Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?
K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit. Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného).
Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.
Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO) - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.
Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva.
Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)
Dobrý den,
řešíme nyní u příspěvkové organizace daňové posouzení čerpání fondu odměn. Použití fondu je účtováno ve prospěch účtu 648 z účtu 411 a tento výnos je v daňovém přiznání vylučován ze základu daně.
Současně jsou z tohoto fondu hrazeny mzdové náklady (účty skupiny 52). Není nám zcela zřejmé, zda tyto náklady mají být pro účely stanovení základu daně považovány za daňově neuznatelné dle § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů, a to z důvodu jejich souvislosti s výnosem, který není předmětem daně.
Prosíme o potvrzení správného postupu, tj. zda:
1. výnos z čerpání fondu odměn (účet 648) je vyloučen ze základu daně, a současně
2. mzdové náklady hrazené z tohoto fondu musí být ve stejné výši zahrnuty mezi daňově neuznatelné náklady.
Případně prosíme o upřesnění, zda existuje odlišný metodický výklad pro příspěvkové organizace.
Děkuji
Toto je záležitost, kterou popisuji v dokumentu PO. fondy - komplexní popis z 6.3.2020 - část 1.4. (str. 12 a 13). Jednalo se o záležitost řešenou NSS a skutečně se došlo k závěru, že výnos je samozřejmě nedaňový, nicméně daný náklad byl vyhodnocen jako daňově neúčinný (z důvodu jeho "vyvolání nedaňovým výnosem).
Považuji to za scestné pojetí zaměňující příčinu a následek a navíc využívající nesprávné zúčtování fondů do výnosů Až dojde ke zrušení účtování fondů do výnosů (a fondů jako zdrojů), najednou se dostanu do situace, kdy budu mít náklad a výnos nebude (tedy náklad bude normálně daňový) - a to jen opravou současného věcně nesprávného pojetí zaúčtování fondů u PO.
Takže nyní nevím o žádném oficiálním výkladu - mohu jen poukazovat na rozhodnutí NSS popsané v tomto dokumentu (a jen si o něm myslet, že není věcně správné - ale to je jen můj osobní názor a je samozřejmě problém jít proti právnímu názoru NSS).
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně správného postupu při účtování a další evidenci pohledávky za zaměstnancem školy.
V letech 2021–2022 vznikla pohledávka škody za zaměstnancem, která byla zaúčtována následovně:
335 MD – 224 880 Kč / 649 D – 224 880 Kč.
Tato pohledávka ovlivnila hospodářský výsledek za rok 2021, který byl následně převeden do rezervního fondu školy, avšak bez finančního krytí.
Pohledávka je aktuálně řešena soudní cestou.
V následujících letech proběhl její odpis - v roce 2022: 20 % (44 976 Kč), v roce 2023: 40 % (89 952 Kč), v roce 2024: 40 % (89 952 Kč). Účtování odpisů proběhlo na účtech 556 MD / 149 D.
V současné době jsou oba tyto účty (ú.149, ú.469) plně naplněny. Z tohoto důvodu bych navrhovala jejich zrušení, tím že se zaúčtují opačným zápisem a ponechání pohledávky pouze v podrozvahové evidenci.
Domnívám se, že v tuto chvíli je pohledávka již finančně kryta, nicméně ráda bych si ověřila správnost tohoto postupu. Prosím o Vaše stanovisko, případně doporučení dalšího postupu. Děkuji předem za odpověď.
Vy jste tedy dělali průběžně opravné položky (ne odpisy pohledávek) - to bylo v pořádku.
Pokud nyní pohledávku odepíšete (s čímž souhlasím), zaúčtovalo by se:
MD 557/Dal 469 224 800 Kč
MD 149/Dal 556 224 800 Kč
a případné navedení na podrozvahu MD 905/Dal 999.
Dobrý den,
můžete mi, prosím, poradit? Jsme příspěvková organizace.
V letech 2024 a 2025 jsme přijali finanční dary pro potřeby našeho klienta.
Celá částka darů nebyla zcela vyčerpána, klient u nás již není.
Nevyčepráno zůstalo 33.298,- Kč. Dárce si nyní přeje, aby nevyčepaná částka byla převedena na účet klienta, který mu zřídil současný opatrovník.
Je takový postup možný, prosím?
Přijaté finanční prostředky máme zaúčtované v rezervním fondu.
Podle smluv jsme se zavázali použít finance pro potřeby klienta, to jsme spnili částečně.
Ve smlouvách se ale také uvádí, že přijaté dary patří do vlastnictví našeho zřizovatele.
Prosím o Váš názor, abychom neudělali nějakou chybu při nakládání s rezervním fondem.
Děkuji Vám.
Toto je otázka spíše na právníka. Odhaduji, že by asi byla možnost odvolání daru pro nesplnění podmínek (protože již není možné plnit účel daru). Asi by to mělo být na základě vzájemné dohody (asi se schválením zřizovatele). Ale toto je skutečně spíše právničina (nicméně takový postup by mi dával logiku).
Potom byste vraceli nevyčerpané peníze na účet, který by dárce určil - a za mne by se to dalo zaúčtovat 414/241 (fakticky jako minus příjem daru).
Město má zřízeno středisko volného času, které do správy od města převzalo i majetek a to i lanové centrum, které v současné době nevyhovuje bezpečnostním parametrům. Z původního lanového centra zůstanou pouze tři kůly a lanovka, která nedávno prošla renovací. Ostatní prvky, které lanové centrum tvořilo bude nahrazeno. Lanové centrum není úplně odepsáno.
V letošním roce plánuje obnovit a rozšířit lanové centrum o nové prvky. Z původních prvků bude obnovena 1/3, ostatní budou nové prvky. Bude se v tomto případě jednat o technické zhodnocení nebo o pořízení nového majetku. Středisko volného času chce tento majetek pořídit ze svého rozpočtu (čerpat IF) a evidovat si jej ve svém majetku. Předpokládaná cena činí 670.000 Kč vč. DPH.
Předem děkuji za odpověď.
Nemám na toto jednoznačnou odpověď. Lanové centrum je podle mne stavbou - teď je to samozřejmě diskuse o tom, zda to povedu jako jednu stavbu nebo více staveb. Pokud vyhodnotím jako více staveb, tak to, co se likviduje by se mělo vyřadit a nové prvky pořídit.
V případě, že vyhodnotím jako jednu stavbu, tak děláte zásahy jednak směřující k obnově a dále rozšíření vybavenosti - tedy byli bychom v režimu technického zhodnocení s tím, že by se případně mělo provést dílčí vyřazení toho, co dosloužilo.
Výsledek si myslím, že by byl nakonec stejný - jen se bavíme o tom, zda je to "jeden majetek" nebo více položek majetku.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně zaúčtovat vyřazení odepsaného majetku z účtu 022? Stačí pouze účetní zápis 082/022? Nebo musím i tvořit fond, když je majetek plně odepsán? Jak případně správně zaúčtovat? Vyřazuje se z důvodu likvidace-nepoužitelnosti.
Pokud vyřazujeme stavbu z účtu 021, která nebyla zcela odepsaná, mohu zaúčtovat takto? 553/081 zůstatková cena, 081/021 vyřazení majetku 401/416 tvorba fondu v hodnotě zůstatkové ceny?
Děkuji.
Pokud je plně odepsán a vyřazuje se (aniž by se prodával), tak skutečně jen zaúčtování MD 082/Dal 022 . Tedy bez jakékoliv tvorby fondu investic.
Pokud je to vyřazení neodepsaného majetku - tak v zásadě jsou následující možnožnosti:
- majetek je likvidován - neprodáván - potom účtuji mimořádný odpis MD 551/Dal 08x ve výši zůstatkové ceny a ve stejné výši MD 401/Dal 416 a dále v pořizovací ceně MD 08x/Dal 02x
- majetek je likvidován v důsledku škody (například požár ....) - potom to samé, jen namísto 551 by to byla 547 (a za mne tvorba fondu investic úplně stejně)
- majetek je odprodáván - potom namísto 551 jde zůstatková hodnota na MD 553 a specialitou je tvorba fondu - ve výši ZC by se měl podle ČUS 704 účtovat MD 401/Dal 416 a ve výši rozdílu prodejní a zůstatkové ceny MD 548/Dal 416.
Dobrý den,
naše střední škola plátce DPH vycestovala v rámci evropského fondu do Polska na soutěž.
Firmy z Polska plátci DPH nám posílají faktury za ubytování, stravování a vnitrostátní dopravu v Polsku. Všechny faktury jsou s DPH. Je to tak správně?
Ano - u ubytování, stravování i přepravy osob (úsek v Polsku) je místo plnění Polsko a je správně že firmy to fakturují s polskou daní. Vy s tím již nic neděláte v českém DPH.
Se školníkem byla uzavřená v minulosti smlouva o nájmu služebního bytu. Školník platí stále stejné symbolické nájemné (800 Kč/měsíc). Má tento nájem nějaké daňové dopady pro školu a zaměstnance? Jedná se o zdaňovaný benefit ? Myslím, že o přechodné ubytování zaměstnance se nejedná, Zaměstnanec má trvalé bydliště ve stejné obci. Škola nájem zdaňuje. Náklady v bytě pro školu nevznikají.
Já se obávám, že tady potenciálně vzniká na straně zaměstnance nepeněžní příjem. Příjmem ze závislé činnosti se rozumí i situace, kdy je aplikována nižší cena než by odpovídala běžným tržním podmínkách (viz §6 odst. 3).
Aby se to nezdaňovalo, tak bych musel najít osvobození v §6 odst. 9. No a tam je pouze to i), na které poukazujete:
i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,
No a do tohoto se podle Vašeho popisu nevejdete. Takže za mne by to měl být benefit, který je zaměstnanci k dodanění (jako nepeněžní příjem) ve výši rozdílu obvyklého nájemného a Vámi uplatňovaného nájemného (800 Kč).
Jak správně účtovat příjem finančních prostředků při zajištění a poskytnutí stravování pro děti a studenty soukromé školy (z pohledu příjemce).
Od 1.1.2026 došlo ke změně financování nepedagogických pracovníků s přímými dopady na financování pracovníků ve školní jídelně dodavatele (poskytovatel stravovacích služeb).
Stravování poskytuje ZŠ zřizovaná obcí. Mezi oběma subjekty je sepsaná smlouva o zajištění a poskytování školního stravování. Oba subjekty jsou v rejstříku škol a školský zařízení.
Nevíme, zda se jedná o dotaci nebo příspěvek.
Můj názor je, že toto je poskytování služeb - tedy volil bych účet 602 (tedy stejný, na jaký účtujete platby od žáků). Chápu, že někdo bude volit účet 609, případně 649.
Dotace by to dle mého názoru být neměla.
Naše škola bude pořizovat venkovní žaluzie, dodavatel požaduje částečnou platbu předem ve výši 60 tis. Kč. Vystavil nám doklad s názvem FAKTURA, kde v textu je:
„Zálohová faktura 50% na dodávku a montáž externích žaluzií dle cenové nabídky č. ...“
Dodavatel není plátce DPH a my také ne. Prosím, jak účtovat?
Ještě letos chceme objednat polepy na schody, kdy jedno schodiště vyjde asi na 22 tis. Kč, téma bude vzdělávací, např. vyjmenovaná slova. Zatím nevím, jak bych účtovala, můžete mi prosím poradit? A co když během roku objednáme polepy ještě na další schodiště na jiný předmět (např. matematické vzorce) za 25 tis. Kč? Děkuji.
Externí žaluzie svým charakterem odpovídají technickému zhodnocení stavby. Takže v okamžiku zaplacení zálohové faktury byste měli zaúčtovat:
MD 052/Dal 241.
No a až dojde vyúčtovací faktura, tak by to bylo MD 042/Dal 321 (100 % hodnoty zakázky) a MD 321/Dal 052 (50% hodnoty zakázky). Následně zařazení MD 021/Dal 042 (TZ budovy)
Polepy na schodiště s tím, že budou mít edukativní zaměření - za mne bohužel naplníme charakter TZ (rozšiřuji využitelnost stavby). Pokud bude TZ do 40 tis. Kč - není problém - zaúčtuje se to 549/321. Nicméně pokud tam budou ještě další polepy v tomto roce, tak je to rozhodování o tom, zda je to jedna akce, nebo více akcí (MF nikdy neřeklo pořádně kritéria). Na Vašem místě - pokud třeba nyní objednáte jeden polep a bude se realizovat a třeba v létě objednáte další na jiné místo - tak jste dle mého názoru schopni obhájit, že to jsou dvě nezávislá TZ do 40 tis. Kč a šlo by to tedy financovat asi z provozních prostředků. Nejsem za to šťastný - srozumitelnější (a jednoznačnější) mi přišlo pravidlo o sčítání TZ za jeden kalendářní rok na jednom inventárním čísle. Nicméně my máme na rozdíl od jiných subjektů (podnikatelů ...) nastaven v účetnictví režim vyhodnocování finančního limitu za jednotlivé zásahy (aniž by MF sdělilo, co je to jednotlivý zásah).
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně chybně zadané doby odpisování u majetku – zpevněných ploch a oplocení.
Správně měl být majetek odpisován v 6. odpisové skupině po dobu 40 let (tj. 2,5 % ročně). Při zařazení majetku však byla chybně nastavena doba odpisování 100 let (tj. 1 % ročně). Odpisová skupina je přitom uvedena správně – šestá.
K chybě došlo na více kartách majetku v průběhu let od roku 2021. V souhrnu tak nebyly zaúčtovány odpisy ve výši přibližně 107 tis. Kč (MD 551 / DAL 081). S tím souvisí také neproúčtovaný transfer z těchto karet ve výši necelých 45 tis. Kč (MD 672 / DAL 403) a převod zdrojů ve výši cca 62 tis. Kč (MD 401 / DAL 416).
Chtěla bych se proto zeptat:
Je nutné tuto situaci řešit jako opravu významné chyby minulých let?
Jak by mělo správně vypadat zaúčtování opravy?
Případně je možné provést opravu pouze v letošním roce?
Pro doplnění uvádím, že jsme příspěvková organizace, nejsme plátci DPH a vykonáváme pouze hlavní činnost.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Pro Vás tento případ rozhodně není významná oprava nesprávností minulých let, kdy byste měli uvažovat se zapojením účtu 408. Vaše aktiva netto k 31. 12. 2025 jsou cca 266 mil. Kč, takže 0,3% aktiva netto minulý rok je více než 260 tis. Kč (takže opravy do tohoto limitu - 260 tis. Kč - účtujete na běžné účty nákladů a výnosů v běžném roce).
Takže z toho by vyplývalo, že pokud toto chcete opravit, tak byste měli účtovat v běžném roce jakoby o mimořádném odpisu - tedy:
MD 551/Dal 081 (107 tis. Kč)
MD 403/Dal 672 (45 tis. Kč)
MD 401/Dal 416 (62 tis. Kč).
Takže je to fakticky standardní účtování (a jen podotýkám, že v praxi by významná část subjektů jen změnila procento odpisů a od roku 2026 by začala odepisovat rychleji - tedy bez dopočtu za minulé roky). Ale správnější je to opravit.
Dobrý den pane inženýre,
obracím se na Vás s dotazem ohledně Erasmu, který jsem si myslela, že dělám správně, ale již zase nevím. Naši žáci + pedagog odjíždění na Erasmus do Slovinska, tedy místo plnění Slovinsko-oni odvádějí DPH. Ale teď se mě poprvé stalo, že přišla faktura za tento pobyt v režimu PDP a k tomu od toho dodavatele k podpisu další 2 dokumenty.
1 dokument – Prohlášení o vykazování do VIES, kde se škola zavazuje podpisem, že všechny faktury vykazuje v souhrnném hlášení (VIES) a v přiznání k DPH jako pořízení služeb z jiného členského státu EU, v souladu s platnou legislativou DPH v daném členském státě a se směrnicí Rady 2006/112/ES.
2 dokument-tento dokument by se podepisoval v případě, že bychom neměli registraci ve VIES
Takže zase nevím, zda tady odvést DPH nebo ne.
Ještě prosím jeden dotaz, dal byste televizi + držák dohromady do majetku, nebo každý samostatně ?
Předem moc děkuji za odpověď.
Ta otázka VIES - to je jen EU systém výměny informací o DPH - v zásadě jen informační systém sloužící k tomu, abych si ověřil platnost DIČ.
odkaz:
https://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/#/vat-validation
Takže tam se samozřejmě najdete - tedy z toho popisu by vyplývalo, že druhá strana předpokládá, že místo plnění je v ČR, nikoliv ve Slovinsku. No a teď musíme rozklíčovat, o jaké plnění ve skutečnosti je:
- pokud je vám fakturováno ubytování/strava ... (případně toto lze vnímat jako hlavní plnění), potom jsou podle mne na omylu. Místo plnění by bylo podle unijních pravidel (u nás promítnutých do §10, §10c ZDPH ve Slovinsku - tedy režim, kdy má zdanění provést druhá strana) - tedy potom bych zdanění v ČR odmítl a trval bych na tom, že si to mají zdanit oni.
- pokud je ale hlavním předmětem plnění zajištění nějakého vzdělávacího programu.... (tedy v podstatě školení) přímo pro ty žáky, tak jsme u školení "nekongresového typu" a já s nimi musím souhlasit, že v tom případě nejste ve výjimkách dle §10 a následujících, místo plnění je skutečně v ČR a máte to prodanit v ČR jako pořízení služeb z jiného členského státu.
Televize a držák - podle mne si jste schopni obhájit obě dvě varianty. Tím, že držáky na TV mají univerzálnější charakter (může být běžné, že mám jeden držák a až TV doslouží použiji jej na novou TV), tak já bych spíše měl tendenci udělat z toho dva majetky. Ale myslím si, že obě varianty mají svá pro a proti.
Dobrý den,
do jakého roku by měla být zařazena faktura za zpracování mezd externí mzdovou firmou? Mzdy jsou za 12/2025, ale externí firma fakturuje až s datem zdanitelného plnění 1/2026, kdy službu skutečně provedla. U jiných faktur na přelomu roku mi je zařazení jasné, ale tady skutečně ta služba zpracování mezd proběhla až v 1/2026.
Děkuji
Vím, že je tato oblast trochu sporná - nicméně jsem zastánce toto považovat za náklad roku 2026 podle skutečného provedení prací. Pokud byste měli vlasntí mzdovou účetní, tak by mzdy zpracovávala také v lednu 2026 (a v únoru ... dělala vyúčtování daně ze závislé činnosti za minulý rok) a její muda by bez sporu byla nákladem roku 2026.
Tedy jsem pro variantu, že je to náklad roku 2026 a teoreticky, pokud by si toto někdo chtěl očetřovat z hlediska zobrazení rizik a budoucích výdajů, tak se pohybujeme případně na úrovni rezerv.
Dobrý den, jsme příspěvková organizace města.
Majetek jsme dříve odpisovali kvartálně (rovnoměrné účetní odpisy), několik let již odpisujeme měsíčně. Je povinnost odpisovat majetek každý měsíc, byť se jedná o nízké částky. Je možnost odpisovat kvartálně od nového roku? Děkuji za odpověď.
Máte právo odpisy zaúčtovat i jednou za rok (to je maximální možná perioda) - viz bod 4.5. ČUS 708.
Dobrý den,
byla nám poskytnuta kopie programu od firmy Gordic na evidenci skladů, kdy se pro přihlášení musíme přihlásit přes vzdálenou plochu.
Podle faktury, kterou máme vychází tato kopie na 4.770 Kč (cena byla vyšší, ale z PC jsem odečetla export a import dat + odbornou konzultaci po telefonu). Podle vnitřní směrnice bychom měli tento program zaúčtovat na účet 901 - JDDNM. Vzhledem k tomu, že se jedná o kopii a podle smlouvy jsou i závazky nabyvatele velmi omezené, nejsem si úplně jistá, zda je to správně.
Ostatní programy, které máme vedeny přes vzdálenou plochu v majetku nemáme.
Děkuji za odpověď.
Podle mne je úplně jedno, kde je program uložen, zda máte nějakou kopii apod.
Koncepce nehmotného majetku v účetnictví je založena nikoliv na logice vlastnických práv (samozřejmě vlastnictví se nevylučuje), ale užívacích práv. Takže jestli jednorázově zaplatím a získám právo užívat něco nehmotné povahy po dobu delší než 1 rok, jsem v "nehmotném majetku". je mi celkem jedno, zda to vlastním, kde je to uloženo apod.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková