Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
PO má zřizovací listinou svěřen pozemek. Z KÚ nám přišlo Ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí s datem 13.11.2025, kterým došlo k rozdělení původního pozemku na 2 parcely. Celková hodnota obou pozemků se nemění a je shodná s cenou původního pozemku. K jakému datu o tomto rozdělení účtovat u zřizovatele? Změna ve Zřizovací listině dodatkem ještě nebyla provedena a bude provedena v pozdějším datu než je Ohlášení změny z katastru nemovitostí. Musíme nově vzniklou část pozemku účetně odsvěřit z PO a na základě dodatku ke zřizovací listině znovu svěřit, i když celková hodnota zůstane stejná a účet 031 se také nezmění? Nebo je postačující informace na kartách majetku bez promítnutí v účetnictví? Děkuji za odpověď.
Já bych tady vycházel z nějaké elementární právní logiky. Oni měli užívací titul k danému pozemku (části zemského povrchu), který byl nějak promítnut do určitého parcelního čísla. Tím, že se změnila evidence na katastru nemovitostí nemohlo dle mého názoru dojít ke zpochybnění trvání užívacího titulu k dané části povrchu země - dle mého názoru má PO k nově vzniklým parcelém v rámci rozdělení stejný užívací titul. Za mne tedy není na místě ani odejmout ze správy a nově svěřit. Podle mne by mělo být plně dostačující, že to někdo vezme na vědomí (pokud daný majetek je vyjmenován ve ZL - třeba jako příloha, tak při nějaké pozdější aktualizaci se toto jen přepíše).
Ve vztahu k účetnicrtví za mne plně dostačuje pouze informace na kartách majetku.
Dobrý den, v kulturním centru máme původní kamerový systém zaúčtovaný na účtě 028, každou kameru zvlášť (8ks) + záznam. zařízení, taky na 028. Kamery přestaly fungovat, firma nereaguje a chceme tedy zakoupit nový kamerový systém u jiného dodavatele a stávající vyřadit. Je možnost zanechat stejné účtování každé kamery a záznam. zařízení zvlášť a zaplatit to vše z provozních financí nebo se jedná o chybné zaúčtování a je to investice jako celek. Pravděpodobně nám zbyde dost peněz a chtěli bychom zakoupit kamerový systém ještě v letošním roce. Z fondu investic budeme hradit jiné věci. Případně co se stane, když nám vyjde kladný hospodářský výsledek v hlavní činnosti? Děkuji
Já si nemyslím, že tady je důležitá diskuse o tom, zda to lze účtovat po jednotlivých kamerách, nebo zda to musíte dát dohromady. Protože tady by případně šlo určitě o více věcí a znamenalo by to diskusi o tom, zda nevytvořit soubor majetku. No a tvorba souboru majetku je vždy jen o Vašem rozhodnutí. Takže když byste ustála, že to jsou movité věci, měla byste je právo pořídit třeba jako 8 nových položek majetku.
Za mne ta rozhodovací linie je jinde - my se musíme bavit o tom, zda ten kamerový systém nemá být účetně zachycen jako součást budovy. Za mne z pohledu práva to naplňuje charakteristiku součásti budovy (a takto bych měl i účtovat). Jak ale víme - v ČR se běžně účtuje podle zákona o dani z příjmů (neschvaluji to - jen konsattuji)- no a podle pokynu GFŘ D-59 by kamerový systém měl být samostatnou movitou věcí - ale pozor - to platí při zohlednění povahu dfané budovy (protože pokud by toto zařízení bylo pro budovu s ohledem na její funkci a účel nezybtné, je i pro daň z příjmů součástí budovy). No a tady si myslím, že narazíme i tímto směrem - bavíme se o budově kulturního centra, jak jsem si pustil virtuální prohlídku u Vás, tak tady máme i části, kde jsou třeba výstavní prostory ... Za mne při této povaze budovy je kamerový systém nezbytný k tomu, aby budova mohla plnit svou funkci. Já si myslím, že i pro účely daně z příjmů bychom spíše měli být v režimu, že ten kamerový systém je součást budovy.
Takže za mne by se k tomu mělo přistupovat následovně - pokud to jen vyměňujeme za zařízení obdobná (s obdobným rozlišením, ovládáním apod.) - potom můžeme být v režimu "opravy". Pokud by byly lepší - potom ale je to TZ budovy. Toto byste si museli nějak vyhodnotit (z hlediska porovnání technického stavu půůvodních kamer a nových kamer).
Samozřejmě počítám s tím, že původní kamery se z 028 vyřadí. Jinak to, že byste případně změnili režim (pokud můj názor budete vnímat jako relevantní) a tyto kamery začali považovat za součást budovy - to není nic problémového. Judikatura v této oblasti se vyvíjí a ještě před 20 lety by všichni odsouhlasili, že jsou to samostatné movité věci.
Dobrý den,
jsme ZŠ a MŠ zřízená Obcí. Hospodářský výsledek za letošní rok bude vysoký
cca 800 000,-Kč. Můžeme si se schválením zřizovatele ještě do konce roku převést do fondu investic nebo rezervního fondu schválenou čátku? A jak by se případně účtovalo? Moc děkuji za odpověď.
Do fondu investic - to byste museli získat rozhodnutí od zřizovatele, že část z provozního příspěvku se mění na investiční příspěvek - potom byste snížili 672 a danou částku přeúčtovali na 416. Ale musíte mít to rozhodnutí a u zřizovatele je to dost možná podmíněno schválením změny rozpočtu zastupitesltvem (to záleží, v jaké struktuře, podrobnosti ... to schvalují a zda nebyly případně postoupeny nějaké kompetence k rozpočtovým úpravám)
Do rezervního fondu - tam určitě nic.
Co ale lze - pokud by zřizovatel třeba rozhodl, že část příspěvku (například ve výši 600 tis. Kč) je k využití v roce 2026. Potom bych odúčtoval výnos z 672 a zaúčtoval na 384 (tedy MD 672/Dal 684). Zřizovatel by potom měl zaúčtovat MD 381Dal 572.
Ale zase to musí být podle rozhodnutí zřizovatele - sami to dělat nemůžete - je to o jeho výslovném rozhodnutí.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na otázku účtování projektu IROP a SZIF.
1)IROP :Škola zrealizovala rekonstrukci toalet, na kterou obdržela dotaci IROP v roce 2025. Na pokrytí nákladů zřizovatel poskytl půjčku. Rekonstrukce obnášela práce na bezbariérovém přístupu, nových rozvodech vody a odpadů, podlahy,.. celkem za cca 500 tis. Budova je majetkem zřizovatele, nemáme v pronájmu. Jak postupovat při účtování, když je to TZ, ale hrazeno je ze školy? Máme na 042.
2) ZSIF : škola obdržela vyplacenou dotaci SZIF k majetku a investici, pořízeném v r.2024. Investice se již odepisují, ale o tom, že bude částečně hrazena z dotace SZIF jsme nebyli informováni. Přišli jsme na to až ve chvíli, kdy došla dotace. Jak postupovat? Navíc dotace SZIF nebyla poskytnuta ve výši nákladů investice a majetku (028), a nevíme, jakým klíčem rozpočítat dotaci mezi investici 022 a majetek 028.
Děkuji
K první otázce - nějaký právní titul k dané budově škola mít musí - pokud to má ve správě, tak by to bylo jen TZ stávající stavby ve správě. Pokud výpůjčka - potom je základní řešení, aby škola, která vlasntí budovu v účetnictví nevede, toto TZ zařadila na účet 021 a samostatně jej odepisovala.
K druhé otázce - budu předpokládat, že dotace byla i dodatečně schválena v 2025 - nevím, zda tomu tak skutečně je, ale předpokládejme to. Potom bychom z toho měli udělat dodatečně získaný transfer - u investiční dotace by se to zaúčtovalo na 403 (tedy klidně MD 346/Dal 403 a příjem MD 241/Dal 346 a MD 401/Dal 416). Transfer by se přiřadil na karty majetku a od tohoto okamžiku začal odepisovat. Provozní řást by se zaúčtovala jako výnos roku 2025 - klasicky 346/672 a inkaso 241/346.
Problém by byl, pokud by dotace byla schválena již v roce 2024 a jen Vám o tom nikdo neřekl. Protože v takovém případě se správně měly ještě v roce 2024 dělat dohadné položky aktivní a tím, že se to neudělalo, tak byste byli v opravě nesprávností minulých let.
Co teď neumím říci je to rozdělení mezi majetky - to neumím dělat takto od stolu. Z rozhodnutí by snad mohlo být patrné, kolik je investiční a kolik neinvestiční. Lze také předpokládám zjistit, co bylo dokládáno jako uznatelné náklady - z toho tedy dovodit, k jakým majetkům se dotace Váže, Jinou radu k tomu neumím dát.
Případně pokud zjistíte další informace a budete to chtít řešit, ozvěte se na e-mail zdenek@obecuctuje.cz
Dobrý den,
jsme příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je kraj. V letošním roce jsme realizovali investiční akci v celkové výši 160 000 Kč.
Na tuto investiční akci jsme obdrželi finanční dar od akciové společnosti ve výši 35 000 Kč (transfér). Zbývající část ve výši 125 000 Kč byla hrazena z vlastních investičních prostředků organizace.
Prosím o radu, jak správně zaúčtovat přijatý finanční dar a celou investiční akci, případně jaké účty.
Děkuji
Dar ve výši 35 000 Kč:
- jeho přijetí MD 241/Dal 403 a MD 401/Dal 416
Faktury na investici - MD 042/Dal 321 a platba MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401.
Následně zařadíte do majetku - MD 02x/Dal 042.
Poté začnete odepisovat - MD 551/Dal 08x a v alikvotní výši začnete rozpouštět tranasferový podíl 403/672.
No a k tomu budete tvořit fond investic na rozdíl 551 a toho, co jste zúčtovala ze 403 zápisem MD 401/Dal 416.
Dobrý den pane inženýre,
na faktuře je uvedeno oprava chladícího zařízení - chladícího boxu - výměna technologie blokové jednotky.
Oprava - výměna se skládá z:
1. blokové jednotky 73.882 Kč
2. materiálu 982 Kč
3. demontáže staré jednotky 7.260 Kč
4. práce 1.401 Kč
Celkem 83.525 Kč
Výměnou nedošlo k změně parametrů či zlepšení výkonu nebo jiného zhodnocení.
Chladicí box není veden na účtu 022.
Chtěla jsem tuto opravu - výměnu zaúčtovat na účet 511. Ale mate mě ta bloková jednotka za 73.882 Kč
Mohu takto postupovat?
Asi budu jen odhadovat - předpokládám tak trochu, že máte chladící box (ve smyslu chladící místnosti) a na stěně je tam ta chladící bloková jendotka, která v daném prostoru zajišťuje to chlazení. Potom rozumím tomu, že by to bylo součástí budovy. No a pokud byste měnili tu jednotku s tím, že je stejný výkon, spotřeba energie - potom souhlas s tím, že by to byla oprava na účtu 511.
Případně se mi ozvěte na mail, pokud by to bylo technicky něco jiného - já se v tom také nevyznám, tak jen co jsem si dohledal nějaké informace na internetu, co by to tak mohlo být.
Chtěla bych vědět, zda účtuji dobře administraci IROPu na rekonstrukci učeben, který začne být proúčtován až v lednu 2026. Zatím jsem
náklady na administraci zaúčtovala na 518 z provozu, zda-li není vhodné zúčtovat na náklady příštích období. Děkuji za odpověď.
Vy máte plné právo rozhodnout, zda náklady na administraci dotace do data zařazení budete účtovat jako provozní náklad nebo jako investiční položku (vstupující do ceny majetku). Pokud se rozhodnete, že je to provozní náklad (tedy ne do vstupní ceny investice), účtujete rovnou o nákladech na 518. Není důvod toto časově rozlišovat přes 381.
Samozřejmě pokud již máte schválenou dotaci a tento náklad bude kryt (třeba částečně z dotace), potom je důvod účtovat dohadnou položku na dotaci MD 388/Dal 672.
Dotaz:
účtuji dotaci z kraje
Příjem 241/348 348/374 čtvrtletní vyúčtování 388/672 a roční 374/388
takto účtováno to bylo městem při předávání na školy. 15 let to takto účtuji- kontrolami prošlo.a teď po kontrole napsali že krajem je doporučeno: příjem 241/374 čtvrtletí 388/672 vypořádání 346/388 374/346. Otázka je..je tedy účtování co určilo město tudíž špatně??? Pokud ano, tak tento rok už nechám a příští tedy změním. Ale zda je i první varianta možná. Ponechám to tak. Děkuji za vysvětlení a pomoc.
Když se na to účtování při příjmu peněz podíváte, tak je to fakticky to samé, jen jste si tam při příjmu přidala tu 348. Pokud zaúčtujete MD 241/Dal 348 a MD 348/Dal 374, tak je to úplně stejný výsledek, jako když se zaúčtuje 241/374.
Za mne je to úplně jedno.
Podle ČUS 703 bych skutečně měl spíše účtovat rovnou 241/374.
U toho vypořádání je to to samé - zase jen je to o tom, zda se tam vloží či nevloží ta 346. Výsledek je naprosto stejný. Já to třeba účtuji s tou 346, ale výsledek je naprosto stejný.
Dobrý den,
příspěvková organizace chce zakoupit svým zaměstnancům z FKSP masážní křeslo v hodnotě 45 000 Kč. Ve vnitřní směrnici mají tento nákup upraven. Lze pořídit majetek z FKSP? Bude majetek ve vlastnictví zřizovatele nebo vlastním majetkem školy? A jak účtovat odpisy a z čeho je krýt? Můžeme Vás požádat o přesný postup účtování?
V ČUS 704 máme něco naznačeno - jedná se o bod 5.5.
5.5. Použití FKSP z titulu nákupu hmotného majetku
5.5. O použití fondu kulturních a sociálních potřeb z titulu nákupu hmotného majetku účtuje účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI účtu 412 - FKSP se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 648 - Čerpání fondů. Účetní jednotky také účtují o převodu peněžních prostředků na stranu MÁ DÁTI účtu 222 - Příjmový účet OSS se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 243 - Běžný účet FKSP. Pro účtování o tomto převodu lze také použít účet 262 - Peníze na cestě.
Dané ustanovení nám tedy říká, že pokud pořídím dlouhodobý majetek z FKSP, musím rozpustit fond do výnosů (což je logické, neboť ten byl původně tvořen jako náklad, nyní je ale použit na investiční účely).
Nicméně další je již nejasné - jde totiž o otázku vazby k fondu investic. Došlou fakturu samozřejmě zaúčtuji MD 042/Dal 321 a zařadím do majetku - to je jasné. Majetek musím odepisovat - tedy MD 551/Dal 082 a za mne bych měl tvořit i fond investic. Nicméně to mne již vede k tomu, že bych při zaplacneí tohoto majetku (při pořízení) měl také zaúčtovat MD 416/Dal 401 (tedy financovat to z fondu investic a odpisy to zase do fondu investic vrátit). Teď samozřejmě někdo může namítnout, že potom je to fakticky tak, že jsem FKSP pouze rozpustil do výnosů a křeslo jsem pořídil ve skutečnosti z jiného fondu a tím je fond investic. Jenže to bych potom při pořízení nečerpal fond a začal bych přemýšlet - jak to má být při odpisech - zase netvořit fond investic? Možná i toto je řešení, ale nelíbí se mi.
Podle mne je to nedomyšlené a já jsem se rozhodl pro sebe postupovat skutečně tak, že pokud toto čerpu z FKSP, tak skutečně jen rozpustím FKSP do výnosů a ještě to čerpám z fondu investic jako u ostatního majetku (možná je to správně, možná ne).
Takže tím se dostávám k odpovědím na dotazy:
- může se FKSP na toto čerpat? - odpověď je - ano může, ale rozhodně to nepovažuji za šťastné a nedělal bych to. Mnohem raději bych toto klasicky rovnou pořídil z fondu investic - nic tomu nebrání a vyhnu se nejasnostem
- čí to bude majetek (z pohledu vlastnictví) - bez ohledu, zda je to z FKSP či jiného zdroje, platí záklandí nastavení - tedy majetek se kupuje do vlastnictví zřizovatele, pokud jste ve ZL nenastavili nějaké jiné pravidlo (že si to kupují do vlastnictví ...).
No a přesný postup účtování - to Vám dát neumím - jen napsat názor, co bych asi dělal. A prosím uvědomte si, že tím, že se zaúčtuje MD 412/Dal 648, tak mám najednou provozní výnos - ono to potom hodně odpovídá tomu, že si ty peníze mám pustit "do provozu" - ne je použít na investici. Snad i tento pohled může přispět k vysvětlení, proč mi dává logiku použití i foho fondu investic.
Dobrý den,
z pozůstalosti jsme obdrželi jako vybraná účetní jednotka zlaté šperky. Nechali jsme je ocenit. Nyní je máme zavést do účetnictví. Ve starších dotazech byla odpověď dát na DDHM, ale novější dotaz byl zodpovězen zaúčtovat na 112. Šperky půjdou příští rok určitě buď na prodej, nebo výkup zlata. Kam je tedy lepší je zaúčtovat? Děkuji
Díval jsem se na dotazy - skutečně v roce 2019 jsem vyhodnotil jako vhodnější účet 112.
Uvědomuji si, že předměty z drahých kovů jsou uvedeny u dlouhodobého majetku (účet 022 případně 028). Nicméně pro mne případ, který popisujete (tedy nabudete šperky s cílem je nepoužívat jinak než k prodeji) nedává logiku toto vykazovat jako dlouhodobý majetek. Vykazování dlouhodobého majetku by z hlediska logiky mělo být o zamýšlené držbě delší než 1 rok.
Dle mého názoru mnohem lépe věcně odpovídá řešení zachytit tyto šperky v takovémto případě jako zásobu na účet 112 - tedy MD 112 (139) /Dal 649. A následně realizovat prodej zásoby.
Vážená paní/vážený pane,
jsme zapojeni do projektu OP JAK II se spoluúčastí příjemce ve výši 5 %. Na zajištění této spoluúčasti nám zřizovatel poskytl finanční prostředky. Část z nich v letošním roce nevyčerpáme (projekt pokračuje i příští rok), a proto je musíme ponechat do dalšího roku.
Na školení zaznělo, že pokud jde o navýšení provozního příspěvku, máme k rozvahovému dni použít účet - výnos příštího období, SU 384. Náš zřizovatel nám však sdělil, že máme nevyčerpané prostředky uložit do rezervního fondu.
Abychom postupovali v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., ČÚS a metodikou OP JAK, prosím můžete mi poradit jak účtovat přijetí finančních prostředků od zřizovatele v letošním roce, částečnou spotřebu 5% příspěvku v letošním roce a částku, kterou převádím do dalšího roku. Děkuji.
Když se podíváte do vyhlášky č. 410/2009 Sb. nebo do ČUS, tak žádné ustanovení nepočítá s tím, že by se nespotřebovaný provozní příspěvek zřizovatele měl zachytit do rezervního fondu (to platí jen u dotací spolufinancovaných z EU).
Za mne jsou dvě možná legální řešení:
a) zřizovatel tento příspěvek poskytne jako víceletý příspěvek s vypořádáním - tedy řekne třeba, že Vám na toto dofinancování dává účelově 200 000 Kč s tím, že se se to při skončení projektu vyúčtuje a případně se nespotřebovaná část vrátí.
Potom bych ten příspěvek přijal na 472 (jako zálohu) a účtoval bych průběžně nárok 388/672 podle vynakládaných nákladů (tedy ve výnowech bych to měl postupně v jednotlivých letech). A následně udělal vyúčtování - MD 348/Dal 388 a MD 472/Dal 348.
Připomínám, že potom by zřizovatel měl účtovat zrcadlově - tedy poskytnutý příspěvek jako zálohu, dělat dohadné položky ..
b) zřizovatel to poskytne jako účelový příspěvek bez vyúčtování - výslovně určí, že je k dofinancování víceletého projektu a je tedy poskytnut na více let. Pokud to takto výslovně budu mít, tak si dokáži představit, že podle vývoje nákladů na konci roku odúčtuji nespotřebovaný příspěvek 672/384 (a další rok zase 384/672).
V této variantě by zase zřizovatel měl účtovat zrcadlově - tedy co PO časově rozliší na 384, to by ona měla dát na 381 (odúčtovat z 572).
Tedy klíčové je, aby tento příspěvek byl definován samostatně (odděleně od běžného provozního příspěveku) - měl svoje vlastní pravidla.
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně výše stravného zaměstnanců školy od ledna 2026 související se změnou financování nepedagogických pracovníků přes zřizovatele.
Od ledna 2026 budou hrazeny výplaty kuchařek z příspěvku zřizovatele, který na ně dostane přes RUD. Podle RUDu si může zřizovatel s takto obdrženými finančními prostředky nakládat dle svého uvážení a potřeby. Tím tedy už nebude docházet k přímému financování platů kuchařek a bude ztrácet smysl vyhláška č. 84/2005 o nákladech na stravování, kde zaměstnanci náklady na platy kuchařek nehradili podle §2 odst. c). Ale do této chvíle dostávaly školy na kuchařky finance formou přímých nákladů a normativů na počet kuchařek podle počtu dětských strávníků. To od ledna 2026 již nebude a počet strávníků se nikde neřeší.
Mám dotaz právě na toto od zřizovatelů, a nyní vlastně i od škol, jak tedy od ledna k tomu přistoupit. Zejména u škol/jídelen, které jsou plátci DPH.
Neměli by zaměstnanci škol od ledna 2026 hradit cenu oběda v plné výši jako cizí strávníci (v případě DPH odvést DPH z plné ceny oběda)? A pokud by chtěla škola na obědy přispívat formou benefitu, tak toto "prohnat" přes výplaty kvůli limitům zaměstnaneckých benefitů z pohledu daně z příjmů?
Předem děkuji za odpověď, protože toto není z hlediska daní vůbec jednoduché.
Já bych nesouhlasil s tím, že vyhláška č. 84/2005 Sb. ztratila změnou financování smysl. Upozorňuji, že již řadu let platilo, že z poskytnuté dotace MŠMT (prostřednictvím krajů) na platy neměly být finacovány osobní režie týkající se závodního stravování - tedy stravování zaměstnaců škol.
Máte také jídleny třeba v Domovech pro seniory - i u nich platí vyhláška č. 84/2005 Sb., nicméně také tam není nějaké financování platů třeba kuchařů státem apod. Prostě je to tak, že zaměstnanec hradí sníženou cenu oběda a mzdová a věcná režie související s obědem se kryje z nějakých dalších zdrojů, se kterými organizace disponuje.
Takže za mne - vyhláška 84/2005 Sb. stále platí - definuje povinnost poskytovat stravu zaměstnanci za sníženou cenu. Zbytek nákladů se hradí z provozních nákladů organizace - zda je to zakomponováno v příspěvku, nebo jsou na to jiné zdroje - to je již jinou záležitostí. DPH odvádím stále z toho, co zaměstnanec zaplatí. A samozřejmě bych to případně měl sledovat jako benefit zaměstnanců - jen tady jsme v režimu, že tady není nějaký roční limit (takže tady to nepotřebuji sledovat kvůli ročním limitům - ty jsou jen pro plnění v §6 odst. 9 písm. d) zákona o dani z příjmů).
Příspěvkové organizaci byl v roce 2024 poskytnut z rozpočtu zřizovatele investiční příspěvek na vybudování hřiště (v rámci participativního rozpočtu) - 2 000 000 Kč. PO vytvořila v plné výši fond investic. V roce 2025 bylo ze strany PO vše vybudováno, zaúčtováno dle skutečnosti. Nyní kontrolou bylo zjištěno, že část nákladů, 300 000 Kč se týká nákladů běžných (ne investičních) – nákup majetku do 40 tis. Kč. Rozpočtové opatření již nelze vzhledem k termínu vytvořit, proto navrhujeme zpracovat materiál do rady s tímto usnesením „Rada schvaluje úpravu účelu investičního příspěvku poskytnutého PO v roce 2024 tak, že část prostředků do výše 300 000 Kč lze použít na neinvestiční výdaje přímo související s realizací projektu XY.“
Chtěli bychom se vyhnout porušení rozpočtové kázně a toto vidíme jako jediné řešení.
Nebo lze řešit i jinak?
Takže příspěvková organizace ty movité věci v roce 2025 zaúčtovala podle skutečnosti - tedy na 558 (a 028) - chápu to dobře?
Podle mne jsou následující možnosti řešení - nicméně chápu, že asi tlačí čas a něco z toho nepůjde:
VAR 1 - věcně nejsprávnější - příspěvková organizace vrací nevyčerpaný investiční příspěvek ve výši 300 tis. Kč a zřizovatel poskytuje provozní příspěvek (takto by se to hezky promítlo i do rozpočtu zřizovatele - klasifikace investiční x neinvestiční). Na toto předpokládám, již není časový prostor.
VAR 2 - říci jim, že když na to čerpali investiční příspěvek, že musí vytvořit soubor majetku na 022 (tedy udělat to jako investici). Já vůbec nejsem nadšen tvorbou souborů majetku . do budoucna to přináší spíše problémy. Nicméně za mne by to byla varianta a určitě by řada lidí po ní sáhlo.
VAR 3 - udělat to, co uvádíte - tedy bude tady souhlas alespoň Rady, že příspěvek bude využit na provozní výdaje související s projektrem. Není to úplně super, ale jeví se mi to jako pragmatická varianta. Potom bych na straně PO vyminusoval tvorbu investic z investičního příspěvku a dal si danou částku na 672 (tedy třeba MD 401/Dal 416 minus 300 tis. kč a MD 401/Dal 672 plus 300 tis. Kč). No a zřizovatel by podle mne měl těch 300 tis. Kč, které původně poslal proti 401 (v roce 2024) zaúčtovat MD 572/Dal 401.
Dobrý den,
chci se zeptat, jak zaúčtovat nefinanční dar na investiční akci. Jsme příspěvková organizace zřizovaná krajem.
Obdrželi jsme darem projektovou dokumentaci k rekonstrukci školního dvora.
Můžu účtovat 042/403 nebo raději 401 (296.000,-)? A v příštím roce, až bude stavba dokončena, započítat tuto částku do celkové ceny a uvést do provozu 021/042?
Předem děkuji za odpověď.
U nefinančních darů by to mělo být MD 042/Dal 401. A tato část se samozřejmě následně započte do hodnoty celkové investice (tedy potom 021/042).
Dobrý den, posílám záludný dotaz, nebo spíš téma k diskuzi.
Jsme PO (zřizovatel obec) vaříme a vydáváme obědy pro žáky církevní základní školy. Zřizovatel rozhodl, že budeme této škole fakturovat pouze mzdovou režii NE věcnou. Zřizovatel nám nařídil tuto režii stanovit - "spočítat". S kolegyněmi jsme postupovali stejně jako u kalkulace ceny obědů pro cizí strávníky (důchodce).
Tento výpočet je následující:
Mzdové náklady (HM, SP a ZP, FKSP, Zákon.poj.) podělíme celkovým počtem přepočtených vydaných porcí (přepočtené znamená - např. oběd pro žáka 1. stupně není 1 ale 0,8 porce (tedy dělím cenu oběda pro žáka 1. stupně cenou oběda pro dospělého). tzn. záleží na pracnosti a velikosti porce)
Tady např. naše MR činí 29 Kč
Takto jsme postupovali i při výpočtu mzdové režie pro žáky cizí školy. Tato škola tento výpočet napadla. Lze mít tedy stejnou MR pro cizí strávníky a stejnou pro cizí žáky? Nebo mají mít žáci tuto MR sníženou? Tzn. znovu udělat přepočet 29 Kč x 0,8 (koef. pro 1. stupeň) = 23 Kč.
I zřizovatel tápe. Podotýkám, že do naší školy se cizí žáci chodí stravovat, obědy se nevyváží.
Moc děkuji, chtěly bychom to nastavit od ledna tak, aby to bylo přijatelné pro obě strany.
Já se obávám, že toto Vám neřekne nikdo. Je to záležitostí dohody, kterou vzájemně uzavřete. Třeba já bych na Vašem místě u mzdové režie neviděl důvod pro to, abych u osobní režie rozlišoval obědy na ty, které jsou pro děti a pro dospělé. Konkrétně u mzdové režie většina nákladů vzniká bez ohledu na velkost porce (pracnost evidence obědů, jejich výdej, umytí nádobí). Dokonce pokud by byly třeba obědy u dospělých vyváženy ven (případně by si to brali do kastrůlků ..), tak je stav takový, že u dospělých reálná osobní režie může být nižší než u školních obědů.
Ale toto je skutečně k diskusi. Já bych třeba v situaci, kdy by se všichni docházeli stravovat do Vaší jídelny a jedli na místě, tak bych měl spíše jednotnou osobní režii na oběd.
A jen na okraj podotýkám - velice mne překvapilo, jak nízkou osobní režii v přepočtu na oběd máte (rychle jsem se díval i na Váš web a máte také velice nízkou cenu pro "cizí"). Nevím, z čeho to vyplývá (možná počtu jídel). Když bych byl cizím subjektem a vy jste mi nabídli, že osobní režie bude třeba 30 Kč za odebraný oběd, tak jsem radostí celý bez sebe a okamžitě podepisuji smlouvu.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková