PO účtuje - Účetnictví příspěvkových organizací

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 523 dotazů:

  • Daňová uznatelnost nákladů řízení a právního zastoupení
    14. 12. 2018

    Dobrý den, Máme dotaz ohledně daňové uznatelnosti nákladů řízení a nákladů na právní zastoupení. Jsme příspěvková organizace – domov seniorů – zřízená krajským úřadem. Od roku 2002 se táhne soudní spor s dodavatelskou firmou o zaplacení stavebních prací při výstavbě domova s příslušenstvím. V roce 2017 byl soudní spor ukončen s tím, že jsme soudní spor prohráli a podle usnesení jsme v roce 2017 uhradili dlužnou částku a úroky z prodlení. Náklady řízení žalující strany nebyly soudem přiznány. Žalující strana se odvolala a v roce 2018 jsme na základě usnesení krajského soudu zaplatili žalující straně náklady řízení před soudy všech stupňů. Dále do roku 2018 zaúčtujeme náklady na právní zastoupení naší organizace za období 2011 do 2018. Budou tyto náklady vyloučeny z daňového základu v daňovém přiznání za rok 2018?

    Já jsem přesvědčen, že to, co popisujete, jsou standardní náklady vzniklé v roce 2018 na základě soudního rozhodnutí a měly by být považovány obecně za daňově účinné v roce 2018.

    Argumentoval bych třeba pokynem GFŘ D-22 - k §23 bod 4:

    4. Pro zjištění základu daně se uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je například v návaznosti na:

    a) vydané rozhodnutí soudu datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, 

  • Cestovní náhrady
    21. 11. 2018

    Dobrý den, žádám Vás o zodpovězení dotazu: Náš zaměstnanec jel na dvoudenní pracovní cestu a přinesl daňový doklad (hotelový účet) vystavený na organizaci -zaplacený v hotovosti. Na daňovém dokladu byla uvedena částka za ubytování 450 Kč a stravu 420 Kč. Jsou na to dva názory jak zaměstnanci tyto náklady na pracovní cestu vyúčtovat. 1. Fakturu v hotovosti (nebo pokladní doklad) za ubytování a stravu zaplatit z pokladny organizace a zaúčtovat na účet 518, zaměstnanci pak jako cestovní náhradu proplatit jen zkrácené stravné – účet 512 nebo 2. Zaměstnanci proplatit cestovní náhrady za ubytování 450 Kč (dle daňového dokladu) a nekrácené stravné dle ZP, tzn. vůbec nepřihlížet na stravné, které je uvedené na daňovém dokladu. Pokud bych postupovala podle bodu 2, tak by výše stravného byla jen 260 Kč (zaměstnanec by byl ztratný). Je v pořádku, že daňový doklad (ať už faktura placená v hotovosti nebo pokladní doklad) je vystavený na organizaci a ne na zaměstnance? Děkuji Vám za odpověď

    Klíčovou záležitostí by mělo být, zda strava byla poskytnuta jako nedílná součást ubytování. Pokud by tomu tak bylo, potom bych souhlasil s variantou 1.

    Jestliže se ale zaměstnanc rozhodl využít další službu - tedy kromě ubytování se i třeba naobědvat a navečeřet, tak se dle mého názoru dostáváme do pozice, že byste neměli hodnotu jídla proplácet, ale  zaplatit mu pouze standardní stravné (tedy varianta 2).

    To vystavení dokladu na organizaci nevidím jako problém.

  • Náklady na reprezentaci u příspěv. organizace - škola
    15. 11. 2018

    Dobrý den, mohla by příspěvková organizace (škola) nakoupit např. čokoládu, propisovací tužky, láhev vína formou dárkových balíčků pro obchodní partnery při příležitosti vánočních svátků a účtovat tyto náklady na účet 513 jako náklady na reprezentaci ? Děkuji

    On ten dotaz představuje hraniční případ - dle mého názoru to možné je, nicméně rigidní právník může namítat, že tyto pozornosti jsou "dary" (což striktně právně pravda je) a příspěvkové organizaci je poskytování darů zakázáno. Takže pokud zrekapituluji - někteří zřizovatelé s tímto mohou mít problém a přes zákon 250/2000 vám mohou dokázat, že se to nesmí. V řadě organizací se toto ale na druhou stranu v praxi děje a zřizovatelé s tím nemají problém.

  • Darovaný materiál a jeho aktivace
    15. 11. 2018

    Dobrý den, se souhlasem zřizovatele nám byl SÚS darován recyklát, který jsme zařadili na sklad materiálu. Tento materiál jsme spotřebovali na opravu komunikace a parkoviště. Jak máme správně zaúčtovat tuto aktivaci materiálu? Dále nás zajímá, zda je možné nějakým způsobem "odměnit" (čokoláda, kniha..) žáky ve škole nebo na DM, např. soutěž za nejlepší výzdobu pokojů a jak následně zaúčtovat. Moc děkuji.

    Pokud se to použilo na opravy, tak bych jen v reprodukční ceně zaúčtoval MD 501/Dal 649 (podle ČÚS 707) a tím by to končilo - tedy neúčtoval bych o aktivaci, ale o přijatém daru zásob, který byl použit do spotřeby.

    To druhé - to je stále o tom samém - pohybujeme se na úrovni hranice darů. Dělá to řada organizací, vyhýbá se slovu dar, uvádí to jako odměny či pod jinými názvy apod. a účtuje to na 501.

  • pořízení DDHM se slevou
    09. 11. 2018

    Dobrý den, pokud organizace nakoupí mobil v hodnotě 1,21 Kč (jako benefit od mobilního poskytovatele), jehož hodnota je 3.200,- Kč v jaké hodnotě ho má zaúčtovat do majetku. Na účtu 558 má částku 1,21 Kč a na účtu č. 028 3.200,- Kč. Je tento postup správný. Děkuji za odpověď.

    Máme správně aplikovat pořizovací hodnotu - tedy striktně podle předpisu bych měl mít na 558 hodnotu 1,21 Kč a případně na 028 také hodnotu 1,21 (pokud se rozhodneme snížit pro tyto případy hodnotu na 028). Tím, že 028 zaúčtujete hodnotu 3200 Kč, tak se odchylujete od stanovené metody (neoceníte v pořizovací hodnotě) - což nejsme u významných záležitostí proti, nicméně by se to potom mělo projevit všude - podle mne tedy i na 558 a rozdíl mezi 3200 Kč a 1,21 kč bych zaúčtoval na 649 (fakticky bych se na to díval tak, že jsem dostal nějaký benefit - dar ...).

    Ale upřímně - tady mi to nepřijde tak zásadní záležitost a já bych spíše účtoval na 028 (případně 902) i na 558 tu 1,21 Kč - tedy neodchyloval bych se od účetních metod. 

  • Grant Erasmus+ a DPH
    07. 11. 2018

    Dobrý den pane inženýre, mám k Vám dotaz. Jsme škola, příspěvková organizace zřízena Krajem. Jsme příjemci grantu Erasmus + na projekt "Studium bez hranic", který se týká studentů. Studenti vyjíždí na praxi do Velké Británie, studenti jsou ve VB ubytováni, mají zajištěnou stravu a pracují zdarma ve firmách. Můj dotaz zní: přijatý grant není předmětem DPH ? a fakturu (pouze jednu) platíme přímo do Velké Británie agentuře za ubytování, stravu a zajištění praxe ve firmách, musím odvádět V ČR DPH nebo je to služba s místem plnění ve Velké Británii ? Děkuji moc předem za odpověď

    Já se obávám, že toto bude pro mne oříšek. Asi bude klíčové říci, co je hlavním plněním v takovémto případě. Pokud by to byly služby typu ubytování, stravování (tedy žák tam jede na zájezd), tak řekneme, že místo plnění je ve VB a ať si to prodaní dodavatel. Já se ale obávám, že z hlediska obsahu plnění je klíčové to zajištění praxe ve firmě (a tady nemůžeme říci, že je to nějaké školení konferenčního typu) a ubytování a strava má k tomu podpůrný charakter - to by ale potom znamenalo, že místo plnění by se přechylovalo do ČR - tedy, že byste to museli prodanit.

    Nevím, zda by Vám to pomohlo - nedávno se objevil hodně poučný článek (ale zaměřený na problematiku školení - rozlišení konferenční typ a jiný typ)

    https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/skoleni-verejne-a-uzavrene-z-hlediska-dph/

    Takže můj odhad bude, že místo plnění bude spíše v ČR - teď jde ale o to, že se na tom musíte domluvit s dodavatelem z VB (tedy předpokládám, že je z VB) - pokud on to vnímá stejně, tak vám vystaví fakturu bez britské DPH s tím, že si to máte prodanit v ČR. Pokud vystaví fakturu s britskou DPH, je pravdpěpodobně přesvědčen, že hlavním plněním je ubytování a stravování - tedy místo plnění ve VB. Takže vám nezbude nic jiného než se s ním nějak dohodnout - musíte se domluvit, abyste to vyhodnotili stejně.

    Jinak ta dotace - ta samozřejmě není předmětem DPH. 

  • fregvence odepisování
    01. 11. 2018

    Dobrý den, prosím o informaci zda má PO, která sestavuje čtvrtletní účetní závěrky možnost výběru fregvence účtování odpisů dlouhodobého majetku. Dle jakého § zákona, vyhlášky či ČUS (kromě vnitroorganizační směrnice) se řídí měsíční či čtvrtletí odepisování? Je možné např. i roční odepisování u PO? Nebude tímto porušeno dodržování §8 Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb o úplnosti účetnictví? Děkuji za odpověď

    ČÚS 708, bod 4.5.

    4.5. Nestanoví-li tento standard jinak, účtuje účetní jednotka o odpisech nejpozději k rozvahovému dni, případně k jinému okamžiku podle jiného právního předpisu.

     Rozvahový den je při uzavírání účtů - tedy sestavování řádné (31.12.) nebo mimořádné závěrky (například při zrušení PO). Tedy podle bodu 4.5. lze odpisy účtovat 1x za rok, samozřejmě častější frekvence je nejen možná, ale i vhodná.

  • Bezúplatný převod majetku na podrozvaze
    29. 10. 2018

    Dobrý den, prosím o názor, jak zaúčtovat u příjemce, příspěvkové organizace bezúplatný převod počítače s pořizovací cenou 600 Kč evidovaného na podrozvaze přijatý od jiné příspěvkové organizace. U obdarované PO je stanovena hranice pro jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek SÚ 902 dobou použitelnosti delší než 1 rok a oceněním přesahujícím hranici pro zařazení na podrozvahu, která činí 500 Kč. Počítač má pořizovací cenu 600 Kč a je zaúčtován u darující PO na 902. Ta ho vyřadí zápisem 999/902, ale jak má navést tento dar příspěvková organizace? Má zaúčtovat 501/649 nebo nemá a pak zařadí pouze 902/999. A jak zaúčtovat počítač s cenou 490 Kč tj pod hranicí evidence na účtu 902? Nebo se majetek zaúčtovaný na podrozvahu u darujícího zaúčtuje u obdarovaného jako zásoby, i když má dobu použitelnosti delší než 1 rok? Děkuji za odpověď

    Naprosto super otázka - zhruba před měsícem jsem to řešil v jednom dotazu na stránkách - dotaz a odpověď uvádím níže (je to takové vysvětlení k této problematice).

    Když bych to shrnul, tak ČÚS 707 nás u příjemce (PO) dle mého názoru navede na účtování zápisem MD 501/Dal 649 (jak u toho počítače nad 500 Kč, tak počítače pod 500 Kč) a následně podle hranice pro použití účtu 902 případně 902/999. 

    Nicméně jak uvádím níže, myslím si, že to úplně nezapadá do obecné logiky převodu majetku mezi PO a že by se spíše měl správně nastavit systém u toho za 490 Kč neúčtovat nic a u toho nad 500 kč účtovat jen 902/999 (vysvětlení uvádím výše) - zmiňuji třeba i jako závažný argument to, že ta věc měla pořizovací hodnotu 600 Kč, nicméně jaká je nyní aktuální reprodukční hodnota - to třeba může být 100 Kč ... Pokud jsem ale povinen aplikovat převzetí ocenění, tak neúčtovat ve výsledkových účtech nic může být větší pravdou než účtovat 501/649 hodnotu 600 kč - to je jen jeden aspekt k zamyšlení.

    Nicméně detailnější vysvětlení mého postoje - viz níže.

    Bezúplatný převod majetku od jiné příspěvkové organizace

    Základní školou nám byl bezúplatně předán nevyužitý majetek v hodnotě mezi 500-3000 (nové lavice a školní židle). Mám tyto věci zaúčtovat zápisem MD 501/ Dal 649?

    Pokud by majetek darovala jiná než vybraná účetní jednotka, tak by bylo účetní řešení jednoznačné - účtujeme MD 501/ Dal 649 v reprodukční hodnotě.

    Vám to ale převádí jiná vybraná účetní jednotka a bylo by dobré podívat se na celkovou logiku účtování převodů majetku mezi vybranými účetními jednotkami. U těchto převodů je spíše nastaveno "zrcadlové účtování na rozvaze" bez dopadů na výsledkové účty - třeba u převodů DDHM účtujeme jen 028/088 (a již ne 558/649). Ve Vašem případě převádíme věci, které druhá strana buď evidovala na 902 (v tom případě je jen odúčtovává z podrozvahy zápisem  MD 999/ Dal 902) nebo je neměla vůbec na podrozvaze  a v tom případě na své straně neúčtuje při bezúplatném převodu vůbec nic. Pokud bychom to vzali analogicky s postupem převodu u drobného dlouhodobého majetku, tak nebudeme účtovat buď o ničem, případně pouze také na podrozvahu (902/999).

    Druhý pohled je následující. Vyjdeme striktně podle právních předpisů.  - tento majetek splňuje charakteristiku zásob (viz vyhláška 410/2009 Sb. - § 20 odst. 2 písm. g) a postupujeme podle ČÚS 707. V bodě 5.2.2. je jasně uvedeno účtování MD 501/Dal  649. Myslím si ale, že se to dobře hodí pro zásoby, které nebyly spotřebovány převádějícím, nicméně třeba u staršího drobného používaného majetku to nezapadá do logiky ostatních převodů majetku mezi vybranými účetními jednotkami. Například převezmu původní hodnotu staré židle a zaúčtuji MD 501/ Dal 649, byť daná hodnota vůbec neodpovídá aktuální ceně a hodnota 501 a 649 tak bude nevypovídající.  

    Vzhledem k výše uvedenému jsem skutečně na vážkách, co v této situaci poradit. Variantu účtovat takový převod MD 501/ Dal 649 určitě lépe obhájíte podle účetních předpisů, ale nejeví se mi to moc odpovídající logice převodů majetku mezi vybranými účetními jednotkami. Pro mne je spíše favoritem ta první varianta (tedy maximálně s účtováním na podrozvaze bez výsledkového zachycení).

    K Vašemu případu mám ještě jednu poznámku - pokud vám jiná PO bezúplatně převádí vlastnictví k tomuto majetku, tak dělá něco, co by podle zákona 250/2000 Sb. neměla dělat (ona nemůže  majetek darovat). V praxi se děje to, co uvádíte (často i na popud zřizovatele), nicméně je to protiprávní. Již jsme v této záležitosti dvakrát požadovali změnu zákona 250/2000 Sb., nicméně MF na to nikdy nereflektovalo. 

  • sponzorská smlouva
    26. 10. 2018

    Město uzavřelo několik sponzorských smluv s fyzickými i právnickými osobami na finanční dary na pořízení díla. Někteří přispěvatelé si přáli uvést ve smlouvě, že nechtějí být nikde uváděni - tzn. jde o čistě finanční dar se zaúčtováním 231/403. Někteří souhlasí s uvedením jen v radničním zpravodaji, popřípadě na infotabulce v blízkosti díla. Jedná se v tomto případě o reklamu, která by měla být zdaněna DPH? Kromě jiného je město uvedlo i na propagačních letácích k akci.

    Ing. Nejezchleb ještě doplnil názor, kdy dar a reklama, jen jako téma k zamyšlení:

    Já v tomto ohledu bohužel nejsem schopen poskytnout nějaké solidnější informace. Nevím o žádném sporu na toto téma, které by třeba skončilo před soudem. Pravdou je, že pouhé umístění loga je někde řešeno jako reklama, nejkurióznější jsou situace, kdy třeba v rámci jediné sportovní akce jsou uzavírány jak smlouvy o reklamě, tak smlouvy darovací s naprosto stejným vymezením aktivit (třeba zveřejnění loga ...) - já se třeba snažím odstraňovat alespoň tyto situace. Dle mého názoru prosté poděkování dárci není reklamou (stejně tak uveřejnění na propagačních letácích), ale spíše darem. Opačný přístup by totiž mohl hraničit s tím, že pokud jsme povinni umístiti pamětní desku "s podporou EU ..." , tak tím děláme politickou propagaci EU a je to vlastně odměna za reklamu. V čem bych spatřoval třeba já reklamu, by bylo to, když by se v rámci zveřejnění určitá firma domáhala uveřejnění produktu, který nabízí - třeba:

    "Akci podporuje .............., Váš dodavatel střešních systémů ....................."  , případně to bylo doporovozeno kontakty na firmu apod.

    Nicméně u prostého zveřejnění dárce se mi to jeví spíše jako dary (jenže upřímně, pokud na tomto budeme takto trvat, tak zase vznikne problém u jiných subjektů, které se dožadují, aby to byla smlouva o reklamě - ze svých daňových účelů, přitom rozsah je opět jen o tom zveřejnění firmy). Fakt nevím, jak z tohoto ven - zatím se v tomto ohledu spíše respektuje to, jak zní smlouva (zda je označena jako darovací nebo smlouva o reklamě).

    Záleží, jak to s nimi máte smluvně dohodnuto, většinou se sponzoruje za účelem reklamy, jestli tedy za sponzorský dar požadují protiplnění ve smyslu reklamy jejich firmy, pak  souhlas se zdaněním sazbou 21 %. Někdy bývají ale jen špatně nazvány smlouvy, pokud nic takového sjednané nemáte, ale jen vám dali souhlas s tím (ale nepožadují to), že zveřejníte asi nějaké poděkování nebo informaci o sponzorství, pak to předmětem DPH není, když tam není to protiplnění (resp. přímá vazba na něj), ale je to pak klasický dar bez protiplnění. Možná by zde pomohlo položit si otázku - poskytli by vám dar, i kdybyste je nakonec jako sponzory nezveřejnili? Z toho pak vyvodíte, jestli zdanit nebo ne a máte i argument. 

  • Oslavy školy
    24. 10. 2018

    Dobrý den, jsme základní škola, zřizovatel město. V minulých dnech jsme oslavili výročí vzniku naší školy. Těchto oslav se zúčastnili zástupci naší partnerské školy ze Slovenska. Hosté byli vedením školy pozváni na slavnostní večeři a oběd. Škola obdržela finanční dar se souhlasem zřizovatele. Byl zaúčtován na rezervní fond. V darovací smlouvě je napsáno: dar je účelově vázán na zajištění nákladů spojených s oslavami výročí založení školy a obdarovaný se zavazuje dar využít pouze k uvedenému účelu. Chtěla bych od Vás radu, zda mohu pohoštění včetně přípitku a piva po jídle uhradit z těchto prostředků, tj. z rezervní fondu, finančního daru. Děkuji za odpověď.

    Tak jak to popisujete, tak nevidím sebemenší problém - dle mého názoru respektujete účel daru.

  • Dary
    19. 10. 2018

    Dobrý den, jeden rodič chce MŠ poskytnout dar ve výši 10.000,- Kč a moc se o tom nechce nikde šířit. Je mu jedno, jestli to bude dar finanční nebo věcný, a jak se použije. A já bych se chtěla zeptat, co je pro nás vhodnější a jednodušší. Musí nějaký dar schvalovat zřizovatel? Jaký a případně, jestli stačí schválení starostou, když nemáme radu, nebo musí zastupitelstvo? Řeší se pak dar nějak v daňovém přiznání? Zatím jsme ho nikdy nepodávali. A ještě bych potřebovala poradit se zaúčtováním. Na e-mail posílám vzor darovací smlouvy, který nám poskytla jiná MŠ, že takto přijímá dary. Tak jestli ho případně můžeme použít? Děkuji za pomoc.

    To schvalování darů zřizovatelem je trochu problémovým tématem. Totiž zákon 250/2000 Sb. počítá s tím, že k příjetí daru je nezbytný souhlas zřizovatele, pokud je dar nabýván do vlastnictví příspěvkové organizace (§27 odst. 7). Na to navazuje ještě §37b, v kterém je stanoveno pravidlo, že pokud by se jednalo o peněžní dar účelově neurčený (tento pojem není v legislativě nikde blíže vysvětlen - co to znamená "účelově určený a neurčený"), tak by bylo možné mít souhlas pro více případů, v opačném případě (tedy účelově určené peněžní dary + věcné dary) je nezbytný souhlas zřizovatele pro každý jendotlivý případ.

    Tak a teď nastává to zajímavé - toto je v zákoně napsáno pro případ nabytí do vlastnictví PO. Nicméně pokud by byl dar nabýván do vlastnictví zřizovatele, tak zákon 250/2000 Sb. žádný souhlas nepožaduje (on ten souhlas je paradoxní sám od sebe, nicméně rozdílný pohled na dary do vlastnictví zřizovatele a do vlastnictví  PO je další paradoxní kuriozitou). Nicméně i MFČR ve Zprávách MFČR (je to na stránkách) uvedlo, že pokud bude dar přijat do vlastnictví zřizovatele, tak předchozí souhlas není nutný - ovšem z darovací smlouvy musí jasně vyplývat, že se jedná o dar do právního vlastnictví zřizovatele. S tímto pracuje očividně právě ta jiná MŠ, jejíž darovací smlouvu jste mi poslala - proto nedělá ty souhlasy.

    Já jsem si od Vás vyžádal zřizovací listinu kvůli tomu, abych se podíval, zda to tam nemáte nějak speciálně ošetřeno - nicméně v zásadě tam v tomto ohledu nic přímo uvedeno není. 

    Já být Vámi, tak na tu nuanci, kterou jsem uváděl výše, asi moc nespoléhám - souhlas zřizovatele bych chtěl. Přitom tento souhlas ve vašem případě dá starosta (ten plní funkci zřizovatele). Potom bych mohl mít klidně režim, že ten dar přijímám do svého vlastnictví, jak to předpokládá ZL (tedy v darovací smlouvě by nebyla ta věta, že je to do vlastnictví zřizovatele).

    Pokud se týká formy - lepší variantou jsou pro vás asi peníze - ty přijmete do rezervního fondu (nebo se můžete dohodnout, že to bude i na posílení fondu investic - potom by to bylo do 416) - zaúčtujete MD 241/Dal 414 a do výnosů to zapojíte, až to budete potřebovat (letos, v příštím roce ....). Tedy budete mít větší volnost z hlediska účetnictví - pokud by vám rodič koupil rovnou věc (třeba nějaký DDHM), tak byste účtovali MD 558/Dal 321 a MD 028/Dal 088 - tedy okakmžitě by byl jasný výnos a náklad (samozřejmě pokud danou věc ale konkrétně potřebujete, tak je to jedno).

    Z pohledu daně z příjmů - nyní jsme v režimu, že se můžete rozhodnout pro osvobození od daně - tedy pokud by to byla třeba ta věc jako DDHM, že výnos z daru bude osvobozen od daně a náklad bude nedaňový nebo to můžete nechat jako dańový výnos a náklad je potenciálně daňově účinný - obě dvě varianty vám vyjdou naprosto shodně - liší se potenciálně  jen technika vyplnění přiznání. 

  • Sběr
    15. 10. 2018

    1/ Dobrý den, jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec. Mám na Vás dotaz ohledně sběru: Naše škola pořádá sběry papíru a léčivých bylin – se souhlasem zřizovatele. Výdělky jsou účtované pod hlavní činností na zvláštní účet č. 378 0100 – nazýváme tzv. školní peníze. (Tento účet jsme zavedli po dohodě s různými školiteli účetnictví pro PO a zřizovatelem.) Jsou z toho čerpány prostředky pouze pro děti navštěvující školu – např. platba filmového představení pro celou školu před prázdninami, platba odměn pro děti např. ve školní olympiádě (poháry, medaile, čokolády, fixy, …), doprava dětí na sportovní akce, doprava dětí na recitační soutěže, doprava dětí do ZOO na Den dětí a jiné. Chtěla jsem si ještě s Vámi potvrdit, že to takto děláme správně. Předem děkuji za odpověď.

    To, co uvádíte, je z mého pohledu problém. Vy se k těm penězům totiž chováte jako k penězům "cizím" - proto přijímáte peníze proti závazku. Nicméně v tomto případě se bojím, že to nemáte jak odůvodnit - prostě škola pořádá sběr a následně svým jménem a na svůj účet prodává papír (případně léčivé byliny). Nemůžeme moc říkat, že by to prodávali jménem dětí (není určitelné, ke komu byste ten závazek vlastně měli - jménem koho jste to prodali - nemůže říci, že anonymně jménem a na účet nějaké skupiny žáků apod,). Tím dojdeme k tomu, že já neumím zdůvodnit, proč to není výnos školy (byť by byl účelově určen na určité aktivity) - vím, že tím nepotěším nejen Vás, ale asi i mnohé další (protože to není ojedinělý případ) - ale podle mne nezbude nic jiného než výnos organizace (609 nebo 649) a potom zase účtovat náklady, jak se to bude utrácet (tedy nákup odměn, doprav apod.).

    Tady samozřejmě někdy vznikají problémy, že se z těch "sběrů" hradí výdaje, které by správně PO neměly vůbec dělat.. - třeba pokud se z toho poskytují dary (kvůli tomu se toto dost často realizuje přes různá SRPŠ, což je samozřejmě takové obcházení zákona ...). 

  • Poskytnutý peněžitý dar
    08. 10. 2018

    Pokud by kraj proplácel jízdné přímo žákům, studentům a seniorům (na základě žádosti) formou peněžitého daru (POL 5492), jaký byste doporučili použít paragraf rozpočtové skladby? § 2221, § 2292, §2299 nebo spíše § 4349?

    U paragrafů se zajímáme o účel - proč vzniká výdaj, jaký je jeho cíl. Ve vašem případě bych spíše než podporu dopravy opravdu volila paragraf "sociální", což mi připadá nejvhodnější 4349. 

  • Přeúčtování energii
    03. 10. 2018

    Dobrý den, jsme střední škola zřízená krajem plátci DPH. Pronajímáme část budovy základní škole neplátci DPH. Nájemné budeme účtovat osvobozené plnění dle par.56, odst. 3 ZDPH, energie podle par.36 odst.11 ZDPH na zúčtovacích vztazích bez účtování nákladů a výnosů. Znamená to, že přijaté měsíční zálohy dle zálohových faktur budeme účtovat mimo DPH 311/324 a za rok až bude vyúčtování energie, tak dle smlouvy se ZŠ budeme účtovat 2/3 324/321 a 1/3 náš náklad 502/321. A na závěr vyúčtujeme buď doplatek 311/324 a nebo přeplatek 324/311 základní škole. Děkuji za odpověď.

    Já ještě jen na okraj k daňové stránce - ty energie u nájmů se v tom režimu přeúčtování skutečně dělají (je to v ČR standard), nicméně 30.4. jsem na stránkách v ramci manuálu č. 6 - dodatku k přeúčtování zkoušel vysvětlit, v čem tam vidím problém a dávám ke zvážení, zda je dobré v tom režimu "mimo DPH" pokračovat - ale k ničemu nechci tlačit - berte to spíše jako upozornění na určité riziko.

    Teď k tomu zaúčtování - tedy přijmete od nich zálohu - fakticky to bude 241/324 (u vás je to s mezikrokem přes 311) - to je OK. U té došlé faktuty nevím, zda bych spíše neúčtoval tu jejich složku třeba na 377 a to zúčtování proti zálohám udělal až na vámi vystavené vyúčtování, které jim určitě musíte udělat - tedy zde 324/377 a následně inkaso doplatku MD 241/Dal 377 (pokud by byl přeplatek, tak někdo by kvůli "zákazu kompenzace" mohl trvat na tom,  aby ta 377 nebo u Vás 311 nebyla záporná a že se to má převést na 321,  respektive na 378 - já to nevidím jako zásadní, pokud je to v průběhu roku). Pokud by to mělo být na konci roku a došlo by ke kompenzaci v závěrce, tak bych se snažil to přehodit (nebo variantně nechat to, co má být vráceno na 324 a potom to vrátit MD 324/Dal 241).

    Takže když to zrekapituluji - myslím, že váš postup je vyhovující - to, co popisuji, jsou pouze úvahy o možných drobných modifikacích.

  • věcný dar
    27. 09. 2018

    Dobrý den, jsme příspěvková organizace ( škola) a soukromá organizce ( s.r.o.). by nám chtěla darovací smlouvou převést nábytek za symbolickou cenu 1,-- Kč. Já si myslím, že to nelze, můžu poprosit o Váš názor, děkuji

    Musíme si vyjasnit pojmy - dar představuje bezúplatný převod majetku - přitom i 1 Kč je "úplata" - tedy striktně právně nemůžeme hovořit o daru, ale o koupi (byť se jedná o cenu symbolickou ...). Nebudu řešit, jaké by to mohlo případně mít dopady na straně toho s. r. o., na Vaší straně by problém neměl natsat - nicméně bude to kupní smlouva a účtoval bych o tom jako o koupi věcí za 1 Kč (předpokládám, že ta reálná hodnota nebude nějak enormní - třeba v hodnotě mil. kč, abychom začali uvažovat o tom, že se pro zajištění věrného obrazu odchýlíme od účetní metody "koupě" a začneme o tom účtovat jako o daru ...).

Hledání v dotazech

Návrh a tvorba webu