Dotazy

• Účtování drobného dlouhodobého majetku

  26. 06. 2026

  Jsme malotřídní Základní a mateřská škola. Zřizovatelem je obec, která si v rámci auditu obce objednala za rok 2024 audit i školy. Ve zprávě uvedli, že je chybné účtování drobného dlouhodob. majetku s tím, že na účtech 901 a 902 by měl být veden tento majetek s pořizovací cenou nižší než 3000 Kč (hmotný) a 7000 Kč (nehmotný) a s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Co se týká podrozvahových účtů 901 a 902 - na nich lze evidovat a vést v operativní evidenci drobný majetek, který nesplňuje zákonnou hodnotu 3000 Kč u DDHM a 7000 u DNHM pro zařazení na účty 018 a 028 a evidenci drobného dlouhodobého majetku. Je toto zákonná povinnost? Protože naše směrnice neobsahuje povinnost evidence věcí s nižší hodnotou a nestanovuje nám tuto povinnost ani zřizovatel. Musela by se stanovit hodnota těchto věcí, ale pak by se musely vést v operativní evidenci všechny takto pořízené věci u kterých je předpokládaná doba použitelnosti delší než 1 rok. Vzhledem k dnešním pořizovacím cenám by tak byla potřeba evidovat většina hraček a stavebnic, což si myslím že by bylo administrativně poměrně náročné. Děkuji za odpověď

  Stav je takový, že pokud vedete účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (což by někdy v minulosti mohl rozhodnout zřizovatel), tak vůbec nemáte povinnost podrozvahové účty využívat. Takže jestli jste v této pozici, tak určitě ta povinnost není (samozřejmě mohu tam účtovat dobrovolně).

  No a i v situaci, kdy byste vedli účetnictví v plném rozsahu, tak platí obecné ustanovení §48 odst. 1 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.:

  (1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením podle § 49 až 54, pokud náklady na získání informace nepřevýší přínosy plynoucí z této informace nebo se informace nepovažuje za významnou podle § 19 odst. 7 zákona.

  Tedy stejně byste si měli stanovit nějaké limity, od jaké hodnoty toto povedete. Protože určitě by nedávalo moc smysl vést na účtu 902 například nůžky, protože jejich životnost je delší než 1 rok. Ta vymezení (co již budu na podrozvaze účtovat) mohou být jak věcné (například řeknu, že mobily a nábytek ...do limitu 3 tis. Kč) tak i finanční (například vše od 1 500 Kč). Toto vymezení je případně na Vás - respektive ve spolupráci se zřizovatelem.

• Program stravné

  26. 06. 2026

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Letos přechází naše školní jídelna na vyšší verzi programu stravné – budeme mít vyšší verzi programu stravné a sklad + nové terminály (ty původní s novým programem nefungují):
  Dle cenové nabídky:
  Program na stravu S5 38.720Kč
  Program na sklad K5 15.972Kč
  Terminál výdejní 54.786Kč
  Terminál pokladní 4.360Kč
  Zálohové napájení na terminály 3.554Kč
  Instalace, nastavení terminálu, školení 14.036Kč
  
  V červnu nainstalovali terminály, ostatní bude realizováno až během prázdnin (k dnešnímu dni mám fakturu pouze za dva terminály a zálohové napájení)
  Prosím o radu jak účtovat. Jestli zaevidovat každý terminál zvlášť a každý program zvlášť, nebo jako jeden celek? Celé to bude navzájem propojené. Výdejní terminál je připevněný na zdi, pokladní položený na stole. Do mailu Vám můžu poslat cenovou nabídku, kde je trochu podrobnější popis.
  
  

  Dle mého názoru jsou pokladní a výdejní terminál každý samostatnou movitou věcí (z pohledu práva). Což by znamenalo dát je každý samostatně (tedy jeden by byl ve výsledku investicí na 022 a druhý DDHM na 028). Zálohové napájení (předpokládám, že je to nějaký zálohový zdroj) - za mne také spíše samostatně (tedy to by asi bylo na 501 - pokud máte hranici pro DDHM ve výši 3 tis. Kč a jedná se o dva kusy). Zároveň ale máte plné právo vytvořit v tomto případě soubor majetku - tedy celé na 022 - to je druhá alternativa.

  Instalaci a nastavení bych měl správně započítat do pořizovací hodnoty - tedy já bych to rozpočítal podílem pořizovacích cen - tedy kus by byl do investic kus do DDHM ... Pokud ale uděláte soubor - potom toto celé do investice na 042. Školení by správně mělo jít do nákladů - nicméně nemáte ho samostatně vyčleněno - tedy v takovém případě chápu, že byste se k tomu chovali jako k celku - vedlejší pořizovací náklad. A jen připomenu - pokud půjdete variantou "soubor majetku" - nezapomeňte prosím napsat si, z čeho se skládá a dopočítat si ocenění jednotlivých věcí.

  Ty programy - tam váhám - jak jste mi poslala tu detailnější nabídku, tak se to tváří jen jako poplatek za vyšší verzi - tedy TZ původních programů. Zároveň je to TZ do 60-ti tis. Kč - tedy někdo by dal jen na 518 a již neupravoval původní majetkovou kartu. Je ale dost možné, že je to fakticky stejná cena, jako když byste pořizovali ten program úplně nově - potom by dávalo smysl staré karrty software vyřadit a nové zařadit na 018 - tedy zaúčtování MD 558/Dal 321 a MD 018/Dal 078.

• Prodej almanachu

  26. 06. 2026

  Jsme škola, příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. V letošním roce je naplánována oslava výročí školy. Od zřizovatele jsme obdrželi neinvestiční příspěvek, který bude mimo jiné použit na tisk almanachu. Zaměstnancům a významným hostům bude poskytnut bezplatně, ostatním zájemcům bude prodán. Jak tento případ zachytit účetně? V rámci hlavní či doplňkové činnosti? Od toho se bude odvíjet cena almanachu? Dle AI se prodej almanachu zachycuje jako prodej vlastních výrobků nebo zboží. Pokud si almanach necháme vytisknout, pak se fa za tisk účtuje na 501 a prodej na 601. V účetnictví využíváme metodu B, tj. účtuje se přímo do spotřeby. Pokud bychom vše neprodali, budeme k 31.12. účtovat na 112-Materiál na skladě?
  Předem moc děkujeme za odpověď.

  Co neumím rozhodnout je skutečnost, zda se jedná o hlavní nebo hospodářskou činnost. Teoreticky to mohou být obě činnosti - rozhidnutí je na zřizovateli a na tom, jak vymezil aktivity ve zřizovací listině. Když bych byl na jeho místě, tak vyhodnotím, že to asi není projekt cílený na dosažení zisku a spíše budu chtít, aby to bylo součástí hlavní činnosti.

  AI Vás dle mého názoru v tomto případě navádí správně - také bych to spíše vyhodnotil jako výrobek. Předpokládám, že náklady na tisk budou jen jedním z nákladů, asi budou existovat i další (týkající se sběru podkladů, nějakých odměn za textové zpracování, možná i grafické úpravy).

  V účetnictví bych udělal následující:

  • náklady průběžně účtoval MD 5xx (většinou 518)/Dal 321

  • až by knihy byly dokončené - tak bych trochu nestandaradně zaúčtoval MD 123/Dal 508 (byť by to bylo v průběhu roku) - je to nestandarad - nicméně asi bych to považoval za nejlepší. De - fakto tady přejít na systém A účtování - důvodem je to, že může docházet k využití jak pro rpodej tak i bezplatně .... (tedy nemělo by se to směšovat a účtovat úplně stejně - potřebuji mít dobře vyjádřeny náklady vztahující se k prodejům). Pokud by na konci roku ještě nebyla dokončená, tak si pomoci MD 121/Dal 508.

  • prodeje knihy bych zaúčtoval MD 311 (261)/Dal 601

  • sledoval bych objem knih, které se dávají bezplatně - u nich bych na jednu analytiku 508 zaúčtoval MD 508/Dal 123

  • no a prodávané knihy - u nich by to bylo MD 508 analytika prodej/Dal 123.

    Tedy na konci roku byste měli mít zůstatek na 123.

  • No a s tím souvisí další věc - pokud Vám zůstanou knihy na skladě na konci roku (na účtu 123), měl bych k tomu časově rozlišit i přijatou účelovou dotaci. Pokud byla prvotně zaúčtovna na 672, tak potom zápisem MD 672/Dal 384 (v alikvotní váši podle toho, kolik Vám zůstalo knih na skladě)

• Odměna za zapojení do soutěže

  26. 06. 2026

  Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH. Naše škola se zúčastnila soutěže "Třídíme hliník". Dle pokynů budeme odměnu za aktivní zapojení do soutěže fakturovat zřizovateli. Je možné tento příjem zaúčtovat v rámci hlavní činnosti na účet 649-Ostatní výnosy? (311/649, 241/311) Přijaté finanční prostředky bychom chtěli použít na nákup venkovních laviček.
  Předem moc děkujeme za odpověď.

  Já bych s tím i souhlasil - účet 649 mi přijde v pořádku. Proti zařazení do hlavní činnosti bych nic nenamítal.

  Jen jsem se trochu zarazil - našel jsem si danou soutěž - tedy předpokládám, že je to ona:

  https://www.tridime-vimperk.cz/pravidla.html

  No a tam výslovně hovoří o poskytnutí daru krajem (což by mohlo znamenat tedy účtování na 414 a případně potom 414/648 ...). Takže jen prosím si toto s druhou stranou ověřte - zda skutečně chtějí fakturovat a nepovažují to za dar, jak je naznačeno v těch podmínkách soutěže.

• penzijní připojištění

  26. 06. 2026

  dobrý den,
  jsme příspěvková organizace a čerpáme z FKSP pouze na stravenkový paušál.
  Na penzijní připojištění zatím nepřispíváme a náš zřizovatel je o situaci informován. Častku 50% z rozpočtového přídělu FKSP na penzijní připojištění zatím eviduji od r. 2024 na účtě 412 a vždy ji označím znakem ORG .Je to tak správně a nebo je nutné zřídit analytický účet na každý rok zvlášt ,aby byly evidovány jednotlivé roky odděleně?
  

  V této oblasti nemáte žádné povinnosti - není ani Vaší povinností vyčleňovat 50 % přídělu na produkty na spoření na stáří (tato povinnost neplatí pokud si dobře pamatuji již druhým rokem). A ani to, co bylo v roce 2024 vyčleněno na tyto účely nemusí být zůstávat určeno na tyto produkty na stáří.

  Tedy tím analytickým vyčleňováním na 412 děláte něco, co legislativa nepožaduje. Prostředky klidně můžete použít na jiná plnění (třeba posílení peněžitého příspěvku a stravování).

• Pojistné plnění

  26. 06. 2026

  Dobrý den,
  poslední dobou se nám objevují pojistné události, kdy pojišťovna hradí rovnou na bankovní účet poškozeného (ve většině případů jde o opravy). Organizace pak musí přímo poškozenému uhradit povinnou spoluúčast dle pojistných podmínek. Nemáme ani dodavatelskou fakturu na opravu. Jak toto správně zachytit v účetnictví PO. Děkuji

  Tyto situace bychom si měli rozdělit do dvou situací:

  a) poškozený jste Vy a někdo Vám má vyfakturovat za provedenou opravu - nicméně pojišťovbna platí přímo jemu:

  V takovém případě si musíte fakturu vynutit - protože o ni musíme účtovat. Zejména připomínám, že pokud se jedná o zdanitelné plnění a fakturuje Vám to plátce DPH, podle ZDPH je dodavatel povinen vystavit daňový dokladv - §28 odst. 1 (neboť vy jste osoba povinná k dani, byť byste byli neplátcem DPH). A pojem vystavit představuje jednak povinnost jej vyhotovit a dále vyvinout úsilí k tomu, aby byl doručen druhé straně (tedy osobě, pro které je plnění uskutečněno).

  Účtování skutečně má být zápisem:

  MD 5xx (většinou 511)/Dal 321

  a nárok na pojisnté plnění - MD 377/Dal 649.

  Dále zápočet MD 321/Dal 377 a případný doplatek (spoluúčast) MD 321/Dal 241.

  Mám dojem, že na toto se mne ale neptáte.

  b) pokud správně chápu - bavíme se o jiné situaci - Vy způsobíte nějakou škodu, kterou máte nahradit a udělá se to tak, že pojišťovna plní poškozenému a Vy jen doplácíte spoluúčast. Potom chápu, že žádnou fakturu nemáte (protože ta oprava proběhla například ve vztahu k té fyzické osobě - ne ve vztahu k Vám). Nicméně za mne by pro úplnost účetnictví mělo být podkladem oznámení z pojišťovny o likvidaci pojisnté události.

  Na jeho základě bych zaúčtoval:

  nárok na pojistné plnění MD 377/Dal 649

  závazek z náhrady škody - MD 549/Dal 378 (ve výši pojistného plnění + spoluúčasti)

  zápočet MD 378/Dal 377 a dále doplatek MD 377/Dal 241.

• Poukázka na nákup a odměny za pochvalu ředitele školy a pamětní knihy deváťákům

  25. 06. 2026

  Dobrý den, na pedagogické radě bylo schváleno, že škola nakoupí a dá dětem, které získaly pochvalu ředitele školy poukázky na nákup v prodejně sportovního vybavení nebo věcnou odměnu ve stejné výši. Lze to?
  Také by letos třídní učitelé 9. tříd chtěli z rozpočtu školy nakoupit knihy a napsat do nich věnování odcházejícím žákům. Tyto knihy by se předávali dětem při slavnostním vyřazení. Prý to takto dělají okolní školy. Neporušíme tím nějaký předpis? Přijde mi, že se v těchto případech jedná o dary a ty poskytnout nemůžeme. Nebo se v této oblasti něco změnilo?
  Děkuji.

  Tady jste vždy na pomezí, zda to již není dar, který podle zákona č. 250/2000 Sb. nesmíte poskytovat. Z toho důvodu řada škol spíše postupuje tak, že toto se hradí třeba z prostředků přidružených spolků (SRPŠ), případně například na jednom Městě toto kupuje přímo zřizovatel.

  Já bych to neviděl až tak přísně - argumentoval bych tím, že to má charakter spíše určité odměny spojené s určitým výkonem žáka (a není to tedy dar, ale spíše něco jako "výhra...") a třeba z pozice zřizovatele bych to toleroval. Ale pohledy se různí a je to skutečně hraniční. V takovýchto případech je případně lepší odsouhlasit si to se zřizovatelem, zda to můžete poskytovat - zřizovatel je totiž tím subjektem, který bude případně provádět kontrolu ve Vaší PO a v zásadě jen on by toto mohl napadnout.

  A jen podotknu - nezměnilo se v zásadě nic - legislativa je v tomto stále striktní a všichni víme, že v určitém rozsahu PO z hlediska logiky své činnosti určitá bezúplatná plnění poskytují a jen se snažíme tomu dát nějakou přijatelnou formu a držet to v akceptovatelném rozsahu.

• čipové karty na dobití kreditu

  25. 06. 2026

  Dobrý den, jsme p.o. zřízená UMČ,plátci DPH, hlavní činnost provozování sportovních činností (plavecké bazény, ledové plochy, kluziště ) Pro naši hlavní činnost poskytujeme zákazníkům pro dobití kreditu na sportovní aktivity plastové čipové karty, za které účtujeme poplatek jako vratnou zálohu za čipovou kartu. Za námi stonovených podmínek při vrácení vyplavání kreditu zákazník kartu vrátí, dostane zpět uhrazenou zálohu.
  Nyní se vedení rozhodlo, že čipové kartičky- nosič kreditů bude zákazníkům prodávat za určitý poplatek.
  Bude u prodeje čipových karet podléhat DPH, jak u vstupu , tak výstupu? Děkuji

  Já bych toto vyhodnotil jako prodej zboží v sazbě 21 % a samozřejmě tím, že to vyhodnotím jako zdanitelné plnění, tak bych měl zase nárok na odpočet DPH. Někdo by mohl namítat, že je to dodání v přímé souvislosti s plněními osvobozenými od DPH a uvažovat, zda to není tímto podřaditelné pod plnění osvobozené. Já si myslím, že toto nelze brát jako argument - navíc u Vás se to asi bude využívat jako čip i pro plnění zdaňovaná (saunový ráj). Takže za mne zdaňovat.

• majetek PO (vlastní/svěřený)

  24. 06. 2026

  1. Zřizovatel pořídil majetek v rámci projektu spolufinancovaného Evropskou unií. Tento majetek vedl ve svém účetnictví, příspěvkové organizaci byl předán na základě smlouvy o výpůjčce do podrozvahové evidence. V současné době došlo k ukončení smlouvy o výpůjčce a majetek, který byl předmětem výpůjčky, byl předán příspěvkové organizaci k jeho vlastnímu hospodářskému využití v souladu se Zřizovací listinou. Majetek byl u zřizovatele odepisován částečně z vlastních zdrojů a částečně z transferového podílu.
  Dotaz:
  a) Zřizovatel předal PO majetek zcela odepsán, jak má PO účtovat? Jedná se o majetek vlastní, nebo majetek svěřený nebo má ctít způsob nabytí u zřizovatele a účtovat jako majetek svěřený (např. 15 %) i majetek vlastní (např. 85 %)?
  
  b) Zřizovatel předal PO majetek částečně odepsán, kdy v odepisování bude pokračovat PO. Jak má PO účtovat? Jedná se o majetek vlastní, nebo majetek svěřený nebo má ctít způsob nabytí u zřizovatele a účtovat jako majetek svěřený (např. 15 %) i majetek vlastní (např. 85 %)?
  V rámci odpisů musí mít také rozděleno (zřizovatel nedokrývá odpisy majetku pořízeného z projektů).
  
  2. Příspěvková organizace získá finanční prostředky sama v rámci projektu. Ze strany zřizovatele dojde k předfinancování, které pak PO vrací zřizovateli, částečně je také spoluúčast zřizovatele. Pořízen je dlouhodobý majetek, který se odepisuje. Jak má PO účtovat? Jedná se o majetek vlastní, nebo majetek svěřený nebo má účtovat jako majetek svěřený (např. 15 %) i majetek vlastní (např. 85 %)?
  
  Moc děkujeme a přejeme krásné léto.

  Trochu nerozumím, co je podstatou dotazu.

  a) pokud byla nějaká věc pořízena zřizovatelem, který ji měl ve svém vlastnictví, tak při předání příspěvkové organizaci se nadále jedná o majetek v právním vlastnictví zřizovatele. Nemůžeme se bavit o tom, že část dané věci je svěřena a u části je realizován převod vlastnictví. Takže by to měl být majetek svěřený.

  Příspěvková organizace si samozřejmě do svého účetnictví přejímá jak pořizovací hodnotu a oprávky, tak i zbývající hodnotu 403 a tuto 403 bude dále rozpouštět v alikvotní výši proti odpisům zápisem MD 403/Dal 672. Nevím jestli jste tím nemysleli toto - nicméně to nesouvisí s otázkou, kdo je vlastník majetku.

  b) ve výše uvedeném jsem asi odpověděl i na tuto otázku - účtuji u PO:

  MD 02x (převzetí PC)

  Dal 08x (převzetí oprávek)

  Dal 403 (převzetí dosud nerozpuštěné 403 do výnosů)

  Dal 401 - zbytek vlastních zdrojů, aby se to vyrovnalo.

  Přitom je úplně jedno, zda se majetek pouze svěří, nebo by se přistoupilo k bezúplatnému převodu vlastnického práva.

  c) v tomto případě záleží na Vaší zřizovací listině - základní režim podle zákona 250/2000 Sb. je, že se majetek nabývá do vlastnictví zřizovatele a je svěřený. Ve ZL ale můžete také stanovit, že takovýto majetek bude nabýván do vlastnictví PO. Způsob financování z případné dotace v tom nehraje roli - účtuji stále stejně.

• Daň z úroku

  24. 06. 2026

  dobrý den,
  jsme příspěvková organizace a v březnu jsme si zřídili spořící účet u české spořitelny. V dubnu jsme na tento účet vložili větší částku peněz a od tohoto měsíce banka připisuje kreditní úrok a účtuje si daň z úroku.
  Kreditní úrok účtuji 241 200/662 310, ale nevím , na jaký účet zaúčtovat daň z tohoto úroku. Prosím o radu a děkuji za odpověď.
  

  Nemáme to nikde v předpisech výslovně popsáno - tedy nabízíme analogický postup z podnikatelského účetnictví, kde jim jejich účastní standardy nabízí dvě varianty:

  a) netto přístup - na účet 662 zachytit úrok po zdanění - tedy daň z úroku je fakticky MD 662

  b) brutto přístup - na účtu 662 mít úroky před zdaněním s tím, že daň si zachytíte na nějakou analytiku účtu 591 (MD 591/Dal 241).

  Oba přístupy jsou dle našeho názoru možné.

  Raději ještě připomínám - je tam konečná srážková daň z příjmů - až budete dělat přiznání k DPPO za rok 2026, tak tyto úroky na 662 nezapomeňte vyloučit ze základu daně.

• Kurz přepočtu Erasmus

  22. 06. 2026

  Dobrý den,
  
  přeposíláme dotaz naší PO a prosíme o zodpovězení.
  
  Děkuji.
  
  Dotaz:
  V rámci programu Erasmus+ bude paní učitelce po ukončení projektu vyplacena odměna dle dohody o provedení práce, sjednaná odměna je v EUR. Odměna bude vyplacena za měsíc červen 2026, pro přepočet na Kč použiji kurz ČNB k 30.6.2026.
  Je tento postup správný?

  Prvotně se zeptám - jsou si jistí, že tu odměnu mohou vyplatit v EUR? Je to záležitost z pracovního práva - tedy ne oblast, na kterou se specializuji, nicméně měl bych dojem, že je nezbytné naplnit podmínky uvedené v §143 odst. 1 Zákoníku práce - cituji.

  (1) Zaměstnavatel může vyplácet zaměstnanci s jeho souhlasem mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu, a to jen pokud jde o

  a) zaměstnance s místem výkonu práce v zahraničí,

  b) cizince nebo fyzickou osobu bez státní příslušnosti, kteří vykonávají práci na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci,

  c) cizince nebo fyzickou osobu bez státní příslušnosti, u kterých se k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti nevyžaduje,

  d) občana jiného členského státu Evropské unie, není-li zároveň občanem České republiky a nemá-li na území České republiky trvalý pobyt, nebo

  e) jiného zaměstnance, který trvale žije v zahraničí nebo tam hradí náklady na životní potřeby sebe či svých rodinných příslušníků.

  Nesporuji, že v konkrétním případě mohu mít zaměstnance, který je zde uveden - nicméně trochu jsem se zarazil, pokud je to učitelka ...

  Pro přepočet ve vazbě na případné odvody a další evidenční povinnosti - platí §143 odst. 2 Zákoníku práce. To by znamenalo u odměny za červen kurz platný pro den 1. 7. 

  Našel jsem si k tomu následující článek - třeba pomůže:

  https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/vyplaty-v-cizi-mene-novela-zakoniku-prace-prinese-zmeny

  Případně to dořešíme mailem (pokud to budu schopen nějak zvládnout - pracovní právo není to, co bychom řešili).

   

• Účtování dotace

  22. 06. 2026

  Dobrý den,
  dovoluji si požádat o stanovisko k účtování dotace u příspěvkové organizace zřízené ÚSC. Organizace uzavřela smlouvu o poskytnutí dotace v rámci projektu „Kreativní vouchery pro veřejný sektor“. Náklady související s realizací projektu vzniknou a budou uhrazeny v roce 2026. Finanční prostředky z dotace však organizace obdrží až v roce 2027 prostřednictvím svého zřizovatele.
  Prosím o upřesnění správného účetního postupu:
  1. Jakým způsobem účtovat o nárocích na dotaci a souvisejících nákladech v roce 2026, kdy vzniknou způsobilé výdaje, ale dotace ještě nebude přijata?
  2. Je vhodné v roce 2026 zaúčtovat pohledávku za poskytovatelem dotace (resp. jiný nárok) a související výnos?
  3. Jakým způsobem zaúčtovat přijetí finančních prostředků v roce 2027, kdy bude dotace poukázána prostřednictvím zřizovatele?
  Děkuji za Vaše stanovisko.

  Náklady budou účtovány samozřejmě jako běžné náklady roku 2026.

  Pokud si zároveň budete "jisti" (měl bych napsat spíše, že je "vysoce pravděpodobné"), že plníte podmínky dotace, tak byste k tomu měli doúčtovat 388/672 - tedy dohadný nárok na dotaci. Můžete účtovat průběžně, můžete to i udělat na konci roku 2026 - to je plně na Vás. Takže na konci roku 2026 byste měli v závěrce dohadnou položku aktivní a měli byste také výnos na 672.

  V roce 2027 byste při vyúčtování zaúčtovali MD 34x (nevím, kdo je poskytovatel - buď 346 nebi 348)/Dal 388 a následně inkaso peněz MD 241/Dal 34x. Pokud by tam byla nějaká odchylka proti původní dohodě, tak ta by se při vyúčtování korigovala podle svého charakteru na MD nebo Dal 672.

• čerpání FKSP

  18. 06. 2026

  Dobrý den, lze FKSP čerpat na vzdělávací akci pro pedagogické pracovníky naší školy, která se koná mimo sídlo organizace? Samotné vzdělávací akce bychom hradili z projektu Šablony OP JAK II a ubytování, stravu a dopravu z fondu FKSP. Bude to tak v pořádku ? Předem děkuji za odpověď.

  Já bych to nedělal (ale nemohu zároveň říci, že je to výslovně zakázáno) - pokud se jedná o školení svým charakterem odpovídající klasickému vzdělávání zaměstnanců v rámci prohlubování kvalifikace, potom se nejedná o benefit, ale výdaj nutný k zajištění činnosti organizace. Potom bych se měl stejně chovat i k souvisejícím nákladům nutným k tomuto školení (tedy doprava, ubytování - pokud to charakter akce vyžaduje).

  Vím, že nyní FKSP není z hlediska práva moc konkrétně upraven, ale stále bych považoval za důležité mít na mysli obecný cíl KFSP - že se u plnění z FKSP jedná o určitý benefit zaměstnanců - pro zajištění jejich potřeb (kultura, sociálno, sport, strava).

• nehmotný majetek

  18. 06. 2026

  Zakoupili jsme modul ke Codexisu. Je to nehmotný majetek? A jak zaúčtovat. PC 18000,-
  Děkuji.

  Pokud jste zaplatili za jeho užívání na více než 1 rok, potom naplníte charakteristiku dlouhodobého majetku. Při ceně 18 tis. Kč by se jednalo o DDHM - tedy zaúčtování MD 558/Dal 321 a MD 028/Dal 088.

   

• Evidence majetku - podrozvaha

  18. 06. 2026

  Dobrý den, jsme poměrně velká PO zřízená ÚSC. Evidence majetku do 3.000 Kč se z pohledu personálních a technických možností i významnosti stává poměrně zatěžující záležitostí. Je možné posunout hranici významnosti evidence majetku nad 3.000 Kč, čímž by aktuálně došlo de facto ke zrušení evidence majetku na podrozvaze? Připravuje se posun hranic majetku v souvislosti s novým zákonem o účetnictví? Zatím máme informaci o posunu hranice 40.000 Kč na 100.000 Kč.
  
  Děkuji...

  Stav je takový, že povinně sleduje u hmotného majetku položky nad 3 tis. Kč (účet 028). Co je pod tuto hodnotu  - tam platí pravidla, která si vyhlásíte. Tedy i varianta, že v účetnictví nesleduji věci do 3 tis. Kč je možná (tedy nemít na podrozvae nic). Nicméně samozřejmě nesmíte zapomínat na nějaké principy hospodárnosti ... - i někteří zřizovatelé definují povinnost evidencí od nějaké částky .... Takže jen toto vemte v úvahu - zda třeba zřizovatel nepožaduje sledování majretku od nižší úrovně ... 

  A k tomu ještě jedna poznámka - evidenci majetku do 3 tis. Kč můžeme zajišťovat i jinými nástroji než přímo v účetnictví (místní seznamy, osobní karty zaměstnanců....), případně lze postupovat i selektivně - například říci, že sledujete jen DDHM a věci do 3 tis. Kč sledujete na podrozvaze jen u ................ (vypsat to, co považujete za významné - zejména to, co se "rádo ztrácí" - mohly by to být mobily, nějaé nářadí .... - a že toto budete sledovat v hodnotě od ........ do 3 tis. Kč). Prostě měli byste hledat nějaký rozumný nástroj, v rámci kterého co nejrozumněji vyvážíte organizační náročnost takového sledování a princip hospodárnosti (zde zejména to, jak se s majetkem nakládá).

  Co se týká připravované legislativy:

  - jednak se připravuje novela zákona o účetnictví - odkaz je zde

  https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDTDKSPAP/

  tam se počítá s účinností od 1. 1. 2027 (nemohu zaručit - snad bude) s posunem limitu pro sledování u dlouhodobého movitého majetku - jako investice -  na 100 000 Kč. Jak to ale bude vypadat prakticky zatím nevím (hodně bude záležet, jak to pojme vyhláška - hlavně jak se přistoupí k věcem dříve pořízeným třeba za 70 tis. Kč)

  - no a potom je nový zákon o účetnictví - tam je předpokládaná účinnost nejdříve 1. 1. 2028 - no a tam se dost možná bude pracovat s limitem 100 000 Kč obecně - ale dokud to neuvidím ve stavu s načtenými pozměňovacími návrhy, tak se k tomu nechci nijak vyjadřovat.