Dotazy

• doplňková činnost - dotované obědy důchodcům

  02. 10. 2025

  Dobrý den, řešíme situaci, zda je možné, aby zřizovatel kryl některé náklady v doplňkové činnosti dalším příspěvkem. Jedná se o případ, kdy škola vaří pro cizí strávníky - důchodce obce a obec chce důchodcům snížit cenu oběda a dotovat každý oběd 10 Kč. Je možné ponechat si tuto činnost v rámci doplňkové činnosti jako stravování cizích strávníků a podle dohody se zřizovatelem čerpat na tyto obědy účelový příspěvek do doplňkové činnosti? Zmiňujete se o této možnosti v dotazu (Příspěvek na stravování důchodců) ze dne 18.03.2019. Neporušuje tím zřizovatel nějaký předpis a o co je možné se argumentačně opřít? Nebo je nutné tuto činnost zahrnout do hlavní činnosti? děkuji

  Za mne to možné je. Nikde není přímo zakázáno neposkytovat platby dotačního charakteru do hospodářské/doplňkové činnosti - dobře to znáte například při hospdodaření v lesích.

  Samozřejmě pokud bych jako zřizovatel řekl - "pověřuji tě vařením obědů i pro staré lidi, chci abys to dělal bez ohledu na to, zda je to ekonomicky efektivní a jsem ti na to ochoten přispět" - potom mi dává smysl dát to do hlavní činnosti. Ale to je jen o logice věci, ne otázka, co se legislativně může a nemůže. Prostě rozdělení hlavní x doplňková činnost je výsostným rozhodnutím zřizovatele.

  Za mne je ještě důležité upozornit na následující:

  - přeřazením hlavní x doplňková činnost se nemění daňový režim ve vztahu k DPH - v obou případech se bude jednat o plnění, teré má u plátce DPH být zdaňováno (a jít do obratu). Poskyntutý příspěvek v režimu 10 Kč na oběd bude představovat dotaci k ceně a bude také předmětem DPH (stejně jako základní cena)

  - předpokládám, že i ve vztahu k dani z příjmů bude činnost zisková (po započtení příspěvku) - takže ve výsledku mi v takovém případě bude jedno, zda to vykáži jako činnost hlavní nebo doplňkovou.

  Takže za mne je toto skutečně o rozhodnutí zřizovatele a jak rozhodne, tak to bude. Pro mne by dávalo větší logiku dát to do činnosti hlavní (jako další činnost, kterou PO pověřím), ale pokud zřizovatel toto bude chtít v činnosti doplňkové, musím to podle mého názoru respektovat.  

• Splátka exekuce

  02. 10. 2025

  Nevím jak zaúčtovat jednorázový doplatek exekuce (pohledávka za bývalou zaměstnankyní). Jednorázově doplatila dluh 184.000,- Kč.
  Jednotlivé splátky vymáhány právní cestou. Splátky účtovány 199/556.
  Náklady mínusem. Co s jednorázovou platbou ( vznikne zisk), nemáme o proti této částce nakoupit (náklady).
  
  Děkuji za odpověď.

  Já se omlouvám, asi budu potřebovat trochu vysvětlení od začátku - zkusím odhadnout o co jde.

  Tím, že uvádíte, že jsou rozpouštěny opravné položky, tak bych předpokládal, že jste na 377 zachytili nějakou pohledávku a k ní jste vytvořili opravné položky. Nyní pokud je něco spláceno, tak to účtujete MD 241/Dal 377 a rozpuštění OP 199/556 (pokud byly opravné položky ve výši 100%). 

  Nerozumím poznámce "náklady minusem" - v tomto případě by se již další náklady objevovat neměly - možná jen komentujete tu Dal 556..

  Teď když je jednorázová platba - tak buď je doplaceno to, co již na 377 máte a k tomu máte opravné položky - potom souhlasím, že z operace vznikne zisk (a zda nutně potřebujete něco nakupovat, nebo není problém zisk vykazovat - to je věcí jinou - to jsou jen ty neustálé dost umělé diskuse, neboť žádná legislativa nenutí skončit PO v nule nebo slabém plusu). Je to na domluvě se zřizovatelem, jak k tomu přistoupit.

  Potom ještě může nastat situace, že zaplatí něco, co na 377 z důvodu opatrnosti ani nebylo (třeba nějaké sankce, náhrady škod ...) - potom by se zase měl dopředepsat výnos 377/Dal 64x (možná bych volil i 649) a vyinkasovat pohledávku. No a zase by tím vznikl mimořádný zisk a řešíte to samé.

  Já ale rozhodně nemohu určovat, zda z těch věcí máte něco nakoupit (třeba zřizovatel může také vyhodnotit, že díky tomuto mimořádnému inkasi nepotřebujete tolik peněz od něj a dokáži si představit, že pokrátí příspěvek ...).

   

• porušení rozpočtové kázně

  02. 10. 2025

  jedná se o porušení rozpočtové kázně školy - příspěvkové organizace, zřízené krajem:
  zjištění: ZŠ neoprávněně použila finanční prostředky státního rozpočtu , které ji byly přiděleny na ostatní neinvestiční výdaje(UZ 33 353)
  kontrolované období rok 2023 . Kontrolováno ČŠI
  zjištění porušení - rok 2025
  výzva k vrácení dotace - 2025
  schválení obce k použití RF na úhradu

  Moc díky za upřesnění - tedy je to skutečně již nařízení odvodu za porušení rozpočtové kázně (ne pouze jen výzva k vrácení části dotace).

  Za těchto okolností - skutečně předpis:

  MD 542/Dal 349 (pokud se vrací kraji, když by státu je tam 347 - já teď nevím, jak je to nastaveno, ale to je jen kosmetická věc)

  MD 349/Dal 241 - platba

  Pokud se bude na to čerpat rezervní fond (může a nemusí) - potom skutečně MD 413/Dal 648

• Cestovné - místenka

  02. 10. 2025

  Dobrý den, bude místenka ve vlaku součástí proplaceného jízdného? Pokud se jízdné zakoupí on-line, je zdarma. Ale pokud se zakoupí u pokladny, je zde doklad navíc. Děkuji za odpověď.

  Pokud jízdenku zaplatil, tak bude samozřejmě součástí náhrady za jízdné - to je v pořádku a nevidím v tom sebemenší problém proplatit  (z hlediska práva je to v pořádku). A je jen na Vaší organizaci, jak je budete usměrňovat v tom, jak mají nakupovat, co jste ještě ochotní tolerovat (ale to se již bavím o tom, jakou mají jezdit třídou .... - třeba v Regiojetu ...).

• garáž

  02. 10. 2025

  Dobrý den, jsme MŠ,zřizovatel město,majetek předaný. Na zahradě byla postavena garáž-ta je plechová za 50tisíc(zaplaceno), pod ní se dělaly úpravy- je tam dlažba(nemám fakturu).
  Mě ted jde o to jak postupovat, z města-ze stavebního mám povolení stavby-sklad zahradní techniky-výrobek plnící funkci stavby na betonových patkách, prý kolaudace není nutná. Mám to tedy zařadit jako stavbu? Ještě jsem stavbu neměla, nevím co se ještě bude nebo má udělat, mělo by to být asi v katastru ..to si zavede zřizovatel...

  Za mne to skutečně patří na účet 021 - jde o to, že mi v obsahové náplni k účtu 021 máme uvedeno, že tam máme účtovat stavby ve smyslu stavebního zákona. Zároveň ve stavebním zákoně je uvedeno, že stavbou je také výrobek plníci funkci stavby, což srovna odpovídá tomuto případu. Takže zachytit na účet 021 je za mne OK (až budete mít komplet faktury tak tam zařadíte).

  Na 99,9% to nebude stavba zapisovaná v katastru nemovitostí - tedy toto nemusíte řešit. Prostě jen nastavíte životnost a budete odepisovat. Jen dejte pozor na analytiku u staveb na účtu 021 - volte takovou, aby Vám to v tomto případě šlo v Příloze k účetní závěrce dv tabulce G do řádku G.6.

• Zálohy na akce žáků

  01. 10. 2025

  Dobrý den, v mateřské škole (9 tříd) jsme zřídili bankovní účet na vybírání záloh na konané školní akce (divadla, vystoupení atd). Účtujeme přijaté záloha na akce 241/324, pak vyúčtování po akcích (faktura) 324/241. Je to tak vše v pořádku? Děkuji za odpověď.

  Ano - za mne je to klidně takto možné (je to jedna z variant účtování).

  A jen si je potřeba dobře hlídat tu 324. Pokud se vše vyúčtuje a případný rozdíl se zase vrátí rodičům na účet - je to OK. Ale sem tam se vymyslí "zajímavé věci", na co se použijí u určité třídy třeba nespotřebované peníze (nelze vyloučit i situace, kdy se nějaká částka bude muset zúčtovat do výnosů 324/649).

   

• Převod režijních příjmů na mzdy

  01. 10. 2025

  Dobrý den, mateřská škola vaří pro externí strávníky - účtuje o nákladech na potraviny a nákladech na režii (energie, mzdy). V současné době veškeré příjmy z režií padají do zisku. Od ledna 2026 bychom rádi přesunuli poměrnou část režijních příjmů na mzdy. Poradíte nám jak o tomto účtovat? Zda použít přímo jen účet 521 mzdové náklady a následné odvody nebo použít nějaký trojkový účet? Příjmy z režií jsou účtovány na účet 602.

  Pokud to správně chápu - ta školka vaří pro externí strávníky a má z toho výnosy  - například 100 Kč za oběd. Nevím, zda to máte v hlavní nebo v doplňkové činnosti - nicméně to je ais v tento moment jedno. K tomu přiřazuje náklady na 501 pouze ve výši potravin (například 40), nicméně další náklady již k danému obědu nepřiřazuje a ty zůstávají klasicky ve školním stravování .... (takže opticky tady vychází vysoká zisk).

  Pokud je to takto, tak je to samozřejmě nesmyslné - je potřeba k danému obědu přiřadit i režijní náklady (521, 524, 518, 502, zbytek 501 ...) - přitom se v praxi zpravidla používají dvě varianty postupu:

   - v nějakém poměru (třeba uvařených jídel) převést skutečné náklady - tedy jednotlivé sysmtetiky - teřba na nějakém středisku, činnosti snížím 521 a dám to na 521 externí obědy ... (to samé podle jednotlivých účtů)

  - podle aktuálních skutečných nákladů vypočtu režii připadající na oběd a pomohu si účtem aktivace vnitroorganizačních služeb - tedy MD 518 (činnost externí obědy)/Dal 516 (ta činnost, kde jsou ty náklady prvotně umístěny). Tady je samozřejmě otřeba dbát na to, aby ta kalkulace byla pokud možno co nejaktuálnější.

  Ale rovnou upozorňuji, že netuším, zda odpovídám na to, co se ptáte. Případně se mi ještě ozvěte mailem.   

• Pokladna v cizí měně

  30. 09. 2025

  Dobrý den, můj dotaz zní: v srpnu jela delegace (žáci + učitelé) z naší školy do Koreje. Vybrali jsme z pokladny 10tis na výměnu korejských wonů. Žádné se neutratili, celá částka se zase vyměnila na koruny. Vznikl tam ale vetší kurzový rozdíl, je to zřejmé z účtenky ze směnárny. Musím si založit wonovou pokladnu? Nebo to můžu udělat v korunové pokladně jako peníze na cestě + interní doklad na ztrátu?
  Děkuji za odpověď.

  Pokud jste ty peníze měly k dispozici v organizaci, tak by tam správně měla být pokladna v cizí měně založena.

  Když byste se tomu chtěli vyhnout, tak byste se museli tvářit například tak, že jste peníze hned předali zaměstnanci jako nějakou zálohu (tedy účet 335) a on Vám ji následně vrátil přičemž jste ho hned poslali do směnárny, aby ty peníze směnil ... Nicméně mám dojem, že takto to nebylo a pokud peníze skutečně ležely ve škole, tak správně by to mělo být na cizoměnovou pokladnu.

• Posílení FRM z provozního příspěvku

  30. 09. 2025

  Dobrý den,
  dovolujeme si na Vás obrátit s konzultací těchto účetních operací:
  1. Účtování posílení fondu FRM z provozního příspěvku
  Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v §58, odstavec 5 umožňuje s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Požádali jsme o umožnění převodu z provozního příspěvku na fond reprodukce majetku. Zřizovatel naší žádosti vyhověl. Na AI jsme dohledali účtování 549/416. Další variantou je „storno zápis“ 388 / 672 + 346 / 416. Prosím o doporučení účtování.
  Děkuji.

  Tak teď doufám, že ještě soutěž s AI vyhraji :) (ale bojím se, že nebude dlouho trvat a budu nahrazen).

  Prvotně - tento případ není v ČÚS 704 řešen, musíme tedy vycházet z nějaké obecné logiky.

  Logika je taková, že v ten moment by se pro příspěvkovou organizaci mělo jednat o příjem posilující fond investic (účtováno rozvahově). Určitě není v takových případech žádoscí, aby se ponechal takový příjem současně ve výnosech na 672 (jako provozní příspěvek) a vytvářel se umělý náklad na 549, aby bylo možné vytvořit fond investic.

  Určitě je tedy potřeba pracovat s tím, že se stornuje výnos na 672 ve prospěch posílení fondu investic na 416. Takže fakticky to, co uvádíte jako "další varianta".

   

• Proplacení pojistné škody žákovi školy

  29. 09. 2025

  Dobrý den,
  ráda bych se s Vámi poradila s problémem, který nastal po příjezdu z lyžařského kurzu v Rakousku. Před odjezdem jsme zajistili pojištění pro všechny žáky i zaměstnance. Během lyžařského výcviku si jeden náš žák poranil koleno, nicméně úraz nebyl nijak vážný i nadále lyžoval až do konce pobytu. Po příjezdu domů chodil normálně do školy, ale pak byl s rodiči u lékaře a začal chodit o berlích, lékař mu napsal úraz na 50bodů a nyní po nás chce odškodnění ve výši přes 20 tisíc korun (za celou dobu léčení úrazu). Pojištění, které jsme měli sjednané kryje lékařské ošetření, úraz jako takový, ale ne denní odškodnění, pojištění odpovědnosti, které máme sjednané zase nekryje škody vzniklé mimo ČR. Takže žádná pojišťovna neproplatí to, co rodiče požadují.
  Moje otázka zní, můžeme z provozního rozpočtu vyplatit to, co rodiče požadují? Na co to případně mám zaúčtovat a co všechno k tomu mám požadovat, kdyby se na to zaměřila kontrola při roční uzávěrce, ať to obhájíme? Předem moc děkuji za Vaši odpověď a přeji hezký den.

  Takto - já nejsem schopen posoudit adekvátnost dané škody a zda se máte dohadovat o výši apod. Pokud ale dojdete k závěru, že daný nárok je oprávněný, tak nevidím sebemenší problém v tom, že náhradu škody proplatíte a bude to z provozního rozpočtu. Nákladově to bude účet 549.

  Vy byste se měla snažit o to, aby škoda byla řádně zdokumentovaná (tedy o co se opírá nárok, který uplatňují rodiče) a z Vaší strany by se někdo měl vyjádřit k tomu, zda je to adekvátní (zda tam třeba nenastalo pochybení pozdním ohlášením ...) a souhlasí s proplacením. Případně k tomun zdokumentováno, že nelze krýt v rámci pojistných smluv, které máte uzavřeny. Více k tomu nevymyslíme.

• Zařazení do majetku

  26. 09. 2025

  V budově školy došlo u dvou místností ke změně užívání – z původního bytu školníka bude nově knihovna s kuchyňkou. S tím jsou spojeny stavební úpravy (nová elektroinstalace, vodoinstalace, kanalizace), je vypracovaná i projektová dokumentace. Součástí bude také pořízení nové kuchyňské linky s vestavěnými spotřebiči.
  
  Potřebujeme vyjasnit:
  
  Které náklady se budou považovat za technické zhodnocení budovy (rekonstrukce, modernizace).
  
  Co je možné zařadit jako dlouhodobý movitý majetek (např. kuchyňská linka, vestavěné spotřebiče).

  Obecný princip je, že pokud měníte účel užívání určité nemovitosti (nebo její části) a je to spojeno se stavebními úpravami, tak veškeré tyto stavební úpravy jsou investicí, byť by třeba sami o sobě (pokud byste například jen "opravovali třídu") mohly mít charakter opravy. Takže za mne skutečně k prvnímu bodu - vše co se týká stavebních prací - dát jako TZ.

  No a výjimkou bude jen to, co jste schopni vyhodnotit jako samostatné movité věci. Tady je to hodně na hraně, jak se chovat ke kuchyňským linkám (a v nich i vestavěným spotřebičům). Třeba u bytů pracujeme s režimem (dáno dosti zvykovým pohledem), že kuchyňka je součástí nemovitosti a to i pro daň z příjmů (s ohledem na účel objektu).

  Za mne i v jiných prostorech z hlediska práva bude kuchyňka spíše součástí nemovitosti (a v zásadě by se tak mělo i účtovat), nicméně tady samozřejmě se v praxi mnohem častěji odkazuje na pokyn GFŘ D-59 s tím, že se sice jedná o součást nemovitosti z hlediska práva, ale pro daň z příjmů by se mnohlo jednat o samostatnou movitou věc, protože s ohledem na účel stavby (zde knihovna) není linka až tak nutná. Sice pouzkazuji na to, že aplikace pravidel pro daň v účetnictví je na pováženou, nicméně běžně se to tak dělá. Takže za mne souhlasím s tím, že vyčlenění kuchyňské linky samostatně v tomto případě by mohlo projít. No a její součástí by měly být i ty spotřebiče, které jsou skutečně vestavěny - tedy udělány tak, že by sami o sobě nemohli fungovat a musí být právě umístěny do linky, která se je tak jejich faktickým nosičem.

• čipy ve ŠJ

  26. 09. 2025

  Vážený pane Nejezchlebe,
  mám dotaz ohledně čipů ve školní jídelně. Čipy prodáváme. Účtuji je na sklad. Faktura přijatá 131/321, 132/131. Pořizovací cena čipu je 121 Kč. Za tuto cenu je také prodáváme. V létě se nám stalo, že jsme museli nechat vyrobit čipy expresně, kde byla účtována přirážka za expresní výrobu 3,63 Kč/kus. A dále je na faktuře jednotné poštovné - stejné za 30 nebo 60 čipů.
  1. Za jakou cenu máme čipy prodávat, když náklady za expresní přirážku nemáme u každé faktury. Zatím jsem účtovala jen cenu pořízení a zbytek na 518.
  2. Co dělat v případě, že se ceny zvednou?
  Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.
  Přeji Vám krásný den.
  S pozdravem

  Prvotně - co je důležité - zásoby máme podle Zákona o účetnictví oceňovat pořizovací hodntou. Tedy včetně vedlejších nákladů souvisejících s pořízením. Pokud by tyto náklady byly účtovány na 518, je to chyba (samozřejmě se nejedná o velké položky, nicméně pokud to někdo napadne, tak má naptostou pravdu).

  Ocenění má být tedy  včetně vedlejších nákladů a je úplně normální, že ceny mají nějaký vývoj (jak ta základní cena tak třeba ty vedlejší náklady v přepočtu na kus). Za těchto okolností jsou následující varianty (určitě to znáte třeba i ze skladu potravin):

  - máte oceněno v režimu FIFO - tedy tato dávka je prostě dražší, vedete si ji na skladu jakoby dráže a až na ni dojde ve smyslu výdeje, tak budete mít vyšší 504/132.

  - máte systém průměrné ceny - potom se skladová cena přepočte - třeba jste měli 10 ks na skladě za 121 a k tomu přkoupili 30 ks v ceně 125 Kč - potom se spořítá nový průměr a v této hodnotě bude vyskladňovat (a při dalším nákupu se spočte zase nový průměr)

  - případně bych mohl mít ještě pevnou cenu s cenovou odchylkou - tedy třeba 121 Kč s tím, že cenová odchylka by se správně měla zaúčtovat na nějakou analytiku 132 a provádělo se její rozpouštění v alikvotní výši k tomu, jaký by byl pohyb na skladu čipů.

  To je odpověď na obě otázky, které se ptáte. Prostě máte zvolit některou z výše uvedených metod a s ní pracovat. Otázka, za kolik to potom prodáváte - to je již Vaše rozhodnutí (zda se snažíte prodejem pokrýt si veškeré náklady. ..).

• Obědy ve školní jídelně ZŠ

  25. 09. 2025

  Dobrý den,
  
  dovoluji si Vás požádat o radu týkající se obědů v naší školní jídelně.
  
  Jsme Základní škola Libochovice, zřizovatelem je Město Libochovice.
  Na požádání zřizovatele jsme minulý týden pro jinou příspěvkovou organizaci (Mateřská školka -zřizovatelem je také Město Libochovice)
  uvařili v naší školní jídelně asi 20 obědů, protože personál
  mateřské školy kompletně onemocněl.
  Náš dotaz se týká přeúčtování nákladů na tyto obědy uvařené pro školku.
  Zřizovatel požaduje o přeúčtování pouze nákladů na potraviny.
  Z našeho pohledu se domníváme, že bychom měli přeúčtovat náklady na potraviny a náklady na mzdy (mzdové náklady máme hrazeny ze zdrojů Kraje). Režijní náklady (energie, úklid. prostředky atd.) jsou hrazeny z provozního rozpočtu poskytnutého zřizovatelem, tyto bychom tedy nepřeúčtovali.
  Běžně řešíme doplňkovou činnost pro cizí strávníky s přeúčtováním veškerých souvisejících nákladů , tato situace je pro nás nestandartní.

  To souhlasím, že je to "nestandardní" a za mne tady bude hodně záležet na dohodě, kterou budete mít.

  Tím, že je to přechodná záležitost, tak předpokládám, že stav bude stále takový, že stravujícím subjektem pro žáky MŠ bude školka, stát bude školce stále hradit náklady i na osobní režii kuchařek - zde to bude v režimu, že oni jim stejně vyplácejí náhradu mezd, a u Vás v jídelně na toto dotaci na osobní náklady nedostanete. Snad jsem to vyhodnotil dobře - já se v těch předpisech kolem stravování a financování dost ztrácím.

  Potom by skutečně dávalo logiku, že školce vyfakturujete i osbní režii, protože ji od nich chcete mít zaplacenou (je to jakoby MŠ musela zaplatit třeba kuchaře na záskok). Nicméně já bych se obával, že toto stejně nakonec dofinancuje zřizovatel (od státu/kraje ta MŠ nedostane víc peněz kvůli tomu, že kuchařky byly nemocné) - no a potom by to bylo v tom režimu, že ono je nakonec jedno, u koho by ta osobní režie skončila - fakticky by platilo to, co uvádíte u věcné režie.

  Takže já bych na Vašem místě asi také prvotně navrhl, že vyúčtujete i osobní režii. Pokud by to ale zřizovatel nechtěl, tak bych se moc nedohadoval a klidně bych vyúčtoval jen ty potraviny. 

• Zpracování pasportu budovy

  25. 09. 2025

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená obcí. Na základě provedené kontroly Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Karviná a Stavebního úřadu Karviná musíme vybudovat chráněno únikovou cestu. V plánu investic máme schváleno použitití investičního fondu na výše jmenovanou akci. V rámci této akce bylo zjištěno, že je nutno vypracovat pasportu objektu včetně souhlasného stanoviska hasičů a projekčního rozpočtu na realizaci požadovaných požárně bezpečnostních opatření. Jak mám zaúčtovat vypracování tohoto pasportu objektu včetně souhlasného stanoviska hasičů a projekčního rozpočtu na realizaci požadovaných požárně bezpečnostních opatření ? Je možné jej pokrýt z investičního fondu? Nevíme, zda bude chráněná cesta realizována, jelikož rozpočet je mnohonásobně vyšší než se předpokládalo. Předem děkuji za odpověď.

  Tady se trochu obávám, že bychom fakticky měli řešit dvě věci:

  a) projekční příprava (zpracování rozpočtu ...) na realizaci chráněnné únikové cesty - za mne je toto již investice (042) - projekčně řešíte nějaký problém a cílem má být, aby budova získala nějakou novou vlastnost. Tedy toto bude z fondu investic. Pokud by se v budoucnosti volilo nějaké jiné řešení tohoto problému, tak by toto mohlo být součástí ceny jako variantní řešení. Když by se následně nerealizovalo nic, tak holt tady by byla případně zmařená investice.

  b) zpracování pasportu budovy - no a tady jsme na hraně. My jsme spíše zastánci toho, že pokud se jedná o pouhý popis stávajícího stavu, tak bychom byli spíše v režimu, že nevzniká dlouhodobý majetek a já bych tedy volil v této části náklad - 518 (potom to ale nemohu hradit z fondu investic). Za mne je toto ale taková šedá zóna - pokud budete trvat na tom, že to byla podmínka nutná k realizaci investice, tak byste mne asi přesvědčili, že 042 je akceptovatelná (a tedy i čerpání z fondu investic).

• Nákup v zahraničí

  24. 09. 2025

  Jsme ZŠ a MŠ, PO zřízená obcí.
  1) Je možné nakoupit sešity nebo výtvarné potřeby v zahraničí (Německo, Polsko)? Je to cenově výhodnější. Platit kartou?Jak toto zaúčtovat.
  2) Je možné při školních akcích (výlet) platit kartou v zahraničí (vstupy, jízdné)?
  Děkuji za odpověď

  Za mne není problém ani v jednom případě. Budu předpokládat, že jste neplátci DPH a toto budou případně drobnější (u všech Vámi vyjmenovaných případů by neměl vznikat problém s DPH - že by Vás to třeba donutilo být identifikovnaou osobou).

  Jestli je to výhodnější, to si musíte vyhodnotit sami. Budu předpokládat, že je to karta k účtu organizace. Tedy postup zaúčtování by měl být následující (jedna z variant účtování):

  - zaúčtování nákladu podle dokladu - tedy cizí měna x platný kurz podle toho, co máte vyhlášeno v účetnictví (doporučujeme používat třeba roční pevný kurz) - například MD 501 (518)/Dal 378

  - úhrada z banky (budu předpokláídat z korunového účtu) - MD 378/Dal 241 a doúčtování kurzového rozdílu - podle charakteru 563/378 (případně 378/663)