Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
prosím o radu při účtování kroužků (předchůdkyně peníze na kroužky vybrané v říjnu, zaúčtovala do výnosů až v lednu, i jejich přijetí do pokladny - a následně se z nich, jako mzdový náklad, hradily odměny lektorům).
Je správný postup, je převzít do pokladny a zaúčtovat na výnosy příštích období a poté z nich v lednu hradit odměny lektorům? Časově je, dle mého, nedokáži rozlišit na měsíce do konce roku a leden, neboť celkové odměny lektorům se vyplácí z vybraných peněz v lednu za uskutečněné pololetí. Je tedy možné celkový výnos rovnou účtovat do výnosů příštího období?
Popř. mohu účtovat vybrané peníze za kroužky do letošního roku, z důvodu proplacení nákupu materiálu a zbytek do výnosů příštího období - k úhradě odměn?
Existuje nějaký "univerzální" správný postup?
Děkuji.
Univerzální postup v tomto ohledu asi neexistuje.
Co je jasné - pokud organizace vybere v říjnu peníze od žáků, musí je prostě dát do účetnictví. Pokud to neudělá (a ty peníze jsou až do ledna "bokem"), tak účetnictví jednoznačně není úplné - neboť nezachycuje to, že peníze byly vybrány.
Teď z hlediska časového rozlišení nám vznikne problém, na který fakticky poukazujete - nikde asi nebude napsáno, že úplata za kroužek má přesně krýt mzdové náklady. Chápu, že je to případně nejzásadnější nákladová položka, nicméně asi to stejně tak může krýt náklady na energie, případně Vy zmiňujete náklady na materiál .... Tyto náklady vznikají průběžně. Já se prostě jen bojím, že nenajdu argument k tomu, proč to celé časově rozlišit přes 384 až do dalšího roku, kdy v lednu naběhnou odměny z DPP (když by někde bylo veřejně definováno, že odměna kryje mzdový náklad, tak tomu bych rozumněl - ale takto to nebude).
Tak si myslím, že velká část subjektů to bude časově rozlišovat do výnosů podle času (takže třeba u kroužků za období říjen - leden se na 384 rozliší jen 25 %) a snaží se spíše pohlídat, aby to, co je odpracováno do prosince bylo na DPP proplaceno ještě do prosince. Ale nevím, zda je pro Vás reálné si něco takového nastavit.
Dobrý den,
jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec.
Mám na Vás dotazy ohledně možného přijetí účelového daru:
Místní spolek vybíral při pořádání svých různých akcí peníze od lidí (v rámci svého projektu), které chtějí darovat škole jako fond pro děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit platit svým dětem (našim žákům) školní akce a výlety.
1/ Můžeme tento dar takto přijmout?
Nejdříve bychom požádali Radu města, o přijetí účelového daru (v lednu, kdy budeme přesně vědět částku).
Pokud by to Rada města schválila, uzavřeli bychom darovací smlouvu, ve které by bylo přesně specifikováno, na jaký účel je smlouva uzavřena.
2/ (Darovací smlouva by mohla být na místní spolek nebo přímo na osobu, která sbírku vedla?)
Následně by proběhlo převedení částky na bankovní účet školy.
Dále bychom vytvořili formulář – žádost o příspěvek z fondu, kde rodiče, kteří si nemohou dovolit zaplatit školní akci, toto stvrzují podpisem a zároveň třídní učitelka a pan ředitel toto schválí.
Následují faktury a účtenky za akce.
3/ Musí se vyčerpat dar pro tyto děti během 1 kalendářního roku?
4/ Účtování?
MD 241 / D 414 s UZ – účelový peněžní dar (přijetí peněz)
MD 518 s UZ / D 321 – faktura za školní akci (např. lyž. výcvik?)
MD 414 s UZ / D 648 s UZ
MD 321 / D 241
Předem děkuji za odpověď.
K jednotlivým dotazům:
- přijmou to můžete - pokud budete mít souhlas zřizovatele - zde Rady - takže toto OK
- pokud dary vybíral Spolek, měly by být dané peníze v účetnictví Spolku a potom logicky darovací smlouvu uzavíráte se Spolkem
- nejste nijak vázáni tím, že byste peníze museli vyčerpat během jednoho roku
Zaúčtování - ano - tak jak to uvádíte, tak by to šlo. Byť já k tomu poznamenávám jednu věc, na kterou jsem již upozorňoval třeba u nadačního financování zvýhodněného stravování pro sociálně slabé. Tak jak to máte nastaveno, tak faktickým obdarovaným nebude škola, ale ten konkrétní žák (respektive rodič), který to bude mít zdarma. Takže proto říkám - ano - toto zaúčtování je z pohledu předpisů naprosto v pořádku. Jen je pro mne někdy otazníkem, zda úplně správně vystihuje podstatu transakce - ale to neřešte, to je jen moje taková deviace, že někdy asi moc přemýšlím, co by vlastně bylo správně a zda třeba v tomto případě dává ten rezervní fond smysl ....
Chtěli bychom se zeptat na správné účtování prodeje vozidla v příspěvkové organizaci. Pořizovací cena byla 697.480,-Kč. Zůstatková cena je 15.143,-Kč. Máme kvalifikovaný odhad od odhadce na částku 86.400,-Kč, za kterou bylo i vozidlo prodáno. Jak toto celé zaúčtovat? Děkujeme.
Vycházím z toho, že nejste plátci DPH a že také nebudeme řešit přecenění na reálnou hodnotu (to nadělá spíše jen více škody než užitku).
Pokud budeme striktně respektovat ČÚS 704, tak zaúčtování by bylo následující:
MD 553/Dal 082 15 143 Kč - tedy doúčtuji zůstatkovou hodnotu
MD 082/Dal 022 697 480 Kč - vyřazuji auto
MD 311/Dal 646 86 400 Kč - pohledávka z prodeje a inkaso MD 241/Dal 311 (pokud by se před prodejem inkasovala záloha, tak bych si měl pomoci ještě účtem 324).
MD 401/Dal 416 15 143 Kč - zůstatková hodnota - tvorba fondu
MD 548/Dal 416 71 257 Kč - tvorba fondu z rozdílu prodejní a ZC (to požaduje ČUS 704 bod 7.3. b - za mne je to hodně nesmyslná věc - jde mi o to použití účtu 548 - nicméně předpis to takto požaduje a tak to asi budete i respektovat).
Dobrý den,
poprosila bych Vás o radu z oblasti časového rozlišení nákladů a výnosů.
Ve směrnici pro časové rozlišení N/V má organizace uvedeno, že pravidelně se opakující výdaje do 30 tis. Kč časově nerozlišuje. Jedná se o výdaje na předplatné, pojištění odpovědnosti, atd. Nicméně u některých výdajů se v minulosti časově rozlišovalo, i když byly nižší než 30 tis. Kč. V roce 2024 např. bylo účtováno na účet 381 v celkové výši 26,5 tis. Kč. Na začátku roku 2025 pak bylo přeúčtováno do nákladů 5../381. Teď ke konci roku přichází nové faktury za předplatné aj. na příští rok. Pokud budu postupovat podle směrnice, nebudu časově rozlišovat a budu účtovat celé do nákladů. Tím se ale dostanu do situace, kdy budu mít některé položky v nákladech dvakrát.
Dále je ve směrnici uvedeno, že „zvláštní výjimkou, kde se nepřihlíží k její výši, je povinný podíl odvodu ZTP. Tento odvod se časově nerozlišuje z důvodu pravidelně se opakujícího výdaje a vyčíslení se provádí až po roční účetní závěrce“. Takže za rok 2024 byl vypočítán odvod 80 tisíc, zaúčtován je v nákladech r. 2025, kdy byl uhrazen. Je možné ve směrnici toto stanovit? Navíc přepočtem jsem zjistila, že tento odvod byl špatně vypočítán a mělo být odvedeno 106 tisíc, za rok 2025 budeme odvádět částku ještě vyšší. Rozdíl mi přijde poměrně velký a odvod rozhodně není každý rok stejný.
Můžete prosím poradit, jak máme postupovat?
Děkuji
Souhlasím s tím, že u toho odvodu předpokládat, že je to obdobná opakující se částka není moc dobré. Navíc se dost často bavíme o dost velkých hodnotách a podle mne jsme to schopni do závěrky odhadnout alespoň na úrovni dohadné položky pasivní. Když se mne zeptáte, zda je možné ve směrnici stanovit to, co tam nyní ohledně odvodu máte, tak bych řekl, že asi obecně by se to snad dalo obhajovat (nevím, jak úspěšně), nicméně já bych to tam takto nedoporučoval mít (podle mne to není vhodné).
Takže já bych toto ve směrnici skutečně změnil a snažil se to dostat do nákladů ještě běžného roku (což tedy znamená, že v nějakém roce by to bylo v nákladech dvakrát - nicméně tomu se nevyhnu, pokud potřebuji změnit systém).
Teď nevím, jestli se budete vracet k tomu výpočtu za rok 2024 - pokud ano, tak holt dopočtete rozdíl ještě do nákladů 2025 (fakticky korekce položky již dříve zaúčtované do nákladů roku 2025).
U toho časového rozlišení přes účet 381 - hranice 30 tis. Kč za mne možná je - v tom bych neviděl problém. Podle mne se mám chovat podle směrnice. Pokud něco bylo v minulosti selektivně časdově rozlišováno jinak, tak s tím asi moc zpětně nenadělám a musím počítat s tím, že se změnou systému (když začnete postupovat podle směrnice) budou některé položky toho roku, kdy se to mění, duplicitně. Ale v tom nevidím nějaký problém - to je vždy, když se mění pravidla pro časové rozlišení.
Dobrý den- chci se zeptat- jak postupovat.
v r. 2024 se organizace stala objetí "heckerského útoku" - z bankovního účtu
byly odcizeny peníze. (zaměstnanec dal omylem přístup ke svému účtu - ale v aplikaci byl i účet školy) Vše je v řešení policie-zatím neuzavřeno.
Část prostředků se vrátila, ale stále ještě cca 500000.- chybí.
Zaúčtovala jsem na pohledávku 377/241 a čekám na rozhodnutí policie.
Bylo mi kontrolou vytkunuto, že mělo jít na 547- manka a škody.
Chtěla bych poprosit o radu- jak má být účtováno či jak postupovat.
děkuji
Toto je nesmírně diskutabilní téma.
To zaúčtování na pohledávku na 377 bylo prvotně asi v pořádku (ostatně jak píšete, podařilo se dosáhnout i vrácení části prostředků). Nyní jde o to, do jaké míry nastaly důvody pro odpis pohledávky. Ta pohledávka určitě nezanikla, nedošlo ani k jejímu promlčení. Takže dalším důvodem pro odpis mohlo být vyhodnocení zjevné nedobytnosti pohledávky - což v takovémto případě je dosti diskutabilní téma - i když nyní asi je pravděpodobnost vrácení hodně nízká a asi důvod odepsat nyní reálně existuje.
Já třeba na Vašem místě bych klidně uvažoval i tak, že si tam tu pohledávku zatím nechám a třeba i nad rámec povinných předpisů dohodnu se zřizovatelem tvorbu opravných položek pro upozornění na dané riziko (aby se pohledávka nezobrazovala s vysokou netto hodnotou) - toto by se muselo zase popsat v Příloze.
Zároveň chápu i názor kontroly, že s ohledem na princip opatrnosti mělo raději dojít ke zúčtování do nákladů (a pokud by náhodou něco následně bylo inkasováno, bylo by to výnosem). Nicméně, když bych byl třeba kontrolor a řešil to s Vámi, tak v tomto případě to nehodnotím optikou "černá a bílá" - tedy, že něco je jednoznačně dobře či něco špatně. Asi o tom s Vámi diskutuji, řešení ve 2024 akceptuji, v roce 2025 pokud je stav takový, že nemám nějakou pozitivní indicii o možném byť částečném inkasu, Vám navrhuji odpis pohledávky (jako případ roku 2025), případně s Vámi diskutuji o tvorbě opravných položek (byť nad rámec předpisů - protože také vnímám to, že by bylo potřeba v účetnictví zohlednit, že sice máte pohledávku, ale její vymahatelnost nyní je asi minimální).
Pokud budete ale trvat na tom, že pohledávku odepíšete až ve vazbě na to, jak to uzavře policie a o tom, že máte na 377 obtížně vymahatelnou pohledávku (předpokládám, že jste schopni identifikovat, kdo je porenciální dlužník - vycházím z toho, že se část peněz vrátila) budete informovat jen v příloze k UZ za rok 2025, tak se mi to nebude zdát šťastné, ale nemohu zároveň říci, že je to přímo proti nějakému předpisu.
Dobrý den.
Jsme příspěvková organizace. Momentálně jsem se setkala s názorem o přispívání příspěvku na produkty na stáří z fondu FKSP, že určený příspěvek od zaměstnavatele je hrazen z fondu (což je v pořádku), ale částku, kterou si má hradit zaměstnanec sám, tak ta je mu stržena ze mzdy formou srážky z platu.
Je tento způsob úhrady příspěvku povinností zaměstnavatele?
Děkuji.
Jsem přesvědčen, že nikde není tato povinnost stanovena.
Neřeší to ani zákon č. 250/2000 Sb,. neřeší to ani zákon o dani z příjmů (že by to byla nějaká podmínka pro osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnavatele). Odhaduji, že to má někdo spojeno ještě s tím, když existovala vyhláška FKSP, kde se objevovala povinnost, že část má spořít zaměstnanec a část přispívá zaměstnavatel - tedy pokud bych to jako zaměstnavatel strhával z platu, tak bych měl pod kontrolou, že si zaměstnanec skutečně také přispívá.
Nicméně to, že si zaměstnanec také sám přispívá, již od roku 2024 není podmínkou (se zrušením vyhlášky FKSP).
Prosím o radu v případě, že naše příspěvková organizace (plátce DPH) chce odvádět DPH z příspěvku města na svůj provoz.
K tomuto bych potřeboval znát podrobnosti - o jaký se přesně jedná dotační vztah, co daný příspěvek kryje ... Obecně je to totiž tak, že příspěvek od zřizovatele příspěvkové organizaci nesplňuje charakteristiku úplaty z hlediska DPH a tudíž není předmětem daně (při v současnosti účinném znění ZDPH). Nicméně nemohu vyloučit, že je tento příspěvek poskytován tak, že je naplněna charakteristika dotace k ceně (například situace, když by PO provozovala nějakou rekreační pláž a Vy jste nastavili příspěvek tak, že se poskytuje ve výši ......... Kč ke každé vstupence). Potom by i takovýto příspěvek zřizovatele byl úplatou z pohledu DPH.
S účinností od 1. 1. 2028 je odsouhlasena novela ZDPH, která může vést k rozšíření rozsahu dotací, které z pohledu DPH budou považovány za úplatu - nicméně o tom, v jakém to bude rozsahu se nyní teprve vyjednává a předpokládám, že s případnými plánovanými změnami Vás budu seznamovat až v prvním pololetí 2026 (o postavení příspěvkových organizací a příspěvcích zřizovatelů se diskutuje také, nicméně zatím je to jen ve fázi analýzy jednotlivých dotačních vztahů). Takže je možné, že zde bude posun v budoucnosti.
Pokud to zrekapituluji - nemohu vyloučit, že zrovna nenastal specifický případ, kdy by se skutečně jednalo i z pohledu DPH o úplatu a řešilo by se její podrobení DPH. Ale je to dost nepravděpodobné. Pro nějakou konkrétnější odpověď je nezbytné specifikovat, o co konkrétně jde - prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.
V průběhu roku došlo ke změně ve skladbě majetku PO (pořízení a vyřazení majetku), která má dopad do výše plánovaných odpisů. Ptáme se, zda je nutné revidovaný odpisový plán znovu předkládat ke schválení zřizovateli PO v průběhu rozpočtového roku, nebo zda postačí jeho interní aktualizace bez formálního projednání se zřizovatelem.
Toto nemá jednoznačnou odpověď - klíčové je, co považujete za odpisový plán. V předpisech nenajdeme žádnou jednoznačnou definici, jak má odpisový plán vypadat a tak se nám v průběhu času tady po republice vykrystalizovalo několik variant:
VAR 1 - odpisový plán jako obecná pravidla pro způsob odepisování majetku (kde se definují třeba jednotlivé skupiny majetku, dávají se nějaké doby odepisování - třeba i v intervalu, stanoví se u koho žádat o nějaké výjimky apod.). K tomu se může na základě takovéhoto obecného odpisového plánu vypočítat třeba rozpočtovaná hodnota odpisů na rok ........... - ta již ale není odpisovým plánem. Pokud jsme v této variantě, tak odpisový plán rozhodně nemusím měnit v průběhu roku jen kvůli vyřazení/zařazení nějakých věcí. Co se jen mění je ten propočet odhadovaných odpisů a tam je již na Vás, jak by se s tím pracovalo - zda se to má třeba předkládat na vědomí kvůli případným úpravám rozpočtu apod.
VAR 2 - odpisový plán jako seznam, kde u jednotlivých věcí přesně stanovím odpisové procento (na jakou dobu se to má odepisovat) - ale nepočítám tam konkrétní odpisy. Pokud byste to měli takto, tak v tomto případě zařazení nových věcí již vede k nutnosti aktualizovat odpisový plán a nechat ho schvalovat zřizovatelem.
VAR 3 - obdobné jako VAR 2 s tím, že u jednotlivých věcí jsou každý rok uvedeny hodnoty odpisů - v této variantě mě nejen zařazení nové věci, ale také i vyřazení věci s nenulovou ZC vede k nutnosti odpisový plán doplnit.
VAR 4 - někdo považuje za odpisový plán dokonce jen sumární hodnotu odpisů na rok - tedy jedna jedinná částka (fakticky to, co jsem uvedl u VAR 1 jako "rozpočtovanou hodnotu odpisů na rok"). Tady logicky jakákoliv změna tohoto čísla = změna odpisového plánu.
Nemůžeme nikomu nic v této věci "přikazovat" - můžeme pouze doporučit, že jako logická a skutečně funkční se nám jeví VAR 1. Zejména u velkých příspěvkových organizací - pokud byste si představili třeba velkou nemocnici jako příspěvkovou organizaci ve VAR 3, tak nebude dělat nic jiného, než že se budou schvalovat změny odpisového plánu - to nedává ale žádnou logiku. Bohužel je také rozšířená VAR 4 - ta podle nás ale žádným reálným odpisovým plánem není - to je již jen aplikace nějakých pravidel do výpočtu částky.
Dobrý den,
ráda bych se zeptala jakým způsobem účtovat projekt v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace 2021-2027 na realizaci projektu "Podpora kolektivů ZŠ....". Z programu máme hrazeny adaptační a preventivní pobyty pro žáky naší školy (ubytování, strava a jízdné pro žáky, cestovní náklady pro pedagogy). Část pobytů se již uskutečnila v září a říjnu roku 2025, část pobytů proběhne v roce 2026. Dle rozhodnutí bude skutečná výše dotace poskytnuta až na základě skutečně vynaložených výdajů v roce 2026. Děkuji za odpověď.
Předpokládám, že již máte dotační rozhodnutí/dotační smlouvu - v ní je tedy definováno, že financování bude ex post. Předpokládám, že výše dotace se bude odvíjet od vynaložených nákladů (,nemusí tomu tak být ale vždy - může být třeba stanovena i paušálně - případně za nějaké etapy paušálně - pokud dojde ke splnění nějakých věcných podmínek) - toto je důležité vyjasnit si kvůli účetní závěrce 2025 (výše zaúčtované dohadné položky aktivní).
Systém není složitý - náklady projektu si budete nějak analyticky oddělovat (středisko, UZ, zakázka ... - podle toho, jak jste zvyklí). Nejpozději k 31. 12. 2025 byste měli zaúčtovat dohadnou položku aktivní 388/672. Výpočet kolik se bude právě odvíjet od toho, jak máte nastaveny podmínky - pokud to třeba bude systém, kdy je propláceno 100 % vynaložených nákladů na projekt - tak ve výši 100 % nákladů, které považujete za uznatelné k danému projektu.
No a v roce 2026 byste pokračovali ve sledování nákladů a k tomu byste si dále mohli tvořit dohadnou položku aktivní (to je na Vás, zda toto chcete dělat i v průběhu roku). Při vypořádání projektu byste potom mohli udělat MD 346/Dal 388 a Dal 672 (rozdíl proti již vytvořeným dohadným položkám) a následně inkaso MD 241/Dal 346.
Dobrý den,
poprosila bych Vás o radu. Při převzetí účetnictví jsem narazila na problém se zůstatkem na účtu 311 a 321.
Na účtu 311 zůstávají k 31.12.2024 "neuhrazené" faktury za služby ve výši 8 tis. Kč. Jedná se o faktury z předchozích let. Přitom tyto faktury byly uhrazeny, ale v bance byly chybně zaúčtovány do výnosů, ne proti 311.
Ten samý problém je u 321. Zde opět zůstávají "neuhrazené" faktury ve výši 51 tis. Kč za spotřební materiál, služby, drobný dl. majetek. Faktury jsou již uhrazené, ale platby v bance jsou chybně zaúčtované do nákladů, ne proti 321.
0,3 % aktiv netto je 27,6 tis. Kč
Můžete prosím poradit, jak tyto nesrovnalosti proúčtovat?
Děkuji Vám za odpověď.
To je nepříjemné - jedná se tedy o chyby ve výši nákladů a výnosů minulých let - přitom došlo k překročení limitu pro opravy nesprávností minulých let prostřednictvím účtu 408. Pokud budete postupovat naprosto podle předpisů, měla byste nyní zaúčtovat:
MD 408/Dal 311 8 tis. Kč
MD 321/Dal 408 51 tis. Kč.
V příloze napsat, že se jedná o opravu nesprávností vyplývající z duplicitníhon zaúčtování výnosů a nákladů v roce 2024 (pokud to vzniklo v roce 2024). Tím vznikne na účtu 408 zůstatek Dal ve výši 43 tis. Kč. Jedná se fakticky o opravu HV minulých let.
Jsou dvě možnosti co s tou 408 následně budete dělat (ale nutno řešit dohodou se zřizovatelem). Buď to tam necháte "navždy" - prostě se schválí závěrka a tím to skončí (což je varianta, se kterou pracovalo při zavádění účtu 408 MF - nicméně nikde to výslovně nenapsali). Nebo je druhá možnost - při schvalování závěrky za rok 2025 říci, že byl HV ve výši ........... Kč a k tomu dále bylo v důsledku oprav minulých let na Dal 408 zaúčtováno ............ HV, což je korekce HV z roku 2024 a třeba to poslat do nerozděleného zisku či třeba rezervního fondu. To je ale na domluvě se zřizovatelem - sami bez jaho rozhodnutí na tu 408 potom nemůžete sahat.
Dobrý den,
mám dotaz ohledně oprav minulých let. Škola, příspěvková organizace zřízena obcí, v minulosti vytvářela dohadné položky na energie v nesprávné výši, případně je vůbec nevytvářela. Tím docházelo v předchozích letech k ovlivnění výsledku hospodaření, celková výše k 31.12.2024 činí cca 1 mil Kč. V letošním roce jsme tuto částku zaúčtovali na účet 408. Záporný kapitál zatím nemáme, pokryje nám to 401, ale to už bude vycházet jen pár let. Otázka je, co s tím dále? My bychom byli nejradši, kdyby nám zřizovatel jednorázově uhradil (kdyby bylo v minulosti vykazováno správně, uhradil by stejně). Do toho se zřizovateli nechce, byl by radši, kdyby se rozložilo do delší doby formou navýšení běžného příspěvku. Byl by možný postup, že bychom tvořili v dalších například 5 letech zisk, který by zůstával na 432 a až by tam byla příslušná částka, započetli bychom 432 / 408?
Jaké jsou v tomto případě povinnosti naše a zřizovatele? Předpokládám, že bychom v rámci vypořádání 2025 vykázali výsledek za 2025 a opravy minulých let na účtu 408. Zřizovatel by rozhodl o výsledku 2025, ale co s tou 408? Musí rozhodnout, co s ní, nebo může jen "vzít na vědomí", že ji máme? Musíme vůbec tu 408 uvádět v rámci vypořádání roku 2025? Nebo stačí, že je to patrné z výkazů? A ten případný zápočet za 5 let musí zřizovatel schválit, nebo by pokrylo schválení / vzetí na vědomí v letošním roce?
Díky za odpověď
Toto téma je dlouhodobě nevyřešené. Svůj názor popisuji v dokumentu - Rozdělování HV u PO ... - nyní poslední verze ze dne 10. 7. 2024.
MFČR se k tomu v minulosti stavělo tak, že 408 má zůstat nevypořádaná navždy (nevím ale o tom, že by to bylo někde uvedeno oficiálně). To nám ale působí u příspěvkových organizací jen problémy (ve vztahu k fondům ...) a podle mne je jedinné rozumné řešení a tím je MD hodnotu 408 postupně zúčtovávat, tak jak na to budou vytvořeny zdroje. Vždy je to ale nezbytné udělat rozhodnutím zřizovatele v rámci schvalování účetní závěrky - tedy například až v roce 2026 bude vykázán zisk, tak rozhodnout o tom, že hospodářský výsledek bude použit na pokrytí MD hodnoty na účtu 408. Tedy já bych ani nečekal na to, až by se na 432 nahromadily nerozdělené zisky celkem, ale snažil bych se to umořit každoročně.
Teď za rok 2025, kdy jste opravu zaúčtovali - on to fakticky vezme na vědomí tím, že schválí závěrku, samozřejmě i v závěrce roku 2025 může být nějaký zisk, který by byl použit na krytí té 408 - potom by o tom ve svém rozhodnutí měl výslovně mluvit.
Rovnou upozorňuji, že pro někoho je můj názor na práci se 408 "moc pokrokový" - nicméně já jej považuji za nejvhodnější řešení a jsem vždy rád, pokud se na něm se zřizovatelem dohodneme.
Dobrý den,
jsme PO zřizovaná ÚSC, nejsme plátci DPH. Naše organizace by chtěla zakoupit placenou verzi umělé inteligence ChatGPT nebo Gemini, kterou by používali všichni zaměstnanci. Chtěla bych se zeptat, jak by to bylo s platbou faktury - hlavně DPH, poskytovatel je zřejmě mimo ČR, platba v eurech nebo dolarech. Museli bychom se kvůli tomu stát identifikovaným plátcem DPH? Není nějaká jiná možnost? A jak k této licenci dále přistupovat - jako nehmotný majetek nebo služba? Děkuji za radu.
Pokud koupíte licenci od osoby registrované k DPH v jiném členském státě nebo v zahraničí, musíte počítat s tím, že se tímto nákupem stanete osobou identifikovanou k DPH. Vyhnout by se tomu dalo jedině tak (teď myslím legálně), pokud by se to nakupovalo od nějaké společnosti, která má DIČ CZxxxxx (tedy pokud by tady měli třeba nějaký subjekt, který je zastupuje ....). Na druhou stranu - být identifikovanou osobou není zase tak velký problém - zaregistrujete se a prodaníte nákup/nákupy tohoto typu. Jinak se chováte jako neplátce DPH.
Ve vztahu k účetnictví máme dvě varianty:
a) bude se jednat o průběžné platby (třeba na měsíc, případně na rok) - potom se jedná o služby - účet 518
b) bude se jednat o jednorázovou platbu umožňující využívání déle než 1 rok - potom se jedná o nehmotný majetek (a budete to řešit již podle ceny, zda je to nad 60 tis. kč, nad 7 tis. Kč ...)
Prosám o sdělení jak účtovat nákup materiálu sloužící k okamžité opravě. Kdy účtovat 501 nebo 511 v případě, že opravu provede náš zaměstnanec (údržbář). Jedná se například 1. o výměnu proudového chrániče cca 3 000 Kč, nebo dokonce na majetek? 2. o výměnu LED svítidla cca 1 000 Kč. 3. Nákup baterie (za nefunkční baterii) do aku nářadí cca 1 000 Kč? Moc děkuji.
Striktně vzato by to mělo být zaúčtováno na účet 501. Jedná se o to, že účtová skupiny 51x je zastřešena jako SLUŽBY. Tedy na 511 by se měly správně účtovat služby - což znamená, že by to mělo být "s prací". Pokud je ale koupen jen materiál, tak je to nákup věci a obsahově je to účet 501.
A samozřejmě pokud ten nakoupený materiál zabudujete do budovy (třeba v rámci opravy) - tak je součástí budovy a neúčtujete ho samostatně na majetkové účty (028).
Pokud
NAŠE příspěvková organizace od nás dostala v roce 2024 příspěvek na provoz. Z tohoto příspěvku financovala opravu. V roce 2025 se při auditu zjistilo, že se nejednalo o opravu, ale investiční výdaj. Jelikož se jednalo o částku cca 300 tis. Kč byla auditorem doporučena níže uvedená oprava účtování.
Oprava 2025 MD D
oprava chyby na účtu 511 úhrady faktur 408
Oprava pořízení majetku O22
čerpání fondu 416 401/648
Protože PO nedostala investiční příspěvek, nemá na fondu investic dostatek peněžních prostředků. Proto požádala o převod z rezervního fondu do fondu investic. Při výše uvedeném postupu účtování se ale dostane do stavu, že bude mít peníze na fondu investic, ale nebude je moci čerpat, protože na účtu 416 nebudou. Je možné v tomto případě postupovat analogicky, jako když je fond nekrytý z důvodu odpisů, na které nedostane PO příspěvek? Jak to dát do pořádku? Nebo jiný pohled, zda to není dvojí financování, jednou z neinvestičního příspěvku zřizovatele a v roce 2025 z Fondu investic. Finanční prostředky zůstaly ve fondu investic, nebo na s.ú 408? Jak to dát do pořádku?
Musím říci, že je ta oprava pro mne trochu nesrozumitelná - myslím si, že to nedává moc smysl.
Pokud se zjistilo, že to má být investice - potom bych to měl opravit následovně:
MD 02x (případně přes 042)/Dal 408
MD 416/Dal 401 (tedy doúčtování čerpání fondu investic). Není podle mne důvod účtovat to na 648 (respektive nedává smysl opravovat rozvahově to, že pořizuji majetek a k tomu výsledkově zúčtovávat fond.
Případně pokud byste to chtěli ještě úplně přesně, tak dopočítat ještě odpisy za dobu, od kdy to mělo být správně zařazeno do majetku.
Pokud nyní PO požádala o převod z RF do dondu investic - je to za mne OK, doplní prostě zdroje na 416 zápisem MD 413(414)/Dal 416.
No a já potom komentuji, že by bylo vhodné se následně při schvalování výsledku za tok 2025 také vypořádat s tou 408 - třeba rozhodnout o tom, že bude zúčtována do nerozděleného zisku, teoreticky následně i do fondů .... (vysvětluji to v dokumentu "Rozdělování HV u PO..." z 10. 7. 2024 (co najdete na webu).
Dobrý den, prosím o informaci ohledně tvorby FKSP. Tvoří se 1% z DPČ jehož výše je víc jak 10000 kč a podléhá sociálním odvodům.
Děkuji.
Obecně se netvoří z dohod - bez ohledu na výši příjmů (a bez ohledu na to, zda se odvádí pojistné).
Vyplývá to ze znění zákona č. 250/2000 Sb. -§33 odst. 1
Rozebírají to i v metodice MFČR - viz následující odkaz:
https://www.mfcr.cz/assets/attachments/2024-01-01_Metodicky-pokyn-k-FKSP.pdf
konkrétně str. 10 (konec bodu 4.2.)
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková