Dotazy

• Cizí měna - Erasmus

  09. 06. 2026

  Dobrý den,
  Prosím o radu, jak správně účtovat v cizí měně v rámci programu Erasmus.
  Jsme SŠ, v účetnictví používáme pevný kurz (PK) ČNB k prvnímu pracovnímu dni roku.
  Od 6/2026 máme bank.účet v EUR a pokladnu v EUR.
  Již nyní máme v běhu projekt Erasmus 6/2025-8/2026 a pro další školní rok předpokládáme novou grantovou dohodu. Záloha pak bude přijata na účet v EUR.
  
  V grantové dohodě pro projekt Erasmus je definováno:
  Dvojitý měnový přepočet.
  Příjemci grantu, kteří vedou účetní evidenci v jiné měně než v EUR, musí přepočítat náklady vykazované v rámci rozpočtových kategorií stanovených na základě skutečně vynaložených nákladů, zapsané ve svých účetních záznamech, na eura s použitím průměru denních směnných kurzů zveřejněných v řadě C Úředního věstníku EU vypočteného za dané vykazované období. Není-li denní směnný kurz EUR pro danou měnu v Úředním věstníku zveřejněn, použije se pro přepočet průměr měsíčních účetních směnných kurzů zveřejněných a internetových stránkách Komise (InforEuro) vypočtený za dané vykazované období.
  
  Dotaz:
  1) Jaký konkrétně kurz dle grantové dohody mám použít pro přepočet nákladů v CZK na EUR? Průměrný kurz ECB za celé období nevím. Denní kurz ECB či průměrný měsíční kurz ECB + kurzový přepočet po ukončení období?
  2) Přijatou fakturu v cizí měně do účetnictví naúčtuji PK. Pokud obdržím fakturu v PLN – udělám přepočet pevných kurzů PLN/EUR a vynásobím PLN z faktury = hodnota v EUR, na CZK použiju PK. Ano?
  3) Měsíčně účtuji 388/672 – měla bych účtovat v EUR i v CZK + přepočet k 31.12.? Vznikne tak kurzový rozdíl nebo úprava na 388/672?
  4) Náš účetní software nemá nastavenou možnost účtování v cizí měně na všech účtech hlavní knihy, účtujeme v cizí měně pouze závazky, pohledávky, banku a pokladnu, nikoli 388. Mohu tak i nadále účtovat, tzn. 388 a 672 jen v CZK + případný kurzový rozdíl?
  5) Pokud budu účtovat dle výše uvedených příkladů, nebudou se mi rovnat náklady a výnosy zaúčtované v rámci Erasmu v účetnictví. Je to takto v pořádku?
  Děkuji

  K první záležitosti - snad si rozumíme, že se nebavíme o kurzu pro zaúčtování, ale o tom, jak přepočítat náklady vynaložené v CZK nebo například v PLN na EUR (aby se zjistilo, jaký mám bárok v EUR u položek, které jsou nárokovány podle skutečných nákladů). Takže na základě toho počítám nárok v EUR a ten zachycuji do účetnictví 388/672. Teď vy se samozřejmě dostanete do problému, že nebude znát průměr kurzu ECB - ten budete znát až po skončení projektu. Takže nyní bych pro účely stanovení nároku v EUR pro tvorbu dohadných položek jen odhadoval (nějaký průměr Vámi vybraných kurzů ECB) no a po skončení projektu budete schopni vyčíslit nárok přesně - potom by to bylo jen upřesnění dohadné položky. Tedy neřeším to jako kurzov ý přepočet - o tomto neúčtuji - snažím se jen vyčíslit, kolik si myslím, že čerpu EUR.

  K druhé záležitosti - máte fakturu v PLN - podle Vašich pravidel ji účtujete v pevném kurzu (nevím, zda berete kurz platný 1. 1. - tedy 5,744). Tímto to naúčtujete do účetnictví a případně při platbě z EUR účtu vznikne kurzový přepočet (protože se z něj bud eplatit PLN, pokud správně chápu). Zároveň podle bodu 1 zjistíte, kolik je nárok v EUR (přepočet tím aktuálním odhadem průměru kurzu ECB) - to si spočtete a zjistíte odhad EUR částky a zase pevným kurzem CZK/EUR zaúčtujete 388/672 (respektive to je již bod 3).

  Třetí záležitost - určitě si potřebuji evidovat, kolik je nárok v EUR. Pokud software toto neumí - OK - budete to muset dělat ručně. Přepočet na konci roku. Prvotně tady upozorním - pokud bych účtoval v systému "po novu" - potom až do výše zálohy by se účtovalo ve stejném kurzu, jako byla přijaza záloha. V režimu "po staru" by tady byl skutečně přepočet - přitom nikde není napsáno, zda je to korekce 672 nebo 563/663. Já bych se přiklánel k tomu, že je to korekce 672, neboť jsem také měl právo neúčtovat dohadné položky průběžně - ale až na konci roku a tam bych logicky účtoval 388/672 kurzem k 31. 12. - takže abych srovnal tyto dva postupy, jeví se mi logičtější v tomto případě případný kurzový přepočet považovat za upřesnění dohadné položky (a tím i 672).

  Čtyřka - asi jsem odpověděl výše - budete si ten nárok v EUR vést mimoúčetně a doúčtovávat případně rozdíl na konci roku - to je podle mne OK

  Pětka - ano - je to v pořádku - skutečně to bude vznikat - mimo jiné právě v důsledku jiného přepočtu CZK (či jiných měn) na nárok v EUR než je účetní postup pro ocenění cizí měny (kurz ČNB).

   

• Darovací smlouva na věcný dar

  09. 06. 2026

  Dobrý den,
  z projektu MAP u naší místně příslušné MASky jsme dostali darem pedagogickou diagnostiku pro předškolní vzdělávání.
  Forma: darovací smlouva
  Cena: 11 475 Kč
  Jsme mateřinka zřízená městem, městu jsme oznámili, smlouvu poslali i popis vzdělávací pomůcky, schválí v Radě následující.
  Jak budu účtovat o tomto daru. Navýším jmění? Jako u DHM? Nebo do výnosů, pokud se jedná při našich limitech uvedených ve směrnicích o DDHM?
  Účtovali jsme správně o těchto pomůckách jako o DDHM? https://isophi.cz/pedagogicka-diagnostika/
  Mám jich již v majetkové evidenci více zařazených na jiné třídy. Účtovali jsme o nich jako o majetku na základě porady s účetním metodikem naším, něco jsme pořizovali dříve z vlastních zdrojů a něco z ONIV z kraje.
  Děkuji předem

  Klasifikace jako majetek (u Vás 028) mi dává smysl - hmotná věc, předpokládaná využitelnost delší než 1 rok.

  Striktně podle toho, co popisujete, je to věcný DAR od MAS (MAS to asi koupil) - tedy dar od jiné než vybranné účetní jednotky - to by znamenalo zaúčtování:

  MD 028/Dal 088

  MD 558/Dal 649.

  Takto bych to asi zaúčtoval - nikdo Vám to podle mne nemůže vyčítat.

  Jen ve mě hlodá červíček, že tady MAS bude fakticky zprostředkovatelem dotace a zda by nebylo věcně správnější to nepovažovat za výnos na 649, ale o dotaci  - 672 (nicméně to nedělejte - to je jen taková úvaha, když bych se snažil vystihnout věcnou podstatu co se stalo - tím, že ale nebudete asi příjemcem dotace, tak bych tím jen způsobil komplikace).

   

• Použití odepsaného majetku

  09. 06. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřizovaná obcí. Ráda bych se zeptala, zda je možné používat dlouhodobý majetek v době, kdy je již účetně odepsán, i když je stále použitelný? Nebo je třeba tento majetek účetně i fyzicky vyřadit? Vím, že jsme v minulosti prodlužovali dobu odepisování právě z důvodu, aby nedošlo k používání již odepsaného majetku. Nevíme ale, zda je toto opatření (prodlužování odpisů) potřeba, nebo zda můžeme používat i majetek s účetní hodnotou 0 Kč. Předem děkuij za odpověď.

  Vím, že se ohledně tohoto tématu objevují neustálé diskuse ... Snažím se to vysvětlovat například v dokumentu "Odpisování dlouh. majetku pro PO ..." - na webu POúčtuje zveřejněno 27. 9. 2022 - str. 12 a následující.

  Za mne je ten problém s "nenulovou ZC" vytvořený naprosto uměle - co je horšího - vede k tlaku na pomalé odepisování. Čím dále častěji se setkávám se situacemi, kdy je určitý majtek vyřazován (protože dosloužil) a má ZC na úrovni třeba 40 % pořizovací ceny - tedy nadhodnocují se aktiva, podhodnocují náklady (což má negativní vliv do oblasti kalkulací). Problém je jen to znění ČUS 708 (na které v tom výše zmíněném dokumentu upozorňuji na str. 12).

  Takže já bych například na místě vašeho zřizovatele vůbec neměl problém s tím, že máte dlouhodobý majetek s nulovou ZC a dále jej používáte. Nicméně vím, že někomu se to nelíbí a dožaduje se například toho, aby průběžně (respektive ke konci odepisování) docházelo k rozvolňování odpisů   - takže jsme v té variantě, která ekonomicky nedává jakýkoliv smysl. No a někdo do toho jde potom s tím, že rovnou raději nastaví odpisy na hodně let. A nejednou jsme v tom nadhodnocení majetku (tedy přesně to, proti čemu bychom podle účetních principů měli bojovat).

  A jen jak v tom dokumentu zmiňuji - i MF již před hodně lety zveřejnilo to, že při úpravách odpisových plánů mám řešit případně jen významné majetky ...

  Takže můj pohled je takový, že klidně dále používejte majetek s nulovou ZC.

• Majetek

  09. 06. 2026

  Dobrý den, jsme PO a letos vybavujeme nové provozní pracoviště. Pro tento účel jsme si nechali zpracovat architektonický návrh interiérů (kanceláře, recepce, rautová místnost, recepce, odpočinkové zóny a pod.). Odhadujeme, že z 90% se bude jednat o drobný dlouhodobý majetek a 10% bude tvořit dlouhodobý majetek. Jak máme naložit s nákladem na architektonický návrh (projekt, technická dokumentace, cenové poptávky a pod.). Je nutné vše rozpočítávat do DDHM, DHM, jako vedlejší náklady majetku. Děkuji

  Správně bychom to do pořizovací ceny nesměrovat měli - je to vyvolaný náklad spolu s danou investicí. Vím, že je problém v tom rozdělení investice x neinvestice. Pokud máte takovéto podklady, tak za mne je úplně správně podle Vašeho současného odhadu zaúčtovat:

  10 % na 042 (a čerpat fond investic)

  90 % na 558 a dále zaúčtovat MD 028/Dal 088 (tady protože to ještě není pořízený majetek, tak doporučujeme volit zvláštní analytiku 028 pro pořizování DDHM a teprve až budete mít majetek skutečně pořízen, tak to se zařazením do majetku přeúčtovat na tu standardní 028).

  Když by se potom ukázalo, že 042 je třeba 12 %, tak klidně již nepřerozdělovat (držet se původního rozdělení podle doloženého odhadovaného propočtu). Samozřejmě pokud to pořizujete ve stejném roce jako je ta studie, tak lze i následně přepočítat a korigovat 042 a 558 (028).

  Asi tak - samozřejmě v praxi se používají určitá zjednodušení - třeba že tím, že nemusím v době studie znát cenu. za kterou bude pořizováno a odhaduji, že to bude v naprosté většině DDHM, tak celé náklady dát k "dominantnímu" výdaji - tedy pořizování DDHM....

• účtování záloh

  08. 06. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Dovoluji si požádat o popis, jak účtovat následující:
  1) Zaplacení zálohy na vodné, stočné – březen 2026 ve výši 22.450 Kč vč. 12% DPH
  2) Přijetí daňového dokladu k záloze s rozpisem částka bez DPH 20.044,64 Kč, částka DPH 2.405,36. Organizace uplatní při přijetí daňového dokladu odpočet DPH koeficientem ve výši 7%.
  3) Zaplacení zálohy na vodné, stočné – duben 2026 ve výši 22.450 Kč vč. 12% DPH
  4) Přijetí daňového dokladu k záloze s rozpisem částka bez DPH 20.044,64 Kč, částka DPH 2.405,36. Organizace uplatní při přijetí daňového dokladu odpočet DPH koeficientem ve výši 7%.
  5) Zaplacení zálohy na vodné, stočné – květen 2026 ve výši 22.450 Kč vč. 12% DPH
  6) Přijetí daňového dokladu k záloze s rozpisem částka bez DPH 20.044,64 Kč, částka DPH 2.405,36. Organizace uplatní při přijetí daňového dokladu odpočet DPH koeficientem ve výši 7%.
  7) Přijetí faktury s vyúčtováním spotřeby následovně:
  a) Spotřeba celkem bez DPH: 51.030,65
  b) Celkem s DPH: 57.154,33
  c) Celkem DPH: 6.123,68
  d) Zahrnuté zálohy: 67.350,00
  e) Zaokrouhlení: -0,33
  f) Celkem k úhradě: – 10.196,00 Kč
  
  Dovoluji si požádat, jak o všem správně účtovat.
  Děkuji.

  Děkuji za doplnění a upřesnění.

  Možná tedy na úvod k Vaší dodatečné otázce.  Uvádítem že původně jste DPH odčítali až z vyúčtovací faktury - ne z jednotlivých záloh a nyní Vám to finanční úřad rozporuje. A ptáte se, zda je skutečně potřeba odčítat DPH z jednotlivých záloh.

  Celý problém v této oblasti se jmenuje kontrolní hlášení, kdy v případě dokladů nad 10 tis. Kč dochází k párování vazby dodavsatel plnění x příjemce plnění mimo jiné prostřednictvím čísla dokladu a data povinnosti přiznat daň. No a vyúčtovací faktura má jiné číslo a jiný datum. Takže stav je takový, že vy odčítáte z čísla dokladu vyúčtovací faktury vyšší částku, než je daň z vyúčtovací faktury (to, že jste si neodečetli z jiných dokladů informační systém finanční správy nemůže vyhodnotit). Takže od zavedení kontrolního hlášení bych skutečně měl odčítat z jednotlivých záloh. Přitom se jen mění intenzita kontrol tohoto problému (dříve pokud vím se toto ze strany finanční správy moc neřešilo a pouštělo se to, v poslední době ale mohu potvrdit, že začaly více chodit výzvy ke kontrolnímu hlášení, pokud někdo prováděl odečty DPH až z vyúčtovací faktury s tím, že si pod tímto číslem dokladu odečetl i ze záloh).

    

  Teď k zaúčtování - jak jsme si psali - variant je více - bylo by dobré, abyste postupovali jednotným způsobem u všech typů záloh. Nabídnu Vám variantu oddanění záloh směrem "dolů".

  1. platba zálohy              MD 314X (zálohy neoodaněné)/Dal 241                  22 450

  2. daňový doklad na přijatou platbu         MD 314Y (zálohy oddaněné)      20 044,64

                                                                     MD 343                                        2 405,36

                                                                                                  Dal 314x                             22 450

       V přiznání k DPH to dáváte do 3. sloupce - krácený odpočet DPH. Do kontrolního hlášení použijete číslo daňového dokladu podle přijatého daňového dokladu k platbě.

     Asi budete čtvrtletní plátci DPH - tedy neuplatněné DPH z krácení koeficientem zaúčtujete 549/343 (tak jak jste mi psala - to děláte běžně v rámci přiznání - následně si to u Vás přehazujete do 502 - tedy 93 % z 2 405,36 Kč)

  Další dvě zálohy - úplně stejně.

  Vyúčtovací faktura:

     MD 502 (pokud to dáváte celé na 502)      51 030,65 Kč

      MD 343                                                        6 123,68 Kč (krácený odpočet)

      Dal 321                                                                                       57 154,33

      a k tomu zúčtování záloh (někdo účtuje minusem - někdo plusem na Dal - je to jedno):

      MD 321                67 350

      Dal  314Y                                            60 133,92 

       Dal 343                                                7 216,08 (krácený odpočet DPH vstup - ř. 41)                                                   a zaokrouhlení někdo dává na 549  minusem           0,33 Kč (někdo na 649 plusem - že rozděluje výnosové a nákladové ...).

  Nebo-li výsledkem je, že u té vyúčtovací faktury (pod číslem tohoto daňového dokladu) Vám vyjde, že to jde s minusem na ř. 41 přiznání a také s minusem do kontrolního hlášení.        

  Jinak použil jsem zaúčtování, kdy na 321 mám díky vratce zápornou hodnotu na Dal - tedy porušuji princip kompenzace (na 321 mám pohledávku z vyúčtování) - nicméně v průběhu roku toto skutečně nevadí a do pohledávek bych to případně přehazoval až na konci roku. 

   

• DPPO Příspěvkové organizace

  07. 06. 2026

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně účtování DPPO příspěvkové organizace. Z DPPO za rok 2025 vyšla daňová povinnost. Příspěvková organizace bude v období od 1.5.2026 do 1.7.2027 platit částky. Platební kalendář byl vygenerován 1.5.2026. Je správné zaúčtování k 1.5. předpis 591/341, v den úhrady 341/241. Poslední platba pro rok 2027 předpis 1.5.2026 381/341. V roce 2027 591/381 úhrada 341/241. Děkuji za odpověď.

  Případ se rozděluje na dvě části:

  a) daňová povinnost za rok 2025 - měla být zachycena ještě do závěrky roku 2025 - zápisem MD 591/Dal 341 (a platba v roce 2026 by byla 341/241). Pokud se toto nepodařilo a daň se proúčtovává až do roku 2026 - potom 595/341. ....

  b) dále vyšly zálohy - ty budete účtovat MD 341/Dal 241. Na konci roku 2026 se zase vypočte daňová povinnost - zaúčtuje se 591/341 a rozdíl mezi zálohami zaplacenými v roce 2026 (strana MD 341) a vypočtenou daní za 2026 (591/341) bude představovat výslednou daň k úhradě/doplacení.

  No a stejně tak i rok 2027. Tedy určitě  nepoužívat účet 381 - vše se z hlediska Rozvahy odehraje na účtu 341. 

    

• Penzijní připojištění

  05. 06. 2026

  Dobrý den ,všem zaměstnancům posíláme příspěvek na penzijní připojištění z Fksp .Slyšela jsem ,že už není tento příspěvek závislí na samotném vkladu zaměstnance, je to tak ?zaměstnanec nemusí spořit vůbec nic a pobírat jen příspěvky od zaměstnavatele ?nemůžu to nikde najít.Nemáme povinnost platit (rizikové povolání)

  Ano je to tak.  Když ještě platila vyhláška o FKSP, tak byl režim, že se musel podílet i zaměstnanec. Tato vyhláška již byla zrušena a zákon č. 250/2000 Sb. povinnost vlastního podílu zaměstnance neobsahuje. Takže to skutečně nikde není napsáno - proto klidně můžete přispívat 100 %.

• Proplacení vstupní lékařské prohlídky

  04. 06. 2026

  Dobrý den,
  
  jsme SŠ a v měsíci květnu jsme sepsali pracovní smlouvu s novou zaměstnankyní, která nastoupí až od 1.9.2026. Jsme povinni proplatit jí vstupní lékařskou prohlídku teď hned nebo až při nástupu? Prozatím není náš zaměstnanec a ani za ní neplatíme odvody. Co když nenastoupí a smlouvu zruší. Nevím koho se zeptat, neboť naše paní zástupkyně tvrdí, že to máme proplatit po sepsání smlouvy ihned. Moc děkuji za radu.

  Nejsem specialista na pracovní právo - tady jde o výklad k §59 odst. 2 Zákona 373/2011. Celkem mi z toho vyplývá, že pokud jste již platně uzavřeli pracovní smlouvu - měli byste to zaměstnankyni proplatit (byť ještě nenastoupila do práce).

  Odkaz například zde:

  https://suip.gov.cz/vsechny-clanky/-/asset_publisher/BwIpyjT9IXe0/content/financni-naklady-spojene-s-lekarskou-prohlidkou

  https://www.ustavprava.cz/blog/2023/01/zamestnanec-musi-absolvovat-vstupni-lekarskou-prohlidku/

  Dotaz Vám nepočítám - je to mimo naši odbornost.

• Která varianta je správná: úprava terénu a pořízení nových herních prvků

  01. 06. 2026

  Dobrý den, chtěli bychom Vás požádat o ujasnění správného účtování následujícího účetního případu: MŠ pořizuje nové herní prvky:
  1. Dřevěnou houpačku Hnízdo v částce 71.294 Kč a k ní dopadovou plochu kačírek v částce 54.000 Kč, 2. Pružinovou houpačku Liška v částce 11.179,82 Kč, 3. Pružinovou houpačku Buldozer v částce 16.334 Kč, 4. plachta zastínění pro pískoviště v částce 19.140 Kč, k tomu patky v částce 7.500,02 Kč a trubky s jezdci v hodnotě 28.356,04 Kč. K tomu firma účtuje náklady za montáž v hodnotě 8.720 Kč a náklady na dopravu v částce 1.516,13 Kč. Dále máme naúčtovány jinou firmou náklady na odmontování a zrušení původních houpaček a prvků, úpravu terénu a odvoz betonů v částce 7.411,25 Kč. Rozhodujeme se mezi dvěma postupy účtování:
  První postup, kde jsme zahrnuli do pořizovací ceny i náklady za likvidaci původních prvků: Na účet 042 – dřevěná houpačka Hnízdo s dopadovou plochou, poměrná část za montáž, dopravu a likvidaci původních prvků – celkem 137.541,83 Kč, dále přeúčtování na účet 022. Na účet 042 – plachta zastínění pro pískoviště, patky, trubky s jezdci, poměrná část za montáž a dopravu – celkem 57.705,56 Kč, dále přeúčtováno na účet 022. Na účet 028 – pružinovou houpačku Liška, poměrná část nákladů za dopravu, montáž a likvidaci původních prvků – celkem 12.273,03 Kč. Na účet 028 – pružinovou houpačku Buldozer, poměrná část nákladů za dopravu, montáž a likvidaci původních prvků – celkem 17.930,83 Kč
  Dále zvažujeme, v druhém postupu, náklady za likvidaci přímo účtovat do nákladů, tedy jako službu, na účet 518, a to by bylo takto: Na účet 042 – dřevěná houpačka Hnízdo s dopadovou plochu, montáž a doprava – částka 131.465,35 Kč. Na účet 042 – plachta zastínění pro pískoviště, patky, trubky s jezdci, montáž a doprava – částka 57.705,56 Kč. Na účet 028 – pružinová houpačka Liška, montáž, doprava – částka 11.730,53 Kč. Na účet 028 – pružinová houpačka Buldozer, montáž, doprava – částka 17.138,56 Kč. Na účet 518 – náklady za demontáž 7.411,25 Kč.

  Tedy fakticky se rozhodujete, zda máte náklady na demontáž a likvidaci původních prvků zahrnout do ceny nově pořizovaných položek. 

  Fakticky se tak bavíme o tom, zda náklady na likvidaci byly vyvolány tím, že na stejné místo mají být umístěny věci nové. K tomu bych připomněl, že vyhláška 410/2009 Sb. s tímto logicky počítá pouze v případě staveb - viz §55 odst. 1 písm. e) - je to logické - berou to tak, že aby bylo možno umístit věc novou, musí tomu ustoupit stavba stará (protože stavba je nemovitost a původní stavbu jinam přemístit nejde) - a tedy náklady na demolici a ZC potom berou jako vyvolaný náklad. K tomu upozorňujeme, že jsou v zásadě dva pohledy na danou věc (respektive je tam určitá niance, která by měla být dle mého názoru zvážena v každé konkrétní situaci):

  - standardní - do vstupní ceny nového to zahrnout - tedy pro případ, že staré (ale ještě v nějakém rozsahu funkční hřiště) uvolňuje místo hřišti novému - potom bych byl spíše ve Vaší variantě 1 (budu k tomu mít ještě poznámku)

  -  asi méně obvyklá (ale možná situace) - máme staré hřiště, které je již nevyužitelné (třeba se na něj ani nesmí chodit)- tedy nyní provedu jeho likvidaci, protože není fakticky jiné cesty. Tedy, že náklady pojené s likvidací hřiště nejsou dány novou výstavbou - ale jsou objektivním vyjádřením skutečnosti, že to staré je nezbytné odstranit. No a shodou okolnosti se tam dále buduje něco nového (tedy Vaše varianta 2). Je to přístup pro situace, které budou určitě méně časté než ten standardní postupu - nicméně sám vím z praxe, že jsme tuto variantu použili (teď aktuálně mne napadají dvě situace), kdy by použití toho standardního režimu nedávalo smysl. Tedy berme to jako "mimořádnější situaci", která ale také může nastat.

  Teď ještě k tomu případu:

  myslím si, že byste u toho prvku, kde se buduje i dopadová plocha měli spíše uvažovat, že je to stavba - případně stavba v podobě dopadové plochy a herní prvek jako věc movitá (a ostatně i ta úvaha o tom, zda zahrnu náklady na likvidaci staré věci do PC ceny nové věci je primárně spojena právě se stavbami)

  U té klasifikace samostatných prvků třeba připravených klasicky v zelené ploše (prvky na pružině) - tam se stále potácíme v nejasnosti, zda se bavíme spíše o stavbách nebo věcech, které se klasifikují na 022(028) - takže tam bych Vaši klasifikaci respektoval. Tam potom může být spor, zda do ceny dávat i v té VAR 1 náklady na likvidaci, když ty prvky nebudeme považovat za stavby (ale dokáži si to představit).

  Tak zatím asi takto - bohužel toto nemá dle mého názoru jednoznačné řešení.

• Oprava chyby minulých let

  30. 05. 2026

  Dobrý den, jsme p.o. a na podrozvaze evidujeme pozemky, které jsou majetkem zřizovatele. V roce 2000 jsme na účet 031 zaúčtovali jako technické zhodnocení výsadbu stromů a ozelenění pozemku ve výši 363 000 Kč. Na základě doporučení auditora jsme v roce 2026 provedli opravu zápisem 029/031 a současně 408/089. Je podle Vašeho názoru tato oprava v pořádku? Jak bychom měli naložit se zůstatkem účtu 408 v následujícím období? Děkuji za odpověď.

  Děkuji za dovysvětlení - tedy stav je takový, že 408/089 je v celé hodnotě 363 000 Kč, neboť podle Vašich pravidel by tazto položka již byla plně odepsaná.

  K vlastnímu zaúčtování - můj názor je takový, že i oprava na 408 je odpisem a tedy by se mělo správně doúčtovat k tomu ještě tvorba fondu investic z odpisů zápisem MD 401/Dal 416.

  Teď k té 408 - já o tom hovořím v dokumentu "Rozdělování HV u PO...." ze dne 8. 7. 2024, který najdete na webu. MFČR v předpisech nikdy neřešilo, co se s účtem 408 bude dít poté, co tam zaúčtujete opravu nesprávností (vím, že v době, kdy to vznikalo, měli osoby za to odpovědné představu, že tato 408 tam zůstane navždy), Nicméně za mne je to dost velký problém - zejména u příspěvkových organizací (ve vztahu k fondům) a to hlavně v situaci, kdy se bavíme o MD zůstatku na účtu 408. Jde mi o to, abychom 408 (která není ničím jiným než výsledkem hospodaření minulých let) brali jako součást hospodářského výsledku s tím, že bychom ji měli zúčtovat při rozdělování HV podle toho, jak rozhodne zřizovatel. Takže u Vás, až zřizovatel bude rozhodovat o závěrce za rok 2026 (v roce 2027), že konstatuje, že HV za rok 2026 byl v nějaké výši ............. Kč. K tomu je tam ještě oprava minulých let ve výši ............. Kč (strana MD). Tato hodnota že bude vypořádána .... (a když by byl HV vyšší než tato oprava, že by se prvotně pokryla oprava a do fondů případně přiděloval až rozdíl, pokud by byl HV nižší, že klidně i budu řešit částečné krytí té 408 třeba z minulých rezervních fondů apod.). Pro některé zřizovatele je to moc progresivní (a nechtějí to aplikovat)  - potom se je alespoň snažím přesvědčit, že by měli ke krytí 408 ponechat nerozdělený zisk (případně jej postupně vytvářet) - a to až do hodnoty kryjící tu MD 408. Nicméně toto je na domluvě se zřizovatelem.

    

• Použití rezervního a investičního fondu

  30. 05. 2026

  Dobrý den,
  mohu použít s povolením zřizovatele použít investiční a rezervní fond (mimo darů)na posílení provozních výdajů ? Budu platit projektovou dokumentaci ,počítače 14ks ,router atd.Vse převodem 416/648 a 413/648 o proto tomu náklady.Zakon 250/2000 db dává možnost financovat rozvoj organizace.polozky mi nesplňují investiční charakter a potřebují je proplatit z provozu .Na těchto fondech mám hodně peněz.

  U rezervního fondu v tom není problém - tam určitě je to možné.

  Problém je u fondu investic - ten by se měl použít buď k financování investičních výdajů, případně k financování oprav . Ale podle mne nejde využít třeba k nákupu DDHM - to by se spíše muselo udělat tak, že zřizovatel nařídí odvod z fondu investic a o to, co odvedete posílí provozní příspěvek - abyste mohli teřba ty počítače nakoupit.

• Přerušení pracovní cesty

  27. 05. 2026

  Dobrý den,
  
  kolegyně v rámci vícedenní pracovní cesty do zahraničí (ostrov č. 1) žádají po absolvování kurzu pondělí - pátek o přerušení pracovní cesty, budou se přesouvat z ostrova č. 1 na ostrov č. 2. V neděli plánují odlet do Prahy z ostrova č. 2. Ubytování na ostrově č. 2 si hradí z vlastních prostředků, nicméně letenky mají koupené z Prahy na ostrov č. 1 + následný přelet mezi ostrovy + návrat z ostrova č. 2 zpět do Prahy. Předpokládám, že dle Zákoníku práce přerušují pracovní cestu ukončením aktivity na ostrově č. 1 (v tomto případě pátek 12:00), do této doby jim přísluší náhrada cestovních výdajů. Náhrada nákladů v době přerušení pracovní cesty jim nenáleží.
  
  Otázky zní:
  
  Je možné přerušit pracovní cestu na ostrově č. 1 a pokračovat odletem domů z ostrova č. 2? Může být významný rozdíl v ceně letenky zpět do Prahy.
  
  Jak se "vyrovnat" se zakoupenou letenkou, která v jedné částce obsahuje všechny tři cesty (včetně přeletu mezi ostrovy)?
  
  Děkuji za Váš názor

  Nejsem specialista na problematiku cestovních náhrad. Tedy mohu spíše jen říci, jak to vypadá ve vztahu k legislativě - podle mne je potřeba vyrovnat se s ustanovením §160 Zákoníku práce:

  Za použití dopravního prostředku po ukončení předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, po kterém již nenásleduje výkon práce, je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci náhradu jízdních výdajů pouze do výše, která by náležela zaměstnanci v případě, že budby k přerušení pracovní cesty nedošlo. Obdobně se postupuje při předem dohodnutém přerušení pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance před výkonem práce.

  Nebo-li náhrada jízdného by měla být pouze do výše, kolik by zaměstnanec zaplatil za letenku na Ostrov 1 a zase zpět (jako když by k přerušení nedošlo). Co je navíc by si již zaměstnanec měl nahradit z vlastních prostředků.

  Což zní hezky, nicméně může být problém jak zjistit, kolik by byla cena při cestě tam a zpět (Ostrov 1) - ceny letenek se průběžně mění .... Nenašel jsem nějaký návod, jak přesně v takovéto situaci postupovat - trochu se obávám, že to může být i o tvořivosti.

  Jinak to přerušení způsobem, který popisujete je za mne možné - v tom bych problém neviděl. 

• FVE na budově PO

  27. 05. 2026

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená obcí, měla bych dotaz, který se týká Fotovoltaického systému na administrativní budově, který je zdrojem energie pro daný objekt a byl dokončen v únoru 2026. Naše příspěvková organizace zažádala o dotaci na tuto FVE přesto, že má budovu pouze ve správě a vlastníkem budovy je obec. Podmínkou dotace je, že pokud žadatel není vlastník, musí být v listu vlastnictví zapsaná výhrada na předmět podpory. Nyní zřizovatel schválil výhradu a dojde tedy k naplnění této podmínky a na listu vlastnictví administrativní budovy bude „výhrada, že upevněný stroj není součástí nemovitosti“.
  Budovu odpisuje zřizovatel jako vlastník. Naše příspěvková organizace by tedy měla s přihlédnutím k požadavkům poskytovatele dotace a k výhradě v listu vlastnictví tuto FVE zaúčtovat do svého majetku jako:
  a) samostatnou movitou věc včetně konstrukcí, zatřídit jako soubor hmotných movitých věcí a odpisovou skupinu dát dle hlavního funkčního předmětu a zaúčtovat na účet 021? (v případě konstrukcí by bylo porušeno Sdělení GFŘ)
  b) nebo rozdělit na cenu konstrukce, kterou předáme zřizovateli jako TZ budovy, a cenu technologie, kterou budeme vést ve svém vlastnictví na účtu 021? Nevím však, jestli by toto vyhovovalo podmínkám dotace.
  c) nebo FVE vést v majetku naší PO jako samostatné technické zhodnocení budovy na „jako pronajatém majetku (máme budovu ale pouze svěřenou do užívání)“, od zřizovatele dostat souhlas s realizací a odpisováním TZ na budově, zaúčtovat na 021, nevím však jak s odpisováním, protože zřizovatel odpisuje budovu účetně sazbou 1,27 %?
  Nebo existuje nějaká jiná možnost?
  Naše původní myšlenka byla, že když máme FVE umístěnou na budově a je zdrojem energie pro konkrétní budovu, tak bude odepisována po předání zřizovateli jako součást budovy, tímto předáním zřizovateli bychom ale přišli o dotaci, protože podmínkou dotace je, že předmět podpory musí být ve vlastnictví žadatele, a žadatelem o dotaci byla naše PO.

  Předpokládám, že došlo k zápisu v katastru nemovitostí podle §508 Občanského zákoníku. Pokud je to tento institut, tak se bavíme o věci, která naplní sama o sobě charakteristiku součásti nemovité věci, nicméně díky tomuto zvláštnímu právnímu institutu  má tato část nemovité věci odlišeného vlastníka. 

  Zdůrazňuji to kvůli tomu, že tím, že se postupuje podle §508 Občanského zákoníku, nemůžeme se bavit o tom, že by zde vznikala samostatná movitá věc.

  Dle mého názoru tak v zásadě máme následující možnosti:

  - stále danou věc považovat za stavbu (respektive bude to komponenta stavby), zařadit ji na účet 021 a začít odepisovat. Nepotřebujete souhlas vlastníka, neboť z pohledu práva je tato část stavby vlastnictvím PO (předpokládám, že toto vymezení představuje i nosné konstrukce a související rozvody elektro). Stejně tak tímto nejste vázáni dobou účetního odepisování té vlastní budovy - měli byste navrhnout vlastní odpisový plán odpovídající životnosti takovéhoto zařízení.   Tedy bylo by to něco, co popisujete v bodě c). Podle mne takovéto řešení nemůže nikdo napadnout. 

  - jít na ten postup, který se nyní daňově (a tím často i účetně) objevuje - tedy "technologickou část" (panely, střídače, měniče, bateriové úložiště ...) byť je považujeme za právní součást nemovitosti (ostatně kvůli tomu aplikujete §508 Občanského zákoníku)  vyhodnotit jako movitou věc na účet 022 a zbytek (konstrukce, rozvody) dát jako budovu - na oboje se předpokládám vztahuje aplikace §508 - tedy vyčlenění do vlastnictví Technických služeb. Takže byla by to dvě inventární čísla - jedno na účtu 021, druhé na účtu 022. Oboje ve Vašem vlastnictví, odepisováno u Vás, souhlas vlasntíka nepotřebuji - viz výše.

  K tomu rozčlenění v druhé variantě (beru ji jako možnost, ne nutnost) - viz například následující odkaz:

  https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/zmena-danovych-odpisu-fve-od-1-7-2025/

   

• Cestovní výlohy vyplácené v paušální výši

  26. 05. 2026

  Provádíme kontrolní činnost na příspěvkové organizaci. V rámci kontroly výplaty cestovních náhrad u projektu Erasmus jsme zjistili, že škola v souladu s pravidly poskytovatele dotace (Dům zahraničních služeb) vyplácí zaměstnancům na realizaci vzdělávacích pobytů tzv. paušální příspěvek na mobilitu (ten má pokrýt náklady na dopravu, ubytování, stravné), výše se liší většinou podle místa realizace mobility. Zaměstnanec není povinen zpětně prokazovat, kolik ho mobilita stála, zda např. doprava nevyšla levněji. Pravidla Erasmu to umožňují, jde o princip jednotkových/paušálních nákladů („unit costs“), kdy:
  • poskytovatel dotace nevyžaduje dokazování skutečných výdajů do výše paušálu,
  • rozhodující je splnění mobility a podmínek projektu,
  • nikoliv přesná cena hotelu či letenky.
  Náš dotaz je ale, zda to, že zaměstnanec možná ušetří a bude mít příjem z proplaceného paušálu vyšší než skutečné výdaje, zda to nezakládá na nějaký peněžní bonus, který by měl být v rámci výplaty mzdy dodaněn.
  Spíše se ale přikláníme k variantě, že tento paušál Erasmus nelze chápat jako nějaký „osobní benefit“ zaměstnance. Je to mechanismus financování mobility.
  Škole jsme pouze doporučili, aby si
  - sepsala interní směrnici k Erasmus mobilitám,
  - jasně popsala, že jde o paušalizované cestovní náhrady / projektové prostředky

  Za mne toto představuje velký problém. Z pohledu zaměstnance - abych to neklasifikoval jako příjem podle § 6 (neosvobozený), musím prokázat, že se jedná o cestovní náhradu. Zákoník práce umožňuje paušalizaci cestovních náhrad, nicméně jasným požadavkem je, že musí být doložen propočet, jak byl paušál stanoven a musí se vycházet z nějakých jasných předpokladů. To, že budu argumentovat tím, že to jsou stejné peníze, jako byly přiděleny v dotaci, podle mne není relevantní, na to se Zákoník práce, ani Zákon o dani z příjmů neptá.

  Pokud toto neprokáží jako paušalizovanou cestovní náhradu, dojdu k tomu, že je to součástí základu daně.

  K této problematice viz například následující odkaz (chtěl jsem vzít něco aktuálnějšího) - samozřejmě to není přímo pro Váš případ, ale jen chci ukázat, že se jak finanční správa tak i soud může domáhat doložení reálného propočtu, jak se k paušálu došlo a tento propočet by se měl odvíjet od cestovních náhrad podle českých předpisů:

  https://www.danovykonzultant.cz/reserse/6-afs-11-2026-72

• bezúplatný převod materiálu od ministerstva

  26. 05. 2026

  Dobrý den, prosím o informaci, jak správně zaúčtovat bezúplatný převod materiálu (ochranné brýle do laboratoří) od ministerstva.
  Jsme PO zřízená krajem.
  Děkuji.

  Máte správně převzít jejich ocenění a zaúčtovat to MD 501/Dal 649 (pokud byste aplikovali systém účtování B). Pokud by na konci roku byly nějaké zásoby nespotřebovány a podle Vašich pravidel byste je dávali na sklad, tak MD 112/Dal 501 a zároveň byste časově rozlišili i výnos z daru MD 649/Dal 384. No a potom by další rok spotřeba byla MD 501/Dal 112 a MD 384/Dal 649.