Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 793 dotazů:
Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Jsme plátci DPH. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 Sb. Zákona o DPH. Obracíme se na Vás s žádostí o pomoc s účtováním následujícího účetního případu.
V letošním roce se poprvé zúčastníme společného česko-německého projektu v rámci Programu INTERREG Bavorsko - Česko 2021 - 2027 - Fond malých projektů. Jedná se o divadelní představení v našem divadle pro děti z obou zemí. Divadelní představení budou probíhat v měsíci říjnu, následně dle smlouvy dojde k poskytnutí dotace po vyúčtování akce. Vyúčtování je povinna naše organizace doložit do 28.2.2026, je tedy vysoce pravděpodobné, že dotaci obdržíme v roce 2026. Naším zřizovatelem máme povoleno čerpat náš rezervní fond na překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady.
Naše organizace používá pro rezervní fond dva účty, a to 413, 414. Účet 413 byl naplňován zlepšenými hospodářskými výsledky v minulých obdobích a je na něm dostatečná výše prostředků. Účet 414 byl naplňován převážně z darů, na tomto účtu máme minimální množství prostředků. Dle ČÚS č. 704 bychom měli použít a účtovat překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady přes účet 414 proti 648. Problém vzniká tím, že na tomto účtu nemáme dostatečné množství prostředků. Dotaz zní - můžeme udělat převod mezi účty 413 a 414, tak, abychom naplnili dostatečným množstvím prostředků účet 414 a po obdržení dotace přijmout a zaúčtovat dotační prostředky na účet 414 a následně vrátit "půjčenou" částku zpět na účet 413? Neporušíme tím zásady ČÚS č. 704 či jakákoliv jiná pravidla? Poradíte nám, jak správně postupovat v uvedeném případě?
Děkujeme Vám za odpověď.
Prvotně bych chtěl říci, že v tomto případě zákon č. 250/2000 Sb. ani ČÚS 704 nijak nelimitují možnost použití pro tyto účely RF jehož zdrojem jsou výsledky hospodaření minulých let.
například ČÚS 704 jasně uvádí:
b) určené k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady na stranu MÁ DÁTI účtu 413 – Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření nebo účtu 414 – Rezervní fond z ostatních titulů se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 648 – Čerpání fondů,
Vidíte jasně, že jsou tam obě varianty - jak účet 413, tak i 414. Záleží jen na Vaší volbě. Takže nepotřebujete si nic převádět mezi 413 a 414 ...
Zároveň musím ale zdůraznit jednu věc - ono tady dochází k jednomu velkému nedorozumnění a to je pochopení rozdílu RF jako kasičky peněz a vlastního zdroje. V tomto ohledu jsme tady již desítky let v nesmyslné účetní přeči u PO.
Pokud nemáte dočasně peníze z dotace, ale víte, že Vám vzniká na ně nárok (máte dotační smlouvu, plníte všechny parametry vymezení v dotační smlouvě), máte nejpozději na konci roku účtovat dohadnou položku aktivní 388/672. Takže náklady máte potom kryty výnosem. Za těchto oklností je nesmyslné účtovat MD 413/Dal 648 - použití rezervního fondu. Tím byste jen zduplikovali výnos. Já bych v takovém případě vůbec nedoporučoval zúčtovávat RF do výnosů - holt by byl RF dočasně kryt dohadnou položkou aktivní. To zúčtování RF do výnosů by za mne přecházelo v úvahu jedině tehdy, pokud by byla taková nejistota v tom, že dotaci obdržíte, že si do závěrky netroufnete zaúčtovat 388/672. Potom bych to pochopil, že si "pomůžete" zaúčtováním 413/648 (byť si tedy celkově o tom výnosovém zúčtování fondů myslím své...).
Dobrý den,
navazujeme na dotaz ze dne 23. 4. 2025 "Zálohová faktura na lyžařský výcvik". Školská příspěvková organizace řeší stejný případ, tzn. úhradu příspěvkové organizace za lyžařský výcvik uhradí v plné výši rodiče dětí. Příspěvková organizace by chtěla přeprodej lyžařského výcviku účtovat rozvahově, ale nemůže jí být tento postup rozporován z pohledu DPH?
Já si nemyslím, že by to FU v současné situaci rozporoval.
Popisuji v hodně dotazech, že nemáme v žádných předpisech definováno, zda případy tohoto typu máme účtovat rozvahově nebo výsledkově. Podle mých zkušeností se většina subjektů spíše přiklání k rozvahovému způsobu účtování a jen je v některých případech musím přesvědčovat, že najdeme i situace, kdy nezbude nic jiného, než účtovat výsledkově (třeba, že se tam něco dofinancovává darem ze SRPŠ ...). To neberu jako obhajobu varianty, že výsledkové zaúčtování v těchto případech je lepší (sám preferuji pokud je to možné rozvahový postup) - jen tím upozorňuji na to, že v současné situaci jsou legální oba přístupy (a někdy jsem objektivnímu okolnostmi donucen i k tomu výsledkovému).
Teď k tomu DPH - já bych byl rád, pokud bychom nespojovali rozvahový způsob zaúčtování s tím, že se automaticky aplikuje režim přeúčtování podle §36 odst. 14 ZDPH. I když účtuji rozvahově - klidně to mohu udělat v režimu DPH - v tom není problém. Samozřejmě jde nyní o to, jak je §36 odst. 14 v ČR aplikován - no a tady je problém spočívající v tom, že je nadužíván (podle mne chápeme příliš široce to "jednání jménem a na účet jiné osoby"). Souhlasím s tím, že striktně podle textace zákona se tam nevejdeme, nicméně pokud je zároveň akceptováno například to, že není problém v režimu "přeúčtování" podle §36 odst. 14 rozúčtovat nájemcům například energie, tak situace ohledně lyžařského zájezdu se v ničem neliší. Přitom třeba u obcí ten režim přeúčtování aplikuje 80 % - 90 % všech plátců DPH (vycházejí z té cca 17 let staré Informace MFČR k aplikaci §36 odst. 11 - což je "přeúčtovací" ustanovení nyní posunuté do odst. 14) - a finanční správa je s tím svolná. Takže já bych se toho nebál. Nicméně opakuji - to, že to udělám rozvahově ještě neznamená automaticky, že je to mimo DPH (klidně mohu účtovat rozvahově a §36 odst. 14 ZDPH neaplikovat). Více o tom píši v Manuálu k DPH k základu daně - tam dané ustanovení rozebírám hodně detailně (v zásadě konstatuji, že aplikace v ČR není OK - nicméně na druhou stranu je obecně akceptována)
Dobrý den,
do naší organizace (MŠ, neplátce DPH) bychom rádi pořídili Diagnostický balíček iSophi v ceně 37.200Kč. Tento balíček obsahuje materiály pro diagnostiku dětí různých věkových kategorií (jedná se o krabice s pomůckami, kartičkami a materiály). Dále obsahuje neomezenou licenci pro vstup do programu, kde se bude diagnostika dětí zaznamenávat. Licence pro tento vstup je neomezená. Dle informací, které mám, na faktuře nebude rozlišena cena za licenci a cena za krabice se souborem materiálu, jedná se se o jednu cenu za tento celý komplet. Prosím, poradíte mi, jak o tomto účtovat?
Dále k tomuto diagnostickému balíčku se zvlášť platí roční poplatek za další licenci, která je rozšířením základní licence ze základního výše zmiňovaného balíčku o další funkce. Jak účtovat tyto rozšiřující licence s jednoročním poplatkem (popřípadě je toto možné zaplatit i rovnou na dva roky).
Děkuji moc za rady.
Jestli správně chápu, tak je to asi následující produkt:
https://e-shop.isophi.cz/balicek-vsechny-veky/
Tedy dodávka daného setu (jako hmotných věcí) a k tomu přístup na free verzi - software zdarma (takto je to na webu prezentováno - samozřejmě je otázkou, zda si to mohu skutečně zdarma stáhnout bez nákupu těch kartiček). Ten software ve free verzi je fakticky je prvotně k elektronickému zaznamenávání.
Já bych za těchto okolností postupoval tak, že bych řekl, že jasně hlavní záležitostí je nákup hmotných věcí (s tím, že software je záležitostí minorotní) a celé bych to naúčtoval na 028 - tedy jako DDHM.
Z toho by vyplývalo, že pokud si následně dokoupím tp rozšíření na variantu komplet, bylo by to pro mne pořízení software - takže pokud budu platit roční poplatky - účtuji jako náklad na 518 (případně aplikuji časové rozlišení, pokud je to skutečně významná částka a období předplatného se nekryje s kalendářním rokem), pokud na dva roky, již jsem v definici nehmotného majetku a pokud to bude částka mezi 7 tis. kč a 60 tis. kč (což bych očekával) - potom by to byla 018. Nad 60 tis. kč by to byla 013 - to ale asi nebude.
Dobrý den, bude místenka ve vlaku součástí proplaceného jízdného? Pokud se jízdné zakoupí on-line, je zdarma. Ale pokud se zakoupí u pokladny, je zde doklad navíc. Děkuji za odpověď.
Pokud jízdenku zaplatil, tak bude samozřejmě součástí náhrady za jízdné - to je v pořádku a nevidím v tom sebemenší problém proplatit (z hlediska práva je to v pořádku). A je jen na Vaší organizaci, jak je budete usměrňovat v tom, jak mají nakupovat, co jste ještě ochotní tolerovat (ale to se již bavím o tom, jakou mají jezdit třídou .... - třeba v Regiojetu ...).
Dobrý den,
dovoluji si Vás požádat o radu týkající se obědů v naší školní jídelně.
Jsme Základní škola Libochovice, zřizovatelem je Město Libochovice.
Na požádání zřizovatele jsme minulý týden pro jinou příspěvkovou organizaci (Mateřská školka -zřizovatelem je také Město Libochovice)
uvařili v naší školní jídelně asi 20 obědů, protože personál
mateřské školy kompletně onemocněl.
Náš dotaz se týká přeúčtování nákladů na tyto obědy uvařené pro školku.
Zřizovatel požaduje o přeúčtování pouze nákladů na potraviny.
Z našeho pohledu se domníváme, že bychom měli přeúčtovat náklady na potraviny a náklady na mzdy (mzdové náklady máme hrazeny ze zdrojů Kraje). Režijní náklady (energie, úklid. prostředky atd.) jsou hrazeny z provozního rozpočtu poskytnutého zřizovatelem, tyto bychom tedy nepřeúčtovali.
Běžně řešíme doplňkovou činnost pro cizí strávníky s přeúčtováním veškerých souvisejících nákladů , tato situace je pro nás nestandartní.
To souhlasím, že je to "nestandardní" a za mne tady bude hodně záležet na dohodě, kterou budete mít.
Tím, že je to přechodná záležitost, tak předpokládám, že stav bude stále takový, že stravujícím subjektem pro žáky MŠ bude školka, stát bude školce stále hradit náklady i na osobní režii kuchařek - zde to bude v režimu, že oni jim stejně vyplácejí náhradu mezd, a u Vás v jídelně na toto dotaci na osobní náklady nedostanete. Snad jsem to vyhodnotil dobře - já se v těch předpisech kolem stravování a financování dost ztrácím.
Potom by skutečně dávalo logiku, že školce vyfakturujete i osbní režii, protože ji od nich chcete mít zaplacenou (je to jakoby MŠ musela zaplatit třeba kuchaře na záskok). Nicméně já bych se obával, že toto stejně nakonec dofinancuje zřizovatel (od státu/kraje ta MŠ nedostane víc peněz kvůli tomu, že kuchařky byly nemocné) - no a potom by to bylo v tom režimu, že ono je nakonec jedno, u koho by ta osobní režie skončila - fakticky by platilo to, co uvádíte u věcné režie.
Takže já bych na Vašem místě asi také prvotně navrhl, že vyúčtujete i osobní režii. Pokud by to ale zřizovatel nechtěl, tak bych se moc nedohadoval a klidně bych vyúčtoval jen ty potraviny.
Dobrý den,
3 zaměstnanci jsou vysláni na dvoudenní pracovní cestu a stravu i ubytování mají, na základě smlouvy zdarma. Ředitel školy však vyslal na tuto cestu ještě 2 další zaměstnance. Ti musí ubytování i stravu hradit.
1) Je správně, když stravné a ubytování za ně zaplatí zaměstnavatel, protože je vyslal navíc?
2) Při uplatňování cestovního příkazu vyplňují standardní stravné od kterého je odečtena faktura nebo krácené, protože jim vlastně také bylo poskytnuto bezplatné jídlo, i když ho hradil zaměstnavatel?
3) Co dělat v případě, když stravné, které si zaměstnanec nárokuje v cestovním příkazu je nižší než stravné na faktuře za tohoto zaměstnance?
Děkuji
Děkuji za dovysvětlení - jsme tedy v následující situaci:
a) u tří zaměstnanců za ubytování a stravu (plná penze) nic nehradí ani zaměstnavatel ani zaměstnanci - nicméně je to fakticky tak, že to zajistil zaměstnavatel
b) další dva zaměstnance také vyslal zaměstnavatel a on uhradil náklady za ubytování a stravu (mají to ve stejném rozsahu jako zaměstnanci pod písmenem a)
Nyní tedy můžeme k jednotlivým dotazům:
1) - ano za mne je to správné - zaměstnanci byli vysláni na pracovní cestu a zaměstnavatel zajistil jejich ubytování a stravu - to je OK
2) tímto způsobem zaměstnavatel zajistil stravu v nějakém rozsahu - potom podle zákoníku práce vzniká zaměstnancům nárok na krácené stravné (rozhodně neodečítejte od plného stravného nějakou hodnotu jídla, kterou zaměstnavatel zajistil a to ani tehdy, pokud je tato hodnota vyšší než stravné ...)
3) tím, co jsem uvedl výše to asi vysvětluji - není pro mne důležité, kolik bylo uhrazeno zaměstnavatelem - důležité je, že zaměstnavatel stravování v rámci vyslání zajistil a potom má zaměstnanec nárok na krácené stravné.
Tedy to, co uvádím v bodech 2 a 3 by mělo platit pro obě skupiny zaměstnanců.
Dobrý den,
jsme PO zřízená městem. Kupujeme konferenční židle z Polska. Od dodavatele jsme dostali fakturu na celou částku, ale máme ji zaplatit na 2x. Teď zálohu ve výši 60% a v prosinci zbývajících 40%. Jak mám zaúčtovat fakturu? Předpokládám, že DPH zaplatíme my v ČR a na daň. přiznání bude částka na řádcích 3 a 43? Jelikož budou židle používány jak na kulturní akce, tak při konferencích, tak budu účtovat na ekonom. i hlavní činnost. Lze to? Židle budeme dávat do majetku. A s tím souvisí můj další dotaz. Majetek s hodnotou nad 3.000 Kč účtujeme na účet 558 a poté do majetku na 028. Ale zde hodnota jedné židle bude cca 1.000 Kč a majetek v této hodnotě účtujeme většinou na 501 a do majetku na účet 902. Mám udělat stejně nebo díky délce použitelnosti lze i na 558 (028)? Snad jsem to napsala srozumitelně. Děkuji.
Pro Vás by to mělo být pořízení zboží z jiného členského státu EU - takže skutečně prodaňujete 21 %, v přiznání na ř. 3 a dále na ř. 43 řešíte odpočet. Pokud to budete souběžně používat pro aktivity zdaňované (pronájmy sálu) a osvobozené od DPH (kultura za úplatu), budete krátit odpočet DPH koeficientem - tedy 3 sloupec. Pokud by to bylo pro aktivity zdarma, tak by tam mělo být ještě to překrácení poměrem. V kontrolním hlášení to půjde do A.2.
Zdaňujete jak zálohu - tedy nyní těch 60 %, tak i zbytek - tedy 40 % při vlastním pořízení židlí.
Nákladově byste si to měli rozdělit mezi hlavní a doplňkovou činnost - tak jako jiné společné náklady (tady nevím jak to děláte - asi nějakým rozúčtováním společných nákladů na konci roku či čtvrtletí).
Nevidím překážku, abyste se k těmto židlím chovali stejně jako k jiným podobným nákupům - tedy zálohu zaúčtovat na 314 a potom při vyúčtování zaúčtovat 501/321 a zúčtovat zálohu a dát to na 902. Samozřejmě máte právo si hodnotu, od kdy to budete účtovat na 028, také snížit - nicméně tady pro to nevidíme nyní důvod.
Dobrý den, chtěly bychom se ujistit ohledně myšlenky čerpání věcného daru z FKSP.
Příspěvková organizace poskytla věcný dar - dioptrické brýle k výročí odchodu do důchodu. Domníváme se, že věcný dar by měl být předmětem daně z příjmů pro zaměstnance včetně odvodů SP a ZP po novele zákona o dani z příjmů.
Ze strany klienta nám bylo řečeno, že by na daný benefit mělo být pohlíženo "zdravotní benefit" do výše průměrné mzdy jakožto osvobozený příjem pro zaměstnance.
Nevíme tedy, zda existuje v zákoně o dani z příjmů "statut" věcného daru a jak tedy máme na dané příspěvky z FKSP pohlížet, zda je pro nás podstatné to, že se jedná o "věcný dar" nebo o nějaký typ osvobozeného benefitu dle zákona o dani z příjmů.
Děkuji za odpověď.
Obecná možnost osvobození od daně z příjmů u věcných darů byla skutečně od roku 2024 zrušena (limit tam byl do 2 tis. Kč).
Nicméně nadále samozřejmě platí osvobození podle §6 odst. 9 pís, d):
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,
2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období,
Pokud se daným nepeněřžním plněním (tedy například věcným darem) trefím do výčtu zde uvedených, tak je to od daně osvobozeno a nepodléhá to ani odvodům (samozřejmě za předpokladu, že jsme do definovaných finančních limitů - viz vazba na průměrnou mzdu). Takže například brýle by měly být zdravotnickým prostředkem a pokud jsou na lékařský předpis, tak by skutečně jejich darování zaměstnavatelem zaměstnanci v hodnotě do výše průměrné mzdy, by bylo od daně osvobozeno.
Dobrý den, prosím, potřebovala bych poradit, jsme PO, dostaly jsme 400 000,- Kč od ČEZU na zřízení tzv.,,Oranžového hřiště pro děti", zároveň od zřizovatele 265 890,- Kč na spolufinancování tohoto hřiště. Jedná se o herní prvky - pískoviště v částce 482 790,-Kč, zastínění 133 100,- a montáž s dopravou 50 000,-
Jak zaúčtuji? Prosím také radu, jak odepisovat.
Moc děkuji, přeji hezký den
Tak, jak to popisujete by se dle mého názoru mělo jednat o stavbu (účet 021) - udělal bych to jako "pískoviště se zastíněním" - vše na jednu položku majetku.
Z toho by vyplývalo, že příspěvek od ČEZ (patrně Nadace ČEZ) by pro Vás mělo být investičním transferem a budete ho směřovat do fondu investic. Nevím, jak přesně to šlo časově - v příkladu, který jsem napsal níže budu předpokládat, že jste nejprve dostali finance a teprve potom jste měli faktury a jejich úhradu.
- přijaté peníze od Nadace ČEZ (investiční dar) MD 241/Dal 403
MD 401/Dal 416
- přijaté peníze od zřizovatele - investiční příspěvek
a) zaúčtování předpisu MD 348/Dal 401
b) příjem na účet MD 241/Dal 348
MD 401/Dal 416
- došlá faktura - výstavba pískoviště MD 042/Dal 321
úhrada faktury MD 321/Dal 241
MD 416/Dal 401
- zařazení do majetku MD 021/Dal 042
- odepisování (životnost si musíte nějak určit podle toho, jak máte nastavena pravidla - já budu třeba pracovat modelově s tím, že odpis bude nastaven na 30 let -tedy měsíční odpis by byl 1850 Kč (pokud jej zaokrouhlím na celé Kč nahoru). Prosím totom ale nastavujete Vy - budete třeba vycházet z toho, jak máte oběcně nastavena pravidla odepisování ....
odpis měsíční MD 551/Dal 081 1850
výpočet transferového podílu - tady je to jendoduché - je to nový majetek - tedy 400 000/665 890 = 0,6007
tedy měsíční rozpouštím 0,6007 * 1850 = 1 111,29 - zaúčtuji MD 403/Dal 672
a tvořím fond investic na rozdíl MD 401/Dal 416 = 738,71
Dobrý den, příspěvková organizace zřízená městem dostala od fyzické osoby věcný dar - polohovatelné zdravotní křeslo, rok staré, hodnota v době pořízení 60 tis. Kč. Jak správně zaúčtovat, v jaké hodnotě a je nutné odepisovat (není nové, ale je "jako nové"), tj. sestavit a nechat zřizovatelem schválit odpisový plán? Nebo je možné posoudit jako už odepsané? Děkuji.
Mají to ocenit v reprodukční pořizovací hodnotě (je to převod od jiné než vybrané účetní jednotky). Tedy za kolik by se toto mohlo nyní pořídit se zohledněním opotřebení. Pokud uvádíte, že je jako nové, tak si dokáži představit, že oceníte klidně i ve výši 60 tis. Kč (někdo třeba řekne, že s ohledem na opotřebení si myslí, že RPC je pouze 50 tis. Kč).
Pokud budet shoda na tom, že reprodukční cena je nad 40 tis. Kč, má to PO zaúčtovat MD 022/Dal 401 a má to začít odepisovat.
Pokud byste vyhodnotili u takové věci, že s ohledem na stáří by RPC byla třeba 38 tis. Kč - tak již účtujete MD 028/Dal 088 a MD 558/Dal 649.
Vážení,
obracím se na vás s dotazem ohledně účtování kurzových rozdílů v příspěvkové organizaci. Ráda bych se ujistila, že naše účetní praxe je v souladu s platnými předpisy a standardy.
Konkrétně mě zajímá:
Jakým způsobem by měly být účtovány kurzové rozdíly při přepočtu zahraničních měn?
Jaké konkrétní metodiky a kurzy bychom měli používat, pokud není uveden kurz od komerční banky?
Jak se zaúčtují dotace příspěvku v cizí měně a na které účty účetní osnovy se zaúčtují?
Můžete uvést konkrétní příklady, na které účty účtovat obdržené prostředky (např. V4 - projekt mobility Visegrad Fund)
Existují nějaké specifické požadavky nebo doporučení pro příspěvkové organizace v této oblasti?
Předem děkuji za vaši odpověď a případné doporučení.
Já se omlouvám - máte hrozně obecný dotaz, který neumím takto vyřešit. Dotazy nejsou prostorem pro obecný celkový výklad teorie - k tomu máme na webu dokumenty. V tomto případě bych Vás konkrétně odkázal na:
a) cizí měny v účetnictví PO a USC aktualizace 7/2024 z 9.7.2024. Na tento dokument jsou dále navázána 4 vysvětlující videa
b) transfery v podmínkách PO - nyní aktualizován 5. 9. 2025. Na konci dokumentu je část věnovaná dotacím v cizí měně.
Máme tam připojenu i inspiraci pro směrnici.
Zkuste to prosím probrat - teorie včetně aplikačních příkladů je uvedena zde.
Dobrý den,
jsme muzeum, PO kraje. Od obchodní společnosti máme převzít sbírku sbírkových předmětů, která je ohodnocená na určitou částku. Prosím o radu ve dvou problémech:
1. Kdy mohu sbírku zařadit do majetku a zaúčtovat?
Protokol o předání byl již podepsán, ale fyzicky sbírka bude do příštího roku u dárce. Tato skutečnost je uvedena v darovací smlouvě.
2. účtuji 032/401 ve výši ocenění
Děkuji za odpověď.
Vy to dostáváte zdarma od jiné než vybranné účetní jednotky. Za těchto okolností máte aplikovat ocenění podle §25 odst. 1 písm. k) Zákona o účetnictví - tedy ocenění 1 Kč. Tedy na stanovenou hodnotu by se nebral zřetel.
Takže pokud je to kompletní sbírka - tak zaúčtujete 032/Dal 401 ve výši 1 Kč.
Pokud by to bylůy předměty doplňující Vaši sbírku, která je již oceněna 1 Kč - potom nic ani neúčtujete. Pokud by to byly předměty doplňující Vaši sbírku normálně oceněnou pořizovací hodntou, potom doúčtováváte druhou část sbírky zápisem MD 032/Dal 401 ve výši 1 Kč.
Teď kdy zaúčtovat - to bude problematické, protože bychom měli diskutovat o tom, co to znamená, že se podepsal předávací protokol. Pokud by to znamenalo, že nyní jste již vlastníkem věcí, byť ty jsou zatím dořasně deponovány u dárce, účtoval bych již nyní (s předávacím protokolem). Pokud to ale nyní znamená, že vlastníkem nejste (a může s tím být i spojeno to, že s předměty nemůžete disponovat, případně související rizika - pojištění ... je ještě na straně dárce), tak bych nyní neúčtoval a čekal bych až na okamžik, kdy si věci skutečně převezmu.
Dobrý den, prosím o radu. Budeme pořizovat koně na hipoterapii v hodnotě 80 000 Kč.
Finanční zdroje máme:
1. darovací smlouva účelová na koně 241 016 (analytika FI) / 416 a 401 / 403; 25 000 Kč
2. smlouva o poskytnutí části výtěžku veřejné sbírky účelová na koně od firmy DONIO s.r.o.
241 016 (analytika FI) / 416 a 401 / 403; 43 620 Kč
3. naše veřejná sbírka určená na zájmovou činnost klientů a se souhlasem zřizovatele s možností částečného krytí na pořízení koně
245 / 378; 11 380 Kč
Převod z naší veřejné sbírky do provozního účtu:
262 / 245 a 241 010 (analytika příspěvku na provoz) / 262; 11 380 Kč
Faktura:
042 / 321; 80 000 Kč
Úhrada faktury:
321 / 241 016 (analytika FI) 68 620 Kč a 241 010 (analytika příspěvku na provoz); 11 380 Kč
Zařazení koně:
029 / 042; 80 000 Kč
Měsíční odpisy koně za předpokladu např. dobu odepisování 8 let
401 11 380 Kč (měsíční odpis 118,54 Kč) a 403 68 920 Kč (měsíční odpis 714, 79 Kč)
551 / 089; 833,33 Kč a 403 / 672; 714,79 Kč a 401 / 416 118,54 Kč
Prosím o kontrolu účtování a o doporučení ohledně doby odepisování dospělého koně stáří 5 let. Děkuji.
U finančních zdrojů 1 (účelový dar) a 2 (DONIO) je podle mne účtování v pořádku.
U zdroje č. 3 bych ale přístup změnil - pokud je to veřejná sbírka na zájmovou činnost klientů a Vy to použijete na nákup majetku pro svou organizaci, nemůže to být již závazkem na účtu 378, ale vlasntím zdrojem. Dle mého názoru se musí jednat o dar - zde s využitím na investici. Takže kromě převodu z 245 na 241 bych ještě zaúčtoval MD 378/Dal 403 a MD 401/Dal 416.
Potom by to znamenalo, že celých 80 tis. Kč uhradím z fondu investic - tedy MD 416/Dal 401 (a použiji u Vás také účet 241016, kam jste peníze původně převedli.
Tím, že by pořízení koně bylo kompletně pokryto 403, tak byste odpisy jen účtovali MD 551/Dal 089 a MD 403/Dal 672 ve stejné výši. Fond investic by se již netvořil.
Pokud se týká doby odepisování - omlouvám se, v koních se nevyznám. Těch 8 let mi přijde spíše málo - podle webu se kone dožívají běžně tak 25 let - tedy pokud by se jednalo o koně 5 let starého, tak by mi dávalo logiku odepisování někde kolem 15 let (max 12 let) -tedy těch 8 let by bylo dost rychlé. Ale nevyznám se v tom - to musí říci někdo, kdo se v koních alespoň trochu vyzná. Já to nejsem. Také nevím, do jakého stáří je kůň využitelný právě na hipoterapii.
Dobrý den, ještě využiji posledního dne, nějak nestíhám, na dotazy - jak se má správně účtovat dotaze přes SZIF. Minulá paní účetní to má každý rok jinak?
asi se rovnou zeptám na nejsložitější případ
schválili nám dotaci od SZIF, peníze nám půjčila obec, na naši spoluúčast nám přispěli okolní obce a zbytek šel z provozu
Jak účtovat odpisy, přes které fondy?
Děkuji moc za odpověď
Já nejsem schopen asi takto obecně posoudit a vyřešit všechny varianty zaúčtování. Na webu najdete dokument "Transfery v podmínkách PO ...." - z 10.7.2024. Ta, od strany 42 řeším i projekty, kde je předfinancování zřizovatelem (a další příklady najdete v dokumentu "Finanční vztahy mezui zřizovatelem a PO ..." - z 3.10.2020 - např. strana 33).
Pokud je to investiční akce a okolní obce poskytly dotace/dary - budou tyto dotace dávány na 403. Takže například u dotací od jiných obcí by se mohlo jednat o následující účtování (pokud se budou vyúčtovávat):
MD 241/Dal 374 a MD 401/Dal 416
předpis dohadné položky (pokud by vyúčtování bylo třeba až po zařazení do majetku) - MD 388/Dal 403.
Vyúčtování - MD 348/Dal 388 a MD 374/Dal 348. No a následovala by případná vratka/doplatek
Dotace (dary) od obcí by se tak chovaly jako standardní investiční transfer - účet 403 a rozpouštěly by se proti odpisům 403/672 (stejně jako dotace SZIF). Tvorba fondu investic z odpisů (MD 401/DFal 416) by byla jen na případný rozdíl 551 a rpzpuštěné 403.
Víc asi neumím takto obecně popsat.
Chtěla jsem se zeptat, jak je to s nákupem sladkostí určených jako odměny do soutěží např. v rámci Dne dětí apod. Lze tyto sladkosti proplácet z provozního příspěvku od zřizovatele? Dostala se ke mně informace, že by sladkosti měly být proplácené pouze z finančních darů účelově na to určených (např. od spolku žen apod.).
Pokud žádné takové finanční dary nemáme, lze sladkosti nakoupit z provozních peněz? Případně jsou nějaké jiné možnosti?
Děkuji.
Zákon toto nijak neomezuje, že by to nešlo z příspěvku koupit.
Může být problém, že někdo vnímá takové odměny jako dary, které podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmíte poskytovat (proto se to u dost škol schovává třeba pod SRPŠ, aby to nebylo v účetnictví příspěvkové organizace). Zdůrazňuji, že pokud to ale vnímám jako dar, je zákaz darování absolutní - tedy striktně vzato bez ohledu na zdroj financování.
Můj pohled je, že když bych byl Váš zřizovatel, tak bych to jako poskytované dary nehodnotil (jsou to výhry v soutěžích.....). Neměl bych ani problém, že je hradíte z příspěvku. Ale nemohu mluvit za Vaeho zřizovatele. Snažil bych se být Vámi s ním domluvit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková