Dotazy

• Ponechání nevyčerpaného provozního příspěvku

  05. 11. 2025

  Obracím se na Vás s žádostí o odborné stanovisko k následujícím otázkám týkajícím se ponechání nevyčerpaného provozního příspěvku od zřizovatele příspěvkové organizaci (PO) a jeho daňového a účetního dopadu:
  1. Daňová povinnost dle zákona o daních z příjmů (§ 18a): Pokud zřizovatel ponechá PO nevyčerpaný provozní příspěvek, podléhá tento zůstatek dani z příjmů pouze v případě, že není použit na hlavní činnost? Např. pokud bude využit na opravu budovy sauny, tříd apod., lze jej považovat za výdaj na hlavní činnost a tím osvobodit od daně?
  2. Nutnost žádosti o ponechání a její obsah: Musí PO formálně požádat zřizovatele o ponechání nevyčerpaného příspěvku? Je nutné v žádosti specifikovat účel využití tak, aby bylo zřejmé, že prostředky budou použity na hlavní činnost a tím nepodléhají dani? Schvaluje takové ponechání rada města?
  3. Účetní vykázání: Vykazuje se ponechaný příspěvek jako součást hospodářského výsledku v rámci hlavní činnosti?
  4. Rozdělení hospodářského výsledku: Pokud je zůstatek vykázán v hospodářském výsledku, je třeba žádat zřizovatele o jeho rozdělení? Do kterého fondu (rezervní, investiční, odměn) lze nespotřebovaný provozní příspěvek přidělit?
  5. Účetní postup: Jaký je správný účetní postup při ponechání nespotřebovaného příspěvku a jeho rozdělení do fondů? Můžete prosím uvést doporučené účtování?
  Předem děkuji za Vaše stanovisko a případné metodické doporučení.

  Příspěvek zřizovatele je dotační platbou, která u příspěvkových organizací v úzkém základu daně není předmětem daně vždy - tedy toto vylučuji ze zdanění a je mi celkem jedno, zda je příspěvek vyčerpán nebo nevyčerpán (případně na co by byl přebytek vyčerpán v příštích letech). Problém je tady jinde - jde o to, že mám vyloučit také vyloučit souvisejícíc náklady. No a tady se mi organizace rozdělí na ty, které nemají vlastní příjmy (či jsou malé), případně příjmy jsou svázané s konkrétním nákladem (například u školního stravování) - u nich nebude nakonec výsledkem daň a na ty, kde jsou silnější vlastní příjmy (například příspěkvové organizace v oblasti kultury) - no a tam obdobná situace podle mého názoru povede ke zdanění. Je to záležitost ne úplně jednoduchá a jednoznačná - vysvětluji to na příkladech v dokumentu "Daň z příjmů příspěvkových organizací - aktualizace 2020" ze dne 8.1.2021 (dokument je stále aktuální) - konkrétně strany 4, 18, 19 ... No a pokud byste měli PO v širokém základu daně (týká se třeba některých Domovů pro seniory  - poskytovatele zdravotních služeb...), tak u nich je provozní dotace (tedy i příspěvek zřizovatele) předmětem daně vždy jako každá jiná tržba. Tedy nelze říci, že vysoký zisk příspěvkové organizace automaticky povede ke zdanění daní z příjmů  - někdy ano, někdy ne - záleží na struktuře činností, jaké jsou vlasntí tržby výnosy apod. S čím to ale nebude určitě souviset je to, na co se případný přebytek v dalších letech použije.

  K druhé věci - zda mají žádat o ponechání ... Pokud zřizovatel rozhodne, že příspěvek na provoz na rok 2025 je například 5 mil. Kč, tak PO má nárok na 5 mil. kč, i když reálně utratí jen 4,5 mil. Kč. Není důvod, aby žádala o to, že si to může ponechat apod. - prostě to, že to má dostat jí bylo definováno již na začátku rozhodnutím, Stejně tak mohu ale nastavit model vyúčtování, kdy definují, že třeba ve vazbě na nějaké nedočerpání... se celý příspěvek nebo třeba jen nějaké části budou finančně vypořádávat a budou se předepisovat vratky ... Ale zase to musím jako zřizovatel říci v podmínkách. Obě varianty se dějí - je to zřizovatel od zřizovatele. není na tom nic zvláštního.

  K třetí záležitosti - asi opakuji - pokud rozhodnu, že PO má mít provozní příspěvek ve výši 5 mil. Kč na rok 2025 a nechci jej nějak vyúčtovat a případně nějak stanovenou část v rámci vyúčtování vrítit, má mít PO ve výnosech na 672 hodnotu 5 mil. Kč. Pokud PO například sdělím (tedy rozhodnu), že z dané částky je 600 tis. Kč k využití na rok 2026 - potom tuto částku rozliší do výnosů 2026 s využitím účtu 384 (tedy v 2025 bude mít na 672 jen 4,4 mil. Kč) - ale zase musím postupovat tak, že to jasně řeknu, rozhodnu ....

   K čtvrtté záležitosti - to je klasické dělení HV - jako každé jiné. Můžete jej nechat nerozdělený, můžete posilovat také rezervní fond, dávat do fondu odměn - tak jak rozhodnete (k tomu máme na webu dokument k rozdělení HV) - to samé platí i o 5. záležitosti - stane se to součástí HV (pokud to zůstane v té rovině "provozní příspěvek na rok 2025 je např. 5 mil. Kč) a prostě podle Vašeho rozhodnutí rozdělíte HV - jako každý jiný.

   

• Zaúčtování faktury.

  05. 11. 2025

  Dobrý den, naše organizace nechala do budovy nainstalovat Poplachový zabezpečovací a tísňový systém PZTS o nadstavbu požární detekce. Prosím o radu, na jaký účet toto zaúčtovat? Faktura je na částku 629 197,90 korun.

  Neznám podrobnosti, co je to za zařízení. Nicméně předpokládám, že se bavíme o objektu, kde jsou poskytovány sociální služby (nevím přesně jaké - denní stacionář ...). Očekávám, že s ohledem na povahu tohoto objektu musím vyhodnotit, že je to technologická část budovy nezbytná pro zajištění účelu jejího užívání. Podle mne skončíme v TZ budovy - účet 021.

  Ale berte to prosím jako odhad - pokud to budete chtít dále diskutovat, potřebuji vědět, na jakém objektu se to instaluje a co daná instalace obsahuje - prosím případně o reakci na mail, kde bychom to dořešili.

• TZ budovy

  04. 11. 2025

  Dobrý den, prosím o radu - jsme samostatná školní jídelna, plátci DPH, budovu máme ve výpůjčce, provozujeme i ekonomickou činnost.
  V souvislosti s pořízením nového zařízení do kuchyně jsme provedli technické zhodnocení budovy.
  U TZ byl uplatněn částečný odpočet DPH (krátící koeficient). Je to tak v pořádku? Pokud ano, podléhá také pětiletému testování v souvislosti s vypořádáním odpočtu DPH? Je vhodné potom převést TZ na zřizovatele nebo raději těch pět let nechat na 021, odepisovat a potom popřípadě převést?
  Děkuji za odpověď.

  Pokud je tam souvislost s kombinací zdaňovaného a osvobozeného plnění, potom souhlas, že uplatňujete koeficientem i u takovéhoto TZ.

  Upozorňuji, že u staveb (včetně jejich TZ) je lhůta pro případnou úpravu odpočtu ne 5 let, ale 10 let. No a pokud byste nějak realizovali převod na zřizovatele, tak se skutečně dostaneme do problémů, zda tam není nějaká fikce dodání apod. Takže v tomto případě bych skutečně doporučoval nechat toto TZ u Vás na 021 a odepisovat - a já bych řekl na celou dobu, co objekt budete užívat (samozřejmě je možné, že třeba za 12 let to bude jinak, protože budou jiná pravidla pro DPH - to uvidíme). Nyní ale určitě u Vás ponechat na 021.

• 5 % spolufinancování projektů OP JAK Šablony II

  30. 10. 2025

  Mám dotaz na možnost (zdroj) financování 5 % spoluúčasti příjemcem dotace z OP JAK Šablony II. Příjemci dotace jsou naše mateřské a základní školy. Jednou z možností financování 5 % spoluúčasti je samozřejmě příspěvek na provoz MŠ, ZŠ, nicméně zřizovatel by raději volil jiný způsob, a to použití rezervního fondu škol. Cílem projektu je přispět k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání pro všechny děti, žáky a účastníky zájmového vzdělávání prostřednictvím podpůrných personálních pozic, vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení, vzájemného sdílení zkušeností, spolupráce a podpory zavádění inovativních metod výuky. Jedná se tedy o rozvoj činnosti, tj. o účel, na nějž může být RF použit. Nicméně z projektů Šablony II jsou převážně (někdy výlučně) placeny mzdové náklady (odměny DPP/DPČ, platy, odvody). Nenaráží to na problém, že by měl být na platy, odměny DPP/DPČ použit fond odměn? Některé naše MŠ, ZŠ, mají ve fondu odměn minimální zůstatek nebo v něm nemají vůbec nic.
  
  Děkuji za odpověď!

  Já bych s tím třeba neměl problém, pokud by se rezervní fond na tento účel použil. Pod pojmem další rozvoj (na což lze použít rezervní fond) si já osobně představuji třeba i jakýkoliv rozvojový projekt zlepšující úroveň poskytovaných služeb - tedy proč by to nemohly být i Šablony II.

  Když jsme žádali MF o upřesnění pojmu "další rozvoj" - odmítli to. Za mne je tedy na každém zřizovateli (případně domluvě zřizovatele a PO), jaká pravidla pro čerpání rezervního fondu budou nastavena (ve smyslu jak bude chápat právě pojem "další rozvoj") - je to v logice, že když nejedná stát, musíme si nastavit nějak pravidla sami a podle toho jednat. Já bych s tím jako zřizovatel problém neměl, ale vím i o zřizovatelích, pro které by něco takového přípustné nebylo. Takže je to na Vás.

• Pneumatiky

  24. 10. 2025

  Prosím o radu
  PO zakoupila dodatečně zimní pneumatiky na nové pořízené vozidlo
  pneumatiky máme vést jako materiál - zásoby v OE nebo jako drobný dlouhodobý majetek.
  děkuji za odpověď

  Asi to není úplně jednoznačně definováno - ten DDHM by byl určitě možný, nicméně myslím si, že většina lidí toto nasměruje na 501 a případně si to povede v nějaké operativní evidenci.

• venkovní stínění budovy školy

  23. 10. 2025

  Dobrý den,
  od 1.9.2025 jsem převzala účetnictví základní školy (zřizovatel obec), je rozjetá akce pořízení venkovního stínění.
  
  Fakta:
  - škola obdržela od zřizovatele účelovou dotaci 600 tis. Kč
  - bylo proúčtováno (241/374, 374/416, převody mezi 241)
  - byla uhrazena faktura za část provedeného díla ve výši 341 tis. (042/321)
  - mezitím došlo k výměně ředitele školy a ten v akci pokračuje
  - nyní sjednáno dokončení, fakturace bude převyšovat 600 tis.
  
  Dotazy:
  1/ Venkovní žaluzie, to je technické zhodnocení? Nedošlo ke změně parametrů oken, budovy...
  2/ Pokud se jedná o TZ, tak zaplacením druhé fáze provedu zařazení a přepočet odpisového plánu budovy?
  3/ Když fakturace přesáhnou částku 600 tis. Kč a škola dokryje rozdíl čerpáním z FI, musím o toto čerpání žádat zřizovatele? Nebo postačí oznámení.
  
  Děkuji

  Venkovní žaluzie - za mne jednoznačně TZ budovy - je to změna systému zastínění ....

  Souhlas s tím, že se to zařadí jako TZ budovy po dokončení a přepočte se odpisový plán.

  Zákon 250/2000 Sb. nepožaduje souhlas zřizovatele s čerpáním fondu investic - nicméně zřizovatel si to mohl vymínit jiným způsobem (ve zřizovací listině, nějaká závazná pravidla hospodaření zřízených PO ....). Takže toto podle toho, jak to máte nastaveno u Vašeho zřizovatele.

• očkování pracovníků v sociálních službách

  23. 10. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO poskytující sociální a zdravotní služby. Vzhledem ke zvýšenému výskytu žloutenky bychom chtěli zaplatit očkování hepatitidy A+B pro zaměstnance, kteří pečují o seniory a pro pracovníky klubu pro mládež. Jde o 3 vakcíny v rozmezí 6 měsíců. Je možné uhradit jen první 2 dávky, s tím, že by si třetí zaplatil zaměstnanec? Je možné toto očkování hradit z provozních prostředků? A jak to bude daňově? Děkuji

  Podle mého názoru Vás nic neomezuje zaplatit očkování z provozních prostředků - přitom si myslím, že je to možné i vyřešit tak, že zaplatíte část daných očkování. Provedení očkování je podle mne odůvodnitelné i ve vztahu k činnosti, kterou provádíte .

  Pokud bude zachována nepeněžní forma (tedy hradí přímo zaměstnavatel), tak by to mělo být osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti (§6 odst. 9 písm. d) 

• Licence Wordwall

  23. 10. 2025

  Dobrý den,
  jsme základní škola, PO, neplátce DPH. Naše škola koupila vzdělávací licenci Wordwall z Velké Británie pro výukové účely. Na faktuře je uvedené VAT EU372024651, DPH 21% Kč 0,-. Na VIES nemohu toto DIČ ověřit. Je tato služba od DPH osvobozena? Nebo se musíme zaregistrovat jako osoba povinná k dani a odvést z této licence DPH?

  Jen stručné hezké vysvětlení, co je to za číslo EUxxxxx – tedy nikoliv DIČ, ale DEČ (nekomentuji obsah – spíše jen jako vysvětlení, co to je za číslo).

  https://ucetnictvi-klefer.cz/co-delat-pokud-vam-prijde-doklad-ze-zahranici-s-dic-zacinajici-euxxx-nebo-s-ceskou-dph/

  Za mne je to pořízení služby s místem plnění v ČR – striktně vzato Vám toto skutečně založí povinnost stát se osobou identifikovanou k DPH a prodanit to. Musíte se sami rozhodnout, co s tím – pokud se nepřiznáte, je vysoká pravděpodobnost, že se to na to nepřijde, ale podle mne to dobře není. 

• dotace OPST

  22. 10. 2025

  Dobrý den,
  chtěla bych Vás požádat o radu se zaúčtováním opravy dotace z OPST (SFŽP) na základě výzvy k opravě ŽoP. Máme dotaci na přímé náklady (na mzdy a odvody zaměstnanců) z SFŽP, kterou každý měsíc při účtování o předpisu mezd zaúčtuji 388/672. V září jsme předkládaly žádost o platbu v celkové výši 19mil. V říjnu nám fond zaslal výzvu k opravě ŽoP, jelikož nám neuznal max. výši hrubých mezd zaměstnanců, která byla stanovena dle tabulky ISPV z roku 2023 (fond požaduje ISPV z roku 2022). Z tohoto důvodu došlo ke snížení max. výše pro hrubé mzdy a muselo dojít z naší strany k přepočítání mezd a odvodů. V celkových částkách se jedná pro rok 2024 snížení o cca 440.000,- a pro rok 2025 snížení o cca 740.000,-. Prosím můžu poprosit o radu jak zaúčtovat snížení. Děkuji

  Pokud budete schopni vysvětlit, že to byla záležitost ne úplně jasná (tedy, že jste při stanovování dohadné položky nepostupovali jednoznačně nesprávně), považoval bych to za upřesnění dohadné položky a nyní bych zaúčtoval 388/672 minus celková korekce (jak rok 2024, tak i 2025) - tedy ovlivnilo by to celé výsledek hospodaření 2025.

• Vrácení poškozených stravenek

  21. 10. 2025

  Dobrý den,
  naše škola poskytuje zaměsnancům stravenky v ceně 120,- Kč.
  Při manipulaci došlo k poškození dvou stravenek. Stravenky jsme zaslali zpět. Stravenky nám poslali nové a zároveň přišla faktura na částku 240,- Kč. Můžete mi prosím poradit jak zaúčtovat předpis poškozených stravenek?
  Faktury za stravenky účtujeme následovně:
  321/518 (částka za zprostředkování)
  263 (částka za stravenky)
  Faktura která došla za poškozené stravenky je pouze v ceně 2 stravenek 240,- Kč, není zde uvedena cena za zprostředkování.
  Děkuji za odpověď

  Skoro to na mne působí, že Vám poslali 2 nové (staré jste vrátili), vyfakturovali Vám 240 Kč - a jedinné co Vám neúčtovali byl manipulační poplatek. Je to tak?

  Pokud by to tak bylo, tak tady vznikla škoda - MD 547/Dal 263 ve výši 240 Kč a došlá faktura na nové stravenky MD 263/Dal 321. A samozřejmě pokud by to zavinil nějaký zaměstnanec a dalo se mu to k úhradě - tak bych udělal MD 335/Dal 649 (tedy výnos z náhrady škody).

  Ale asi to ne úplně chápu - tedy k dořešení případně mailem

   

• prodej drobného dlouhodobého majetku

  21. 10. 2025

  Jsme příspěvková organizace a prodali jsme drobný dlouhodobý majetek (PC=35000) za 10 000Kč. Účtovala jsem to jako výnos a nevložila do investičního fondu. Zřizovatel nám ale chce do zřizovací listiny vložit větu, že prodej veškerého majetku (tudíž i 028) bude zdrojem investičního fondu. Lze to takto provést?

  V tomto případě máme konflikt principu x textu zákona č. 250/2000.

  Prvotně, co je napsáno v zákoně 250/2000 Sb. Ustanocení §31 odst. 1 písm. d) a f) uvádí, že zdrojem fondu investic by měl být příjem z prodeje dlouhodobého majetku. Pojem dále není specifikován, není zde uvedeno, že se to nevztahuje na DDHM (jako je například v §31 odst. 2 písm. a). Dlouhodobým majetkem podle účetních kategorií je pro nás i DDHM a DDNM. Takže kdo si toto spojí, tak si odůvodní, že prodeje DDHM budou také zdrojem fondu investic.

  Nicméně jinou otázkou je, zda toto dává logiku - no a tady bychom měli jít k tomu, jaký má vlastně fond investic smysl. Logika fondu investic byla v tom, že má sloužit k zachování majetkové podstaty (zjednodušeně - aby se prostředky, které by měly prvotně sloužit k obnově majetkové podstaty neprojídaly v provozu). Potom je logické, že pokud něco zaplatím z investiční oblasti, tak se snažím do fondu nějak vrátit (pokud je to ale z provozní části, není důvod to do fondu investic následně nějak směrovat). Samozřejmě že se do tohoto principu v průběhu času již nadělalo tolik "děr", že to šíleně kulhá, ale jestli to má mít alespoň trochu smysl FI, měli bychom mít tento obecný cíl na paměti. Za těchto okolností nedává logiku, aby příjem z prodeje DDHM plnil fond investic, neboť je to prodej něčeho, co bylo financováno z provozní oblasti.

  Když bych měl něco doporučit - držím se principu, nikoliv striktně dikce zákona, který je dle mého názoru vadný. Takže pokud bych já byl zřizovatel, tak to nedělám a prodej DDHM u mne zdrojem fondu investic nebude. Na druhou stranu text zákona škutečně (za mne chybně) navádí k tvorbě fondu investic z prodeje DDHM - takže těžko to někomu mohu zakazovat (a podle mne bude problém přesvědčit zřizovatele, ať to nedělá, protože se klidně může opřít o znění zákona).

  Takže zase stojíme před tím, že tady máme nedokonalý zákon. Jen na okraj zmiňuji, že v zákoně 250/2000 Sb. nebylo v minulosti řadu let napsáno, že se na nákup DDHM nepoužije fond investic (mluvilo se také o nákupu dlouhodobého majetku obecně). Nikdo ale neuvažoval tak, že by na pořízení DDHM měl být čerpán fond investic. Principielně je to to samé a praxe si se zněním zákona prostě tak nějak poradila, aby byl respektován princip a teprve následně za řadu led se to dostalo i do znění zákona č. 250/2000 Sb.   

• DPH u pronájmu

  16. 10. 2025

  Dobrý den,
  jsme škola (krajská příspěvková organizace). V rámci doplňkové činnosti máme zřizovatelem povolenou činnost: pronájem nemovitostí. Máme uzavřeny smlouvy o nájmu - tělocvičny. Tělocvičnu pronajímáme za účelem provozování sportovní nebo tělovýchovné činnosti (toto je uvedeno ve smlouvě). Dotaz zní, zda lze uplatnit osvobození dle §61 Zák. o DPH. Pokud ano, kde naleznu v zákoně, že toto ustanovení má přednost před zdaněním krátkodobého pronájmu? Lze uplatnit osvobození, když nemáme jakékoliv živnostenské oprávnění související se sportovní činností?
  Děkuji za zodpovězení.

  V zákoně to nikde nenajdete. Toto je záležitost, kdy je potřeba seznámit se s judikaturou ESD (a i zde to není popsáno úplně jednoznačně - nějaké závěry můžeme dovodit například v C 150/99) a určitým vývojem v této oblasti.

  Možná by pro Vás mohla být podpora i v Informaci MFČR z roku 2005:

  https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/sazby-dane/2005/informace-k-uplatnovani-sazeb-dph-u-sportovnich-cinnosti-do-31-12-2005

  Zde je například uvedeno:

  V jednotlivých případech je však nutno rozlišovat, zda se jedná o poskytnutí nájmu nemovitosti nebo o umožnění využívání sportovního zařízení, tj. sportovní činnost. Obecně se o nájem nemovitosti - sportovního zařízení, pro účely uplatnění DPH nejedná, pokud vlastník sportovního zařízení pouze umožní vykonávání sportovní činnosti osobám, které takovéto zařízení budou využívat.

  Využívání sportovních zařízení, které je zatříděno do SKP 92.6 (provoz sportovních areálů a stadionů), podléhá od 1. 1. 2005 snížené sazbě daně. Pokud je poskytováno právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatní se osvobození od daně.

  Příklad : poskytnutí možnosti využití ledové plochy, bazénu, tenisových kurtů či golfového hřiště za účelem vykonávání sportovních činností.

  Obecně se to přijímá tak, že pokud jsou to ty takové "hodinové nájmy", kde Vy jako pronajímatel zajišťujete všeobecný servis daného sportoviště (máte tam třeba správce, zajišťujete úklid ...), to že je připravené pro sport ...  , tak by to měla být služba úzce spojená se sportem.

  Pokud byste ale někomu dali třeba na týden k dispozici komplet sportoviště (s tím, že si zamykají, starají se o ně ...) - potom jsme spíše v nájmu.

  Ale souhlasím s tím, že hranice je často nezřetelná.

  K tomu ŽL - to nemá jakýkoliv vliv na posouzení ve vztahu k DPH.

• Příspěvek rodičů na příměstský tábor ZŠ

  15. 10. 2025

  Základní škola pořádala v červenci příměstský tábor, na který od rodičů dětí předem vybírala finanční příspěvek. Na začátku července obec škole schválila a poskytla dotaci na pořádání tohoto tábora, kterou škola plně vyčerpala. Po ukončení akce však škole zůstaly nevyužité prostředky z finančních příspěvků od rodičů.
  Pochopitelně, že nejčistší a nejbezpečnější řešení, by bylo vrácení zbylých peněz rodičům.
  Ale může škola tyto zbylé prostředky zaúčtovat na účet 649 a použít je například na nákup materiálu pro děti (např. pro tvořivé činnosti ve školní družině), případně je využít jiným způsobem ve prospěch dětí? Určitě by si vedla evidenci, na jaký účel byly peníze použity. Nebo je nutné nevyčerpané příspěvky rodičům vrátit?

  Já bych to rozdělil na dva aspekty:

  a) právní - pokud správně chápu - škola pořádala příměstský tábor a byla stanovena cena. Tu rodiče zaplatili, tábor se uskutečnil - tedy není co vracet. To, že se škole podařilo na to sehnat ještě další finance (příspěvek od obce) - to je její šikovnost. Tedy peníze jí zůstávají, škola vše splnila (pokud nebyl příspěvek obce definován jen jako dofinancování - potom měla být jeho případná nevyčerpaná část vrácena obci). Platba za tábor by byla na 602 a prostě tam bude zisk. Škola nemusí odůvodňovat jak s penězi naložila. Tolik za mne právně.

  b) morální - samozřejmě je pro řadu lidí divné, pokud si škola peníze vybere a potom ještě na ně dostane peníze od obce.   Za těchto okolností dává asi logiku nějak zdokumentovat, že se peníze dále použily třeba ve prospěch dětí (vybavením školy...). Nicméně právně nic tu školu k tomu nenutí - je to jen otázka z hlediska "morálky". Jinak nevidím důvod pro vratku rodičům ani ve vztahu k tomuto morálnímu pohledu - prostě  tábor se uskutečnil, byla k tomu stanovena cena a škola své závazky vůči rodičům splnila (tedy předpokládám). Vrácení peněz by bylo jedině v situaci, kdy by hned v podmínkách pořádání tábora bylo nastaveno, že pokud se podaří získat jiné zdroje, zavazuje se škola snížit cenu ... (ale to předpokládám, že tak nebylo - hlavně k tomu nebyl důvod).

   

• Čerpání rezervního fondu

  14. 10. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Jsme plátci DPH. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 Sb. Zákona o DPH. Obracíme se na Vás s žádostí o pomoc s účtováním následujícího účetního případu.
  V letošním roce se poprvé zúčastníme společného česko-německého projektu v rámci Programu INTERREG Bavorsko - Česko 2021 - 2027 - Fond malých projektů. Jedná se o divadelní představení v našem divadle pro děti z obou zemí. Divadelní představení budou probíhat v měsíci říjnu, následně dle smlouvy dojde k poskytnutí dotace po vyúčtování akce. Vyúčtování je povinna naše organizace doložit do 28.2.2026, je tedy vysoce pravděpodobné, že dotaci obdržíme v roce 2026. Naším zřizovatelem máme povoleno čerpat náš rezervní fond na překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady.
  Naše organizace používá pro rezervní fond dva účty, a to 413, 414. Účet 413 byl naplňován zlepšenými hospodářskými výsledky v minulých obdobích a je na něm dostatečná výše prostředků. Účet 414 byl naplňován převážně z darů, na tomto účtu máme minimální množství prostředků. Dle ČÚS č. 704 bychom měli použít a účtovat překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady přes účet 414 proti 648. Problém vzniká tím, že na tomto účtu nemáme dostatečné množství prostředků. Dotaz zní - můžeme udělat převod mezi účty 413 a 414, tak, abychom naplnili dostatečným množstvím prostředků účet 414 a po obdržení dotace přijmout a zaúčtovat dotační prostředky na účet 414 a následně vrátit "půjčenou" částku zpět na účet 413? Neporušíme tím zásady ČÚS č. 704 či jakákoliv jiná pravidla? Poradíte nám, jak správně postupovat v uvedeném případě?
  Děkujeme Vám za odpověď.

  Prvotně bych chtěl říci, že v tomto případě zákon č. 250/2000 Sb. ani ČÚS 704 nijak nelimitují možnost použití pro tyto účely RF jehož zdrojem jsou výsledky hospodaření minulých let.

  například ČÚS 704 jasně uvádí:

  b) určené k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady na stranu MÁ DÁTI účtu 413 – Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření nebo účtu 414 – Rezervní fond z ostatních titulů se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 648 – Čerpání fondů,

  Vidíte jasně, že jsou tam obě varianty - jak účet 413, tak i 414. Záleží jen na Vaší volbě. Takže nepotřebujete si nic převádět mezi 413 a 414 ...

  Zároveň musím ale zdůraznit jednu věc - ono tady dochází k jednomu velkému nedorozumnění a to je pochopení rozdílu RF jako kasičky peněz a vlastního zdroje. V tomto ohledu jsme tady již desítky let v nesmyslné účetní přeči u PO.

  Pokud nemáte dočasně peníze z dotace, ale víte, že Vám vzniká na ně nárok (máte dotační smlouvu, plníte všechny parametry vymezení v dotační smlouvě), máte nejpozději na konci roku účtovat dohadnou položku aktivní 388/672. Takže náklady máte potom kryty výnosem. Za těchto oklností je nesmyslné účtovat MD 413/Dal 648 - použití rezervního fondu. Tím byste jen zduplikovali výnos. Já bych v takovém případě vůbec nedoporučoval zúčtovávat RF do výnosů - holt by byl RF dočasně kryt dohadnou položkou aktivní. To zúčtování RF do výnosů by za mne přecházelo v úvahu jedině tehdy, pokud by byla taková nejistota v tom, že dotaci obdržíte, že si do závěrky netroufnete zaúčtovat 388/672. Potom bych to pochopil, že si "pomůžete" zaúčtováním 413/648 (byť si tedy celkově o tom výnosovém zúčtování fondů myslím své...).

• Rozvahové účtování lyžařského výcviku z pohledu zákona o DPH

  13. 10. 2025

  Dobrý den,
  
  navazujeme na dotaz ze dne 23. 4. 2025 "Zálohová faktura na lyžařský výcvik". Školská příspěvková organizace řeší stejný případ, tzn. úhradu příspěvkové organizace za lyžařský výcvik uhradí v plné výši rodiče dětí. Příspěvková organizace by chtěla přeprodej lyžařského výcviku účtovat rozvahově, ale nemůže jí být tento postup rozporován z pohledu DPH?

  Já si nemyslím, že by to FU v současné situaci rozporoval.

  Popisuji v hodně dotazech, že nemáme v žádných předpisech definováno, zda případy tohoto typu máme účtovat rozvahově nebo výsledkově. Podle mých zkušeností se většina subjektů spíše přiklání k rozvahovému způsobu účtování a jen je v některých případech musím přesvědčovat, že najdeme i situace, kdy nezbude nic jiného, než účtovat výsledkově (třeba, že se tam něco dofinancovává darem ze SRPŠ ...). To neberu jako obhajobu varianty, že výsledkové zaúčtování v těchto případech je lepší (sám preferuji pokud je to možné rozvahový postup) - jen tím upozorňuji na to, že v současné situaci jsou legální oba přístupy (a někdy jsem objektivnímu okolnostmi donucen i k tomu výsledkovému).

  Teď k tomu DPH - já bych byl rád, pokud bychom nespojovali rozvahový způsob zaúčtování s tím, že se automaticky aplikuje režim přeúčtování podle §36 odst. 14 ZDPH. I když účtuji rozvahově - klidně to mohu udělat v režimu DPH - v tom není problém. Samozřejmě jde nyní o to, jak je §36 odst. 14 v ČR aplikován - no a tady je problém spočívající v tom, že je nadužíván (podle mne chápeme příliš široce to "jednání jménem a na účet jiné osoby"). Souhlasím s tím, že striktně podle textace zákona se tam nevejdeme, nicméně pokud je zároveň akceptováno například to, že není problém v režimu "přeúčtování" podle §36 odst. 14 rozúčtovat nájemcům například energie, tak situace ohledně lyžařského zájezdu se v ničem neliší. Přitom třeba u obcí ten režim přeúčtování aplikuje 80 % - 90 % všech plátců DPH (vycházejí z té cca 17 let staré Informace MFČR k aplikaci §36 odst. 11 - což je "přeúčtovací" ustanovení nyní posunuté do odst. 14) -  a finanční správa je s tím svolná. Takže já bych se toho nebál. Nicméně opakuji - to, že to udělám rozvahově ještě neznamená automaticky, že je to mimo DPH (klidně mohu účtovat rozvahově a §36 odst. 14 ZDPH neaplikovat). Více o tom píši v Manuálu k DPH k základu daně - tam dané ustanovení rozebírám hodně detailně (v zásadě konstatuji, že aplikace v ČR není OK - nicméně na druhou stranu je obecně akceptována)