PO účtuje - Účetnictví příspěvkových organizací

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

Hledanému výrazu výsledek odpovídá celkem 287 dotazů:

  • Účetní závěrka
    15. 05. 2024

    Dobrý den, naše PO má tento problém: Dosáhla vysokého HV cca 800 tis jen v hlavní činnosti, tím, že si nenechali schválit navýšení výnosů a neupravili si rozpočet (mají to i jako závazný ukazatel a když překročí 105% musejí odvádět). Zároveň jsme zjistili, že vytvořili špatně dohad na energie a tím by se ji navýšil HV o další milion. Řešíme, zda v takovém případě schválit účetní závěrku ( neschválit je asi krajní řešení). Opravit to už nejde...Jak byste to řešili v r.2023 i rok 2024 ?}

    Raději jsem se díval, co je to za organizaci (protože třeba u subjektu poskytující sociální služby bych tam vnímal více souvisejících problémů). Pokud jsem správně pochopil, jedná se tedy o základní školu. Nevím, co všechno je v hlavní činnosti na 602 (určitě strava žáků, ale asi tam bude ještě něco dalšího - s ohledem na výši spotřeby materiálu na 501). Nicméně dle všeho to vypadá, že ten hospodářský výsledek vznikl skutečně kvůli vysoké dotaci a asi je tam ještě vliv vyšších úroků na 662.

    Teď nejprve k tomu prvnímu - nerozumím úplně přesně tomu, že si "nenachali schválit navýšení výnosů" - pokud máte v nějakých pravidlech, že se Váš provozní příspěvek vypořádává podle toho, jaké maí výnosy a nějaký přebytek se vrací - potom je to chyba v účetní závěrce (že není vykázán závazek a snížení 672). Ale odhaduji, že tomu tak není - že příspěvek je ve fixní výši bez vypořádání a oni pouze měli udělat nějakou úpravu v průběhu roku a domluvit snížení příspěvku, což neudělali. Pokud by to bylo takto, tak je v této záležitosti můžete "hubovat" za to, že nesplnili nějakou povinnost, ale závěrka je OK. Tedy ve vztahu k této záležitosti by to neměl být důvod pro neschválení závěrky - holt se schválí rozdělení vysokého zisku a pokud jim ty peníze nechcete nechat, tak to uděláte tak (těch variant je více), - dále jsou příklady:

    - že jej převedete do rezervního fondu, odsud posílíte fond investic a přebytečné peníze jim vezmete odvodem z fondu investic,

    - nebo také můžete udělat to, že jim to necháte v rezervním fondu a snížíte příspěvek na rok 2024  ať jdou v roce 2024 klidně do ztráty, který si pokryjí třeba z rezervního fondu.

    Ta druhá věc s tou dohadnou položkou - to pro mne více zavání chybou. Pokud nadhodnotili dohadnou položku o 1 mil. Kč a nejsou schopni doložit, na základě čeho k výpočtu došli (respektive jejich odůvodnění bude nesmyslné) - potom souhlas s tím, že je to důvod pro neschválení závěrky (nicméně to nemá samo o sobě moc význam). V takovém případě by měla být provedena oprava nesprávností - MD 389/Dal 408 v roce 2024 (pokud je to fakt jednoznačně chybně). Pokud ta chyba není jednoznačná a lze nějak odůvodnit, proč tu dohadnou položku při těch informacích udělali na konci roku 2023 tak jak udělali, potom je to jen upřesnění dohadné položky (tedy v roce 2024 se promítne výsledkově)  a nemělo by to být důvodem pro neschválení závěrky.

    No a samozřejmě to za mne může být důvod pro to, proč jim v roce 2024 poskytnout menší provozní příspěvek.

    Víc asi nyní nevymyslíme. 

  • Prodej dřeva
    11. 04. 2024

    Dobrý den, máme PO Technické služby, které byly Radou města pověřeny agendou těžby a prodeje dřeva z lesů, které jsou města, včetně přijímání plateb; přijaté platby za prodej dřeva budou příjmem Technických služeb. Prosíme o radu jak zaúčtovat přijatou fakturu za lesnickou činnost (tzn. těžba dřeva=služba) a přijaté platby za prodej dřeva. Aktuálně účtujeme pod VHČ, přijatou fakturu na 518 a příjem za dřevo 602, ale náklady jsou vyšší než příjem a tzn., že hospodářský výsledek za VHČ je v mínusu.
    Děkuji.}

    Tak prvotně bych chtěl zdůraznit, že je na rozhodnutí Města, zda lesní hospodářství bude směřováno do hlavní nebo doplňkové činonosti. Tedy varianta "les jako činnost hlavní" je také naposto normální.

    Pokud Město řekne, že požaduje, aby byla daná činnost prováděna bez ohledu na dosažení zisku či ztráty, tak by asi dávalo logiku, aby klidně byla klasifikována jako činnost hlavní.

    Teď k té ztrátovosti - nezdá se mi, že by to nyní mělo být tak, že tržby za dřevo jsou nižší než náklady na vlastní těžbu (těžební činnost).

    Tak bych trochu odhadoval, že tam mohou být dva faktory ztrátovosti:

    a) časový faktor - tedy, že existuje nějaký časový nesoulad mezi těžbou a prodejem dřeva. pro tyto případy byste měli mít sklad děřeva - případně to může být ve dvou fázích (jak mám zkušenosti) - jednak dřevo "vytěžené" a dále dřevo "vytěžené a přiblížené na odvozní místo;". Takže tady ten aspekt je jen o účtování na účet 123 proti změně stavu výrobků ...

    b) o jaké náklady se jedná - tak trochu odhaduji, že významnějším faktorem může být to, že kromě nákladů na těžbu jsou tam i náklady na pěstební činnost (zalesňování, mechanická a chemická ochrana mladých porostů ...) a případně i náklady na opravy lesních cest a tyto náklady skutečně mohou být vysoké (zejména pokud v nedávné době byla vysoká těžba dřeva). Tyto náklady částečně mohou krýt zisky z prodeje dřeva, objevují se dotace na pěstební činnost, ale je klidně možné, že těžba je malá a nestačí to a výsledkem je ztrátovost provozování lesního hospodářství (a je někdy nutno počítat s tím, že to bude dofinancovávat zřizovatel). 

  • Stravné - důchodci
    29. 02. 2024

    Dobrý den,
    máme 4 bývalé zaměstnance (důchodce), kteří u nás odebírají obědy za snížené stravné na základě vyhlášky č. 296/2022 Sb. a kolektivní smlouvy, ale od 1.1.2024 nesplňují podmínku odpracování 3 hodin denně, proto se u nich jedná o zdanitelný příjem.
    Vím, že pro nás jako zaměstnavatele to představuje odvod daňové povinnosti a vedení mzdových listů.
    Tomu rozumím, ale nějak nevím jak to převést do praxe.
    Když jsem psala o radu na mzdový program jak to mám dělat v praxi tak mi odpověděli: Učiněné prohlášení lze provést, pokud má zaměstnanec příjem. Pokud se stravují důchodci v jídelně, pak se jedná o cizí strávníky a platí si oběd v plné hodnotě. Ověřte si u svého daňového poradce.
    V tom případě nechápu tedy vyhlášku o stravování a jestli jim tedy můžeme poskytovat snížené stravné, jestli jim můžeme dát podepsat prohlášení? Ve zřizovací listině máme doplňkovou činnost pouze pronájem prostor a ne stravování cizích strávníků. Snížené stravné činí 35 Kč, plná cena oběda 35 Kč.
    Za jakoukoliv radu budu neskutečně ráda.}

    To, že můžete (ale nemusíte) poskytovat zvýhodněný oběd i pro starobní důchodce, kteří u Vás již nepracují, vyplývá z vyhlášky č. 84/2005 Sb. - konkrétně se jedná o §3 odst. 6:

    (6) Organizace může bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali při odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, poskytnout za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo denně v případě, že je to umožněno kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

    Jinak poem snížená úhrada = úhrada hodnoty potravin. Takže jim odpovězte, že to děláte podle jejich ustanovení a zopakujte dotaz na evidenci - protože je to příjem v přímé souvislosti s předchozím zaměstnáním (nepeněžní a neosvobozený podle zákona o dani z příjmů - ve výši rozdílu běžné hodnoty jídla - to asi není těch 35 Kč - to jste se asi uklepla a toho, co důchodce platí). Jinak podle mne jim příjem můžete dát podepsat - mají právě onen nepeněžní příjem. Protože pokud bych jim ho podle nich nemohl dát podepsat, tak je výsledek "zdanit".

  • Záporný výsledek hospodařední
    23. 02. 2024

    Dobrý den, naše škola /USC/ měla v r. 2023 záporný výsledek hospodaření. V roce 2024 je tento výsledek na účtech: na straně Dal
    431 0000-Výsl. hospodař. ve schval.řízení:Doplňková činnost 8.680 Kč
    431 0300-Výsl.hospodař. ve schval.řízení:Hlavní činnost -307.244,13 Kč
    Celkem na SU 431 -298.564,13 Kč
    Po schválení Radou obce bych tento záporný výsledek hospodaření měla
    přeúčtovat na MD 432 0000, 432 0300.
    A účet 431 000, 431 0300 MD opačnými znaménky? Můžete mi prosím poradit?
    Děkuji.}

    Ano - zaúčtujete pouze MD 432/Dal 431. Jestli si analyticky budete rozlišovat doplňkovou a hlavní činnost na účtu 432 je na Vás - podle mne to k ničemu nepotřenuji. 

  • Rozdělení HV r 2023
    15. 02. 2024

    Dobrý den,
    jakým procentuálním poměrem se rozděluje do fondů zlepšený hospodářský výsledek.}

    Prvotně platí to, že klidně můžete vše nechat v nerozděleném hospodářském výsledku, případně nějakou část z hospodářského výsledku. Nikde není napsáno, že musíte dát do fondů automaticky celý hospodářský výsledek - kdo rozděluje automaticky do fondů celý hospodářský výsledek, může mít problémy následně s finančním krytím fondů.

    Pokud byste chtěli něco přidělit do fondu odměn, zde platí od 1. 1. 2024 maximální limit 20 % z hospodářského výsledku (a zároveň max. 10 % limitu na platy...). Rovnou upozorňuji, že příděly do fondu odměn považuji za dosti nešťastné - pokud Vás k tomu nic nenutí - vyhnul bych se tomu.

    No a poslední cesta je příděl do rezervního fondu - tam limity nejsou. Toto se hojně využívá v praxi (někde sem automaticky přidělují celý hospodářský výsledek, ale jak uvádím - nebránil bych se kus ponechat v nerozděleném HV minulých let).

  • Rezervní fond
    14. 02. 2024

    Dobrý den, potřebovala bych poradit. Jako příspěvková organizace na účtu 413 tvoříme rezervní fond ze zisku. Podle MF musím k 31.12. daného roku tento účet mít pokrytý 100% finanční částkou na BÚ. Je to tak? Já si nejsem jistá , protože když zasílám výkazy je v příloha texty a bod, kde musím zapsat že tento fond je 100% finančně pokrytý. Tento fond se každý rok zvyšuje výsledkem hospodaření, tím pádem musíme držet větší obnos na BÚ, a já se chci zeptat zda je možné požádat zřizovatele, abychom si částku z 413 třeba mohli převést do fondu oprav? Nebo zda se dá tento rezervní fond využít jinak než do základního kapitálu ÚJ. Moc děkuji}

    Tak prvotně bychom chtěli zdůraznit, že v příloze v částí B.2. mám popsat případné důvody finančního nekrytí fondu investic, nikoliv ostatních fondů   - tedy například rezervního fondu (jakkokliv může být otázka finančního krytí i u ostatních fondů relevantní).

    Teď vůbec k otázce finančního krytí fondů. Já se tím zabývám například v dokumentu z 12. 9. 2022 - "ÚČT- zamyšlení   -fondy peníze nebo vlastní zdroje" - zkuste si ho prosím projít, myslím si, že tam popisuji dost témat, kterých se dotýkáte.

    Základmí problém totiž je, že o fondech účtujeme jako o vlastních zdrojích (podle závazných předpisů), ale zároveň říkáme, že to jsou kasičky peněz. To jsou ale naprosto rozlišné kategorie a kdo má snahu splnit oboje, může se v některých případech stát jednoduše schizofrenikem.

    Třeba názor, že HV přidělím do rezervního fondu a automaticky budu předpokládat že na účtu 241 musí k tomu být adekvátní finanční prostředky je nesmysl. Pokud budu mít třeba za 4,3 mil. Kč zásob vytěženého dřeva a za 0,4 mil. Kč zásob, tak logicky významná část zisku (a zisků minulých let) nebude na banovním účtu, ale bude vázána zásobách (a potom můžeme pokračovat otázkou pohledávek, proti tomu zase zohlednění závazků apod.).

    Takže třeba můj názor je, že pokud si definuji, že fondy musí mít finanční krytí, tak nesmím postupovat tak, že do rezervního fondu (respektive jakéhokoliv fondu - týká se i fondu odměn) budu automaticky přidělovat hospodářský výsledek. Do fondu bych měl maximálně přidělit to, co představuje volné vygenerované finanční prostředky (což často bude méně než HV, ale někdy i paradoxně by to mohlo být více než aktuální HV - protože se třeba uvolnila část zásob, které se mi povedlo zobchodovat). Vtip je v tom, že vygenerovsané volné peněžní prostředky jsou odhadovanou veličinnou, která se zároveň v čase může dost "dynamicky" vyvíjet (proto bych k tomu přistupoval i s heslem "raději méně než více"). 

    Takže moje rada třeba je - nedávejte celý zisk na 413, nechte si kus na 432 (je to plně legální - ostatně i Vaše organizace zůstatek na 432 vykazuje). Ta 432 potom může být právě krytím těch položek trvale vázaných v nějakých iných položkách oběžných aktiv, než jsou peníze ...

     

    Převod do "fondu oprav" - respektive správně je to fond investic (účet 416) - to vůbec nic neřeší, naopak to situaci může ještě dle mého názoru zhoršit (u účtu 416 je požadováno prokazování finančního krytí a pokud není, tak je zase požadavek zúčtování do výnosů - a potom se točíme v nesmyslném kruhu).

  • nařízený odvod na energie
    05. 02. 2024

    Dobrý den,
    jako město jsme zřizovatelem příspěvkových organizací, ty v loňském roce ušetřily na energiích dost vysoké částky, tj. chceme jim nařídit odvod. Tuto situaci řešíme poprvé, jinak jim schvalujeme převod hospodářského výsledku (HV) do fondů.

    Nyní řešíme toto:

    1. má přednost schválení HV a jeho rozdělení do fondů a až poté budeme nařizovat odvod za energie nebo nejprve budeme nařizovat odvod za energie a až poté budeme schvalovat HV s rozdělením do fondů?

    2. jak o tom správně bude účtovat příspěvková organizace?


    Prosíme o radu, jak v tomto případě budeme obě strany – zřizovatel i příspěvková organizace postupovat, moc děkujeme}

    Nevím, jak už na toto mám reagovat - již zhruba 2 roky opakujeme a vysvětlujeme na webu, že díky rozkolísání cen energií doporučujeme nastavit režim, že u energií bude příspěvek poskytován s vyúčtováním s tím, že dopady vyúčtování a vypořádání se promítnou vždy ještě do závěrky - jak u příspěvkové organizace tak i u zřizovatele.

    K tomu například následující:

    https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/35

    https://www.pouctuje.cz/videa/152

    Tím, že to takto neřešíte se může u některých příspěvkových organizací mimo jiné zadělávat zásadní problém v dani z příjmů.

    Pokud jste zvláštní pravidla nestanovili, tak nelze nyní ve vztahu k příspěvkům roku 2023 (tedy na začátku února 2024) postupovat jinak, než že poskytnutý příspěvek bude součástí výnosů PO roku 2023, budou mít tedy vysoký výsledek hospodaření a pokud si jej nějak chcete převést na zřizovatele, je jedinná oficiální cesta - tedy převod do rezervního fondu, z něj do fondu investic a nařízení fondu investic.

    Chtěl bych vás ale požádat - změňte svůj přístup - tak jak vysvětluji v těch videích. Pokud to neuděláte, musíte počítat s problémy, které to působí (zejména tam může být to riziko daně z příjmů - zde záleží na typu organizace).

  • Rezervní fond
    25. 01. 2024

    Bývalá zaměstnankyně splácí dluh formou exekuce přes právníka na náš bankovní účet.
    Přijetí částky exekuce (splátky dluhu) účtuji 241/377, 199/643 . 199=377 (výše celkového dluhu). Nevím jak zaúčtovat všechny obdržené splátky do RF na 414.
    Děkuji za odpověď.}

    Díval jsem se na Vaše výkazy a pokud správně chápu - pohledávku máte na 377 a již v minulosti jste k ní vytvořili opravnou položku (účtovali jste MD 556/Dal 199).

    Nyní pokud dostanete nějakou úhradu - účtujete MD 241/Dal 377 a rozpouštíte opravnou položku MD 199/Dal 556.

    Tedy určitě ne na účet 643. A s rezervním fondem na 414 by to nemělo mít nic společného - prostě tímto vytvoříte hospodářský výsledek, který možná převedete do rezervního fondu.

    Ta myšlenka, že to dáváte do rezervního fondu hned by snad mohla být spojená jen s tím, že jste na tvorbu opravné položky v minulosti použili rezervní fond jako zdroj krytí - s argumentem časového překlenutí dočasného nesouladu nákladů a výnosů a nyní to tam jakoby chcete vrátit. To je oblast nejasná (vracení do rezervního fondu v tomto případě), předpisy to nijak neřeší, ČÚS 704 s tím nepočítá, zákon 250/2000 Sb. to také neřeší. Vím, že s tím někdo takto uvažuje - ale já jsem k tomu třeba rezervovaný a protože je to oblast mimo standardní postupy, tak bych to aplikoval jedině po projednání se zřizovatelem )pokud by s tím souhlasil).

  • FKSP - příspěvek na stravování důchodcům
    23. 01. 2024

    Dobrý den,
    chtěla jsem se zeptat, jak to je s příspěvkem na stravování bývalým zaměstnancům (důchodcům) na obědy. Z pohledu FKSP vím, že můžeme, ale zajímá mě pohled z daně z příjmu po uvedení účinnosti konsolidačního balíčku.
    Děkuji}

    To je obrovský problém a já zvýhodněné stravování od 1. 1. 2024 pro bývalé zaměstnance nedoporučuji. Jde o to, že nyní je podmínka pro osvobození od daně odpracování alespoň 3 hodin (tato podmínka do 31. 12. 2023 nebyla). Zároveň zvýhodněné stravování je pro seniora příjmem podle §6 (je to beze sporu v souvislosti s předchozím zaměstnáním). Tedy výsledek by byl, že by se muselo řešit u jednotlivých bývalých pracovníků, jaký měl v jednotlivých měsících nepeněžní příjem a případné zdanění a odvody (někdo by podepsal "prohlášení" ......) - takže se domnívám, že toto je velký problém a související aadministrativa je podle mne spíše neúnosná. 

  • Účetnictví
    19. 01. 2024

    Dobrý den, přeposílám dotaz z naší jedné příspěvkové organizace - mám dotaz ohledně výsledku hospodaření. Z důvodu nákupu dlouhodobého majetku z dotačního programu SZIF ve  výši Kč 58.007,-- jsem nákladově po zaúčtování na účet 022/042 nezatížila výsledek hospodaření. Splnili jsme podmínky dotačního programu, ale nemám tento nákup promítnutý v nákladech. Proto je vyšší o tuto částku. Prosím o radu, jak mám zaúčtovat, abych měla výsledek dle skutečnosti. Moc děkuji}

    Já se omlouvám - asi nemám dost informací. Pokud se pořizoval dlouhodobý movitý majetek nad 40 tis. kč v rámci dotace, tak je správně zaúčtován na účtu 022 (tedy ne do nákladů). no a zároveň by ale dotace měla být investiční - tedy ne ve výnosech, ale na účtu 403.

    Pokud chcete řešit podrobnosti - prosím poslat na e-mail (celé Vaše účtování, co se pořídilo z dotace ...) - zkusíme to narovnat. 

  • Osvobození od daně
    18. 01. 2024

    Dobrý den,
    jsme příspěvková organizace a v důsledku vratky za plyn a elektriku máme vysoký hospodářský výsledek cca 1 milion Kč. Nebudeme platit daň, když jediným naším příjmem jsou dotace od zřizovatele, které jsou osvobozené od placení daní?}

    Pokud máte pouze příjmy z dotací a příspěvků od zřizovatele, tak ty v úzkém základu daně (který máte) nejsou předmětem daně a tudíž byste neměli daň z příjmů platit (pokud nemáte jiné příjmy, které by mohly být předmětem daně).

  • snížení základu daně ř. 251 dle §20 odst.7
    17. 01. 2024

    Dobrý den,
    mám dotaz na maximální částku snížení základu daně na ř. 251-jsme škola, zřizovatel kraj. V roce mám z provozních důvodů vyšší výsledek hospodaření (ř. 250 = 770 319,- Kč, uplatňuji na ř. 251= 300 000,- Kč a uplatňuji na ř 300 slevu na dani 28 080,- Kč, ř. 270= 470 000,- , daň činí ř.340= 61 220,- Kč).
    Můžu použít vyšší částku na snížení daně v ř. 251, tak aby škola neplatila žádnou daň? S tím že prostředky získané úsporou použiji v dalším roce.
    "Položka snižující základ daně u VPP může základ daně snížit až o 30% max. o 1 000 000,- ,použije-li prostředky získané úsporou...."
    Můj dotaz, zda můžu zadat na řádek č. 251 částku 622 215,- Kč?}

    Určitě nemůžete  - je to konstruováno jako 30 % z ř. 250 (s tím, že až do 300 tis. Kč můžete dát celou částku z ř. 250). Takže 300 tis. Kč je pro Vás maximum. Aby na ř. 251 byla vyšší částka, tak byste museli mít na ř. 250 například 1,5 mil. Kč - potom byste na ř. 251 dali 3 % = 450 tis. Kč.

    Tak jak mi to popisujete, tak to vypadá, že daň tam bude jak jste ji vypočetla.

  • Vrácená srážka exekuce
    16. 01. 2024

    Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem jak účtovat vratku exekuce. Zaměstnanci byla sražena exekuce z platu a zaslána exekutorovi.
    Následně sražená exekuce vrácena na účet organizace z důvodu zahájení insolvenčního řízení zaměstnace, kdy dosud nebylo rozhodnuto o úpadku. Je tedy zapotřebí vyčkat na výsledek tohoto řízení. Organizace má tyto prostředky deponovat. Jedná se o plat - účelové prostředky ÚZ 33353.
    Exekuce účtována 331/378, platba 378/241.
    Stačí vratku ponechat jako závazek na účtu prostředků ÚZ?
    Děkuji za odpověď}

    Já se domnívám, že ano - že postupujete správně. Peníze budete zatím vykazovat jako závazek na 378.

  • Ztrátová doplňková činnost příspěvkové organizace
    04. 01. 2024

    Dobrý den pane inženýre, dovolujeme si Vám zaslat dotaz, se kterým se na nás jako zřizovatele (jsme město) obrátila naše příspěvková organizace. Jedná se o kulturní středisko. V rámci své doplňkové činnosti pronajímá část budovy, která jí byla svěřena, kde je restaurace nájemci plátci DPH. Za to jí účtuje nájemné. Nájemce jí dluží na nájemném nemalou částku. Nájemce nemá na zaplacení. Aby srovnala dluh na nájemném, tak jí nájemce nabídnul, aby od něho odkoupila zařízení restaurace, jedná se o drobný majetek- tj. stoly, židle a podobně, který je oceněn dle znaleckého posudku a je to jeho majetek, který si tam umístil. Na základě toho by byla uzavřena dohoda o započtení pohledávek a závazků a dluh by byl uhrazen. Tady problém není. PO zaúčtuje 028 MD, 343 MD/321 D a zároveň by měla zaúčtovat do nákladů přes 551/088. Problém nastává v tom, že v plánu nákladů a výnosů s nákladem napočítala, vypadnou jí další výnosy z nájemného na dalším objektu, tudíž se tím dostane v doplňkové činnosti do ztráty a nevypadá to, že by do konce roku 2024 byla na nule nebo v zisku. Myslela si, že použije rezervní fond a na tyto výdaje na drobný majetek jako k dalšímu rozvoji PO, ale dle posledních zpráv MF toto nelze a použití na další rozvoj by se mělo týkat jen hlavní činnosti. Když k započtení pohledávek nedojde zůstane jí velká pohledávka, která pravděpodobně nebude uhrazena. V tomto kulturním středisku jsou plánovány na rok různé akce a pokud tedy k úhradě dluhu nedojde a nájemce si odveze tento drobný majetek, tak se restaurace nedá použít, jen, že by si např. židle, stoly atd, musela nakoupit. Jako zřizovatel musíme kontrolovat hospodaření svých příspěvkových organizací, a organizace by i v doplňkové činnosti neměla být ztrátová. Měla by hospodařit efektivně a hospodárně. Může povolit město organizaci, že bude v roce 2024 ve ztrátě ? Předpokládá se, že v hlavní činnosti by měla být zisková, ale může se stát, že může i nastat situace, že bude ve ztrátě, pak by ji v roce 2025 musela uhradit z rezervního fondu. Nenapadá nás další varianta, z čeho by mohla drobný majetek nakoupit, z hlavní činnosti by to být nemělo a nějaký příspěvek na doplňkovou činnost zřizovatel dávat nemůže. Plán nákladů a výnosů na rok 2024 byl již zveřejněn, museli by udělat změnu. Moc děkujeme za odpověď.}

    Když bych byl na místě zřizovatele, akceptoval bych v takových případech ztrátu v doplňkové činnosti (zeména pokud by v kumulaci za x let zpátky i s touto ztrátou byla doplňková činnost zisková). Je zdůvodnitelná mimořádnou situací, pořídit takový majetek je efektivní krok k řešení situace a pořízený majetek by měl sloužit, aby do budoucna mohl být dosažen lepší hospodářský výsledek. 

    Přijde mi zbytečné obcházet to tím, že řeknu, že z toho udělám účelově soubor dlouhodobého majetku, zaúčtuji to na účet 022 (protože cena bude asi větší než 40 tis. Kč) a budu to postupně odepisovat a díky tomu asi ztráta nebude. To by situaci asi na oko vyřešilo, nicméně přijde mi to jako řešení, které použiji jen účelově k tomu, aby tam ta ztráta nebyla (ale jako možnost ji tady pro Vás také popisuji).

    Vím, že se v praxi setkávám s tím, že někdo říká, že doplňková činnost nesmí být nikdy ztrátová. Ale prostě taková je realita, že někdy prostě ztrátová je. podnikatel také někdy skončí ve ztrátě a má to naprosto objektivní důvody a nemusí to zároveň znamenat, že má své podnikání okamžitě rušit.

    Takže můj postoj by byl - zařízení odkoupit (pokud jsou ty věci samozřejmě k "něčemu rozumnému"), vykázat náklad doplňkové činnosti (bude to 558 ne 551) a jít v DČ do ztráty. Když bych předkládal výsledky hospodaření a účetní závěrku ke schválení - situaci bych být PO popsal s tím, že se jednalo o krok k vyřešení situace a ostatní postupy by vedly jen k nehospodárnosti (následnému odpisu pohledávky).  No a pokud by byla celková ztráta za rok 2024, tak bych ji klidně z rezervního fondu pokryl (PO může ve ztrátě být)

    Vím, že moje odpověď se asi řadě subjektů nebude líbit, nicméně můj postoj by byl takový, jako jsem popsal výše., neboť podle mne přesně popisuje to, co se stalo (což má účtnictví dělat) a zároveň se organizace snaží efektivně řešit situaci tak,aby škody byly co nejmenší.

  • Školní jídelna majetek
    04. 01. 2024

    Dobrý den, jsme ZŠ a MŠ a máme pod sebou i školní jídelnu. Chtěli bychom se zeptat, jak je to s majetkem v ŠJ. Jestli správně vše v účetnictví evidovat - každou vidličku, vařečku, tác, misku apod., nebo se tyto věci mohou dávat rovnou do spotřeby? Nebo je třeba stačí vést jen na evidenčních skladních kartách mimo evidenci v účetnictví?

    Ještě mám prosím dotaz, činnost v ŠJ je naše doplňková (výdělečná činnost), naše hlavní činnost jako ZŠ a MŠ bude letos možná ztrátová? Jak prosím tuto ztrátu nejlépe vyřešit? Ve výsledovce nejspíš bude hospodářský výsledek za obě činnosti (hlavní i vedlejší) kladný. Když to takto bude, musí se nějak pak rovnat ztráta v hlavní činnosti na 0? Je možné nějak převést zisk z doplňkové činnosti na vyrovnání té hlavní, aby u hlavní nebyla ztráta?

    Předem moc děkuji za odpověď.}

    K první záležitosti:

    - není povinností v účetnictví  evidovat každou vidličku, tác apod. - vyhláška č. 410/2009 Sb. jasně říká, že u movitých věcí s životnotí přesahující 1 rok jste povinni evidovat ty, jejich pořizovací hodnota je vyšší než 3 tis. Kč (účet 028). Organizace si může tuto hranici snížit (pro sledování majetku na účtu 028). Co není zaúčtováno do majetku a používá se, účtuje s rovnou do spotřeby (účet 501).

    - další striktní požadavky ze strany účetních předpisů neexistují - tedy je plně v kompetenci příspěvkové organizace (při respektování nějakých pravidel definovaných zřizovatelem), jak se postaví k evidenci majetku v nižší hodnotě. Tady již nejde ani tak o splnění povinností ve vztahu k účetnictví, ale o snahu zabezpečit ochranu majetku a řádné nakládání s ním. Některé organizace si například nastavují hranice, od kterých účtují na účet 902. Jiné to řeší tak, že mají nejrůznější operativní evidence (mimo  účetnictví) - tedy třeba nějaké položky na "kartách zaměstnanců", "nějaké celkové seznamy takového majetku v excellu" nebo "místní seznamy" apod. - toto je již ale o nastavení každé konkrétní účetní jednotky. Takovéto postupy se mi jeví jako rozumné, nicméně je potřeba si zde nastavit přijatelné mantinely. A tady rovnou říkám, že systém, kdy do takových operativních evidencí navádím položky typu talíř, vidlička apod. považuji za neúměrně pracný (a ani si neuvědomuji, že bych se s tím v praxi někdy setkal).

    K druhé záležitosti:

    To co uvádíte je v pořádku a je to naprosto normální. Nic nemusíte řešit - prostě doplňková činnost bude plus, hlavní bude minus  - takto uzavřete účetnictví a je to naprosto v pořádku. Nikam nic nepřevádíte, celkový výsledek bude slabé plus. Je to úplně normální situace plně v souladu s předpisy - najdete to ve výkazech řady příspěvkových organizací.

← Novější dotazy

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Návrh a tvorba webu