Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o posouzení správnosti postupu při přepočtu cizí měny (EUR) u zahraniční pracovní cesty hrazené z grantu programu Erasmus
Výchozí situace a náš stávající postup:
Poskytnutí zálohy: Dvěma zaměstnancům byla z našeho eurového účtu zaslána záloha na cestu v EUR na jejich soukromé účty. Pro přepočet této zálohy do účetnictví byl použit náš pevný účetní kurz stanovený vnitřní směrnicí k 2. 1. 2026.
Vyúčtování pracovní cesty: Pro samotné vyúčtování zahraniční pracovní cesty (cestovního příkazu) máme nastaveno použití kurzu ČNB platného pro první den pracovní cesty (den nástupu na cestu), kterým se přepočítávají výdaje po celou dobu trvání cesty.
Dotaz:
Je z účetního a daňového hlediska (zejména s ohledem na zákoník práce a zákon o účetnictví) v pořádku kombinovat tyto dva kurzy – tedy zaúčtovat poskytnutí zálohy pevným ročním kurzem k 2. 1. 2026 a následné vyúčtování pracovní cesty provést kurzem ČNB platným v den nástupu na pracovní cestu? Případně jak správně naložit s případným kurzovým rozdílem, který tímto vznikne?Děkuji za odpověď.
Já teď nevím, jestli si rozumíme.
Pokud je to tak, že zaměstnanci měli nárok na náhradu v EUR, byla jim poskyntuta EURa a vypořádávají také EUR (tedy buď vratka nebo doplatek je v EUR), potom Zákoník práce nemá sebemenší ambici něco řešit. Ty pravidla pro kurzový přepočet v rámci Zákoníku práce slouží jen k tomu, že vznikl nárok v EUR a vy jim platíte Kč ... - potom se v Zákoníku práce k tomu nastavují nějaká pravidla, aby to nebylo předmětem sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Takže pokud by se to celé odehrálo v EUR - potom prostě vše řešíte kurzem ČNB dle účetnictví.
Nicméně je možné, že tam možná máte i nějak Kč - pokud ano, tak se mi ozvěte na e-mail- ale musíte to potom konkretizovat - jaké výdaje měli (případně nároky na stravné), v jakých měnách a zda se potom finančně vypořádávali v jaké měně.
Dobrý den,
obrátila se na nás příspěvková organizace, jakožto na svého zřizovatele, že by ráda čerpala fond odměn. Primárně chce prostředky použít na ocenění svých provozních zaměstnanců na konci roku, což je za nás zcela v pořádku.
V jednom z bodů ale uvádí, že by prostředky ráda použila také na krytí mzdových výdajů pro jednu z uklízeček, která byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, a které poté nebyla prodloužena pracovní smlouva. Ovšem bylo jí nutné "proplatit" nevyčerpanou dovolenou, s čímž PO nepočítala, a proto nevyšla s finančními prostředky na mzdové výdaje.
Můj dotaz zní:
Je toto možné z fondu odměn uhradit? Zákon č. 250/2000 Sb. říká, že: "Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy", je to tento případ?
A je popřípadě možné použít na odvod zákonného sociálního a zdravotního pojištění, které se váže na odměny (viz. výše) rezervní fond dotyčné PO?
Děkuji.
Těžko se mi k tomu něco říká - legislativně jsou ty fondy tak "mizerně" upraveny, že je to spíše za mne o Vaší domluvě.
a) pokud mají nějaký limit na mzdy (usuzuji z toho, že píšete, že by "nevyšly s prostředky na mzdové výdaje") a nevejdou se do něho, tak si myslím, že na jeho překročení lze fond odměn využít (a je super, že se s Vámi o tom takto chtějí dohodnout)
b) za mne v tomto případě lze použít na odvody rezervní fond - zase v této oblasti je spousta nejasností - viz například dost zmatené stanovisko MF zvěřejnéné ve Zprávách MF v lednu 2026:
ref. Mgr. H. Peterová
„Odvody z mezd“ nelze hradit z FKSP. Povinnost jejich úhrady vyplývá pro zaměstnavatele z § 5 zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 zákona č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel je hradí z provozních prostředků. Na jejich úhradu nelze použít fond odměn ani rezervní fond, neboť použití těchto fondu je taxativně stanoveno v zákoně č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud však v důsledku provedených „odvodů z mezd“ dojde k situaci, kdy náklady příspěvkové organizace převýší její výnosy, použije příspěvková organizace finanční prostředky svého rezervního fondu podle ustanovení § 30 odst. 3 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady. Dále v případě, že např. v roce 2005 došlo ke ztrátě, použije příspěvková organizace v roce 2006 svůj rezervní fond podle ustanovení § 30 odst. 3 písm. d) zákona č.250/2000 Sb. k úhradě své ztráty za předchozí léta.
Oni tam fakticky říkají, že se to z rezervního fondu nemá - ale v druhém odstavci řeknou, že pokud by byla ztráta, tak to jde. Takže já bych se použití rezervního fondu v tomto případě nebránil.
Dobrý den,
prosím o konzultaci ohledně fakturace nákladů v rámci projektu Erasmus+.
Ve dnech 19.–23. 10. 2026 jsme na naší škole hostili slovenskou školu. Veškeré náklady na společný program (doprava, stravování, vstupné, workshopy apod.) jsme hradili my. Přijaté faktury byly vystaveny na naši ZŠ a celé částky včetně DPH jsme zaúčtovali do nákladů hlavní činnosti, bez uplatnění odpočtu DPH.
Nyní máme slovenské škole přeúčtovat její podíl na nákladech v celkové výši 26 362 Kč, bez jakékoli přirážky.
Prosím o potvrzení, zda můžeme fakturu vystavit bez DPH jako vyúčtování nákladů společné vzdělávací mobility Erasmus+, případně zda musíme jednotlivé položky fakturovat s příslušnou sazbou DPH.
Děkuji
Já si myslím, že prvotně je důležité, že služby které popisujete by podle pravidel DPH měly mít místo plnění v ČR (tedy alespoň mi to tak vyplývá z Vašeho výštu).
Předpokládám, že je to doprava tady v ČR - ta je podle toho, kde se uskutečňuje, stravování - podle místa, kde je poskytnuto, vstupné na akce - to samé. Tedy za těch okolností, byť jsou poskytovány pro zahraniční subjekt, jsou realizovány jako tuzemské plnění. Potom nevidím problém v tom, že budeme argumentovat postupem podle §36 odst. 14 - tedy režim přeúčtování plnění mimo základ daně (byť si uvědomuji, že v ČR je to nadužíváno, nicméně se to oběcně respektuje).
Vážený pane inženýre,
mám dotaz ohledně zaúčtování projektu na školní zahradu. Je to projekt SZIF a spoluúčast je 50 %. Prosím o kontrolu, zda to mám správně rozděleno:
- terénní úpravy, výkop kufru a vytvoření mlatového povrchu (jedná se o stavbu? nebo je to něco jiného?) 85 tis. Kč
- zahradní domek - 217 tis. Kč - 021 stavba
- akátové špalky, vyvýšené záhony, kompostér - 122 tis. - vše do 40 tis. - DDHM 558, příp. 501
- keře a stromy - 45 tis. - vše do 40 tis. Kč - DDHM 558, příp. 501
- práce - výsadba stromů a keřů 23 tis. - rozpočítat do ceny keřů a stromů - nepřesáhne hranici 40 tis, takže by zůstalo neinvestiční
- substrát k výsadbě - 30 tis. - spotřební materiál 501
- likvidace vykopané zeminy - 12 tis. - služba 518
- nádrž na dešťovou vodu - 4 tis.
- doprava materiálu, montáž - 31 tis. - rozpočítat do ceny majetku - domek, špalky, záhony, nádrž? nejsem si jistá
Nejsem si jistá rozdělením na investice a neinvestice, pak už to účtování bude jasné.
Mnohokrát Vám děkuji za pomoc.
Krásný den!
Děkuji za zaslání dokumentu popisujícího charakter jednotlivých prací. Prvotně je podle mne důležité, že se nemění funkce dané části pozemku. I původně se jednalo o zahradu, byly zde klasicky stromy - nyní pouze jen dochází k zásahům do této stávající zahrady ..
Za těchto okolností bych volil následující postup:
a) zahradní domek - stavba na 021
b) nádrž na dešťovou vodu - bude to samostatné movitá věc - s ohledem na cenu bude charakteru DDHM
c) vyvýšené záhony a kompostér - hodnotil bych jako DDHM - movité věci
d) akátové špalky - movité věci - podle ceny buď 501 (případně 558) - nevím, kolik máte limit pro evidenci na 558, zda jste si jej nesnížili
e) terénní úpravy, výkop kufru a vytvoření mlatového povrchu (to kolo ... - předpokládám, že to jsou vše výdaje k jeho vzniku) - za mne bych toto vyhodnotil jako stavbu na 021. Do ceny bych zahrnul i likvidaci vykopané zeminy.
f) keře, stromy a jejich výsadba včetně substrátu - za mne se bavíme o provozním nákladu - bral bych to jako službu na účet 518 (že je to fakticky obnova výsadby, která je na pozemku - doplnění stávající zeleně ...) - tedy materiál s prací.
Doprava materiálu a montáž - v zásadě toto asi rozpočítat mezi veškeré výše uvedené položky - optimálně poměrem jednotlivých cen.
Prosím o sdělení k účetnímu případu r. 2025. V roce 2025 nám byl převeden majetek (pořízený zřizovatelem částečně z dotace EU ). Chybně byl zaúčtován v pořizovací ceně 54 450 kč na účet 022/082, zároveň odpisy na 551/082 a 401/416, bez zaúčtování transferu. Kontrola nařídila opravit jak rok 2026, což není problém, ale jak opravit rok 2025? Děkuji za odpověď.
Musím říci, že jsem z toho účtování dost překvapený - to tedy znamená, že se jednak nabral na Dal 082 a dále se ještě jednou udělaly odpisy 551/082 (tedy 082 je duplicitní)?
Správný postup v 2025 tedy měl být:
MD 022 - přebírám pořizovací cenu
Dal 082 - přebírám zaúčtované oprávky od zřizovatele
Dal 403 - přebírám zůstatek hodnoty 403 od zřizovatele
Dal 401 - zbytek hodnoty (abych dorovnal hodnotu na 022).
Takže oprava znamená dostat to do tohoto stavu a znovu si jakoby spustit odpisy (ale již správně). Takže prvotně pokud se to celé proúčtovalo na Dal 082, tak musím přeúčtovat Dal 082 minusem proti Dal 403 a Dal 401 - ty části, abych se dostal na ty hodnoty, jak to mělo být uděláno (viz výše).
Dále je potřeba odúčtovat ten odpis 551/082 a tvorbu fondu - pokud to bylo i v chybných částkách. A namísto toho zaúčtovat:
551/082 - správný odpis připadající na 2025
403/672 - rozpuštění 403 v alikvotní výši
401/416 - tvorba fondu investic ve výši rozdílu 551 a 672.
Snad Vám to takto bude stačit - tím, že nemám konkrétní částky, tak musím takto obecně.
Dobrý den,
chtěli bychom zaplatit pro vyučující AI platformu SCIOBOT v předpokládané ceně 65 000,-Kč, s využitím jeden rok (11/2026-10/2027). Bude se účtovat do nákladů jako služba (s časovým rozlišením)?
Předem děkuji za odpověď.
Využitelnost nepřesahuje rok - tedy nesplním charakteristiku dlouhodobého majetku.
Za těchto okolností by to pro Vás měla být služba s časovým rozlišením podle pravidel, které máte stanoveny (hladina významnosti, tak jak jste si ji nastavili - třeba já bych při tomto finančním objemu měl tendenci časově rozlišovat - ale to je na Vás)
Dobrý den,
základní škola pořídila nový program na spisovou službu. Na faktuře je uvedeno:
a) spisová služba (1 pracovní místo, 1 organizace) v částce 13 649,- Kč.
Účtování:
558/321
018/078
b) spisová služba (další pracovní místo) 5 x 3 454,80, celkově 17 424,- Kč.
Bude tato částka součástí pořizovací ceny programu a nebo to mám zaúčtovat na účet 549 jako technické zhodnocení?
Děkuji
Pokud srpávně chápu - pořídili jste hned od začátku licenci pro 1 organizaci a 6 pracovních míst (pořitačů ...). Za mne je to jeden celek a pokud je licence na více než rok, tak toto celé zaúčtovat na 558 a 018 (jako jednu položku).
Dobrý den,
prosím o potvrzení, zda-li lze u dohod o provedení práce čerpat příspěvek z FKSP. K 1.1.2024 byla zrušena vyhláška o FKSP, Ve škole máme 2 dohody o provedení práce a v některých výkladech jsem se dočetla, že se mohou na čerpání fondu podílet i jiné FO, nebo PO (např. pracovníci na dohodu o PP).
Ano - určitě je možné, aby čerpání bylo i na DPP. Je plně na Vás jak to vyhlásíte ve Vašem vnitřním předpisu (případně domluvíte v kolektivní smlouvě ....)
Dobrý den, jsme škola, PO kraje, budeme pořizovat bezdrátová PANIK tlačítka, 1 ks v ceně cca 2.500,- Kč + ústředna a nějaké bezdrátové přijímače. Fungovat bude: přes SMS na telefony zaměstnanců přijde upozornění o nebezpečí (př. ozbrojený útočník...). Jedná se o nákup drobného majetku, nebo o investici jako celek (systém)? Osobně mi připadá jako investice, ale hodilo by se mi, kdyby šlo zaúčtovat jako majetek :-).
Děkuji za odpověď.
Děkuji za zaslanou specifikaci. Jak jsem napsal v e-mailu, klíčové je prvotně řešit, zda toto je nebo není součást budovy. Protože pokud řekneme, že je to součástí budovy, tak se bavíme o jejím technickém zhodnocení - tedy investici.
Uvažuji tak, že ta tlašítka nejsou přímo spojena s funkcí budovy. Není to tak, že bych prostřednictvím tohoto třeba řešil přístup do budovy apod. Cílem je pouze umístit po budově bezdrátová tlačítka, která umožní upozornit na nebezpečí. S budovou mají společné to, že budou u Vás umístěny na zdech (protože nebudete mít pokud správně chápu tu variantu mobilních tlačítek) a že cílem je upozornění na problémové dění v budově (nicméně pokud to přeženu - pokud by někdo viděl, že se něco děje "venku" před budovou, potom zase použije toto tlačítko). V některých momentech budou ale tlačítka asi umisťovaná i na nábytek ...
Takže mi ta vazba příjde volnější než třeba u zabezpečovacího systému do školy a myslím si, že v současných podmínkách jsem schopen odůvodnit, že by to bylo klasifikovatelné odděleně od stavby.
V momentě, kdy řeknu, že je to 022, tak v ten moment je to celkem jednoznačně pořízení několika desítek věcí, které sice mají svou určitou funkci jako celek, nicméně dostáváme se podle mne do obdobných kategorií jako je třeba vybavení určité učebny. Beze sporu by byl systém funkční i když by bylo jedno tlačítko a jedna ústředna (byť by toto znamenalo nedostatečné pokrytí) ... Tedy jsme případně v režimu "souboru samostatných movitých věcí" - v momentě, kdy mluvím o souboru tak jsem v situaci - mám právo soubor neudělat a pořídit to jako jednotlivé kusy, stejně tak mohu i soubor udělat. Tedy pokud toto nechcete považovat za celek, máte na to dle mého názoru právo - tedy vyhodnotit to jako jednotlivé samostatné majetky.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na aktuální legislativní stav a předpokládaný termín účinnosti nového zákona o účetnictví (vazba na tisky 63 a 64). Vedle oficiálního termínu (1. 1. 2028) se hovoří o odkladu na 1. 1. 2029 a později. Jaký termín je v tuto chvíli nejpravděpodobnější?
Zároveň by mě zajímalo propojení s doprovodným zákonem, chápu správně, že společně s novým zákonem o účetnictví vstoupí v účinnost také rozsáhlá novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a že tato novela nově zavede povinnost uplatňovat rozpočtovou skladbu i pro příspěvkové organizace? Někde jsem zaslechl, že rozpočtová skladba pro přísp. organizace bude od 1.1.2027, to je předpokládám nesmysl? Je to předpokládám spojeno s účinností nového zákona o účetnictví?
Předem děkuji za ujasnění současného stavu.
Omlouvám se, ale tady asi nejsem schopen poskytnout nějaké jasnější informace - to je skutečně již věštění. Nový zákon o účetnictví je pro nás takovým "obzorem" - čím víc se k němu přibližujeme, tím více se od nás vzdaluje.
Ano - na začátku roku 2026 se prezentovala účinnost od 1. 1. 2028 (při projednávání v prvním čtení v Poslanecké sněmovně). Nicméně zákon nám leží "spolehlivě zaparkován" v Poslanecké sněmovně po prvním čtení a vůbec nevypadá, že by se nějak posouval - třeba stále nemá projednání ve Finančním výboru .... Za těchto okolností datum 1. 1. 2028 se jeví jako nereálný. Takže za mne také spíše varianta 1. 1. 2029 a později.
Ano Zákon 250/2000 Sb. a s tím i změna, že PO sestavují rozpočet jako rozpočet příjmů a výdajů je s ním zatím svázán. Nemohu ale vyloučit, že když se to bude s Zákonem o účetnictví moc protahovat, že se to nevyndá z této novely a nebude řešit samostatně (něco takového bylo cca před 1,5 rokem naznačeno od jednoho vedoucího pracovníka MF). Ale 1. 1. 2027 je samozřejmě nesmysl - rok 2027 určitě ještě ne.
Dobrý den v listopadu 11/2024 jsme obdrželi dotaci od MŠMT / přes účet zřizovatele, ten nám ji přeposlal / inv. dotaci na televizní lupu, která je využívána žákem s poruchou zraku. Výše dotace Kč 90 000,-.
Lupu odepisujeme. V lednu 7.1.2026 jsme obdrželi formulář z MŠMT na kterém jsme vyhodnotili akci a provedli vypořádání. Odeslali jsme zřizovateli a ten ji na předepsaném formuláři odeslal na MŠMT.
Dnes jsem v datové schránce obdržela výzvu k vrácení části dotace z důvodu nedodržení data pro vypořádání dotace...vratka je ve výši Kč 1 800,-. Vypořádání mělo být do 30.6. 2025. Jak tuto částku zaúčtovat? Lupu ještě odepisujeme. Moc děkuji za odpověď.
Děkuji
Není to velká částka - chci Vám tady navrhnout dvě alternativy:
a) odbojovou činnost, která ale ekonomicky dle mého názoru je nejlepší (zejména pokud se bude jednat o větší částky)
Zaúčtovalo by se jen MD 403/Dal 349 ve výši 1 800 Kč a dále odvod peněz MD 349/Dal 241. S odvodem peněz by se měla zároveň snížit tvorba fondu investic (vracím investiční peníze) - fakticky 401/416 ve výši minus 1 800 Kč.
K datu předpisu vratky bych na kartě majetku snížil dotaci (tedy teď k aktuálnímu datu), přepočetl transferový podíl a začal tedy rozpouštět nižší částku ze 403.
Při aplikaci tohoto postupu to bude ekonomicky perfektně navazovat, bude dával logika tvorba fondu ...
b) říci si, že platí analogicky logika bodu 4.2.6. z ČUS 709 i pro tento případ - tedy hodnota transferového podílu se nemá měnit - což znamená zaúčtovat:
MD 403/Dal 349, ale zároveň hned také MD 672/Dal 403 - oboje ve výši 1800 Kč. Za mne bych s tímto měl zaúčtovat také 416/401 (protože tím jednorázově koriguji budoucí rozpouštění dotace - kdy nesprávně budu dávat do fondu investic nižší částku). Vratka je stejně - MD 349/Dal 241 a ta minus částka 401/416.
Co je jiné - na kartě majetku ponechám původní dotaci a dále budu odepisovat a rozpouštět 403 z původní částky (bude stejný transferový podíl).
Varianta b) nám dělá problémy s hospodářským výsledkem a také fondem. Na Vašem místě volím (pokud možno po dohodě se zřizovatelem) první variantu - sice jako určitou odbojovou činnost, nicméně s cílem, aby účetnictví mělo lepší vypovídací schopnost.
Dobrý den, zřizovatel nám převedl majetek (pořízený zřizovatelem z dotace EU) . Prosím o sdělení jak zaúčtovat
vstupní cena DHM 52 151 Kč
oprávka 38 576 Kč
zůstatková cena 13 575 Kč
měsíční odpis 543 Kč.
Děkuji za odpověď.
Nemám od Vás kompletní údaje k zaúčtování - vy jste v tomto případě povinni převzít komplet ocenění a také 403 od svého zřizovatele.
Tedy:
MD 022 52 151
Dal 082 38 576 Kč
Dal 403 - tolik, kolik je nerozpuštěný transfer - pokud by byla věc pořízena z dotace ve 100 %, potom by tady byla hodnota 13 575 Kč. Pokud jen ale z části - převezmete hodnotu transferu od zřizovatele
Dal 401 - zbytek hodnoty (pokud by 403 byla nižší než 13 575 Kč).
Nejste ale vázáni tím, kolik zřizovatel odepisuje pro Vaše následné odepisování. Tedy podle Vašich pravidel začnete odepisovat (od měsíce následujícího po zařazení do majetku) 551/082, a v alikvotní výši pak rozpouštět transfer 403/672. Pokud je rozpuštění 403 do výnosů nižší než odpis (dotace nebyla 100 %), tak rozdíl jde na tvorbu fondu investic MD 401/Dal 416.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jak zaúčtovat vyřazení majetku z důvodu opotřebení (myčka) se zůstatkovou hodnotou. Jsme příspěvková organizace města.
Je správně účtovat takto?
082/022 pořizovací cena
551/082 zůst.cena + 401/416 zůst.cena
Děkuji
Ano - je to správně - musíte udělat mimořádný odpis a zaúčtovat i tvorbu fondu investic.
Dobrý den,
jsme PO, zřizovatel kraj. Od jiné VÚJ jsme v září dostali bezúplatně pec do keramiky, zaúčtovala jsem v pořizovací ceně 39.900,- Kč 028/088.
Dnes jsem ovšem obdržela fakturu za připojení pece na částku 12.150,- Kč.
Normálně by tato částka šla do hodnoty majetku a jednalo by se o dlouhodobý majetek. Jak mám tedy účtovat?
Tady si nemyslím, že by výsledkem mělo být zaúčtování investice.
Jde totiž o to, že pokud bezúplatně nabudete majetek od jiné VÚJ, máte převzít ocenění - tedy pokud nedojde ke změně podstaty toho předmětu, máte jen ocenění prevzít. Případné náklady na to, aby se majetek dostal do té jiné VUJ k Vám - napadá mne doprava, odinstalace u předávajícího subjektu, instalace ve Vaší organizace - to by potom měly být náklady na účet 518.
Pokud bych ale provedl to, že věc dále upravuji, abych ji zlepšil (tedy to připojení by zároveň bylo úpravou věci - změna parametrů pece), jsem v kategorii technického zhodnocení - nicméně tam je finanční limit ve výši 40 000 Kč. Do tohoto limitu se bavíme zase o nákladu (asi účet 549).
Takže si myslím, že jste postupovala naprosto korektně - tedy převzetí 028/088 a faktura za připojení jako náklad - pokud nedošlo ke změně parametrů pece tak 518, pokud by to náhodou vedlo ke zlepšení pece - potom podlimitní TZ na účet 549.
Na závěr raději upozorňuji - to, co jsem uvedl výše, by se aplikovalo pouze u převzetí majetku od jiné vybrané účetní jednotky.
Zřizovatel nám do rozpočtu na rok 2026 zahrnul položku na investice 500tis. Žádné další určení , co máme financovat neuvedl. Škola chce změnit systém odemykání a používání klíčů - ve zkratce se bude jednat o výměnu zámků a klíčů, zaměstnanci obdrží jeden univerzální klíč, který jim otevře dveře, do kterých mají právo vstoupit. Cena cca 250 tis. Je to investice? Finance mám již na bú a ve fondu 416. Musím ještě znovu žádat zřizovatele o souhlas s čerpáním fondu? Děkuji
Takováto změna systému zamykání a odemykání naplňuje dle mého názoru svým charakterem technické zhodnocení (zjednodušuje se systém, zlepšuje se zabezpečení - kam mohou vstoupit). Takže za mne souhlas na 042 - a následně jako TZ stavby, financovat z účtu 416.
Zákon č. 250/2000 Sb. nedává jako podmínku, že by zřizovatel musel souhlasit s každým čerpáním fondu investic (416). Ale nemohu vyloučit, že si tuto podmínku nedá - třeba ve zřizovací listině, případně třeba v rámci toho, že někde se schvaluje rozpočet investic (to také někdo má).
Takže jde o to, zda v tomto ohledu máte nějaké speciální podmínky od zřizovatele. Pokud ne - nemusíte o souhlas žádat.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková