Dotazy

• Dotace investiční a neinvestiční

  09. 12. 2025

  Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC, realizujeme projekty spojené s dotačními tituly, které budou přesahovat do příštího roku.
  1. Obdrželi jsme dotaci z Fondu Vysočiny na projektovou dokumentaci pro výstavbu haly. Stavební projekt máme vyhotovený a zaplacený letos, stavba se však uskuteční až v roce 2026. nyní tedy účtujeme:
  Rok 2025
  Faktura za Stavební projekt: 042 / 321 (100 tis.)
  Úhrada faktury: 321 / 241 (100 tis.)
  Přijetí dotace na projekt: 241 / 374 (50 tis.)
  401 / 416 (50 tis.)
  Na konci roku 2025 výše dotace: 388 / 403 (50 tis.)
  
  Rok 2026
  Další investiční náklady související s výstavbou haly: 042 / 321 (200 tis.)
  Zařazení majetku při ukončení díla včetně projektu: 021 / 042 (300 tis.)
  416 / 401 (300 tis.)
  Postupný odpis: 551 / 081
  401 / 416
  403 / 672
  Vyúčtování dotace z předchozího roku: 346 / 388, 374 / 346 (50 tis.)
  
  2. Druhý projekt se týká pořízení provozních věcí a vybudování nových dveří, dotační titul pokrývající 50 % nákladů z Fondu Vysočina se tedy skládá z investiční a neinvestiční části. V roce 2025 jsme zatím nakoupili pouze provozní věci 501 / 321 (50 tis.), v roce 2026 bude pořízena investice. Dotace bude zaslána až bude celý projekt hotový, tedy v roce 2026. Ke konci roku 2025 by tedy měla být zaúčtovaná dohadná položka na provozní dotaci týkající se nákupu provozních věcí 388 / 672 (25 tis.)
  Až bude celý projekt hotový a investice zaúčtovaná na 042 / 321 (70 tis.), 021 / 042 (70 tis.), 416 / 401 (70 tis.),
  tak příjem dotace v roce 2026 bude 241 / 374 (60 tis.), 374 / 348 (60 tis.),
  a dále MD 348 (60 tis.) / DAL 388 (25 tis. provozní) a DAL 403 (35 tis. investiční),
  dále 401 / 416 (35.tis.)
  Je to zaúčtování správné? Děkuji za kontrolu.

  K prvnímu případu:

  - v roce 2026 u toho zápisu MD 416/Dal 401 již jen 200 tis. Kč - čerpání fondu investic na tu první část z 2025 játe již v 2025

  Jinak tam nevidím problém.

  K druhému případu - za mne OK - to je v pořádku

• Šablony, 5% vlastního financování

  09. 12. 2025

  Dobrý den,
  mám dotaz na účtování evropské dotace Šablony.
  Celkové výdaje mají být 1 000 000 KČ s tím, že 950 tisíc dotace a 50 tisíc nám musí doplatit zřizovatel (obec) respektivě vlastní financování Částku 950 tisíc nám už letos v listopadu poslali na účet. Obec nám těch zbylých 50 tisíc pošle až v roce 2026. Můžete mi prosím napsat postup, jak máme účtovat ? Může být, že středisko šablony ve výši nákladech 1 000 000 Kč a ve výnosech 950 000Kč, ale nevím jak prokát 5 % financování z vlastních zdrojů ?
  Děkuji

  Děkuji za Vaše doplnění. Projekt tedy trvá od roku 2025 do roku 2027. Zároveň je to projekt, kde podle Vašeho vyjádření jste povinni prokazovat realizované spolufinancování ve výši 5 %.  Zřizovatel Vám pro rok 2025 neposkytl nic. V roce 2026 Vám má poskytnout spolufinancování - předpokládám, že v celkové rozpočtované výši (těch 50 tis. Kč).

  Já bych za těchto okolností účtoval následovně:

  - příjem platby 950 000 Kč - MD 241/Dal 472

  - v roce 2025 budete mít náklady projektu například 200 tis. Kč - tady bych tyto náklady jako celek si účetně oddělil - UZ, ORG, středisko ... - tak jak ste zvyklí

  - udělal bych dohadnou položku na dotaci - a ve vztahu k principu opatrnosti bych zaúčtoval jen 95 % - tedy MD 388/Dal 672 ve výši 190 tis. Kč.

  - tedy zatím bych si to udělal tak, že těch 10 tis. kč mám jakoby z vlastního provozu (což tak může nakonec i skončit, protože se ukáže, že celkové náklady budou například ne 1 000 000 Kč, ale 1 030 000 kč a zřizovatel poskytně jen 50 tis. Kč - tedy zbytek budete muset nakonec dofinancovat z vlastních zdrojů)

  - udělal bych převod do rezervního fondu - rozdíl 472 (950 tis. Kč) a 388 (v mém příkladu 190 tis. Kč) - vyberte nějakou z variant - já bych třeba udělal MD 401/Dal 414 (většina lidí ale volí MD 388/Dal 414) 

  Rok 2026 - u dotace ze Šablon - stejný postup. U dotace zřizovatele - tam by mne zajímalo, zda bude s vypořádáním - pokud ano - tak i tato dotace by se dala na 472 a doúčtovával bych 388/672 předpokládané čerpání. Přitom na konci roku 2026 bych výši dohadné položky za zřizovatelem již korioval podle předpokladu výše celkových nákladů projektu (tam bych iž mohl mít konkrétní čísla). Když bych viděl, že těch 1 000 000 Kč bude dodrženo, tak bych tady dohadnou položkou "dohnal" i těch mých modelově 10 tis. kč z roku 2025.

  To prokázání 5 % - předpokládám, že je to z přímých nákladů - tedy sleduji si na UZ... přímé náklady projektu a dokládám, že dotace ze Šablon k nim je pouze 95 % (respektive nepřevýší tento limit).

• Dotace SZIF

  08. 12. 2025

  Dobrý den,
  škola zažádala do dotaci SZIF na stavbu dřevěného altánu a herních prvků ve výši 450 tis. Kč. Obec poskytla škole NFV na předfinancování akce ve výši 600 tis. Kč. Účtovala jsem 241/326 akce proběhne do jednoho roku.
  Škola zaplatila za altán 483 610,- Kč - stavba a herní prvky 56 743,- Kč - účet 022 a drobné prvky ve výši 80 000,-Kč účet 028.
  Před podpisem smlouvy došlo ke změně a dotace je přiznána jen na altán ve výši 280 000,- Kč. Altán jsem zařadila jako stavbu v plné výši a nyní tápu jak to bude s odepisování dotace když peníze budou v roce 2026. Dále jsem účtovala čerpání fondu 416/401 ve výši 140 353,- Kč víc prostředků na fondu nebylo a dohad dotace 388/403 400 000,- Kč. Po podpisu smlouvy víme, že dotace bude ve výši 35% jako příspěvek EZFRV - 98 000,- Kč a národní zdroje ve výši 65% - 182 000,-Kč vše jako investice. Prosím o popis účtování školy na konci roku, čerpání návratné finanční výpomoci a po přiznání dotace. Děkuji za odpověď.

  Děkuji za dovysvětlení.

  a) sice píšete, že k doupřesnění výše dotace došlo až po zařazení majetku do užívání, nicméně je to hodně velký rozdíl a jak popisuji v dokumentech k účtu 403, pokud bychom neupravovali transfer na kartě majetku, tak si v účetnictví naděláte jen problémy¨(takže tady bych doporučoval nerespektovat bod 4.2,6, ČUS 709). Takže za mne bych provedl korekci nároku na dotaci (388/403) tak, aby konečná výše byla 280 tis. Kč a tato výše se také objevila na kartě majetku. Tedy altán byste zařadila s tou cenou 483 610 Kč a k tomu přiřazená 403 ve výši 280 000 Kč a začala byste normálně odepisovat MD 551/Dal 081 - celý odpis, dále MD 403/Dal 672 ve výši odpovídající podílu 280 000/483 610 pronásobeného zaúčtovaným odpisem a MD 401/Dal 416 by bylo na rozdíl obou částek. Tedy na konci roku by Vám zůstalo na 388 dohadná položka aktivní na dotaci 280 000 Kč.

  Herní prvek na 022 - ten zařadíte a budete odepisovat klasicky - bez 403.

  b) tím, že vše financujete z návratné finanční výpomoci od zřizovatele, tak zatím (v 2025) neúčtujte čerpání fondu investic - tedy zrušte to zaúčtování 140 353 Kč. Čerpat fond budete až při vrácení dané NFV.

  c) teď máme trochu problém s těmi drobnými prvky, na které není dotace a v roce 2025 skončily v nákladech na 558. V mailu jste mi napsala, že zřizovatel je přístupný k dofinancování. Tady skutečně bude potřeba případné rozhodnutí zastupitelstva. Přitom máme dvě varianty - rozhodne ještě v 2025, že je ochoten dofinancovat 80 000 Kč zvláštním provozním příspěvkem a (zda to bude tak, že se to započte proti NFV, nebo se to udělá tak, že poskytne 80 tis. Kč vy vrátíte část NFV - to je již na Vás). Pokud by to bylo takto tak to dostanete do výnosů na 672 - fakticky MD 326/Dal 672 s tím, že takto si pokryjete těch 80 tis. Kč. Variantou je, že soje rozhodnutí udělá až v roce 2026 - potom hol byste tady měli ve 2025 ztrátu a ve 2026 byste zůskali zase peníze navíc měli "zisk" - i toto je varianta, která ničemu nevadí.

  d) rozhodnutí o konečné výši investičního příspěvku - to se asi nechá až na rok 2026 - až bude definitivně jasné, jakou výši dotace dostanete (zda to bude skutečně těch 280 tis. Kč).  Takže budu předpokládat, že zaúčtujete následovně:

  MD 346/Dal 388           280 000 Kč (pokud skutečně bude konečná výše dotace tato částka)

  MD 241/Dal 346 a MD 401Dal 416        280 000 Kč

  Rozhodnutí zřizovatele o poskytnutí investičního příspěvku - zde modelově ve výši 483 610 Kč + 56 743 - 280 000

  MD 348/Dal 401 a pokud potečou reálně peníze tak MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416

  No a k tomu vratka NFV - pokud by již bylo těch 80 tis. Kč vyřešeno ve 2025, tak by to bylo jen 370 tis. Kč - MD 326/Dal 241 a k tomu MD 416/Dal 401.

• Šablony JAK II

  08. 12. 2025

  Dobrý den,
  
  naše škola obdržela dotaci na šablony JAKII, chci se zeptat jak to bude s účtováním 5% podílu školy. Prostředky EU a SR účtuji se ÚZ a nástrojem a zdrojem, 5 % bez ÚZ a NZ SR. Podíl ZŠ hradíme z provozu nebo je nutné použít na to nějaký fond? A jak to bude s účtováním na konci roku, když jsou šablony až do roku 2027?
  
  Děkuji za odpověď.

  Děkuji za provedené upřesnění. Takže důležité je pro mne následující sdělení poskytovatele dotace - cituji:

  v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce zjednodušených projektů,  verze 2, kap. 5.9.4. Pravidla spolufinancování příjemce neprokazuje vlastní spolufinancování v účetnictví, předmětem kontroly ze strany poskytovatele je výhradně splnění jednotek aktivit.

  Tedy vlastní spoluúčast je pouze otázkou nějakého celkového rozpočtu projektu - nemusí být ale dodržena, nemusí být ani prokazována (tedy sledována v účetnictví). Za těchto okolností bych postupoval následovně:

  - sledoval bych si přímo uznatelné náklady související s projektem

  - na začátku jste dostali fakticky zálohu - projekt je do roku 2027 - tedy volil bych účet 472.

  Na konci roku 2025 bych si udělal dohadnou položku 388/672. No a tady bych ji zatím udělal asi na 95 % přímých nákladů (samozřejmě pokud byste měli indicii, že náklady budou mnohem vyšší, těch rozpočtovaných 1,1 mil. Kč, tak by bylo v souladui s principem opatrnosti, že byste dělala již nižší dohadnou položku - tedy ne 95 % vynaložených nákladů v roce 2025, ale třeba jen 80 % ... (ale předpokládám, že v závěrce 2025 ještě nikdo neřekne, jak to bude vypadat až do 2027, tak bych šel na těch 95 %). Zatím bych bral, že těch 5 % dofinancovávám z běžného provozu (určitě na to nepotřebujete žádný fond)

  Rozdíl zálohy a výše dohadné položky bych proúčtoval do rezervního fondu - zvolte jednu z těch 4 technik, které nabízím u provozních dotací spolufinancovaných z prostředků EU.

  V 2026 byste pokračovali stejně - přitom na konci roku byste již mohli lépe vědět, jak na tom zhruba s ohledem na plánované náklady roku 2027 budete. Je potom klidně možné, že zaúčtujete vyšší 388/672 než je těch 95 %, protože již budete vědět, že Vás projekt bude pravděpodobně stát jen 1 050 tis. Kč ....

  Co je tedy důležité - nemáte povinnost z účetnictví jakkoliv dokazovat, že jste utratili právě těch 5 % spoluúčasti.

• Příspěvek na stravování při distančním vzdělávání z domova

  04. 12. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená ÚSC. Máme dotaz k stravování v naší organizaci, kterou zajišťujeme stravenkovým paušálem. Ve vyhlášce 84/2005 je stanovena povinnost nároku na zajištění stravování, pokud zaměstnanec bude aspoň 3 hodiny pracovat v místě výkonu práce sjednaného ve smlouvě. Zaměstnanci se občas vzdělávají distančně. Mohli bychom uplatňovat tento nárok na stravenkový paušál i v případě, že by distanční vzdělávaní proběhlo z jejich domova – samozřejmě za předpokladu, že trvalo v prokazatelné délce minimálně 3 hodiny. Toto opatření bychom i stanovili ve směrnici o stravování (případně bychom stanovili delší čas na délku vzdělávání jako podmínku pro umožnění nároku na stravenkový paušál).

  Pokud správně chápu - bavíme se o peněžitém příspěvku na stravování. V takovém případě se neřídíme vyhláškou č. 84/2005 Sb., ale §33b odst. 4 Zákona č. 250/2000 Sb. - nicméně i zde je podmínka odpracování 3 hodin v místě výkonu práce sjednaném ve smlouvě - tedy věcně je naprosto to samé, co uvádíte.

  Varianta, že místo výkonu práce je určeno i doma, je v pořádku. Ostatně i ve vztahu k dani z příjmů, kde se objevuje stejná logika, se GFŘ vyjádřilo, že home office je v pořádku a není překážkou poskytnutí tohoto příspěvku.

  Odkaz najdete zde:

  https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2021/informace-gfr-k-penezitemu-prispevku-na-stravovani-zamestnancu

  je to dotaz č. 5 - cituji:

  1. Je možné také při tzv. home office, kdy je zaměstnavatelem zpravidla vyžadována přítomnost, resp. kontakt se zaměstnancem ve stejnou dobu jako je běžně rozvržena pracovní doba na pracovišti zaměstnavatele, poskytovat peněžitý příspěvek na stravování?
     Zákon o daních z příjmů pro uznatelnost výdajů (nákladů) spojených s poskytováním příspěvku na stravování v základu daně nestanoví povinné místo výkonu činnosti zaměstnance, protože to je předmětem pracovněprávního vztahu, který je upraven zákoníkem práce. I pro zaměstnance vykonávajícího práci na jiném dohodnutém místě, než na pracovišti zaměstnavatele – tzn. „z domova“, platí, že i tito zaměstnanci pracují ve směnách. I v tomto případě tak lze poskytnout zaměstnanci peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů a současně lze peněžitý příspěvek na stravování, v případě práce z domova, uplatnit jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů, pokud jsou splněny dvě následující podmínky: místo bydliště musí být smluvně sjednáno jako pracoviště, a musí být prokazatelné, že v rámci jedné směny byly odpracovány alespoň 3 hodiny. Je nezbytné, aby uvedená časová podmínka byla stvrzena evidencí odpracované doby během směny.

• Stravování - neodhlášené obědy žáků a zaměstnanců

  04. 12. 2025

  Dobrý den,
  ráda bych se informovala ohledně správného účtování školního stravování žáků a zaměstnanců v následujícím případě:
  
  Jedná se o neodhlášenou a neodebranou stravu žáků a zaměstnanců z důvodu nemoci.
  
  Jak je správně tuto situaci účtovat – v rámci hlavní činnosti školního stravování, nebo se částka účtuje částečně do doplňkové činnosti?
  
  Jak se v tomto případě postupuje u DPH, pokud je škola plátcem – zda se DPH účtuje a odvádí z neodebraných obědů, nebo se provádí nějaká korekce?

  Děkuji moc za doplnění - já s Vámi plně souhlasím, že se v tomto případě u žáků již nejedná o školní stravování (protože si odebral oběd za den, kdy již na toto nemá nárok).

  Dokáži si představit, že někdo i toto vyhodnotí jako hlavní činnost. Tady skutečně záleží na tom, jak Vám zřizovatel vymezil činnosti  - pokud je v hlavní činnosti jen školní stravování souhlasím s tím, že toto parří jíž do činnosti doplňkové. Nicméně jak uvádím - dovedu si i představit, že budu mít takové vymezení, které mi umožní dávat to do činnosti hlavní (zřizovatel může třeba říci, že si přeje, abyste v rámci stravování v hlavní činnosti umožnili stravování dětí i mimo školní výuku - to je na něm).

  Teď režim DPH - ona ta situace má jeden pro někoho možná diskutabilní bod. Totiž ten žák si nakonec stravu neodebere - tedy daná platba je jakousi potenciální sankcí a mohlo by nás to vést k názoru, že pokud něco vyinkasujete, tak je to sankční platba a není to předmětem daně. Nicméně máme k tomu judikaturu i ze strany ESD a tady je situace taková, že sankční platby související s tím, že něco neodebral a odebrat měl a Vy mu vyúčtujete náhradu škody odfpovídající nebo blížící se hodnotě plnění, jsou z pohledu DPH plněním. Určitě byl tady v čase vývoj - ještě tak před 15-ti lety bych to považoval za spornou záležitost, nyní je to ale za mne celkem již jednoznačné.

  Takže za mne je to klasivcké plnění a protože se nevejdete do osvobození podle §57 ZDPH - není to již školní stravování, tak by to mělo být s odvodem DPH ve výši 12%.

  Vy jste mi napsala, že v těchto případech účtujete plnou cenu - já s tím problém nemám, souhlasím s tím. Teď k zaúčtování - striktně vzato by to mohla být náhrada škody na účtu 649. Nicméně to by nadělalo problémy v oblasti sledování tržeb za stravu i v návaznosti na potravinové limity ...

  Takže já bych toto klasicky účtoval na Dal 602 základ daně a Dal 343 odvod DPH. Zařazení do doplňkové činnosti - za mne OK, pokud podle ZL máte v hlavní činnosti ohledně stravování pouze školní stravování.

• Příspěvek na životní pojištění z provozního příspěvku

  04. 12. 2025

  Dobrý den, chtěli bychom se zeptat, zda příspěvková organizace obce může na životní pojištění přispívat nejenom z FKSP, ale i ze svého rozpočtu - provozního příspěvku. Děkujeme za Vaši odpověď

  Jsem přesvědčen, že toto nikde zakázáno není. Nikde totiž není napsáno, že by benefity zaměstnanců musely být hrazeny jen z FKSP. U určitých benefitů (stravování) se dokonce předpokládá, že jejich část (někde dokonce lze i plně - viz peněžitý příspěvek na stravování) bude hrazena z provozních příspěvků.

  Je možná trochu netradiční například příspěvek na životní či penzijní pojištění z provozních nákladů hradit - proto pokud se do toho nějaká PO pustí, doporučuji ji toto domluvit předem se zřizovatelem (ostatně zřizovatel si to může i dobře rozhodnout, zda ano nebo ne prostřednicrtvím schvalování rozpočtu příspěvkové organizace).  

• FKSP

  28. 11. 2025

  Dobrý den,
  Jsme organizace zřízená ÚSC. Máme FKSP. Jsme plátci DPH. Pořádali jsme setkání zaměstnanců, každý zaměstnanec zaplatil vstupenku 150 Kč. Organizace zajistila kulturní program + občerstvení, při úhradě faktur za program a občerstvení organizace zapojí FKSP. Prosím, jak účtovat vstupné zaměstnanců??

  Za mne je toto celkem zajímavý dotaz.

  a) co je jednodušší - DPH - asi jste schopni obhájit, že je to přímo kulturní akce - takže jsme v režimu osvobození od DPH podle §61e ZDPH.

  b) teď čím ten příjem je. Asi by dávalo prvotní logiku, že se jedná o příjem, který je zdrojem FKSP. Nicméně za mne je to problém, protože tvorbu FKSP nám nyní definuje celkem jasně zákon č. 250/2000 Sb. v §33 odst. 1 a 4. Jedná o ustanovení taxativní (tady není, že bych si něco dalšího mohl upravit třeba směrnicí ...).

  1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.

  4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

  Takže tady nic nenajdu o tom, že by zdrojem bylo třeba vstupné na akci, kterou zaplatí zaměstnanec, Takže z toho mi vyplývá, že toto vstupné budu muset zaúčtovat do výnosů - jestli si to dáte na 602, 609 či třeba 649 to je na Vás. No a protože to bude jeden z finančních zdrojů dané akce (a jsem přesvědčen, že to tak bylo myšleno), tak bych to udělal tak, že náklady akce bych až do výše těchto výnosů zachytil jako náklad (tedy např. 518) a teprve to, co jde nad rámec by pro mne bylo čerpáním 412.

• Licence k užití

  28. 11. 2025

  Dobrý den,
  
  prosím o sdělení, jak správně zaúčtovat licenci k užití:
  servisní smlouva na 3 roky Codexis Al, cena 72600,-Kč.
  
  Děkuji za Vaši laskavou odpověď.

  Můj názor je, že v tomto případě naplníte charakteristiku dlouhodobého nehmotného majetku - konkrétně, že se jedná o ocenitelné právo s dobou využitelnosti delší než 1 rok a pořizovací hodnotou vyšší než 60 tis. Kč. Na Vašem místě bych toto zaúčtoval na účet 014 (variantně 019) a odepisoval to po dobu trvání práva - tedy po dobu 3 let.

  Chápu, že jsme na hraně, zda by to nemohlo být spíše případným časovým rozlišením na účtu 381 (a asi by to řada lidí akceptovala). Nicméně myslím si, že současné znění vyhlášky č. 410/2009 Sb. by mne mělo vést spíše k řešení, které jsem uvedl výše - tedy DNM.

• Porušení rozpočtové kázně

  27. 11. 2025

  Dobrý den,
  
  Ze schváleného investičního příspěvku měla být nakoupena kuchyňská potřeba, která byla pořízena v roce 2024 z provozního příspěvku. Jak opravit účtování výše uvedeného hmotného majetku. Zaúčtováno bylo 042/321, zařazeno na 022/042 a rozpouštění do nákladů rovnoměrnými měsíčními odpisy.

  vyřeešeno mailem

• Mimořádná inventarizace

  26. 11. 2025

  Dobrý den, přeposílám dotaz z jedné naší PO, děkuji.
  prosím Vás, chtěla jsem se zeptat, zda při mimořádné inventarizaci k 30.11.2025 (kvůli stěhování sídla školy na jinou adresu), musí být provedena i dokladová inventura nebo stačí jen fyzická inventura majetku?
  Děkuji.

  Rozsah mimořádné inventarizace v těchto případech je plně na organizaci. Podle povahy toho, co potřebuji inventarizací ošetřit, si každá organizace určí rozsah inventarizovaných položek. Takže klidně to může být jen část majetku (třeba část účtu 028 a 022), může to být třeba pokladna. Pokud by se mi ale měnila třeba účetní, tak klidně to bude i dokladová inventarizace pohledávek a závazků. Pokud by to byla hospodářka ve školní jídelně, tak budu chtít třeba udělat dokladovou inventarizaci záloh na čipy, záloh na stravné ....

  Prostě vymezte to tak, aby to plnilo účel, kvůli kterému se mimořádná inventarizace má provést.

    

• Pořízení investice z daru

  25. 11. 2025

  Dobrý den,
  prosím o kontrolu správnosti účtování, jsme škola, která obdržela dar na nákup prolézaček pro žáky v hodnotě 400 tis. Kč, ve smlouvě je, že zřizovatel se má podílet 200 tis. Kč.
  1)obdržení daru 400tis. 241/416
  401/403
  2) finance od zřizovatele 200 tis. 241/401
  401/416
  3)nákup první prolézačky za 69 623 Kč 022/321
  321/241
  416/401
  - měsíční odpis 551/082 a 403/672 778 Kč
  551/082 a 401/416 383Kč
  4)nákup druhé prolézačky za 413 499 Kč 042/321
  321/241
  416/401
  
  - k tomu montáž za 116 878 Kč 042/321
  321/241
  416/401
  5)zařazení prolézačky za Kč 530 377 022/042
  - měsíční odpis ve stejném podílu transferovém jako prolézačka 1

  Operace 1 - zaúčtování je OK

  Operace 2 - tam jen technicky - striktně podle ČUS 709 máte zaúčtovat předpis MD 348/Dal 401 a potom inkaso MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416. Nicméně výsledek je úplně stejný - takže za mne OK

  Operace 3 - máte jen účtovat přes 042 a zařadit následně 02x/Dal 042. Chápu správně, že tato je bez jakékoliv montáže - tedy je oceněna jen v té kupní ceně? Pokud ano - tak zařazení OK. 

  Systém zaúčtování je OK - jen je tam podle mne jedna věc a to je otázka přiřazení 403 k těm jednotlivým věcem. 

  Pokud správně chápu -v rámci akce jste koupili 2 věci - celkem za 600 tis. Kč (alespoň tak mi to vychází). Dostali jste na to dar 400 tis. Kč. Pokud to chceme rozdělit rovnoměrně, tak by u té za 69 623 Kč měl být přiřazen transfer 46 415 Kč a u té za 530 377 Kč by to mělo být 353 585 Kč. Z toho by vznikl transferový podíl:

  věc A           46 415/69 623

  věc B            353 585/530 377

  Vám ten transferový podíl u první věci vyšel o trochu jinak - nevím proč. Samozřejmě pokud by to byla jedna akce, tak nemohu vyloučit ani nerovnoměrné rozložení - tedy, třeba že dar použijete celý na druhou prolézačku - tedy u ní bude větší transferový podíl a u první nebude vůbec. Nicméně základní řešení by mělo být rozdělit tu 403 rovnoměrně v podílu pořizovacích cen - no a to by mi vyšlo, jak jsem uvedl výše.

• Hospodářský výsledek Kč 0 jako závazný ukazatel od zřizovatele

  25. 11. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO zřízená krajem. Pracuji v PO teprve 3 roky (přišla jsem z podnikatelské sféry).
  Historicky máme stanoven zřizovatelem závazný ukazatel:
  1. „výsledek hlavní činnosti 0 Kč“.
  2. „výsledek doplňkové činnost zisk“.
  Jako účetní vím, že „účetnictví musí věrně zobrazovat…“ Proto dosažení HV ve výši Kč 0,00 je dle mého názoru nesmysl. Snažila jsem se na toto téma vést rozhovory se zřizovatelem, ale marně.
  Již v polovině listopadu musíme zřizovateli oznámit velmi přesné čerpání rozpočtu. Pokud by byl předpokládaným výsledkem čerpání přebytek hospodaření, žádáme o vratku příspěvku a následně zřizovatel nám o tuto částku sníží poslední splátku příspěvku na provoz.
  Pokud máme příjmy z doplňkové činnosti, může být výsledek hlavní činnosti ztrátový, ale maximálně do výše zisku z doplňkové činnosti.
  K tomu dodávám, že naše příjmy nejsou jen z dotací MPSV a Kraje, ale i od zdravotních pojišťoven, klientů za pobyt a stravu, příspěvku na péči apod.
  V praxi to vypadá tak, že od října účtárna, mimo svoji běžnou provozní činnost, za cenu přesčasů a svého osobního času počítá nemožné, neustále zjišťuje stav HV a predikuje příjmů a výdajů, které jsou samozřejmě proměnlivé a mnohdy nepředvídatelné, tak abychom k 31.12. „vykouzlili HV 0“ a šlo pak „vyladit“ výsledky hlavní a doplňkové činnosti mezi sebou.
  Je nám jasné, že rozpočet PO musí být vyrovnaný a HV výsledek co nejblíže nule, ale v obratu téměř 70 mil. trvat na výsledku 0,00 mi přijde přehnané. Organizace tak nemá možnost vytvářet rezervní fond, fond odměn.
  Procházela jsem zveřejněné účetní závěrky „kolegů“ v našem kraji, jsou na tom podobně, až na výjimky.
  V jiných krajích jsou některé PO slabě v zisku, který je rozhodnutím Rady rozdělen do fondů.
  Jsem „nováček“ v účetnictví PO a nemám problematiku z hlediska zákonů a vyhlášek podrobně nastudovanou.
  Proto, prosím, o vyjádření Vašich zkušeností s „honbou za HV Kč 0“ v PO.
  Děkuji mnohokrát za odpověď.

  Honbu za "nulou" v podmínkách PO obecně odsuzuji, jako nesmysl - nicméně je to v naší společnosti u příspěvkových organizací velice silně "zakořeněné" - takže v reálu se to dělá tak, že se PO třeba řídí do nějaké mírné ztráty a dorovnává se to nesmyslným rozpouštěním fondů do výnosů (fondu investic, rezervním fondem) - to v lepším případě, V horších případech dílčími manipulacemi s výsledkem hospodaření - ať již "ohnutou" tvorbou dohadných položek pasivních na energie, ohnutím u dohadných položek aktivních na výkony zdravotních pojišťoven či třeba přizpůsobením skladů (otázka zda třeba jsou vyskladněny nebo nejsou nějaká povlečení, pracovní oděvy).  Takže se prostě namísto zobrazování skutečnosti dělají operace, aby se PO přiblížily tomuto přání a lidem se to zdá normální. Za mne ten stav normální není, ale nevím, co s tím dělat. Omlouvám se všem, pro koho jsou tato slova tvrdá - nicméně u dost příspěvkových organizací jsou výsledky hospodaření spíše zobrazením přání než zobrazením reálné skutečnosti.

  Nicméně to, co jsem uvedl výše platí obecně pro PO. Vy jako pobytové zařízení sociálních služeb jste ve specifické situaci, neboť máte vyrovnávací platbu z kraje (respektive prvotní zdroj jsou peníze MPSV) - a konkrétně u Vašeho kraje si myslím, že je stanoveno, že pokud byste měli náklady na danou službu nižší než součet výnosů z dané služby (včetně vyrovnávací platby), musíte udělat vrácení vyrovnávací platby (tak aby služba byla na "nule"). Nebo-li - pokud byste v hlavní činnnosti měli jen tuto činnost na níž je vyrovnávací platba (což si myslím, že tak u Vás je -  podle mých znalostí o Vaší organizace z let dávno minulých) tak se skutečně dostanete k tomu, že můžete mít buď ztrátu nebo "nulu" - protože pokud byste šli do zisku z této služby, tak je výsledkem vrácení dotace - což si ještě předepíšete do závěrky. Takže u Vás je ještě specifický důvod onoho honu za "nulou" - neskončit zbytečně ve ztrátě (abych si neodčerpával peníze), ale zároveň to mít nastaveno tak, aby se nevracela dotace. No a toto si myslím, že není nyní moc šance zvrátit.

  Pokud byste byli PO, která má v hlavní činnosti ještě něco jiného, co se netýká té služby, na kterou je vyrovnávací platba (což je například situace "jedné PO poskytující se sociální služby" cca 8 km severně od Vás) - potom by vyrovnávací platba nebránila tomu, aby v hlavní činnosti byl kladný hospodářský výsledek - je to pro Vás takto srozumitelné?

  Jinak ještě může být jedna cesta, jak si k té nule pomoci u organizací Vašeho typu - nechat si část peněz přidělit do fondu investic s tím, že se následně podle toho jak vycházíte rozhodujete, zda opravy bude krýt z provozního příspěvku a fond investic si necháte na 416, nebo zapojíte ke krytí oprav majetku (které určitě máte každý rok v hodnotách min. set tis. Kč) právě rozpuštění fondu investic. Když by zřizovatel byl k tomuto nakloněn, možná by se tolik nepočítalo to "nemožné". Ale odhaduji, že toto může být dosti obtížně zkousnutelné a samozřejmě pokud by se spustil v budoucnosti nový zákon o účetnictví, tak by to již nešlo.

• Dobíjení elektromobilu - zaměstnanec

  24. 11. 2025

  Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC. V poslední době se nám začínají i mezi zaměstnanci vyskytovat elektromobily. Hledáme variantu, jak poskytnout zaměstnancům možnost dobíjet elektromobil v zaměstnání. Technicky jsme schopni zřídit odběrné místo s identifikací zaměstnance a počtem odebraných kW. Bylo by z Vašeho pohledu správné udělat zaměstnanci "přeúčtování" odebrané energie na základě nějaké dohody o přístupu k nabíjecímu místu nebo bude nutné vše řešit přes doplňkovou činnost vč. nastavení marže?

  Já bych to rozdělil do jednotlivých oblastí:

  - prvotní věc - zda to můžete dělat jen jako přeúčtování energií v hlavní činnosti nebo to má být účtováno s nějakou marží - to není něco, co bych mohl rozhodovat já. Toto je záležitost, na kterou se dle mého názoru máte zeptat svého zřizovatele (on vymezuje jednotlivé činnosti v rámci ZL). Takže třeba já bych Vám řekl, že pro mne je akceptovatelné, že to bud ejen přeúčtováním v hlavní činnosti - to ale neznamená, že zřizovatel, který o tom rozhoduje, bude mít stejný přístup. A toto je věc, kterou má rozhodovat on.

  - pokud rozhodne, že prosté přeúčtování energie je OK, tak musíme řešit potenciální daňové dopady - jde o to, že příjmem ze závislé činnosti by mohly být i situace, kdy je něco zaměstnanci poskytováno se slevou - §6 odst. 3 Zákona o dani z příjmů. Pokud tady ale správně chápu - zaměstnanec by si kompletně zaplatil elektrickou energii podle toho, co Vy platíte dodavateli. Diskutabilní by tedy jen bylo, že asi vynaložíte i další částky na to, aby se auto mohlo nabíjet (vytvoření technického řešení pro nabíjení, možná se budou muset dělat průběžné revize) - to se asi promítá v tom, že cena za nabíjení ve veřjných stanicích je vyšší právě díky promítnutí těchto nákladů (ale neznám podrobnosti - elektroauto nemám...). Takže tady by ten náběh na nepeněžní příjem zaměstnance skutečně mohl být (ale je to asi hodně přísný pohled a moc bych nepředpokládal, že by to bylo třeba při kontrole FU řešeno). 

• Dotace EU

  24. 11. 2025

  Dobrý den,
  mám dotaz na účtování evropské dotace Šablony. Dosud jsem účtovala dle vašeho schématu, kdy na konci roku jsem přeúčtovala nespotřebovanou dotaci na účty 401/414 a hned na začátku roku jsem vrátila částku zpátky. Byla však u nás nová auditorská firma a ta tento postup neschvaluje. Chtějí, abychom měli celou částku dotace na 388. Tedy ta varianta Jihočeského kraje, kdy hned celou částku proúčtují na 388/672.
  A teď k dotazu. Dotaci nám schválili v říjnu 2025. Čerpat se však bude až od 1/2026-12/2027. Celková částka dotace je 750 tisíc s tím, že 700 tisíc financuje MŠMT a 50 tisíc nám musí doplatit zřizovatel (obec). Částku 700 tisíc nám už letos v listopadu poslali na účet. Obec nám těch zbylých 50 tisíc pošle až v roce 2026. Můžete mi napsat postup, jak máme účtovat v letošním roce? Máme zaúčtovat v den přijetí na BÚ 241/472 a současně provést zápis 388/672 a rovnou i 672/414, když vím, že letos dotaci čerpat nebudeme? A v lednu vrátím 414/672?
  A je povinné účtovat dotaci na podrozvaze?
  Děkuji za odpověď. A moc mne mrzí, že ten váš způsob účtování dotací u auditorské firmy neprošel. Přišel mi ze všech těch variant nejvíc logický.

  To je mi také líto. Tady je to skutečně jen o názorech, jak se nejlépe vypořádat s nesmyslným požadavkem zákona č. 250/2000 Sb. požadujícím převod nespotřebované částky do rezervního fondu. A řešíme jen to, jakým postupem naděláme nejméně škody. Já si stále myslím, že tím zaúčtováním s využitím účtu 401, nicméně pokud jsou přesvědčeni, že nejlepší je to s tou 388, tak s tím těžko co nadělám. Klidně může přijít někdo jiný a zase volit jinou variantu - všichni víme, že každá z nich je nějak špatně.

  K zaúčtování - ano přesně jak uvádíte - zálohu si dáte na 472. a budete účtovat 388/672 a ke konci roku (případně možná nejlépe rovnou, abyste nepoškodili vypovídací schopnost průběžných výsledků) zaúčtujete 672/414. V lednu klidně zase 414/672 (ale zase kvůli průběžným výsledkům bych snad raději účtoval 414/672 postupně tak, jak budu čerpat dotaci).

  Účtování na podrozvaze - pokud vedete účetnictví ve zjednodušeném rozsahu - potom nemáte povinnost vést podrozvahové účty. Tady si nejsem jist, zda máte rozhodnutí o tom, že vedete účetnictví ve zjednodušeném rozsahu - případně se mi ozvěte mailem.