Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 773 dotazů:

• Reklamní předměty

  19. 06. 2025

  Dobrý den
  Jsem příspěvková organizace ZUŠ. Chtěla jsem se zeptat, zda můžeme koupit reklamní předmět do 500,--Kč (tužky, hrnky, trička,… opatřeny logem školy)? A dát tyto reklamní předměty návštěvám? V daňovém přiznání se to nějak zohledňuje?
  Předem děkuji za odpověď}

  Být na Vašem místě, domluvím se se zřizovatelem (ve vztahu k tomu, zda se to může). Příspěvková organizace totiž podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmí poskytovat dary s výjmkou darů z FKSP (viz §37). Takže někdo má striktní pohled - pokud někomu dáte propagační předmět je to dar a pokud někomu dáte byť jen propagační předmět, porušujete zákon č. 250/2000 Sb.

  Nicméně pragmatičtěji uvažující zřizovatele chápou, že v některých případech je poskytnutí určité věci zdarma spojeno s běžným provozem organzace (můžeme se bavit o tom, že třeba v divadle je běžné, že při premiéře dostane režisér či představitel hlavní role květinu). Stejně tak mohu být třeba knihovna a je normální, že na den otevřených dvěří si natisknu třeba záložky a rozdávám je návštěvníkům. Takže někdo to nebere tak striktně a akceptuje, že v určitém rozsahu se takovéto věci poskytují.

  Já nemohu za Vašeho zřizovatele hovořit - je potřeba se s ním domluvit, jaký přístup má. Protože pokud striktní, že se prostě dary poskytovat nesmí, tak to bude mít legislativně podložené a nemáte šanci to obhájit. Potom bych toto skutečně být Vámi neobjednával - nestojí za to se potom hádat.

  Z hlediska daně z příjmů to budou zpravidla nedaňové náklady - budou totiž většinou souviset s činnostmi, které nejsou předmětem daně (takže se to vyloučí většinou v nedaňových nákladech - v rámci příslušné činnosti - na ř. 40).

   

• Doplňková činnost

  19. 06. 2025

  Dobrý den
  Jsme příspěvková organizace ZUŠ ve zřizovací listině máme povolení doplňkové činnosti – pronájem nebytových prostor, zisk má být použit pro hlavní činnost PO.
  Musí být živnostenský list?
  Účetnictví vedu odděleně, výnosy-pronájem, náklady-kalkulace(elek,plyn,….) ke konci roku budeme mít z pronájmu zisk. Musí se tento zisk převést do následujícího roku a použít pro hlavní činnost PO? Nebo mohu ještě z toho zisku tentýž rok koupit reklamní tužky, hrnky, trička pro děti jako dárek (nebo cokoliv?) a vše účtuji na středisko doplňkové činnosti?
  Daňové přiznání, kam tento zisk budu uvádět a platí se z něho daň?
  Předem děkuji za odpověď}

  K jednotlivým dotazům:

  a) živnostenský list - prostý pronájem nemovitého majetku není živností - tedy živnostenský list na tuto činnost mít nebudete

  b) není sebemenší problém používat zisk z doplňkové činnosti průběžně - což se běžně projeví tak, že potom v rámci závěrky běžného účetního období máte v doplňkové činnosti zisk a v hlavní činnosti ztrátu. Stejně tak můžete mít zisk v doplňkové i zisk v hlavní ... - tedy jako když byste si ten zisk z DČ nechávali do dalších let.

  c) když z toho zisku ale něco nakoupíte pro hlavní činnost, tak tyto nákupy samozřejmě nákladově musíte směřovat do hlavní činnosti. Tedy ne do doplňkové. V doplňkové činnosi budou jen ty náklady, které nějak souvisí s tím, že realizujete pronájem (může to být třeba nějaký podíl energií, oprav ....). Není nákladem doplňkové činnosti ale úhrada nákladu, který byl z DČ financován.

  d) příjem z nájmu je předmětem daně vždy (bez ohledu na to, zda je to v hlavní nebo doplňkové činnosti). Tedy nelze to vyloučit ze zdanění. Pokud budete mít například výnosy z nájmu 400 tis. Kč a k tomu přiřaditelné náklady 150 tis. kč (z toho 20 tis. Kč nedaňové), vyjde Vám z této činnosti základ daně ve výši  270 tis. kč. No a následně můžete uplatnit odčitenou položku podle §20 odst. 7 (300 tis. Kč), nebo slevy na dani (zaměstnanci - invalidi).. . - prostě je to daňový základ jako každý jiný. 

  Konkrétní příklady ke zdanění - prosím podívejte se na dokument "Dań z příjmů u příspěvkových organizací - aktualizace 2020" - z 8. 1. 2021 - máte tady popis stanovení daně  včetně vyplňování daňového přiznání s příklady. 

• FKSP - odvody

  17. 06. 2025

  Obec (zřizovatel příspěvkové organizace) provedl kontrolu hospodaření v základní škole. Při kontrole mimo jiné kontroloval i použití prostředků z FKSP.
  V předložené směrnici bylo uvedeno, že zaměstnanci při odchodu do důchodu bude vyplacena odměna 10000,-- Kč. Odměna byla vyplacena, z FKSP byla čerpána včetně odvodů zaměstnavatele. Zaměstnanec však do důchodu neodešel, dále pracuje.
  Naše otázka zní, zda neměla být vyplacena až při skončení pracovního poměru a skutečném odchodu do starobního důchodu a zda je správné čerpání prostředků z FKSP i na odvody zaměstnavatele.}

  Já bych prvotně řešil, zda se bavíme o situaci, která nastala po 1. 1. 2024, nebo před ní.

  Protože pokud by nastala do 31. 12. 2023, řídíme se vyhláškou o FKSP. Tady platil §14 - dary zde byly mimo jiné svázány s prvním přiznáním starobního důchodu - tedy nebylo to ani spoeno s tím, že by zaměstnanec musel ukončovat pracovní poměr. Stejně tak se výkladově dalo dovodit, že související odvody se nehradily z FKSP, ale z provozu.

  Ovšem pokud se bavíme o případu, který nastal 1.1.2024 a dále, tak jsme v úplně jiné situaci. Vyhláška  o FKSP je zrušena - tedy pokud jsou dary zaměstnancům poskytovány, je na organizaci, jak si pravidla nastaví - má to stanovit ve směrnici a jí se držet. Nemáme již ani z čeho dovodit, že by se sovisející odvody musely hradit z provozu. Dle mého názoru to nyní jde i z FKSP, pokud si to v pravidlech nastavím. Tedy za mne je nyní klíčové jasné nastavení ve směrnici - z něj by se mělo vycházet

   

• FKSP dary k životním výročím

  12. 06. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO - škola, zřízena ÚSC. Z FKSP poskytujeme zaměstnancům peněžní dary k významným životním výročím. Z těchto vyplacených peněžních darů povinně hradíme odvody za sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele. Z jakých prostředků lze toto pojištění za organizaci hradit? Mohu přímo z prostředků FKSP, jelikož s poskytnutím daru úzce toto pojištění souvisí ( zahrnout do rozpočtu FKSP a do vnitřních zásad pro čerpání FKSP) nebo raději z provozních prostředků školy, ať není problém? Děkuji za odpověď.}

  Tradiční řešení v minulosti bylo (dovozované ze znění vyhlášky FKSP), že z FKSP čerpáme pouze vlastní odměnu, navíc hrazené odvody jsou z provozu.

  Nyní vyhlášku FKSP nemáme, přesnější vymezení nenajdeme a za těchto okolností se domnívám, že by mělo záležet na interních pravidlech, které nastavím. Tedy klidně i varianta, že vyvolané odvody sociálního zdravotního budou čerpáním 412. Při současném znění předpisů Vám to dle mého názoru nemohu nijak vytknout (já si myslím, že je to věcně správnější - na druhou stranu je ale otazníkem, zda si takto "dobrovolně" chcete ještě více čerpat již tak napjaté rozpočty FKSP).

• Nedokončený majetek

  05. 06. 2025

  Dobrý den,
  jsme základní škola, které byl k 31. 12. 2016 svěřen majetek. Ve zřizovací listině přímo stojí "Majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k jejímu hospodaření (dále jen "svěřený majetek")". Zřizovatel bude budovat na jednom ze svěřených pozemků sportovní hřiště, to bude sloužit především pro žáky školy. Hřiště ale ve správě mít nebudeme, s tímto majetkem bude hospodařit zřizovatel. Nám však vznikly už s touto akcí nějaké výdaje, které mám zaúčtovány na 042. Zřizovatel teď chce, abychom mu tu 042 darovali, je to takto možné ? a jak bude vypadat zaúčtování ??? Mě by se spíše zamlouval nějaký převod na základě rozhodnutí zřizovatele, ale ani tady si nevím se zaúčtováním rady.}

  Já bych jen prvotně chtěl upozornit, že by neměla nastávat situace, že pozemek je nadále svěřen, ale stavba na něm vybudovaná, která je právně součástí pozemku svěřena nebude. Z pohledu práva se jedná o jeden majetek. Takže pokud chtějí mít hříště ve správě jako stavbu, měl by zřizovatel odejmout ze správy pozemek.

  Pokud jste v souvislost s hřištěm něco hradili a máte to na účtu 042, tak vy to z pohledu práva darovat nemůžete. Fakticky by se mělo jednat o převod na zřizovatele - například právě v souvislosti s odnětím ze správy daného pozemku (tedy jak píšete - v souvislost s rozhodnutím zřizovatele). Nicméně realita je taková, že se běžně toto na zřizovatele převádí - doporučoval bych ale mít rozhodnutí zřizovatele.

  No a zaúčtování by potom bylo MD 401/Dal 042 (pokud zde není vázán nějaký investiční transfer). No a tímto zaúčtováním by se postupovalo fakticky bez ohledu na právní formu, která se k převodu zvolí.

   

• Oslavy školy, prodej propagačních materiálů

  04. 06. 2025

  Jsme příspěvková organice – základní škola – zřizovaná obcí, jsme plátci DPH.
  V červnu 2025 proběhnou oslavy u příležitosti výročí školy. Zřizovatel nám pro tento účel navýšil provozní příspěvek o 80tis. Kč.
  Z tohoto navýšeného příspěvku hradíme fakturu za 1 500 ks výtisků propagační brožury (cena za jeden výtisk je 27 Kč vč. DPH). Tento materiál bude rozdáván zdarma s možností dobrovolného příspěvku za něj ve výši 20 Kč. Podle vedení školy by potom případný výnos připadl sdružení rodičů ...
  Je tento postup prosím v pořádku, odsouhlasí-li ho zřizovatel?
  Jak se s tím prosím poprat v účetnictví a ve vztahu k DPH?}

  Asi chápete, že se mi moc nelíbí, že škola vytiskne na své náklady brožuru, bude ji potom rozdávat (již tady jsme pro někoho na hraně v tom, že PO nemá poskytovat dary) a pokud někdo poskytne za ni "dobrovolný příspěvek", tak to bude příjmem jiné právnické osoby (přeloženo - budou Sdružení rodičů asi poskytovat dar). Když se to již takto připravilo, tak si myslím, že to mělo přímo tisknout Sdružení rodičů, to mělo také dostat dotaci od Města a potom si mělo inkasovat případně příjmy. No ale to je asi již jen povzdych nad něčím, co se vrátit nedá.

  Pokud Vám Váš model zřizovatel odsouhlasí, tak OK.  Účetně byste potom asi brožury zaúčtovali jen jako nákup materiálu 501/321. Nemůžeme dělat to, že peníze vybere a proúčtuje škola, aby je potom přeposlala Sdružení. To by již "tlouklo" do očí  - ať si případně toto přijmou ani sami.

  Teď k DPH - podle mne to nebude takový problém - brožury, kde se bude popisovat historie a současnost školy by měly být nyní účtovány se sazbou 0% - takto by to měl vystavit i dodavatel. Tím pádem nemám problém s případným odpočtem DPH a nemusím ani řešit to, že případný příjem má Sdružení. zde žádnou daň nekrátíme - i u Vás by byl příjem od daně osvobozen (viz §71i ZDPH)

   

• Cestovní příkaz

  02. 06. 2025

  Dobrý den, paní učitelka byla vyslaná na několikadenní výlet.
  První den odpracovala 16 hodin a měla 2 jídla v ceně pobytu. Stravné jsem ji krátila 35% za každé jídlo (230Kč stravné x 35% = 80,50 Kč x 2 jídla = 161 Kč. 230Kč - 161 Kč = 69 Kč k vyplacení).
  
  Další den odpracovala 24 hodin a měla 3 jídla v ceně pobytu. Stravné jsem přepočítala stejným způsobem... stravné bylo sníženo o 25% na každé jídlo (350Kč x 25% = 87,50 x 3 = 263 Kč. 350 Kč - 263 Kč = 87 Kč k vyplacení).
  
  Je to tak správně?
  
  Paní učitelka se vrátila v pátek, její cesta trvala 11 hodin. Na výletu ještě měla snídani, za kterou ji bylo přepočteno snížené stravné o 70%. Má nárok na školní oběd? nebo ještě vyplacení stravného v plné výši což je 150 Kč, když se vrátili v 11 hod ?
  
  Děkuji}

  K těm prvním dvěma dním - souhlasím s výpočtem. Jen upozorňuji, že podle § 183 odst. 5 Zákoníku práce se nárok zaměstnace z cestovních náhrad zaokrouhlí na celé Kč nahoru - tedy pokud to počítáme separátně, tak by nárok byl 88 Kč.

  Dlší den - pokud měla snídani - souhlasím s krácením o 70 %. Na danou náhradu měla nárok a byla ji zajištěna snídaně.

  Z hlediska nároku na oběd - jde o to, zda ještě odpracovala alespn 3 hodiny v místě výkonu práce - viz požadavek §5 odst. 2 Vyhlášky 84/2005 Sb. Pokud ne - nemá nárok na oběd za sníženou cenu. Pokud by ale toto odpracovala (třeba by ještě učila ....), potom by nárok měla. Nicméně pozor na daňovou souvislost - § 6 odst. 9 písm. b) Zákona o dani z příjmů - problém by byl v tom, že by nárok na stravu mohl vzniknout v okamžiku, kdy má zaměstnanec standardně rozepsány  směny - tedy nebylo by osvobození od daně z příjmů - zvýhodnění by se muselo přidanit. Spíše na to jen upozorňujeme, že to může nastat.

• Nákup kompostérů pro občany

  23. 05. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí, měla bych dotaz, který se týká účtování o nákupu kompostérů. Naše organizace bude nakupovat větší množství kompostérů, v hodnotě 2.000,- Kč/ks a 5.000,- Kč/ks, které jsou určeny pro občany zapojené do systému odpadového hospodářství obce. Jedná se o projekt z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životního prostředí, které nám poskytne podporu z prostředků EU. Kompostéry budou předávány občanům bezúplatně na základě smlouvy o výpůjčce a po skončení doby udržitelnosti přejdou do jejich vlastnictví. Jakým způsobem o tomto případu účtovat? Nákup kompostérů 549 ? / 321, příjem dotace 346 ? / 672, máme nějakým způsobem v podrozvaze zaznamenat předání kompostérů občanům?
  Předem moc děkuji.}

  Toto není moc příjemná situace - pokud správně chápu, ty kompostéry budou po dobu uržitelnosti (odhaduji 5 let) ve Vašem vlastnictví (případně ve vlastnictví zřizovatele, pokud to máte nastaveno tak, že majetek nabýváte do vlastnictví zřizovatele a je dále považován za svěřený).

  Zároveň jsou to věci s životností delší než rok a velká část z nich je v hodnotě nad 3000 Kč za kus - takže DDHM. Já se obávám, že nenajdeme argument, proč o nich neúčtovat jako o DDHm až do jejich vyřazení (tedy ukončení výpůjčky a převodu na občany).

  Takže já bych asi udělal následující:

  - pořízení bych jako celek zaúčtoval 028/321 a 558/088 (bez ohledu na cenu - ať již to dělám jednotně). Možná bych uvažoval tak, že bych si udělal něco jako hromadnout kartu - vždy podle cen jednotlivých typů (myslím tím, že bych třeba měl kartu na 150 kusů kompostérů v ceně 3 200 Kč za kus .....). Tady v první fázi bych si udělal nějakou analytiku nebo nějaký příznak, že jsou jakoby na skladě (dosud nevydány).

  - v okamžiku uzavření smlouvy o výpůjčce a předání občanovi bych to "vydával" z této karty majetku a dával zase na hromadnou kartu (pokud něchcete dělat jednotlivé) - tedy - to co jsem vydal - ta by byla doložena výpůjčními smlouvami. Případně byste mohli i přeúčtovávat mezi 028... - to již záleží na Vašem nastavení

  - no a teprve vlastnický převod občanovi by byl MD 088/Dal 028 a vyřazení (a jen poznamenávám - víte, že podle Zákona č. 250/2000 Sb. nesmíte poskytovat dary ? On je fakticky problém, abyste to následně na občany převáděli)

   

• Kroužky

  23. 05. 2025

  Dobrý den,
  vloni jsem opomenula časově rozlišit výnos za kroužky, z kterého vyplácíme odměny lektorům. Odměny byly vyplaceny v lednu, nyní mají být vyplaceny v červnu, na které bylo vybráno v únoru, ale nezbývá mi ve výnosech potřebná částka (chybí ta loňská). Je možné to nějak dodatečně opravit či účtovat dohody pro lektory jinam? HV, už máme schválený a převedený do RF. (Je nutné, aby se náklady na kroužky rovnaly výnosům z kroužků.) Děkuji.}

  Nevím, o jaký jde reálně finanční objem. Dokáži si představit, že se rozhodnete časově nerozlišovat výnosy za kroužky pro nevýznamnost - pokud se třeba za kroužky platí na celý rok dopředu a vyberete 20 tis. kč, tak si nemyslím, že byste neprovedením časového rozlišení významně poškodila účetní závěrku.

  Pokud se ale bavíme o větších finančních objemech, tak byste asi časově rozlišovat měli a pokud jste to omylem neprovedli, tak jsme v režimu "oprav nesprávností minulých let". Tady by se mělo spočítat o kolik jde peněz - pokud je to méně než 0,3 % aktiva netto k 31. 12. 2024 nebo méně než 260 tis. Kč, tak stejně jen máte zaúčtovat korekci výsledkově, což je 602 (tady by mohla být nějaká analytika "korekce")/384 a dále 384/602 (analytika "kroužky") - takže výsledek hospodaření by se nezměnil. Pokud by to bylo nad tento limit, tak máte použít účet 408 - tedy 408/384 a dále 384/602 (analytika kroužky).

  Dohody pro lektory musíte účtovat standardně - tam chyba nebyla.

• DPH

  29. 04. 2025

  Jsme střední škola, plátce DPH. Obdrželi jsme dar - potraviny na pořádanou akci. Zaúčtujeme 501/649, je nutné u těchto darů řešit DPH?}

  Není - první podmínka, aby to bylo u Vás předmětem DPH je skutečnost, že identifikuji plnění (zde dodání potravin) za nějakou úplatu. Pokud jen dostanu potraviny a nic za to neposkytuji, tak to předmětem DPH nemůže být.

• Věcný dar DHM

  04. 04. 2025

  Dobrý den,
  na základě darovací smlouvy naše příspěvková organizace obdržela v 3/2025 věcný dar - nové koupací lůžko v hodnotě 145.081,- Kč. Zařazení jsme zaúčtovali následovně:
  MD 022 0010/ DAL 042 0220
  MD 042 0220/ DAL 403 0400
  Samozřejmě odepisovat začneme od následujícího měsíce.
  Máme správně nebo je potřeba ještě nějaké dálší účtování?
  Děkujeme za odpověď.}

  U těch věcných darů zatím máme nastavení, že je nepovažujeme za transfer - tedy přijtý dar máme zaúčtovat MD 042/Dal 401 (nebude se účtovat nic na účet 403) - viz bod 4. 1. 1. ČÚS 709.

• Oprava zaúčtování FKSP v roce 2024

  27. 03. 2025

  V roce září 2024 jsme u příležitosti odchodu do starobního důchodu vyplatili zaměstnanci peněžní dar (odměnu) ve výši 10 000 Kč.
  Zapomněla jsem tuto odměnu přeúčtovat z fondu FKSP.
  Mohu letos opravit účetním zápisem 412/331 a zároveň převést
  finanční prostředky z účtu FKSP na běžný účet školy?}

  Trochu jen nerozumím jedné věci - vy jste to tedy nevyplatili jako náklad (neudělali jste předpis), ale jen jste provedli platbu MD 331/Dal 241 (tedy nyní fakticky potřebujete dodělat předpis) - je to tak?

  Pokud tomu tak je, tak skutečně Vám nezbývá nic jiného, než doúčtovat předpis 412/331 a převést peníze. Není to samozřejmě super, kontrola může třeba napadat, že porušujete pravidla pro hospodaření s fondy a to, co mělo být čerpáno z FKSP doháníte až další rok. Ale je to lepší udělat alespoň takto dodatečně , než vůbec.

  A jen upozorňuji - tyto dary nejsou osvobozeny od daně - tedy zvyšují základ daně pro daň a odvody - tedy doufám, že toto bylo v 9/2024  správně započteno do základu daně ....

• Občerstvení v příspěvkové organizaci

  24. 03. 2025

  Dobrý den, pane inženýre,
  
  srdečně Vás zdravím.
  
  Prosím o radu ohledně občerstvení u příspěvkové organizace: vím, jak funguje občerstvení u soukromých subjektů - účet 513 a nedaňový náklad, ale u příspěvkových organizací jsem ho dosud neúčtovala.
  
  1) zajištění občerstvení pro zaměstnance v rámci povinných akcí týkajících se pracovní náplně:
  
  Jsme základní škola zřízená obcí. V současné době dochází často ke konání různých hromadných akcí (např. pedagogické rady, supervize), která je povinná pro určitou část zaměstnanců - např. supervize pro veškeré pedagogy. Je možné na takovéto akce pořídit drobné občerstvení : káva, čaj, mléko, cukr a například chlebíček či zákusek pro každého účastníka z FKSP či rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem? Je možné toto pořídit např. i na zápisy, kdy jsou přítomni zaměstnanci mimo klasickou pracovní náplň, ale je zde již jen určitá skupina osob nikoliv všichni? Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  2) zajištění občerstvení pro žáky školy při určitých akcích
  
  V minulém týdnu v naší škole proběhl den otevřených dveří, kdy žáci 9 tříd prováděli budoucí zájemce o vzdělání. Je možné jim z rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem zakoupit také drobné občerstvení - limonáda, brambůrky, chlebíček. Místo FKSP mě zde napadá možnost využití prostředků SRPŠ.
  Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  3) zajištění občerstvení pro významné návštěvy
  
  Je možné pořídit občerstvení pro návštěvy? Pokud očekáváme důležitou návštěvu na celý den např. ředitele jiné školy, je možné pořídit jí z rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem drobné občerstvení.
  Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  4) Jak je to s pořízením kávy a čaje pro zaměstnance - např. do každého oddělení(sborovna, provoz, ŠJ) 1kg kávy a balení čaje na školní pololetí?
  
  Poslední otázka zní, je někde nějaký metodický pokyn k občerstvení, kterým se lze řídit?
  
  Velice děkuji a přeji příjemný den}

  Musíme si to rozdělit do několika oblastí:

  a) prvotní dotaz je, zda takováto občerstvení může příspěvková organizace vůbec pořizovat a zda to lze hradit z provozního příspěvku zřizovatele - tady je odpověď taková, že žádný předpis nezakazuje, aby příspěvková organizace Vámi popisovaná plnění poskytovala (v tom co popisujete nelze dle mého názoru spatřovat něakou formu darování - v této oblasti PO limitováno je). Nemohu ale vyloučit to, že zřizovatel Vás v tomto ohledu omezí - v rámci schvalování rozpočtu PO - rozpočet nákladů a výnosů může být schválen například v takové struktuře a závaznosti, že hrazení takovýchto nákladů omezí či dokonce přímo vyloučí. Tedy upozorňuji, že v tomto ohledu může mít zřizovatel naprosto legálně velice důležité slovo. No a otázka - zda to lze hradit z provozního příspěvku - ta souvisí s tím, co jsem napsal v předchozí části - obecně ano, ale nemohu vyloučit, že zřizovatel si vymíní, že toto se z jeho příspěvku hradit nebude (že pokud chcete hradit třeba občerstvení pro žáky při určitých akcích, on to odmítá financovat a že si na to máte sehnat nějaké dary... - např. Vámi zmiňované SRPŠ). Takže pokud shrnu - z hlediska legislativy je to možné hradit z provozu, nicméně zřizovatel má dost silné páky na to, aby (pokud chce) to omezil či dokonce úplně zakázal.

  b) dalším bodem je, zda to v některých případech jde hradit z FKSP - přes současnou volnost vyvolanou zrušením vyhlášky FKSP bych se přimlouval za to, abychom se drželi toho, že plnění z FKSP jsou určeny pro zaměstnance.  Takže tady bych nastavil jako možnost, že Vámi uvedené případy 1) a 4) mohou být financovány z FKSP, pokud tak stanovíte ve Vámi vydaných pravidlech / směrnic k FKSP. Jestli třeba případ popsaný pod bodem 4) je hraditelný z provozního příspěvku - podle mne zakázáno to není, nicméně tím, že je to celkem zřejmý benefit pro zaměstnance, tak u řady zřizovatelů plat úvaha, že to má být případně financováno z FKSP. Takže být Vámi - pokud byste to chtěli provozního příspěvku, dotáži se na to zřizovatele (ale předpisy to podle mne nezakazují).

  Za sebe si myslím, že výše uvedené lze aplikovat na oba typy plnění popsané v bodě 1 - jak ty porady pro všechny, tak třeba i zápisy )kde jsou jen vybranní pracovníci). 

  V této souvislosti je asi ještě důležité zmínit vazbu na daň z příjmů ze závislé činnosti. Od 1. 1. 2024 se nám novelou zákona o dani z příjmů vyjasnila. Drobné občerstvení na poradách, stejně tak to, že zaměstnanec má k dispozici například kávu na pracovišti nesjou benefitem, který by měl být zaměstnanci dodaňován do mzdy. K tomu se na začátku roku 2024 objevila i informace GFŘ k benefitům - odkaz je zde:

  https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/f-novinky/Metodicka-informace-k-zamestnaneckym-benefitum-od-1-ledna-20.pdf

  doporučuji str. 4, 5... - je to velice lidsky popsáno.

  c) občerstvení na akcích pro žáky a pro návštěvy - skutečně jen z provozu - ale platí to, co jsem uvedl výše - zřizovatel to může fakticky velice omezit (jak to, zda se to vůbec bude dělat, tak i že zakáže na toto použít finance z příspěvku - případně to omezí).

  K zaúčtování - určitou zvyklostí je účtovat toto na 513 (byť věcně by to spíše měla být 501 jako pořízení materiálu). Pokud byste čerpal z FKSP, tak samozřejmě MD 412.

  Daňově - obecně toto budou nedaňové náklady. Nicméně toto by většinou byly nedaňové náklady tak jako tak, protože by neměly souvislost s příjmy, které jsou předmětem daně - takže nakonec dochází většinou k jejich vyloučení na ř. 40 .... 

  O vzoru nějaké směrnice nevím - možná v něčem by se dala využít ta informace GFŘ (ve vztahu k plněním Vámi uváděným v bodu 1 a 4)

• DPPO - odpisy

  17. 03. 2025

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Můj dotaz se týká DPPO, konkrétně odpisů.
  Část odpisů pokrýváme z transferů – výnos 672 - to by mělo být osvobozeno.
  Další část - odpisy ze svěřeného majetku - máme proúčtovanou také na 672, schváleno zřizovatelem ve zřizovací listině – to si myslím, že by mělo být také osvobozeno (?)
  Zbylá část odpisů se týká majetku, který jsme pořídili v minulých letech z investičního fondu školy – odpisy 551 pokrýváme z provozu, tvoříme IF (žádné výnosy). Jedná se o majetek v HČ (pro výuku). Jak tyto odpisy zohlednit v daňovém přiznání, v jaké výši a na jakém řádku? Můžeme také osvobodit (když jsou pokryté z provozní dotace), nebo je musíme zdanit? Musím znát daňové odpisy, nebo lze zdanit ve výši účetních odpisů?
  
  A ještě jeden dotaz - v loňském roce jsme provedli rekonstrukci učebny pro výuku vaření: TZ budovy (investice)+ vybavení DHM a DDHM. Na tuto akci jsme obdrželi dar ve výši 400.000Kč, z toho 350.000Kč šlo na pořízení DHM a 50.000Kč na pořízení DDHM. Bude tento dar osvobozen z hlediska daně z příjmu?}

  Děkuji za dovysvětlení - zkusím na to nějak navázat:

  a) nejprve k tomu daru - pokud se týká o dar na pořízení dlouhodobého majetku, tak tam je režim, že ten snižuje daňovou pořizovací hodnotu dlouhodobého majetku (tedy to je ta "daňová cena" za to, že je to dar - tedy tím pádem tento příjem již nemůže být předmětem daně). U dotace na pořízení DDHM - tam je stav takový, že máte právo osvobodit tento příjem od daně (potom ale související náklad na 558 je nedaňový) - nebo neosvobodit a ta 558 zase bude daňová - takže toto vyjde nastejno. Mohu to tedy uzavřít tím, že tento dar nebude mít za následek nutnost nějakého dodatečného zdanění.

  b) teď k odpisům - vy účtujete účetní odpisy a pro účely daně z příjmů máme pracovat s daňovými odpisy. Daňové odpisy se liší nejen sazbou v daném roce, ale zejména otázkou základy, z které se odepisujete. Takže správně uvažujete tak, že pokud máte majetek plně hrazený z dotace, tak sice má účetní odpis (a k tomu zúčtováváte 403/672). Nicméně pro daň z příjmů není žádná daňová vstuní cena (u majetku plně financovaného z dotace) a tudíž není daňový odpis. Takže logicky na ř. 101 vyloučím z výnosů hodnotu 672 a hodnota 551 je nedaňová.

  Potom mohu mít majetek nepořízený z dotace a tady řeším prvotně k jaké je činnosti.

  - takže máte třeba ten datový projektor ... - ten vůbec nesouvisí se zdaňovanou činností (je to jen k výuce kryté dotačně a dotace vylučujete z daňových příjmů). Potom logicky nemůžete uplatnit jakýkoliv odpis daňově. Tedy jen máte účetní odpisy na 551, které jsou nedaňové.

  - potom máte ten krouhač zeleniny - uvádíte, že z  83 % slouží pro školní a závodní stravování, které správně vylučujete u Vás z daně z příjmů a ze 17 % je to v doplňkové činnosti.  odpis je např, těch 13 980 Kč - účetní. Protože tam nejsou dotace, tak daňová vstupní cena bude stejná jako účetní a přes daňové sazby vám vyjde třeba daňový odpis roční 20 tis. kč (berte to prosím jako příklad). Tedy 17 % se týká doplňkové činnosti - tedy 3 400 Kč. Zbylých 16 600 Kč se týká hlavní činnosti, která není předmětem daně a tento odpis tedy nelze uplatnit - tedy jen vyloučíme účetní odpis. Ten zbytek - v doplňkové činonosti máte účetní odpis 2 377 Kč, daňově by ale vycházelo 3400 Kč - těchto 3400 Kč mohu napsat do tabulky B jako uplatnění daňového odpisu (2. odpisová skupina) a měl by mi tady vyjít rozdíl (snížení daňového základu) díky rozdílu proti účetnímu odpisu o 1 023 Kč. Vyplňuje se to různě - klidně bych to dal na ř. 150...

  No a takto můžete pokračoivat i s dalšími věcmi zapojenými do činností, které zdaňujete.

• cestovní příkaz

  14. 03. 2025

  Dobrý den, musí mít zaměstnanec cestovní příkaz sebou na pracovní cestě?Říkám kolegům, že ano, z důvodu jejich bezpečnosti, ale i z důvodu, že jsou zvyklí a schopní si to nechat podepsat od ředitele a pak mi to jen hodit na stůl, případně donést jízdenky, vyplnit to také neumí. Děkuji za odpověď}

  Nezabýváme se pracovním právem, tak asi nejsme schopni posoudit veškeré souvislosti. Neumím vyhodnotit, do jaké míry je potřeba mít cestovní příkaz sebou při pracovní cestě - to by snad mohlo mít jen něaký důvod z hlediska nějaké případné pojistné události - že by bylo něčím dokumentovatelné, že je pracovník zrovna na pracovní cestě. Ale toto nevím - zdá se mi to spíše teorie a v praxi se to určitě spíše neděje, že bych při pracovní cestě měl průběžně cestovní příkaz sebou.

  Já bych spíše považoval za potřebné zdůraznit, že pokud vezmeme klasický "cesťák", tak ten proces má fakticky dvě fáze:

  a) část před pracovní cestou - tedy vyslání na pracovní cestu, určení, jakým způsobem se zaměstnanec bude dopravovat, zda se přiznává nějaká záloha apod. .... (pokud by se to dělalo tak, že tato fáze se úplně vynechá a potom jen třeba donese jízdenky, tak se prostě musí počítat s tím, že mohou potenciálně vzniknout spory o to, jak byla cesta uskutečněna, čím se jelo - co bylo povoleno ...). Takže tato fáze by měla sloužit k tomu, aby se vyjasnily okolnosti pracovní cesty. V zásadě by nemělo být v rozporu s předpisy, pokud by toto bylo stanoveno ústně - ncméně potom mohou chybět důkazy v případě sporu. Takže pracovat s nějakým standardizovaným formulářem i pro tuto fázi může mít smysl (zejména u větších organizací).

  b) následné vyúčtování výdajů - no a to je o tom, že chcete, aby pracovník zdokumentoval své výdaje a přidal svá faktická prohlášení (třeba ohledně toho, kdy započal cestu), která mohou být důležitá pro stanovení nějakých částí náhrady (stravné) tak, abyste mohli proplatit náhrady v souladu se Zákoníkem práce. A tady jako zaměstnavatel máte právo požadovat určitou formu vyúčtování, která bude v organizaci respektována.

  A jen raděi upozorňuji - on neexistuje žádný závazný formulář - je plně na organizaci, co se bude používat. Nicméně pokud si to organizace stanoví, mělo by to být následně závazné pro pracovníky.