Dotazy

• dotace OPST

  22. 10. 2025

  Dobrý den,
  chtěla bych Vás požádat o radu se zaúčtováním opravy dotace z OPST (SFŽP) na základě výzvy k opravě ŽoP. Máme dotaci na přímé náklady (na mzdy a odvody zaměstnanců) z SFŽP, kterou každý měsíc při účtování o předpisu mezd zaúčtuji 388/672. V září jsme předkládaly žádost o platbu v celkové výši 19mil. V říjnu nám fond zaslal výzvu k opravě ŽoP, jelikož nám neuznal max. výši hrubých mezd zaměstnanců, která byla stanovena dle tabulky ISPV z roku 2023 (fond požaduje ISPV z roku 2022). Z tohoto důvodu došlo ke snížení max. výše pro hrubé mzdy a muselo dojít z naší strany k přepočítání mezd a odvodů. V celkových částkách se jedná pro rok 2024 snížení o cca 440.000,- a pro rok 2025 snížení o cca 740.000,-. Prosím můžu poprosit o radu jak zaúčtovat snížení. Děkuji

  Pokud budete schopni vysvětlit, že to byla záležitost ne úplně jasná (tedy, že jste při stanovování dohadné položky nepostupovali jednoznačně nesprávně), považoval bych to za upřesnění dohadné položky a nyní bych zaúčtoval 388/672 minus celková korekce (jak rok 2024, tak i 2025) - tedy ovlivnilo by to celé výsledek hospodaření 2025.

• Vrácení poškozených stravenek

  21. 10. 2025

  Dobrý den,
  naše škola poskytuje zaměsnancům stravenky v ceně 120,- Kč.
  Při manipulaci došlo k poškození dvou stravenek. Stravenky jsme zaslali zpět. Stravenky nám poslali nové a zároveň přišla faktura na částku 240,- Kč. Můžete mi prosím poradit jak zaúčtovat předpis poškozených stravenek?
  Faktury za stravenky účtujeme následovně:
  321/518 (částka za zprostředkování)
  263 (částka za stravenky)
  Faktura která došla za poškozené stravenky je pouze v ceně 2 stravenek 240,- Kč, není zde uvedena cena za zprostředkování.
  Děkuji za odpověď

  Skoro to na mne působí, že Vám poslali 2 nové (staré jste vrátili), vyfakturovali Vám 240 Kč - a jedinné co Vám neúčtovali byl manipulační poplatek. Je to tak?

  Pokud by to tak bylo, tak tady vznikla škoda - MD 547/Dal 263 ve výši 240 Kč a došlá faktura na nové stravenky MD 263/Dal 321. A samozřejmě pokud by to zavinil nějaký zaměstnanec a dalo se mu to k úhradě - tak bych udělal MD 335/Dal 649 (tedy výnos z náhrady škody).

  Ale asi to ne úplně chápu - tedy k dořešení případně mailem

   

• prodej drobného dlouhodobého majetku

  21. 10. 2025

  Jsme příspěvková organizace a prodali jsme drobný dlouhodobý majetek (PC=35000) za 10 000Kč. Účtovala jsem to jako výnos a nevložila do investičního fondu. Zřizovatel nám ale chce do zřizovací listiny vložit větu, že prodej veškerého majetku (tudíž i 028) bude zdrojem investičního fondu. Lze to takto provést?

  V tomto případě máme konflikt principu x textu zákona č. 250/2000.

  Prvotně, co je napsáno v zákoně 250/2000 Sb. Ustanocení §31 odst. 1 písm. d) a f) uvádí, že zdrojem fondu investic by měl být příjem z prodeje dlouhodobého majetku. Pojem dále není specifikován, není zde uvedeno, že se to nevztahuje na DDHM (jako je například v §31 odst. 2 písm. a). Dlouhodobým majetkem podle účetních kategorií je pro nás i DDHM a DDNM. Takže kdo si toto spojí, tak si odůvodní, že prodeje DDHM budou také zdrojem fondu investic.

  Nicméně jinou otázkou je, zda toto dává logiku - no a tady bychom měli jít k tomu, jaký má vlastně fond investic smysl. Logika fondu investic byla v tom, že má sloužit k zachování majetkové podstaty (zjednodušeně - aby se prostředky, které by měly prvotně sloužit k obnově majetkové podstaty neprojídaly v provozu). Potom je logické, že pokud něco zaplatím z investiční oblasti, tak se snažím do fondu nějak vrátit (pokud je to ale z provozní části, není důvod to do fondu investic následně nějak směrovat). Samozřejmě že se do tohoto principu v průběhu času již nadělalo tolik "děr", že to šíleně kulhá, ale jestli to má mít alespoň trochu smysl FI, měli bychom mít tento obecný cíl na paměti. Za těchto okolností nedává logiku, aby příjem z prodeje DDHM plnil fond investic, neboť je to prodej něčeho, co bylo financováno z provozní oblasti.

  Když bych měl něco doporučit - držím se principu, nikoliv striktně dikce zákona, který je dle mého názoru vadný. Takže pokud bych já byl zřizovatel, tak to nedělám a prodej DDHM u mne zdrojem fondu investic nebude. Na druhou stranu text zákona škutečně (za mne chybně) navádí k tvorbě fondu investic z prodeje DDHM - takže těžko to někomu mohu zakazovat (a podle mne bude problém přesvědčit zřizovatele, ať to nedělá, protože se klidně může opřít o znění zákona).

  Takže zase stojíme před tím, že tady máme nedokonalý zákon. Jen na okraj zmiňuji, že v zákoně 250/2000 Sb. nebylo v minulosti řadu let napsáno, že se na nákup DDHM nepoužije fond investic (mluvilo se také o nákupu dlouhodobého majetku obecně). Nikdo ale neuvažoval tak, že by na pořízení DDHM měl být čerpán fond investic. Principielně je to to samé a praxe si se zněním zákona prostě tak nějak poradila, aby byl respektován princip a teprve následně za řadu led se to dostalo i do znění zákona č. 250/2000 Sb.   

• DPH u pronájmu

  16. 10. 2025

  Dobrý den,
  jsme škola (krajská příspěvková organizace). V rámci doplňkové činnosti máme zřizovatelem povolenou činnost: pronájem nemovitostí. Máme uzavřeny smlouvy o nájmu - tělocvičny. Tělocvičnu pronajímáme za účelem provozování sportovní nebo tělovýchovné činnosti (toto je uvedeno ve smlouvě). Dotaz zní, zda lze uplatnit osvobození dle §61 Zák. o DPH. Pokud ano, kde naleznu v zákoně, že toto ustanovení má přednost před zdaněním krátkodobého pronájmu? Lze uplatnit osvobození, když nemáme jakékoliv živnostenské oprávnění související se sportovní činností?
  Děkuji za zodpovězení.

  V zákoně to nikde nenajdete. Toto je záležitost, kdy je potřeba seznámit se s judikaturou ESD (a i zde to není popsáno úplně jednoznačně - nějaké závěry můžeme dovodit například v C 150/99) a určitým vývojem v této oblasti.

  Možná by pro Vás mohla být podpora i v Informaci MFČR z roku 2005:

  https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/sazby-dane/2005/informace-k-uplatnovani-sazeb-dph-u-sportovnich-cinnosti-do-31-12-2005

  Zde je například uvedeno:

  V jednotlivých případech je však nutno rozlišovat, zda se jedná o poskytnutí nájmu nemovitosti nebo o umožnění využívání sportovního zařízení, tj. sportovní činnost. Obecně se o nájem nemovitosti - sportovního zařízení, pro účely uplatnění DPH nejedná, pokud vlastník sportovního zařízení pouze umožní vykonávání sportovní činnosti osobám, které takovéto zařízení budou využívat.

  Využívání sportovních zařízení, které je zatříděno do SKP 92.6 (provoz sportovních areálů a stadionů), podléhá od 1. 1. 2005 snížené sazbě daně. Pokud je poskytováno právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatní se osvobození od daně.

  Příklad : poskytnutí možnosti využití ledové plochy, bazénu, tenisových kurtů či golfového hřiště za účelem vykonávání sportovních činností.

  Obecně se to přijímá tak, že pokud jsou to ty takové "hodinové nájmy", kde Vy jako pronajímatel zajišťujete všeobecný servis daného sportoviště (máte tam třeba správce, zajišťujete úklid ...), to že je připravené pro sport ...  , tak by to měla být služba úzce spojená se sportem.

  Pokud byste ale někomu dali třeba na týden k dispozici komplet sportoviště (s tím, že si zamykají, starají se o ně ...) - potom jsme spíše v nájmu.

  Ale souhlasím s tím, že hranice je často nezřetelná.

  K tomu ŽL - to nemá jakýkoliv vliv na posouzení ve vztahu k DPH.

• Příspěvek rodičů na příměstský tábor ZŠ

  15. 10. 2025

  Základní škola pořádala v červenci příměstský tábor, na který od rodičů dětí předem vybírala finanční příspěvek. Na začátku července obec škole schválila a poskytla dotaci na pořádání tohoto tábora, kterou škola plně vyčerpala. Po ukončení akce však škole zůstaly nevyužité prostředky z finančních příspěvků od rodičů.
  Pochopitelně, že nejčistší a nejbezpečnější řešení, by bylo vrácení zbylých peněz rodičům.
  Ale může škola tyto zbylé prostředky zaúčtovat na účet 649 a použít je například na nákup materiálu pro děti (např. pro tvořivé činnosti ve školní družině), případně je využít jiným způsobem ve prospěch dětí? Určitě by si vedla evidenci, na jaký účel byly peníze použity. Nebo je nutné nevyčerpané příspěvky rodičům vrátit?

  Já bych to rozdělil na dva aspekty:

  a) právní - pokud správně chápu - škola pořádala příměstský tábor a byla stanovena cena. Tu rodiče zaplatili, tábor se uskutečnil - tedy není co vracet. To, že se škole podařilo na to sehnat ještě další finance (příspěvek od obce) - to je její šikovnost. Tedy peníze jí zůstávají, škola vše splnila (pokud nebyl příspěvek obce definován jen jako dofinancování - potom měla být jeho případná nevyčerpaná část vrácena obci). Platba za tábor by byla na 602 a prostě tam bude zisk. Škola nemusí odůvodňovat jak s penězi naložila. Tolik za mne právně.

  b) morální - samozřejmě je pro řadu lidí divné, pokud si škola peníze vybere a potom ještě na ně dostane peníze od obce.   Za těchto okolností dává asi logiku nějak zdokumentovat, že se peníze dále použily třeba ve prospěch dětí (vybavením školy...). Nicméně právně nic tu školu k tomu nenutí - je to jen otázka z hlediska "morálky". Jinak nevidím důvod pro vratku rodičům ani ve vztahu k tomuto morálnímu pohledu - prostě  tábor se uskutečnil, byla k tomu stanovena cena a škola své závazky vůči rodičům splnila (tedy předpokládám). Vrácení peněz by bylo jedině v situaci, kdy by hned v podmínkách pořádání tábora bylo nastaveno, že pokud se podaří získat jiné zdroje, zavazuje se škola snížit cenu ... (ale to předpokládám, že tak nebylo - hlavně k tomu nebyl důvod).

   

• Čerpání rezervního fondu

  14. 10. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Jsme plátci DPH. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 Sb. Zákona o DPH. Obracíme se na Vás s žádostí o pomoc s účtováním následujícího účetního případu.
  V letošním roce se poprvé zúčastníme společného česko-německého projektu v rámci Programu INTERREG Bavorsko - Česko 2021 - 2027 - Fond malých projektů. Jedná se o divadelní představení v našem divadle pro děti z obou zemí. Divadelní představení budou probíhat v měsíci říjnu, následně dle smlouvy dojde k poskytnutí dotace po vyúčtování akce. Vyúčtování je povinna naše organizace doložit do 28.2.2026, je tedy vysoce pravděpodobné, že dotaci obdržíme v roce 2026. Naším zřizovatelem máme povoleno čerpat náš rezervní fond na překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady.
  Naše organizace používá pro rezervní fond dva účty, a to 413, 414. Účet 413 byl naplňován zlepšenými hospodářskými výsledky v minulých obdobích a je na něm dostatečná výše prostředků. Účet 414 byl naplňován převážně z darů, na tomto účtu máme minimální množství prostředků. Dle ČÚS č. 704 bychom měli použít a účtovat překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady přes účet 414 proti 648. Problém vzniká tím, že na tomto účtu nemáme dostatečné množství prostředků. Dotaz zní - můžeme udělat převod mezi účty 413 a 414, tak, abychom naplnili dostatečným množstvím prostředků účet 414 a po obdržení dotace přijmout a zaúčtovat dotační prostředky na účet 414 a následně vrátit "půjčenou" částku zpět na účet 413? Neporušíme tím zásady ČÚS č. 704 či jakákoliv jiná pravidla? Poradíte nám, jak správně postupovat v uvedeném případě?
  Děkujeme Vám za odpověď.

  Prvotně bych chtěl říci, že v tomto případě zákon č. 250/2000 Sb. ani ČÚS 704 nijak nelimitují možnost použití pro tyto účely RF jehož zdrojem jsou výsledky hospodaření minulých let.

  například ČÚS 704 jasně uvádí:

  b) určené k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady na stranu MÁ DÁTI účtu 413 – Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření nebo účtu 414 – Rezervní fond z ostatních titulů se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 648 – Čerpání fondů,

  Vidíte jasně, že jsou tam obě varianty - jak účet 413, tak i 414. Záleží jen na Vaší volbě. Takže nepotřebujete si nic převádět mezi 413 a 414 ...

  Zároveň musím ale zdůraznit jednu věc - ono tady dochází k jednomu velkému nedorozumnění a to je pochopení rozdílu RF jako kasičky peněz a vlastního zdroje. V tomto ohledu jsme tady již desítky let v nesmyslné účetní přeči u PO.

  Pokud nemáte dočasně peníze z dotace, ale víte, že Vám vzniká na ně nárok (máte dotační smlouvu, plníte všechny parametry vymezení v dotační smlouvě), máte nejpozději na konci roku účtovat dohadnou položku aktivní 388/672. Takže náklady máte potom kryty výnosem. Za těchto oklností je nesmyslné účtovat MD 413/Dal 648 - použití rezervního fondu. Tím byste jen zduplikovali výnos. Já bych v takovém případě vůbec nedoporučoval zúčtovávat RF do výnosů - holt by byl RF dočasně kryt dohadnou položkou aktivní. To zúčtování RF do výnosů by za mne přecházelo v úvahu jedině tehdy, pokud by byla taková nejistota v tom, že dotaci obdržíte, že si do závěrky netroufnete zaúčtovat 388/672. Potom bych to pochopil, že si "pomůžete" zaúčtováním 413/648 (byť si tedy celkově o tom výnosovém zúčtování fondů myslím své...).

• Rozvahové účtování lyžařského výcviku z pohledu zákona o DPH

  13. 10. 2025

  Dobrý den,
  
  navazujeme na dotaz ze dne 23. 4. 2025 "Zálohová faktura na lyžařský výcvik". Školská příspěvková organizace řeší stejný případ, tzn. úhradu příspěvkové organizace za lyžařský výcvik uhradí v plné výši rodiče dětí. Příspěvková organizace by chtěla přeprodej lyžařského výcviku účtovat rozvahově, ale nemůže jí být tento postup rozporován z pohledu DPH?

  Já si nemyslím, že by to FU v současné situaci rozporoval.

  Popisuji v hodně dotazech, že nemáme v žádných předpisech definováno, zda případy tohoto typu máme účtovat rozvahově nebo výsledkově. Podle mých zkušeností se většina subjektů spíše přiklání k rozvahovému způsobu účtování a jen je v některých případech musím přesvědčovat, že najdeme i situace, kdy nezbude nic jiného, než účtovat výsledkově (třeba, že se tam něco dofinancovává darem ze SRPŠ ...). To neberu jako obhajobu varianty, že výsledkové zaúčtování v těchto případech je lepší (sám preferuji pokud je to možné rozvahový postup) - jen tím upozorňuji na to, že v současné situaci jsou legální oba přístupy (a někdy jsem objektivnímu okolnostmi donucen i k tomu výsledkovému).

  Teď k tomu DPH - já bych byl rád, pokud bychom nespojovali rozvahový způsob zaúčtování s tím, že se automaticky aplikuje režim přeúčtování podle §36 odst. 14 ZDPH. I když účtuji rozvahově - klidně to mohu udělat v režimu DPH - v tom není problém. Samozřejmě jde nyní o to, jak je §36 odst. 14 v ČR aplikován - no a tady je problém spočívající v tom, že je nadužíván (podle mne chápeme příliš široce to "jednání jménem a na účet jiné osoby"). Souhlasím s tím, že striktně podle textace zákona se tam nevejdeme, nicméně pokud je zároveň akceptováno například to, že není problém v režimu "přeúčtování" podle §36 odst. 14 rozúčtovat nájemcům například energie, tak situace ohledně lyžařského zájezdu se v ničem neliší. Přitom třeba u obcí ten režim přeúčtování aplikuje 80 % - 90 % všech plátců DPH (vycházejí z té cca 17 let staré Informace MFČR k aplikaci §36 odst. 11 - což je "přeúčtovací" ustanovení nyní posunuté do odst. 14) -  a finanční správa je s tím svolná. Takže já bych se toho nebál. Nicméně opakuji - to, že to udělám rozvahově ještě neznamená automaticky, že je to mimo DPH (klidně mohu účtovat rozvahově a §36 odst. 14 ZDPH neaplikovat). Více o tom píši v Manuálu k DPH k základu daně - tam dané ustanovení rozebírám hodně detailně (v zásadě konstatuji, že aplikace v ČR není OK - nicméně na druhou stranu je obecně akceptována)

• SW internetové objednávky

  10. 10. 2025

  Dobrý den,
  v r. 2023 jsme začali využívat SW na přihlašování a odhlašování obědů ve školní jídelně. Firma nám zapomněla tuto službu vyfakturovat, fakturu jsme obdrželi nyní, protože jsme přecházeli na využívání čipů a dodavatel si tuto skutečnost uvědomil.
  Vyfakturovali nám nyní. Na faktuře je uvedeno: "SW internetové objednávky".
  já se ale domnívám, že nebudu účtovat jako SW, protože nemáme v PC nějakou programovou ikonu, je to ikona na našem webovém portále, kterou využívají především rodiče žáků.
  
  Od dodavatele jsem na vyžádání obdržela tento popis, právě, abych mohla zaslat dotaz:
  SW Internetové objednávky je webová aplikace, která je v rámci její databáze uložena po dohodě s objednavatelem ZŠ a MŠ Želešice na serverech firmy Z-Ware. Tato webová služba, respektive webový SW slouží k přihlášení a odhlášení jídelny pro školní jídelnu další funkční prvky naleznete v produktovém materiálu. K tomuto webovému SW náleží bezplatně mobilní aplikace, která je popsána v produktovém listu taktéž v příloze.
  
  Domnívám se, že budu účtovat jako službu 518 a nebudu nijak řešit, že to mělo být fakturováno už v minulém období, jedná se o částku 12705,- Kč.

  Předpokládám, že jste to uhradili jednorázově a je to na dobu neurčitou. Nemá cenu diskutovat, zda je to přímo software nebo nějaké obecné právo využití (tím skončím v "ocenitelných právech") - ono to ale ve své podstatě naplní charakteristiku nehmotného majetku (opakuji, pokud ten přístup je na dobu delší než 1 rok a není to tak, že by to byla třeba jen roční platba za užívání systému). Já bych toto třeba na Vašem místě zaúčtoval jako pořízení DDNM - tedy 558/321 a 018/078. To, že to není přímo na Vašem serveru za mne není rozhodující (ono se to ostatně postupně stává čím dál tím častěji ...).

• Bezúplatný převod s dotací

  09. 10. 2025

  Dobrý den, jsem škola PO a zřizovatelem je město. Zřizovatel nám předal zařízení (DHM odepisovaný) s těmito údaji. Jak mám zaúčtovat?
  • Pořizovací cena: 103 304,34 Kč
  • Celková dotace: 95.492,17 Kč
  • Oprávky: 1 931,00 Kč
  • Rozpuštěný transfer: 1 403,95 Kč

  Předpokládám, že se bavíme o movité věci na 022 - potom by to bylo:

  MD 022               103 304,34

                                                Dal 082             1 931   - převzetí oprávek

                                                Dal 403             94 088,22 - převzetí nerozpuštěného transferu

                                                Dal 401             7 285,12 - zbytek hodnoty

  Následně budete majetek odepisovat, v alikvotní výši rozpouštět transfer do výnosů (403/672) a na rozdíl odpisů a rozpuštění transferu tvořit fond investic - MD 401/416.

                                               

• Slučování přísp. organizace

  09. 10. 2025

  Přeji hezký den,
  zastupitelstvo rozhodlo o sloučení dvou přísp. organizací k 01.01.2026, je určena nástupnická organizace a nyní mám dotaz - co s fakturami, které přijdou třeba ještě v lednu na organizaci, která zanikne (lépe řečeno nebude ta nástupnická)? Ta nástupnická organizace tedy převezme všechny závazky tj. v lednu potom tyto faktury uhradí ?
  Děkuji

  Ano přesně tak - tam dojde k plnému převodu práv a povinností - tedy závazky na 321, ale třeba i v daních, mzdách, pojistné ... - převezme si do svého účetnictví a v lednu uhradí. Naproti tomu zase vyinkazuje případné pohledávky ....

  Ta nástupnická PO také předpokládám převezme komplet banku a pokla,dnu - takže pokud tam budou peněžní zůstatky, tak na to bude mít i peníze ....

• podlaha do týpí

  09. 10. 2025

  Dobrý den,
  v minulých letech jsme z dotace "zahrady" pořídili na školní zahradu týpí (poř cena 60.tis, stále se odepisuje) letos chceme do týpí pořídit podlahu. Doposud udupaná hlína. Chceme položit zámkovou dlažbu. Zatím máme cenovou nabídku na 97 tis. , čekáme na další, ale předpokládám, že bude vyšší než 40 tis. Co s tím v účetnictví. Pro mne by bylo samozřejmě nejlépe to účtovat jako údržbu na 511, ale to je zřejmě mylná úvaha... Děkuji za odpověď

  To se obávám, že skutečně nejde - tady Vám vzniká nová zpevěná plocha, povrch bude mít novou kvalitu. 

  Pokud správně chápu - udělala by se klasická zpevná plocha, na které by týpí bylo následně postaveno. To by podle mne u té zpevněné plochy znamenalo vznik nové stavby - účet 021 a tedy čerpání fondu investic.

• přístupový systém do budovy školy

  08. 10. 2025

  Dobrý den,
  jsme školská PO, stavíme nový vsup do budovy, součástí je přístupový systém - kabeláž, čtečky, SW. Jak, prosím, správně účtovat? Kabeláž, čtečky, práce - to zaúčtujeme na 042 a co SW?
  Děkuji a zdravím

  Technologické věci, které zajišťují to, že se třeba čipem dotanu do budovy (a je to faktická součást jejího zabezpečení), tak preferuji u školských budov vyhodnotit jako součást budovy - tedy součást ocenění na účtu 021.

  Software  - předpokládám, že ten bude zajišťovat kromě vlastního otevírání budovy také například evidenci, kdy je kdo přítomen ve škole... - tedy měl by i další funkce nezávislé přímo na budově. Potom bych se ho snažil vyčlenit samostatně podle ceny buď na 018 nebo 013 (ned 60 tis. Kč).

• Nákup investice s kráceným odpočtem DPH z IF a jeho pořizovací cena

  07. 10. 2025

  Rádi bychom Vás poprosili o radu jak správně zaúčtovat pro naši příspěvkovou organizaci - ZŠ nákup konvektomatu do školní jídelny, ve kterém se vaří pro děti ze ZŠ i pro cizí strávníky.
  Na nákup konvektomatu poskytneme na náklady 50% my, druhou polovinu bude ZŠ hradit ze svého investičního fondu.
  Cena konvektomatu byla 459 800 …….. ZD 380 000 + 21 % DPH 79 800,-
  Základní škola je plátcem DPH s kráceným odpočtem ve výši 48 %. Krácený odpočet DPH může ZŠ použít i na nákup konvektomatu do ŠJ (ověřeno u správce daně).
  Jak správně zaúčtovat nákup tohoto konvektomatu a jaká je jeho pořizovací cena?
  ZD 380 000,-
  DPH 48 % krácený koeficient 38 304,-
  52 % DPH 41 496,-
  Pořizovací cena konvektomatu bude 380 000 + 38 304, tj. 418 304,- - z této částky uhradí 50% zřizovatel, tj. 209 152 Kč a stejnou částku 209 152 budu ZŠ čerpat z IF. Je naše úvaha správná?
  Jak bude vypadat zaúčtování
  042 380 000 (nebo 459 800)
  343 79 800 /321
  416 380 000 + 38 304 /401
  022/042
  A část DPH dát jako pohledávku za FÚ?

  Pokud je koeficient 48 %, tak to znamená, že 48 % odpočtu DPH se uplatní a 52 % se neuplatní. Samozřejmě na konci roku se to ještě zkoriguje v rámci vypořádání koeficientu, ale pokud vypořádací koeficient bude o něco jinak a konvektomat již bude zařazený do majetku, zúčtuje se rozdíl z vypořádání výsledkově.

  My doporučujeme, aby součástí pořizovací ceny bylo právě i neuplatněné DPH (i z částečného odpočtu).

  To by znamenalo, že PC by byla 380 000 +  41 496 = 421 496 Kč - polovina by tedy byla z Vašeho příspěvku. 

  Zaúčtování je jednoduché - fakturu prvotně PO zaúčtuje:

  MD 042             380 000 Kč (kódováním ř. 40)

  MD 343               79 800 Kč (kódování ř. 40, ale aby to šlo do 3 sloupce v přiznání)

  Dal 321               459 800 Kč

  V přiznání se to potom automaticky překrátí na ř. 52 a vznikne z toho ten odpočet 38 304 Kč. Takže PO ještě musí doúčtovat neuplatněný odpočet MD 042/Dal 343                 41 496 Kč.

  Potom již máme jen to zařazení do majetku MD 022/Dal 042 421 496 Kč a samozřejmě ve stejné výši bude čerpán fond investic.

                   

• technické zhodnocení budovy

  06. 10. 2025

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace a chceme zrealizovat výměnu vchodových dveří u vstupu do školní jídelny za částku cca70.000 Kč/nemám ještě k dispozici celkovou cenovou nabídku). Budova školy je zřizovatele, budovu máme ve výpůjčce. Dveře by jsme zakoupili z investičního fondu naší příspěvkové organizace. Jak postupovat při účtování? Byla by možná varianta, že pořídíme technické zhodnocení v listopadu 2025 a v lednu 2026 předáme k odpisování a do majetku zřizovatele a nebo budeme vést v příspěvkové organizaci jako technické zhodnocení, které budeme také odpisovat.

  Předpokládám, že asi máte již vyhodnoceno, že se jedná o TZ budovy - tedy třeba se nějak automatizuje otevírání, mění se rozměry .... (tedy není to oprava, což by samozřejmě u akce tohoto typu někdy také mohlo být). Potom skutečně účtujete na 042 (MD 042/Dal 321 a při platbě čerpete fond investic 416/401). Dále v zásadě máme dvě varianty postupu:

  a) základní varianta (kterou výslovně zná i zákon o účetnictví) - tedy zařadíte si to na 021 (jako TZ vypůjčeného majetku) a budete to odepisovat postupně do nákladů MD 551/Dal 081 a MD 401/Dal 416.

  b) alternativní varianta - dohodnete se se zřizovatelem na "převodu" tohoto TZ - buď přímo s 042, případně i v někdy v době jeho odepisování  - jak třeba naznačujete v tom lednu 2026 - tedy potom buď 401/042 (pokud by se to předávalo hned) nebo pokud by se to již odepisovalo tak  MD 081 a MD 401/Dal 021.

  Obojí je za mne možné a je to jen o Vaší dohodě se zřizovatelem.

   

• Erasmus+ - použití kurzu při proplacení z pokladny ZŠ

  06. 10. 2025

  Dobrý den,
  v září 2025 se naše třída v rámci programu Erasmus+ účastnila skupinové mobility žáků na Slovensko.
  Pedagogickému dozoru byla vyplacena záloha na pracovní cestu, která byla zpětně vyúčtována v rámci cestovních náhrad. Pro přepočet byl použit kurz ČNB platný v den poskytnutí zálohy, protože zaměstnanci nedoložili doklad o směně zálohy.
  Dále paní učitelka na Slovensku hradila za zúčastněné děti drobné výdaje v EUR (jízdné 16.09.2025 - 5,90 EUR, občerstvení 17.09.2025 - 1,69 EUR). Na tyto výdaje jí nebyla poskytnuta záloha. Po návratu do ZŠ paní učitelka předložila dne 26.09.2025 účtenky k proplacení z pokladny ZŠ. Jakým kurzem ČNB z jakého dne máme vzniklé výdaje proplatit v Kč?
  V programu Erasmus+ je stanovený pro přepočet denní kurz ČNB.
  Děkujeme.

  Děkuji moc za dovysvětlení - tedy u zahraničního stravného byl použit postup podle §183 odst. 2 Zákoníku práce - tedy režim, kdy se vychází z kurzu poskytnuté zálohy. Rovnou říkám, že tady je trochu problém, protože Zákoník práce pracuje v tomto ustanovení s tím, že je to pouze pro případy zahraničního stravného vypláceného v Kč. Z praxe vím, že se toto ustanovení běžně používá i pro další typy cestovních výdajů, na které je záloha poskytnuta.

  Nicméně máme tady také §184 Zákoníku práce (a tam se již mluví o cestovních náhradách obecně):

  Při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183 s tím, že pro přepočet měn se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den nástupu zahraniční pracovní cesty.

  Platby které uvádíte jsou vyhodnotitelné jako nutné vědlejší výdaje spojené s pracovní cestou (tedy cestovní náhrady) a protože na ně záloha poskyntuta nebyla, je dle mého názoru na to možno použít kurz ČNB platný v den nástupu pracovní cesty. ¨To, co máte stanoveno v programu ERASMUS se tohoto případu netýká - tady se bavíme o korunových výdajích a o tom, jaký vznikne nárok, pokud jste se dohodli na tom, že náhrada bude vyplávana v Kč.

  Ten druhý případ, který jste mi doposlali mailem je podle mne trochu jiný:

  - faktura přišla na školu - ta si ji má zaevidovat jako cizoměnovou nějakým platným kurzem ČNB

  - to, že se Vám ji nepodařilo zaplatit bankou, ale následně jste dohodli, že peníze doveze učitelka a uhradí to na místě podle mne již není klasickou cestovní náhradou (fakticky jste ji pověřili jen zaplacením nějakého výdaje školy - co měla původně zaplatit škola). Pokud došlo k tomu, že jste jí dali Kč a ona si to nějak vyměnila a fakturu zaplatila v EUR není úplně OK cesta (podle mne jste tady byli skutečně povinni vybavit ji EURy). Ale budiž - stalo se.

  Můj názor je, že jste se v tomto případě měli dohodnout, že Vám prokáže v jakém kurzu směnila Kč na EUR a přesně tímto kurzem spočítat, kolik by jí mělo příslušet Kč (a rozdíl by Vám měla vrátit ...). Tady to podle mne nemá být o nějakém kurzu ČNB (protože to je nějaký střední kurz a pokud ona šla třeba do směnárny, tak určitě to směňovala v horším kurzu a fakticky ji poškodíte - tedy ona by doplatila na to, že jste ji pověřili uhradit za Vás tuto fakturu). Pokud nemá doklad o směně - tak bych za sebe akceptoval i její čestné prohlášení, za kolik směnila (pokud bude rozumně odpovídat). Asi by šlo se také na kurzu domluvit (ona také mohla mít ta EUR již doma několik let a pro ni to byla šance se cizí měny zbavit) - potom bych asi řekl, jaký to bude kurz CNB (třeba k datu platby v hotelu ...??) - v zásadě by to mělo vyplývat z Vaší dohody. Dle mého názoru je toto jiný případ než klasická cestovní náhrada a nemyslím si, že mohu bez další domluvy se zaměstnancem použít třeba ten kurz podle §184 Zákoníku práce.