Dotazy

• Prodej dřeva

  11. 04. 2024

  Dobrý den, máme PO Technické služby, které byly Radou města pověřeny agendou těžby a prodeje dřeva z lesů, které jsou města, včetně přijímání plateb; přijaté platby za prodej dřeva budou příjmem Technických služeb. Prosíme o radu jak zaúčtovat přijatou fakturu za lesnickou činnost (tzn. těžba dřeva=služba) a přijaté platby za prodej dřeva. Aktuálně účtujeme pod VHČ, přijatou fakturu na 518 a příjem za dřevo 602, ale náklady jsou vyšší než příjem a tzn., že hospodářský výsledek za VHČ je v mínusu. Děkuji.

  Tak prvotně bych chtěl zdůraznit, že je na rozhodnutí Města, zda lesní hospodářství bude směřováno do hlavní nebo doplňkové činonosti. Tedy varianta "les jako činnost hlavní" je také naposto normální.

  Pokud Město řekne, že požaduje, aby byla daná činnost prováděna bez ohledu na dosažení zisku či ztráty, tak by asi dávalo logiku, aby klidně byla klasifikována jako činnost hlavní.

  Teď k té ztrátovosti - nezdá se mi, že by to nyní mělo být tak, že tržby za dřevo jsou nižší než náklady na vlastní těžbu (těžební činnost).

  Tak bych trochu odhadoval, že tam mohou být dva faktory ztrátovosti:

  a) časový faktor - tedy, že existuje nějaký časový nesoulad mezi těžbou a prodejem dřeva. pro tyto případy byste měli mít sklad děřeva - případně to může být ve dvou fázích (jak mám zkušenosti) - jednak dřevo "vytěžené" a dále dřevo "vytěžené a přiblížené na odvozní místo;". Takže tady ten aspekt je jen o účtování na účet 123 proti změně stavu výrobků ...

  b) o jaké náklady se jedná - tak trochu odhaduji, že významnějším faktorem může být to, že kromě nákladů na těžbu jsou tam i náklady na pěstební činnost (zalesňování, mechanická a chemická ochrana mladých porostů ...) a případně i náklady na opravy lesních cest a tyto náklady skutečně mohou být vysoké (zejména pokud v nedávné době byla vysoká těžba dřeva). Tyto náklady částečně mohou krýt zisky z prodeje dřeva, objevují se dotace na pěstební činnost, ale je klidně možné, že těžba je malá a nestačí to a výsledkem je ztrátovost provozování lesního hospodářství (a je někdy nutno počítat s tím, že to bude dofinancovávat zřizovatel). 

• Stravování zaměstnanců

  10. 04. 2024

  Dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat k dotazu ze dne 03.04.2024 - příspěvek na stravování - osvobození od daně. Jsme také příspěvková organizace zřízená ÚSC. Máme vlastní jídelnu. Naši zaměstnanci platí oběd 30 Kč (jen potraviny), z FKSP si přispíváme 5 Kč. Jde mi o to, jakou cenu zapsat do mzdového listu jako nepeněžní příspěvek zaměstnavatele. Vaříme pro cizí strávníky - cena obědu 90 Kč (potraviny, věcné a mzdové náklady, zisk) a také vaříme pro zaměstnance jiných škol 80 Kč (máme v hlavní činnosti - účtováno bez zisku - jen věcné a mzdové náklady). Máme zapsat do mzdového listu cenu 60 Kč, nebo 50 Kč za oběd? Z jaké ceny to máme toto zvýhodnění počítat?

  Ono to vůbec není jednoznačná záležitost - cituji z metodické informace GFŘ k zaměstnaneckým benefitům od 1. 1. 2024 - část k oceňování majetku:

  Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze určit také rozdílem mezi úhradou zaměstnance za poskytnuté plnění a částkou, kterou zaměstnavatel za poskytnuté plnění účtuje jiným osobám ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 ZDP (samozřejmě i v tomto případě lze vycházet z rozdílu mezi částkou hrazenou zaměstnancem a oceněním poskytnutého plnění podle zákona o oceňování majetku).
  V praxi se budou vyskytovat situace, kdy shodné plnění poskytuje zaměstnavatel různým odběratelům za různé ceny. Pro účely určení výše nepeněžního příjmu zaměstnance lze zvolit takovou z cen účtovaných třetím osobám, která není ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele a teoreticky by tedy byla pro zaměstnance dostupná.

  Příklady:
  - Zaměstnavatel účtuje třetím osobám ceny v závislosti na množství odebraného zboží či služeb – pokud platí, že skupina zaměstnanců nebo jiných osob, které by se spojily za účelem pořízení předmětného plnění v obdobném rozsahu, by rovněž získala nižší ceníkovou cenu, je akceptovatelné využít pro ocenění nepeněžního plnění zaměstnance tuto cenu účtovanou třetím osobám (nebude tedy striktně posuzována srovnatelnost individuální pozice každého jednotlivého zaměstnance a třetí osoby, které je účtována, ale hypotetická dosažitelnost takové ceny). Toto zjednodušení však nesmí vést ke zjevnému nepoměru ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance stanoveného tímto způsobem a obvyklé ceny, resp. cena využitá pro porovnání musí odpovídat běžným obchodním vztahům, nemůže být nižší než související náklady apod.
  - Tento způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít například v případě, kdy zaměstnavatel provozuje vlastní závodní stravování, ve kterém je umožněno stravování za úplatu třetím osobám nebo pokud je třetím osobám umožněno využití rekreačního zařízení zaměstnavatele za úplatu apod.
  - V případě využívání jídelny či jiných zařízení zaměstnavatele ze strany bývalých zaměstnanců (např. důchodců) je možné jim účtovanou cenu využít pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pouze za předpokladu, že je stanovena na úrovni obvyklé ceny nebo kalkulována s marží při zahrnutí všech relevantních nákladů a není
  dotována ze strany zaměstnavatele.
  - Pokud je cena účtovaná zaměstnavatelem jiné osobě ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele nebo specifickým obchodním záměrem (například je účtována cena pod úrovní výrobních nákladů s cílem proniknout na určitý trh nebo zalistovat produkt u určitého prodejce, důvodem účtování nižší ceny je nějaká forma barterového ujednání nebo v případě bývalých zaměstnanců (důchodců) zohlednění této skutečnosti s ohledem na jistou formu ocenění předchozích přínosů zaměstnavateli apod.), nelze takovou cenu účtovanou jiným osobám využít pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance.

  Takže když si to pozorně přečtu, tak připouští, že pokud by zaměstnanci běžně dosáhli na cenu 80 Kč za oběd (protože jsou učitelé), má být ve vztahu k nim vzata jako obvyklá cena 80 Kč. Nicméně podmínkou je, že se nemí jít pod náklady. Inkriminovanou část jsem vyznačil tučně. Takže za předpokladu, že 80 Kč není pod úrovní skutečných nákladů, můžete považovat za nepeněžní příjem částku 50 Kč. Naštěstí je to jen teoretická diskuse, protože se vždy vejdete při těchto částkách do osvobození.  

• Úhrada ŠVP zaměstnancům z provozu

  08. 04. 2024

  Dobrý den, mám dotaz ohledně možnosti úhrady zaměstnancům pobyt na Škole v přírodě. Paní ředitelka si chce brát více zaměstnanců,než je od ubytovacího zařízení zadarmo a chtěla by jim ubytování a cestu hradit z provozu. Zřizovatel to schvaluje, jen se chci zeptat, zda je to takto vůbec správně a možné.

  Já v tom problém nevidím - pokud správně chápu, tak PO usoudila, že je vhodné posílit počet zaměstnanců na škole v přírodě - tedy pracovníci nejsou na "dovolené", ale klasicky vykonávají práci (problém by dle mého názoru byl, když by tam fakticky jeli na dovolenou se svým programem a o děti se nestarali...). Pokud to zřizovatel je ochoten profinancovat, problém dle mého názoru není.

• účet 513

  08. 04. 2024

  Dobrý den, Jsme PO zřízená ÚSC. Prosím o vysvětlení, za jakých podmínek můžeme používat účet 513? Tento účet nevyužíváme a nyní bychom rádi vzali na oběd obchodního partnera, ale nevíme, zda vůbec můžeme toto uhradit.A jak doložíme, že to byl oběd s partnerem? Do účetnictví vložím jen účet z restaurace? . Lze tedy z tohoto účtu hradit např. nákup kávy, minerálky apod., když přijde "návštěva"?

  Jako příspěvková organizace nejste omezeni tím, že byste nesměli vynakládat prostředky na reprezentaci. Nicméně je pravdou, že někteří zřizovatelé to například prostřednictvím schvalování rozpočtu omezují. Takže znám třeba PO, kde zřizovatel stanovil, že na tyto účely je maximální limit ........... Kč.

  V zákoně 250/2000 Sb. máte jedinný limit - tedy, že nesmíte poskytovat dary. Nicméně například oběd z obchodním partnerem darem beze sporu není, stejně tak třeba minerálka či káva pro návštěvy (tady jen upozorňuji, že tyto náklady se tradičně směřují na účet 513 - nicméně obsahově by to úplně v pohodě mohla být klidně 501 u toho nákupu kávy či minerálek).

  Z hlediska prokazování obědu s obchodním partnerem to většinou bývá na "čestném prohlášení" Vaší organizace - respektive na stvrzenku z restaurace se například dopíše, s kým byl oběd (s uvedením, kdo to je - třeba forma - "pracovní oběd s p. Novákem, jednatelem společnosti ....................."). Víc k tomu asi uvést nejde - samozřejmě někdo může teoreticky namítat, že jsem si to vymyslel, bohužel jiné řešení v zásadě neexistuje a třeba u firem je ento způsob prokazování obecně akceptován, pokud se neobjevují nějaké "výstřednosti". 

• Zlepšený VH a krytí kumulované ztráty

  08. 04. 2024

  Dobrý den, pane inženýre, prosíme Vás tímto o radu. Za rok 2023 máme zisk a chtěli bychom umořit kumulovanou ztrátu z předchozích let. Jak to prosím provést, aby to bylo správně? Nejprve převod do RF-431/413 a pak krýt ztrátu-413/432, nebo rovnou 431/432? Nemůžeme to nikde najít. Moc děkujeme

  Máte plné právo krýt ztrátu přímo ze zisku - takže klidně MD 431/Dal 432

• Technické zhodnocení cizího majetku

  08. 04. 2024

  Dobrý den, jsme škola, máme pouze hlavní činnost. Máme budovu v nájmu od města, naším zřizovatelem je kraj. Město provedlo celkovou rekonstrukci budovy, ale my si sami budeme platit orientační značení v budově, protože chceme jiný typ značení, než by nám město bylo ochotno pořídit v rámci rekonstrukce. Jedná se o tabulky ke dveřím, které budou pevně přišroubovány nebo přilepeny, dále polepy na skleněné příčky, směrovky nalepené na podlahy a schodiště. Celková cena cca 200.000,- Kč. Dle mého názoru se jedná o technické zhodnocení a tedy investici. Dále má vedení školy v plánu pořídit do jedné učebny velké zrcadlo, které bude přilepené na zeď, v hodnotě asi 15.000,- Kč. Je správně toto účtovat jako technické zhodnocení do nákladů na účet 549 - z provozních prostředků ? Jak tato technická zhodnocení posuzovat z daňového hlediska?

  Souhlasím s tím, že tak jak to popisujete, by se orinatační systém měl vyhodnotit jako TZ budovy - tedy investice - účet 021.

  I to velké zrcadlo je svým charakterem TZ - nicméně narážíte na to, že podle účetních předpisů máme hodnotit TZ za jednotlivý zásah (a tady asi souhlas, že je to zásah nezávislý na orientačním značení, nicméně upozorňuji na to, že MF nikdy neposkytlo něaké vodítko, kdy se již jedná o nezávislý zásah). Takže za mne varianta zaúčtování na účet 549 u zrcadla je asi účetně možná, dańově se ale beze sporu bude jednat o pořízení dlouhodobého majetku (pro účely DPPO se hodnotí zásah do majtku v úhrnu za rok). Na druhou stranu - ono je Vám to asi daňově jedno, pokud zdrojem financování je příspěvek zřizovatele (potom danou 549 stejně vyloučíte nedaňově tak jako tak a dané TZ byste asi daňově stejně neodepisovali).

   

• Platba hotově v zahraničí

  08. 04. 2024

  Dobrý den, v rámci Erasmu pojedou naši učitelé a žáci do zahraničí, kde budou muset platit v cizích měnách - EUR, možná PLN. Valutovou pokladnu zatím zřízenou nemáme, bude to nutné? Některé aktivity budou moct platit platební kartou, některé v hotovosti na místě (za celou skupinu). Účet pro Erasmus máme korunový. Prozatím s tímto zkušenosti nemáme, tak nevím, jak nejjednodušeji a správně postupovat, jaké máme možnosti? Zřejmě budeme muset tedy zřídit valutovou pokladnu a vše řešit skrz ní? Můžeme zřízení valutové pokladny řešit i v průběhu roku? Předem moc děkuji za odpověď.

  Možná nejprve k tomu poslednímu - řešení valutové pokladny i v průběhu roku je určitě možné - tedy berme to jako jednu z variant.

  Teď otázka nutnosti zřízení valutové pokladny - myslím si, že máte následující možnosti:

  a) první možnost - vybrat valuty, vložit je do valutové pokladny a poskytnout je jako zálohu na pracovní cestu, následně valuty zase vyúčtovat

  b) druhá možnost - vybrat příslušnou částku valut s tím, že ani nebudu účtovat zálohu, ale hned je poskytnu zaměstnanci jako zálohu na 335 - je to tak trochu na hraně, nicméně myslím si, že pokud vyberu jeden den valuty a hned k tomu doložím, že ve stejný den byly poskytnuty jako záloha, tak si myslím, že není nezbytné považovat je nabírat na 261 a hned je zase vydávat - že zaúčtování na účet 335 je přípustné.  

  c) další možnost, která mne napadá je, že pokud by to nebyl nějaký velký objem výdajů, tak bych také mohl posktnout zálohu na pracovní cestu po dohodě se zaměstnancem v Kč s tím, že on by z ní hradil i EUR výdaje (nicméně vyúčtování by bylo v Kč)  - nicméně tady to bude asi o větších objemech peněz, tak nevím, zda je toto vhodné a neudělá to spíše komplikace.

  Další varianty jsou již asi již moc krkolomné. Takže za mne, pokud je potřebui dopředu vybavit penězi a nechcete zřídit valutovou pokladnu, tak bych asi uvažoval o té variantě b) - tedy vybral bych EUR a hned e poskytl jako zálohu (samozřejmě by vznikl kurzový rozdíl mezi výběrem a kurzem, ve kterém musím ocenit to poskytnutí zálohy - ČNB kurz).

  No a nebo to s tou valutovou pokladnou pod a) - zase bych to neviděl jako nějaký nepřekonatelný rozdíl. Ona se může hodit, když se zase z pracovní cesty třeba po vyúčtování nějaká EUR vrátí (předpokládám, že při zapojení do ERASMU to nemusí být ojedinělá akce).

   

• reálná hodnota

  05. 04. 2024

  Dobrý den pane Nejezchlebe, obracím se na Vás s dotazem ohledně prodeje vozidla a přecenění reálnou hodnotou. pořizovací cena 238.500,-- Kč zůstatková cena 11.983,-- Kč prodej 3.000,-- zůstatková 226.517,-- Kč Nedokážu se napasovat na dotazy, které jste již zodpověděl k přecenění reálnou hodnotou, protože se mě z programu Ginis modul Maj. vygeneroval zápis: 082/022 238.500,-- Kč 551/082 11.983,-- Kč Postupuji takto: přeúčtuji z 551 na 553 11.983,-- Kč Vytvořím fond 401/416 11.983,-- Kč Fakturace 311/646 3.000,-- Kč Vytvořím fond 548/416 3.000,-- Kč A dále nevím, v jakých částkách a jak zaúčtovat 407 a 036. Předem moc děkuji za odpověď

  Tak jak to zaúčtoval GINIS, tak je to fakticky klasické vyřazení majetku (s tím, že nedošlo k přecenění na reálnou hodnotu).

  Tak já bych nejprve začal zaúčtováním bez přecenění na reálnou hodnotu:

  553/082 ve výši 11 983 Kč a MD 082/Dal 022 ve výši 238 500 Kč jsou OK.

  Tvorba fondu investic - schválně to rozepíši - MD 401/Dal 416 ve výši 3000 Kč - do výše prodejní ceny) a dále MD 401/Dal 548 ve výši 8 983 Kč (to je podle ČÚS 704 - prostě takto jsou nastavena pravidla).

  No a fakturace 311/646 je OK.

  Teď s úvahou o přecenění na reálnou hodnotu - pokud řekneme, že je ve výši 3 tis. Kč (já bych to tedy na RH nepřeceňoval - přide mi to naprosto zbytečné).

  - zaúčtuji 036/022 ve výši 3 tis. Kč

     k tomu dále musím z 022 a 082 dostat zbytek hodnot (tedy na MD 022 je 235 500 Kč a na 082 je 226 517) - to dosáhnu tak, že zaúčtuji:    MD 082            226 517

                                              MD 407                8 983

                                                                                        Dal 022      235 500

  - potom účtuji prodej - MD 311/Dal 646 ve výši 3 000 

  - vyřazení majetku        - MD 553/Dal 036  ve výši 3 000

  - zúčtuji 407         - zápis MD 564/Dal 407     ve výši 8 983 

      A teď jdu na fondy - MD 401/Dal 416 ve výši  3000

                                        MD 401/Dal 548        ve výši 8 983

  Já si tedy myslím, že to zaúčtování je již hodně "postižené" tím nesmyslným účtováním na 548. A RH ty účetní zápisy jen zhorší (z hlediska vypovídací schopnosti ...). Ale je to samozřejmě na Vás.

• Síta do oken, dodavatelská firma

  05. 04. 2024

  Dobrý den, jsme MŠ, neplátce DPH, pouze hlavní činnost. Máme od zřizovatele ve výpůjčce dvě budovy (sídlo a odloučené pracoviště). U obou těchto budov chceme pořídit do některých oken síta a to do oken, kde žádná síta před tím nebyly. Získali jsme cenovou nabídku a na jednu budovu by se jednalo o částku cca 16.200Kč včetně DPH, na druhou budovu cca 18.500Kč včetně DPH. Nyní máme dva dotazy. Z našeho pohledu se jedná u každé budovy o technické zhodnocení budovy do 40tis. tj. účtujeme přímo do provozu na účet 549, cena budovy se nezvyšuje a můžeme hradit z příspěvku zřizovatele na provoz. Je to tak správně? Druhý dotaz se týká dodavatelské firmy. Firma, od které máme cenovou nabídku, je polská firma, má sídlo v Polsku a zde v ČR má odštěpný závod. Podle jejich IČa se jedná konkrétně o „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby“. V cenové nabídce nám normálně rozepsali cenu bez DPH a vyčíslili DPH 21% a konečnou cenu včetně DPH. Předpokládáme správně, že odštěpný závod zahraniční právnické osoby zde v ČR funguje jako česká firma a odvádí DPH v ČR a pro nás jako neplátce tímto nevznikne žádná povinnost vzhledem k DPH, vše pro nás proběhne běžně jako bychom nakupovali od české firmy. Je to tak? Děkuji Vám moc za odpověď.

  Ano - dle mého názoru máte naprostou pravdu:

  a) souhlas s tím, že to jsou dvě samostatné TZ budovy do 40 tis. kč  - tedy provoz a účet 549

  b) ano - pro Vás je to klasický "český" dodavatel, který má DIČ tady - takže bez jakýchkoliv problémů.

• eStravenky/nabití kredity - datum účetního případu

  04. 04. 2024

  Dobrý den, organizace pořídila na faktury kredity na stravné zaměstnancům. S účtováním nemám problém. Ale nevím, jaké datum účetního případu mám v dokladu, kde účtuji „předání“ kreditů zaměstnancům (nákladové účtování). Jeden nákup byl na fakturu 30.1. v hodnotě kreditů tak, jak byl zaměstnancům propočten nárok za leden a druhý nákup na fakturu 6.3. v hodnotě kreditů tak, jak byl zaměstnancům propočten nárok za únor. Můžu u každého z obou případů nastavit pro nákladové čerpání kreditů poslední datum v měsíci lednu, resp. únoru ? Nebo se mám řídit podle některých názorů tím, že zaměstnanci fakticky spotřebují kredity až v období po lednu, resp. únoru a tím tedy dám datum účetního případu až v únoru (za leden), resp. březnu (za únor)?

  Klíčové je řešit, jak zaměstnanci vzniká nárok. Pokud je to tak (a já to předpokládám), že pokud odpracuje leden, vzniká mu nárok (i kdyby třeba ukončil zaměstnání) - potom musím ještě do ledna zaúčtovat náklad (a případné čerpání FKSP)/závazku vůči zaměstnanci. No a faktura od dodavatele je potom již jen třeba MD 333/Dal 321.

  Nevím jaké máte další nastavení - zda zaměstnanec něco doplácí (potom bych to účtování musel trochu upravit)... Snad jsem to ale zodpověděl relevantně - tedy pro vznik nákladu a závazku je rozhodující vznik nároku.

• příspěvek na stravování - osvobození od daně

  03. 04. 2024

  Dobrý den, jsme základní škola - PO zřízená ÚSC. Máme vlastní školní jídelnu, kde vaříme pro žáky , zaměstnance a cizí strávníky. Cena oběda pro zaměstnance je stanovena v hodnotě potravin - tj. 38,- Kč (zaměstnanec platí 32,- Kč, příspěvek z FKSP je 6,- Kč). Celková hodnota oběda se rovná ceně pro cizí strávníky - 95,- Kč. Do stanovené hranice pro osvobození (zápis do mzdového listu) máme zapisovat hodnotu oběda ve výši 63,- Kč (95 - 32) nebo jen příspěvek FKSP 6,- Kč? Děkuji za odpověď

  Je to rozdíl mezi běžnou cenou oběda (95 Kč) a toho, co uhradí zaměstnanec (32 Kč) - to je hodnota jeho zvýhodnění. Tedy těch 63 Kč.

• Převod majetku zřizovateli

  03. 04. 2024

  Dobrý den, jsme základní škola zřízená obcí. Zakoupili jsme schodolez v hodnotě 133 100 Kč a druhá faktura jsou nájezdové ližiny v hodnotě 17 182 Kč. Na obě faktury nám zřizovatel poslal peníze s tím, že majetek převedeme zřizovateli. Moc prosím o radu, jak mám účtovat. Kam zaúčtovat přijaté peníze (do rezervního fondu?) a jak to celé proúčtovat a převést zřizovateli. Moc děkuji za odpověď.

  Trochu tápu nad tím, proč v případě, že se ten majetek má převést na zřizovatele, to rovnou zřizovatel nekoupí. Ale budiž. 

  Takže ve Vašem případě bude asi následovat následující postup:

  a) předpis investičního příspěvku zřizovatele MD 348/Dal 401        150 282

  b) inkaso investičního příspěvku             MD 241/Dal 348                150 282

                                                                  MD 401/Dal 416                 150 282

  c) došlá faktura - schodolez a lyžiny - budu brát jako jeden majetek s tím, že se jedná o investici (samostatná movitá věc)

                           MD 042/Dal 321                            150 282

  d) úhrada došlých faktur                 MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401             150 282

  e) předání maetku zřizovateli - volil bych v režimu "před zařazením do maetku s tím, aby tedy zřizovatel začal odepisovat) - podkladem by měl být nějaký předávací protokol na zřizovatele

                    MD 401/Dal 042                  150 282

   

• Přeplatek daně z příjmu ze závislé činnosti

  02. 04. 2024

  Dobrý den, chtěla bych poradit jak zaúčtovat přeplatek 11 tis. Kč, který nám vznikl ve Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti za rok 2023 a který nám již Finanční úřad na běžný účet vrátil. Bylo by možné účtovat předpis 342/595 a vratku 241/342 ? Děkuji za odpověď .

  Takto rozhodně ne - při zúčtování daně  z příjmů ze závíslé činnosti jste pouze v pozici plátce, který to zprostředkovává (ty peníze Vám nezůstávají). Těch 11 tis. kč ale musíte vyplatit zaměstnancům, kterých se to týká. Tedy je to MD 342/Dal 331 a potom s vyššími výplatami v rámci ročního zúčtování daně MD 331/Dal 241.

• Stravování žáků a DPH

  28. 03. 2024

  Dobrý den, jsme střední škola, plátci DPH. Prosím o radu, týkající se kalkulace a účtování stravy u žáků. U došlé faktury za potraviny, co jde do skladu školní jídelny, nárokujeme DPH v krátícím koeficientu (vaříme i pro cizí strávníky, zaměstnance a nerozlišujeme „dvoje“ hrnce). Z let dřívějších je kalkulace pro žáka nastavena na „dotovaný“ (běžný) oběd : Cena potravin 37,50 Kč DPH (12%) 4,50 Kč Celkem s DPH: 42,- Kč V případě, že žák má objednán oběd, či více obědů, a neodhlásí je (např. onemocní), na „dotovaný oběd“ nemá nárok a platí za vyšší zkalkulovanou cenu: Cena potravin 37,50 Kč Režijní náklady 44,01 Kč Zisk 0 Kč Celkem bez DPH 81,51 Kč DPH (12%) 9,78 Kč Celkem s DPH 91,29 Kč Ve ŠJ jsou zadány tyto ceny a s nimi se pracuje. V účetnictví však, co se týká žáků, beru, že žák je plnění osvobozené a tak o tom účtuji sice ve výše uvedených částkách, nicméně DPH neodvádím. Kalkulaci tvoří jiná osoba a zcela náhodou jsme se nyní dostali k tématu DPH. Navedlo nás to tedy k otázkám, ke kterým jsme jasné odpovědi nenašly. Mohu cenu stravenky žáka brát jako osvobozenou bez rozdílu v jaké výši stravenku hradí a pokud neodvádím DPH, ať ze stravenky dotované či nedotované, je to v pořádku?? A je správné, že obě kalkulace tedy navyšujeme o DPH ??

  Já bych prvotně řešil tu oblast, zda tam nastává osvobození v obou případech či nikoliv. Zákon o DPH řeší oblast "vzdělávacích služeb" v §57. Pod písmenem b) jsou uvedeny školské služby  jako plnění osvobozená od DPH. No a z toho vyplývá to zásadní - aby to mohlo být od daně osvobozeno, musím splnit to, že to má být školní stravování (jako školská služba).

  Pokud ale není naplněno to, že by to školská služba byla, není nárok na osvobození od daně dle mého názoru naplněn. Takže u toho oběda, kdy již není naplněno, že je to školní stravování (viz vyhláška 107/2005), se domnívám, že striktně vzato by nemělo být aplikováno osvobození od daně a já bych z dané ceny odváděl DPH.

  A teď k těm kalkulacím - u toho osvobozeného jídla - ano to je jedno z řešení (je to logika, že na osvobozený oběd od daně si odpočet neuplantíte - by´t tady je problém v tom, že koeficient je jiný než je podíl obědů osvobozených a zdaňovaných). Podívejte se prosím na dokument "DPH, Potravinové limity u jídelen ...." z 18.4.2016 - snažím se tady popsat všechny související problémy a ukazuji nějaké náměty, jak se s touto oblastí vyrovnat. Platí totiž tady jedno heslo - pokud jste jídelna a jste plátcem DPH a máte jeden sklad potravin, kde odčítáte koeficientem, již nikdy nejste schopni přesně stanovit potravinové limity (vždy se to bude jen nějak odhadovat, dopočítávat ...).

  Navýšení druhé kalkulace o DPH je samozřejmě v pořádku - tím, že by to dle mého názoru měl být zdaňovaný oběd.

• Náhrada za použití vlastních lyží na lyžařském výcviku žáků.

  27. 03. 2024

  Dobrý den. Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená hlavním městem Prahou. V kolektivní smlouvě je ujednáno, že zaměstnanec- učitel má nárok na náhradu výdajů za opotřebení vlastních lyží použitých na lyžařském výcvikovém kurzu žáků (LVK). Pokud učitel uplatnil nárok na tento výdaj v rámci "cesťáku" spolu se stravným a dalšími výdaji, celý "cesťák" jsme zaúčtovali na 512 a bylo to podle nás OK. V případě, že učitel uplatňuje pouze náhradu za opotřebení vlastních lyží samostatným písemným požadavkem nikoliv jako součást "cesťáku", máme pochybnosti, zda-li proplacenou náhradu zaúčtovat na 512 či 527. (Z hlediska osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance máme správně ošetřeno - § 6, odst. 7) a 8) ZDP. ). Metodika MHMP pro účetnictví a rozpočet ani ČÚS nám "nepomohly", současně je pravdou, že při 60- ti milionovém rozpočtu se jedná o náklady v řádu jednotek tisíců Kč za kalendářní rok. Za odpověď Děkuji.

  A já Vám také nejsem schopen pomoci nějakou jednoznačnou odpovědí. Cituji z našeho dokumentu "Náklady USC a PO- obsahové vymezení", který najdete na webu:

  Účet není obsahově vymezen, nicméně tradičně je spojován s cestovními náhradami vyplácenými podle zákoníku práce.

  Tyto náklady zahrnují nejen vyplacené stravné či náhradu za použití soukromého vozidla, ale i další náklady související s pracovními cestami. Přitom z logiky věci by asi nemělo být rozhodující, zda je daný náklad požadován k proplacení v rámci vyúčtování pracovní cesty, nebo zda se jedná o přímou fakturaci od dopravce, od poskytovatelů ubytování a stravování. Kdo toto ale rozlišuje, tak mu rozhodně nemohu bránit – tedy potom by nastala situace, že fakturu z hotelu přímo hrazenou organizací zaúčtujeme na 518, pokud je ale ubytování vyplaceno jako součást cestovní náhrady, budeme účtovat na účet 512.

  Tedy náš postoj je takový, že otázka, zda je to formálně nárokováno v rámci cestovního příkazu nebo mimo něj by nemělo rozhodovat o tom, kam se náklad druhově zatřídí. Tedy je to náhrada související s pracovní cestou a proto bychom preferovali 512 (i v případě, kdy je to nárokováno samostatně). Ale v situaci, kdy neexistuje obsahové vymezení tohoto účtu ve Vyhlášce 410/2009 musíme akceptovat i  variantu, kdy někdo bude účtovat na jiný účet - v tomto případě souhlas s tím, že by to byl účet 527 (tedy pro nás je to akceptovatelná varianta).