Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
jsme PO, zřízená Magistrátem města. Prosím o radu, jak opravit následující.
V roce 2023 bylo vydáno z pokladny 1000 Kč.
Zápis proveden nebyl (prostě nějakou dobu v pokladně 1000 Kč chybělo).
Do hodiny se vrátil řidič (z mytí auta na které 1000 Kč, bez dokladu dostal).
Pokladní zaúčtovala doklad na mytí 511/335 (místo 261). Pokladna tudíž finančně seděla, protože 1000 Kč tam nebylo už před tím, ale vytvořila pohledávku za zaměstnancem. Tomu žádná nevznikla, protože předanými penězi zaplatil mytí auta. A jen dodal doklad.
Celý loňský rok se na 335 táhla pohledávka, než se zjistilo proč.
Nyní řeším, jak to správně opravit. Zápis už udělat v letošním roce nemůžu, protože pokladna byla uzavřená a rozjela se v lednu nová a tím bych změnila stav o 1000 Kč. Pohledávka na 335 ale stále visí.
Snad to vysvětluji srozumitelně, je to zvláštní situace. Cash flow stále sedělo, to jsem si i rozepisovala ručně. Jen potřebuji nějak legálně opravit zápis, který by měl asi být 335/261.
Děkuji za odpověď.
Tak teď to spíše nechápu:
- pokud rozumím - ve 2023 bylo vyplaceno 1000 Kč a nic se nezaúčtovalo - tím se rozhodila pokladna, to je jasné
- potom se objevil doklad a namísto zaúčtování 518/261, aby se pokladna narovnala se zaúčtovalo MD 511/Dal 335.
Vy uvádíte, že po tomto zápise pokladna seděla - nicméně podle mne tomu tak nebylo - stále se na 261 nic nezaúčtovalo, takže v pokladně by i po tomto zápise mělo 1 000 Kč chybět proti tomu, co je v účetnictví.
Jestli tomu tak skutečně je (a je rozdíl pokladna x účetní stav na 261) a máte chybu jak na 261, tak na 335, tak to teď opravíte zápisem MD 335/Dal 261 - tedy přesně to, co uvádíte - a tím srovnáte jak pokladnu, tak i 335 (potom ale není možné, že by před tímto opravným zápisem hodnota pokladny v účetnictví odpovídala skutečnosti).
Tak nevím, jestli jsem Vám poradil - odhaduji, že je to přesně tak jak píšete - tedy oprava MD 335/Dal 261. Ale trochu to nechápu. Tak pokud by to i potom nějak dělalo problém, musíme to vyřešit nějak jinak.
Dobrý den, chtěly bychom se ujistit ohledně myšlenky čerpání věcného daru z FKSP.
Příspěvková organizace poskytla věcný dar - dioptrické brýle k výročí odchodu do důchodu. Domníváme se, že věcný dar by měl být předmětem daně z příjmů pro zaměstnance včetně odvodů SP a ZP po novele zákona o dani z příjmů.
Ze strany klienta nám bylo řečeno, že by na daný benefit mělo být pohlíženo "zdravotní benefit" do výše průměrné mzdy jakožto osvobozený příjem pro zaměstnance.
Nevíme tedy, zda existuje v zákoně o dani z příjmů "statut" věcného daru a jak tedy máme na dané příspěvky z FKSP pohlížet, zda je pro nás podstatné to, že se jedná o "věcný dar" nebo o nějaký typ osvobozeného benefitu dle zákona o dani z příjmů.
Děkuji za odpověď.
Obecná možnost osvobození od daně z příjmů u věcných darů byla skutečně od roku 2024 zrušena (limit tam byl do 2 tis. Kč).
Nicméně nadále samozřejmě platí osvobození podle §6 odst. 9 pís, d):
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,
2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období,
Pokud se daným nepeněřžním plněním (tedy například věcným darem) trefím do výčtu zde uvedených, tak je to od daně osvobozeno a nepodléhá to ani odvodům (samozřejmě za předpokladu, že jsme do definovaných finančních limitů - viz vazba na průměrnou mzdu). Takže například brýle by měly být zdravotnickým prostředkem a pokud jsou na lékařský předpis, tak by skutečně jejich darování zaměstnavatelem zaměstnanci v hodnotě do výše průměrné mzdy, by bylo od daně osvobozeno.
Dobrý den, prosím, potřebovala bych poradit, jsme PO, dostaly jsme 400 000,- Kč od ČEZU na zřízení tzv.,,Oranžového hřiště pro děti", zároveň od zřizovatele 265 890,- Kč na spolufinancování tohoto hřiště. Jedná se o herní prvky - pískoviště v částce 482 790,-Kč, zastínění 133 100,- a montáž s dopravou 50 000,-
Jak zaúčtuji? Prosím také radu, jak odepisovat.
Moc děkuji, přeji hezký den
Tak, jak to popisujete by se dle mého názoru mělo jednat o stavbu (účet 021) - udělal bych to jako "pískoviště se zastíněním" - vše na jednu položku majetku.
Z toho by vyplývalo, že příspěvek od ČEZ (patrně Nadace ČEZ) by pro Vás mělo být investičním transferem a budete ho směřovat do fondu investic. Nevím, jak přesně to šlo časově - v příkladu, který jsem napsal níže budu předpokládat, že jste nejprve dostali finance a teprve potom jste měli faktury a jejich úhradu.
- přijaté peníze od Nadace ČEZ (investiční dar) MD 241/Dal 403
MD 401/Dal 416
- přijaté peníze od zřizovatele - investiční příspěvek
a) zaúčtování předpisu MD 348/Dal 401
b) příjem na účet MD 241/Dal 348
MD 401/Dal 416
- došlá faktura - výstavba pískoviště MD 042/Dal 321
úhrada faktury MD 321/Dal 241
MD 416/Dal 401
- zařazení do majetku MD 021/Dal 042
- odepisování (životnost si musíte nějak určit podle toho, jak máte nastavena pravidla - já budu třeba pracovat modelově s tím, že odpis bude nastaven na 30 let -tedy měsíční odpis by byl 1850 Kč (pokud jej zaokrouhlím na celé Kč nahoru). Prosím totom ale nastavujete Vy - budete třeba vycházet z toho, jak máte oběcně nastavena pravidla odepisování ....
odpis měsíční MD 551/Dal 081 1850
výpočet transferového podílu - tady je to jendoduché - je to nový majetek - tedy 400 000/665 890 = 0,6007
tedy měsíční rozpouštím 0,6007 * 1850 = 1 111,29 - zaúčtuji MD 403/Dal 672
a tvořím fond investic na rozdíl MD 401/Dal 416 = 738,71
Dobrý den, prosím o radu, mohu s ústním souhlasem zřizovatele zaúčtovat vícepráce na investiční akci, na které v roce 2025 nemám v investičním fondu již peníze z 511 s tím, ze v roce 2026 odúčtuji z 511 na 042 a s tím budu čerpat IF?
Předem děkuji za odpověď a zdravím.
Toto je bohužel porušení přávních předpisů - pokud jsou to práce mající charakter investice, jste povinna je dát na investice a úhradu čerpat z fondu investic.
Pokud to uděláte jinak, tak jste mi právní předpisy a kontrola to naprosto oprávněně může napadnout (a ústní souhlas Vám v takovém případě asi moc nepomůže)
Dobrý den, prosím o radu k šablonám:
2023 obdržena dotace 1.720.575,-
všechny roky čerpání 388/672 ve výši skutečně spotřebovaných nákladů. Nyní mi, v součtu za roky, 388 a 672 odpovídá částce 1.211.025,-, budeme vracet 509.550,-.
vyúčtování dotace - vůbec nevím, kde se mi zobrazí vratka -mám tvořit pohledávku za EU a poté nějak zúčtovat zálohu?
Odúčtování dohadných položek 472/388 ve výši 1.211.025,- po schválení závěrečné zprávy.
Úhrada vratky 509.550,- 472/241 (předchůdkyně účtovala na 472 - dlouh. přijaté zálohy).
Děkuji za odpověď.
Ano - v zásadě bych to vyúčtování udělal stejně jako Vy. Jen bych tam ještě zapojil účet 346 - předpokládám, že je to pohledávka za státen, fondem ..., ale to nic nezmění na výsledku.
Tedy já bych zaúčtoval vyúčtování
MD 346/Dal 388 1 211 025 Kč
MD 472/Dal 346 1 211 025 Kč
Vratku nespotřebované částky MD 472/Dal 241 509 550 Kč.
Účet 472 byl v tomto případě vybrán správně - to je skutečně OK.
JInak dvě poznámky - předpokládám tedy, že dotace byla v Kč (pokud ne, tak by tam byly ještě kurzové vlivy) a dále nikde nezmiňujete to, že by se účtovalo o rezervním fondu (takže předpokládám, že jste třeba na konci roku vždy zaúčtovali tvorbu rezervního fondu a potom jste to hned zase na začátku roku zúčtovali zpět - což je za mne samozřejmě OK).
kdy musíme jako příspěvková organizace vypracovat limitovaný příslib?
Vy nemáte povinnost pracovat s limitovaným příslibem - limitovaný příslib Vám může v některých případech ale zjednodušit situaci z hlediska schvalovacích procesů. V tomto případě jde o otázku schvalování konkrétní operace správcem rozpočtu.
Pokud si například naplánuji, že něco koupím, měl by takovouto operaci schválit správce v rozpočtu (v logice "máme na to prostředky v rozpočtu"). Klidně to takto může být děláno, nicméně u určitých případů je to administrativně neúnosné. Potom je dána možnost (nikoliv povinnost), že se v určitém případě začne pracovat s limitovaným příslibem. V takovém případě není potřeba, aby správce rozpočtu dopředu odsouhlasil každý jednotlivý nákup, ale stanoví se určitý limit pro nějaké typy výdajů (a z něj se může čerpat).
Takže například je vydán limitovaný příslib pro školníka na nákup materiálu na údržbu s tím, že nastavím nějaká pravidla a časový limit (například bude to 5 tis. Kč na měsíc .... s tím, že jednotlivý nákup nesmí přesahovat ............. Kč a z limitu je možné nakupovat .......... - a teď to nějak specifikuji).
Potom při předběžném schvalování daného nákupu nemusí být schválení správcem rozpočtu - protože správce rozpočtu již schválil celkový limit.
Tedy limitovaný případ představuje možnost, jak si v určitých situacích ulehčit práci při schvalování operací. Pokud s ním ale nechcete pracovat - nemusíte.
V 08/2025 jsme po 30-ti letech kompletně vyměnily vzduchotechniku pro šk. kuchyň, jedná se TZ budovy, financováno z IF zřizovatele. Dodatečně se zjistilo, že stávající směšovací uzel (součást VZT) teče a musí být vyměněn (dosloužil stářím). Cena za výměnu cca 25 tis.Kč, fakturováno bude v 09/2025. Můžeme tuto výměnu zaúčtovat v 09/2025 do TZ budovy , nebo se bude jednat o opravu (výměna uzlu)?
Děkuji za názor.
Měl bych tendenci toto spíše považovat za součást technického zhodnocení. Zejména v situaci, kdy by se zjistilo, že nově instalované zařízení není díky tomuto problému funkční/plně funkční a musela se ještě udělat tato výměna - potom si myslím, že je naprosto správné toto vyhodnotit ještě jako součást investiční akce.
Dobrý den, jsme PO a koupili jsme na finanční leasing auto. Nejprve jsme zaplatili mimořádnou leasingovou splátku (142.755,80 Kč včetně DPH), poté jsme uhradili fakturu na DPH ve výši 113.603,65 Kč. Teď budeme každý měsíc platit splátku ve výši 11.896,44 Kč. Můžete mi prosím poradit jak vše zaúčtovat? Auto budeme používat na hlavní činnost (převoz mobilního pódia na vystoupení, nákupy pro údržbu apod.)a také na ekonomickou činnost (nákup zboží do baru, do IC, převoz stánků které pronajímáme prodejcům na jarmarku, ..). Podíl používání na ekonomickou a hlavní činnost nedokážu odhadnout. Poměrový koeficient máme 64%. Děkuji.
Děkuji za doplnění a dovysvětlení. Budeme se tedy k vozidlu chovat tak, že má režijní charakter a ve vztahu k DPH budeme uplatňovat odpočet v režimu souběhu poměru a koeficientu. budu pracovat s tím, že máte poměr 64 % - byť jak jsme si napsali do mailu, tak se domnívám, že jste na sebe příliš přísní a poměr byste s ohledem na své činnosti mohli mít lepší. U koeficientu počítám s hodnotou 68 %
Hned na začátku upozorňuji na klíčovou věc - do zaúčtování budeme muset promítnout to, že z pohledu DPH jste jednorázově pořídili dlouhodobý majetek (proto Vám bylo hned na začátku vyúčtováno celé DPH), nicméně budeme účtovat o tom jako o pronájmu. S tím budou souviset i určitá zjednodušení, které bych si Vám dovolil navrhnout a která o "maličko" mohou snížit přesnost rozdělení nákladů (nicméně budou to tak zanedbatelné hodnoty, že bych je být Vámi neřešil).
Při výpočtu a řešení budu vycházet z toho, že neuplatněné DPH se budeme snažit časově rozlišit po dobu leasingu. Neuplatněné DPH rozliším jen do nájmu - vím, že kousíček bych potom měl nasměrovat i do odkupu - ale tím, že je to 1000 Kč, tak je to tam zanedbatelné, že Vám navrhuji nekomplikovat si tím život. Vypořádání odpočtu DPH na konci roku již navrhuji zaúčtovat jako korekci nákladů (plus nebo minus) - použiji účet 549. Pokud bychom toto měli dopočítávat a korigovat hodnotu na 381 (jde mi zejména o rok 2025), tak si myslím, že se z toho tak trochu zblázníme. Zároveň budu pracovat s tím, že poměr musíte zadat ručně, koeficient řešíme samozřejmě až z přiznání.
a) držíte dva daňové doklady - oba s DUZP 15. 8. 2025 - jeden na mimořádnou splátku (který platíte) a druhý na zbytek DPH.
Začneme tím dokladem na mimořádnou splátku (117 980 + 21 % DPH):
MD 381 51 384,89 (36 % z částky včetně DPH)
MD 381 75 507,20 (64 % ze základu daně) - toto zakodovat na ř. 40
MD 343 15 843,71 (64 % z DPH) - opět ř. 40 a třetí sloupec, aby se to krátilo koeficientem
Dal závazek nejlépe 321 142 755,80 Kč
Tento doklad následně zaplatíte.
Potom je tam ten druhý doklad, u kterého doplácíte to DPH (řešíme to bez pojistného - tedy jen to, kde je 21 % DPH). Tedy základ daně 540 969,76 a DPH je 113 623,65 Tady je potřeba proúčtovat jen DPH a pomoci si k tomu nějakým pomocným účtem. Variant jak to dělat je více - nabízím například toto:
MD 395 (někdo má 734 ...) - toto zase na ř. 40/Dal 395 ... - 64 % z 540 969,76 = 346 220,65 Kč
MD 343 - toto na ř. 40 a třetí sloupec - 64 % ze 113 603,65 = 72 706,34 Kč
MD 381 - 36 % z 113 603,65 = 40 897,31 Kč (DPH co si neuplatním odpočet)
Dal 321 113 603,65 Kč
a úhrada zase MD 321/Dal 241.
b) teď udělám další operaci a na 381 si zúčtuji to, co bude neuplatněné DPH z koeficientu. My si teď dáváme na MD 343 dvě hodnoty - 15 843,71 a k tomu 72 706,34 = 88 550, 05 Kč. Zároveň se toto ale pokrátí korficientem na ř. 52 a odpočet bude jen 0,68 x 88 550,05 Kč. Zbytek - tedy 32 % bude bez odpočtu daně. To je 28 336,02 Kč a to bych odúčtoval jako neuplatněné DPH z koeficientu také na účet 381 (tedy například MD 381/Dal 343, případně pokud to neuplatněné DPH z koeficientu například prvotně zaúčtujete na 549, tak by to bylo 381/549).
c) tím se dostávám k celkové částce časového rozlišení, která je na 381. Máme zde součet (viz operace výše):
51 384,89
75 507,20
40 897,31
28 336,02
Celkem to dělá 196 125,42 Kč - je to fakticky součet základu z první mimořádné splátky + neuplatněného odpočtu DPH za předpokladu souběhu poměru 64 % a koeficientu 68 %).
d) dobu leasingu máte 54 měsíců a máte rovnoměrné splátky po celou dobu - takže bych udělal to, že těchto 196 125,42 bych podělil 54 a každý měsíc zúčtovával 1/54 z této 381 zápisem MD 518/Dal 381. Toto bych dělal od září 2025 (varianta je od srpna - to je již na Vás, já bych asi klidně od toho září).
e) běžné splátky bych účtoval měsíčně 9 999,44 Kč na 518 jako nájem a zbytek na 549 jako pojisnté a proti tomu závazek na 321
f) no a nesmíte zapomenout, že na konci roku se udělá vypořádání odpočtu (protože se určitě změní koeficient ...) - a já bych toto již zaúčtoval jak jsem uvedl výše jen jako náklad (plus nebo minus). No a ještě následující 4 roky (2026 - 2029) musíte testovat, zda se Vám nezměnil výsledný ukazatel odpočtu o více než 10 procentních bodů - abyste případně udělali úpravu odpočtu podle §78 (protože z pohledu DPH jste pořídili dlouhodobý majetek)
g) a až auto budete kupovat, tak tam by bylo již jen 028/321 a 558/088 ve výši 1 000 Kč.
Ale je také možné, že než leasing skončí, tak bude nový zákon o účetnictví a bude se o tom účtovat úplně jinak. Vím, že je to dost těžké - doufám, že jsem se nikde nepřeklepl. Snažil jsem se to relativně zjednodušit (jak jsem uvedl na začátku).
Jinak na webu najdete dokument k finančnímu a operativnímu leasingu - tam to také vysvětluji, byť tedy v tom modelu mám jednodušší variantu, než máte Vy (když zadáte tdo vyhledavače leasing, tak to najdete). Tak třeba by Vás to také mohlo inspirovat - to účtování leasingu s DPH je tam od strany 14).
Vážený pane Nejezchlebe,
moc prosím o pomoc.
PO zřízená obcí, neplátce DPH, plný rozsah účetnictví, pevný měnový kurz - 2024 - 24,725 Kč/EUR, 2025 - 25,185 Kč/EUR, doba trvání projektu 01.06.2024 - 31.08.2025.
V příloze Vám posílám účtování projektu Erasmus+ - prosím o kontrolu účtování. V CZK mám účtování vyrovnané, v EUR mi "nesedí" 388, 414, 672 - kde je chyba? Ještě vysvětlivka - v roce 2024 uhrazeny některé fa s časovým rozlišením do rok 2025, kdy aktivity proběhly a byly účtovány do nákladů.
A dle podmínek projektu je potřeba skutečně vzniklé náklady přepočítat na eura s použitím průměru denních směnných kurzů zveřejněných v řadě C Úředního věstníku EU - více viz příloha. Jak toto provést a zaúčtovat? Předem děkuji za Váš čas a pomoc
Já bych možná nejprve k té poslední větě v dotazu - to použití kurzu - abychom si porozumněli. Tady vůbec nejde o zaúčtování, ale o vyčíslení hodnoty EUR, které budete v rámci dotačního projektu uplatňovat. Jak jste mi poslala třeba ten EXCELL, tak to zkusím na příkladu "Chorvatsko":
- první položka je jízdenka FLIXBUSS - odhaduji, že byla placena v Kč (nejsem si jist - nemáte to rozdělené, ale dovolil bych si to odhadnout) - je to 13 889 Kč - tedy pokud chci zjistit, kolik tím mám v rámci závěrečného vyúčtování čerpat EUR, bude to právě podíl Kč/a tento průměrný kurz
- druhá položka - ubytování - tam zase odhaduji, že to byl doklad v EUR - tam nic nepotřebuji pro účely stanovení nároku přepočítávat, neboť je jasné, že je to výdaj 2 666 EUR - tedy do uznatelných nákladů jde 2 666 EUR.
Takže potom by pro konečné stanovení nároku v EUR neplatila ta tabulka, kde vše přepočítáváte pevným kurzem ČNB (problém by byl u těch Kč plateb). Snad je to srozumitelné - toto skutečně není o účtování, ale jen o stanovení, jaký mám nárok v EUR.
Tak a pokud to správně chápu - ten nárok v EUR byl již stanoven a odsouhlasen a doplatek proplacen (tedy celkový nárok je 31 272 EUR. Nekontroloval jsem, jak se na to přišlo - ale budu vycházet z toho, že je to odsouhlasená skutečnost. Potom jedinné co Vám nehraje a potřebujete se v cizí měně vypožádat je to, že Vám v cizí měně zůstala na MD 414 hodnota 221,90 EUR, kterou nemáte ani na 672. Celé je to způsobeno tím, že jste na Dal 414 navedla v roce 2024 17 996,51 EUR, ale již jste díky změně v kurzu zúčtovala čásku o 221,90 nižší (protože jste zúčtovala stejné Kč, ale v jiném kurzu). Vy jste podle mne měla zúčtovat stejné EUR a stejné Kč - nebo-li pro to zúčtování použít kurz roku 2024. Tím byste se toho rozdílu v cizí měně snad měla zbavit.
Ostatní věci jsme nehodnotil - systém zaúčtování mi přijde rozumný, ale nekontroloval jsem ho detailně po položkách.
Dobrý den, příspěvková organizace zřízená městem dostala od fyzické osoby věcný dar - polohovatelné zdravotní křeslo, rok staré, hodnota v době pořízení 60 tis. Kč. Jak správně zaúčtovat, v jaké hodnotě a je nutné odepisovat (není nové, ale je "jako nové"), tj. sestavit a nechat zřizovatelem schválit odpisový plán? Nebo je možné posoudit jako už odepsané? Děkuji.
Mají to ocenit v reprodukční pořizovací hodnotě (je to převod od jiné než vybrané účetní jednotky). Tedy za kolik by se toto mohlo nyní pořídit se zohledněním opotřebení. Pokud uvádíte, že je jako nové, tak si dokáži představit, že oceníte klidně i ve výši 60 tis. Kč (někdo třeba řekne, že s ohledem na opotřebení si myslí, že RPC je pouze 50 tis. Kč).
Pokud budet shoda na tom, že reprodukční cena je nad 40 tis. Kč, má to PO zaúčtovat MD 022/Dal 401 a má to začít odepisovat.
Pokud byste vyhodnotili u takové věci, že s ohledem na stáří by RPC byla třeba 38 tis. Kč - tak již účtujete MD 028/Dal 088 a MD 558/Dal 649.
Dobrý den, měly bychom dotaz týkající se nákladů, které vstupují do pořizovací ceny budovy.
Zřizovatel (obec) zboural budovu školy, ve které byla i jídelna pro žáky. Na jejím místě probíhá výstavba nové budovy učeben.
Jídelna bude postavena jako samostatná budova na jiném místě na pozemku školy. V době její výstavby bylo stravování žáků školy řešeno pronájmem kontejnerové jídelny. Dodavatel kontejnerové jídelny byl vybrán na základě zadávacího řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, cena veřejné zakázky zahrnovala instalaci mobilní jídelny, nájemné po dobu výstavby nové jídelny a odstranění kontejnerové jídelny.
Patří do pořizovací hodnoty nově vybudované ŠJ náklady na instalaci a odstranění dočasné kontejnerové jídelny?
Toto je dost sporná záležitost. Pokud byste měla knihu "Dlouhodobý majetek USC, DSO a PO" z roku 2021, tak na to narážíme na str. 135.
Za mne náklady, které popisujete spíše nepatří do pořizovací hodnoty majetku, ale je to náklad na zajištění stravování po danou přechodnou dobu. Pro mne se spíše jedná se o náklad dočasného zajištění provozu jídelny - jako náhradního řešení, jak zajistit danou službu. Ale souhlasím, s tím, že je to velice hraniční a plně chápu i pohled, když do nákladů někdo zahrne jen nájemné, ale instalaci a odstranění dá do PC. V předpisech to přímo řešeno dle mého názoru není.
Dobrý den, jsme ZŠ a měli jsem zřízenou smlouvu o nájmu movité věci - kopírka. Firma nám poskytla kopírku a my jsme jim každý měsíc platili pronájem stroje a za vytisknuté kopie. Po skončení nájemní smlouvy nám prodá pronajímatel kopírku za cenu 690 Kč bez DPH. Cena kopírky se pohybuje okolo 60tis. Kč. Ráda bych se zeptala, jak vše zaúčtovat - tedy přijatou fakturu od pronajímatele - 690 Kč +DPH a následné zařazení do majetku - v jaké hodnotě, na jaký účet, předpokládám, že odpisy nebudou.
Tak jak to popisujete, tak to byl faktický leasing. Podle registrace na webu nejste plátci DPH - odpočet daně tedy neřešíte. Měli byste dle mého názoru zaúčtovat MD 558/Dal 321 a MD 028/Dal 088 ve výši 834,90 Kč. Totiž podle §14 odst. 6 písm. b) Vyhlášky č. 410/2009 Sb. na účet 028 účtujete u pořízení věcí z leasingu vždy - i když by cena byla nižší než než 3 tis. Kč (samozřejmě pokud odkup je za cenu do 40 tis. Kč)
Vážení,
obracím se na vás s dotazem ohledně účtování kurzových rozdílů v příspěvkové organizaci. Ráda bych se ujistila, že naše účetní praxe je v souladu s platnými předpisy a standardy.
Konkrétně mě zajímá:
Jakým způsobem by měly být účtovány kurzové rozdíly při přepočtu zahraničních měn?
Jaké konkrétní metodiky a kurzy bychom měli používat, pokud není uveden kurz od komerční banky?
Jak se zaúčtují dotace příspěvku v cizí měně a na které účty účetní osnovy se zaúčtují?
Můžete uvést konkrétní příklady, na které účty účtovat obdržené prostředky (např. V4 - projekt mobility Visegrad Fund)
Existují nějaké specifické požadavky nebo doporučení pro příspěvkové organizace v této oblasti?
Předem děkuji za vaši odpověď a případné doporučení.
Já se omlouvám - máte hrozně obecný dotaz, který neumím takto vyřešit. Dotazy nejsou prostorem pro obecný celkový výklad teorie - k tomu máme na webu dokumenty. V tomto případě bych Vás konkrétně odkázal na:
a) cizí měny v účetnictví PO a USC aktualizace 7/2024 z 9.7.2024. Na tento dokument jsou dále navázána 4 vysvětlující videa
b) transfery v podmínkách PO - nyní aktualizován 5. 9. 2025. Na konci dokumentu je část věnovaná dotacím v cizí měně.
Máme tam připojenu i inspiraci pro směrnici.
Zkuste to prosím probrat - teorie včetně aplikačních příkladů je uvedena zde.
Dobrý den,
hledám v dokumentech i dotazech nějakou metodiku jak zkontrolovat, účtovat a případně opravit účtování DPH.
Přiznání a KH mi na sebe sedí, ovšem někde se stala chyba v zaúčtování a nejsem schopná to dohledat. Zůstatek na účtu 343 nesedí s řádky v přiznání.
Máte nějakou pomůcku jak chybu dohledat. Jaké je účtování řádného, dodatečného a opravného přiznání k DPH. Které řádky musí sedět s přiznáním a UCR. Možný problém vidím v tom, že mi program některé účetní případy na přelomu roku účtuje dle zápisu, ale datumově mi je dává do jiného období.
Lze případně opravit zápisem přes 408 nebo mohu do nákladů (dle významnosti opravy - jedná se asi o 120.000,-). Abych napasovala SU AU dle poslední známe daňové povinnosti? A zároveň zápisy na 408 lze v průběhu roku odúčtovat proti výsledku hospodaření? Musí toto schválit ZO?
Na tohle žádná specifická pravidla nejsou - těch důvodů proč to vzniklo totiž může být řada - tedy většinou člověk zkouší jednotlivé varianty a doufá, že se něčím trefí. Zkusím Vám dát několik typů, co mohlo nastat a co bych dělal:
a) prvotně je potřeba zdůraznit, že zůstatek v přiznání nemusí být (a v řadě případů by ani neměl být) shodný s přiznáním. Jde totiž o to, že nárok na odpočet DPH u běžných faktur (ne v PDP) vzniká v momentě, kdy obdržím doklad. Tedy pokud mám například fakturu s DUZP 31. 12. 2024 na částku 10 000 Kč + 2 100 Kč DPH která došla 3. 1. 2025 a já si uplatním odpočet daně, tak běžně bych měl zaúčtovat ještě do roku 2024 a mít to na MD 343, ale v přiznání na ř. 40 to bude až v lednu 2025. Pokud to takto máte (a je to dobře), je potřeba prvotně vyčíslit rozdíl z těchto odložených odpočtů. Samozřejmě pokud si v těchto případech pomáháte přes 383 nebo 389 a vlastní fakturu účtujete až do ledna (což já za sebe nedoporučuji, ale někde se to dělá), tak Vám tento rozdíl nevzniká. To je v zásadě to, co popisujete v dotazu.
b) potom potřebujte zjistit, kdy Vám ten rozdíl vznikl - tedy se zohledněním postupu uvedeném v písmenu a) si dohledat kolik měly být zůstatky vždy na konci roku a kolik bylo v účetnictví - z dotazu nevím, zda jste ve stavu, že na konci roku 2024 to bylo srovnané a nyní máme rozdíl, nebo zda se to táhne několik let, případně se ten rozdíl nějak vyvíjí. Prostě v tomto kroku určuji, v kterém roce rozdíly vznikaly a kolik.
c) vygeneruji si z programu znovu přiznání k DPH a porovnám je s tím, co bylo podáno na FU. Z praxe vím, že se často vyskytují dva problémy - respektive první častěji a druhý méně často:
- někdo zaúčtuje ještě do měsíce, který je z pohledu DPH uzavřen - respektive u něhož došlo již k podání přiznání. Takže třeba dělám DPH za 8/2025, odešlu přiznání, starosta mi potom donese ještě fakturu, kde si uplatním odpočet (nebo naopak mám něco zdanit na výstupu) a já si to omylem zaúčtuji do období 8/2025 a období DPH je také v 8/2025, ale přiznání již bylo podáno a opravné/dodatečné neudělám. Právě tím, že si z programu vygeneruji, jak by přiznání vypadaly a porovnám s tím, co bylo podáno, tak tyto případy zjistím. Některé programy toto hlídají více, některé méně. Pokud tady zjistím rozdíly, musím zkontrolovat z čeho vznikly (porovnat položkou evidenci DPH v měsících, kdy to vzniklo) a pokud jsme ve lhůtě pro dodatečné přiznání, tak to končí dodáčem, jinak odúčtovat rozdíly
- sem tam se mi také vyskytne, že někdo udělá dodatečné přiznání "v ruce" - třeba přímo v EPO a již to zapomene proúčtovat do účetnictví - tedy potom mám dodatečné přiznání podané, ale v účetnictví na 343 pohyb nemám
d) další moje podezření potom je, že pokud pracuji s částečnými odpočty DPH (zejména koeficientem), případně pokud se dělá úprava odpočtu podle §78 (ř. 60 přiznání) či se něco objeví v rámci vyrovnání na ř. 45, tak se to zapomnělo zaúčtovat. Toto jsou operace, kdy je potřeba většinou ruční zaúčtování (třeba zaúčtování 549/343 apod.).
No a pokud to není nic z výše uvedených, tak již začíná "kalamita" a člověk zkouší co jde (ale tady záleží, jaké má analytiky na 343, co může odkontrolovat na přiznání, co hlídá program). Záleží i jaké operace máte - třeba podezřelé bývají hodně zúčtování záloh .... Tady již nějakou obecnou radu nemám. Někdy se třeba objeví, že se dá zaúčtovat na 343 a je to bez jakéhokoliv kódu - takže prostě člověk se jen uklepl a na 343 zaúčtoval něco, co do DPH nejde. Takže kontroluji 343 bez kódu.... (ale dost programů toto hlídá).
Teď je několik možností:
- buď na základě výše uvedeného zjistíte, že rozdíl vlastně není (odložený odpočet - viz písm a)), nebo chybu zjistíte a budete moci podat dodatečné přiznání (3 roky zpět) a opravíte to. Pokud řešíte dodáčem, tam může vznikat více variant (mohu opravovat náklady, výnosy, možná vstupní cenu majetku ....) - takže účtuji podle toho, co to je.
- nebo zjistíte v čem je rozdíl, přiznání k DPH bylo špatně, ale opravit to již nejde (jste po lhůtě pro dodatečné přiznání) - potom bych primárně opravoval na výnosy/náklady/majetek kde chyba vznikla
- případně to nedohledáte a potom skutečně řešít jako opravu min. let. Nicméně díky tomu, že je to 120 tis. Kč, Vy máte aktiva 2024 ve výši 165 mil. Kč a jste tedy pod limitem pro použití účtu 408, tak bych to zaúčtoval na 549 nebo 649 (podle charakteru případu).
Jsme ZŠ, plátce DPH. Pořídili jsme osobní automobil pro hlavní činnost (původně nesouvisející s ekonomickou činností, proto jsme u pořízení automobilu neuplaňovali nárok na odpočet DPH )
Nyní,ale bude automobil částečně využíván i pro činnost související s DPH- konkrétně pro rozvoz obědů v rámci doplňkové činnosti. Jak mám správně postupovat u nákladů na PHM a případně dalších provozních výdajů ? Mám řešit i dodatečné úpravy na odpočet DPH při pořízení automobilu ?
Předem děkuji
Pokud správně chápu - automobil byl obecně využíván prvotně jako režijní - zejména v souvislosti s aktivitami, které vůbec nejsou předmětem DPH (bezplatná školní výuka ...), případně moho mít vztah k osvobozené činnosti (třeba i školní stravování, družina). Předpokládám, že to auto sloužilo třeba k tomu, že školník jel něco kupovat, jelo se na nějaký úřad. Pokud je nyní prokazatelně používáno i ke zdaňované činnosti, tak by to z pohledu DPH vypadalo tak, že na vozidle je souběh:
- zdaňovaná činnost
- činnost od daně osvobozená
- činnost, která není předmětem DPH.
Takže by tam byl souběh případného krácení poměrem a koeficientem. Koeficient vyjde z přiznání - to není problém, ale problém je jak stanovit poměr. Pokud byste byli schopni třeba určit, že auto nyní najede cca 50 % km pro doplňkovou činnost a ve zbytku máme odhad, že 20 % (z těch zbylých 50%) je k osvobozeným činnostem a zbytek k tomu, co není předmětem daně, tak by poměr byl např. 0,5+ 0,2*0,5 = 60 %.
Pokud by byl koeficient třeba 40 %, tak by potom byl výsledný odpočet 0,6 * 0,4 = 24 %. Berte to jako model. Určování poměru je prostě zapeklitý problém a je to o Vaší odvaze, jak to nastavíte - snažím se to vysvětlovat v manuálu k DPH (druhy odpočtů).
Odpočet DPH je právo - nikoliv povinnost. Pokud by ten podíl ježdění pro ty zdaňované oběd byl vysoký a škola měla také dobrý koeficient na ř. 52, do odpočtů bych šel. Pokud by ale výsledkem mělo být třeba to, že si uplatním 10% z DPH na dokladu, tak se na to vykašlu. Stejně tak úpravy odpočtu podle §78 (máte na ně 5 let od pořízení) - máte na to právo, ne ale povinnost -zase bych se rozhodoval podle částky.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková