Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 787 dotazů:
Dobrý den,
jsme PO zřízená městem. Kupujeme konferenční židle z Polska. Od dodavatele jsme dostali fakturu na celou částku, ale máme ji zaplatit na 2x. Teď zálohu ve výši 60% a v prosinci zbývajících 40%. Jak mám zaúčtovat fakturu? Předpokládám, že DPH zaplatíme my v ČR a na daň. přiznání bude částka na řádcích 3 a 43? Jelikož budou židle používány jak na kulturní akce, tak při konferencích, tak budu účtovat na ekonom. i hlavní činnost. Lze to? Židle budeme dávat do majetku. A s tím souvisí můj další dotaz. Majetek s hodnotou nad 3.000 Kč účtujeme na účet 558 a poté do majetku na 028. Ale zde hodnota jedné židle bude cca 1.000 Kč a majetek v této hodnotě účtujeme většinou na 501 a do majetku na účet 902. Mám udělat stejně nebo díky délce použitelnosti lze i na 558 (028)? Snad jsem to napsala srozumitelně. Děkuji.
Pro Vás by to mělo být pořízení zboží z jiného členského státu EU - takže skutečně prodaňujete 21 %, v přiznání na ř. 3 a dále na ř. 43 řešíte odpočet. Pokud to budete souběžně používat pro aktivity zdaňované (pronájmy sálu) a osvobozené od DPH (kultura za úplatu), budete krátit odpočet DPH koeficientem - tedy 3 sloupec. Pokud by to bylo pro aktivity zdarma, tak by tam mělo být ještě to překrácení poměrem. V kontrolním hlášení to půjde do A.2.
Zdaňujete jak zálohu - tedy nyní těch 60 %, tak i zbytek - tedy 40 % při vlastním pořízení židlí.
Nákladově byste si to měli rozdělit mezi hlavní a doplňkovou činnost - tak jako jiné společné náklady (tady nevím jak to děláte - asi nějakým rozúčtováním společných nákladů na konci roku či čtvrtletí).
Nevidím překážku, abyste se k těmto židlím chovali stejně jako k jiným podobným nákupům - tedy zálohu zaúčtovat na 314 a potom při vyúčtování zaúčtovat 501/321 a zúčtovat zálohu a dát to na 902. Samozřejmě máte právo si hodnotu, od kdy to budete účtovat na 028, také snížit - nicméně tady pro to nevidíme nyní důvod.
Dobrý den, chtěly bychom se ujistit ohledně myšlenky čerpání věcného daru z FKSP.
Příspěvková organizace poskytla věcný dar - dioptrické brýle k výročí odchodu do důchodu. Domníváme se, že věcný dar by měl být předmětem daně z příjmů pro zaměstnance včetně odvodů SP a ZP po novele zákona o dani z příjmů.
Ze strany klienta nám bylo řečeno, že by na daný benefit mělo být pohlíženo "zdravotní benefit" do výše průměrné mzdy jakožto osvobozený příjem pro zaměstnance.
Nevíme tedy, zda existuje v zákoně o dani z příjmů "statut" věcného daru a jak tedy máme na dané příspěvky z FKSP pohlížet, zda je pro nás podstatné to, že se jedná o "věcný dar" nebo o nějaký typ osvobozeného benefitu dle zákona o dani z příjmů.
Děkuji za odpověď.
Obecná možnost osvobození od daně z příjmů u věcných darů byla skutečně od roku 2024 zrušena (limit tam byl do 2 tis. Kč).
Nicméně nadále samozřejmě platí osvobození podle §6 odst. 9 pís, d):
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,
2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období,
Pokud se daným nepeněřžním plněním (tedy například věcným darem) trefím do výčtu zde uvedených, tak je to od daně osvobozeno a nepodléhá to ani odvodům (samozřejmě za předpokladu, že jsme do definovaných finančních limitů - viz vazba na průměrnou mzdu). Takže například brýle by měly být zdravotnickým prostředkem a pokud jsou na lékařský předpis, tak by skutečně jejich darování zaměstnavatelem zaměstnanci v hodnotě do výše průměrné mzdy, by bylo od daně osvobozeno.
Dobrý den, prosím, potřebovala bych poradit, jsme PO, dostaly jsme 400 000,- Kč od ČEZU na zřízení tzv.,,Oranžového hřiště pro děti", zároveň od zřizovatele 265 890,- Kč na spolufinancování tohoto hřiště. Jedná se o herní prvky - pískoviště v částce 482 790,-Kč, zastínění 133 100,- a montáž s dopravou 50 000,-
Jak zaúčtuji? Prosím také radu, jak odepisovat.
Moc děkuji, přeji hezký den
Tak, jak to popisujete by se dle mého názoru mělo jednat o stavbu (účet 021) - udělal bych to jako "pískoviště se zastíněním" - vše na jednu položku majetku.
Z toho by vyplývalo, že příspěvek od ČEZ (patrně Nadace ČEZ) by pro Vás mělo být investičním transferem a budete ho směřovat do fondu investic. Nevím, jak přesně to šlo časově - v příkladu, který jsem napsal níže budu předpokládat, že jste nejprve dostali finance a teprve potom jste měli faktury a jejich úhradu.
- přijaté peníze od Nadace ČEZ (investiční dar) MD 241/Dal 403
MD 401/Dal 416
- přijaté peníze od zřizovatele - investiční příspěvek
a) zaúčtování předpisu MD 348/Dal 401
b) příjem na účet MD 241/Dal 348
MD 401/Dal 416
- došlá faktura - výstavba pískoviště MD 042/Dal 321
úhrada faktury MD 321/Dal 241
MD 416/Dal 401
- zařazení do majetku MD 021/Dal 042
- odepisování (životnost si musíte nějak určit podle toho, jak máte nastavena pravidla - já budu třeba pracovat modelově s tím, že odpis bude nastaven na 30 let -tedy měsíční odpis by byl 1850 Kč (pokud jej zaokrouhlím na celé Kč nahoru). Prosím totom ale nastavujete Vy - budete třeba vycházet z toho, jak máte oběcně nastavena pravidla odepisování ....
odpis měsíční MD 551/Dal 081 1850
výpočet transferového podílu - tady je to jendoduché - je to nový majetek - tedy 400 000/665 890 = 0,6007
tedy měsíční rozpouštím 0,6007 * 1850 = 1 111,29 - zaúčtuji MD 403/Dal 672
a tvořím fond investic na rozdíl MD 401/Dal 416 = 738,71
Dobrý den, příspěvková organizace zřízená městem dostala od fyzické osoby věcný dar - polohovatelné zdravotní křeslo, rok staré, hodnota v době pořízení 60 tis. Kč. Jak správně zaúčtovat, v jaké hodnotě a je nutné odepisovat (není nové, ale je "jako nové"), tj. sestavit a nechat zřizovatelem schválit odpisový plán? Nebo je možné posoudit jako už odepsané? Děkuji.
Mají to ocenit v reprodukční pořizovací hodnotě (je to převod od jiné než vybrané účetní jednotky). Tedy za kolik by se toto mohlo nyní pořídit se zohledněním opotřebení. Pokud uvádíte, že je jako nové, tak si dokáži představit, že oceníte klidně i ve výši 60 tis. Kč (někdo třeba řekne, že s ohledem na opotřebení si myslí, že RPC je pouze 50 tis. Kč).
Pokud budet shoda na tom, že reprodukční cena je nad 40 tis. Kč, má to PO zaúčtovat MD 022/Dal 401 a má to začít odepisovat.
Pokud byste vyhodnotili u takové věci, že s ohledem na stáří by RPC byla třeba 38 tis. Kč - tak již účtujete MD 028/Dal 088 a MD 558/Dal 649.
Vážení,
obracím se na vás s dotazem ohledně účtování kurzových rozdílů v příspěvkové organizaci. Ráda bych se ujistila, že naše účetní praxe je v souladu s platnými předpisy a standardy.
Konkrétně mě zajímá:
Jakým způsobem by měly být účtovány kurzové rozdíly při přepočtu zahraničních měn?
Jaké konkrétní metodiky a kurzy bychom měli používat, pokud není uveden kurz od komerční banky?
Jak se zaúčtují dotace příspěvku v cizí měně a na které účty účetní osnovy se zaúčtují?
Můžete uvést konkrétní příklady, na které účty účtovat obdržené prostředky (např. V4 - projekt mobility Visegrad Fund)
Existují nějaké specifické požadavky nebo doporučení pro příspěvkové organizace v této oblasti?
Předem děkuji za vaši odpověď a případné doporučení.
Já se omlouvám - máte hrozně obecný dotaz, který neumím takto vyřešit. Dotazy nejsou prostorem pro obecný celkový výklad teorie - k tomu máme na webu dokumenty. V tomto případě bych Vás konkrétně odkázal na:
a) cizí měny v účetnictví PO a USC aktualizace 7/2024 z 9.7.2024. Na tento dokument jsou dále navázána 4 vysvětlující videa
b) transfery v podmínkách PO - nyní aktualizován 5. 9. 2025. Na konci dokumentu je část věnovaná dotacím v cizí měně.
Máme tam připojenu i inspiraci pro směrnici.
Zkuste to prosím probrat - teorie včetně aplikačních příkladů je uvedena zde.
Dobrý den,
jsme muzeum, PO kraje. Od obchodní společnosti máme převzít sbírku sbírkových předmětů, která je ohodnocená na určitou částku. Prosím o radu ve dvou problémech:
1. Kdy mohu sbírku zařadit do majetku a zaúčtovat?
Protokol o předání byl již podepsán, ale fyzicky sbírka bude do příštího roku u dárce. Tato skutečnost je uvedena v darovací smlouvě.
2. účtuji 032/401 ve výši ocenění
Děkuji za odpověď.
Vy to dostáváte zdarma od jiné než vybranné účetní jednotky. Za těchto okolností máte aplikovat ocenění podle §25 odst. 1 písm. k) Zákona o účetnictví - tedy ocenění 1 Kč. Tedy na stanovenou hodnotu by se nebral zřetel.
Takže pokud je to kompletní sbírka - tak zaúčtujete 032/Dal 401 ve výši 1 Kč.
Pokud by to bylůy předměty doplňující Vaši sbírku, která je již oceněna 1 Kč - potom nic ani neúčtujete. Pokud by to byly předměty doplňující Vaši sbírku normálně oceněnou pořizovací hodntou, potom doúčtováváte druhou část sbírky zápisem MD 032/Dal 401 ve výši 1 Kč.
Teď kdy zaúčtovat - to bude problematické, protože bychom měli diskutovat o tom, co to znamená, že se podepsal předávací protokol. Pokud by to znamenalo, že nyní jste již vlastníkem věcí, byť ty jsou zatím dořasně deponovány u dárce, účtoval bych již nyní (s předávacím protokolem). Pokud to ale nyní znamená, že vlastníkem nejste (a může s tím být i spojeno to, že s předměty nemůžete disponovat, případně související rizika - pojištění ... je ještě na straně dárce), tak bych nyní neúčtoval a čekal bych až na okamžik, kdy si věci skutečně převezmu.
Dobrý den, prosím o radu. Budeme pořizovat koně na hipoterapii v hodnotě 80 000 Kč.
Finanční zdroje máme:
1. darovací smlouva účelová na koně 241 016 (analytika FI) / 416 a 401 / 403; 25 000 Kč
2. smlouva o poskytnutí části výtěžku veřejné sbírky účelová na koně od firmy DONIO s.r.o.
241 016 (analytika FI) / 416 a 401 / 403; 43 620 Kč
3. naše veřejná sbírka určená na zájmovou činnost klientů a se souhlasem zřizovatele s možností částečného krytí na pořízení koně
245 / 378; 11 380 Kč
Převod z naší veřejné sbírky do provozního účtu:
262 / 245 a 241 010 (analytika příspěvku na provoz) / 262; 11 380 Kč
Faktura:
042 / 321; 80 000 Kč
Úhrada faktury:
321 / 241 016 (analytika FI) 68 620 Kč a 241 010 (analytika příspěvku na provoz); 11 380 Kč
Zařazení koně:
029 / 042; 80 000 Kč
Měsíční odpisy koně za předpokladu např. dobu odepisování 8 let
401 11 380 Kč (měsíční odpis 118,54 Kč) a 403 68 920 Kč (měsíční odpis 714, 79 Kč)
551 / 089; 833,33 Kč a 403 / 672; 714,79 Kč a 401 / 416 118,54 Kč
Prosím o kontrolu účtování a o doporučení ohledně doby odepisování dospělého koně stáří 5 let. Děkuji.
U finančních zdrojů 1 (účelový dar) a 2 (DONIO) je podle mne účtování v pořádku.
U zdroje č. 3 bych ale přístup změnil - pokud je to veřejná sbírka na zájmovou činnost klientů a Vy to použijete na nákup majetku pro svou organizaci, nemůže to být již závazkem na účtu 378, ale vlasntím zdrojem. Dle mého názoru se musí jednat o dar - zde s využitím na investici. Takže kromě převodu z 245 na 241 bych ještě zaúčtoval MD 378/Dal 403 a MD 401/Dal 416.
Potom by to znamenalo, že celých 80 tis. Kč uhradím z fondu investic - tedy MD 416/Dal 401 (a použiji u Vás také účet 241016, kam jste peníze původně převedli.
Tím, že by pořízení koně bylo kompletně pokryto 403, tak byste odpisy jen účtovali MD 551/Dal 089 a MD 403/Dal 672 ve stejné výši. Fond investic by se již netvořil.
Pokud se týká doby odepisování - omlouvám se, v koních se nevyznám. Těch 8 let mi přijde spíše málo - podle webu se kone dožívají běžně tak 25 let - tedy pokud by se jednalo o koně 5 let starého, tak by mi dávalo logiku odepisování někde kolem 15 let (max 12 let) -tedy těch 8 let by bylo dost rychlé. Ale nevyznám se v tom - to musí říci někdo, kdo se v koních alespoň trochu vyzná. Já to nejsem. Také nevím, do jakého stáří je kůň využitelný právě na hipoterapii.
Dobrý den, ještě využiji posledního dne, nějak nestíhám, na dotazy - jak se má správně účtovat dotaze přes SZIF. Minulá paní účetní to má každý rok jinak?
asi se rovnou zeptám na nejsložitější případ
schválili nám dotaci od SZIF, peníze nám půjčila obec, na naši spoluúčast nám přispěli okolní obce a zbytek šel z provozu
Jak účtovat odpisy, přes které fondy?
Děkuji moc za odpověď
Já nejsem schopen asi takto obecně posoudit a vyřešit všechny varianty zaúčtování. Na webu najdete dokument "Transfery v podmínkách PO ...." - z 10.7.2024. Ta, od strany 42 řeším i projekty, kde je předfinancování zřizovatelem (a další příklady najdete v dokumentu "Finanční vztahy mezui zřizovatelem a PO ..." - z 3.10.2020 - např. strana 33).
Pokud je to investiční akce a okolní obce poskytly dotace/dary - budou tyto dotace dávány na 403. Takže například u dotací od jiných obcí by se mohlo jednat o následující účtování (pokud se budou vyúčtovávat):
MD 241/Dal 374 a MD 401/Dal 416
předpis dohadné položky (pokud by vyúčtování bylo třeba až po zařazení do majetku) - MD 388/Dal 403.
Vyúčtování - MD 348/Dal 388 a MD 374/Dal 348. No a následovala by případná vratka/doplatek
Dotace (dary) od obcí by se tak chovaly jako standardní investiční transfer - účet 403 a rozpouštěly by se proti odpisům 403/672 (stejně jako dotace SZIF). Tvorba fondu investic z odpisů (MD 401/DFal 416) by byla jen na případný rozdíl 551 a rpzpuštěné 403.
Víc asi neumím takto obecně popsat.
Chtěla jsem se zeptat, jak je to s nákupem sladkostí určených jako odměny do soutěží např. v rámci Dne dětí apod. Lze tyto sladkosti proplácet z provozního příspěvku od zřizovatele? Dostala se ke mně informace, že by sladkosti měly být proplácené pouze z finančních darů účelově na to určených (např. od spolku žen apod.).
Pokud žádné takové finanční dary nemáme, lze sladkosti nakoupit z provozních peněz? Případně jsou nějaké jiné možnosti?
Děkuji.
Zákon toto nijak neomezuje, že by to nešlo z příspěvku koupit.
Může být problém, že někdo vnímá takové odměny jako dary, které podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmíte poskytovat (proto se to u dost škol schovává třeba pod SRPŠ, aby to nebylo v účetnictví příspěvkové organizace). Zdůrazňuji, že pokud to ale vnímám jako dar, je zákaz darování absolutní - tedy striktně vzato bez ohledu na zdroj financování.
Můj pohled je, že když bych byl Váš zřizovatel, tak bych to jako poskytované dary nehodnotil (jsou to výhry v soutěžích.....). Neměl bych ani problém, že je hradíte z příspěvku. Ale nemohu mluvit za Vaeho zřizovatele. Snažil bych se být Vámi s ním domluvit.
Dobrý den, mám dotaz.
Jsme PO, zřizovatel obec. Máme uzavřenou smlouvu s jednou firmou o odběru potravin. Při odběru určitého množství potravin nám tato firma poskytne zboží, které nám vyfakturuje. Jedná se např. o kávovar, svářečka fólií, sada hrnců...atd.. Částka na faktuře za všechno toto zboží je 572 Kč. Musíme mít na tento majetek darovací smlouvu? V jaké hodnotě tento majetek zařadit do evidence?
Děkuji moc za odpověď.
Tady se fakticky jedná o určitý následný bonus. Ekonomickou podtsatou transakce je poskytnutí dodatečné slevy za určitý objem nákupu. Podle mne to není striktně darem - a darovací smlouva nutná není (protože věcně je to spojeno s Vaším závazkem odběru - tedy není to dar v právním slova smyslu).
Takže logicky by se nabízelo zaúčtování MD 501/Dal 649, ono by ale bylo přesnější zachycení jako korekce 501 - spotřeba potravin (ale to podle mne asi dělat nebudete).
Nicméně ono by Vám to narušilo tu záležitost hlídání limitu potravin - on je to totiž fakticky takový ................. (nevím jak to nazvat). Vy na 501 kde sledujete potravinový limit ve vztahu k tomu, co platí děti za stravu" máte plný náklad na potraviny a vedle toho, dostanete ještě následnou slevu - zde v podobě věcí. Nicméně hodnotu čerpání potravinového limitu již nebudete opravovat. Na druhou stranu - jsou to drobnosti .
Ocenění - tam Vám nezbude asi než vzít hodnotu na faktuře (pokud správně chápu - tuto hodnotu neplatíte). Nejsem z tohoto řešení šťastný, ale reálně asi moc jinou možnost nemáte.
V interním předpisu pro zřízené PO kraj stanovuje povinnost předchozího schválení přijetí účelově neurčeného i účelově určeného peněžního daru do rozpočtu PO a povinnost uzavření darovací smlouvy.
Dotaz zní: může PO z oblasti kultury využít pro financování své hlavní činnosti také veřejnou sbírku před crowdfundingové platformy (např. DONIO, Darujme.cz) a v případě, že ano, jak dostat tyto peníze do rozpočtu PO?
Podrobněji rozepisujeme následující možnosti:
1. Platforma Donio (https://donio.cz/)
Jak správně postupovat při sbírce přes Donio, například na vydání knihy, požadovaná částka 250 000,- Kč? V bodech je kombinace návrhu postupu s otázkami, které nás při tom napadají.
• Jedná se o účelový dar od jednotlivých dárců, částky od dárců vybírá Donio a po vybrání sepíše smlouvu s PO na základě, které nám vybrané finance zašle. Jak správně postupovat, aby PO splnila povinnosti stanovené interním předpisem a a měla předchozí souhlas zřizovatele? Před zahájením sbírky na stránkách Donia si nechat schválit zřizovatelem přijetí účelového daru?
• Po ukončení sbírky uzavřít s Donio darovací smlouvu na vybranou částku (která se může lišit od původně předpokládané částky)?
• Finanční částku na základě darovací smlouvy PO zaúčtuje do rezervního fondu jako přijetí daru. Užitím daru z rezervního fondu pokryji náklady na vydání knihy.
• Dárci mohou přispět s tím, že za svůj příspěvek obdrží výtisk knihy. Chápeme správně, že v tomto případě se nejedná ze strany PO o poskytnutí daru, který ze zákona PO poskytovat nesmí?
• Ostatní výtisky knih (vyrobené nad rámec těch, které si „dárci“ objednají jako odměnu na Doniu), navede PO na sklad a bude prodávat.
2. Jak postupovat u sbírek na jiných platformách? (HitHit.cz, Darujme.cz)
• Automaticky po skončení sbírky nám finance zašlou na náš bankovní účet. Není zde darovací smlouva. Lze přijmout dar i bez darovací smlouvy?
3. Jak postupovat u vlastních vyhlášených sbírek nebo transparentního účtu?
Já Vám bohužel nebudu umět uspokojivě odpovědět. Ta pravidla, která jsou napsána v zákoně č. 250/2000 Sb., jsou jednak ve vztahu k přijímání darů naprosto nesmyslná a třeba k aplikaci pro typy sbírek, které uvádíte nerealizovatelná. Pokud do toho ještě zakomponujete povinnost písemného uzavření darovací smlouvy (což je požadavek jdoucí nad rámec zákona), tak to je poslední "hřebíček do rakve". U darů podle očanského zákoníku není povinnost mít písemnou smlouvu.
V lednu 2025 jsem v rámci osobního jednání na MF s příslušnými pracovníky požadoval, aby tu povinnost předchozího souhlasu u darů se zákona odstranili (že je to z hlediska nějaké ochrany zřizovatele nesmyslné) a případně i omezili jen na nabývání nemovitého majetku. Poprvé se mi za ty roky, co na to upozorňuji, dostalo sdělení, že se nad tím zamyslí - tak uvidíme.
problém těch darovacích platforem je to, že dárcem je fyzická osoba - nikoliv třeba Donio. Požadovat předběžné schválení přijetí daru - nejde, stejně tak nejde uzavřít darovací smlouvu. Budete mít podle mne pouze smlouvu s Donio, že to zajistí. Pokud by byla darovací smlouva s Donio, tak je podle mne jen pro forma - nebude to odpovídat skutečnému stavu.
Takže podle mne se budete muset rozhodnout - zda se snažit dodržet zákon (to ale ty PO budete obírat o možnosti získávání doplňkového financování), nebo si ta pravidla nastavíte "po svém" - tak aby bylo možné je realizovat i pro tyto účely (což by byla moje cesta).
Pokud budeme uvažovat s tím, že se má objevit nějaké předběžné schválení, udělal bych to, že toto předběžné schválení se bude týkat "projektu jako celku" - tedy třeba toho, že se bude vybírat přes Donio na knihu. Tím bych končil , neschvaloval jednotlivé dary. Stejně tak bych činil s dalšími projekty, případně s tím, že veřejně vyhlásí nějakou sbírku. Maximálně bych udělal nějaké omezení - třeba že pokud by někdo chtěl darovat částku nad........ Kč, nebo třeba Bitcoiny :) ... - tak mají chtít ještě jednotlivý souhlas.
Zaúčtování - přijmete do rezervního fondu, potom z něj používáte na daný účel - to asi není problém.
Souhlasím s tím, že je problém v tom, že v některých případech ty sbírky na DONIO nejsou ani tak dary jako způsobem, jak třeba prodat knihu, CD apod. - tam to skutečně již potom nejsou dary (ostatně PO nemůže knihu ani darovat) - fakticky tam může nastat to, že to budeme posuzovat třeba jako prodej knih. Ale je těžké určit nějakou rozumnou hranici (to vím, z vlastní praxe).
Dobrý den,
jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Mzdy nám zpracovává externí mzdová účetní. Z kontroly VZP nám bylo vyčísleno penále v důsledku špatného zasílání pojistného za zaměstnance, a to ve výši 3.634,-Kč.
Vzhledem k jinak bezchybné spolupráci bychom rádi u této externí účetní upustili od vymáhání škody od ní a penále zaplatili. V případě, že by se taková událost stala zaměstnanci, tak bychom svolali Škodní komisi, která by vzniklou škodu posoudila a případně prominula. Nejsem si ale jistá, zda jako PO můžeme od vymáhání škody upustit v případě externího dodavatele, abychom se nedopustili porušení rozpočtové kázně.
Velmi vám děkuji za váš názor a radu, i když si uvědomuji, že je možná mimo oblast dotazů...
Přeji vám pěkný den
Já jsem přesvědčen, že by toto mělo být Vaše právo o tom rozhodnout. Samozřejmě zřizovatel může trvat na tom, že se máte důsledně chovat s péčí řádného hospodáře a škodu vymáhat (a jen podotýkám - to potom není otázka případného napadnutí za porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb.).
Ale je to přesně jak uvádíte - třeba u zaměstnance vyhodnotíte okolnosti a dojdete třeba k závěru, že v konkrétním případě nebudete škodu vymáhat. Zde není podle mého názoru rozdíl mezi zaměstnancem a externistou. Můžete podle mne skutečně dojít k závěru, že v konkrétním případě z důvodů, které si popíšete, nebudete škodu vymáhat. Všichni víme, že se chybuje. Když by nastala situace, že za jakýkolv nezdar (třeba nákup věci, který by se ukázal chybou, rozbitý talíř, ztracený šroubek ....) budeme předepisovat náhradu škody, tak za chvíli nebudeme mít s kým pracovat (jak zaměstnanci tak i externisté)
Samozřejmě i toto můžete probrat ve Škodní komisi (dávalo by mi to i logiku, pokud jí zřizenou máte a případné škody způsobené zaměstnanci by se v ní projednávali), někdo se bude snažit zatáhnout zřizovatele.
Dobrý den,
obdrželi jsme od zřizovatele darovací smlouvu na gravírovací stroj v hodnotě 296 490,98 Kč .
Dárce touto smlouvou bezplatně převádí předmět smlouvy do vlastnictví obdarovaného.
Jak mám prosím postupovat při jeho odepisování.
děkuji za odpověď
Pokud není dárce vybrannou účetní jednotkou (kraj, obec ...), což asi není, mám dar ocenit reprodukční hodnotou - tedy za co by se takový stroj pořídil s přihlédnutím k jeho stavu v době darování. Může nám pomoci samozřejmě cena uvedená v darovací smlouvě (pokud dává smysl). Tady bych chtěl upozornit, že se někdy do smluv chybně dává pořizovací cena u dárce (tedy za kolik se to třeba u firmy, která stroj daruje pořídilo před 6 lety) - to ale není hodnota daru. Píši to i proto, že se klidně může stát, že se tam napsala sice hodnota 296 tis. Kč, ale je to starý stroj, který by se nyní pořídil třeba za 30 tis. Kč (když se podíváte na Bazoš ...) no a potom bych měl účtovat o pořízení DDHM daru
Takže moc se přimlouvám, aby se do darovacích smluv dávala hodnota odpovídající stavu k datu darování. Pokud to bude takto uděláno (a hodnota daru převyšuje 40 tis. Kč), tak hodnotu daru zaúčtuji MD 042/Dal 401 a dále to zařadím do majetku. Věcný dar není podle současných předpisů investičním transferem a proto nepoužiji účet 403.
Když se to následně bude odepisovat, tak jen účtujete standardní odpisy 551/082 a 401/416 (v plné výši).
Pouze pozor z hlediska daně z příjmů - pokud při přijetí aplikujete osvobození od daně z příjmů, nebudete moci uplatňovat daňové odpisy (což by mohlo vadit, pokud byste třeba ten stroj využívali ve větším rozsahu k doplňkové činnosti)
Předmět: Dotaz na zaúčtování faktury – odměna za nákup (zboží za 1 Kč nebo zdarma)
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně zaúčtování faktury, na které jsme obdrželi zboží za symbolickou cenu 1 Kč nebo zdarma jako odměnu za předchozí nákup.
Jedná se o marketingovou akci dodavatele, kdy jsme po splnění určitých podmínek obdrželi produkt za zvýhodněnou cenu.
V příloze bychom rádi zaslali sken konkrétních faktur, ale nelze vložit, proto se pokusím stručně dané faktury popsat:
dálkoměr za 2150,-
aku vrtačka za 3749,-
odměna - akumulátor zdarma
nebo
vysavač za 25490,-
k tomu set kartáčů za 1 Kč (hodnota je 3990,-)
Předem děkuji za pomoc a Váš odborný názor.
Tohle je obecně problém. Můj pohled na věc je takový, že v těchto případech není žádná sleva zadarmo (tedy neúčtovat o tom jako o daru, ale rozpočítat to mezi zbývající věci). Takže třeba když mám akci 1+1 zdarma a stojí ten jeden kus 5 000 Kč (a jeden je zdarma), tak jsem zastánce účtovat pořízení dvou věcí za 2500 Kč. No a tento princip bych se snažil promítnout i do Vámi řešených situací.
Tedy, že bych se na to měl dívat tak, že se třeba v prvním případě pořídil:
- dálkoměr
- aku vrtačka
- akumulátor (pokud je samostatný a není jen k vrtačce - ale je to třeba s možností použít to i k dalším věcem)
Měl bych si potom odhadnout, že akumulátor by stál 1000 Kč najdu si to třeba na wrebu) a potom si to alikvotně rozpočítat (poměrem těchto cen) mezi všechny tři věci - tedy výsledkem by byla nižší cena za dálkoměr, nižší za vrtačku a nějaká hodnota přiřazená akumulátoru. Součet by byla hodnota faktury celkem.
U toho vysavače - on ten přístup je podobný s tím rozdílem, že u vysavače kartáče a hubice asi zpravidla zaúčtujeme jako součást jeho ocenění. Takže je mi jedno, zda něco budeme rozpočítávat, prostě pro mne to bude vysavač za 25 490 Kč (a případné příslušenství si napíši na kartu majetku - pokud je to příslušenství k tomuto vysavači).
Dobrý den
Jsem příspěvková organizace ZUŠ. Chtěla jsem se zeptat, zda můžeme koupit reklamní předmět do 500,--Kč (tužky, hrnky, trička,… opatřeny logem školy)? A dát tyto reklamní předměty návštěvám? V daňovém přiznání se to nějak zohledňuje?
Předem děkuji za odpověď
Být na Vašem místě, domluvím se se zřizovatelem (ve vztahu k tomu, zda se to může). Příspěvková organizace totiž podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmí poskytovat dary s výjmkou darů z FKSP (viz §37). Takže někdo má striktní pohled - pokud někomu dáte propagační předmět je to dar a pokud někomu dáte byť jen propagační předmět, porušujete zákon č. 250/2000 Sb.
Nicméně pragmatičtěji uvažující zřizovatele chápou, že v některých případech je poskytnutí určité věci zdarma spojeno s běžným provozem organzace (můžeme se bavit o tom, že třeba v divadle je běžné, že při premiéře dostane režisér či představitel hlavní role květinu). Stejně tak mohu být třeba knihovna a je normální, že na den otevřených dvěří si natisknu třeba záložky a rozdávám je návštěvníkům. Takže někdo to nebere tak striktně a akceptuje, že v určitém rozsahu se takovéto věci poskytují.
Já nemohu za Vašeho zřizovatele hovořit - je potřeba se s ním domluvit, jaký přístup má. Protože pokud striktní, že se prostě dary poskytovat nesmí, tak to bude mít legislativně podložené a nemáte šanci to obhájit. Potom bych toto skutečně být Vámi neobjednával - nestojí za to se potom hádat.
Z hlediska daně z příjmů to budou zpravidla nedaňové náklady - budou totiž většinou souviset s činnostmi, které nejsou předmětem daně (takže se to vyloučí většinou v nedaňových nákladech - v rámci příslušné činnosti - na ř. 40).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková