Dotazy

• příspěvek na odpisy od zřizovatele

  20. 02. 2026

  Dobrý den,
  jsme PO a v letošním roce jsme dostali od zřizovatele provoní příspěvek na odpisy majetku, který byl převzatý k hospodaření a byl částečně financovaný z transferu.
  Účtovala jsem:
  odpisy 551/081 8000,-
  rozpouštění transferu 403/672 6000,-
  tvorba fondu ve výši odpisů
  a od nich odečteného transferu 401/416 2000,-
  Příspěvek od zřizovatele činí 10 000,- Kč za rok.
  Dále nevím jak mám účtovat. Mám účtovat předpis příspěvku nebo pouze čerpání? Můžete mi prosím poradit s účtováním?
  Děkuji

  Příspěvek na odpisy je jen jednou složkou provozního příspěvku. Pokud se nebude vyúčtovávat, tak o tom účtujete naprosto klasicky - uděláte si předpis - například MD 348/Dal 384 a následně inkaso je MD 241/Dal 348 a do výnosů si postupně třeba po čtvrtletích (respektive do je na Vás jak) rozpouštíte 384/672.

  Odpisy toho majetku včetně tvorby fondu máte OK.

• Vyúčtování tepelné energie

  19. 02. 2026

  Dobrý den, pane inženýre,
  prosím Vás tímto o radu, jakým způsobem zaúčtovat vyúčtování tepelné energie roku 2025, když je účetní závěrka hotová. Dohadná spotřeba na teplo v roce 2025 byla vytvořena dle skutečné spotřeby (dle měřiče) a předběžné ceny uvedené na smlouvě 502/389 =2 400 000,- Kč
  Zálohy na teplo 314/241 =2 500 000,- Kč
  Skutečná spotřeba dle faktury (pokles ceny za GJ) je =2 300 000,-Kč
  Přeplatek - faktura =200 000 Kč
  Procházela jsem dotazy na stránkách, ale nejsem z toho moudrá...
  Vyúčtování:
  1) MD 389 / DAL 321 =2 300 000 Kč
  MD 389/ DAL 502 =100 000 Kč
  MD 321 / DAL 314 =2 500 000 Kč
  MD 241 / DAL 321 =200 000 Kč
  nebo
  2) MD -502 /DAL -389 -2 400 000 Kč
  MD 502/ DAL 321 2 300 000 Kč
  MD 321/DAL 314 2 500 000 Kč
  MD 241/ DAL 321 200 000 Kč
  
  Děkuji Vám za radu a přeji hezký den.

  Když se podíváte na to zaúčtování ve VAR 1 a VAR 2, tak je naprosto stejný výsledek. Tedy je to úplně jedno. Nemohu vyloučit, že na stránkách najdete oba způsoby , který použijete je úplně irelevantní. Důležitý je výsledek a ten je shodný.

• Dotaz k účtování čerpání fondů

  18. 02. 2026

  Dovoluji si požádat o stanovisko k následující situaci:
  
  U příspěvkové organizace je stanoveno čerpání z fondů (např. investiční, kulturní, sociální). Rádi bychom upřesnili správný účetní postup:
  
  Je čerpání fondu účtováno výhradně na základě skutečného pohybu na bankovním účtu (bankovní výpis), nebo lze účtovat také na základě přijaté faktury?
  
  Pokud se účtuje na základě faktury, jaký je správný účetní doklad – faktura sama o sobě stačí, nebo je nutný i výběr z banky/ pokladny?
  
  Jaký je doporučený postup pro časové rozlišení čerpání fondu, pokud faktura byla vystavena v jednom účetním období a platba proběhla v jiném?
  
  Cílem je zajistit, aby účtování čerpání fondů bylo v souladu s účetními předpisy a metodikou příspěvkových organizací.

  Ptáte se mne na nesmírně "bolavé" téma, které je založeno nepochopením základních ekonomických kategorií u osob, které v minulosti připravovali legislativu v této oblasti. Totiž v dikci zákona č. 250/2000 Sb. se fondy nastavují ve většině situací (ale ne ve všech!!!) jako "peníze", nicméně účetně se o tom účtuje v kategorii vlastních zdrojů, případně výnosů a nákladů (tedy ne příjmů a výdajů) .

  Popisuji to detailně v dokumentu "PO fondy - komplexní popis" - nyní z 6. 3. 2020. V dokumentu to označuji obrazně tak, že někdo nám dal do ruky zelenou tužku a řekl, abychom namalovali modrý mráček. Kontroly se potom zlobí, že náš mráček není modrý. A nejhorší na tom je, že se na ten zelený mráček díváme a tak trochu se tváříme, že je vlastně modrý (případně že tam modrá hodně "prosvítá").

  Já bych ten stav v současnosti označil tak, že se snažíme, aby fondy byly zároveň peníze, nicméně pokud by to vedlo k účetnímu nesmyslu (z hlediska párování nákladů a výnosů), tak upřednostníme to, že to jsou zdroje a tvorbu a čerpání fondu účtujeme v jiném okamžiku než je tok peněz.

  Již když se podíváte do ČUS 704, tak najdete u FKSP řadu případů, kdy čerpání fondu je došlou fakturou - například na nějakou kulturní akci MD 412/Dal 321 a teprve následně platba 321/243. Ostatně také u tvorby FKSP zaúčtuji 527/412 podle mezd a logicky převod peněz dělám až následně. Pokud platím příspěvek na stravování z FKSP, dělám předpis čerpání fondu ještě do měsíce, za který vznikl nárok, byť výplata je v měsíci následujcím.

  No a tyto záležitosti se týkají i dalších fondů - pokud třeba budete čerpat fond investic na opravy majetku a budete mít fakturu zaúčtovanou v prosinci 2025 zápisem MD 511/Dal 321 (placenou v roce 2026), logicky se budete snažit čerpání fondu investic 416/648 proúčtovat ještě do 2025 (byť peníze odtečou ve 2026). Již nyní je výsledkové zapojování fondů účetním faulem, pokud bych to ale účtoval v okamžiku skutečného výdeje, tak z účetnictví nadělám naprostou selanku.

  Můžeme pokračovat na rezervní fond a diskusi, co znamená "nevyčerpané prostředky z dotací spolufinancovaných EU" - to zase popisuji v dokumentu věnovaném transferům.

  Takže kdo se snaží nastavit to tak, že čerpání a tvorba fondu jde ve všech případech ve stejném okamžiku jako pohyb peněz, tak již tak pochroumané účetnictví totálně zničí. Tak je potřeba k tomu přistupovat rozumně a od myšlenky "fondy = peníze" ustoupit a tam, kde to nedává smysl třeba čerpat fond již fakturou ...

  A aby to bylo super v spouladu s předpisy to nejde  - problém je, že v této oblasti jsou vadné právní předpisy.

• Osvětlení v sále

  17. 02. 2026

  Dobrý den,
  budeme do sálu pořizovat ovládací pult na světla, 20 kusů nových světel, 2 ks stmívačů, koš na uložení kabelů ve vzduchu a motorový ovladač. Motorový ovladač vzhledem k ceně bude stoprocentně investiční záležitost. Dám na 042. To stejné závěsný koš na držení kabelů taky s ohledem na cenu. Ovládací pult na světla mám do 40 tis., ale dají se na něj připojit různá světla, nejen nově pořízená, můžu dát jako drobný majetek? Pak už mi chybí jen stmívače a 20 ks světel. Budou přídavná. Žádná stará světla nevyměňujeme. Můžou být každé zvlášť jako drobný majetek? Dotace je investiční i neinvestiční, takže nemusím nutně dělat ze světel soubor a nám to více vyhovuje si je rozdělit na kusy do majetku. Světla nejsou součástí stropu. Budou na rampě, která bude vyjíždět nahoru a dolů podle potřeby. Rampa v minulosti nebyla TZ budovy. Je dána jako drobný majetek. Děkuji

  Takže zkusím shrnout naši průběžnou korespondenci k tomuto tématu:

  a) rampa (quadlock) - je to sice stavebnice, nicméně s ohledem na to, že je stabilně sestavena z jednotlivých dílů, budeme považovat každou jednotlivou rampu za 1 majetek. Pokud dojde následně k jejímu rozšíření (uvažované rozšíření o dva díly)  bude to pro nás TZ a tím, že je to TZ do 40 tis. Kč, skončilo by to jako náklad na 549.

  b) světla a stmívače - tím, že budou využívána různě - ne nastalo na konkrétní rampě - domluvili jsme se, že je budeme považovat za jednotlivé položky majetku

  c) motorový ovladač - není to tak, že by jeden ovládal jednu rampu - je to zařízení pro ovládání více kusů ramp (a ještě i do budoucna možná bude ovládat více zařízení) - za mne lze také vyhodnotit jako samostatnou věc

  d) ovládací pult samostatně

  e) koš na kabely - je u jedné z ramp - tady je trochu na hraně, zda by to nemělo být TZ rampy (takto bych to vnímal, pokud by se počítalo, že bude fakticky nastálo u dané konkrétní rampy) - asi stále do 40 tis. Kč. Pokud se ale bude nejrůzněji přemisťovat mezi rampami podle potřeby - je to důvod, proč i tento koš mít samostatně na 028.

  Samozřejmě platí jak jsme si psali - je to tak trochu loterie, určitě mohou být nejrůzněší pohledy na tuto problematiku.

• Účtování o fondech PO

  17. 02. 2026

  Dobrý den,
  
  prosím o informaci, zda postupuji správně.
  
  Při čerpání rezervního fondu, který je tvořen z finančních prostředků od dárců (sponzorů) - účelových i neúčelových účtuji přijatou fakturu 501/321 a zároveň 414/648. Při úhradě faktury 321/241 10 a zároveň 241 10/241 54(finanční prostředky rezervního fondu).
  Pokud je úhrada faktury z jiného účetního období (měsíce) v hlavní knize nesouhlasí zůstatek analytického účtu 241 54 se zůstatkem účtu 414 . Veřejnosprávní kontrola od zřizovatele mi to označila jako chybu. Jak mám tedy při účtování postupovat.
  Děkuji za odpověď

  Za mne je Váš postup v pořádku. Je to stále rozpor "fondy peníze" x "fondy vlastní zdroje". Kontrola to označila za chybu, neboť uvažuje o fondech jako o penězích. Nicméně pokud byste se podle nich zařídila, tak si rozbijete vztah nákladů a výnosů, který se tady snažíte dodržet (a v zásadě nemáte účetně jinou logickou možnost). Navíc máme účetní postupy nastaveny tak, že fondy jsou zdroje, nikoliv peníze. V některých případech jde účtování o fondech upravit tak, aby to byly zároveň vlasntí zdroje a zároveň peníze, V řadě případů to ale prostě nejde, pokud chceme udržet alespoň trochu logiku (ostatně třeba v ČUS 704 máte u FKSP popsánu řadu situací, kdy účetně čerpete fond, ale odtok peněz je třeba až následně .... - je to principiálně naprosto to samé).

  Takže pokud z účetnictví nechcete udělat již naprostou selanku, tak prosím postupujte v tomto ohledu jako doposud.

• Režim PDP při přefakturaci stavební činnosti

  17. 02. 2026

  Dobrý den, pane inženýre,
  na základě pokynu zřizovatele jsme u vítěze výběrového řízení objednali stavební práce - vybudování zázemí pro městskou policii. Veškeré provedené stavební práce budeme dál přefakturovávat na zřizovatele bez navýšení. V zadání pro výběrové řízení byla určena cena vč. dph. Dodavatel nám poslal fakturu za 1. etapu vč. DPH. Požaduji fakturu v režimu PDP, protože dodavatel je plátce DPH a my také plátce DPH, budeme dál fakturovat na zřizovatele, byť bez zisku. Dodavatel oponuje, že fakturu v souladu se smlouvou a podmínkami výběrového řízení vystavil na DPH 21%. My budeme na zřizovatele fakturovat s DPH 21% protože služebna nebude sloužit pro ekonomickou činnost. Prosím o informaci, zda je správně režim PDP a nebo můžeme akceptovat fakturu s 21% DPH.
  Děkuji za Váš názor.

  Já bych preferoval variantu, kdy dodavatel bude fakturovat v režimu přenesené daňové povinnosti. Vy to dále používáte k uskutečnění zdanitelného plnění (byť přefakturací bez zisku) - takže za mne základní režim by měl být takový, že Váš dodavatel vystaví fakturu v PDP. Pokud to nemáte takto zasmluvněno, snažil  bych se prvotně upravit smlouvu.

  Aby to bylo v normálním režimu - to bych musel tvrdit, že fakticky používám režim podle §36 odst. 14 - tedy, že vlasntí přeúčtování není předmětem daně, neboť jste to nakoupili jménem a na účet zřizovatele. Raději bych se tomu ale vyhýbal. 

• přípojka plynu

  17. 02. 2026

  Dobrý den,
  jsme PO zřizovatel je ÚSC. V roce 2025 provedl kraj TZ budovy, kterou užíváme a kraj nám na základě protokolu TZ zhodnocení předal.
  Nyní, tj. únoru 2026 kraj požaduje, abychom uzavřeli se společností smlouvu o zajištění provozu a údržby plynovodní přípojky k zhodnocené budově. Přípojka byla pravděpodobně součástí TZ ale nebyla v protokolu o předání uvedena, nemáme ji uvedenou v majetkové evidenci. Přípojka stojí na chodníku před domem na pozemku města (toto kraj ošetřil smlouvu s městem).
  Můžeme uzavřít smlouvu o zajištění provozu a údržby plynovodní přípojky a hradit smluvní náklady když tuto přípojku nemáme uvedenou v majetkové evidenci a nebyla nám samostatně v rámci TZ předána?
  Děkuji.

  Nevidím v tom problém. Postup, kdy jednotlivé přípojky jsou chápány i majetkově jako součást vlastní budovy, se celkem normálně aplikuje. Nic podle mne nebrání uzavření smlouvy na zajištění provozu a údržby daného majetku (není důležité, že nemá samostatnou kartu majetku). 

• Náhradní plnění

  16. 02. 2026

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace (škola). Během roku máme faktury v režimu náhradního plnění. Teď mi mzdová účetní řekla, že máme vracet určitou částku úřadu práce . Ještě jsem se s tím nesetkala a nevím jak vrácenou částku zaúčtovat. Zatím jsme vždy měli NP vyčerpané. Můžu se tedy zeptat jak postupovat?

  Toto je probém, protože se toto mělo správně zaúčtovat ještě do závěrky roku 2025 (protože plnění se počítá za daný rok - tedy nesplnění povinnosti a vznik odvodu má být ještě v nákladech roku 2025).

  Účtovat se mělo MD 538/Dal 342 předpis (tak to má definováno MFČR ve svých odpovědích na webu v rámci metodick podpory) a platba v 2026 pak MD 342/Dal 241.

  Takže na Vašem místě bych se zajímal, zda lze ještě opravit závěrku 2025 (s ohledem na aktuální datum by to po dohodě jít mohlo - ale jsou i PO, u nichž to nejde, protože mají již schválenu účetní závěrku) - pokud by to šlo - doúčtoval bych ještě závazek do starého roku. 

  Pokud to nejde, holt musíte účtovat do 2026 fakticky jako opravu nesprávnosti roku 2025 (asi nepůjde o velkou částku - tak snad jen tedy na 538 bez nutnosti použít účet 408)

• DPH ubytování

  16. 02. 2026

  Dobrý den,
  
  má dotaz týkající se DPH. Hotelová škola - příspěvková organizace, plátce DPH - provozuje hotel, kde se běžně ubytovává veřejnost. V hotelu pracují v rámci hlavní činnosti (vzdělávání) studenti na různých pozicích (kuchyně, úklid). Bylo by podle Vašeho názoru možné tržby v hotelu od cizích zákazníků považovat za příjmy osvobozené od DPH podle § 57, tedy jako služby související svýchovou a vzděláváním? Podle mého názoru určitě nikoliv, služba není poskytovaná studentům, ale veřejnosti, podle mého názoru se jedná o ekonomickou činnost a zdanitelné plnění. Prosím o Váš názor.
  
  Děkuji

  Stav je takový, že v tomto případě musíte řešit, zda je naplněna charakteristika §57 odst. 2. Není důležité, kdo je ubytován, ale zda obstojím v důkazu, že dané služby jsou poskytovány v rámci výchovy a vzdělávání daných žáků (tedy v rámci produktivní činnosti učňů).

  (2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1.

  Konkrétně třeba obdobné provozování restauračního zařízení bylo řešeno i v judikatuře - c -699/15 (se závěrem, že jsou naplněny podmínky pro osvobození - nicméně asi všichni chápeme, že je nezbytné doložit úzkou provázanost praxí studentů v rámci studijního oboru a provozu daného zařízení (ne, že to bude tak, že tady bude hotel s klasickým personálem a k nim se přidají dva studenti na praxi a hned kvůli tomu řekneme, že se naplnily podmínky §57 odst. 2 ZDPH). Takže za mne principielně odvobozeno od DPH a spíše se bavme o hledání hranice, co ještě je naplněním podmínek podle §57 odst. 2.

  Odkaz najdete zde:

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62015CJ0699

• Průtoková dotace

  16. 02. 2026

  Námi zřízená příspěvková organizace měla v loňském roce obdržet průtokovou dotaci z MŠMT. Postup je u nás ten, že do RM dáváme schvalovat rozpočtové opatření - navýšení rozpočtu této organizace o průtokovou dotaci a následně (když dotace přijde ji přepošleme organizaci). Nyní ale nastala situace, kdy jsme měli schválené rozpočtové opatření, bohužel dotace v loňském roce nedorazila, organizace už ale v loňském roce začala čerpat (ze svých prostředků) a nyní jsme postaveni před situaci, že dotace dorazila na náš účet a měli bychom organizaci finance přeposlat - jak máme postupovat, když organizace již část financí vynaložila v loňském roce - nestane se to, že když jí o průtokovou dotaci navýšíme rozpočet, že v podstatě už utratí jen část nákladů (nějakou část uhradila ze svého již loni) a zbytek té průtokové dotace ji spadne do HV? Prosím, jak bychom měli postupovat my jako zřizovatel a jak příspěvková organizace? Děkujeme.

  Již s emne ptali z druhé strany (příspěvková organizace). Já v tomto nevidím sebemenší problém - celý vtip je v tom uvědomit si rozdíl mezi pohledem rozpočtu (tedy příjmy a výdaje) a pohledem výnosů a nákladů.

  Rozpočtově je naprosto v pořádku, pokud Město bude mít ve svém rozpočtu roku 2026 celou dotaci jako příjem a zase výdej (z přeposlání dotace). To zároveň ale neznamená, že se upravuje rozpočet výnosů příspěvkové organizace (rozhodně musíte vnímat, že neplatí to, že to co má obec ve výdajích v rozpočtu, že zaplatila, že PO musí mít ve výnosech v daném roce na 672). PO měla část dané dotace na 672 již v minulém roce (388/672), nyní dostane celkovou částku a z čási si z toho fakticky pokryje dohadnou položku loňského roku a ve výnosech by byl u ní na 672 jen zbytek.

  Uvědomte si třeba Váš systém účtování u dotací ex post - také uděláte 388/672 na konci roku, protože se projekt třeba již realizoval, ale příjem (tedy i v rozpočtu) máte až v roce následujícím. Také se Vám rozejde okamžik výnosu na 672 a příjmu peněz.

  Snad je to srozumitelné - vy to vnímáte jako problém, nicméně on to problém vůbec není - jde jen o to, že musím připustit, že poslané peníze na příspěvku nemusí automaticky znamenat stejné navýšení hodnoty 672 na straně příspěvkové organizace (a nemůžete to mít nastaveno tak, že mají měnit rozpočet výnosů o stejnou částku). Pokud s touto myšlenkou začnete pracovat, problém zmizí. Je to skutečně jen o pochopení rozdílu kategorií výnos x příjem (případně náklad a výdej) a přizpůsobit těmto rozdílům to, jak se sestavuje rozpočet PO (výnosy a náklady) a rozpočet obce (příjmy a výdaje).

  Volil jsem schválně obecnější popis - případně to dokorespondujeme mailem. Nicméně klíčové je ztotožnit se s principem, který popisuji. Pokud jej nebudete respektovat, nedáte to nikdy rozumně dohromady.

• FKSP nepedagogičtí pracovníci

  16. 02. 2026

  Dobrý den,
  
  ráda bych se zeptala, zda je nůtné v souvislosti se změnou financování nepedagogických pracovníků (od roku 2026 nově zasílá prostředky zřizovatel - obec) rozdělovat rozpočet FKSP. Pro nepedagogy by vycházel menší příspěvek z FKSP vzhledem k nižším platům a odvodům do FKSP. Nebo je možné v rozpočtu sečíst příděl na platy z MŠMT (pedagogové) a obce (nepedagogové) a vypočítat možnou výši příspěvku, tzn. všem stejně.
  
  Předem děkuji.

  Jsem přesvědčen, že to rozdělovat nemáte. Pokud byste v čerpání pro nepedagogické pracovníky počítali s menším příspěvkem než u pedagogů, vedlo by to podle mne k nepřípustné diskriminaci.

• Fond investic, rezervní

  15. 02. 2026

  Dobrý den, máme zřizovateli ihned vrátit peníze z rezervního a fondu investic dle usnesení Rady.
  Vůbec nevím jak postupovat.. Neměly by se z rezervního peníze převést do investičního a z toho pak celková částka zřizovateli...ale v usnesení Rady to takto není, je tam částka z rezervního a částka z fondu investic.
  Vůbec nevím jak účtovat... rezervní? a Fi 416/401...to se mi nebudou rovnat účty 0 proti 401(+403-406)-nebo to nemusím kontrolovat? A jak účtovat v bance...někde jsem viděla účet349 a 401 se nějak vyhnout?
  děkuji za rychlou odpověd

  Když to vezmeme podle stávající legislativy, tak skutečně zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s variantou, že by byl přímo nařízen odvod z rezervního fondu. Výčty k možnosti použití rezervního fondu v zákoně č. 250/2000 jsou taxativní - takže za mne je nařízení takového odvodu zřizovatelem skutečně nelegální - na Vašem místě bych na to zřizovatele upozornil. Ta "legální cesta" by bylo posílení fondu investic z rezervního fondu a potom odvod (takže nakonec by se dosáhlo toho samého).

  Pokud ale zřizovatel bude trvat na tom, že má být relalizován ovod z rezervního fondu a skutečně tak rozhodne, tak je potřeba uvedomit si, že on je v zásadě tím jediným subjektem, který je oprávněn hodnotit legalitu takového postupu - takže já mám takový postoj, že když na tom trvá, mám jasné písemné usnesení příslučného orgánu obce, tak na problém upozorním - pokud na svém řešení stále trvá, poslechnu jej.

  Odvod z rezervního fondu - tím, že je operace nelegální, tak nikde není popána. Já bych podle rozhodnutí zaúčtoval MD 413 (předpokládám, že ne 414)/Dal 349 a potom platbu MD 349/Dal 241. Tady jen upozorním, že je problém s použitím analytiky na účtu 413 (protože to se dostává do přílohy k účetní závěrce do tabulky F - asi bych dal analytiku, aby to bylo "ostatní čerpání" - nicméně bylo by správné popsat toto do přílohy - protože většina lidí by asi čekala, že takovéto čerpání by se mělo objevit ve výnosech, nicméně tady se účtuje rozvahově).

  U odvodu z fondu investic - my se domníváme, že správnou cestou je udělat předpis závazku - M|D 401/Dal 349 a potom pří platbě - MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401. U tohoto účtování vydíte, že 401 je fakticky jen "průběžkou" - srovná se Vám.

• FVE - výroba elektřiny, spotřeba a prodej

  12. 02. 2026

  Dobrý den,
  prosím o konzultaci. V příspěvkové organizaci je FVE, dle instrukcí kraje má účtovat výrobu elektřiny 123/508, spotřebu elektřiny pro vlastní potřeby 508/123 a prodej přebytků 508/123 a 311/601. Jaký na to máte názor? Děkuji.

  Samo o sobě nemá toto účtování nějaký smysl.

  Zaúčtovat na 123 dává smysl v momentě, kdy reálně máte nějaký zůstatek skladu. Pokud jste v situaci, že to, co je vyrobeno je také okamžitě prodáno, tak jen zachycujete obraty na 123 a 508 bez nějakého vlivu na vykázání v závěrce. Tedy ta operace by byla zbytečná.

  Nicméně mám k tomu dvě úvahy, kdy by Vámi uváděné účtování mohlo něco přinést:

   - můžeme mít příspěvkovou organizaci, která má více činností a potřebuje nějak zajistit, aby náklady na energii vyrobené v určitém středisku (činnosti) se dostala do nákladů činnosti jiné. Například FVE osazená na budově školy vyrábějící i elektrickou energii pro školní jídelnu, u níž pro kalkulaci věcné režie potřebuji vyjádřit kompletní hodnotu nákladů na energie (jak pro vyjádření spotřeby do doplňkové činnosti, pokud vařím pro cizí či třeba kalkulaci věcné režie, pokud vařím třeba pro školu jiného zřizovatele a potřebuji jim účtovat reálnou věcnou režii. Potom bych ten požadavek kraje mohl využít k tomu, že vyrobenou energii budu účtovat MD 123/508 (středisko FVE) a spotřebu do kuchyně zaúčtuji MD 508 (středisko kuchyň)/Dal 123 (pokud umím nějak stanovit to, co je spotřebováno do kuchyně). Máme samozřejmě více technik, jak tam náklady přenést - toto by mohla být jeden z nich (já bych jej třeba nepoužíval, ale šlo by to)

  - no a potom ještě někdo může namítnout, že přeci máme také bateriové úložiště - tedy teoreticky by to účtování na 123 mohlo mít smysl skutečně ve vazbě na reálný "sklad". Nemyslím si, že by to bylo tak významné pro zachycení 123 na konci roku, nicméně nevíme, jakým směrem se technika bude vyvíjet a nemohu ani vyloučit, že třeba budeme v budoucnosti řešit i sklady elektrické energie (teď mi to ale nepřijde relevantní).

• Doplňková činnost

  11. 02. 2026

  Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Jsme příspěvková organizace (MŠ) provozující doplňkovou činnost; vaření obědů cizím strávníkům. ZO obce rozhodlo o příspěvku na ostatní náklady ve výši 2,- Kč. Ostatní náklady máme vykalkulované ve výši 9,- Kč, tudíž cizí strávníci skutečně platí 7,- Kč. A teď ten dotaz; jakým způsobem zaúčtovat příspěvek 2,- Kč od zřizovatele? Jak ho dostanu do doplňkové činnosti? Jestliže mám uvařeno cca 8.000 obědů x 2,- Kč = 16.000,- Kč, jak tuto částku proúčtovat? Přes 672 xx30 při účtování příspěvku zřizovatele? Jde mi o praktické účtování.
  Děkuji za odpověď a přeji hezký den

  Stav je takový, že jestli trvají na takovémto příspěvku na podporu doplňkové činnosti, tak prostě budete o tomto účtovat jako o provozním transferu 672 vykázané v doplňkové činnosti (tedy nějakou analytikou či střediskem - aby to šlo do doplňkové činnosti). nevím, zda jim to budete účtovat třeba měsíčně podle uvařených jídel... - pokud ano, tak klidně MD 348/Dal 672 (doplňková činnost) a následně inkaso MD 241/Dal 348. Jen pozor- při tomto nastavení je to jednoznačná dotace k ceně - tedy u plátců DPH zdanit v sazbě 12 % (a máte na to vystavit i daňový doklad), u neplátců DPH se počítá do obratu.

  Tak nevím, jeslti jsem Vás uspokojil. Někdo se brání vykazovat 672 v doplňkové činnosti - ale nic to nezakazuje a tady je by to přesně vystihovalo to, co se stalo.

• rozpočtová skladba

  11. 02. 2026

  Dobrý den,
  na jakou položku rozpočtové sklady správně zaúčtovat odpis IM?
  Děkuji

  Nejedná se o výdaj, proto pro odpisy jako náklady, není určeno nic z vyhlášky o RS. záleží pro co potřebujete, asi jen pro přehled požadovaný zřizovatelem, zpravidla si ji fiktivně zřizovatel určí, často 5192, někde 5901. Musíte zjistit u svého zřizovatele. Případně volba kapitálové položky, v logice, že je to určené na pořízení DM. Ale je to opravdu jen na zřizovateli.