Dotazy

• Předání TZ měsíc po užívání do provozu

  26. 06. 2025

  Dobrý den,
  běžně při TZ majetku se správně mezi zřizovatelem a PO stihne udělat předávací protokol v tom daném měsíci, kdy nastal den zařazení do užívání.
  
  Nyní ale máme situaci, kdy zařazení do provozu TZ na svěřeném majetku PO bylo v 5/2025 (který je už uzavřený) a dodělává se předávací protokol ze zřizovatele na PO až nyní v červnu 2025, kde přiznáme zařazení do užívání u PO ale měsíc před.
  
  Ve směrnici máme, že se předává TZ na PO okamžitě (nemáme ve zřizovacích listinách uvedené hodnoty majetku- nemusí být tedy změna zřizovacích listin)
  
  Moje otázka zní: kdo má dopočítat odpis za červen (který by měl nastat při správném zařazení v 5/2025). Jestli zřizovatel, který předává o 1 měsíc pozdě spolu tedy s kartou majetku, kde by byl vidět již provedený odpis a PO by následovala odpisy od 7/2025, nebo má odpis dopočítat PO za měsíc užívání, protože TZ užívala ona a ne zřizovatel? Ten by předal jako vždy pouze hodnotu TZ bez odpisů?
  
  Předem moc děkuji

  Samozřejmě dobře to není, ale plně chápu, že se to stane.

  Formálně by odpis měl dopočítat asi zřizovatel (by´t je to sporné, protože u TZ svěřeného maetku by to od samého počátku mělo být PO svěřeno), nicméně u něj ale daný odpis nebude moc dávat smysl (nebude mít pořádnou ekonomickou interpretaci), protože věc reálně používá PO pro svou činnost. Pokud se v případě, který popisujete, budete snažit ještě doúčtovat odpis za 6/2025, hlasuji pro to, aby jej zaúčtovala příspěvková organizace. Není to sice úplně podle předpisů, ale bude to dávat mnohem větší ekonomický smysl. No a ještě poznamenám, že většina by to podle mne udělala tak, že ten odpis za 6/2025 nezaúčtuje nikdo a začne se to ze zvýšené hodnoty odepisovat až v 7/2025. Zase - není to úplně šťastné, nicméně ty finanční dopady z měsíčního posunu odpisu nebývají velké.

• Oprava/rekonstrukce

  26. 06. 2025

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Škola postupně plánuje opravit jednotlivé třídy, letos o prázdninách opraví první dvě. Prosím o radu, jak účtovat, zda jako opravu nebo spíš technické zhodnocení.
  V těchto dvou třídách bude provedeno:
  Nová elektroinstalace a světla – vše se bude vyměňovat za nové
  Sádrokartonové podhledy – podhledy tam byly, ale budou také nové a navíc odhlučněné a zateplené
  Výměna podlahy – lino za nové lino
  Malování + zapravení stěn po elektrikářích + výměna umyvadel a baterií
  Nově bude pořízena klimatizace, která tam dosud nebyla. Nevím, zda evidovat samostatně DHM, nebo je součástí budovy, tedy technické zhodnocení.
  Žaluzie – původně byly v celé škole textilní žaluzie, účtované jako DDHM. Několik kusů, které byly zničené, se vyměnily za (vnitřní) horizontální žaluzie a ty máme také zaúčtované na DDHM. Dohledala jsem, že horizontální žaluzie by měly být součást budovy. Do tříd se budou dávat také tyto žaluzie, mám pokračovat a účtovat DDHM, nebo TZ budovy?

  Tak jak to popisujete, tak podle mne mnohem jednodušeji odůvodníte, že je to TZ stavby:

  - nová alektroinstalace - předpokládám, že u světel - výměna za LED (úspornější s jinou svítivostí), u elektroinstalace se zpravidla doplňují zásuvky. Vím, že lidi často tady mluví jen o výměně, když jde člověk reálně do toho, co se stane, zistí, že většinou skončí v TZ. Pokud je toto TZ tak logicky musí být TZ i malování a zapravení stěn po elektrikářích.

  - podhledy - sama uvádíte nové vlastnosti (odhlučnění ... ) - klasické TZ

  - výměna podlahy - ta by opravou sama o sobě mohla být - ale pozor - jedná se o práce ve stejném prostoru, může to být i vyvoláno tím, že logicky se poškodí staré, pokud se tam bude všude sekat elektrika a měnit sádrokarton - potom by bylo logické i toto jako investice (vzájemná technická souvislost). Tady si dokáži představit, že uhádám variantu "oprava" - ale určitě to bude na hraně

  - klimatizace - za mne nic nezkazíte pokud to uěláte jako TZ budovy - je to něco co je právní součástí budovy a pokud byste to chtěli odůvodňovat jako DDHM, argumentujete pokynem GFŘ D-59 a vysvětlujete, že pro fungování tříd to není až tak zásadní. Ale jak se otepluje a my zpohodlňujeme, tak to bude čím dál horší obhajovat. Dát to jako TZ budovy je podle mne jednoduché obhajitelné řešení a hlavně z pohledu účetnictví také správné.

  - žaluzie - souhlas, že mají být jako součást budovy. Pochopil jsem, že ve třídách, které rekonstruujete nebyly a budou tam nově - potom tedy v těchto třídách toto jako TZ. 

• Šablony

  25. 06. 2025

  V květnu 2025 nám byla schválena závěrečná zpráva projektu šablony OP JAK (projekt ukončen 12/2024). Za nesplněné jednotky jsme část dotace vrátili. I tak nám v rezervním fondu (na 414) z původní dotace zůstaly prostředky, za které si škola může koupit pomůcky. Když by se jednalo o investici (např. interaktivní tabuli) jak bude vypadat zaúčtování?
  Musíme i v tomto případě žádat zřizovatele o souhlas s převodem z rezervního fondu do fondu investic? Děkuji za odpověď.

  Jestli správně chápu, tak nějaké prostředky Vám zůstaly, neboť jste nemuseli k určitým nárokům na dotaci prokazovat skutečné náklady - za těchto okolností jste dané částky měli dát do výnosů - účet 672 (protože jste asi dostal dotaci vyšší než jsou náklady).

  Chápu, že v závěrce roku 2024 jste to ještě třeba nevěděli - tedy argument zúčtovat to do výnosů za rok 2025 by asi byl. Takže ze 414 to přijde na 672 (zda napřímo nebo prostřednictvím iných účtů - to již záleží na Vámi zvolené technice zaúčtování). Pokud i díky tomu vytvoříte kladný HV, bude v roce 2026 předmětem rozdělování - může být přidělen do rezervního fondu, z něj může dojít k posílení fondu investic a nákupu investice.

  Jde mi o to, že určitě nemůžeme postupovat tak, že přiznaná dotace zůstane na 414 (protože k ní nemám přesně náklady) - musí se to dostat do výnosů na 672, abych zobrazil, že tuto dotaci jste dostali.

• Účelově určený příspěvek na opravu

  25. 06. 2025

  Dobrý den,
  zřizovatel v rámci, schválení závazných ukazatelů, stanovil příspěvkové org. (PO) účelově určený příspěvek na opravy ve výši 2,4 mil. Kč.
  Přijatou fakturu za provedené opravy odešle PO zřizovateli a ten ji obratem pošle prostředky na její úhradu. Po té teprve PO uhradí fakturu dodavateli. PO většinou stanovený příspěvek na opravy v průběhu roku nedočerpá.
  Jak se v tomto případě účtuje? Stačí pouze 241/672? Nebo přes 348, případně 384?
  Předem děkuji za odpověď

  Jestli je to nastaveno tak, že to jsou zvlášť vyčleněné peníze, které se čerpají (a zřizovatelem se posílají) pouze v momentě, kdy je daný náklad vynaložen, tak já bych účtoval následovně:

  Příslib daných peněz (schválení v rozpočtu ...)- do rozvahy bych to nepředepisoval - maximálně podrozvaha.

  Došlá faktura na opravu - MD 511/Dal 321. Ve vazbě na to předpokládám, že hned nárokujete poslání peněz - tedy MD 348/Dal 672 a následně inkaso od zřizovatele MD 241/Dal 348. 

   

• majetek

  24. 06. 2025

  Dobrý den, mám dotazy týkající se majetku nad 40 tis. Předešlá paní účetní to účtovala nějak divně a po každé trochu jinak. Mohu se zeptat na správné účtování odpisů, proúčtování přes fondy
  - obce nám přispívají každý rok na nákup majetku. Někdy je to investiční materiál, např. konvektomat
  - někdy je to neinvestiční, např. gastronádoby za cca 142 tis., obce přispěly částkou 125 tis. a zbytek byl doplacen z provozu školy. Tak tady nevím, jak účtovat. Už to bylo v minulosti 2x a paní účetní to měla pokaždé jinak. Jak to má být správně?

  Pokud pořizujete movitou věc s PC nad 40 tis. Kč a životností delší než rok, jedná se o investici - o tom není sporu. Tedy mělo by to být hrazeno z fondu investic, případně by t mělo být řešeno příspěvkem.

  Co může vyvolávat nejednotnost jsou situace, když pořizujete věcí s životností delší než 1 rok více (které by měly fungovat třeba nějak dohromady ...) - jednotlivě by třeba nepřesáhly limit 40 tis. Kč.  V takovém případě je základní režim je účtovat jako DDHM (účet 028)  -tedy hradit to z provozních peněz. Nicméně nemohu nikomu zakázat vytvořit z nich soubor majetku  - potom limit 40 tis. Kč testuji v celku a pokud ho překročím, je to 022 (a tedy investice). Takže předpokládám, že toto právě mohlo nastat. Takže  potom to není o tom, jestli je to správně - paní účetní mohla využít právě tuto možnost a postupovala legálně (nehodnotím jestli šťastně).

  Jinak k souborům majetku - já z nich vůbec nejsem šťastný - většinou to následně jen působí problémy. Na webu k tomu najdete dokument "Movité věci, soubory movitých věcí ze 7.2.2021 - případně se do něj podívejte. Souborům se tam věnuji poměrně obširně. 

• neodepsaná investice

  24. 06. 2025

  Dobrý den,
  mám otázku ohledně vyřazení neodepsaného majetku. Na účtu 022 máme zařazený soubor majetku např. panely, sokly, atypické prvky, které patřily do místnosti, kde byla expozice. Tento prostor se teď bude rekonstruovat a asi soubor majetku nevyužijeme, pravděpodobně se i zničí a nebude funkční. Nicméně máme velkou částku neodepsanou cca 1 200 tis. Kč. Dala by se tato částka zaúčtovat na účet 042 a pak po rekonstrukci přičíst jako vedlejší náklad ke stavbě?

  Za mne ne - prostě jste měli pomalu nastavené odpisy neodpovídající tomu, kolik je životnost (samozřejmě ono se to těžko odhaduje třeba právě u výstav  - nicméně nyní se to projevilo a měl bych mít tedy náklady rozprostřeny v době, kdy se ta expozice používala).

  Pokud byste toto chtěli nasměřovat do PC stavby, tak byste podle mého názoru neoprávněně nadhodnotili majetek (navíc se ani ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. nepočítá u movitých věcí, že by ZC vyřazovaných věcí mohla jít do PC stavby) - takže za mne skutečně musíte udělat mimořádný odpis 551/082 a 401/416 a udělat vyřazení. 

• dotykový panel, elektronický čipový systém, stravné

  24. 06. 2025

  Pěkný den, prosím o kontrolu účtování:
  pořizujeme informační dotykový panel, z toho hardware 139 tis a software 38 tis, zařadíme na 022 (viz dotaz z 5.12.2023), CZ-CPA 26.20.17, II. odp.skupina, na 8 let. Dále škola bude pořizovat elektronický čipový systém (zasílám nabídku prosím), zařadíme na 022, CZ-CPA 26.20.13, II.odp.skupina, na 8 let. Zaškolení dáme na účet 518, nebude vstupovat do PC.
  Prosím, mám dotaz k stravnému: učitelky byly na školním výletu na 3 dny,
  mohu prosím použít výpočet zkráceného stravného ? Škola obdržela na tuto akci fakturu za polopenzi a oběd, účtovala jsem na účet 518 (náklady na školní akce).
  Děkujeme.

  Informační dotykový panel (AMOS) - za mne souhlas - celé na 022 včetně software. Zařazení je podle mne OK.

  Elektronický čipový systém - dohledával jsem to, protože jsem se trochu obával, abychom nebyli na pomezí TZ budovy (že je to fakticky otázka ovládání dveří). Ale jak jsem vyrozumněl z webu, je tady jiná funkce než třeba otevírání dveří (to nyní ani není součástí nabídky) - je to o systému, který identifikuje osobu oprávněné dítě vyzvednout, propojí to do konkrétní třídy ... - tedy má to podle mne funkce nezávislé na nemovitosti. Takže zařazení na 022 - za mne souhlas. Zaškolení skutečně nebudete dávat do ceny. Co je pro mne otazník:

  - je tam platba 10 tis. Kč - fakticky roční provozní poplatek za fungování systému - ten by podle mne asi mohl jít do nákladů na 518 (je to tak trochu na hraně, ale to nebude čistě technologický software - tím si asi platíte i nějaké servisní zásahy).

  - no a potom nevím k čemu je čtečka čipů pro administrátora - zda to není nějaké relativně samostatné zařízení, na kterém se načítají čipy. Protože tam si dokáži představit i samostatné zařazení do majetku (no a tím by se také potenciálně mohlo sklouznout do DDHM). Ale nevím přesně, jaké to má funkce.

  Školní výlet - pokud škola zajistila stravování (bylo jí vyfakturováno i za pedagogy) - potom ano - potom jim vzniká nárok jen na pokrácené stravné. 

• praxe pro studenty univerzity na SŠ, výuka na SŠ pro žáky prostřednictvím projektů z Evropské Unie

  24. 06. 2025

  Dobrý den, jsme střední škola, příspěvková organizace, plátci DPH a fakturujeme univerzitě za realizaci pedagogických praxí studentů učitelství univerzity na naší střední škole, pod vedením našich učitelů. Lze osvobodit od DPH dle § 57 ?
  Dále fakturujeme společnosti s.r.o., která organizuje odborné praxe, stáže a semináře pro žáky, studenty základních, středních škol a jejich pedagogy prostřednictvím projektů z Evropské Unie, například projektu Erasmus+. U nás ve škole (střední škola, domov mládeže a školní jídelna) jsou tito žáci ze zahraničí začleněni do výuky, jsou ubytováni a stravují se. Fakturujeme společnosti s.r.o. (www.momomobility.com) za ubytování a stravování žáků ze zahraničí v rámci naší hospodářské činnosti s 12 % DPH a za výuku s 21 % DPH. ?
  Děkuji

  První případ - za mne určitě osvobodit. Pokud se nevejdu do §57 odst. 1 písm a), tak bych se měl vejít do §57 odst. 1 písm. g).

  Druhý případ - to si myslím, že je dost zajímavé a obávám se, že nejsem natolik odborně zdatný, abych si byl jist odpovědí. Pokud správně chápu - je tam:

   - výuka - to si myslím, že pokud to bude pro žáky základních a středních škol, měli bychom být v režimu osvobozeno od DPH podle §57 odst 1 písm g) (vzdělávací aktivita pro děti a mládež).  Je za mne jediný aspekt nejistoty - totiž, že tu službu neposkytujete napřímo daným osobám, ale je to zprostředkovaně přes firmu. Já bych odhadoval, že by to nemělo vadit - ale přiznám se, že nevím, kde by se to řešilo a pochybnosti by asi mohly být.  Nicméně písm. g) nejde použít u výuky pro dospělé - tam je pro mne otázkou, zda bychom se nevešli v osvobození pod písm. d)  - že je to služba prováděná v rámci odborného výcviku školou v oboru vzdělávání zapsaném v rejstříku škol (takže tady by to podle mne bylo i o tom, co je předmětem a osvobození je tady pro mne trochu s otazníkem - no a tady jsem přesvědčen, že by nemělo mít vliv, zda účtuji firmě nebo fyzické osobě). 

  - stravování a ubytování - pokud správně chápu - tady se nevejdu do školských služeb - tedy jen je diskuse o tom, zda je to samostatné plnění oddělené od výuky, nebo vedlejší plnění spojen s výukou. Připomínám znaky vedlejšího plnění - musí být poskytováno pouze výhradně s hlavním plněním, musí ho doplňovat a nesmí být cílem samo o sobě, a hodnotově to musí být relativně nevýznamné ve vztahu k hlavnímu plnění. Takže podle mne třeba nemohu říci, že je to vedlejší plnění k výuce, pokud ubytování a stravování bude 45 % hodnoty celého kurzu. Když by to ale bylo třeba 15 % hodnoty celkového kurzu a skutečně to bylo tak, že výuka a ubytování a stravování jsou přímo propojené nádoby, tak si myslím, že to lze vyhodnotit jako vedlejší plnění a daňově bych potom řídil podle hlavního plnění (výuky). Ale odhaduji, že tady skončíme spíše ve vyhodnocení, že je to samostatné plnění a sazba tedy bude 12 %. Ale asi bych o tom potřeboval vědět víc abych si učinil názor. Za sebe jsem popsal jen, jak bych se k tomu snažil přistupovat z hlediska nějakých hodnotících kritérií. 

• Vymáhání škody

  24. 06. 2025

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Mzdy nám zpracovává externí mzdová účetní. Z kontroly VZP nám bylo vyčísleno penále v důsledku špatného zasílání pojistného za zaměstnance, a to ve výši 3.634,-Kč.
  Vzhledem k jinak bezchybné spolupráci bychom rádi u této externí účetní upustili od vymáhání škody od ní a penále zaplatili. V případě, že by se taková událost stala zaměstnanci, tak bychom svolali Škodní komisi, která by vzniklou škodu posoudila a případně prominula. Nejsem si ale jistá, zda jako PO můžeme od vymáhání škody upustit v případě externího dodavatele, abychom se nedopustili porušení rozpočtové kázně.
  Velmi vám děkuji za váš názor a radu, i když si uvědomuji, že je možná mimo oblast dotazů...
  Přeji vám pěkný den

  Já jsem přesvědčen, že by toto mělo být Vaše právo o tom rozhodnout. Samozřejmě zřizovatel může trvat na tom, že se máte důsledně chovat s péčí řádného hospodáře a škodu vymáhat (a jen podotýkám - to potom není otázka případného napadnutí za porušení rozpočtové kázně  ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb.).

  Ale je to přesně jak uvádíte - třeba u zaměstnance vyhodnotíte okolnosti a dojdete třeba k závěru, že v konkrétním případě nebudete škodu vymáhat. Zde není podle mého názoru rozdíl mezi zaměstnancem a externistou. Můžete podle mne skutečně dojít k závěru, že v konkrétním případě z důvodů, které si popíšete, nebudete škodu vymáhat. Všichni víme, že se chybuje. Když by nastala situace, že za jakýkolv nezdar (třeba nákup věci, který by se ukázal chybou, rozbitý talíř, ztracený šroubek ....) budeme předepisovat náhradu škody, tak za chvíli nebudeme mít s kým pracovat (jak zaměstnanci tak i externisté)

  Samozřejmě i toto můžete probrat ve Škodní komisi (dávalo by mi to i logiku, pokud jí zřizenou máte a případné škody způsobené zaměstnanci by se v ní projednávali), někdo se bude snažit zatáhnout zřizovatele.   

• Nákup majetku a odpis

  24. 06. 2025

  Dobrý den, v květnu koupila naše PO dataprojektor v hodnotě 59.990 Kč a varhany v hodnotě 42.963 Kč. Obě věci jsem zaúčtovala na účet 022, ale neodepisuji žádnou z nich. Je to tak prosím správně? Děkuji.

  Odepisovat musíte - jsou to movité věci a patří určitě mezi povinně odepisovaný majetek. Je ale jen naprosto legální zvolit si frekvenci odpisu v průběhu roku. Tedy můžete odpisovat měsíčně (odpisy zahajujete od června 2025), stejně tak ale můžete odepisovat čtvrtletně či ročně (takže je plně legální zaúčtovat například odpis až v prosinci - s tím, že zase bude vypočten jako odpis za červen - prosinec). Tedy toto je na Vás.

  Z praktických důvodů - kvůli průběžnému sledování výsleku hospodaření (jak jsem "na tom") a průběžné tvorba fondu investic, upřednostňují PO zpravidla měsíční frekcenci zaúčtování odpisů (není to ale povinnost). 

• šablony

  24. 06. 2025

  Ale v rámci své registrace, bych vás chtěla požádat o konzultaci postupu účtování šablon OP JAK. Šablony pro MŠ a ZŠ II - priority 2 - Vzdělávání
  Temín: 2/2025 - 1/2027
  
  Škola obdržela rozhodnutí 02/2025
  Účtovala jsem - vznik podmíněné pohledávky 955/999
  Přijatá záloha 03/2025
  241/472
  999/955
  
  Náklady - průběžně
  5xx/321
  
  Ke konci každého měsíce interním dokladem proúčtovávám čerpané prostředky
  388/672
  
  
  A teď bych potřebovala poradit, co s prostředky, které do 31. 12. 2025 nevyčerpáme.?
  
  A co s nimi dál k 1. 1. 2026 a následně k 31. 12. 2026 a 1. 1. 2027.?
  A postup učtování po ukončení projektu.?

  Prvotně bych Vám chtěl navrhnout, abyste se podívala na dokument "Transfery v podmínkách PO" z 10. 7. 2024.  Od strany 37 se věnuji problematice provozních dotací spolufinancovaných z prostředků EU - popisuji zde jednotlivé varianty zaúčtování (protože neexistuje jedna varianta - těch možností je tady více  - ty varianty vznikly kvůli tomu, že se snažíme splnit nesmyslný požadavek zákona č. 250/2000 Sb. a nevyčerpané prostředky dávat do rezervního fondu). Na konci je i pasáž věnovaná situaci, kdy je dotace v cizí měně.

  Takže nyní jen stručně - nemá cenu abych nyní obecně opisoval to, co najdete v tom dokumentu:

  - předpis na podrozvahu OK

  - přijatá záloha - za mne OK

  - náklady OK

  - měsíční zaúčtování 388/672 - je to možné. Jen tady prosím věnujte pozornost tomu, že se nám do stále více dotací dostává to, že nárok na dotaci nám nezakládá to, zda jsem přesně spotřeboval určitý náklad (tedy mám 5xx a tu kryji 672), ale že splním nějaký věcný cíl - třeba někdo vycestuje na 14 dní a tím vznikne nárok na nějakou částku bez ohledu na to, jaké náklady byly vynaloženy. Upozorňuji na to kvůli tomu, že to sice nic nemění na použitých účtech, ale je to o tom, jakou hodnotu dáme na tu 388 a případně v jakém okamžiku.

  - prostředky které nevyčerpete na konci roku (tedy záloha převyšující náklady - respektive to, co zaúčtujete na 388) se mají dostat do rezervního fondu - já jsme zastánce varianty 401/414 (vysvětluji v daném dokumentu), častěji se ale setkáte v praxi s jinými technikami. Popisuji to v dokumentu, na který se odkazuji. Prosím vyberte si variantu, která se Vám jeví jako nejvhodnější.

  Vyúčtování - pokud budete mít nároky postupně zachycené na 388, tak uděláte 346/388 (podle toho, jak jste udělali vyúčtování - respektive jak Vám bylo akceptováno) a zúčtujete zálohu 472/346. Pokud je záloha vyšší - tak vracíte 241/472 (pro volbu účtů ale závisí na technice zaúčtování převodu na rezervní fond), pokud je doplatek tak inkasujete MD 241/Dal 346.

• Darovací smlouva na převod investičního majetku

  24. 06. 2025

  Dobrý den,
  obdrželi jsme od zřizovatele darovací smlouvu na gravírovací stroj v hodnotě 296 490,98 Kč .
  Dárce touto smlouvou bezplatně převádí předmět smlouvy do vlastnictví obdarovaného.
  Jak mám prosím postupovat při jeho odepisování.
  
  děkuji za odpověď

  Pokud není dárce vybrannou účetní jednotkou (kraj, obec ...), což asi není, mám dar ocenit reprodukční hodnotou - tedy za co by se takový stroj pořídil s přihlédnutím k jeho stavu v době darování. Může nám pomoci samozřejmě cena uvedená v darovací smlouvě (pokud dává smysl). Tady bych chtěl upozornit, že se někdy do smluv chybně dává pořizovací cena u dárce (tedy za kolik se to třeba u firmy, která stroj daruje pořídilo před 6 lety) - to ale není hodnota daru. Píši to i proto, že se klidně může stát, že se tam napsala sice hodnota 296 tis. Kč, ale je to starý stroj, který by se nyní pořídil třeba za 30 tis. Kč (když se podíváte na Bazoš ...) no a potom bych měl účtovat o pořízení DDHM daru

  Takže moc se přimlouvám, aby se do darovacích smluv dávala hodnota odpovídající stavu k datu darování. Pokud to bude takto uděláno (a hodnota daru převyšuje 40 tis. Kč), tak hodnotu daru zaúčtuji MD 042/Dal 401 a dále to zařadím do majetku. Věcný dar není podle současných předpisů investičním transferem a proto nepoužiji účet 403.

  Když se to následně bude odepisovat, tak jen účtujete standardní odpisy 551/082 a 401/416 (v plné výši).

  Pouze pozor z hlediska daně z příjmů - pokud při přijetí aplikujete osvobození od daně z příjmů, nebudete moci uplatňovat daňové odpisy (což by mohlo vadit, pokud byste třeba ten stroj využívali ve větším rozsahu k doplňkové činnosti)  

• Odměna při nákupu - zboží za 1 korun

  24. 06. 2025

  Předmět: Dotaz na zaúčtování faktury – odměna za nákup (zboží za 1 Kč nebo zdarma)
  
  Dobrý den,
  
  obracím se na Vás s dotazem ohledně zaúčtování faktury, na které jsme obdrželi zboží za symbolickou cenu 1 Kč nebo zdarma jako odměnu za předchozí nákup.
  
  Jedná se o marketingovou akci dodavatele, kdy jsme po splnění určitých podmínek obdrželi produkt za zvýhodněnou cenu.
  
  V příloze bychom rádi zaslali sken konkrétních faktur, ale nelze vložit, proto se pokusím stručně dané faktury popsat:
  dálkoměr za 2150,-
  aku vrtačka za 3749,-
  odměna - akumulátor zdarma
  nebo
  vysavač za 25490,-
  k tomu set kartáčů za 1 Kč (hodnota je 3990,-)
  
  Předem děkuji za pomoc a Váš odborný názor.

  Tohle je obecně problém. Můj pohled na věc je takový, že v těchto případech není žádná sleva zadarmo (tedy neúčtovat o tom jako o daru, ale rozpočítat to mezi zbývající věci). Takže třeba když mám akci 1+1 zdarma a stojí ten jeden kus 5 000 Kč (a jeden je zdarma), tak jsem zastánce účtovat pořízení dvou věcí za  2500 Kč. No a tento princip bych se snažil promítnout i do Vámi řešených situací. 

  Tedy, že bych se na to měl dívat tak, že se třeba v prvním případě pořídil:

  - dálkoměr

  - aku vrtačka

  - akumulátor (pokud je samostatný a není jen k vrtačce - ale je to třeba s možností použít to i k dalším věcem)

  Měl bych si potom odhadnout, že akumulátor by stál 1000 Kč najdu si to třeba na wrebu) a potom si to alikvotně rozpočítat (poměrem těchto cen) mezi všechny tři věci - tedy výsledkem by byla nižší cena za dálkoměr, nižší za vrtačku a nějaká hodnota přiřazená akumulátoru. Součet by byla hodnota faktury celkem.

  U toho vysavače - on ten přístup je podobný s tím rozdílem, že u vysavače kartáče a hubice asi zpravidla zaúčtujeme jako součást jeho ocenění. Takže je mi jedno, zda něco budeme rozpočítávat, prostě pro mne to bude vysavač za 25 490 Kč (a případné příslušenství si napíši na kartu majetku - pokud je to příslušenství k tomuto vysavači).

• platební karty

  23. 06. 2025

  Dobrý den,
  v naší organizaci využíváme platebních terminálů k platbě kartou od našich zákazníků. Zákazníci nám platí za širokou škálu zboží a služeb (ubytování, prodej vstupenek, prodej upomínkových předmětů atp.)
  
  Při prodeji účtujeme 324/602, popř. 604 na základě týdenních nebo měsíčních uzávěrek.
  Při příchodu peněz do banky účtujeme 241/324.
  
  Po předchozí paní účetní nám zůstal na účtu 324 přebytek cca 60 000,- Kč, který se táhne již z let 2014-2016. Vznik tohoto přebytku se již nedá dohledat, jelikož některé materiály již byly skartovány.
  Pravděpodobně peníze na účet přišly, ale nebyly k nim vytvořeny doklady. V této době firma ještě nevyužívala žádný ubytovací program, čili je předpoklad, že by tento přebytek mohl vzniknout zde. Ale samozřejmě tento přebytek mohl vzniknout i kdekoli jinde.
  Jak máme naložit z tímto přebytkem?
  Děkuji za odpověď.

  Podle mne máte jedinou možnost - zaúčovat 324/649 (a správně se to již mělo udělat před několika lety).

• Zahraniční cestovní příkaz

  20. 06. 2025

  Pěkný den, obracím se na Vás s dotazem, naše škola každý rok organizuje zahraniční zájezd (většinou do Velké Britániecíl cesty). Žádné přijaté faktury škola neobdrží, škola pouze řeší stravné a kapesné učitelům v CP
  
  Zájezd byl organizován na 7 dní od 24.5.-30.5.2025
  1) 24.5.Výjezd z ČR ve večerních hodinách od 17:00-23:00 hod vznikl nárok na tuzemské stravné v prvním pásmu, tzn. Plné stravné ve výši Kč 166,-- (výše upravená zřizovatelem),
  2) 24.-25.5.Během noci se žáci přesunuli přes Německo od 23.01-5.00 hod,
  6 hodin, výpočet:sazba stravného ze 45 EURO, adekvátně sníženo na 15 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 25.5.= 24,91, tzn. = výpočet 523,--
  3) 25.5. pak se přesunuli do Belgie, tj. 5.01hod – 16 hod
  Tj. 11 hodin, výpočet : sazba stravného z 50 EURO, adekvátně sníženo na
  17 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 25.5. = 24,91, tzn. = výpočet 581,--
  4) 25.5.-26.5., pak se přesunuli do Francie, tj. 16.01 hod – 8 hod (přespání)
  Tj. 16 hodin, , výpočet : sazba stravného z 50 EURO, adekvátně sníženo na
  17 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 25.5. = 24,91, tzn. = výpočet 581,--
  Krát 2 dny = výpočet 1 162,--
  5) 26.5. příjezd do Velké Británie v 10 hodin= tj. celkem 14 hodin ve Velké Británii
  27.5.-28.5. = celkem 48 hodin ve Velké Británii
  29.5. odjezd z Velké Británie ve 22 hodin, tj. 22 hodin ve VB
  Výpočet : sazba stravného 45 GBP, 1. den ponížen, jinak v plné výši, pčipočteno kapesné, použit kurz ze dne 26.5. =29,63, tzn. = výpočet 6 845,--
  6) 29.5. ve Francii do 24 hodin, tj. 2 hod, nevznikl nárok na stravné
  7) 30.5. v Belgii do 2.59hodin, tj. 3 hod, nevznikl nárok na stravné
  8) 30.5. v Německu do 8.59 h , tj. 6 hod, výpočet: sazba stravného 45 EURO, adekvátně poníženo na 15 EURO, připočteno kapesné, použit kurz ze dne 30.5. Kč 24,93, tzn. = výpočet Kč 524,--
  9) 30.5. překročení hranic z Německa do ČR ve 9 hodin, příjezd na místo v 19 hodin, plné stravné ve výši Kč 166,--
  Celkem bude vyplaceno cestovné : 9967,--

  Děkuji za doplnění - nedostali zálohu, je dohodnuto, že budou vyplaceny Kč.

  V tomto případě musíme nejprve vyřešit kurz - § 184 Zákoníku práce:

  Při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183 s tím, že pro přepočet měn se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den nástupu zahraniční pracovní cesty.

  Musíme tedy provést přepočet kurzem ČNB ze dne 24. 5. - respektive 23.5., protože 24.5, byla sobota. Euro je 24,91 a Libra 29,702 (pro všechno stravné budete mít tento jednotný kurz).

  teď k nároku za jednotlivé dny:

  24. 5. - vznikl nárok na tuzemské stravné (doba trvání delší než 5 hodin) a zahraniční část kratší než 5 hodin - tedy nárok na tuzemské stravné tak jak uvádíte.

  25.5. - pokud správně chápu, jeli Německem (5 hodin), Belgií (11 hodin) a Francií (8 hodin)- §170 odst. 2 - stravné určuji podle státu, ve kterém byl nejdéle.  Pro Francii máme 50 Euro

  26.5- - nejdelší čas je VB - takže 45 liber

  27., 28., 29 - Velká Británie - takže vždy 45 liber

  30.5. - máme nárok zahraniční (9 hodin - nevětší část je Německo) - takže souhlas s 1/3 ze sazby Německo - 15 Euro a dále tuzemská do 12 hodin - nárok těch 166 Kč.

   K těm zahraničním přičítáte kapesné - tak jak jste si stanovili (maximum je 40 % zahraničního stravného)