PO účtuje - Účetnictví příspěvkových organizací

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 523 dotazů:

  • Dotace - vydání publikace
    26. 09. 2018

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak účtovat o nákladech na námi vydávanou publikaci k výstavě, když větší část (80%) pokryje dotace Ministerstva kultury, kterou máme povinnost vyúčtovat do 31.12.2018. Chtěli bychom část výtisků rozdat zdarma, ale také publikaci dále prodávat. U nakoupeného zboží pro prodej využíváme účtování typu "A". Jak určit skladovou a prodejní cenu ve vazbě na dotace. Realizace prodeje této publikace může zasahovat až do roku následujícího. Děkuji.

    Za sebe bych postupoval následovně:

    a) jednotlivé náklady na publikaci - MD 518, MD 521 ..../Dal 321 (261 ...)

    b) podle jednotlivých nákladů při dokončení převod na sklad (tady jen podotýkám, zejména pokud by ty náklady byly rozloženy do více období, mělo se účtovat ještě o nedokončené výrobě ... - já budu předpokládat, že veškeré náklady na vydání jsou v roce 2018).

    MD 123/Dal 508 (bylo by to v hodnotě těch nákladů a jednotková cena by byla náklady celkem/počet publikací)

    c) dotace - předpokládám, že je s vyúčtováním a peníze byly přijaty dopředu jako záloha - tedy například by se mohlo udělat:

    MD 241/Dal 374 - příjem peněz

    vyúčtování - MD 346/Dal 672 a MD 374/Dal 346 (a následně případně ještě tok peněz - buď doplatek nebo vratka dotace).

    d) následně bude docházet buď k prodeji:

    MD 508/Dal 123 - výdej ze skladu a proti tomu MD 261/Dal 601

    nebo knihu budete rozdávat - tady je trochu problém, že správně nemáte darovat podle zákona 250/2000 Sb.  (to rozdávání zdarma se běžně děje a je u těchto publikací logické, nicméně jsme u PO na hraně legality) - takže asi nebudete chtít toto převádět na 543, proto zůstanete také u účtování MD 508 (dal bych jinou analytiku)/Dal 123

    e) řešení dotace na konci roku 2018 - představme si, že Vám na skladě zůstane 40% publikací. Potom nastupuje ustanovení ČÚS 703 bod 4.12. a 40% dotace přeúčtujete MD 672/Dal 384 (tedy snížíte výnos na 672). Další rozpouštění z 384 do 672 uskutečníte zase v dalším roce podle úbytku na skladu ...

     Ještě jen poznamenávám - vycházím z toho, že jste neplátci DPH. Plátci DPH by ještě museli řešit otázku uplatňování odpočtů ... (s ohledem na režim "část zdarma ..."). 

  • Převedení nerozděleného HV zřizovateli u PO
    25. 09. 2018

    Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu u jednoho našeho klienta PO. Již několik let nás trápí, že zřizovatel je v neshodě s paní ředitelkou, kde to jenom jde a neschvaluje ji HV ani účetní závěru (rok 2014, 2015, 2016). Rok 2017 ji schválil s tím, že požádal o převedení nerozděleného HV zpět zřizovateli za roky 2014, 2015, kdy nebyla schválena účetní závěrka (nejednalo se o porušení rozpočtové kázně, ale vytýkání drobností). Zřizovatel se odkazuje na ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., dle kterého říká, že paní ředitelka PO je povinna zajistit, aby majetek svěřený zřizovatelem, tedy obcí této PO (to se týká samozřejmě i finančních prostředků) byl efektivně a ekonomicky účelně využíván, zajistit péči o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení. Dle závěrů zřizovatel uvádí, že paní ředitelka nenakládá efektivně, hospodárně a účelně s veřejnými finančními prostředky. Snažili jsme se ve všech publikacích najít, zdali to je možné a vychází nám, že ne, že jediný převod lze z investičního fondu. S paní starostkou, která je právnička, je velmi těžká diskuze a soulad s účetnictvím ji netrápí - naopak. Pokud, ale paní ředitelka nepřevede, že jí to nedoporučíme, tak není řešení, neboť paní starostka vyžaduje. Mohla bych vás poradit o radu, zdali náhodou jste někdy v minulosti neřešil daný případ (z pohledu účetnictví) a jak si ošetřit, aby v případě následných kontrol nevznikl nějaký problém. Předem děkuji za pomoc.

    K tomu publikovalo MF (ing. Kotrba) následující stanovisko:

    Zprávy MFČR 3/2004

    2. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

    ing. R. Kotrba

    Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

    Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

    • odvod provozních prostředků,
    • odvod investičních prostředků,
    • odvod za porušení rozpočtové kázně.

    Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

    Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

    Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.

    Takže byť se ty odvody v praxi někdy dějí, tak jediná legální cesta je rozhodnutí o převodu nerozděleného HV do rezervního fondu, následné rozhodnutí o posílení fondu investic z rezervního fondu a poté odvod z fondu investic. Jinak samozřejmě může zřizovatel dosáhnout svého i tím, že se sníží provozní příspěvek na běžný rok a donutí organizaci "spotřebovat minulé přebytky" - musíme to tak brát, že zřizovatel je v tomto "pán". Nicméně ten důvod s tím neefektivním nakládáním - přijde mi to takové zvláštní. Pokud by byl důvod, že u PO jsou zbytečně deponovány peněžní prostředky - tomu bych rozuměl, ale zabalovat to do tohoto - to je takové zvláštní ...

  • software
    13. 09. 2018

    Dobrý den, prosím o posouzení správnosti zaúčtování následujícího software, pořízeného z projektu IROP: Licence + update 5 let – 31 ks x 3.950 Kč/1 ks, neinvestiční prostředky, 518/321, časové rozlišení 381/321, Firewall – softwarová licence - 1 ks x 134.500 Kč, investiční prostředky, 041/321, Firewall – licence – 1 ks x 4.500 Kč, neinvestiční prostředky, 518/321, Hypervisor – 1 ks x 14.800 Kč, neinvestiční prostředky, 558/321. Zálohovací software – 1 ks x 27.800 Kč, neinvestiční prostředky 558/321. Děkuji za odpověď

    U toho prvního případu - pokud by se jednalo o pořízení licencí za určitou cenu s tím, že je zajištěn k tomu update na 5 let zdarma, tak bych časově nerozlišoval a dal to jako náklad. Jestliže se za update na 5 let platí určitá konkretizovaná částka - tak tady by asi bylo rozlišení na místě.

    To další asi souhlas - přiznám se, že netuším, jaký je rozdíl mezi tím prvním a druhým firewallem.

  • Bezúplatné předání
    12. 09. 2018

    Základní školou nám byl bezúplatně předán nevyužitý majetek v hodnotě mezi 500-3000 (nové lavice a školní židle). Jak správně zaúčtovat. Děkuji 501/649?? Děkuji za odpověď

    Toto není úplně jednoznačné.

    Pokud by majetek darovala jiná než vybraná účetní jendotka, tak by to  bylo jednoznačné - skutečně 501/649. Když to ale převádí jiná vybraná účetní jednotka, tak se často snažíme aplikovat "zrcadlové účtování" bez dopadů na výsledkové účty - třeba u převodů DDHM účtujeme jen 028/088 (a již ne 558/649). Teď jsou tady věci, které druhá strana buď evidovala na 902 (v tom případě jen odúčtovává 999/902) nebo je neměla vůbec na podrozvaze  a v tom případě na své straně neúčtuje vůbec nic. Pokud bychom to vzali analogicky s postupem od drobného majetku ..., tak nebudeme účtovat také o ničem (respektive maximálně 902/999).

    Druhý pohled je následující - jdeme striktně podle právních předpisů - tento majetek splňuje charakteristiku zásob (viz vyhláška 410/2009 Sb. -§ 20 odst. 2 písm. g) a jdeme potom do ČÚS 707. V bodě 5.2.2. je jasně uvedeno účtování MD 501/Dal  649. Myslím si ale, že se to dobře hodí pro zásoby, které nebyly jakkoliv spotřebovány převádějícím, nicméně třeba u staršího drobného používaného majetku to nezapadá úplně do logiky ostatních převodů majetku mezi vybranými účetními jednotkami (navíc mám převzít cenu - tedy na 501 a 649 mohou být úplně nesmyslné hodnoty, které vůbec neodpovídají aktuálním cenám - zejména u hodně starých věcí). 

    Tak jsem na vážkách - tu variantu účtovat takový převod 501/649 určitě lépe obhájíte v předpisech, ale jestli je pro tento případ logická? Já moc nevím - třeba pro mne je spíše favoritem ta první varianta (tedy maximálně na tu podrozvahu).

    Jen k Vašemu případu mám ještě jednu poznámku - pokud vám jiná PO bezúplatně převádí vlastnictví k tomuto majetku, tak dělá něco, co by podle zákona 250/2000 Sb. neměla dělat (ona nemůže dále majetek darovat). V praxi se děje to, co uvádíte (často i na popud zřizovatele), nicméně je to protiprávní. Již jsme v tomto asi dvakrát požadovali změnu zákona 250/2000 Sb., nicméně MF na to nikdy nereflektovalo. 

    .

     

  • Smlouva o reklamě
    29. 06. 2018

    Dobrý den, jsme školská PO zřízená ÚSC a s jednou firmou jsme uzavřeli smlouvu o reklamě, ve které je dojednáno 1) umístění loga firmy na sportovních dresech a 2) uvedení loga na webu a dalších sociálních médiích. Tuto povinnost jsme povinni plnit od 5/2018 do 5/2019. Máme tento příjem (25 tisíc) časově rozlišit? A jak to rozpočítat, když náklady na dresy s logem firmy budou v letošním roce v plné výši, můžeme snad rozlišit jen umístění loga na webu? Děkuji za odpověď a přeju hezké prázdniny.

    Aby se to časově nerozlišovalo, to by muselo být pod vámi stanovenou hranici pro časové rozlišení - což se obávám, že nebude. Rozumím tomu, že nyní máte náklad na dresy... - když by tyto dresy byly jen za účelem reklamy, tak by se dalo asi uvažovat o tom, že by se od výnosu odečetly náklady na vyhotovení toho nosiče reklamy a časově by se třeba rozlišil jen zbytek. Nicméně on může být pohled také takový, že nyní se koupí dresy, které se budou standardně používat (klidně několik let a koupily by se bez ohledu na danou reklamu) a jen bylo navíc dohodnuto, že na nich bude umístěna reklama - v takovém případě dává logiku i to časové rozlišení celé částky na 12 měsíců podle průběhu času.

    Takže je to podle mne o pohledu - je ten dres zejména jen nosič reklamy nebo případně by byl pořizován i bez reklamy? Podle toho bych se asi rozhodl pro jednu ze dvou výše uvedených variant.

  • Dar z FKSP
    27. 06. 2018

    Dobrý den pane Nejezchlebe, při kontrole zřizovatelem u PO bylo zjištěno, že ředitelka příspěvkové organizace zakoupila z fondu FKSP dárkové koše s potravinami a alkoholem jako dárky pro všechny zaměstnance, které předala účastníkům kulturní akce "vánoční besídka". S metodikou, kterou máme k dispozici, se toto jednání neslučuje ani v případě darů ani v případě kulturní akce. Samozřejmě vánoční dárky nebyly uvedeny ani v rozpočtu k FKSP ani ve vnitřní směrnici. Je možno kvalifikovat tento postup jako porušení § 9 a § 14 Vyhl. 114/2002?

    Bohužel ano - jakkoliv to považuji za kruté, dary je možné poskytovat jen z FKSP a toto plošné darování nesplní podmínky §14 vyhlášky FKSP. Takže ano - PO toto nesmí udělat a s prostředky fondu bylo naloženo v rozporu s možnostmi danými legislativou.

  • Čerpání finančních darů
    25. 06. 2018

    Dobrý den, mám dotaz, týkající se čerpání finančních darů v příspěvkové organizaci. Účetní o přijatých finančních darech v letech 2015 až 2017 účtovala na základě darovacích smluv 241/414. V žádné z těchto smluv nebyl uveden termín, do kterého měly být finanční prostředky čerpány. Protože při čerpání finančních prostředků (za roky 2015-2017) na daný účel účetní zapomněla účtovat čerpání z fondu 414/648, účtovala o něm až v roce 2018 jednou částkou. Zjistit konkrétní čerpání již bohužel zpětně nelze. Mám dotaz, zda musí být darované finanční prostředky použity ve stejném roce, kdy je organizace obdržela anebo je může čerpat třeba až za dva roky? Jak se to projeví na dani z příjmu? Děkuji za odpověď

    Pokud v těch smlouvách není ohraničené datum, tak rozhodně nic nezakazuje použití v některém z následujících let - znám organizace, které si takto "suší" dary ve fondech již několik let, protože to zatím nepotřebovali pro krytí svého hospodaření.

    Co se týká ale daně z příjmů, je to potřeba řešit v roce přijetí daru (tedy ne čerpání) - ale samozřejmě tady to mohlo v roce přijetí také skončit "osvobozením" od daně z příjmů - tedy striktně vzato se to nemuselo projevit tím, že by základ daně z příjmů byl zvýšen - toto již záleží na konkrétní situaci.

  • Poskytnutí daru MŠ
    20. 06. 2018

    Dobrý den, prosím o konzultaci v případě poskytnutí daru MŠ zřízené ÚSC. Firma s. r.o. se rozhodla dát MŠ účelově neurčený peněžitý dar ve výši 70.000 Kč. Po předložení návrhu darovací smlouvy MŠ, kde bylo stanoveno, že „daruje účelově neurčený peněžitý dar“, požádala účetní firmy o změnu znění smlouvy z důvodu odečtení daru od základu daně podle § 20, odst. 8 zákona o daních z příjmů. Účetní žádá, aby ve smlouvě došlo ke změně na „peněžitý dar účelově určený“. Chtěla bych si ujasnit, zda si podnikatel nemůže odečíst od základu daně hodnotu neúčelově určeného daru poskytnutého MŠ? Aby mohl uplatnit odečet, musí se jednat pouze o účelově určený dar? Děkuji.

    Mělo by jim stačit, když to bude obecně třeba na provoz mateřské školy - tím by se již měli dostat do toho, že si dar uplatní podle §20 odst. 8. Prostě jen potřebuji, aby z účelu určení daru vyplývalo, že je to podřaditelné pod §20 odst. 8 - nemusím ale nutně třeba psát, že to bude na nákup hraček pro školku ...

  • čerpání RF na opravy
    18. 06. 2018

    Vážený pane Nejezchlebe, mám na Vás dotaz ohledně čerpání financí z rezervního fondu. Jedná se o výměnu lina v mateřské škole, ve dvou velkých třídách pokládky lina spolu se zalištováním. Cena bude kolem 160000,- Kč. Můžu tuto celou částku čerpat z RF a nemusím převádět snad do investičního fondu ? Trochu mě zmátl dotaz z minulého tydne. A dále je nutné doložitelné poptávkové řízení ? A ještě dotaz k nákupu kapsářů dětem do první třídy. V minulých letech kupoval zřizovatel, nikdy se neplatilo z provozního příspěvku. A teď bychom kapsáře kupovali my a děti by je měli v lavicích přibližně od první do třetí třídy. Lze kapsáře financovat z provozního příspěvku? Přeji hezký den a předem děkuji za Vaši odpověď

    Všechno, na co se mne ptáte, je skutečně o nějaké dohodě (respektování "dohod" se zřizovatelem či jeho pokynů):

    a) použití rezervního fondu na opravu lina - MF se výslovně zřeklo toho, že by vysvětlilo pojmy - co je "další rozvoj", respektive co to přesně znamená "časovému překlenutí časového nesouladu mezi náklady a výnosy". Za těchto okolností nezbývá nic jiného než jít cestou jakési dohody se zřizovatelem, jak budou dané pojmy vykládány (neboť zřizovatel vaši organizaci bude případně kontrolovat a bude mít právo případně nařizovat odvod za porušení rozpočtové kázně). Znám zřizovatele, podle jejichž pravidel by takováto oprava lina financovaná z  rezervního fondu znamenala naprosto nepřípustné porušení rozpočtové kázně, znám jiné, kteří řeknou, že je to OK. Proto v této oblasti hovořím o nutnosti "dohody" se zřizovatelem - někde tato dohoda jde v režimu stanovení podmínek pro hospodaření s fondy pro zřízené PO. Je to vše následek toho, že stát tady nečiní.

    b) poptávkové řízení - zákon o zadávání veřejných zakázek  takovouto opravu považuje za zakázku malého rozsahu. V těchto případech vůbec nejsou stanoveny konkrétní postupy zadávání zakázky. Pouze v §6 zákona se objevují požadavky transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Proto se dost často stanovují určitá interní pravidla pro zakázky tohoto typu - třeba že od částky ..... Kč je nezbytné poptávkové řízení - respektive nabídky alespoň 3 firem .... (a podobná pravidla). Většinou jsou tato pravidla zase definována zřizovatelem, případně někde zřizovatel požaduje, aby jeho PO aplikovaly stejná pravida jako má on. Takže je to zase na dohodě o tom, jaká jsou u vás pravidla. Pokud by k tomu cokoliv nebylo, tak zákon nevylučuje v takovémto případě přímé zadání konkrétnímu dodavateli.

    Hrazení kapsářů do první třídy... - tady jen poznamenávám, proč možná dříve byla tendence, aby to platil zřizovatel - totiž PO nesmí poskytovat dary. Tedy pokud by ty kapsáře měly dětem zůstat (že jsou jejich), tak se přesně dostáváme na pomezí zákona, kdy věcně chápu, proč to děláte, ale pokud následně budou jejich, tak striktně z hlediska práva byste je neměli dětem kupovat (bez ohledu na to, z čeho jsou financovány). Pokud by zůstaly ve vlastnictví školy, tak samozřejmě problém nevzniká. Pokud si tedy odmyslíme tento problém (nevím, zda se vás týká), tak nevidím překážku, proč to z provozního příspěvku zřizovatele neplatit - to by musel jasně říci, že se to z provozního příspěvku hradit nemá.  

  • Nepeněžní dar FKSP
    13. 06. 2018

    Na základě kolektivní smlouvy poskytujeme z FKSP nepeněžní dar pro dárce krve v hodnotě 500 Kč. Řešíme to poskytnutím poukázek na potraviny (jídlo) a účtujeme 263/321. Od června nám nový poskytovatel těchto poukázek bude poukázky prodávat pod nominální hodnotou. Za poukázku v hodnotě 500 Kč zaplatíme 498,50 Kč. Můžeme účtovat: 263/321 498,50 Kč 263/648 1,50 Kč Děkuji za odpověď

    Je to trochu nestandardní (právě na případ čeprání FKSP) - ale pravdou je, že ceniny máme ocenit ve jmenovité hodnotě - tedy potom by skutečně nezbylo nic jiného než tu 1,50 Kč zaúčtovat jako výnos - jen mi vrtá hlavou, že by bylo nejlogičtější, aby ta 1,50 Kč šla do tvorby FKSP, nicméně ona to podle mého názoru vyhláška č. 114/2002 Sb. v §2 neumožňuje - tedy potom asi skutečně klasicky MD 263/Dal 649 (určitě potom ne 648).

  • nepeněžní dar
    07. 06. 2018

    Jsme základní umělecká škola a na soutěži pořádané Krajským úřadem jsme jako absolutní vítěz dostaly housle v hodnotě cca 8000,- Kč. Není na to žádný doklad, žádná smlouva - nic. Musí se to brát jako dar?? Tzn. pořádat radu města o schválení přijetí daru. Nebo je to cena? A může to zařadit do majetku bez další administrativy???

    Já k tomu mohu říci jen to, že budu doufat, že se k tomu postavíme (včetně kontrol) se zdravým rozumem. Samozřejmě jsme na pomezí nějakých darů ..., nicméně myslím si, že v tomto případě je odůvodnitelné, že se o dar nejedná (přeci by také nemohlo dojít k tomu, že zřizovatel dá předchozí souhlas s jeho přijetím - to by musel vlastně dát předchozí souhlas k tomu, že skončíte první, což je absurdní).

    Tedy tvářil bych se, že je to jiná kategorie - tedy nějaká výhra ...

    Sporné bude asi trochu jak s oceněním - pokud správně chápu, soutěž organizoval kraj (tedy jiná vybraná účetní jednotka) a vy to od něj dostanete bezúplatně - tedy teoreticky v režimu převzetí ocenění. Nicméně tady je to specifický případ, že asi hodnotu od kraje nemáte a ani ji nezískáte a potom, pokud se k tomu nedostaneme, tak bych použil reprodukční cenu těch 8 tis. Kč a zaúčtoval MD 028/Dal 088.

    Nevím co k tomu více říci. 

  • Čistící prostředky přímo do spotřeby
    30. 05. 2018

    Dobrý den, jsme střední škola zřízená krajem. Čistící prostředky účtujeme na faktuře rovnou do spotřeby 501/321 16 000 Kč. Dle kontroly toto účtování neodpovídá věrnému zobrazení podle par. 7 odst.2 zák. 563/1991 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, protože jednotlivé prostředky byly ve skutečnosti do spotřeby dávány postupně. Je toto účtování možné s tím, že na konci roku zaúčtujeme zbylé čistící prostředky na MD -501 a 112. Děkuji.

    ČÚS 707 předpokládá, že si účetní jednotka může určité zásoby zaúčtovat přímo do spotřeby bez jejich zachycení na sklad - přitom dané druhy mají být vyhlášeny ve směrnici. Jendá se o bod 3.6.b).

    Toto ustanovení využívá prakticky každý subjekt - protože všechny zásoby zachycovat v režimu "skladů" je neproveditelné - včetně kancelářských potřeb apod. Pokud se tento systém nebude nějak nadužívat, tak si nemyslím, že je to nějaký problém (samozřejmě nejvěrnější by bylo mít vše na skladech a dávat to do spotřeby postupně, ale ono by také nejvěrnější bylo zrušit kategorii drobného dlouhodobého majetku a odepisovat vše postupně ...).

    Tedy za mne - pokud tím nebudete řešit nějaké naprosto nestandardní částky na konci roku, tak je to postup povolený, nenarušující vypovídací schopnost výkazů. Nějaké mimořádnosti skutečně někdo na konci roku řeší odúčtováním ze spotřeby - někdo spíše přes 381 než na 112 (ale povinnost to není).

  • FKSP- dar- nepěněžní
    24. 05. 2018

    Dobrý den pane inženýre, dovoluji si Vám poslat dotaz. Jsme příspěvková organizace zřízena Jihomoravským krajem, školství. Dotaz se týká nepeněžního plnění z FKSP pro zaměstnance u příležitosti dovršení 50-ti let ve výši 2.000,00 Kč. Nechceme dávat zaměstnancům ,, lapače prachu", a tak je oslovujeme , co by jim udělalo radost. Tento konkrétní zaměstnanec by měl zájem o zahradní nábytek. Cena pochopitelně přesahuje hodnotu 2.000,00 Kč. Dodavatel není ochotný rozepsat na dvě faktury. Je možné abychom zaplatili fakturu v celé výši 10.000,00 Kč a zaměstnanec složil rozdíl ve výši 8.000,00 Kč přímo na účet FKSP? Děkuji Vám za odpověď.

    Jsem přesvědčen, že postup který uvádíte, je naprosto v pořádku - tedy klidně proplatit celé s tím, že zaměstnanec rozdíl složí do pokladny (na účet).

  • Dar od VÚJ
    23. 05. 2018

    Dobrý den, naše příspěvková organizace obdržela v roce 2017 dar ve výši 3000 Kč od VÚJ, má na to darovací smlouvu, finance obdrželi hotově, ale zapomněli je zaúčtovat jako příjem (nešli vůbec do účetnictví), rovnou je předali paní učitelce na nákup hraček. Hračky byly nakoupeny letos v dubnu. Jak v letošním roce zaúčtovat o příjmu z roku 2017?

    No - moc dobré to není, nicméně asi by to jako dar přijali v loňském roce MD 261/Dal 414 a letos by to rozpustili do výnosů proti nákladu MD 414/Dal 648.

    Takže asi bych udělal to, že bych letos doúčtoval MD 261/Dal 414 a hned to použití. Výnosy by tedy byly stejné... Nic jiného podle mne nevymyslíme.

  • Datum účtování nového majetku
    22. 05. 2018

    Dobrý den, prosím Vás o odpověď na otázku: jaké datum mám dávat do účetnictví, když zařazuji nově zakoupený majetek. Účtuji pro PO externě a neznám přesný datum doručení majetku, mám pouze fakturu. Zařazuji ho tedy podle data vystavení faktury (kolegyně dokonce vše zařazuje posledním dnem v měsíci). Minulý měsíc jsem řešila to, že faktura přišla, zaplatila jsem ji a teprve následující měsíc zboží přišlo. Ředitel PO majetek nechtěl zařadit do evidence dřív, než zboží přijde. Co je správně? Prosím Vás rovněž o odkaz na standard či zákon, podle kterého mi odpovíte. Děkuji za odpověď.

    Musíme si majetek rozdělit na "dvě kupičky":

    - drobný dlouhodobý majetek - bod 6.3.1. ČÚS 710 - je nastaven režim, že se účtuje současně MD 558/Dal 321 a současně MD 028/Dal 088. Je to podle mne trochu nelogické - nicméně je to tak definováno - tedy zařazení do majetku by se vázalo i na věci, které nebyly třeba do PO ještě doručeny ...

    - majetek na 022 (021 ...) - §14 odst. 12 vyhlášky 410/2009 Sb. - zařazení je až způsobilostí k užívání pro danou organizaci - je přitom logické, že aby něco bylo způsobilé k užívání, je to nezbytné prvotně doručit ... (aby to organizace byla vůbec schopna využívat).

Hledání v dotazech

Návrh a tvorba webu