Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

29/6 2018 Licence

Dobrý den, prosím o radu, na jakou položku zaúčtovat prodej licence k užití dat výřezu mapy v hodnotě Kč 423,50. Tato licence je na dobu určitou (2 roky). Položka 5042 - účet 518? Děkuji za odpověď

Účet 518 souhlas. Pokud si to třídíte zároveň podle položek rozpočtové skladby, tak si myslím, že by to spíše měla být 5041 (ta 5042 je vázáná na počítačové programy nebo databáze, což tady asi nebude - nicméně jistý si úplně nejsem).

29/6 2018 Smlouva o reklamě

Dobrý den, jsme školská PO zřízená ÚSC a s jednou firmou jsme uzavřeli smlouvu o reklamě, ve které je dojednáno 1) umístění loga firmy na sportovních dresech a 2) uvedení loga na webu a dalších sociálních médiích. Tuto povinnost jsme povinni plnit od 5/2018 do 5/2019. Máme tento příjem (25 tisíc) časově rozlišit? A jak to rozpočítat, když náklady na dresy s logem firmy budou v letošním roce v plné výši, můžeme snad rozlišit jen umístění loga na webu? Děkuji za odpověď a přeju hezké prázdniny.

Aby se to časově nerozlišovalo, to by muselo být pod vámi stanovenou hranici pro časové rozlišení - což se obávám, že nebude. Rozumím tomu, že nyní máte náklad na dresy... - když by tyto dresy byly jen za účelem reklamy, tak by se dalo asi uvažovat o tom, že by se od výnosu odečetly náklady na vyhotovení toho nosiče reklamy a časově by se třeba rozlišil jen zbytek. Nicméně on může být pohled také takový, že nyní se koupí dresy, které se budou standardně používat (klidně několik let a koupily by se bez ohledu na danou reklamu) a jen bylo navíc dohodnuto, že na nich bude umístěna reklama - v takovém případě dává logiku i to časové rozlišení celé částky na 12 měsíců podle průběhu času.

Takže je to podle mne o pohledu - je ten dres zejména jen nosič reklamy nebo případně by byl pořizován i bez reklamy? Podle toho bych se asi rozhodl pro jednu ze dvou výše uvedených variant.

29/6 2018 Přeúčtování nákladů na školní stravování jiné škole

Dobrý den, naše škola resp. naše školní jídelna zajišťuje stravování i pro žáky cizích škol. Osobní náklady jsou vyřešeny výkazem výkonů, tedy rozpočtem přímých výdajů. Provozní výdaje na uvaření příslušných jídel řešíme dohodou se zřizovatelem o navýšení provozního rozpočtu na pokrytí provozních nákladů spojených s uvařením jídel pro školy od stejného zřizovatele. Škole, která má jiného zřizovatele budeme vystavovat fakturu odpovídající podílu provozních nákladů dle počtu jídel. Lze chápat v tomto případě vystavenou fakturu jako plnění osvobozené od platby DPH - školní stravování? Výnosy budou součástí hlavní činnosti? Jen pro doplnění, máme doplňkovou činnost a používáme krátící koeficient. Děkuji za názor...

To, co se vejde do školního stravování (byť je to pro cizí žáky), bude osvobozeno od DPH. Samozřejmě ale obědy zaměstnanců této cizí školy budou podléhat DPH.

Pokud se týká zařazení do hlavní nebo hospodářské činnosti - karty v ruce má zřizovatel. Pokud rozhodne, že školní stravování je jako celek hlavní činností, potom je to hlavní činnost (dokáži si i představit zájem zřizovatele školy na zajištění tohoto stravování - třeba v jedné obci u školní jídelny pro ZŠ vaření pro střední školu a zájem obce na udržení této střední školy v obci).

Stejně tak může jiný zřizovatel ale říci, že toto bude již doplňková činnost, neboť proč byste se měli starat o stravování jiného stupně (třeba PO kraje, který se stará o středoškolské vzdělání, proč by se staral o stravování základních škol ...) - plně tomu rozumím, jen tam vznikne problém v tom, že potom by bylo nezbytné i dotaci na osobní režii na tyto obědy dávat do doplňkové činnosti - což samozřejmě nemusí být nic nelogického, jen to může způsobit dost velký údiv.

27/6 2018 Náklad související s pořízením dlouhodobého majetku - stavby

Dobrý den, obec realizuje investiční akci - výstavbu komunikace a v souvislosti s touto stavbou jí Správa železniční dopravní cesty vyúčtovala náklady spojené s výlukou traťové koleje a omezení rychlosti vlaků v okolí výstavby. Patří tyto náklady do ocenění dlouhodobého majetku dle § 55 odst. 1, vyhl. č. 410/2009 Sb.? Děkuji za odpověď

Domnívám se, že tam patří - je to celkem jednoznačně náklad spojený (a vyvolaný) probíhající výstavbou.

27/6 2018 Zůčtování zůstatkové ceny stavby

Dobrý den, jsme PO zřízena ministerstvem. Budeme likvidovat a vyřazovat stavbu-vyřazení (081/021) v důsledku nové výstavby, která má zůstatkovou cenu.(551/081, 401/416-ve výši zůstatkové ceny) ZC by dle par. 55odst. e) měla přejít do ceny nové budovy. Jak zaúčtovat ZC (-551/-081, 042/081)? S tím si nevím rady. Děkuji

Ono by to mělo být tak, že pokud je to likvidace v důsledku nové výstavby, tak ani neuděláte odpis a ZC by se měla zúčtovat na 042 - tedy bylo by zde vyřazení MD 042/Dal 081 zůstatková hodnota  a MD 081/Dal 021 vyřazení pořizovací hodnoty. Na 416 byste neměli vůbec účtovat.

Nevím, zda Vám toto program umožní, pokud by to nešlo jinak než přes tu 551 (udělat vyřazení), tak by se potom zaúčtovalo minus 551 a MD 042.

27/6 2018 Dar z FKSP

Dobrý den pane Nejezchlebe, při kontrole zřizovatelem u PO bylo zjištěno, že ředitelka příspěvkové organizace zakoupila z fondu FKSP dárkové koše s potravinami a alkoholem jako dárky pro všechny zaměstnance, které předala účastníkům kulturní akce "vánoční besídka". S metodikou, kterou máme k dispozici, se toto jednání neslučuje ani v případě darů ani v případě kulturní akce. Samozřejmě vánoční dárky nebyly uvedeny ani v rozpočtu k FKSP ani ve vnitřní směrnici. Je možno kvalifikovat tento postup jako porušení § 9 a § 14 Vyhl. 114/2002?

Bohužel ano - jakkoliv to považuji za kruté, dary je možné poskytovat jen z FKSP a toto plošné darování nesplní podmínky §14 vyhlášky FKSP. Takže ano - PO toto nesmí udělat a s prostředky fondu bylo naloženo v rozporu s možnostmi danými legislativou.

27/6 2018 EU - schválená zpráva o realizaci

Dobrý den, jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec. Omlouvám se, že Vám píši ještě ke konci školního roku, ale teď jsem dostala zprávu, že naší paní učitelce, která je manažerkou projektu EU přišla v pondělí notifikace interní depeše…, že na projektu č…. byla schválena zpráva o realizaci z hlediska obsahové kvality. Chtěla jsem se Vás zeptat: Projekt EU máme od r. 2017 do 2019. Dostali jsme 1. zálohu v r. 2017, kterou postupně čerpáme. Na konci r. 2017 jsem zbytek peněz dala do rezervního fondu. V r. 2018 čerpáme dále z této zálohy, ale paní učitelka musela udělat tuto zprávu o realizaci, abychom mohli dostat další zálohu. (Tu první nemáme ještě vyčerpanou.) Potřebovala bych od Vás vědět, zda mám tedy v červnu na základě schválení této zprávy o realizaci z hlediska obsahové kvality zaúčtovat vyčerpané peníze do konce června na MD 348 / 388 ? Nebo pokračovat dále v čerpání a dále zaúčtovat 2. zálohu jako příjem a až na konci projektu úplně celou vyčerpanou částku zaúčtovat na MD 348 / D 388. (Monitorovací zprávy se prý už nedělají. Nahradila je ta zpráva o realizaci – zřejmě.) Doufám, že jsem to napsala srozumitelně. Předem děkuji za odpověď a přeji krásné prázdniny! A moc děkuji za dosavadní spolupráci!

Toto ze strany MF nebylo nikdo rozhodnuto - co to je "dílčí vyúčtování". Obecně by to mělo být dle mého názoru tak, že o dílčím vyúčtování máme hovořit až v okamžiku, kdy výdaje na základě tohoto dílčího vyúčtování již nemohou být při nějakém závěrečném vyúčtování zpochybněny (třeba díky nějaké podmínce, kterou je nezbytné na závěr splnit ...). Optikou této charakteristiky se dost často dostanu k tomu, že raději doporučuji nechat to na záloze a pokračovat dále třeba s dohadnými položkami a konečné vyúčtování provést až na závěr.

Ale opakuji - MF toto nikdy nevyřešilo a jasná pravidla nedalo.

25/6 2018 Čerpání finančních darů

Dobrý den, mám dotaz, týkající se čerpání finančních darů v příspěvkové organizaci. Účetní o přijatých finančních darech v letech 2015 až 2017 účtovala na základě darovacích smluv 241/414. V žádné z těchto smluv nebyl uveden termín, do kterého měly být finanční prostředky čerpány. Protože při čerpání finančních prostředků (za roky 2015-2017) na daný účel účetní zapomněla účtovat čerpání z fondu 414/648, účtovala o něm až v roce 2018 jednou částkou. Zjistit konkrétní čerpání již bohužel zpětně nelze. Mám dotaz, zda musí být darované finanční prostředky použity ve stejném roce, kdy je organizace obdržela anebo je může čerpat třeba až za dva roky? Jak se to projeví na dani z příjmu? Děkuji za odpověď

Pokud v těch smlouvách není ohraničené datum, tak rozhodně nic nezakazuje použití v některém z následujících let - znám organizace, které si takto "suší" dary ve fondech již několik let, protože to zatím nepotřebovali pro krytí svého hospodaření.

Co se týká ale daně z příjmů, je to potřeba řešit v roce přijetí daru (tedy ne čerpání) - ale samozřejmě tady to mohlo v roce přijetí také skončit "osvobozením" od daně z příjmů - tedy striktně vzato se to nemuselo projevit tím, že by základ daně z příjmů byl zvýšen - toto již záleží na konkrétní situaci.

22/6 2018 investice

Dobrý den, pane inženýre, prosím o posouzení následujícího případu. Organizace obdrží dotaci na nákup nákladního automobilu DAF s nástavbou, která bude zaplachtována. Vozidlo bude sloužit pro výuku autoškoly. Na plachtu chceme umístit reklamu školy (učební obory), cena reklamy cca 60 tis. Kč. Pořízení této reklamy si škola musí uhradit z vlastních zdrojů. Bude se reklama považovat jako součást pořizovací ceny automobilu /investice/ nebo můžeme uhradit z provozních prostředků? Původní automobil pro výuku autoškoly budeme vyřazovat prodejem. Jsme plátci DPH, při koupi DPH nebylo uplatněno, automobil sloužil pouze pro hlavní činnost. Při prodeji se bude jednat o osvobozené plnění dle § 76, v daňovém přiznání bude na řádku 51 bez nároku na odpočet? Děkuji za odpověď

Podle mne ano - ta plachta je součástí vozidla a díky reklamě na ní umístěné získá to vozidlo další funkci - tedy podle mne toto skutečně má jít do vstupní ceny majetku (a nemá to být službou).

U toho původního vozidla - pokud správně chápu - sloužilo to výhradně k provozování autoškoly (asi za nějakou úplatu), nicméně jste příjmy z autoškoly měli jako osvobozené plnění (autoškola byla v rámci školy pro vaše žáky ...). Pokud tomu tak je, tak byste při prodeji tohoto vozidla měli aplikovat osvobození od DPH podle §62 odst. 2 zákona o DPH. Tím, že je to prodej dlouhodobého majetku, který byl (předpokládám) používán k ekonomické činnosti,  tak bych to dal skutečně jak na ř. 50, tak i ř. 51 (druhý sloupec).

21/6 2018 Faktura z FKSP

Dobrý den, jsme základní škola zřízena OÚ. Naš zaměstnanec donesl fakturu na příspěvek na rekreaci z FKSP. Ale na faktuře není IČO poskytovatele. Když jsem se informovala, tak IČO nemají (je to soukromá osoba). Vím že fakturovat mohou i soukromé osoby bez IČA (příležitostné příjmy ..), ale nejsem si jistá, jesli toto můžeme z FKSP jako organizace uhradit. Jinak je faktura v pořádku a vše máme podle zákona a směrnice. Děkuji za odpověď

Dle mého názoru se to proplatit může  - vyhláška FKSP toto nijak neblokuje.

21/6 2018 Bankovní poplatek

Dobrý den, jako státní příspěvková organizace máme běžný účet (korunový) vedený u ČNB. Zahraničním subjektům fakturujeme v USD za poskytované služby. Nyní se stalo, že náš protějšek zadal při zahraniční platbě zřejmě poplatkovou dispozici BEN (všechny poplatky hradí příjemce) a nám přišla platba nižší o 30 USD (místo 1140 USD, na kolik zněla faktura, jen 1110). Je správně zaúčtovat příjem celé částky faktury (tj. 1140) na jedné řádce a s mínusem na druhý řádek ten stržený poplatek (30) na 518? Jaký by pak byl partner, který se u 518 sleduje? Předem děkuji a zdravím.

Takto - pokud to vezmeme striktně právně, tak musíme řešit, zda podle smluvního nastavení měla na účet přijít celá částka či nikoliv. Předpokládám, že si to měl zajistit tak, že na váš účet mělo přijít 1140 USD. Touto optikou je tady nedoplatek 30 USD (odběratel nesplnil svou povinnost) a potom by se rozdíl měl vymáhat, případně by zde měl být odpis pohledávky.

Variantou, kterou navrhujete, je vlastně řešení, že souhlasíte s tím, že on svoji povinnost splnil - tedy zaplatil správně a náklady na převod peněz jdou za vámi - potom bych souhlasil, že byste účtovali složeným zápisem - tedy 1140 jako úhrada 311 a rozdíl proti připsaným prostřekům na 518 - partner ale je problém - tomu rozumím - asi bych tam případně strčil IČ své banky. 

Ale ještě jednou upozorňuji - myslím si, že úplně správně by to měla být spíše ta první varianta (pokud nejste dohodnuti nějak speciálně na nesení bankovních poplatků).

20/6 2018 Poskytnutí daru MŠ

Dobrý den, prosím o konzultaci v případě poskytnutí daru MŠ zřízené ÚSC. Firma s. r.o. se rozhodla dát MŠ účelově neurčený peněžitý dar ve výši 70.000 Kč. Po předložení návrhu darovací smlouvy MŠ, kde bylo stanoveno, že „daruje účelově neurčený peněžitý dar“, požádala účetní firmy o změnu znění smlouvy z důvodu odečtení daru od základu daně podle § 20, odst. 8 zákona o daních z příjmů. Účetní žádá, aby ve smlouvě došlo ke změně na „peněžitý dar účelově určený“. Chtěla bych si ujasnit, zda si podnikatel nemůže odečíst od základu daně hodnotu neúčelově určeného daru poskytnutého MŠ? Aby mohl uplatnit odečet, musí se jednat pouze o účelově určený dar? Děkuji.

Mělo by jim stačit, když to bude obecně třeba na provoz mateřské školy - tím by se již měli dostat do toho, že si dar uplatní podle §20 odst. 8. Prostě jen potřebuji, aby z účelu určení daru vyplývalo, že je to podřaditelné pod §20 odst. 8 - nemusím ale nutně třeba psát, že to bude na nákup hraček pro školku ...

20/6 2018 cizí strávníci

Dobrý den,jsme základní škola a mateřská škola se školní jídelnou Vaříme i pro cizí strávníky.Po loňské kontrole jsme byli upozorněny,že musíme oddělovat výnosy z prodeje na hlavní činnost a hospodářskou činnost.tzn.602 0600 0040 a cizí 602 0700 0040-/náklady na potraviny jsou 26,-Kč.na 1.osobu(tuto částku mi nahlásila vedoucí kuchyně)Koncem roku totiž vybraná částka za cizí strávníky,vyšla do +hospodářského výsledku.Jak to správně účtovat?

Předpokládám, že v hlavní činnosti máte jen školní stravování a stravování učitelů, logicky by tedy stravování cizích mělo být potom směřováno do doplňkové činnosti, tedy jak výnosy, tak byste tam měli přeúčtovat i náklady - nejen na potraviny, ale i podíl režií.

Nejsprávnější postup by bylo napoměrovat režijní náklady (přes počty obědů ...) a příslušný podíl z těchto nákladů (tedy to může být z 501, 502, 511 ...) pak přeúčtovat jako snížení v hlavní činnnosti a zvýšení v doplňkové (tedy minus mD hlavní a + MD doplňková).

Druhou alternativou, která se mi moc nelíbí, je to účtovat přes aktivaci vnitroorganizačních služeb - tedy MD analytika doplňkové činnosti/Dal 516 (hlavní činnost) - tedy nedělat to náklad po nákladu, ale podle propočtené výše nákladů na doplňkovou činnost. Jak jsem uvedl, byl bych radši za první variantu.

19/6 2018 Projekt IROP

Dobrý den, letos naší škole (p. o. zřízena ÚSC) byl schválen projekt IROP v rozdělení (85% dotace EU, 5% dotace ze SR, 10% vlastní zdroje školy). Projekt je koncipován tak, že bude uskutečněn pouze nákup výpočetní techniky s rozdělením na investiční náklady (DHM za cca 700 tis. Kč) a neinvestiční náklady (DDHM za cca 2 300 tis. Kč). Nyní mám dvě faktury od projektové firmy, a to za zpracování studie proveditelnosti projektu 290 tis. Kč a fakturu za zpracování výběrových řízení 60 tis. Kč na IT techniku. Tyto náklady lze proplatit z projektu a na tyto částky jsou v něm dle rozpočtu určeny neinvestiční peníze. Chci si ověřit, zda tyto faktury mohu zařadit opravdu jako neinvestiční. Prosím také o kontrolu (nejsem si jistá SR) rozdělení investiční části projetku při účtování 403 a tvorby FI z vlastních zdrojů. 85 % - dotace EU - 403 5 % - SR - tvorba FI z vlastních zdrojů 10 % - vlastní zdroje - tvorba FI z vlastních zdrojů Děkuji a přeji příjemný den

Tady je problém - zajištění výběrového řízení je celkem jednoznačně vedlejší pořizovací náklad - tedy měl by vstupovat do pořizovací hodnoty jednotlivých věcí a měl by být tedy i rozpočítán na část investiční a neinvestiční. U té "studie proveditelnosti" - předpokládám, že to je jen ve vztahu k žádosti o dotaci a u něj by se asi dalo uvažovat o variantě "jen náklad" (tedy, že by se podle ČÚS 710 dalo volit, zda to jde do ceny majetku nebo do nákladů) - pokud je to ale fakticky projektová dokumentace analyzující, co se přesně má koupit, jak to zapojit ... - tak jsme v naprosto stejné situaci jako u výběrového řízení - tedy opět by se to mělo rozpočítat na investiční a neinvestiční část.

Chápu, že je to nepříjemnost, ale pokud se to zaúčtuje jako provozní náklad, tak může být skutečně namítáno, že je to chyba (zejména to výběrové řízení). Zda to nějak půjde dohodnout v rámci dotace (aby část byla investiční) - to již musíte zkusit domluvit ...- pokud to nepůjde, tak se bohužel dostanete do situace, že si budete muset zvolit jedno ze dvou nedobrých řešení (špatně účtovat nebo mít problém v čerpání dotace).

403 - tady trochu nerozumím - ono vše projde fondem investic - i ty dotace, na 403 by měly být jak zdroje EU, tak i zdroje ze státního rozpočtu. Tedy z vlastních zdrojů by bylo jen těch 10%.

18/6 2018 čerpání RF na opravy

Vážený pane Nejezchlebe, mám na Vás dotaz ohledně čerpání financí z rezervního fondu. Jedná se o výměnu lina v mateřské škole, ve dvou velkých třídách pokládky lina spolu se zalištováním. Cena bude kolem 160000,- Kč. Můžu tuto celou částku čerpat z RF a nemusím převádět snad do investičního fondu ? Trochu mě zmátl dotaz z minulého tydne. A dále je nutné doložitelné poptávkové řízení ? A ještě dotaz k nákupu kapsářů dětem do první třídy. V minulých letech kupoval zřizovatel, nikdy se neplatilo z provozního příspěvku. A teď bychom kapsáře kupovali my a děti by je měli v lavicích přibližně od první do třetí třídy. Lze kapsáře financovat z provozního příspěvku? Přeji hezký den a předem děkuji za Vaši odpověď

Všechno, na co se mne ptáte, je skutečně o nějaké dohodě (respektování "dohod" se zřizovatelem či jeho pokynů):

a) použití rezervního fondu na opravu lina - MF se výslovně zřeklo toho, že by vysvětlilo pojmy - co je "další rozvoj", respektive co to přesně znamená "časovému překlenutí časového nesouladu mezi náklady a výnosy". Za těchto okolností nezbývá nic jiného než jít cestou jakési dohody se zřizovatelem, jak budou dané pojmy vykládány (neboť zřizovatel vaši organizaci bude případně kontrolovat a bude mít právo případně nařizovat odvod za porušení rozpočtové kázně). Znám zřizovatele, podle jejichž pravidel by takováto oprava lina financovaná z  rezervního fondu znamenala naprosto nepřípustné porušení rozpočtové kázně, znám jiné, kteří řeknou, že je to OK. Proto v této oblasti hovořím o nutnosti "dohody" se zřizovatelem - někde tato dohoda jde v režimu stanovení podmínek pro hospodaření s fondy pro zřízené PO. Je to vše následek toho, že stát tady nečiní.

b) poptávkové řízení - zákon o zadávání veřejných zakázek  takovouto opravu považuje za zakázku malého rozsahu. V těchto případech vůbec nejsou stanoveny konkrétní postupy zadávání zakázky. Pouze v §6 zákona se objevují požadavky transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Proto se dost často stanovují určitá interní pravidla pro zakázky tohoto typu - třeba že od částky ..... Kč je nezbytné poptávkové řízení - respektive nabídky alespoň 3 firem .... (a podobná pravidla). Většinou jsou tato pravidla zase definována zřizovatelem, případně někde zřizovatel požaduje, aby jeho PO aplikovaly stejná pravida jako má on. Takže je to zase na dohodě o tom, jaká jsou u vás pravidla. Pokud by k tomu cokoliv nebylo, tak zákon nevylučuje v takovémto případě přímé zadání konkrétnímu dodavateli.

Hrazení kapsářů do první třídy... - tady jen poznamenávám, proč možná dříve byla tendence, aby to platil zřizovatel - totiž PO nesmí poskytovat dary. Tedy pokud by ty kapsáře měly dětem zůstat (že jsou jejich), tak se přesně dostáváme na pomezí zákona, kdy věcně chápu, proč to děláte, ale pokud následně budou jejich, tak striktně z hlediska práva byste je neměli dětem kupovat (bez ohledu na to, z čeho jsou financovány). Pokud by zůstaly ve vlastnictví školy, tak samozřejmě problém nevzniká. Pokud si tedy odmyslíme tento problém (nevím, zda se vás týká), tak nevidím překážku, proč to z provozního příspěvku zřizovatele neplatit - to by musel jasně říci, že se to z provozního příspěvku hradit nemá.