnění správného účtování následujícího účetního případu: MŠ pořizuje nové herní prvky:
  1. Dřevěnou houpačku Hnízdo v částce 71.294 Kč a k ní dopadovou plochu kačírek v částce 54.000 Kč, 2. Pružinovou houpačku Liška v částce 11.179,82 Kč, 3. Pružinovou houpačku Buldozer v částce 16.334 Kč, 4. plachta zastínění pro pískoviště v částce 19.140 Kč, k tomu patky v částce 7.500,02 Kč a trubky s jezdci v hodnotě 28.356,04 Kč. K tomu firma účtuje náklady za montáž v hodnotě 8.720 Kč a náklady na dopravu v částce 1.516,13 Kč. Dále máme naúčtovány jinou firmou náklady na odmontování a zrušení původních houpaček a prvků, úpravu terénu a odvoz betonů v částce 7.411,25 Kč. Rozhodujeme se mezi dvěma postupy účtování:
  První postup, kde jsme zahrnuli do pořizovací ceny i náklady za likvidaci původních prvků: Na účet 042 – dřevěná houpačka Hnízdo s dopadovou plochou, poměrná část za montáž, dopravu a likvidaci původních prvků – celkem 137.541,83 Kč, dále přeúčtování na účet 022. Na účet 042 – plachta zastínění pro pískoviště, patky, trubky s jezdci, poměrná část za montáž a dopravu – celkem 57.705,56 Kč, dále přeúčtováno na účet 022. Na účet 028 – pružinovou houpačku Liška, poměrná část nákladů za dopravu, montáž a likvidaci původních prvků – celkem 12.273,03 Kč. Na účet 028 – pružinovou houpačku Buldozer, poměrná část nákladů za dopravu, montáž a likvidaci původních prvků – celkem 17.930,83 Kč
  Dále zvažujeme, v druhém postupu, náklady za likvidaci přímo účtovat do nákladů, tedy jako službu, na účet 518, a to by bylo takto: Na účet 042 – dřevěná houpačka Hnízdo s dopadovou plochu, montáž a doprava – částka 131.465,35 Kč. Na účet 042 – plachta zastínění pro pískoviště, patky, trubky s jezdci, montáž a doprava – částka 57.705,56 Kč. Na účet 028 – pružinová houpačka Liška, montáž, doprava – částka 11.730,53 Kč. Na účet 028 – pružinová houpačka Buldozer, montáž, doprava – částka 17.138,56 Kč. Na účet 518 – náklady za demontáž 7.411,25 Kč.

  Tedy fakticky se rozhodujete, zda máte náklady na demontáž a likvidaci původních prvků zahrnout do ceny nově pořizovaných položek. 

  Fakticky se tak bavíme o tom, zda náklady na likvidaci byly vyvolány tím, že na stejné místo mají být umístěny věci nové. K tomu bych připomněl, že vyhláška 410/2009 Sb. s tímto logicky počítá pouze v případě staveb - viz §55 odst. 1 písm. e) - je to logické - berou to tak, že aby bylo možno umístit věc novou, musí tomu ustoupit stavba stará (protože stavba je nemovitost a původní stavbu jinam přemístit nejde) - a tedy náklady na demolici a ZC potom berou jako vyvolaný náklad. K tomu upozorňujeme, že jsou v zásadě dva pohledy na danou věc (respektive je tam určitá niance, která by měla být dle mého názoru zvážena v každé konkrétní situaci):

  - standardní - do vstupní ceny nového to zahrnout - tedy pro případ, že staré (ale ještě v nějakém rozsahu funkční hřiště) uvolňuje místo hřišti novému - potom bych byl spíše ve Vaší variantě 1 (budu k tomu mít ještě poznámku)

  -  asi méně obvyklá (ale možná situace) - máme staré hřiště, které je již nevyužitelné (třeba se na něj ani nesmí chodit)- tedy nyní provedu jeho likvidaci, protože není fakticky jiné cesty. Tedy, že náklady pojené s likvidací hřiště nejsou dány novou výstavbou - ale jsou objektivním vyjádřením skutečnosti, že to staré je nezbytné odstranit. No a shodou okolnosti se tam dále buduje něco nového (tedy Vaše varianta 2). Je to přístup pro situace, které budou určitě méně časté než ten standardní postupu - nicméně sám vím z praxe, že jsme tuto variantu použili (teď aktuálně mne napadají dvě situace), kdy by použití toho standardního režimu nedávalo smysl. Tedy berme to jako "mimořádnější situaci", která ale také může nastat.

  Teď ještě k tomu případu:

  myslím si, že byste u toho prvku, kde se buduje i dopadová plocha měli spíše uvažovat, že je to stavba - případně stavba v podobě dopadové plochy a herní prvek jako věc movitá (a ostatně i ta úvaha o tom, zda zahrnu náklady na likvidaci staré věci do PC ceny nové věci je primárně spojena právě se stavbami)

  U té klasifikace samostatných prvků třeba připravených klasicky v zelené ploše (prvky na pružině) - tam se stále potácíme v nejasnosti, zda se bavíme spíše o stavbách nebo věcech, které se klasifikují na 022(028) - takže tam bych Vaši klasifikaci respektoval. Tam potom může být spor, zda do ceny dávat i v té VAR 1 náklady na likvidaci, když ty prvky nebudeme považovat za stavby (ale dokáži si to představit).

  Tak zatím asi takto - bohužel toto nemá dle mého názoru jednoznačné řešení.

• Použití rezervního a investičního fondu

  30. 05. 2026

  Dobrý den,
  mohu použít s povolením zřizovatele použít investiční a rezervní fond (mimo darů)na posílení provozních výdajů ? Budu platit projektovou dokumentaci ,počítače 14ks ,router atd.Vse převodem 416/648 a 413/648 o proto tomu náklady.Zakon 250/2000 db dává možnost financovat rozvoj organizace.polozky mi nesplňují investiční charakter a potřebují je proplatit z provozu .Na těchto fondech mám hodně peněz.

  U rezervního fondu v tom není problém - tam určitě je to možné.

  Problém je u fondu investic - ten by se měl použít buď k financování investičních výdajů, případně k financování oprav . Ale podle mne nejde využít třeba k nákupu DDHM - to by se spíše muselo udělat tak, že zřizovatel nařídí odvod z fondu investic a o to, co odvedete posílí provozní příspěvek - abyste mohli teřba ty počítače nakoupit.

• bezúplatný převod materiálu od ministerstva

  26. 05. 2026

  Dobrý den, prosím o informaci, jak správně zaúčtovat bezúplatný převod materiálu (ochranné brýle do laboratoří) od ministerstva.
  Jsme PO zřízená krajem.
  Děkuji.

  Máte správně převzít jejich ocenění a zaúčtovat to MD 501/Dal 649 (pokud byste aplikovali systém účtování B). Pokud by na konci roku byly nějaké zásoby nespotřebovány a podle Vašich pravidel byste je dávali na sklad, tak MD 112/Dal 501 a zároveň byste časově rozlišili i výnos z daru MD 649/Dal 384. No a potom by další rok spotřeba byla MD 501/Dal 112 a MD 384/Dal 649.

• Široký základ daně

  26. 05. 2026

  Dobrý den, prosím o radu. Co bude od roku 2027 předmětem širokého základu daně při zajištění zdravotní péče vlastními zaměstnanci - odbornost 913? Od zřizovatele máme nařízen hospodářský výsledek k 31.12. daného roku 0 Kč a navíc se to bude týkat jen jednoho střediska ze tří.
  Děkuji.

  Trochu nerozumím, na co se vlastně ptáte. Pokud budete registrovaným poskytovatelem zdravotní péče (byť se to bude týkat pouze jen části Vaší činnosti), tak široký zuákjlad daně budete mít u organizace jako celek - tedy ve všech aktivitách (tedy fakticky předmětem daně veškeré příjmy včetně dotací a náklady se budou standardně posuzovat - daňové x nedaňové - fakticky stejně jako u podnikatelů).

  Případně prosím o upřesnění dotazu na zdenek@obecuctuje.cz

• Rekonstrukce divadelních šaten

  07. 05. 2026

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Jsme plátci DPH. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 Sb. Zákona o DPH. Obracíme se na Vás s žádostí o pomoc s účtováním následujícího účetního případu.
  Na základě smlouvy o sponzoringu jsme obdrželi od sponzora na náš účet 700.000,- Kč. Jedná se o příspěvek na rekonstrukci hereckých šaten v divadle s protiplněním - propagace na soc.sítích, v tištěných médiích a vytvoření a zveřejnění reklamních spotů pro společnost sponzora.
  Bude se jednat o rekontrukci šaten, v rámci které bude zhotoven nový nábytek, provedena oprava zdí, výmalba a položena nová podlaha. Jelikož celková suma této inv.akce přesáhne sponzorský dar, plánujeme použití investičního fondu na dofinancování. Máme se dívat na tuto akci jako na investici, jako na celek nebo případně rozúčtovat jednotlivé části rekonstrukce na nábytek, opravy, příp.dlouhodobý majetek u nábytkových sestav nad 40 tis.Kč?
  Hlavnímu zhotoviteli nábytku byla vyplacena záloha ve výši 553.000,- Kč. Tím, že ve sponzorské smouvě zazněl požadavek uvedení sponzora na tištěných materiálech, máme za to, že je třeba odvést DPH ze sponzorského příspěvku 700,000,-. Jak pohlížet na sponzorský příspěvek, zda jako na inv.transfér a v jaké částce? Ve výši 700.000,- mínus odvedená daň ve výši 21%?
  Máme vystavit sponzorovi fakturu, kde bude uvedena výše DPH? Ale tato faktura by měla dle našeho mínění znít na reklamu a ten bychom měli účtovat na účet 602?
  Máme nejastnosti v tom, zda pohlížet na sponzorský dar jako na inv.transfér či na příspěvek na reklamu. Případně ještě z jiného úhlu pohledu?
  Děkujeme za odpověď.

  Já se omlouvám, ale toto bude muset prvotně vyřešit se sponzorem. Hranice, kdy se bavíme o odměně za reklamu a kdy je to jen přijetí daru, bývá velice nejasná. Za mne třeba pouhé uveřejnění informace (například v tištěných materiálech), že akce/činnost je podpořena firmou XY ještě nepředstavuje reklamní plnění. Ostatně takovéto požadavky se například objevují i u poskytovatelů dotací.

  Pokud ale jdete nad rámec pouhého uveřejnění (tedy neříkáte již jen, že divadlo pdpořila firma XY, ale dáváte prostor ve Vašich materiálech například k tomu, aby tam například prezentovali své výrobky), mělo by se podle mne již jednat spíše o reklamní službu a potom skutečně i to DPH a oddanění směrem dolů. (a vystavení daňového dokladu). A účetně by se tedy jednalo o výnos na 602 - ne transfer.

  Pokud se ale shodnete, že se jedná o dar - potom to řešíme jako transfer (a neodváděl bych ani DPH).

  Ale toto je skutečně na Vaší vzájemné diskusi - řešící rozsah propagace a podle toho byste se spíše výslovně (a písemně) měli přiklonit buď k uzavření smlouvy o reklamě nebo k uzavření darovací smlouvy.

   Zaúčtování - pokud tam budou vznikat movité věci - nábytek - tak toto samozřejmě samostatně (buď 028, nebo 022).

  U vlastních zásahů do staveb - neumím se z Vašeho popisu rozhodnout, zda lze vyhodnotit jako pouhou opravu - pokud by jen došlo k výměně podlahy, opravy omítek a výmalbě - potom asi klidně i oprava. Ale nevím, zda tam nejsou ještě nějaké věci s prvky technického zhodnocení. 

• Poskytnutí kávy návštěvníkům kulturní instituce

  27. 04. 2026

  Dobrý den,
  Jsme PO zřízená ÚSC, neplátci DPH. Dumám tu nad, již zde několikrát, probíraným tématem „káva pro návštěvníky“ a nabyl jsem dojmu, že jsem tu našel, co hledám, ale raději pro jistotu prosím o konzultaci, jestli je takto možné níže:
  Obecně prý je už občerstvení/kavárna v kulturních institucích standardem, u nás k tomu zatím nemáme dostačující podmínky, tak se zkoumají co nejjednodušší varianty. Nemáme VHČ, ve ZL je pouze bod v Hlavním předmětu činnosti organizace „Zajišťuje výrobu, obchod a služby jinde nezařazené – nákup zboží, prodeje občerstvení.“
  Vize je taková, že by se do veřejného prostoru organizace umístil kávovar + cukr, mléko, kelímky… pro návštěvníky za úplatu. Pouze káva. Nákladem by tedy byla ona káva, cukr, papírové kelímky, mlíčka – účtováno klasicky na 501. Pokladna, která teď prodává pouze vstupné a odborné publikace by nově také tržila za tuto službu na 602? a sledovaly by se pouze poměry těchto N a V. Žádná zvláštní evidence.
  Lze vůbec takto do HČ? Musí být ztrátové? Jaké objemy prodejů už by měly povahu VHČ? Mění povahu věci, pokud by byla úhrada za kávu dobrovolná? (to bych předem zavrhl) Co prodej pár dalších věcí s tím spojených, jako např. malá balená voda?
  Osobně si myslím, že daleko méně provozně zatěžující by bylo umístění automatu/kávovaru třetí strany za „nájemné/zábor veřejného prostoru“, kdy o nákup materiálu a výběr tržby by se staral nájemce. Obávám se ale, že by se mu to moc nevyplatilo. Předpokládám, že bychom nemuseli mít souhlas zřizovatele a příjmy z tohoto pronájmu by vstupovaly do základu DPPO, stejně jako např. nájmy služebních bytů.
  Předem moc děkuji za Vaši odpověď

  Možná bych začal od konce s nějakou zkušeností:

  - tyto automaty máme u několika subjektů, se kterými spolupracuji (hlavně v oblasti sportu) - v naprosté většině situací to mají řešeno tak, že si inkasují odměnu za umístění automatu a o provoz se stará přímo firma ... (přitom v některých provozech je ten příjem z pronájmu i dost zajímavý - ale nezjišťoval jsem si podrobnosti - předpokládám, že to bude souviset třeba s tím, že automat je umístěn na nějakém atraktivnějším místě s velkým počtem návštěvníků ...). U jednoho subjektu si to provozuje organizace sama - vlastním jménem na vlastní účet. Takže já bych řešení provoz jinou firmou úplně nezavrhoval - je to poměrně obvyklé. Pokud to tak uděláte tak skutečně se bavíme o příjmu charakteru nájmu a dá se to ke zdanění do přiznání (ale nečekejme velké příjmy)

  - teď k otázce hlavní x doplňková činnost - na toto jsem "malý pán" - toto by měl rozhodnout zřizovatel. Třeba jak jsem uváděl, že jeden ze subjektů, se kterým více spolupracuji, to provozuje sám. U něj je to rozhodnutím zřizovatele v hlavní činnosti. V jejich případě to považují za nezbytný servis pro návštěvníky plaveckého bazénu a proto to dávají jako součást hlavní činnosti v rámci provozu bazénu. To, že nyní je na tom mají pokud si dobře pamatuji zisk není problém (je samozřejmě na nás, že tento zisk případně dáme jako ziskovou hlavní činnost do přiznání k dani z příjmů). Ale je mi naproto jasné, že jiný zřizovatel by rozhodl o tom, že to bude doplňková činnost (tedy v logice - když z toho nebudeš mít zisk, nedělej to). Takže celé je to skutečně jen o vnímání zřizovatele - zda to bere jako nutné opatření, které přímo souvisí s tím, co děláte v rámci hlavní činnosti. Tak jak to máte vymezeno ve ZL, tak mi přijde, že zřizovateli by to v hlavní činnosti nevadilo, Ale skutečně to je dotaz přímo na něj. Stejně tak třeba prodej balené vody - principielně je to naprosto stejná situace.  A zkusím zopakovat - nemyslím si, že by to v hlavní činnosti muselo být ztrátové - klidně jde i se ziskem ale jako nutný logický servis k tomu, co je Vaším hlavním posláním. Potom bych ani tak nutně neřešil ty objemy (že od určitých hodnot to již musí být doplňková činnost). Takže toto musí říci zřizovatel - nějaký univerzální návod vyplývající z legislativy k tomuto nenajdeme.

  - dobrovolný příspěvek na kávu - to bych zavrhl automaticky - z toho koukají jen potíže

  - účtování - u toho automatu - klidně s tou 501 a 602. Jen přidám zase zkušenost s tím automatem u toho jednoho provozovatele (ale tam mají i ty nejrůznější jídla a také i nápoje - ono to není levné), tak ty objemy nespotřebovaných zásob byly poměrně velké, takže jsme si na konci roku udělali sklad (tedy dávali část hodnoty na 112). Ale skutečně se bavíme o objemech - pokud Vám na konci roku zůstane "neprodáno" za 1 tis. Kč, tak asi kvůli tomu sklad nebudete zavádět - tomu plně rozumím). U nich to byly výrazně vyšší částky.

   

     

   

• Nákup kuchyňského robotu a nástavců

  21. 04. 2026

  Dobrý den,
  příspěvková organizace - mateřská školka koupila krouhač zeleniny za 31 623 Kč a sadu disků za 13 587 Kč. Zároveň provedla úpravu elektroinstalace 808 Kč.
  Vše je vyúčtováno jedním dokladem. Úprava elektroinstalace byla provedena, protože krouhač vyhazoval pojistky. Krouhač zeleniny strouhá a nakoupená sada disků rozšiřuje jeho použití.
  Náš dotaz zní, zda se jedná o dlouhodobý hmotný investiční majetek v celkové výši 46 018 Kč.
  Předem děkujeme za Vaši odpověď

  Sotva jsem viděl téma dotazu, tak mi bylo naprosto jasné, že to bude jednoduchý dotaz, na který se ale bude velice obtížně hledat odpověď. Fakticky se mne ptáte, zda jste koupili z pohledu účetnictví jednu věc, nebo více věcí. Já k tomu mám v zásadě následující přístup:

  - pokud by vlastní krouhač zeleniny byl fakticky nekompletní bez příslušenství A - nedal by se využívat vůbec pro ten účel, ke kterému je určen, potom bych doporučoval toto příslušesntví A zahrnout do ceny věci (že je to její součást). Tedy asi stejný přístup jako vysavač a hadice k vysvači, notebook a nabíječka. Vede mne k tomu logika co je součástí věci podle Občanského zákoníku (no a tyto části součástí věci jsou byť fakticky představují samostatné díly ...). V tomto ohledu si myslím, že tento můj přístup je i odůvodnitelný. Nicméně na toto se mne neptáte, protože ten samotný kráječ v sobě má základní sadu a svou funkci plní.

  - příslušenství B - tedy jakési rozšíření, které dooplňuje funkci, rozšiřuje využitelnost - já mám takovou tendenci, že pokud je toto účelově určeno k jednomu jedinému zařízení, kterým disponuji (a bez něj není využitelné), spíše se snažím považovat i toto nadstavbové zařízení za součást pořízení majetku. Pokud bych ale měl takovýchto zařízení více, na kterých bych mohl toto "rozšíření" využít, tak logicky musím říci, že se jedná o samostatné věci. Tedy pokud se nerozhodnu vytvořit soubor majetku, tak zaúčtoval odděleně. Tady již nejsem tak striktní jako v prvním případě. Spíše je to doporučení, mnohem hůře se mi hledají argumenty. Předpokládám, že to bude i Váš případ - měl bych tendenci z toho spíše udělat jeden majetek - ale nemám nějaké pořádné argumenty, abych někoho přesvědčil, že to tak musí být.

  Takže já být Vámi - snažím se v této věci o nějakou dohodu s PO (nemyslím si, že v této oblasti existují úplně jednoznačná pravidla). 

  U té účelové úpravy elektroinstalace - to taky nemusí mít jednoznačné řešení. Standardní řešení je, že je to úprava budovy - tedy zde případně zásah do 40 tis. kč - tedy náklad (ale i toto může být na hraně - některé rozvody účelově pro stroje se berou i jako součást ceny strojů - například nějaké dodělané přívodní kabely ke konkrétnímu stroji) 

• DPH

  08. 04. 2026

  Dobrý den, jsme poskytovatel sociálních služeb. Mám dotaz k DPH u naší nové služby.
  Od letošního roku nově provozujeme službu přeprava seniorů. Nejedná se o službu poskytovanou podle Zákona o sociálních službách – není osvobozena od DPH. Jsme plátci DPH v kráceném rozsahu. Odvádíme DPH z tržeb za přepravu ve výši 21 %. Jedná se o službu s malým objemem nákupů.
  Dosud jsme uplatňovali plný nárok na odpočet u vedlejší činnosti – prodej zboží v bufetu. Dále uplatňujeme krácený nárok na odpočet u jídelny, kde vaříme pro klienty i pro zaměstnance. Všechny ostatní nákupy se vztahují ke službám osvobozeným od DPH.
  
  Máme povinnost uplatňovat odpočet DPH u přepravy seniorů, nebo se můžeme rozhodnout odpočet DPH neuplatňovat a pouze odvádět DPH z tržeb? (Dle Vašeho materiálu „Manuál k DPH USC a PO – Část 12,“ se můžeme rozhodnout.)
  Budou tržby za přepravu seniorů vstupovat do čitatele výpočtu vypořádacího koeficientu?
  
  V případě, že budeme nárok na odpočet uplatňovat, jak máme postupovat u faktur, které se dělí na všechna střediska, ale můžeme přiřadit jednotlivé položky ke konkrétnímu středisku – pohonné hmoty, telefonní služby apod.? Např. faktura za pohonné hmoty přijde jednou za měsíc za veškerá vozidla, která tvoří jednotlivé položky faktury. Můžeme uplatnit odpočet DPH pouze u vybraných položek faktury, nebo musíme DPH zaúčtovat z celé faktury a následně přepočítat krátícím koeficientem?
  U faktury za energie, která se vztahuje k osvobozené, i neosvobozené službě použiju krátící koeficient?

  K jednotlivým bodům:

  a) souhlasím s Vaší klasifikací - zdaňované plnění v sazbě 21 % (není to hromadná přeprava osob)

  b) jedná se o plnění vykázané na ř. 1 přiznání a není důvod jej vylučovat z koeficientu (tedy není důvod vyplňovat toto na ř. 51 přiznání). To znamená, že příjmy za přepravu osob budou skutečně vstupovat do výpočtu koeficientu.

  c) vždy platí pravidlo, že nárok na odpočet DPH je právem - nikoliv povinností. Tedy z pohledu DPH se klidně můžete rozhodnout odpočet neuplatňovat. Nicméně musíte brát v úvahu také to, že zřizovatel může poukazovat na nehospodárnost v případech, kdy byste nárok na odpočet DPH měli a neuplatňovali jej (tady by vždycky mělo být zároveň řešeno, o jak velké finanční objemy se jedná - samozřejmě tlačit se do uplatňování nějakých minimálních drobných částek může být neefektivní s ohledem na související pracnost).

  d) technika odpočtu DPH - u vstupů, které by byly přímo přiřaditelné výhradně ke zdaňovaným plněním by byl plný odpočet DPH. Pokud se něco váže společně k osvobozeným a neosvobozeným plněním (třeba jak tam uvádíte ty energie), tak je odpočet DPH koeficientem podle §76. Pokud by to auto složilo jen výhradně jako seniortaxi (ne pro jiné účely) - potom určitě například i u jeho oprav plný odpočet DPH. U těch PHM to může být diskutabilnější - tím, že je to jedna faktura a zahrnuje odběr za více vozidel. Nicméně pokud by bylo přílohou přímo identifikovatelné, že vozidlo pro seniortaxi mělo přesně nějaký objem odběru v litrech v ceně xy, tak bych si dovolil z této části uplatnit plný odpočet DPH - zase za podmínky, že to vozidlo není využíváno jinak než seniortaxi (potom bych ale měl s takovouto podrobností pracovat i u ostatních vozidel a pokud je tam vozidlo, které jezdí jen pro činnost od daně osvobozenou, tak by to bylo bez nároku na odpočet). Nicméně pokud budete na celé faktuře za PHM aplikovat koeficient, tak Vám nikdo nemůže nic vyčítat.

• Majetek

  24. 03. 2026

  Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
  PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Přijaté dary, rezervní fond

  23. 03. 2026

  Dobrý den,
  můžete mi, prosím, poradit? Jsme příspěvková organizace.
  V letech 2024 a 2025 jsme přijali finanční dary pro potřeby našeho klienta.
  Celá částka darů nebyla zcela vyčerpána, klient u nás již není.
  Nevyčepráno zůstalo 33.298,- Kč. Dárce si nyní přeje, aby nevyčepaná částka byla převedena na účet klienta, který mu zřídil současný opatrovník.
  Je takový postup možný, prosím?
  Přijaté finanční prostředky máme zaúčtované v rezervním fondu.
  Podle smluv jsme se zavázali použít finance pro potřeby klienta, to jsme spnili částečně.
  Ve smlouvách se ale také uvádí, že přijaté dary patří do vlastnictví našeho zřizovatele.
  Prosím o Váš názor, abychom neudělali nějakou chybu při nakládání s rezervním fondem.
  Děkuji Vám.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Oprava chybně nastavené doby odpisování majetku

  16. 03. 2026

  Dobrý den,
  obracím se na Vás s dotazem ohledně chybně zadané doby odpisování u majetku – zpevněných ploch a oplocení.
  Správně měl být majetek odpisován v 6. odpisové skupině po dobu 40 let (tj. 2,5 % ročně). Při zařazení majetku však byla chybně nastavena doba odpisování 100 let (tj. 1 % ročně). Odpisová skupina je přitom uvedena správně – šestá.
  K chybě došlo na více kartách majetku v průběhu let od roku 2021. V souhrnu tak nebyly zaúčtovány odpisy ve výši přibližně 107 tis. Kč (MD 551 / DAL 081). S tím souvisí také neproúčtovaný transfer z těchto karet ve výši necelých 45 tis. Kč (MD 672 / DAL 403) a převod zdrojů ve výši cca 62 tis. Kč (MD 401 / DAL 416).
  Chtěla bych se proto zeptat:
  Je nutné tuto situaci řešit jako opravu významné chyby minulých let?
  Jak by mělo správně vypadat zaúčtování opravy?
  Případně je možné provést opravu pouze v letošním roce?
  Pro doplnění uvádím, že jsme příspěvková organizace, nejsme plátci DPH a vykonáváme pouze hlavní činnost.
  Předem děkuji za Vaši odpověď.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Dotace na osvětlení v sále

  04. 03. 2026

  Dobrý den, nedávno jsem se ptala na rozdělení nové osvětlovací techniky do sálu na drobný majetek a dlouhodobý majetek. Aktuálně chci vše zavést do majetku za únor a nevím si rady, jak je to s dotací. Když je to vybavení za cca 600 tis. (z toho 350 tis. drobný majetek a 250 tis. dlouhodobý majetek, který budeme odepisovat) a dostaneme cca 350 tis. na dotaci, musím si tuto dotaci rozdělit poměrově a jednu část dát rovnou do výnosů a druhou část dát do majetku jako transfér, který se bude rozkládat současně s odpisy? A když teprve bude probíhat kontrola a podávat se žádost o peníze, které by teoreticky mohly přijít až v červnu, zadávám teď položky do majetku bez transféru? Logicky si říkám, že kdyby náhodou peníze neposlali, tak přece nebudu už dopředu rozkládat transfér na majetku. Nevím jak to lépe vysvětlit. V podstatě, kdybych měla peníze dopředu, tak dám automaticky i rozložení transféru, ale zatím je nemám. Děkuji

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Změna poskytování čipů - půjčení x prodej

  03. 03. 2026

  Dobrý den,
  potřebovala bych poradit. Jedná se o čipy, které nyní jsou „půjčovány“ s vratnou zálohou. Při nákupu jde celá faktura do spotřeby 501/321. Vydání čipů žákům je 261/324 , vrácení čipů 324/261 případná ztráta jde do výnosů 324/609. Nyní chtějí v rámci výměny za bezpečnější čipy přejít na prodej čipů. Nevede se sklad, pár čipů co má vedoucí na půjčení „jakoby na skladě“, tak si vede vedoucí ŠJ.
  Za původní čipy by se všem vrátily peníze 324/261 a zlikvidovaly – na 501 už byly zaúčtované tak už by se neúčtovalo nic, že?
  Nové čipy nákup 131/321 132/131 321/241
  Prodej čipů 504/132, 261/604
  Bude se prodej čipů započítávat do obratu pro sledování DPH – strava a vchod do budovy školy.
  Můžeme jako škola čipy prodávat? Ve zřizovací listině máme povolenou pouze doplňkovou činnost – mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Kdyby to byla jednorázová akce nákup, prodej tak si myslím, že ano, ale tohle by se opakovalo s každou ztrátou čipu, nástupem nového žáka.
  Asi musíme mít i nějaký souhlas s tím, že čip už nebude možné vrátit. Chtějí dát jen větu do řádu ŠJ, že k 1.9.2026 dojde k výměně čipů a držitelům jsou od tohoto data čipy odprodány bez možnosti vrácení.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• zaúčtování majetku (set)

  26. 02. 2026

  Jsme příspěvková organizace a pořídili jsme pianino včetně pianinové stoličky, která byla dodána jako součást setu. Na faktuře je uvedena cena pianina ve výši 300 000 Kč, zatímco hodnota stoličky samostatně vyčíslena není (je uvedena jako položka zdarma).
  
  Jakým způsobem bychom měli stoličku správně zaúčtovat v případě, že předpokládáme odlišnou dobu její použitelnosti oproti pianinu? Jak postupovat při jejím odepisování a jak stanovit její vstupní cenu pro účely evidence majetku?

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.