Dotazy

Hledanému výrazu fksp odpovídá celkem 458 dotazů:

• FKSP

  20. 05. 2024

  Dobrý den, co se stane se zůstatkem na účtu FKSP z 31.12.2023, když se nepřevede k čerpání v roce 2024 na vitamíny, vzdělávání, kulturu atd.? V roce 2025 se k němu připočítá zůstatek z roku 2024?
  Penzijko - máme ho 60 tis., lze čtvrtletně rozpočítat 60 tis./4, to je 15 tis. a to rozdělit na skutečný počet 6 smluv. 15 tis./6 = 2500 Kč. V dalším čtvrtletí opět dělit dle skutečného počtu smluv? Podle §6 odst.9, písm. m, zaměstnanec do 50 tis. ročně nedaní. Účtuji 412/378, 378/243.
  Vitamíny - máme 70 tis./ 37 zaměstnanci je 1892 Kč/rok, spadá do ročního limitu 21 983 Kč. Nepřekročím limit zaměstnanec nezdaňuje, neplatí pojistné, já účtuji 412/321, platba 321/243.
  Vzdělání, sport, kultura, 18tis./37 zaměstnanců, nepřekročím roční limit 21 983 Kč, pak zaměstnanec nezdaňuje, neplatí pojistné, zaměstnavatel účtuje 412/321, platba 321/243.
  Sociální výpomoc a výpůjčky návratné účtuji 335/243, splátka 243/335, nenávratné 412/243. Nenávratné zaměstnanec zdaní a odvede pojištění a nepočítají se do ročního limitu 21 983 Kč?
  Jestliže za nadstandardně odvedenou práci poskytneme Unišek+ jako nefinanční plnění, zaměstnanec daní a platí pojistné dle §6 odst. 9, písm. a, nebo nedaní dle §6 odst. 9, písm. d? Účtuji 412/263? Započítává se tento nepeněžní benefit do ročního limitu 21 983 Kč ?
  Jestliže Unišeky nebo stravenky budeme platit z provozního příspěvku musíme mít souhlas zřizovatele (rady)? Stravenky 90 Kč platí zaměstnavatel (518250/263) a 30 Kč zaměstnanec (335/263). Zaměstnanec neplatí daň (příspěvek je nižší než 116,20 Kč), zaměstnavatel má daňový náklad.
  Unišek + (528/263), zaměstnanec má zdanit a pro zaměstnavatele je Unišek nedaňovým nákladem ?}

  K jednotlivým oblastem, které řešíte:

   - co se se zůstatku 2023 nepoužije v čerpání 2024 bude logicky k dispozici pro roky následující - v tom není problém

  - penzijko - tak jak to popisujete to beru jako možnost. MF ve svých odpovědích zdůrazňovalo, že se domnívá, že by bylo správné nechat nerozdělené prostředky připadaící i na lisdi, kteří spoření na stáří (zatím) nevyužívají. Já to beru jako názor - za sebe si myslím, že to klidně můžete udělat jak píšete v dotazu (možná já bych si nechal malou rezervu, pokud by se objevovaly nově uzavírané smlouvy). Ale jak říkám - třeba za mne je to OK, Zaúčtování - za mne klidně OK - pokud je režim takový, že pokud je zaměstnanec například zaměstnán v květnu, tak má nárok na příspěvek za květen - proto ten předpis závazku MD 412/Dal 378 ještě k květnu, který je hrazen v průběhu června)

   - vitaminy - OK

  - sport, kultura - OK

  Samozřejmě jen poznámka - povinnost je nepeněžní forma, aby se to mohlo od daně z příjmů u zaměstnance osvobodit.

  Nenávratné výpomoci (respektive dary) - do limitu se nezapočítávají, zdaní se.

  Unišek + - pokud splní charakteristiku, že je na sport, kulturu... (tedy vyjmenované záležitosti v §6 odst. 9 písm. d)) - napočte se do ročního limitu a do tohoto limitu se nezdaňuje. U organizace - režim nedaňového nákladu (pokud to má v nákladech).

  Stravenky  - pokud to jsou skutečně stravenky, tak podle vyhlášky 84/2005 z nákladů má jít max. 55 % hodnoty - pozor máte více a jste v rozporu s Vyhláškou. Pokud je stravenka 120 Kč, tak z nákladů má jít max. 55 % z hodnoty 120 Kč. Takže tady si nejde říci narozdíl od peněžitého příspěvku na stravování, že můžete "cokoliv" z nákladů - pokud to uděláte, porušíte vyhlášku 84/2005.

  Varianta, že u UNIŠEK+ hradíte ne z FKSP, ale z nákladů - podle mne to zapovězeno není, nicméně je to netradiční a na Vašem místě bych vždy nechal odsouhlasit zřizovatele (měla by stačit RADA). Potom zaúčtování 528 nedaňový - OK.

• Benefity pro zaměstnance

  17. 05. 2024

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je město.
  Chtěla bych se zeptat, zda je z Vašeho pohledu v kompetenci ředitele organizace (statutární orgán) přiznání benefitů pro zaměstnance z provozních nákladů ve formě příspěvku na stáří (nad rámec FKSP), případně dalších benefitů (karty benefit plus apod.).
  Vyplácením těchto benefitů nedojte k navýšení již schválené neinvestiční dotace zřizovatele.
  O přiznání těchto benefitů jsme informovali věcně příslušný odbor zřizovatele, který nám vše odsouhlasil.
  Děkuji za Vaši odpověď.}

  Je to diskutabilní téma - hrazení benefitů z provozních prostředků mimo FKSP předpisy nezakazují (dokonce to výslovně v některých případech předpokládaí - například v oblati stravování). Tedy za mne je to legální, ale může to být vnímáno ze strany zřizovatelů jako nestandardní. Za mne to v kompetenci ředitele organizace je, ale tím, že je to tak citlivé téma, tak vždy doporučuji toto odsouhlasit si se zřizovatelem. Pokud nic nenamítá a neodporuje to rozpočtu ... - potom nevidím překážku, aby to bylo řešeno z rozhodnutí ředitele PO.

• FKSP

  03. 05. 2024

  Dobrý den,
  
  vyplácíme stravenkový paušál ve výši 80 Kč. Z toho 20 Kč hradí náš zřizovatel. Můžeme zbývajících 60 Kč hradit z FKSP, prosím?
  
  Děkuji}

  Ano - od 1. 1. 2024 můžete. Zákon č. 250/2000 Sb. v §33b odst. 4 u peněžitého příspěvku na stravování stanoví, že může být částečně hrazen z FKSP. V jakém podílu ale neuvádí - tedy je to na Vaší volbě.

• Překročení mzdových nákladů

  25. 04. 2024

  Dobrý den, při kontrole jsem zjistila, že 1) příspěvková organizace v roce 2023 překročila závazného ukazatele mzdových nákladů. K překročení došlo jednak z důvodu odvodů SP, ZP, zákonného pojištění, přídělu FKSP při použití fondu odměn, tak na základě úhrady stravného na účtu 528. V usnesení zastupitelstva je uvedeno ,,jakákoliv změna závazného ukazatele podléhá schválení zřizovatele''.
  2) Dále ředitelka příspěvkové organizace zakoupila z fondu FSKP vánoční balíčky pro zaměstnance. Co jsem se dočetla tady u Vás v dotazech, tak to není v souladu s vyhláškou č.114/2002 §14 možné.
  Jak mám prosím postupovat? Jedná se o porušení RK/vyhlášky č.114/2002? Děkuji Vám za odpověď.}

  Nejprve k tomu druhému bodu - jsou to dary zaměstnancům a skutečně se nevejdeme do v té doby platné vyhlášky FKSP - konkrétně §14 (asi všichni neslavili životní jubileum, není to určitě ocenění mimořádné aktivity podle odst. 1 písm. a) Takže v té době to bylo neoprávněné, pokud by se to stalo v roce 2024 tak by to již zakázané nebylo, protože nyní se pravidla silně rozvolnila (samozřejmě je to ale na dodanění jako nepeněžní příjem ze závislé činnosti). Takže pokud se ptáte na porušení rozpočtové kázně - za mne ano -  jsou naplněny podmínky §28 odst. 10 písm. c) zákona 250/2000 Sb..

  Překročení závazného ukazatele - pokud správně chápu, limitovánu nemáte 521, ale celé osobní náklady. Takže asi nemůžete říkat, že došlo k porušení §28 odst. 10 písm. e), protože u platů přímo k překročení nedošlo.  Pokud je tento limit zároveň výrazem toho, co zřizovatel je ochoten financovat ze svého příspěvku (já nevím, jestli ty náklady, které uvádíte, jsou financovány přímo z rozpočtu zřizovatele), potom ano - překročením limitu tak jak jej máte nastaven, může dojít k porušení §28 odst. 10 písm. a). Pokud by to nesouviselo s čerpáním příspěvku zřizovatele, tak je to spíše v kateorii - striktně ne porušení rozpočtové kázně, ale porušení nastavených pravidel (což samozřejmě může vést také k tomu, že to organizaci vytknete ...)

• FKSP - produkty spoření na stáří

  16. 04. 2024

  Dobrý den,
  Jsme základní škola a můj dotaz se týká poskytování příspěvků na produkty na stáří z FKSP.
  První platbu za leden-březen budeme vyplácet v dubnu, poté již budeme příspěvky posílat pravidelně měsíčně (kdo odpracuje duben, pošleme peníze v květnu).
  Někteří zaměstnanci měli smlouvy založené již dříve, ale řada zaměstnanců si založila nové smlouvy v průběhu ledna až března.
  Můj dotaz zní: Zaměstnanec je v pracovním poměru od začátku roku, ale smlouvu na penzijní spoření (nebo jiný produkt) si založil např. v březnu, s účinností od 1.4. Za které měsíce má nárok na příspěvek? Od ledna (tyto měsíce skutečně odpracoval) nebo od března (musí existovat smlouva), nebo od dubna (kdy nabyla smlouva účinnosti)?
  A ještě jsem se chtěla zeptat na situaci, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr. Můžeme mu příspěvek za poslední odpracovaný měsíc vyplatit až v následujícím měsíci, kdy už vlastně není zaměstnancem?}

  Tady si myslím, že je to skutečně na Vás - pravidla si stanovujete Vy (zákon 250/2000 Sb. to nijak nestanoví a vždy se jen budou objevovat maximálně nejrůznější názory - často založené na diskusi o tom, co se ještě považuje za diskriminaci a co nikoliv).

  Takže třeba v tom Vámi uvedeném příkladu na to, kdy nárok začne vznikat, se domnívám, že si můžete zvolit jakoukoliv variantu z Vámi uváděných - samozřejmě ji musíte dát do vnitřních pravidel (nebo kolektivní smlouvy).

  To ukončování je "diskutabilní" - já jsem zastánce toho, že pokud definujete, že nárok mu vzniká ve vazbě na odpracované měsíce, že je možné ještě dovyplatit třeba v květnu za duben, i když v dubnu ukončil pracovní poměr (bude to založeno tím, že mu vznikl nárok na příspěvek podle Vámi stanovených pravidel).

• Věcné dary zaměstnancům

  15. 04. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Je možné pořídit z neúčelových finančních darů věcné prostředky pro zaměstnance mimo FKSP? Jednalo by se i o technicko-hospodářské pracovníky, kteří k výkonu své práce žádné pracovní oděvy nepotřebují. Uvažuje se o pořízení fleecových vest. Našli jsme pouze ustanovení § 37 rozpočtových pravidel, kde je možné peněžité nebo věcné dary hradit pouze z FKSP.
  Děkuji za odpověď. Hezký den.}

  Jestli to správně chápu - jednalo by se o "jednotné oblečení" určené k nošení na pracovišti. Za těchto okolností by nebylo problémem, pokud by se pořizovalo z provozu nebo třeba z těch neúčelovýh finančních darů. Toto není dar zaměstnancům .... 

• cestovní náhrady

  12. 04. 2024

  Dobrý den, prosím o radu:
  Učitel jede s dětmi na exkurzi nebo výlet. Akce trvá 6 hodin. Na základě cestovního příkazu má nárok na stravné. Po návratu ale stihne ještě ve školní jídelně oběd. Má v tomto případě současně nárok na vyplacení stravného?
  A může mu být vůbec poskytnutý oběd s příspěvkem z FKSP, pokud nebyl na svém pracovišti, které má v PS? Na oběd s příspěvkem z FKSP má nárok po odpracování 3 hodin, ale nevím, jestli se to vztahuje i na uvedné výlety mimo pracoviště.}

  Já se obávám, že v tomto případě to bude spíše opačně než to asi nyní máte.

  Ten zaměstnanec bude mít určitě nárok na stravné při pracovní cestě, nicméně pokud nebude kromě toho výletu ještě alespoň 3 hodiny na pracovišti, nmá nárok na zvýhodněný oběd a tí ani na čerpání FKSP. Viz vyhláčka 84/2005 - §3 odst. 4. Tedy tento zaměstnanec by měl případně obědvat za plnou cenu (pokud bude obědvat).

• Obědy

  11. 04. 2024

  Dobrý den , mám dotaz ohledně zaúčtování faktury za obědy zaměstnanců.
  Máme fakturu na obědy od plátce DPH. Cena oběda 80 Kč vč.DPH. Zaměstnavatel poskytuje příspěvek z FKSP 16,97 Kč, zaměstnanec hradí 26 Kč vč.DPH , náklady organizace 37,03 Kč. Jsme plátci DPH.
  Jakým způsobem zaúčtovat.
  Máme nárok na odpočet DPH z faktury? Musíme odvádět DPH z úhrad zaměstnance?}

  Rovnou uvádím, že toto téma je z mého pohledu dosti sporné. Důležitá je pro mne skutečnost, že obědy nepřipravujete sami, ale nakupujete je od jiné osoby (raději to zdůrazňuji, protože pokud byste vařili sami, měl bych jiný přístup k této věci).

  První variantou dle mého názoru je účtovat úplně "mimo režim DPH" - fakticky jako přeúčtování. Tedy neuplatnit si odpočet DPH a neodvést ani na výstupu. Argumentoval bych nejen aplikací režimu přeúčtování, ale také i použitím judikátu ESD č. 612/21 - tedy arumentovat, že to není vlastní činnost oranizace, že pouze "přeprodává obědy" bez jakékoliv vyhlídky na zisk (pokud vezmeme pouze porovnání ceny nakoupeného oběda a platby zaměstnance). Zaúčtování by v této situaci bylo jednoduché:

  MD 335           co si zaplatí zaměstnanci

  MD 412            příspěvek z FKSP

  MD 527            zbytek

                                                                Dal 321.

  A inkaso od zaměstnanců - MD 241/Dal 335.

  Za mne bych asi tuto variantu nyní použil (zejména poté co vyšel výše zmíněný judikát).

  Variantu uplatnit plný odpočet DPH z ceny 80 Kč a odvést DPH z té částky 26 Kč (platba od zaměstnance) - musím říci, že já bych nyní do toho právě pod dojmem judikátu C 612/21 nešel.

  Potom je ještě jeden pohled - brát obědy jako nutný náklad k zajištění chodu organizace (tedy jako celkovou součást ekonomické činnosti). Tím, že jste organizace pohybující se v sociálních službách předpokládám, že máte nárok na odpočet DPH koeficientem - tedy na vstupu z došlé faktury za obědy  by byl nárok na odpočet DPH koeficientem - s argumentem, že je to fakticky režijní náklad související s chodem organizace - tedy jak k osvobozeným tak i zdaňovaným plněním. No a jedním z těch souvisejících zdaňovaných plnění by byla i úhrada od zaměstnance. Tento pohled má také svou určitou logiku a za mne by představoval asi druhou možnost, ak k této problematice přistoupit.

• Stravování zaměstnanců

  10. 04. 2024

  Dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat k dotazu ze dne 03.04.2024 - příspěvek na stravování - osvobození od daně.
  Jsme také příspěvková organizace zřízená ÚSC. Máme vlastní jídelnu. Naši zaměstnanci platí oběd 30 Kč (jen potraviny), z FKSP si přispíváme 5 Kč. Jde mi o to, jakou cenu zapsat do mzdového listu jako nepeněžní příspěvek zaměstnavatele. Vaříme pro cizí strávníky - cena obědu 90 Kč (potraviny, věcné a mzdové náklady, zisk) a také vaříme pro zaměstnance jiných škol 80 Kč (máme v hlavní činnosti - účtováno bez zisku - jen věcné a mzdové náklady). Máme zapsat do mzdového listu cenu 60 Kč, nebo 50 Kč za oběd? Z jaké ceny to máme toto zvýhodnění počítat?}

  Ono to vůbec není jednoznačná záležitost - cituji z metodické informace GFŘ k zaměstnaneckým benefitům od 1. 1. 2024 - část k oceňování majetku:

  Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze určit také rozdílem mezi úhradou zaměstnance za poskytnuté plnění a částkou, kterou zaměstnavatel za poskytnuté plnění účtuje jiným osobám ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 ZDP (samozřejmě i v tomto případě lze vycházet z rozdílu mezi částkou hrazenou zaměstnancem a oceněním poskytnutého plnění podle zákona o oceňování majetku).
  V praxi se budou vyskytovat situace, kdy shodné plnění poskytuje zaměstnavatel různým odběratelům za různé ceny. Pro účely určení výše nepeněžního příjmu zaměstnance lze zvolit takovou z cen účtovaných třetím osobám, která není ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele a teoreticky by tedy byla pro zaměstnance dostupná.

  Příklady:
  - Zaměstnavatel účtuje třetím osobám ceny v závislosti na množství odebraného zboží či služeb – pokud platí, že skupina zaměstnanců nebo jiných osob, které by se spojily za účelem pořízení předmětného plnění v obdobném rozsahu, by rovněž získala nižší ceníkovou cenu, je akceptovatelné využít pro ocenění nepeněžního plnění zaměstnance tuto cenu účtovanou třetím osobám (nebude tedy striktně posuzována srovnatelnost individuální pozice každého jednotlivého zaměstnance a třetí osoby, které je účtována, ale hypotetická dosažitelnost takové ceny). Toto zjednodušení však nesmí vést ke zjevnému nepoměru ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance stanoveného tímto způsobem a obvyklé ceny, resp. cena využitá pro porovnání musí odpovídat běžným obchodním vztahům, nemůže být nižší než související náklady apod.
  - Tento způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít například v případě, kdy zaměstnavatel provozuje vlastní závodní stravování, ve kterém je umožněno stravování za úplatu třetím osobám nebo pokud je třetím osobám umožněno využití rekreačního zařízení zaměstnavatele za úplatu apod.
  - V případě využívání jídelny či jiných zařízení zaměstnavatele ze strany bývalých zaměstnanců (např. důchodců) je možné jim účtovanou cenu využít pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pouze za předpokladu, že je stanovena na úrovni obvyklé ceny nebo kalkulována s marží při zahrnutí všech relevantních nákladů a není
  dotována ze strany zaměstnavatele.
  - Pokud je cena účtovaná zaměstnavatelem jiné osobě ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele nebo specifickým obchodním záměrem (například je účtována cena pod úrovní výrobních nákladů s cílem proniknout na určitý trh nebo zalistovat produkt u určitého prodejce, důvodem účtování nižší ceny je nějaká forma barterového ujednání nebo v případě bývalých zaměstnanců (důchodců) zohlednění této skutečnosti s ohledem na jistou formu ocenění předchozích přínosů zaměstnavateli apod.), nelze takovou cenu účtovanou jiným osobám využít pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance.

  Takže když si to pozorně přečtu, tak připouští, že pokud by zaměstnanci běžně dosáhli na cenu 80 Kč za oběd (protože jsou učitelé), má být ve vztahu k nim vzata jako obvyklá cena 80 Kč. Nicméně podmínkou je, že se nemí jít pod náklady. Inkriminovanou část jsem vyznačil tučně. Takže za předpokladu, že 80 Kč není pod úrovní skutečných nákladů, můžete považovat za nepeněžní příjem částku 50 Kč. Naštěstí je to jen teoretická diskuse, protože se vždy vejdete při těchto částkách do osvobození.  

• eStravenky/nabití kredity - datum účetního případu

  04. 04. 2024

  Dobrý den,
  organizace pořídila na faktury kredity na stravné zaměstnancům. S účtováním nemám problém.
  Ale nevím, jaké datum účetního případu mám v dokladu, kde účtuji „předání“ kreditů zaměstnancům (nákladové účtování).
  Jeden nákup byl na fakturu 30.1. v hodnotě kreditů tak, jak byl zaměstnancům propočten nárok za leden a druhý nákup na fakturu 6.3. v hodnotě kreditů tak, jak byl zaměstnancům propočten nárok za únor.
  Můžu u každého z obou případů nastavit pro nákladové čerpání kreditů poslední datum v měsíci lednu, resp. únoru ?
  Nebo se mám řídit podle některých názorů tím, že zaměstnanci fakticky spotřebují kredity až v období po lednu, resp. únoru a tím tedy dám datum účetního případu až v únoru (za leden), resp. březnu (za únor)?}

  Klíčové je řešit, jak zaměstnanci vzniká nárok. Pokud je to tak (a já to předpokládám), že pokud odpracuje leden, vzniká mu nárok (i kdyby třeba ukončil zaměstnání) - potom musím ještě do ledna zaúčtovat náklad (a případné čerpání FKSP)/závazku vůči zaměstnanci. No a faktura od dodavatele je potom již jen třeba MD 333/Dal 321.

  Nevím jaké máte další nastavení - zda zaměstnanec něco doplácí (potom bych to účtování musel trochu upravit)... Snad jsem to ale zodpověděl relevantně - tedy pro vznik nákladu a závazku je rozhodující vznik nároku.

• příspěvek na stravování - osvobození od daně

  03. 04. 2024

  Dobrý den,
  jsme základní škola - PO zřízená ÚSC. Máme vlastní školní jídelnu, kde vaříme pro žáky , zaměstnance a cizí strávníky. Cena oběda pro zaměstnance je stanovena v hodnotě potravin - tj. 38,- Kč (zaměstnanec platí 32,- Kč, příspěvek z FKSP je 6,- Kč). Celková hodnota oběda se rovná ceně pro cizí strávníky - 95,- Kč.
  Do stanovené hranice pro osvobození (zápis do mzdového listu) máme zapisovat hodnotu oběda ve výši 63,- Kč (95 - 32) nebo jen příspěvek FKSP 6,- Kč?
  
  Děkuji za odpověď}

  Je to rozdíl mezi běžnou cenou oběda (95 Kč) a toho, co uhradí zaměstnanec (32 Kč) - to je hodnota jeho zvýhodnění. Tedy těch 63 Kč.

• Poskytnutí příspěvku na Doplňkové penzijní spoření (na stáří

  19. 03. 2024

  Dobrý den, prosím o radu, jak účtovat:
  Jsme příspěvková organizace, máme samostatný účet FKSP, tvoříme 1% z HM,z toho 50% je směrnicí určeno na poskytnutí příspěvku zaměstnancům na vymezené produkty na stáří. Příspěvek půjde zaměstnanci do mzdy a zaměstnavatel jej rovnou (pouze ten příspěvek od zaměstnavatele) zaměstnanci odešle na účet Penzijní společnosti.
  Jak účtovat?
  tvorba fKSP: 527/412
  čerpání fondu: 412/?
  následně bude z BÚ odeslána na účet FKSP konkrétní částka ve výši příspěvku přes 262}

  Za mne čerpání fondu - předpis závazku - MD 412/Dal 378 (pokud je to v logice, že pokud zaměstnanec například odpracuje březen, tak mu vzniká nárok na poslání příspěvku - který se bude hradit v dubnu ....)

  No a platba příspěvku MD 378/Dal 243 (pokud příspěvek hradíte z FKSP účtu).

• Stravování - nepřetržitý provoz 2

  13. 03. 2024

  Hezký den,
  moc děkuji za odpověď. Teď ještě tedy dotaz - bylo by možné přejít z daného systému, který v naší příspěvkové organizaci máme (dovážené obědy do výdejny stravy od externího dodavatele, vydává naše zaměstnankyně, oběd 55 % ceny dáváme do nákladů organizace + příspěvek z FKSP - zbytek strháváme zaměstnanci ve výplatě) na peněžitý příspěvek na stravování pro všechny zaměstnance? Nejenom pro ty, kteří pracují na noční? Z hlediska evidence by to bylo pro nás určitě jednodušší - odpracoval v daný den nejméně 3 hodiny, má nárok na příspěvek na stravování. Zaměstnanci bych ve výplatě stáhla za každý oběd plnou cenu oběda a zároveň bych mu dala příspěvek na oběd (ve výši 55 % ceny oběda + příspěvek z FKSP)???
  Moc děkuji za informaci. Jen ještě - jsme PO zřízená městem.}

  Tím, že nemáte vlastní stravovací provoz, tak varianta přechodu na peněžitý příspěvěk na stravování je možná. Výši si stanovíte sami - maximum je nyní 116,20 Kč s tím, že vše může jít z nákladů organizace, případně část by mohla (ale i nemusela) jít z FKSP.

  Ale trochu se obávám toho, co píšete na konci - že byste zaměstnanci strhli celou cenu oběda. Předpokládám, tedy, že počítáte s tím,že byste nadále fakticky zajišťovali stravování, vydávala to Vaše zaměstnankyně. Totiž peněžitý příspěvek na stravování je o tom, že stravování nezajišťujete - prostě jim jen dáte peníze. Tady bychom se ale dle mého názoru mohli dostávat do konfliktu - na jednu stranu dáte peněžitý příspěvek na stravování, na stranu druhou faktura za obědy pro zaměstnance by šla na organizaci, obědy by vydávala Vaše zaměstnankyně. Já bych třeba za těchto podmínek do toho peněžitého příspěvku nešel.

   

• Stravování - nepřetržitý provoz

  12. 03. 2024

  Dobrý den, jsme domov pro seniory. Pracovnice přímé péče pracují v nepřetržitém provozu - tedy i noční směny. Obědy pro zaměstnance zajišťujeme společně s obědy pro naše klienty - do výdejny stravy je každý den dováží externí firma, která nám pak vystaví měsíčně fakturu zvlášť na odebrané obědy klienty a zvlášť zaměstnanci. Zaměstnancům na obědy přispíváme - jednak 55 % ceny hradíme do nákladů zaměstnavatele a pak přispíváme ještě z FKSP. Zbytek ceny pak strháváme přímo ve výplatě jednotlivým zaměstnancům. Zaměstnanci, kteří pracují ale na noční (směna od 18 do 6 hodiny) oběd nemají. Přišli tedy s dotazem, zda je možné jim a těm, kteří si obědy neberou, dát příspěvek na stravné. Je možné toto nějak ošetřit? Říkala jsem jim, že zaměstnavatel nemá povinnost zajistit stravování pro zaměstnance, že je to pouze benefit, který samozřejmě nemusí využít. Ale ráda bych se "opřela" o vyhlášku, zákon apod. Děkuji moc za odpověď.}

  Určitě je možné im toto poskytnout - jak formou stravenky, tak i peněžitého příspěvku na stravování. Na tyto případy pamatuje §6a odst. 2 a 3 vyhlášky č. 84/2005 Sb.

  Cituji:

  (2) Je-li stravování zabezpečováno ve vlastním stravovacím zařízení, je možné zabezpečit stravování prostřednictvím organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby pouze zaměstnanci uvedenému v § 3 odst. 3,

  a) kterému nelze jinak zajistit stravu odpovídající jeho zdravotnímu stavu; požadavek na zajištění stravy odpovídající zdravotnímu stavu zaměstnance musí být organizaci doložen písemným lékařským potvrzením s doporučeným typem stravování, vystaveným příslušným odborným lékařem,

  b) který na základě rozhodnutí organizace vykonává v pracovní době práci pro organizaci mimo pracoviště organizace na jiném dohodnutém místě6),

  c) pokud odběr hlavního jídla, případně dalšího hlavního jídla spadá do doby, kdy je vlastní stravovací zařízení uzavřeno, nebo

  d) pokud jde o období, kdy je vlastní stravovací zařízení mimo provoz.

  (3) V případech uvedených v odstavci 2 může organizace zaměstnancům místo zabezpečení stravování podle § 4 a 5 poskytovat peněžitý příspěvek na stravování podle § 33b odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pokud organizace rozhodne, že v případech uvedených v odstavci 2 bude zabezpečovat zaměstnancům stravování podle § 4 a 5, nebo rozhodne, že bude v těchto případech zaměstnancům poskytovat peněžitý příspěvek na stravování, musí ke všem dotčeným zaměstnancům přistupovat stejně.

  Vás se týká to písmeno c). Takže poskytnout můžete a jen pozor na tu poslední větu v odst. 3 - pokud to spustíte a budete to poskytovat - tak ke všem dotčeným pracovníkům musíte přistupovat stejně.

• Účtování posezení zaměstnanců mimo FKSP

  28. 02. 2024

  Dobrý den, vzhledem k velmi zkrácenému přídělu příspěvků do FKSP, bychom chtěli financovat posezení např. ke konci kalendářního roku i z jiných zdrojů organizace nebo rozpočtu zřizovatele. Jak bude v tomto případě vypadat zaúčtování?}

  No vypadalo by to tak, že byste účtovali o nákladech podle druhů (co budete k tomu nakupovat). Respktive někdo by to účtoval na účet 513 jako reprezentaci, já bych se spíše přikláněl k tomu, že to bude podle typů nákladů 518, 501 (samozřejmě nedaňové). Jen být Vámi - dohodnu hrazení takovéto akce z provozu se zřizovatelem (nikde to zakázáno není, ale všichni tak nějak tradičně žijí v tom, že takovéto výdaje se mají krýt z FKSP a byl bych nerad, pokud by následně vznikly zbytečné spory).