PO účtuje - Účetnictví příspěvkových organizací

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Schválení účetní závěrky PO
    13. 09. 2023

    Dobrý den, jsem PO zřízená obcí. Každým rokem dáváme zastupitelstvu obce ke schválení účetní závěrku a to vždy tak abychom to stihly k 30.6. ( do šesti měsíců od rozvahového dne) vykázat do MÚZA. Měla jsem a mám za to, že PO si musí nechat povinně schválit účetní závěrku. Jenže teď po volbách máme nové členy zastupitelstva, kteří to chtějí dělat správně a jinak proto hledám přesné znění celého schvalovacího procesu a toto jsem našla. Zdroj SMO: Schvalování účetní závěrky příspěvkové organizace, jedná se o vyhrazenou pravomoc rady obce podle § 102 odst. 2 písm. o) zákona o obcích. Jelikož se jedná o vyhrazenou pravomoc rady obce, zastupitelstvo obce v daném případě rozhodnout nemůže. Dále §102 odst. 4 (obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j), k) a o)) zpět odkazuje na odst.2 písm. o). Můžete mi prosím vysvětlit co je správně. Já měla za to, že pokud není rada rozhodovacím orgánem je zastupitelstvo obce. Děkuji za vysvětlení a odpověď.

    Je to jednoduché - pokud máte RADU, tak schvaluje RADA podle §102 odst. 2 písm. o) Zákona o obcích.

    Pokud ale RADU nemáte - nastupuje §102 odst. 4 a tato pravomoc přechází na zastupitelstvo (protože je v těch vyjmenovaných bodech, které nejdou na starostu).

  • Dárkový poukaz
    12. 09. 2023

    Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC, účtujeme v plném rozsahu. Prosím o radu, jak zaúčtovat následující účetní případ: za objednávku ročního on-line produktu u jedné vzdělávací společnosti jsme obdrželi "zdarma" poukázku/dárkový certifikát v hodnotě 2000 Kč na nákup u společnosti Mall, který má platnost do února 2024. Zaúčtovala jsem ho jako finanční dar a ceninu 263/414. Po několika měsících jsme dárkový poukaz použili při nákupu vysavače v hodnotě 3098,- Kč (DDHM). Společnost Mall nám vystavila zálohovou fakturu jen na doplatek 1098,- Kč, ve vyúčtovací faktuře je cena vysavače 3098,-Kč a poznámka již uhrazeno dárkový certifikát 2000Kč a záloha 1098,- Kč, doplatek 0,- Kč. Účtovala jsem následovně: 314/241..... 1098,- 321/314 ......1098,- vyúčtování zálohy 558/321.......3098,- DDHM 028/088......3098,- zařazení do majetku 321/263.....2000,- 414/648....2000,- Teď si ale nejsem jistá, jestli je to správně. Můžu dárkový poukaz považovat za finanční dar a takto s ním i daňově nakládat nebo je to nepeněžní dar a účtovat 558/649? Ani v jednom případě ale nesedí výnosy a náklady 558/648,649....3098/2000Kč. Anebo poukaz považovat jen za slevu na zboží? A jak to v tomto případě zaúčtovat a zařadit do majetku? Děkuji za odpovědď

    Toto jsou hodně sporné záležitosti.

    Já bych asi měl tendenci spíše neúčtovat o tomto jako o daru, neboť ta poukázka byla podmíněna tím, že jsem něco pořídil - tedy hovořit o bezúplatných darech je mi proti srsti. Takže já bych se snažil spíše o řešení, kdy v součtu za to vzdělávání a za ten vysavač bude to, co sem skutečně zaplatil.

    To třeba může tedy znamenat to, že klasicky zaúčtuji za to vzdělávání např. MD 518/Dal 321, poukázku si nebudu navádět jako dar, ale při jejím použití ji budu používat jako slevu - tedy ve výsledku by to bylo MD 501/Dal 321 - jen ve výši 1098 Kč.

    Takže to by bylo asi moje řešení (a varianto by bylo navést si poukázku do podrozvahy - např. MD 991/Dal 999).

    Připouštím, že někdo může mít pohled, který uvádíte a určitě bych neříkal, že je jednoznačně chybný. Souhlas s tím, že je v této variantě sporné, zda je to MD 263/Dal 414 nebo MD 263/Dal 384 (pokud vezmu analogii třeba s darem zásob) a skutečně při použití účtovat MD 558/Dal 321 celou hodnotu a použití MD 384/Dal 649 (var 414/Dal 648). Já bych asi v této variantě pracoval s tou možností 384 a výnos na 649. To, že se v této variantě neshoduje 558 a 649 (648) je v pořádku - rozdíl je to, co jste zaplatili. 

    Ale opakuji jak jsem uvedl již výše - za sebe bych o daru neúčtoval - spíše by to pro mne byla sleva a účtoval bych o snížené ceně za pořízení vysavače. Výsledek v rámci HV je stejný, jen je jiný objem výnosů a nákladů.

  • Erasmus
    12. 09. 2023

    Dobrý den, mám dotaz ohledně projektu Erasmus. Já jsem se do toho tak zamotala, že nevám jak dál. 1/Od srpna 2023 máme na EUR účtu peníze 34000,- EUR zaúčtuji do účetnictví ročním kurzem ČNB 24,115 Kč - účtování 241/374 - v účetnictví vedu v české měně 820199,38 Kč 2/ Fakturu hradím z EUR účtu 5../321 a kurz bude opět 24,115 Kč 3/ Při každém pohybu budu účtovat dohadnou položku 388/672 a teď nevím jakým kurzem zda ročním 24,115 Kč nebo denním, kdy se uskuteční úhrada z běžného účtu. 4/ Kurzové rozdíly pak budu účtovat až při ukončení roku k 31.12.?? Děkuji

    Asi si to budeme muset ještě dovyjasnit podle toho, co máte v dotační smlouvě a je hrozně důležité, jaký vlastně řešíme případ - zda je to úhrada eurové faktury nebo Kč výdaje.

    Prvotně pokud je to EUR faktura - zkusím popsat postup - podle opperací:

    - 1) a 2) - přesně tak pokud používáte roční pevný kurs a je to EUR faktura

    - 3 dohadná položka - ano a zase to zaúčtujte kursem 24,115 (pro cizoměnové operace jste si vyhlásili pevný roční kurs - tedy i pro tuto opůeraci)

    - 4 - ve standaradním přístupu ano - kursové rozdíly až k 31. 12. Nicméně jak vysvětluji v dokumentu ke kursovým rozdílům a zejména teď v nově nahraných videích ze září, tak pokudna to půjdete "po novu" podle rozsudkku NSS, tak ten výnos a zálohu nebudete přepočítávat - ve výnosech a na 388 to budete mít až do "vyčerpání" zálohy v kursu 24,115 (byť by třeba k tomu čerpání ještě docházelo ve 2024).

    Postup pokud je to CZK faktura (hrazená z EUR dotace)

    Odhylka je v tom, jak spočítat nárok v EUR. Faktura je třeba na 50 tis. Kč, vy se díváte do smlouvy, jak jsou nastavena pravidla pro přepočet CZK na EUR (pro čerpání dotace) - zjistíte, že je to třeba 2 100 EUR (tedy toto je v jiném kursu než 24,115) a potom tuto EUR hodnotu pronásobíte kursem 24,115. Tím se Vám rozejde hodnota nákladu a 672 (a je to v pořádku). 

    V dalších aspektech - již výše.

    Prosím podívejte se na ta nová videa nahraná v září - myslím si, že by Vám to mohlo pomoci.

  • Dar k životnímu výročí zaměstnanci, který je v insolvenci
    12. 09. 2023

    Dobrý den, jsme PO, k životním výročím vyplácíme zaměstnancům ze mzdových prostředků finanční dary ve výši 3 000 Kč. Chtěla jsem se zeptat, zda existuje možnost poskytnout zaměstnanci v insolvenci dar např. v podobě dárkové poukázky, aby dar nepropadl ve prospěch insolvence. Myslím si, že není možné ze mzdových prostředků pořídit dárkovou poukázku a předat jí zaměstnanci. Pokud by existovalo řešení, žádám i o názorné účtování jednotlivých operací. Předem děkuji za odpověď.

    Děkuji za vyjasnění - takže bavíme se o odměně v rámci "platu" - nikoliv o daru. Dárková poukázka představuje naturální plnění a tady je podle mého názoru nezbytné vyjít z ustanovení §109 odst. 2 a 3 Zákoníku práce:

    (2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

    (3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je ....

    Takže pokud odměňujete mzdou - je možné vyplácet i v naturální podobě. Pokud je to ale odměňování platem (což odhaduji, že u Vás bude), tak naturální podoba možná není. Pokud máte "plat", tak netuším, jaké by k této situaci existovalo řešení kromě toho dát prostě peněžní odměnu.

    Když byste náhodou měli mzdu, tak mi napište na e-mail a účtování nějak vyřešíme (ono by to nebylo nic složitého - prostě jen namísto MD 331/Dal 241 by to bylo MD 331/Dal 213 a jen by to bylo o tom dopočtení odvodů, pokud by se dávaly poukázky přesně za 3 tis. Kč). 

  • darovací smlouva
    07. 09. 2023

    Pěkný den, prosím o zodpovězení dotazu ohledně uzavřené darovací smlouvy mezi školou a subjektem: dárce je subjektem jehož předmětem jsou i činnosti spojené s podporou tělovýchovných aktivit mládeže. Dárce daruje základní škole peněžní dar ve výši 10 tis, který bude účelově použit na pronájem tělocvičny pro oddíl florbalu. Zaúčtovala jsem : 241/414. Škola má hospodářskou činnost, kde pronajímá prostory tělocvičny. Uzavřela smlouvu o nájmu s organizací právě na sportovní aktivitu florbal, kde v platebních podmínkách uvádí, že nájemné je uhrazeno sponzorským darem, fakturu škola nevystavuje. Škola sleduje a eviduje hodiny strávené při florbale, aby měla kontrolu nad nepřečerpáním daru. Nevím, jak v účetnictví toto promítnout. Stačí jen zápis 414/648 v částce Kč 10 tis? Další dotaz prosím : ZŠ obdržela dle darovací smlouvy od firmy starý nábytek bezplatně : 7 ks stolů, 18 ks židlí, 10 ks zásuvkových boxů a 4 ks zářivek. Jak do účetnictví bezplatný dar dostanu ? Ocením ho dle našeho uvážení ? a jak zaúčtuji ? Pak majetek zadáme do programu majetku k evidenci. Předem děkuji za rady.

    K první otázce - ano - striktně formálně je to skutečně tak, jak uvádíte. Tedy tak, jak by se dar "odbydloval" (v podobě využitých hodin), tak by se účtovalo MD 414/Dal 648 - asi Vám to nikdo nemůže napadnout.

    Nicméně když si to vezmu věcně, tak je pro mne otazníkem, zda se skutečně jedná o reálný dar pro organizaci, nebo spíše pro toho uživatele Vašich služeb. Totiž dát poskytovateli služeb dar ve výši odpovídající tomu, co by běžně účtoval a vymínit si, že se nic neúčtuje, není benefitem pro toho poskytovatele služeb, ale pro ten sportovní klub. Takže když bych řekl, že bych měl respektovat věcnou rovinu případu, tak bych to prostě považoval za úhradu od jiného subjektu - přijal bych to jako  zálohu - např. MD 241/Dal 324 a zúčtovával bych to klalsicky do výnosů jako běžný pronájem tělocvičny tak, jak byste běžně účtovali. 

    Je to samozřejmě o pohledu na věc - za mne je správnější ten věcný (a jen poznamenávám, že to má i daňové konsekvence - třeba já bych toto s ohledem na podmínky zahrnoval do DPH jako plnění - zde samozřejmě od daně osvobozené). To je samozřejmě důležité jen pro případ, když byste byli plátci DPH.

    Ty věci nabýváte od firmy - takže skutečně máte ocenit v reprodukční pořizovací ceně - což znamená Vaším odhadem, za kolik by se ty věci daly běžně nakoupit v tom stavu, ve kterém jsou. Pokud jsou to skutečně starší věci, tak předpokládám, že to bude do 3 tis. Kč za kus a účtoval bych MD 501/Dal 649 a případně navést v této ceně do evidence (pokud na podrozvahu tak MD 902/Dal 999 - to se asi netýká zářivek - ty jsou spíše spotřebním materiálem a na 902 nepatří). Vidíte, že účtujete výnos a náklad proti sobě ve stejné výši - takže nemusíte být až tak "úzkostliví" při stanovování ceny (samozřejmě pokud si cenu třeba podložíte tím, že si najdete něco zruba obdobného např. na bazos.cz - bude to jen "plus").

  • Zřizovatel vs. PO
    06. 09. 2023

    Dobrý den, Příspěvková organizace v letech 2019 a 2020 nesprávně zaúčtovala významné nákupy drobného hmotného majetku místo do nákladů na 558 na účet 381. Pokud by tyto nákupy zaúčtovala správně, vykázala by v obou letech ztrátu. Navíc účet 381 nebyl rozpouštěn. Vedení PO neprovedlo řádně dokladové inventarizace a stavy na rozvahových účtech neodpovídaly skutečnosti. Nové vedení školy nesprávnosti, zjištěné provedenými inventarizacemi a zůstatek účtu 381 nechalo přeúčtovat na účet 408. Nyní je zůstatek účtu 408 po opravách na str. MD. A jmění PO vlivem toho vykazuje záporný stav. Navíc bylo zjištěno, že PO nemá dostatečné finanční zdroje krytí. Zřizovatel PO zaslal dodatečný příspěvek. Kdyby bylo v PO v minulých obdobích řádně účtováno, byla by vykázána ztráta. A tento dodatečný příspěvek by byl poskytnut zřizovatelem na krytí této ztráty. PO příspěvek proúčtovala 348/672 a následně 241/348. Tímto způsobem zaúčtování příspěvku se PO dostala do zisku, který byl následně převeden do rezervního fondu. Dodatečný příspěvek zaúčtovaný do výnosů nesnížil nedostatečnost krytí vlastními zdroji. Dle Vašeho dokumentu Finanční vztahy zřizovatele a zřízené PO ze září 2020 nelze dodatečný příspěvek na krytí ztráty účtovat jinak než výše uvedeným způsobem. Je možný způsob zaúčtování dodatečného příspěvku zřizovatele na účet 408, který vlastně vznikl nesprávným vykázáním výsledku hospodaření v minulých letech? Je možný jiný způsob zaúčtování dodatečného příspěvku zřizovatele tak , aby nedošlo k navýšení výsledku hospodaření a tím navyšování rezervního fondu či ostatních fondů? Např. proti účtu 401 apod. PO měla v letech 2021 a 2022 kladný výsledek hospodaření.

    Můj názor je takový, že provozní příspěvek - byť na krytí ztrát minulých let, neumím zaúčtovat jinak než do výnosů a vykázat tím v běžném roce mimořádný zisk (ale třeba pro daň z příjmů, pokud je to prokazatelně na úhradu ztrát minulých let, tak se jedná o výnos, který bych vyloučil ze zdanění).

    V čem bych byl odvážnější, tak bych uvažoval o tom, že zúčtuji následně výsledek hospodaření (případně rezervní fond) proti účtu 408 (tedy například MD 413/Dal 408). Důvodem je to, že dlouhodobé ponechání zůstatku 408 v účetnictví příspěvkové organizace nám dělá velké problémy (zejména v oblasti fondů). nikde to není popsáno, že bych to mohl udělat, ale pokud by PO souhlasila a zřizovatel neměl nic proti, tak bych to udělal. 

  • Obědy pro děti - WOMEN FOR WOMEN
    06. 09. 2023

    Dobrý den, jsme PO (ZŠ, ZUŠ a MŠ), jejímž zřizovatelem je obec. Mám na Vás dotazy ohledně darů z neziskové organizace WOMEN FOR WOMEN. Na Vašich stránkách jsem si přečetla odpovědi na podobné dotazy, kde uvádíte: „.. Platba se sice tváří formálně jako dar, nicméně ve skutečnosti se nejedná o dar pro příspěvkovou organizaci, ale obdarovaným je příslušný žák (respektive jeho rodiče)…“ Já celou dobu (předchozí roky a první polovinu r. 2023) účtuji, jak i Vy píšete, tyto přijaté peníze na účet 324. Roční částky se pohybovaly do cca 10 000Kč. Nyní se ale situace změnila tak, že od září do konce roku budou mít děti jen na ZŠ příspěvky ve výši cca 40 000Kč a ještě budou poskytnuty částky i do MŠ (máme 2 školky). Celkově tedy mohou dosáhnout i 100 000Kč / rok. Mám před sebou smlouvu s WOMEN FOR WOMEN, o.p.s., která se nazývá DAROVACÍ SMLOUVA NA FINANČNÍ DAR. Je zde i uvedeno: „…Poskytnutí daru dle této smlouvy podléhá dani z příjmu dle příslušných ustanovení zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění…“ - Smlouvu mohu naskenovat a poslat k nahlédnutí (bez jmenného seznamu dětí, který je součástí smlouvy). Mám před sebou i dopis od pana starosty, který píše, že Rada města po projednání odsouhlasila přijetí účelově určeného finančního daru od uvedené neziskové organizace v hodnotě Kč. (Zatím pro ZŠ). Mé dotazy tedy zní: 1/ Mohu to dále účtovat na účet 324 – jako stravné ve školní jídelně v ZŠ (peníze se vybírají předem)? 2/ Školky účtují stravné na účet 315 (peníze se vybírají dle skutečně odebrané stravy – pozadu). Mohu příspěvky účtovat u školek na účet 315? 3/ Musí se částky uvádět do daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob – jako dar? Co potom odečitatelná položka 300 000Kč do níž se třeba už nevejdeme? Budeme muset tedy platit daň z příjmu? Předem děkuji za odpověď.

    Zkusím postupně k jednotlivým oblastem:

    a) prvotně je potřeba říci si, zda upřednostním pohled formální nebo věcný.

    Ano - formálně je to dar organizaci, který souvisí s Vaším závazkem stravovat bezplatně konkrétní dítě, byť máte nárok na jasně definovanou odměnu. Tedy při formálním pohledu na věc budu tento dar účtovat jako příjem daru pro PO - MD 241/Dal 414 a tak jak se budou částky spotřebovávat a dané dítě bude jíst, tak budu účtovat MD 414/Dal 648. Tedy předpis na stravu bude po odečtení takto financovaných obědů  - 315/602 bude bez těchto obědů. Případná vratka nespotřebované částky bude potom 414/241 (jako minus dar)

    Nebo si řeknu, že je to jen o tom, že stále stravuji dítě s tím, že je pouze dohodnuto, že namísto rodiče zaplatí cenu oběda Nadace - a to směřuje k tomu závěru, že faktickým obdarovaným je dítě (respektive rodič). Potom se k dané platbě stavím jako k záloze (případně na zvlášní analytice), stravu jako celek předepisuji 315/602 a čerpu zálohu 324/315. případná vratka je 324/241.

    Osobně v tomto případě upřednostňuji věcný pohled. Dle mého názoru lépe vystihuje to, co se děje a také dle mého názoru správně třeba koresponduje s DPH pohledem (pokud byste byli plátci DPH). Nikoho ale k tomuto nenutím - pokud budete preferovat to, že je to dar pro organizaci - potom OK.

    b) pokud se týká prvních dvou otázek - asi jsem to zodpověděl výše

    c) otázka daně z příjmů - ono je to trochu jinak. Dary jsou nyní podřazeny pod příjmy podle daně z příjmů. Přitom je možné uplatnit u příspěvkových organizací osvobození od daně z příjmů darů s tím, že potom ale náklad financovaný z tohoto daru není daňově účinný. Zde se z daného daru financují potraviny. Takže ono je to nakonec hodně obdobné - když řeknete, že to není pro Vás věcně dar, tak to skončí na 602 a má to úplně standardní režim daňového posuzení jako ostatní platby stravného. Pokud řeknete, že je to dar - také můžete rozhodnout, že se to podrobí zdanění (započte do daňových příjmů) a potom je proti tomu náklad spotřeba potravin. Nebo to vyjmete ze zdanění (příjem osvobodíte) a potom jen musíte dát pozor na to, že k tomu související spotřeba potravin je nedaňová. Pokud se rozhodnete pro variantu dar a neosvobozovat s tím, že je to dar, tak jediný problém je v případném časovém posunu. Pokud byste dostali třeba na začátku 50 tis. kč a do konce roku z toho spotřebovali jen 30 tis. kč, přičemž 20tis. kč je na další rok, tak máte mít v daňových  příjmech celých 50 tis. kč (tedy rozdíl proti zaúčtovanému výnosu dodańujete), ale ve výdajích bude jen 30 tis. kč (v dalším roce naopak bude ve výdajích 20 tis. kč a v daňových příjmech nic). To je jedinný potenciální rozdíl.

    Snad jsem to vysvětlil - rozhodně se nemusíte bát, že jste dostali dar ve výši 200 tis. kč a tím budete mít základ daně alespoň 200 tis. kč (i když se rozhodnu neosvobodit, vždy řeším ještě k tomu náklady). Takže jsem přesvědčen, že kvůli tomuto daň platit nebudete a to bez ohledu na to, jakou si zvolíte variantu zaúčtování.

  • Čerpání OP JAK
    05. 09. 2023

    Dobrý den, z dotace jsou zakoupeny dotykové obrazovky, interaktivní panely... Součástí faktury je i balíček multilicencí pro žáky i učitele v hodnotě 59.900,-. Jak správně multilicenci zaúčtovat? Děkuji za odpověď.

    Nevím přesně, co je to za multilicence - pokud je to aplikační software - potom by to bylo MD 558/Dal 321 a MD 018/Dal 088 (je to do 60 tis. Kč). 

    Raději upozorňuji, že by to mohl být i "technologický software" (tedy zajišťující funkčnost zařízení) - ten by se musel zahrnout do pořizovací ceny hadrware - ale to nepředpokládám, že tomu tak je (ale přesto raději na tuto potenciální možnost upozorňuji)

  • Obědy pro učitele ZŠ a zaměstnance obce
    05. 09. 2023

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s obědy pro učitele ZŠ a zaměstnance obce. U nás se vaří v MŠ (zřizovatelem je obec) pro děti a personál MŠ a pro žáky ZŠ (vše v hlavní činnosti). Před nějakým rokem nám bylo řečeno, že pro učitele v ZŠ ani zaměstnance obce vařit nemůžeme, že by to byla doplňková činnost. Chtěla bych se zeptat, jestli se na tom něco změnilo (zda by to nemohlo být v hlavní činnosti), případně kdyby to musela být doplňková činnost, co by to účetně obnášelo. Muselo by se podávat i daňové přiznání? Děkuji za odpověď

    Prvotně chci zdůraznit, že vymezení hlavní a doplňkové činnosti u příspěvkové organizace je v kompetenci zřizovatele. Pokud zřizovatel řekne, že vaření pro zaměstnance jiné příspěvkové organizace a zaměstnance obce je hlavní činností, tak to tak prostě bude a nikdo "zvenku" nemá právo říkat, že to v hlavní činnosti být nesmí.

    Možná se to plete s jinou věcí - totiž, že osobní náklady vázané na stravování pro pedagogy nejsou financovány ze státní dotace. To ale neznamená, že by to nemohl financovat zřizovatel třeba navýšeným provozním příspěvkem tak, aby to byla stále hlavní činnost (samozřejmě je ale nezbytné vést související náklady odděleně od školního stravování).

    Pokud by to byla doplńková činost, tak by byla předmětem daně - tedy povinnost podat přiznání by tady určitě byla. Nicméně i v rámci hlavní činnosti může dojít k tomu, že se přiznání bude muset podávat (pokud daňové příjmy z činnosti budou vyšší než daňové náklady)  - takže otazník je, zda je v tomto reálně rozdíl.

    Jinak mít to v doplňkové činnosti znamená účetně rozdělovat náklady na hlavní a doplňkovou činnost - nicméně ono stejně je nezbytné rozdělení nákladů i v rámci hlavní činnosti (školní stravování, ostatní stravování ... ) - tak v tom upřímně takový rozdíl nevidím. 

  • Jezírko - miniprojekt , čerpání z fondu investic na bránu...
    03. 09. 2023

    Pěkný den, prosím o zodpovězení dotazů : ZŠ s Lipkou (školské zařízení pro environmentální vzdělávání) uzavřela smlouvu o dílo - miniprojekt č. IKAP....., název Miniprojektu Bylinková a zeleninová zahrádka. Po dokončení akce na základě uvedené smlouvy ZŠ vyfakturovala 20 tis - NEJEDNÁ SE O DOTACI., účtuji na 311/649,241/311. Garanti miniprojektu (paní učitelka a žákyně) vybudovaly jezírko - vykopaly hlínu, tím vytvořily díru, do které daly textilní fólii , plastovou fólii, vyztužily ji betonem - nákup beton.potěr,pěna,hmoždinky,vruty,roxor,tmel - cca 5 tis, jezírková fólie,geotextilie - nákup cca 4 tis, celkem tedy cca 9 tis účtuji na stavbu , účet 042, po dokončení převedeno na 021 - 5. odpisová skupina, CZ-CPA 22.22.32, jakou si můžeme určit dobu odepisování ? od následujícího měsíce po zařazení do majetku budeme dle odpisového plánu odepisovat 551/082 a 401/416. Nevím, zda musíme ještě "rozpouštět" k této akci právě tu vyfakturovanou částku 20 tis, pokud ano, tak mám vzít poměrnou část ve výši pořízení jezírka 9 tis ??? Za zbytek nevyčerpané částky k projektu ZŠ zakoupila přenosné fontánové čerpadlo a kytky - účtuji do nákladů. Další dotaz prosím : ZŠ žádala svého zřizovatele o souhlas s čerpáním z fondu investic ZŠ na tyto akce : výměna vjezdové brány 87 tis-výroba nové,lakování,el.pohony,ovládání telefonem (účtuji na účet 511, čerpání z fondu investic 416/648), pro vjezdovou bránu nová elektroinstalace (doposud nebyla žádná) 9 tis, nevím zda účtovat 042 následně 021 , čerpání z fondu investic 416/401 ? podhledy prostor před TV-snižování stropu 97 tis, nevím zda účtovat 042, následně 021, čerpání z fondu investic 416/401 ? další fa v hodnotě 82 tis z toho:sádrokartonové vykrývky pro snížení stropu u schodiště,obložení sloupu 11 tis, dále demontáž, montáž el.rozvaděče ,zapravení šlicu po elektrice - rozvaděč se vyměňoval za menší 13 tis, výměna protipožárních futer 37 tis, oprava a přelakování dveří a doprava 21 tis další fa v hodnotě 9 tis z toho: vytvoření překladu nad novým rozvaděčem , výmalba zapravovaných částí, nové gumové lišty k lunu, zapravení v tělocvičnách po změně vypínaču (účtuji na účet 511, čerpání z fondu investic 416/648 Prosím o kontrolu účtování a o radu jak účtovat fa za 82 tis a za 9 tis, nevím zda se jedná o opravu nebo to mám zahrnout do TZ budovy ZŠ a jak zaúčtovat v případě TZ čerpání z fondu investic? Děkuji.

    Ta první část část dotazu - projekt financovaný Lipkou je klasickou ukázkou rozporu stavu formálního a skutečného. Totiž stav je takový, že Lipka to po Vás chce vyfakturovat (tedy ve smyslu, jako když byste jim něco poskytli), ve skutečnosti ale jim nic neposkytujete, ale oni financují věci, které Vám zůstanovu ve vlastnictví.

    Za mne doporučuji držet se skutečného stavu (upřednostnit to před stavem formálním) - z čehož vyplyne považovat to za dotaci, respektive dar. Vím, že mi píšete, že to není dotace, ale co s tím nadělám, když je to nějaká částka na profinancování věcí, které Vám zůstanou. Pokud budete tento přístup akceptovat tak bych:

    - náklady na pořízení jezírka účtoval jak uvádíte - tedy 042 a při platbě čerpání fondu investic. (přiznám se, že mzdu pedagof´ga, který na tom dělal, bych neaktivoval do ceny investice - to by znamenalo jen další problémy). Takže jezírko bych měl za těch 9 tis. Kč - na 042 - zařazení potom na 021. Pokud se týká klasifikace - je to stavební dílo - tedy číselník CZ-CC (ne CZ-CPA) - neumím přesně říci, kam by to patřilo - možná 24 12 11 (není to "podzemní nádrž vody", kam jste asi směřovala), varianta je asi 24 20 89 (tam jsou i stavby krajinotvorby ...). Nicméně ono je to v zásadě jedno - pro daň z příjmů 5. odpisová skupina, pro účetní odepisování podle ČÚS 708 je to 6 odpisová skupina. Na jak dlouho si to máte dát odepisovat - to je spíše na tom, jak máte nastavena pravidla se zřizovatelem - já bych třeba toto nedával na víc než 50 let.

    A teď k tomu (přesně ve výši nákladů) bych přijaté prostředky považoval za investiční transfer (vycházím z toho, že proplacneí je zpětně) - tedy MD 388/403  a inkaso klidně MD 241/Dal 388 a MD 401/Dal 416. 

    Následně odpisy MD 551/Dal 081 a 403/672 ve stejné výši (100% financováno z transferu) - tedy bych již netvořil fond investic.

    Pokud se týká zbytku - to jsou provozní náklady - proti tomu bych asi účtoval MD 388/Dal 672 a inkaso MD 241Dal 388 (to by bylo na těch 11 tis. kč). Pokud se Vám nelíbí 672, tak 649.

    To, jak to navrhuji podle mne asi nejvěrněji kopíruje skutečnost.

    K těm další výdajům:

    - vjezdová brána - jak to popisujete, tak se obávám, že nahrazujete původní mechanicky ovládanou bránu za novou s automatickým ovládáním - za mne spíše celé jako investice - tedy MD 042 jako celek a čerpání fondu investic 416//401

    - podhledy (před TV, schodiště) - jednoznačná investice - TZ budovy - tedy také 042 a čerpání fondu investic 416/401 

    - rozvaděč -  tam nemám asi dost informací, to znamená menší a zda to nějak souvisí s těmi ostatními pracemi - odhaduji, že také skončíme v investici

    - výměna protipožárních futer a dveří - pokud tam byly a jen se to vyměnilo za nové se stejnou funkčností - potom oprava na 511 (a čerpání fondu investic 416/648) - ale pozor - pokud by to bylo třeba kvůli tomu, že se udělal podhled, tak je to samozřejmě to TZ na 042

    - těch 9 tis. kč - v některých případech ne úplně rozumím - ale odhaduji, že to jsou pomocné práce většinou související s tím, co jsem výše vyhodnotil spíše jako investici - potom by i toto byla investice a potom zase čerpání fondu investic MD 416/Dal 401 (tedy ne do výnosů)

  • Dotace proplacená zpětně
    30. 06. 2023

    Dobrý den, poprvé budeme mít letos dotaci, kterou dostaneme až po zajištění projektu, takže z toho mám trochu obavy a nevím, úplně přesně na co se zeptat a na co si dát pozor. Tak aspoň zatím v obecné rovině. Budeme vytvářet kreativní dílnu: nábytek, počítače a různá technika. Poskytovatelem dotace je: Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a termín žádosti o platbu je 30.4.2024. Příspěvek bude z národních zdrojů a příspěvek společenství (EU). V dohodě je uvedeno, že poskytovatel má právo poskytnout dotaci ve více platbách. 1. Znamená to, že si můžeme nechat proplácet každou fakturu zvlášť a průběžně v průběhu roku? Přemýšlím o tom kvůli konci roku. Pokud nedorazí příspěvek z dotace za faktury tento rok, můžu mít záporný hospodářský výsledek. Na vyrovnání výsledku hospodaření asi mohu použít rezervní fond. Příští rok budu zase o tu částku v plusu. 2. Mohu po připsání dotace vrátit částku použitou z rezervního fondu z předchozího roku zpět v novém roce nebo už zůstane ve výnosech? Částky, které budou investiční, vrátím zpět do investic. Nebo je nějaký jiný postup u těchto dotací? Děkuji

    K první záležitodti  - ano - průběžně proplácíte náklady a v nějaké frekvenci (něsíčně, čtvrtletně) nejpozději na konci roku účtujete dohadnou položku aktivní MD 388/Dal 672 (pokud je dotace 100 % tak ve výši 100 % uznatelných nákladů). Tedy nebudete zapoovat rezervní fond do výnosů - případně jen budete používat peníze z rezervního fondu (ale bez zúčtování do výnosů), které budou dočasně kryty tou 388.

    Druhá záležitost - vyplývá z té první oblasti. Jen pokud by to byly investice  tak tam je systém, kdy prvotně samozřejmě účtujete MD 042/Dal 321 a při platbě čerpete fond investc - 416/401 a 321/241. Zároveň nejpozději k datu zařazení do majetku účtujete dohadnou položku aktivní 388/403. Až dotaci vyúčtujete, tak máte 346/388 a inkaso MD 241/Dal 346 a MD 401/Dal 416. Takže to prvotně pokrýváte z vlastního fondu investic a ty investiční výdaje jsou Vám následně refundovány - jinými slovy - to můžete udělat v situaci, kdy na investičním fondu máte vlastní zdroje. Pokud tomu tak není - piotřebujete je tam nějak dostat (návratná finanční výpomoc zřizovatele, investiční příspěvek s vyúčtováním ...).

    Dost k tomu popisuji v dokumentu věnovaném transferům pro PO.

  • Dotace šablony - školní PO
    30. 06. 2023

    Dobrý den, jaký je správný postup čerpání dotačních prostředků Šablony, pokud jsou poskytovány např. na 2 školní roky. Jak správně zaúčtovat nevyužité peněžní prostředky na konci kalendářní roku, převádět do rezervního fondu.?

    K takto obecným otázkám máme zpracovánu metodiku s vysvětlením a příklady. prosím poodívete se na dokument - transfery v podmínkách PO z 18.2.2022 - to na co se ptáte e fakticky od strany 35 (pokud sou tam cizí měny tak včetně poslední kaptoly).

  • Dohadné účty - zaúčtování záloh energií
    30. 06. 2023

    Jedná se o školskou příspěvkovou organizaci - v průběhu roku jsou placeny zálohy za energie - zúčtování záloh je v až v roce následujícím. Jak často vytvářet dohadné položky měsíčně? Ročně ve výši zaplacených záloh?

    Frekvence tvorby dohadných položek je na interním rozhodnutí organizace - podle účetních předpisů by to mělo být nejpozději k rozvahovému dni (tedy stačilo by jednou ročně). Pokud chci z účetnictví zjistit, jak na tom organizace průběžně je, tak by dle mého názoru měla účtovat ve větší frekvenci (čtvrtletně, případně měsíčně) - to se týká třeba i časového rozlišení u dotací ...

    Druhá záležitost - v jaké výši - podle těch záloh - je to jedna z technik, nicméně z mého pohledu může být asi nejvíce nepřesná (zejména při současném cenovém vývoji, a před tím třeba pod vlivem COVIDu). Takže za mne doporučuji (zvláště nyní) spíše to stanovovat přesněji přes skutečnou spotřebu (odečty na elektroměrech), případně přes nějaké přepočty podle vývoje cen (pokud se vyjde z loňské spotřeby).

  • dotace
    30. 06. 2023

    Dobrý den. Za červen budeme aktivovat do majetku TZ stávající budovy knihovny (v 6/2023 proběhla kolaudace), jedná se o dotační akci, kdy na základě žádostí o platbu nám byla dotace částečně připisována na účet, poslední platba ještě přijde. Dle rozhodnutí jsme měli obdržet celkem cca 12,7 mil.Kč. Zjistilo se, že některé náklady, které byly v minulosti vyfakturovány a zahrnuty do žádosti o platbu a tedy dotace přijata, nebyly ve skutečnosti zhotoveny a část přijaté dotace budeme vracet. Víme s jistotou, že určitou část dotace budeme vracet, poskytovatel dotace nám zatím není schopný říct ani přibližnou částku vratky. Kolegyně, která u nás dotace spravuje odhaduje, že to bude cca 100-150tis.Kč. K datu zařazení do majetku budu o dotaci účtovat dohadnou položkou. Vzhledem k nejasnosti výše vratky dotace, můžu na kartu majetku účtovat o dotaci dle rozhodnutí, tedy celou částku, kterou jsme měli obdržet??

    Měli byste udělat co nejlepší odhad dohadné položky a zároveň platí obecný účetní princip "opatrnosti" - tedy nenadhodnocovat aktiva.Takže pokud již nyní existuje odhad, že dotace nebude celých 12,7 mil. kč, ale že tam pravděpodobně bude krácení 100 - 150 tis. kč, tak bych doporučoval dohadnou položku aktivní dělat maximálně na 12,6 mil. Kč (případně 12,55 mil. Kč).

  • neschválení účetní závěrky
    30. 06. 2023

    Dobrý den, chtěla bych poprosit o vysvětlení délky lhůty na schválení účetní závěrky - vím, že vyhláška 220/2013 Sb. určuje, že ke schválení účetní závěrky musí dojít do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, ale zajímalo by mě, zda má tato lhůta ještě nějaký jiný význam? Proč zrovna 6 měsíců? Čemu by vadilo schválení závěrky později v daném kalendářním roce (např. na zasedání ZM v září)? Děkuji.

    Správně uvádíte, že termín je napsán ve vyhlášce. Nicméně to, že tento termín význam má. Schválení účetní závěrky je posledním krokem - zde nejvyšší orgán účetní jednotky konstatuje, že závěrka je OK (údaje v ní). Tedy pro ty, kteří pracují s účetní závěrkou je to jakási definitivní tečka, že se jedná o konečná čísla (i obecná koncepce je a snad bude i pro nás výrazněji potvrzena v novém zákoně o účetnictví, že až do schválení účetní závěrky jsou možné její opravy). 

    No a je vhodné tu "tečku" neodkládat někdy do velkého časového úseku po sestavení účetní závěrky. Proto byl přijat ten koncept "do 6-ti měsíců" od rozvahového dne - za mne je v pořádku - ve vazbě na to by se měl objevit záznam v CSÚIS, že závěrka je schválená (jako ta "tečka...").

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Návrh a tvorba webu