Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

19/10 2018 Dary

Dobrý den, jeden rodič chce MŠ poskytnout dar ve výši 10.000,- Kč a moc se o tom nechce nikde šířit. Je mu jedno, jestli to bude dar finanční nebo věcný, a jak se použije. A já bych se chtěla zeptat, co je pro nás vhodnější a jednodušší. Musí nějaký dar schvalovat zřizovatel? Jaký a případně, jestli stačí schválení starostou, když nemáme radu, nebo musí zastupitelstvo? Řeší se pak dar nějak v daňovém přiznání? Zatím jsme ho nikdy nepodávali. A ještě bych potřebovala poradit se zaúčtováním. Na e-mail posílám vzor darovací smlouvy, který nám poskytla jiná MŠ, že takto přijímá dary. Tak jestli ho případně můžeme použít? Děkuji za pomoc.

To schvalování darů zřizovatelem je trochu problémovým tématem. Totiž zákon 250/2000 Sb. počítá s tím, že k příjetí daru je nezbytný souhlas zřizovatele, pokud je dar nabýván do vlastnictví příspěvkové organizace (§27 odst. 7). Na to navazuje ještě §37b, v kterém je stanoveno pravidlo, že pokud by se jednalo o peněžní dar účelově neurčený (tento pojem není v legislativě nikde blíže vysvětlen - co to znamená "účelově určený a neurčený"), tak by bylo možné mít souhlas pro více případů, v opačném případě (tedy účelově určené peněžní dary + věcné dary) je nezbytný souhlas zřizovatele pro každý jendotlivý případ.

Tak a teď nastává to zajímavé - toto je v zákoně napsáno pro případ nabytí do vlastnictví PO. Nicméně pokud by byl dar nabýván do vlastnictví zřizovatele, tak zákon 250/2000 Sb. žádný souhlas nepožaduje (on ten souhlas je paradoxní sám od sebe, nicméně rozdílný pohled na dary do vlastnictví zřizovatele a do vlastnictví  PO je další paradoxní kuriozitou). Nicméně i MFČR ve Zprávách MFČR (je to na stránkách) uvedlo, že pokud bude dar přijat do vlastnictví zřizovatele, tak předchozí souhlas není nutný - ovšem z darovací smlouvy musí jasně vyplývat, že se jedná o dar do právního vlastnictví zřizovatele. S tímto pracuje očividně právě ta jiná MŠ, jejíž darovací smlouvu jste mi poslala - proto nedělá ty souhlasy.

Já jsem si od Vás vyžádal zřizovací listinu kvůli tomu, abych se podíval, zda to tam nemáte nějak speciálně ošetřeno - nicméně v zásadě tam v tomto ohledu nic přímo uvedeno není. 

Já být Vámi, tak na tu nuanci, kterou jsem uváděl výše, asi moc nespoléhám - souhlas zřizovatele bych chtěl. Přitom tento souhlas ve vašem případě dá starosta (ten plní funkci zřizovatele). Potom bych mohl mít klidně režim, že ten dar přijímám do svého vlastnictví, jak to předpokládá ZL (tedy v darovací smlouvě by nebyla ta věta, že je to do vlastnictví zřizovatele).

Pokud se týká formy - lepší variantou jsou pro vás asi peníze - ty přijmete do rezervního fondu (nebo se můžete dohodnout, že to bude i na posílení fondu investic - potom by to bylo do 416) - zaúčtujete MD 241/Dal 414 a do výnosů to zapojíte, až to budete potřebovat (letos, v příštím roce ....). Tedy budete mít větší volnost z hlediska účetnictví - pokud by vám rodič koupil rovnou věc (třeba nějaký DDHM), tak byste účtovali MD 558/Dal 321 a MD 028/Dal 088 - tedy okakmžitě by byl jasný výnos a náklad (samozřejmě pokud danou věc ale konkrétně potřebujete, tak je to jedno).

Z pohledu daně z příjmů - nyní jsme v režimu, že se můžete rozhodnout pro osvobození od daně - tedy pokud by to byla třeba ta věc jako DDHM, že výnos z daru bude osvobozen od daně a náklad bude nedaňový nebo to můžete nechat jako dańový výnos a náklad je potenciálně daňově účinný - obě dvě varianty vám vyjdou naprosto shodně - liší se potenciálně  jen technika vyplnění přiznání. 

18/10 2018 Čerpání fondu reprodukce majetku

Lze čerpat fond reprodukce na opravy a udržování. Co je možno čerpat v rámci udržování? Lze takto čerpat na servis majetku, revize apod? Co vše lze z fondu uhradit. Chceme vylepšit HV , na fondu máme dostatek prostředků.

Jak popisuji nejrůzněji - nemám tyto operace rád, protože zkreslují hospodaření, nicméně je pravda, že skutečně podle zákona (u vás 218/2000 Sb. - neboť pokud se nemýlím, jste státní PO - §58 odst. 2 písm. b) můžete zapojovat fond investic na krytí nákladů na opravy a udržování majetku (dokonce i krátkodobého) a dokonce i na pořizování krátkodobého majetku (to je širší proti ÚSC).

citace z předpisu:

b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,

Pojmy oprava a udržování majetku nejsou nikde v zákoně specifikovány - proto se vždy dostáváte na tenký led ...

Pokud vím, tak nějaká definice údržby se objevuje v nařízení  k opravám a běžné údržbě bytu (č. 308/2015 Sb.)

Běžná údržba bytu

Běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.

Takže třeba tady nějaké "kontroly funkčnosti jsou" - ale opakuji - toto je definice pro občanský zákoník - jen si právně pomáhám. Proto já osobně raději nedoporučuji přímo na revize (tedy jen prosté posouzení stavu) fond čerpat bez toho, že bych se na tom dopředu nedomluvil se zřizovatelem - jeví se mi to jako hraniční a riziko napadení za neoprávněné čerpání fondu investic tady je... Tedy byl bych rád, pokud skončíme skutečně u oprav, případně malování čištění potrubí... (pokud se bavíme o těch opravách a udržování). Na dalším bych se dohadoval se zřizovatelem.

16/10 2018 oprava účtování

Prosím Vás o vyjádření na zaúčtování tohoto účetního případu: Přisp.org. v roce 2016 zaúčtovala na účet 518 částku, která se týkala projektu v rámci dotace od ministerstva. Nyní v roce 2018 projektový manažer rozhodl, že se týkalo pořízení investice, tedy, že mělo být zaúčtováno na majetkovém účtu 042. Paní účetní provedla opravu a to: 042/518. Dle mého názoru se nákladový účet týká minulých let a proto by se mělo v tomto roce odúčtovat z nedaňového nákladu, tedy z účtu 549. Děkuji za konzultaci a odpověď.

Já v tomto případě musím souhlasit s paní účetní, skutečně je domluven režim, že nevýznamné chyby (tedy ty, které neopravujeme přes 408) opravujeme na druhových účtech nákladů nebo výnosů (tedy kam mělo být původně správně zaúčtováno, pokud nebylo - tedy bylo to třeba na 042 a zjistíme, že to mělo být na 518 již v minulém roce nebo naopak - původně jsme to chybně zaúčtovali na 518 a zjistíme, že to mělo být na 042). Poznamenávám, že i kvůli tomu je definováno, že každý výnosový a nákladový účet může nabývat jak kladných, tak i záporných hodnot - mimo jiné právě kvůli těmto opravám.

ČÚS 709 to popisuje trochu nesrozumitelně:

3.5.7. V případě opravy skutečnosti, k jejímuž zaúčtování nebo nezaúčtování došlo v některém z předcházejících účetních období, jejíž správné zaúčtování v příslušném účetním období by ovlivnilo výši výsledku hospodaření účetní jednotky za toto účetní období a kdy částka této opravy není významná, účtuje účetní jednotka stejným způsobem, jakým by účtovala o původním účetním případu, a to v částkách s kladným znaménkem; obdobným způsobem účtuje účetní jednotka také o opravách skutečnosti, jejíž správné zaúčtování v příslušném účetním období by neovlivnilo výši výsledku hospodaření účetní jednotky za toto účetní období. 

Rozhodně nedefinuje, že by se to mělo odúčtovávat třeba do ostatních provozních nákladů ...

Samozřejmě z hlediska daně z příjmů je na toto nutno pamatovat (třeba pokud ve 2016 by toto byl efektivně daňový náklad - tedy pokud by nebyl, byl by zvýšen základ daně na ř. 200, tak je to samozřejmě správně na dodatečné přiznání k dani z příjmů za rok 2017...). S tím ale nemá celkem nic společného, na jaký druhový nákladový účet bude oprava ve 2018 naúčtována. 

16/10 2018 Porušení rozpočtové kázně u PO

Lze u příspěvkové organizace zřízené obcí považovat uskutečněné plnění ze smlouvy, která nebyla řádně uveřejněna v Registru smluv (tedy ani do třech měsíců, kdy byla uzavřena) za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 28 odst. 10 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů? V souladu s § 7 odst. 1 zákona o registru smluv je takováto smlouva zrušena od počátku. Bude se jednat o porušení rozpočtové kázně, pokud mezi smluvními stranami dojde na základě neuveřejnění smlouvy a plnění ze smlouvy k uzavření smlouvy o vypořádání závazků (dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení)?"

Jsem přesvědčen, že to nemůže být považováno za porušení rozpočtové kázně - třeba to písmeno a) by bylo využití příspěvku zřizovatele na jiný účel než bylo výslovně určeno - k tomu ale nedošlo - oni to použili asi na to, na co měli, jen nesplnili povinnost týkající se uveřejnění....

Tedy určitě v rámci kontrolních činností apod. popisujte, že došlo k porušení zákona o registru smluv, vyvozujte z toho třeba dopady na vedení organizace ..., ale nenapadejte je za porušení rozpočtové kázně - k tomu podle §28 odst. 10 zákona 250/2000 Sb. nedošlo. 

16/10 2018 Masáže

Dobrý den, vracíme se ještě k masážím. Jsme PO, která poskytuje zaměstnancům masáže, které provádí masérka jako OSVČ, nejedná se tedy o masáže poskytnuté zdrav.zařízením. Jednou měsíčně je na základě seznamu zaměstnanců a pokladního výdajového dokladu vyúčtován počet masáží x příspěvek z FKSP, účtováno 412/261. Jak máme tedy provádět zdanění tohoto nepeněžního plnění zaměstnancům, zda měsíčně (výše měsíčního příspěvku na jednoho je obvykle 300 Kč, nebo ročně při ročním zúčtování daní? Děkuji za odpověď.

Správně byste měli toto připočítávat jako zvýšení základu daně každý měsíc - podle toho, zda masáž využili.Pro variantu dělat to až v rámci ročního zúčtování nemáme v zákoně žádnou dispozici.

15/10 2018 Sběr

1/ Dobrý den, jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec. Mám na Vás dotaz ohledně sběru: Naše škola pořádá sběry papíru a léčivých bylin – se souhlasem zřizovatele. Výdělky jsou účtované pod hlavní činností na zvláštní účet č. 378 0100 – nazýváme tzv. školní peníze. (Tento účet jsme zavedli po dohodě s různými školiteli účetnictví pro PO a zřizovatelem.) Jsou z toho čerpány prostředky pouze pro děti navštěvující školu – např. platba filmového představení pro celou školu před prázdninami, platba odměn pro děti např. ve školní olympiádě (poháry, medaile, čokolády, fixy, …), doprava dětí na sportovní akce, doprava dětí na recitační soutěže, doprava dětí do ZOO na Den dětí a jiné. Chtěla jsem si ještě s Vámi potvrdit, že to takto děláme správně. Předem děkuji za odpověď.

To, co uvádíte, je z mého pohledu problém. Vy se k těm penězům totiž chováte jako k penězům "cizím" - proto přijímáte peníze proti závazku. Nicméně v tomto případě se bojím, že to nemáte jak odůvodnit - prostě škola pořádá sběr a následně svým jménem a na svůj účet prodává papír (případně léčivé byliny). Nemůžeme moc říkat, že by to prodávali jménem dětí (není určitelné, ke komu byste ten závazek vlastně měli - jménem koho jste to prodali - nemůže říci, že anonymně jménem a na účet nějaké skupiny žáků apod,). Tím dojdeme k tomu, že já neumím zdůvodnit, proč to není výnos školy (byť by byl účelově určen na určité aktivity) - vím, že tím nepotěším nejen Vás, ale asi i mnohé další (protože to není ojedinělý případ) - ale podle mne nezbude nic jiného než výnos organizace (609 nebo 649) a potom zase účtovat náklady, jak se to bude utrácet (tedy nákup odměn, doprav apod.).

Tady samozřejmě někdy vznikají problémy, že se z těch "sběrů" hradí výdaje, které by správně PO neměly vůbec dělat.. - třeba pokud se z toho poskytují dary (kvůli tomu se toto dost často realizuje přes různá SRPŠ, což je samozřejmě takové obcházení zákona ...). 

15/10 2018 Nákup konvektomatu

Dobrý den, prosím, jak správně zaúčtovat: 1. koupě konvektomatu za cenu 205 000,- Kč z fondu reprodukce majetku. Zřizovatel schválil převod z fondu reprodukce majetku do rezervního fondu. 2. Ke konci r. 2017 byla nevyčerpaná dotace z EÚ převedena do rezervního fondu. V letošním roce čerpáme na mzdy a nákup DDHM. Děkuji

K prvnímu případu:

Vycházím z toho, že jste neplátci DPH - postup by byl následující:

MD 413(4)/Dal 416 - posílení fondu investic - podle rozhodnutí zřizovatele

MD 042/Dal 321 ve výši 205 tis. Kč a dále při platbě MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401 ve výši 205 tis. Kč.

K druhému případu - tady jen nemám informace, jak jste účtovali na konci roku 2017 (je tady více variant účtování - je to rozebráno v dokumentech na stránce). Nicméně v zásadě by měl být výsledek takový, že z rezervního fondu to půjde do výnosů - MD 414/Dal 672 (ale opakuji - tam záleží na tom, jak jste účtovala na konci roku - případně mi napište na e-mail a doladíme to ...).

 

15/10 2018 Součást pořizovací ceny DHM

Dobrý den, jsme PO zřízená obcí a koupili jsme z investičního fondu nové barevné multifunkční zařízení (kopírka, tiskárna, skener) v hodnotě 72.500,- Kč. Zároveň nám dodavatel zaslal další fakturu, kde je poplatek za odpad, autorské poplatky, barevné tonery po 1 ks a instalaci v celkové hodnotě 13.000,- Kč. Chtěla bych se zeptat, zda všechno můžu dát do pořizovací ceny DHM - hlavně ty tonery - a z celkové ceny pak spočítat odpisy. Někdo mi totiž argumentoval §55 odst.2, písmeno g) Vyhlášky 410/2009 Sb., kde je uvedeno, že do pořizovací ceny nepatří náklady na vybavení DH zásobami. Já však vycházím ze skutečnosti, že bez tonerů by zařízení nebylo schopno provozu. A ještě - musí zřizovatel schválit nákup a změnu výše odpisů na letošní rok, v rozpočtu jsme s tím nepočítali, potřeba nákupu nastala až v průběhu roku. Děkuji.

Já bych také postupoval tak, že bych tonery do ceny nedával. Řešili jsme to třeba v knize "Dlouhodobý majetek" a po diskusi s Ivou Schneiderovou jsme k tomu zaujali následující postoj:

--------------------------------------------------------

·       Náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami podle písm. g). Domníváme se, že se musí jednat pouze o případy, kdy účetní jednotka má informaci o ocenění zásob tvořících vybavení pořizované věci.

Příklad:

Příspěvková organizace pořizuje novou laserovou tiskárnu za 5 tis. Kč. Součástí tiskárny je také dodávka prvního toneru instalovaného přímo v tiskárně (zpravidla se jedná o toner na vytištění omezeného počtu stránek). Na dokladu není vyčísleno, kolik příslušný toner stojí. Celková hodnota tiskárny ve výši 5 tis. Kč by měla být zachycena jako drobný dlouhodobý majetek.

Pokud by k tiskárně byl ještě objednán další dodatečný toner a balík kancelářského papíru a tyto položky by byly na dokladu vyčísleny (k čemuž by pravděpodobně mělo dojít), nebude tento toner a kancelářský papír vstupovat do pořizovací ceny majetku.

Uvědomujeme si, že kritérium uvedené výše je dosti formální, nejsme schopni ale poskytnout jinou rozumnou alternativu.

-------------------------------------------------------------------

Z našeho pohledu bychom v tomto měli předpis respektovat. 

Pokud se týká otázky schvalování nákupu - někde mají ve ZL vymezeno, že je nezbytný souhlas zřizovatele (buď s nákupem majetku nebo čerpáním fondu investic) - ale obecný požadavek zákona 250/2000 Sb. to není - tedy pokud to není nikde výslovně stanoveno (ve ZL nebo nějaké pro vás závazné směrnici), že nákup je jen se souhlasem zřizovatele, potom nemusíte mít souhlas zřizovatele .

Pokud se týká odepisování - tam to souvisí s tím, jak máte koncipován odpisový plán, který má schvalovat zřizovatel - pokud "normálně" - tedy jako obecně využitelná pravidla pro odepisování, potom již nepotřebujete nějaké další schvalování odpisového plánu, protože již v souladu se schváleným budete odpisovat. Někdo má ale odpisový plán schvalován třeba výslovně pro každou jednotlivou konkrétní věc (což považuji za nešťastné, nicméně legální) - pokud byste to měli takto, je nezbytné nechat si schválit nový odpisový plán.

Pokud se týká odchýlení se od rozpočtu - tady zase platí to individuální nastavení - zákon neřeší situace, kdy je skutečnost jiná než rozpočet, nepožaduje ani úpravy rozpočtu. Někdo ale má nastaveno, že při odchýlení se od rozpočtu (případně při odchýlení se o určité % ...) je nezbytné, aby se změnou rozpočtu souhlasil zřizovatel. Takže zase je toto na individuálním nastavení u vašeho města ve vztahu k vaší PO.

12/10 2018 Knihy pro zaměstnance

Dobrý den, jsme PO zřízená krajem a dostali jsme nabídku na pořízení knihy vytvořené konkrétně pro naší školu. Měla by se skládat z fotek školy a města a okolí. Vedení školy by chtělo tuto publikaci pořídit pro každého zaměstnance a hradit to z FKSP. Je to možné? V daňovém zákoně je o tom zmínka, ale ve vyhlášce FKSP zatím ne.

Odpověděli jste si sami. To, na co se FKSP může používat, musíme vykládat restriktivně - tedy §14 vyhlášky k FKSP toto neumožňuje a z toho vyplývá, že to z FKSP nepůjde (to, že to umožňuje zákon o dani z příjmů není důvodem pro hrazení z FKSP).

12/10 2018 Přeúčtování el.energie

Jsme ZŠ zřízená ÚSC probíhala u nás celková rekonstrukce odborných učeben a školní jídelny. Stavební firma měla určitý odběr el.energie. Jde přeúčtovat ( můžeme jako ZŠ ) odběr el. energie v době rekonstrukce na stavební firmu a jak by byla formulována námi vystavená faktura na stavební firmu a následné zaúčtování.

Já bych to celkem bez rozpaků přeúčtoval. Normálně bych vystavil fakturu - napsal bych tam, že je to za spotřebu elektrické energie odebrané při realizaci akce ....................................................  Předpokládám, že máte dohodnutou částku - buď na faktuře nebo v příloze byste uvedli, jak jste k ní došli - aby bylo vidět, že jen přeúčtováváte náklady. 

Zaúčtování by bylo klasicky MD 311/Dal 502 (tedy snížení nákladů na energii) a následně inkaso. Problém v tomto skutečně nevidím žádný.

11/10 2018 Masáže

Organizace poskytuje zaměstnancům poukázky SODEXO na nepeněžní plnění z FKSP, které mohou být použity i na úhradu za masáže. Vzhledem k tomu, že při poskytování příspěvku z FKSP se musí jednat jen o masáže poskytované zdravotnickým zařízením, hledáme způsob, jak tuto povinnost splnit. Je podle Vašeho názoru dostačující, pokud při předání poukázek zaměstnanec potvrdí, že tyto poukázky použije pouze na účely vymezené vyhláškou č. 114/2002 Sb., o FKSP, v platném znění, a na masáže, poskytované jen zdravotnickým zařízením? Dále má organizace v interní směrnici – Zásadách čerpání FKSP upraveno, že poukázky SODEXO mohou být použity v případě masáží pouze na masáže poskytované zdravotnickým zařízením. Děkuji.

Já bych to prvotně doplnil - z FKSP mohu přispívat i na masáže, které nejsou poskytovány zdravotnickými zařízeními. Ten problém je až v tom, že pokud přispěji na masáž poskytnutou jiným subjektem než zdravotnickým zařízením, tak se jedná o nepeněžní příjem zaměstnance - tedy musím provést dodanění.

Teď k tomu prokazování - abych nemusel dodaňovat - myslím si, že v tomto skutečně tápeme. Možná bych si dovolil vypůjčit odpověď pana inženýra Děrgela z následujícího odkazu (sice řeší otázku dovolených, kde je v dani z příjmů limit 20 tis. Kč pro osvobození u zaměstnance, ale je to analogie i k těm masážím).

https://www.zivnostnik.cz/33/poukazky-flexi-pass-a-jejich-danove-aspekty-uniqueidgOkE4NvrWuOxZ4GxLdrsIookzP66cVioDDulZX7UDBY/

Po přečtení sama uvidíte, jaká v tomto panuje nejistota. Takže za mne - směrnice určitě jako první podmínka a já bych asi ještě zkusil si od zaměstnanců nechat  čestně prohlásit , že to využili na aktivity a za podmínek splňujících osvobození od daně (fakticky jak to píšete) - obecná povinnost to rozhodně není, nicméně pozici pro případnou kontrolu by to mohlo zlepšit. Upřímně - pokud by toto finanční správa neakceptovala, tak můžeme ten systém poukázek úplně zrušit - nicméně zde bylo na koordinančním výboru akceptováno, že se jedná o nepeněžní plnění ...

11/10 2018 DAŇOVÉ ODPISY MAJETKU PŘI SNÍŽENÍ O DOTACI

Příspěvková organizace, jedná se o zdravotnické zařízení jehož zřizovatelem je kraj. Tato příspěvková organizace chce začít daňově odepisovat hmotné movité věci, které má ve vlastnictví a pořídila je koupí. Problém spočívá v tom, že na některé hmotné movité věci dostala též investiční dotaci, která však snižuje vstupní cenu ze které lze daňově odepisovat. Pořizovací cena je tak vyšší než 40 000 Kč, ale po snížení o dotaci je vstupní cena nižší než 40 000 Kč. Hmotné movité věci jsou vedeny na účtu 022 jako dlouhodobý hmotný majetek. Lze takové hmotné movité věci daňově odepisovat, anebo je správné je uplatnit jako jednorázový daňový výdaj v roce pořízení v daňovém přiznání ? Příklad: Pořizovací cena 500 000 Kč, dotace 475 000 Kč, vstupní cena vychází 25 000 Kč.

Vážený pane inženýre, asi sám dobře víte, že v tomto budeme tápat a že je to téma na koordinanční výbor s GFŘ. Já k tomu snad jen zkusím popsat, jak k takové záležitosti přistupuji já (metoda selský rozum).

- majetek, který popisujete, není dlouhodobým majetkem pro daň z příjmů a panuje obecný režim, že účetní odpisy se rovnají daňovým

- to nedělá problém u podnikatelů, u nichž se vstupní účetní cena snižuje o dotaci, nicméně nezisky mají v tomto problém, protože oni tu dotaci dají do vlastních zdrojů a následně rozpouští do výnosů

- takže já dělám analogii "s podnikatelem" - za odpis pro daň z příjmů považuji rozdíl účetní odpis minus rozpuštění dotace do výnosů - ten zbytek odpisu je pro mne pouze účetní odpis a zúčtovanou 403 vyloučím ze zdanění.

- potom je ještě varianta, že tu 403 u toho majetku buď nemají vůbec nebo jinou než byla skutečná výše (třeba díky rozdílům následného vypořádání ...) - tady je to již o ručním přepočtu.

Takže nedělám to jako jednorázový náklad při pořízení. Ale opakuji - podle mne je to na koordinanční výbor. 

9/10 2018 Čerpání rezervního fondu - jak správně požádat?

Naše PO potřebuje čerpat RF. Musí být v žádosti o povolení čerpání zřizovateli napsána konkrétní výše čerpání nebo můžeme čerpat v rámci potřeby na nejnutnější výdaje a na konci roku to nějak dopadne :-) ? S čerpáním RF v letošním roce bylo počítáno, zřizovatel je srozuměn, našetřeno máme dost. Jde jen o to, jak správně formulovat žádost, abychom např. nemuseli žádat opakovaně.

Zákon č. 250/2000 Sb. neobsahuje jakékoliv požadavky na to, že čerpání rezervního fondu má schvalovat zřizovatel. Takže otázka souhlasu (jaká bude forma, jak má být specifikováno) je pouze jen o případných pravidlech definovaných zřizovatelem - takže jak se domluvíte, tak to bude, zákon o rozpočtových pravidlech k tomuto nemá žádný požadavek.

9/10 2018 Ušití potahů na křesla

Dobrý den, nakoupily jsme látku a nechali ušít 100 ks potahů na křesla. Látka je 60 m za 17.000,- a ušití od jiného dodavatele za 7.000,- MÁM ÚČTOVAT JAKO EVIDENČNÍ MAJETEK NA 501 ... 100 KS X 240,-? Děkuji

Ano -  šlo by dát na 501 s tím, že je to způsob pořízení potahů (já bych spíše v tomto případě účtoval vlastní látku 501 a to ušití asi na 518). Více s tím rozhodně nemusíte dělat. Jestli si to podchytíte ještě v nějaké operativní evidenci - to je na Vás (ale přijde mi to s ohledem na dost nízké částky zbytečné ...).

8/10 2018 prodej majetku

Dobrý den, pane inženýre, prosím o posouzení správnosti účtování prodeje automobilu. Pořizovací cena 130.000 Kč, odpis 93.912 Kč, prodejní cena 49.999 Kč, zůstatková cena 36.088 Kč. Organizace zaúčtovala 407/022 oceňovací rozdíl 80.001 Kč, 082/407 odpis 93.912 Kč, 036/022 prodejní cena 49.999 Kč, 553/036 prodaný majetek 49.999 Kč, 407/664 výnosy z přecenění reálnou hodnotou 13.911 Kč, 401/416 ve výši 36.088 Kč, 548/416 ve výši 13.911 Kč a 311/646 ve výši 49.999 Kč. Děkuji

Ano - myslím si, že je to v pořádku - když se zapojuje ta varianta s přeceněním na reálnou hodnotu..