Dotazy

• Technické zhodnocení majetku do 40 tis.

  10. 04. 2026

  Dobrý den. Jsme PO. Jedná se mi o účtování technického zhodnocení.
  1. TZ do 40 tis. u majetku, který je zařazen v hodnotě vyšší 40 tis. účtuji. 549.
  Je to správně?
  2. TZ do 40 tis. u majetku, který nepřesáhne v součtu hodnotu 40 tis.
  Př. Vyrobený stůl - 1. faktura za 25 000 Kč. Zapomněli vyrobit nosič pevně připevněný ke stolu - 2. faktura za 3 000 Kč. Faktury byly vystaveny v krátkém časovém úseku. Mohu zaúčtovat takto: 1. faktura 558/321 a 028/088 a 2. faktura také 558/321 a 028/088 a mít to v evidenci majetku jako jeden kus. V jedné kanceláři byly vyrobeny dva stejné stoly, ale u toho jednoho vyrobili nosič hned. Bylo by divné mít dva stejné stoly v různé ceně. Mohu takto mít?
  3. TZ do 40 tis. u majetku do 40 tis., které v součtu přesáhne hranici 40 tis.. Nevím jak účtovat.

  První příklad - za mne souhlasím

  Druhý příklad - pokud by původně dodaný stůl nebyl pro Vaše účely provozuschopný (bez TZ) byla by situace jasná - jste stále v pořizování majetku a proto by následné TZ muselo být součástí pořizovací ceny (tedy 558 a zahrnout na 028). Pokud byl ale již v první etapě majetek dokončen a je pro Vaše potřeby využitelný, tak striktně podle předpisů bychom následnou úpravu (i v roce pořízení) měli považovat za následné TZ a tím, že je do 40 tis. kč, tak by se to mělo dát na 549. Nicméně třeba u podnikatelů je zvykem, že TZ provedené v roce pořízení majetku je součástí pořizovací hodnoty bez ohledu na jeho hoddnotu (je to trochu pohled daňový - nicméně dává také nějakou logiku). Takže já bych třeba soiuhlasil s tím, že to TZ půjde ma tu 028 jako součást ceny, byť jdu trochu nad rámec našich předpisů.

  Třetí příklad - toto TZ se účtuje na 022 - tedy potom je situace, kdy jednu věc máte vedenou na dvou položkách majetku - tedy část na 028 a následné TZ nad 40 tis. Kč na 022 (a hodnotu tohoto TZ odepisujete.

• směna pozemků, přecenění na reálnou hodnotu

  09. 04. 2026

  Dobrý den, jsme PO zřízená krajem. Kraj bude realizovat směnu pozemků (s obcí) , které máme v užívání. U dvou pozemků máme provést přecenění na reálnou hodnotu.
  Prosím o radu jak zaúčtovat celou operaci. Přecenění pozemků, vyřazení přeceněných pozemků a pozemků nepřeceněných a zařazení směněných pozemků s obcí.
  Děkuji
  
  Přeceněné pozemky na reálnou hodnotu
  Pozemek 1- PC 1 149 Kč, reálná hodnota 54 020 Kč, rozdíl mezi PC –RH = 52 871 Kč
  Pozemek 2 – PC 1 407 Kč, reálná hodnota 61 305 Kč, rozdíl mezi PC –RH = 59 898 Kč
  
  Účtování
  Pozemek 1
  Vyřazení pozemku 401/031 ve výši PC 1 149 Kč
  Reálná hodnota rozdíl 036.xx/407 ve výši 52 871 Kč
  
  Pozemek 2
  Vyřazení pozemku 401/031 ve výši PC 1 407 Kč
  Reálná hodnota rozdíl 036.xx/407 ve výši 59 898 Kč
  
  Vyřazení nepřeceněných pozemků
  401/031
  
  Zařazení směněných pozemků
  031/401 ve výši ocenění předávající organizace
  
  Děkuji a zdravím

  Prvotně bych chtěl zdůraznit, že si nemyslím, že je vhodné přeceńovat u příspěvkové organizace na RH pozemky, které následně bude směňovat (prodávat) zřizovatel - tedy zřizovatel, nikoliv PO bude účtovat o výnosu a případném přírůstku vlastních zdrojů. Jde mi o to, že vykázání hodnoty na účtu 036 beru jako informaci, že daná účetní jednotka, která toto vykáže pravdpěodobně daný majetek prodá. Nicméně u Vás tomu tak nebude - směnu (prodej) bude realizovat někdo jiný (zřizovatel). Nemohu tento svůj postoj dokázat legislativou - je to spíše o nějakém vnímání, k čemu je přecenění na RH dobré. Pokud zřizovatel ale trvá na přecenění RH u PO i v případě, že transakci potom realizuje zřizovatel - OK - je to jeho rozhodnutí, nemohu říci, že je v rozporu s něčím, jen mi to logicky nezapadá do mého chápání významu přecenění na RH.

  Když to přeceníte - trochu nerozumím tomu postupu, co uvádíte:

  - v zásadě byste měli proúčtovat (pokud vezmu ten příklad prvního pozemku) MD 036/Dal 031 ve výši 1 149 a dále MD 036/Dal 407 ve výši 52 871 Kč - abyste na 036 měla celkem RH pozemku a na účtu 407 to přecenění.

  - odnětí ze správy by mělo být potom:

      MD 407               52 871

      MD 401                1 149

                                                    Dal 036        54 020

  No a následně - pokud Vám zřizovatel svěří nové pozemky, tak skutečně již jen 031/401 podle jeho ocenění.

    

• Oprava nebo technické zhodnocení

  09. 04. 2026

  Dobrý den, posíláme dotazy a prosíme o radu:
  
  1) na 021 vedeme stavbu-hřiště, jehož součástí je oddělený betonový pruh cca 70x3 m, který využíváme jako atletickou dráhu. Beton je na různých místech vydrolený, chtěli bychom na tuto plochu natáhnout asfalt. Cena cca 300 tis. Kč, bude se jednat o opravu nebo TZ hřiště?
  
  2) chceme vyměnit konvektomat v kuchyni z roku 1996, který je součástí budovy 021. Nový konvektomat bude stát cca 350 tis. Kč. Starý konvektomat vyměníme za nový a již jej nebudeme užívat, není již plně funkční a oprava by byla nerentabilní. Máme účtovat jako opravu 511 (výměna kus za kus), nebo TZ budovy 021, nebo na 022 jako samostatný movitý majetek? A co se starým konvektomatem, který je v užívání už 30 let, ale odepisuje se jako součást budovy? Odpis budovy je stanoven na 50 let a budovu odepisujeme od 1.1.1983. Pořizovací cenu konvektomatu nejsme schopni dohledat, jelikož byl součástí dodávky při rozsáhlé rekonstrukci a dostavby kuchyně v roce 1996, která kromě vybavení zahrnovala i další stavební a jiné práce (celkem cca 11 mil. Kč). Dohledali jsme jen cenovou nabídku konvektomatu z roku 1996 164.420 Kč. Máme konvektomat jen zlikvidovat, nebo je potřeba stanovit zústatkovou cenu a jednorázově odepsat z budovy?
  Děkujeme za radu.

  První případ - za mne není úplně jednoznačný. Pokud je nějak doložitelné, že natažený sfaltový povrch má stejné vlastnosti jako původní betonový (v podobě, kdy by nebyl rozdrolený), vnímali bychom to při současném znění jako opravu na 511. V tomto případě mne fakt nenapadá, v čem se vlastnicti nového povrchu budou lišit - zda někdo nenapadne, že se zlepšily vlastnosti. Chtěl bych spíše navrhnout následující - zeptejte se, proč se ten zásah neudělá tak, že se jen obnoví jen betonový povrch. Pokud se dozvíte, že je to kvůli tomu, že asfalt má následující lepší vlastnosti ... - a teď to začnou vyjmenovávat v čem všem je to lepší ..., tak je to indicie na TZ. Pokud ale důvod bude, že je to třeba jednodušší varianta obnovy, nicméně výsledné vlastnosti povrchu jsou obdobné - potom dát do oprav.

  Případ dvě - za mne rozhodne ne jako opravu budovy. Přimlouvám se za to, že nový konvektomat by měl být samostatnou movitou věcí vedenou na účtu 022 (tedy investice). U toho staršího konvektomatu - za mne je nešťastné, že byl veden jako budova. Pokud se Vám podařilo dohledat nabídkovou cenu, abylo by na místě udělat dílčí vyřazení z budovy - tedy pokud je budova třeba odepsána z 60 %, tak byste v hodnotě 40 % z 164 420 Kč udělala 551/081 a 401/416 a dále v hodnotě 164 420 MD 081/Dal 021. Nicméně pro někoho je to dost složitý zásah (ne všechny software to mají jako úplně jednoduchou operaci), navíc se tím vlamuji do nastavených hodnot odpisů - takže to může být dost velký technický zásah. Za mne je správnější toto nyní udělat (když jste již ne moc šťastně měli ten konvektomat zařazený s budovou). Nicméně pokud by to byl nějaký velký problém, tak bych to nechal - ta hodnota zase není až tak vysoká a když neuděkáte dílčí vyžřazení z budovy. tak poškození vypovídací schopnosti účetnicrtví není až tak velké. 

• DPH

  08. 04. 2026

  Dobrý den, jsme poskytovatel sociálních služeb. Mám dotaz k DPH u naší nové služby.
  Od letošního roku nově provozujeme službu přeprava seniorů. Nejedná se o službu poskytovanou podle Zákona o sociálních službách – není osvobozena od DPH. Jsme plátci DPH v kráceném rozsahu. Odvádíme DPH z tržeb za přepravu ve výši 21 %. Jedná se o službu s malým objemem nákupů.
  Dosud jsme uplatňovali plný nárok na odpočet u vedlejší činnosti – prodej zboží v bufetu. Dále uplatňujeme krácený nárok na odpočet u jídelny, kde vaříme pro klienty i pro zaměstnance. Všechny ostatní nákupy se vztahují ke službám osvobozeným od DPH.
  
  Máme povinnost uplatňovat odpočet DPH u přepravy seniorů, nebo se můžeme rozhodnout odpočet DPH neuplatňovat a pouze odvádět DPH z tržeb? (Dle Vašeho materiálu „Manuál k DPH USC a PO – Část 12,“ se můžeme rozhodnout.)
  Budou tržby za přepravu seniorů vstupovat do čitatele výpočtu vypořádacího koeficientu?
  
  V případě, že budeme nárok na odpočet uplatňovat, jak máme postupovat u faktur, které se dělí na všechna střediska, ale můžeme přiřadit jednotlivé položky ke konkrétnímu středisku – pohonné hmoty, telefonní služby apod.? Např. faktura za pohonné hmoty přijde jednou za měsíc za veškerá vozidla, která tvoří jednotlivé položky faktury. Můžeme uplatnit odpočet DPH pouze u vybraných položek faktury, nebo musíme DPH zaúčtovat z celé faktury a následně přepočítat krátícím koeficientem?
  U faktury za energie, která se vztahuje k osvobozené, i neosvobozené službě použiju krátící koeficient?

  K jednotlivým bodům:

  a) souhlasím s Vaší klasifikací - zdaňované plnění v sazbě 21 % (není to hromadná přeprava osob)

  b) jedná se o plnění vykázané na ř. 1 přiznání a není důvod jej vylučovat z koeficientu (tedy není důvod vyplňovat toto na ř. 51 přiznání). To znamená, že příjmy za přepravu osob budou skutečně vstupovat do výpočtu koeficientu.

  c) vždy platí pravidlo, že nárok na odpočet DPH je právem - nikoliv povinností. Tedy z pohledu DPH se klidně můžete rozhodnout odpočet neuplatňovat. Nicméně musíte brát v úvahu také to, že zřizovatel může poukazovat na nehospodárnost v případech, kdy byste nárok na odpočet DPH měli a neuplatňovali jej (tady by vždycky mělo být zároveň řešeno, o jak velké finanční objemy se jedná - samozřejmě tlačit se do uplatňování nějakých minimálních drobných částek může být neefektivní s ohledem na související pracnost).

  d) technika odpočtu DPH - u vstupů, které by byly přímo přiřaditelné výhradně ke zdaňovaným plněním by byl plný odpočet DPH. Pokud se něco váže společně k osvobozeným a neosvobozeným plněním (třeba jak tam uvádíte ty energie), tak je odpočet DPH koeficientem podle §76. Pokud by to auto složilo jen výhradně jako seniortaxi (ne pro jiné účely) - potom určitě například i u jeho oprav plný odpočet DPH. U těch PHM to může být diskutabilnější - tím, že je to jedna faktura a zahrnuje odběr za více vozidel. Nicméně pokud by bylo přílohou přímo identifikovatelné, že vozidlo pro seniortaxi mělo přesně nějaký objem odběru v litrech v ceně xy, tak bych si dovolil z této části uplatnit plný odpočet DPH - zase za podmínky, že to vozidlo není využíváno jinak než seniortaxi (potom bych ale měl s takovouto podrobností pracovat i u ostatních vozidel a pokud je tam vozidlo, které jezdí jen pro činnost od daně osvobozenou, tak by to bylo bez nároku na odpočet). Nicméně pokud budete na celé faktuře za PHM aplikovat koeficient, tak Vám nikdo nemůže nic vyčítat.

• "Polní nemocnice" v majetkové evidenci

  07. 04. 2026

  Dobrý den,
  chtěli bychom se zeptat, jakým způsobem máme postupovat u evidence "polní nemocnice" (obdoby stanu), která je uložená ve skladu a je tedy připravena k použití, pokud by nastala krizová situace. Jedná se o movitou věc, která by měla být vykázána prostřednictvím účtu 022?
  Jak ale postupovat, pokud by nastal krizový stav a polní nemocnice by byla postavena (umístěna) na konkrétním místě? Mělo by se v takovém případě provést přeúčtování na účet 021? Jednalo by se v tom to případě o výrobek plnící funkci stavby dle stavebního zákona § 5? Nebo je možno "polní nemocnici" (i když by byla následně postavena na konkrétním místě), ponechat na účtu 022?

  Mým názorem je, že by se mělo stále jednat o věc movitou - sice by dočasně na určitém místě plnila funkci stavby, nicméně zároveň by byla připravena zase ke složení a přemístění na jiné místo (aniž by se musela oddělovat od zemského povrchu bez nějaké zvýšené námahy ...). Pro mne je to spíše movitost, vedl bych ji na účtu 022 (a to po celou dobu její existence - předpokládám, že by měla spíše charakter souboru movitých věcí).

   

• závazný ukazatel - vypořádání

  07. 04. 2026

  Zřizovatelem nastaveny v rozpočtu závazné ukazatele na energie.
  Myslela jsem si, že tato část dotace od zřizovatele je tedy na konci roku k vyúčtování a měla by se tedy v závěrce objevit na účtu 349.
  Dle zřizovatele se nejedná o vypořádání dotace, takže na účtu 349 to není potřeba účtovat a nespotřebovaná částka by nám ale měla zůstat v hospodářském výsledku. Městská rada pak může při jeho rozdělování po skončení roku rozhodnout o případném odvodu. Teď ale o ničem neúčtujeme. Navíc se stalo, že některým organizacím zůstala nevyčerpaná částka 100000 Kč. Zřizovatel jim nařídil odvod s odůvodněním porušení rozpočtové kázně. To se nám nelíbí a nechceme, aby se to případně stalo do budoucna nám.
  Zřizovatel dále. Nemyslíme si, že by to tak mělo být, bylo by to tak, pokud by to byla přímo pojmenovaná dotace pouze na energie. Toto je příspěvek na provoz organizace.
  
  Podle mě, by tady pak mohl vzniknout problém, když bude mít nějaká organizace HV vyšší jak 300000, tak může kvůli tomu danit.
  Zřizovatel se k tomu stavěl takto. Pokud by organizace něco takového předpokládaly, tak měly zřizovatele požádat o snížení příspěvku na provoz již v průběhu roku. Teď už do konce roku ale žádné zasedání městské rady nebude.
  Jak je to tedy správně? Zřizovatel nám bohužel nedal žádnou metodiku a my se chceme hlavně vyhnout nesprávnému účtování a případnému porušení rozpočtové kázně.

  Já se obávám, že Vám neumím moc pomoci. V tomto případě je to o dohodě se zřizovatelem, jako poskytovatelem příspěvku - co konkrétně znamená stanovení "závazného ukazatele". Pojem "závazný ukazatel", případně co by se mělo stát, pokud nebude dočerpán (nebo naopak bude přečerpán) není nikde v předpisech stanoveno. Takže pokud někdo takový pojem použije, měl by definovat, co tím přesně myslí (já k tomu s nadsázkou říkám, že někdo musí například říci, zda to leze, je to zelený ....) - takže tady definovat parametry - ak se to spočítá, co se stane když ...... Pokud se to neudělá, nemá ten pojem obsah a faktickou právní relevanci.

  Neumím Vám v tomto případě být nějakým "rozhodčím" - je to situace, kdy se musíte domluvit, jaká jsou pravidla (respektive od zřizovatele zjistit, jaká pravidla jsou). Pokud zřizovatel k tomu žádná pravidla nedá, tak bych měl předpokládat, že pojem nemá obsah a nedodržení závazného ukazatele by potom nemělo mít žádné následky (tedy ani vratku peněz). Tím, že se s Vaším zřizovatelem trochu znám, tak mám dojem, že se to v minulosti i nějaké PO řešilo, ale možná si to pletu (a bohužel si nepamatuji, zda byl nějaký výsledek). 

  Samozřejmě ještě mohu říci, že bych považoval za nerozumné postupovat tak, že stanovím závazný ukazatel, nespecifikuji podmínky a následně bych třeba z nedočerpání dovozoval možnost nařizování nějakých odvodů (podle aktuálního rozhodnutí). To si nemyslím, že by bylo šťastné - aby něco mohlo solidně fungovat, je potřeba dát pravidla dopředu.

  Takže pomoci Vám neumím - jen vybídnout k nějaké domluvě (protože toto je oblast, která není vůbec ošetřena legislativou a je ponechána na úvaze zřizovatele ...).

   

• Schválení provedené demolice a vyřazení majetku

  02. 04. 2026

  Dobrý den. Pobřebovali bychom poradit s nastalou situací u naší příspěvkové organizace.
  Stará budova, kterou má organizace v majetkové evidenci - vypůjčený majetek od zřizovatele, byla zdemolována na základě povolení ze stavebního úřadu. Nová budova, která má stejné účelové určení, se v současné době staví na stejném pozemku (jen s lehkým posunem oproti původní stavbě). Zastupitelstvo města schválilo investiční akci organizace jako celek, tj. demolice a výstavba dohromady. Demolice je již dokončena, což lze doložit fakturacemi od firmy, jež demolici provedla. Zajímá nás následující:
  1. Lze majetkovou kartu vyřadit jen na základě prokázání provedení demolice dle faktur nebo je zapotřebí něco dalšího?
  2. Musí zastupitelstvo města samostatně schvalovat demolici stavby a její následné vyřazení z majetkové evidence nebo je dostačující již provedené schválení realizace investiční akce jako celku, tedy demolice + výstavba?
  Velice děkuji za Vaše vyjádření.

  Je to dotaz na "POuctuje", nicméně nejsem si teď úplně jist, zda se nebavíte spíše o kartě najetku u zřizovatele (pokud se jedná o majetek vypůjčený). Pokud řešíme něco u PO, tak snad jedině to, že pokud došlo k likvidaci majetku (tedy zániku dané věci), tak logicky musí zaniknout i výpůjční vztah k této věci. Pokud by PO toto měla na podrozvaze (což u PO nedoporučuji, ale děje se to), tak by to z podrozvahy vyřadila - na základě změny rozsahu vypůjčeného majetku (a za mne i když by nesprávně nedošlo k úpravě výpůjčky, tak stejně vyřazení pro objektivní neexistenci věci).

  Na straně zřizovatele - pokud se provedla demolice, tak skutečně vyřazujete i z účetnictví - není k tomu potřeba nic dalšího. Nicméně pro mne je zásadní spíše to, jakým způsobem se likvidace zaúčtuje. Pokud je to likvidace kvůli tomu, aby se uvolnil prostor pro novou výstavbu, měla by se zůstatková hodnota budovy zachytit na 042 a měla by vstoupit do pořizovací ceny nově budované stavby. Za těchto okolností dává logiku, pokud by se vyřazovala již v okamžiku, kdy došlo k zahájení demoličních prací (nedává smysl, aby po dobu demolice byla odepisována - tedy bylo promítáno její opotřebení, když již dříve začaly práce směřující jejímu "obětování" ve prospěch nové výstavby).

  Z hlediska požadavků Zákona o obcích si myslím, že je naprosto dostatečné, pokud došlo ke schválení akce jako celek. Nevidím důvod, že by musela existovat nějaká samostatná usnesení k demolici a k nové výstavbě.

• Odpisy v doplňkové činnosti

  31. 03. 2026

  Dobrý den, pane Nejezchlebe,
  mám dotaz ohledně přeúčtování odpisů do doplňkové činnosti, zejména za obědy za cizí strávníky a pronájem tělocvičny.
  Ve čtvrtletí přeúčtovávám náklady na doplňkovou činnost. U odpisů v ŠJ bych volila poměr obědy v DČ/obědy v HČ, u pronájmu asi podle podlahové plochy budovy a nějaký poměr hodiny pronájmu v DČ/výuka.
  Jak postupovat při zaúčtování? Přeúčtovala bych 551 AU HČ na 551 AU DČ. Tvoří se v tomto případě fond investic? Odpisujeme dle schváleného plánu zřizovatelem a podle zaúčtované výše odpisů do DČ bychom žádali o ponížení schváleného plánu.
  Děkuji za odpoveď a přeji Vám krásný den.

  Za mne v zásadě souhlas s tím přeúčtováváním. Z hlediska klíčů - jak to přeúčtovat - je to náklad jako každý jiný - tady není v zásadě důvod volit jiné klíče než třeba u přeúčtování energií ...

  Fond investic samozřejmě tvoříte i z odpisů v doplňkové činnosti.

  Pokud se týká odpisového plánu - to je nedorozumnění. Odpisový plán je způsob, jak bude určitý majetek odepisován. Tedy toto nesouvisí s tím, zda odpisy (či jejich část) naúčtujete do hlavní nebo doplňkové činnosti. Pokud Vám na odpisy v hlavní činnosti přispívá zřizovatel (a zdůrazňuji to slovo "pokud" - protože u některých PO mají hlavní činnosti, kdy si i na odpisy či jejich část vydělávají z vlastních příjmů), tak v důsledku takového přeúčtování neupravujete odpisový plán, ale mělo by docházet případně k úpravě objemu finančních prostředků v rámci provozního příspěvku na odpisy (protože na odpisy v doplňkové činnosti byste si logicky měli vydělat z tržeb).

   

• Cestovní náhrady - použití soukromé platební karty

  25. 03. 2026

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená krajem.
  ve směrnici máme zakázáno použití soukromých platebních karet pro nákup materiálu, zaměstnanec dostane zálohu.
  Je možná výjimka použití soukromé platební karty na zakoupení jízdenky,
  pokud zaměstnanec doloží jízdenky pro vyúčtování? vyúčtování zde není na haléře.
  předem děkuji.

  Já s tím nemám problém - za mne klidně je možno využívat soukromé karty a potom toto proplácet. Za mne je to jen o tom, jak si to nastavíte do Vašich interních pravidel - legislativa ale nebrání tomu, aby pro tyto případy byly platby prvotně realizovány platebními kartami zaměstnanců.

• zdravotní pojišťovny

  25. 03. 2026

  Dobrý den,
  jsme domov pro seniory. Každý měsíc fakturujeme zdravotním pojišťovnám zálohové vyúčtování výkonů. Vypořádání účtujeme následující rok, když přijde konečné vyúčtování. Částka ve vyúčtování je vždy vyšší, než částka fakturovaná.
  Např.
  fakturace 55 000,- 388/602 241/324
  vyúčtování následující rok 57 000,-
  55 000,- 324/388
  2 000,- (doplatek) 377/602 241/377
  Po přenastavení systému dokážeme vypočítat hodnotu konečného vyúčtování. Máme do výnosů aktuálního roku účtovat celou částku (57 000,-), tedy včetně předpokládaného doplatku?
  Nebo používat stávající postup – v aktuálním roce účtovat pouze fakturované částky a doplatek zaúčtovat do výnosů následujícího roku?
  Děkuji za odpověď.

  Správně byste měli dělat dohadnou položku v tomto případě podle toho, co skutečně předpokládáte že vyinkasujete (na co Vám vznikl nárok). Tedy pokud podle poskytnuté péče jste si "takřka" jisti, že by měl být třeba doplatek 2 tis. Kč (a záloha je 55 tis. Kč), měla by se účtovat 388/602 ve výši 57 tis. Kč.

• Majetek

  24. 03. 2026

  Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
  PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?

  K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit.  Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného). 

  Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.

  Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO)  - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.

  Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva. 

  Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)

• Daňová uznatelnost nákladů na odměny hrazené z fondu odměn

  24. 03. 2026

  Dobrý den,
  
  řešíme nyní u příspěvkové organizace daňové posouzení čerpání fondu odměn. Použití fondu je účtováno ve prospěch účtu 648 z účtu 411 a tento výnos je v daňovém přiznání vylučován ze základu daně.
  Současně jsou z tohoto fondu hrazeny mzdové náklady (účty skupiny 52). Není nám zcela zřejmé, zda tyto náklady mají být pro účely stanovení základu daně považovány za daňově neuznatelné dle § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů, a to z důvodu jejich souvislosti s výnosem, který není předmětem daně.
  Prosíme o potvrzení správného postupu, tj. zda:
  1. výnos z čerpání fondu odměn (účet 648) je vyloučen ze základu daně, a současně
  2. mzdové náklady hrazené z tohoto fondu musí být ve stejné výši zahrnuty mezi daňově neuznatelné náklady.
  Případně prosíme o upřesnění, zda existuje odlišný metodický výklad pro příspěvkové organizace.
  Děkuji

  Toto je záležitost, kterou popisuji v dokumentu PO. fondy - komplexní popis z 6.3.2020 - část 1.4. (str. 12 a 13). Jednalo se o záležitost řešenou NSS a skutečně se došlo k závěru, že výnos je samozřejmě nedaňový, nicméně daný náklad byl vyhodnocen jako daňově neúčinný (z důvodu jeho "vyvolání nedaňovým výnosem).

  Považuji to za scestné pojetí zaměňující příčinu a následek a navíc využívající nesprávné zúčtování fondů do výnosů Až dojde ke zrušení účtování fondů do výnosů (a fondů jako zdrojů), najednou se dostanu do situace, kdy budu mít náklad a výnos nebude (tedy náklad bude normálně daňový) - a to jen opravou současného věcně nesprávného pojetí zaúčtování fondů u PO.

  Takže nyní nevím o žádném oficiálním výkladu - mohu jen poukazovat na rozhodnutí NSS popsané v tomto dokumentu (a jen si o něm myslet, že není věcně správné - ale to je jen můj osobní názor a je samozřejmě problém jít proti právnímu názoru NSS).

   

• Pohledávka za zaměstnancem

  24. 03. 2026

  Dobrý den,
  obracím se na Vás s dotazem ohledně správného postupu při účtování a další evidenci pohledávky za zaměstnancem školy.
  V letech 2021–2022 vznikla pohledávka škody za zaměstnancem, která byla zaúčtována následovně:
  335 MD – 224 880 Kč / 649 D – 224 880 Kč.
  Tato pohledávka ovlivnila hospodářský výsledek za rok 2021, který byl následně převeden do rezervního fondu školy, avšak bez finančního krytí.
  Pohledávka je aktuálně řešena soudní cestou.
  V následujících letech proběhl její odpis - v roce 2022: 20 % (44 976 Kč), v roce 2023: 40 % (89 952 Kč), v roce 2024: 40 % (89 952 Kč). Účtování odpisů proběhlo na účtech 556 MD / 149 D.
  V současné době jsou oba tyto účty (ú.149, ú.469) plně naplněny. Z tohoto důvodu bych navrhovala jejich zrušení, tím že se zaúčtují opačným zápisem a ponechání pohledávky pouze v podrozvahové evidenci.
  Domnívám se, že v tuto chvíli je pohledávka již finančně kryta, nicméně ráda bych si ověřila správnost tohoto postupu. Prosím o Vaše stanovisko, případně doporučení dalšího postupu. Děkuji předem za odpověď.

  Vy jste tedy dělali průběžně opravné položky (ne odpisy pohledávek) - to bylo v pořádku.

  Pokud nyní pohledávku odepíšete (s čímž souhlasím), zaúčtovalo by se:

  MD 557/Dal 469            224 800 Kč

  MD 149/Dal 556             224 800 Kč

  a případné navedení na podrozvahu MD 905/Dal 999.

• Přijaté dary, rezervní fond

  23. 03. 2026

  Dobrý den,
  můžete mi, prosím, poradit? Jsme příspěvková organizace.
  V letech 2024 a 2025 jsme přijali finanční dary pro potřeby našeho klienta.
  Celá částka darů nebyla zcela vyčerpána, klient u nás již není.
  Nevyčepráno zůstalo 33.298,- Kč. Dárce si nyní přeje, aby nevyčepaná částka byla převedena na účet klienta, který mu zřídil současný opatrovník.
  Je takový postup možný, prosím?
  Přijaté finanční prostředky máme zaúčtované v rezervním fondu.
  Podle smluv jsme se zavázali použít finance pro potřeby klienta, to jsme spnili částečně.
  Ve smlouvách se ale také uvádí, že přijaté dary patří do vlastnictví našeho zřizovatele.
  Prosím o Váš názor, abychom neudělali nějakou chybu při nakládání s rezervním fondem.
  Děkuji Vám.

  Toto je otázka spíše na právníka. Odhaduji, že by asi byla možnost odvolání daru pro nesplnění podmínek (protože již není možné plnit účel daru). Asi by to mělo být na základě vzájemné dohody (asi se schválením zřizovatele). Ale toto je skutečně spíše právničina (nicméně takový postup by mi dával logiku).

  Potom byste vraceli nevyčerpané peníze na účet, který by dárce určil - a za mne by se to dalo zaúčtovat 414/241 (fakticky jako minus příjem daru).

• Obnova a rozšíření lanového centra

  19. 03. 2026

  Město má zřízeno středisko volného času, které do správy od města převzalo i majetek a to i lanové centrum, které v současné době nevyhovuje bezpečnostním parametrům. Z původního lanového centra zůstanou pouze tři kůly a lanovka, která nedávno prošla renovací. Ostatní prvky, které lanové centrum tvořilo bude nahrazeno. Lanové centrum není úplně odepsáno.
  
  V letošním roce plánuje obnovit a rozšířit lanové centrum o nové prvky. Z původních prvků bude obnovena 1/3, ostatní budou nové prvky. Bude se v tomto případě jednat o technické zhodnocení nebo o pořízení nového majetku. Středisko volného času chce tento majetek pořídit ze svého rozpočtu (čerpat IF) a evidovat si jej ve svém majetku. Předpokládaná cena činí 670.000 Kč vč. DPH.
  
  Předem děkuji za odpověď.

  Nemám na toto jednoznačnou odpověď. Lanové centrum je podle mne stavbou - teď je to samozřejmě diskuse o tom, zda to povedu jako jednu stavbu nebo více staveb. Pokud vyhodnotím jako více staveb, tak to, co se likviduje by se mělo vyřadit a nové prvky pořídit.

  V případě, že vyhodnotím jako jednu stavbu, tak děláte zásahy jednak směřující k obnově a dále rozšíření vybavenosti - tedy byli bychom v režimu technického zhodnocení s tím, že by se případně mělo provést dílčí vyřazení toho, co dosloužilo.

  Výsledek si myslím, že by byl nakonec stejný - jen se bavíme o tom, zda je to "jeden majetek" nebo více položek majetku.