Dotazy

• Souhrnné hlášení

  08. 01. 2024

  Dobrý den, pane inženýre, Máme fakturovat tuzemské zdravotní ošetření pacienta jeho komerční zdravotní pojišťovně na Slovensko, plátci DPH. Pro nás jde o osvobozené plnění, tedy řádek 50 v DaP. Musíme podat Souhrnné hlášení, když jde o osvobozené plnění? Nemám s tím zkušenost. Moc děkuji a přeji všem účtařům, tedy i Vám, ať se z té uzávěrky nezblázníme. :⁠-⁠)

  On je ten dotaz trochu složitější, než se na první pohled zdá.

  Úplně na začátku je nezbytné určit místo plnění podle pravidel o DPH. Jde totiž o to, že pokud nenajdeme výjimku, tak bude platit, že se místo plnění přechyluje k odběrateli (viz §9 ZDPH). No a když se podívám na výjimky v §10 a následující, tak i pro mne trochu překvapivě, pro tento případ výjimku nenacházím - tedy dojdu k tomu, že místo plnění je na Slovensku (podle obecného pravidla u příjemce plnění).

  Teď můžeme navázat na podání souhrnného hlášení - k tomu viz §102 odst. 1 písm. d) ZDPH - z něj by vyplývalo, že pokud by se jednalo o služby s místem plnění v jiném členském státě, které jsou ale v tomto jiném členském státě osvobozeny od DPH, souhrnné hlášení se nepodává. Zákon ale neřeší, jak se máte dozvědět, že se jedná o služby od daně na Slovensku osvobozené od DPH.

  Jejich §29 zákona o DPH zní (naštěstí je to Slovensko a ne Řecko :):

  § 29

  Zdravotná starostlivosť

  (1) Oslobodené od dane je poskytovanie zdravotnej starostlivosti štátnymi a neštátnymi zdravotníckymi zariadeniami podľa osobitného predpisu8) a tovary a služby s ňou priamo súvisiace poskytované týmito štátnymi a neštátnymi zdravotníckymi zariadeniami. Oslobodené od dane nie je dodanie liekov a zdravotníckych pomôcok.

  (2) Oslobodená od dane je aj

  a) ošetrovateľská starostlivosť a pôrodná asistencia,

  b) kúpeľná starostlivosť, a ak kúpeľná starostlivosť nadväzuje na predchádzajúcu ambulantnú starostlivosť alebo ústavnú starostlivosť, aj služby s ňou priamo súvisiace,

  c) poskytovanie zdravotnej starostlivosti zubnými lekármi a dodanie zubných náhrad zubnými lekármi a zubnými technikmi,

  d) záchranná zdravotná služba a doprava osôb do zdravotníckeho zariadenia a zo zdravotníckeho zariadenia poskytovaná v súvislosti so zdravotnou starostlivosťou.

  (3) Oslobodené od dane je dodanie ľudských orgánov a tkanív, ľudskej krvi a krvných prípravkov a materského mlieka.

  Nechtějte po mne ale výklad - já se moc nevyznám v DPH ve zdravotnictví v ČR, a aplikovat slovenský zákon o DPH - to již neumím vůbec. Osobně odhaduji, že to na Slovensku osvobozené od DPH je a tudíž byste souhrnné hlášení nepodávali. Nevím, jeslti by byl ochoten Vám toto sdělit odběratel - možná ano (zkuste ho prosím požádat o potvrzení domněnky, že je to na Slovensku osvobozeno od DPH).

  A ještě poslední poznámka - v okamžiku, jak se shodneme, že to je místo plnění mimo ČR, nedáváte to na ř. 50 přiznání. Podle mého názoru by to mělo jít na ř. 26 přiznání.

• Použití účtu 344

  08. 01. 2024

  Dobrý den, jsme PO /škola/ zřízena ÚSC. Obdrželi jsme dotaci na projekt v němčině od zahraniční instituce Goethe institutu v Mnichově. Na dotaz u zřizovatele mi bylo odpovězeno, že se jedná o transfer od zahraniční osoby. Chtěla bych si ověřit, zda při závěrečném vyúčtování dotace mám používat účet 344? Děkuji za odpověď

  já bych s tím souhlsil. Podle obsahového vymezení ve vyhláčce č. 410/2009 Sb. to tam spadá (není to vybraná účetní jednotka, je to dotace):

  B.II.16. Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce“ obsahuje pohledávky za osobami, které nejsou vybranými účetními jednotkami, a to z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžitých darů.

• Nevyúčtovaná faktura

  08. 01. 2024

  Dobrý den, organizaci byla vystavena faktura za energie - část zaúčtována na 502, ale část zaúčtována na 388 - neoprávněně naúčtovaná vyšší částka než byl skutečný odběr. Fakturu organizace nikdy nezaplatila - v dalších letech zaúčtováno 321/459. Tím se účet 321 zcela vyrovnal. V letošním roce došlo k ukončení soudního sporu a nic už ogranizace platit nebude ani neobdrží. Potřebovala bych poradit, jak vše správně odúčtovat? Děkuji moc.

  A ještě předpokládám, že ta firma již nevystaví žádný opravný daňový doklad ... (a předpokládám, že ani neřešíme DPH  a jeho odpočet - pokud ano, tak se raději ještě ozvěte na e-mail).

  Já bych tedy zaúčtoval - MD 459/Dal 388 ve výši toho, co nebylo z Vaší strany uznáno (tím by se zúčtovala 388). No a potom tam zbývá to, co jste zaúčtovali na 502, protože to podle Vašeho názoru odpovídalo spotřebě. U této složky jsou podle mne dva možné pohledy:

  var A - jedná se o prominutí závazku za reálnou dodávku (tedy 502 byla správně a skutečně jste elektriku odebírali, nicméně soud rozhodl, že kvůli .... nemáte platit nic) - potom by to bylo MD 459/Dal 649

  var B - jedná se o upřesnění "dohadné položky" (vím, že na dohadnou položku nebylo účtováno ale i tak to byl asi odhad z Vaší strany, co bylo spotřebováno a co jde na 388) - potom by to spíše bylo MD 459/Dal 502.

  Neznám okolnosti případu - jak rozhodl soud ... - podle toho rozhodnutí buď tu VAR a nebo B (čemu to bude blíže).

• Nepeněžní benfity pro zaměstnance v roce 20204

  08. 01. 2024

  Zaměstnavatel musí od 1.1.2024 sledovat hodnotu nepeněžních benefitů poskytovaných svým zaměstnancům a nevím, jestli všechny níže uvedené benefity se sledují. 1. Naše příspěvky z FKSP zaměstnancům: příspěvek na penzijní – poskytujeme z FKSP 450,- Kč měsíčně. příspěvek na stravu – poskytujeme z FKSP 10,- Kč na oběd (vlastní kuchyně) příspěvek na vitamíny v lékárně – poskytujeme z FKSP cca 400,- Kč za rok odměny za pracovní výročí – odpracované roky – příspěvek z FKSP ve výši 4.500,- Kč 2. Jak sledovat příspěvek na stravné, když provozujeme vlastní kuchyni? - Dle zřizovací listiny máme vařit dětem, žákům a zaměstnancům školy, dále máme doplňkovou činnost a vaříme i pro cizí strávníky. - Cena oběda pro cizí strávníky je 102,- Kč (z toho jsou 40,- Kč potraviny a 62,- Kč jsou ostatní náklady (mzdy, provoz, marže)) - Naši zaměstnanci platí pouze za potraviny, ale na potraviny je jim přispíváno ještě 10,- Kč z FKSP. Takže zaměstnanec zaplatí pouze 30,- Kč. - Je nepeněžním benefitem našeho zaměstnance rozdíl mezi cenou cizího strávníka a to co zaplatí zaměstnanec? Rozdíl 102 Kč (cena oběda pro cizí strávníky) – 30 Kč (co zaplatí zaměstnanec) = 72 Kč Rozdíl 102 Kč - 10,- Kč z FKSP – 30,- Kč (co zaplatí zaměstnanec) = 62,- Kč Pokud je to nepeněžním benefitem, tak která částka? Sledovat u každého zaměstnance všechny výše uvedené benefity? A pokud součet všech benefitů v kalendářním roce 2024 přesáhne částku 21.983,- Kč – bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění?

  Předpokládám, že máte na mysli sledování kvůli tomu, zda se jedná o příjmy osvobozené od daně ze závislé činnosti, nebo ne.

  Co je důležité - finanční limit, o kterém hovoříte, se týká výhradně plnění uvedených v §6 odst. 9 písm. d) Zákona o dani z příjmů (pokud by došlo k překročení, tak se z dané částky odvádí i sociální a zdravotní pojištění).

  Tedy z Vámi uváděných případů je to pouze příspěvek na vitaminy v lékárně (jak píšete cca 400 Kč za rok). Všechna ostatní plnění, která zmiňujete, nejsou v §6 odst. 9 písm. d) zákona o dani z příjmů.

  Teď k ostatním jednotlivým plněním, která zmiňujete a jejich daňové pozici:

  a) příspěvek na penzujní připojištění - to není problém - zde je samostatný limit spolu se životním pojištěním, do kterého se bohatě při měsíčním příspěvku 450 Kč  vejdete. Takže osvobozeno od daně bez dopadů na odvod pojisntého ...

  b) příspěvek na stravu  - aby to bylo osvobozeno, tak od 1. 1. 2024 jsme ve finančním limitu 116,20 Kč (podotýkám, že je podmínka, aby zaměstnanec odpracoval alespoň 3 hodiny a nevznikl souběh nároku na stravné při pracovní cestě). Hodnota příspěvku se stanoví tak, že vezmete běžnou cenu jídla (u Vás 102 Kč) a odečtete to, co si platí zaměstnanec (u Vás 30 Kč). Tedy vychází Vám 72 Kč, která je oním příspěvkem na stravování a protože je nižší než 116,20 Kč, je to osvobozeno od daně (a také se neplatí pojistné). Ještě jednou ale připomínám ty doplňující podmínky - tedy odpracování alespoň 3 hodin ....

  c) odměny při pracovním výročí (předpokládám, že máte na mysli finanční odměny) - ty se započítávají do základu daně a odvádí se z nich pojistné.

  Prosím - podívejte se ještě na dokument z 28.12. 2023 - FKSP výběr případů ... - snažím se tam popsat jednotlivé typy benefitů, zda mohou být hrazeny z FKSP a jaké to má dopady do zdanění (včetně vymezení, co se započítává do limitu 21 983 Kč ...).

• Provarenost a úspora v Šj

  05. 01. 2024

  Dobrý den, Prosím jak zaúčtovat provařenost a úsporu ve školní jídelně (obědy) na začátku roku (leden)a na konci roku (prosinec) Děkuji a přeji pěkný den

  No za mne nijak - účetnictví má zobrazovat to, co se skutečně stalo. Výnosy za stravu se mají odvíjet od toho, jaká je cena jídla a kolik obědů bylo uvařeno. Náklady (spotřeba potravin) jsou dány výdejkami. No a v účetnictví zobrazuji, jak to vyšlo - ne přání, jak to vyjít má. Vím, že s tímto názorem nejsem moc "populární" - nicméně jiné řešení nabídnout neumím.

  Ještě si dovolím citovat z dokumentu zveřejněného na webu - časové rozlišení v podmínkách PO z 15. 6. 2020:

  V této souvislosti bych si dovolil jednu poznámku k problematice školního stravování. Zde se v některých případech setkávám s tím, že z přijatých záloh se nezúčtovává do výnosů podle počtu uvařených žákovských obědů, ale podle toho, jak jsou spotřebovávány suroviny do obědů (tedy podle náběhu 501). Nemohu s takovým postupem souhlasit – musíme si uvědomit, že jídelny vaří za stanovenou cenu oběda – tedy pokud žák odebere určitou stravu, tak by měl být uznán výnos rovnající se cena x počet obědů. Pokud by organizace například „uspořila“ a do výnosů na 602 zaúčtovala jen podle spotřeby surovin (a zbytek třeba „časově rozlišila“ prostřednictvím účtu 384 nebo například 413, což se také v praxi děje), dopouští se dle mého názoru neoprávněného krácení tržeb. Stejně tak asi nebudeme předepisovat do účetnictví jakousi pseudopohledávku, pokud by organizace provařila (například na účet 385 ..). Jsem přesvědčen, že má být vykázána buď ztráta nebo zisk prokazující, zda organizace provařila nebo uspořila. Berte to prosím jako názor – vím, že řada školních jídelen stejně bude dále účtovat výnosy za školní stravování podle náběhu spotřeby potravin na 501. 

• Ztrátová doplňková činnost příspěvkové organizace

  04. 01. 2024

  Dobrý den pane inženýre, dovolujeme si Vám zaslat dotaz, se kterým se na nás jako zřizovatele (jsme město) obrátila naše příspěvková organizace. Jedná se o kulturní středisko. V rámci své doplňkové činnosti pronajímá část budovy, která jí byla svěřena, kde je restaurace nájemci plátci DPH. Za to jí účtuje nájemné. Nájemce jí dluží na nájemném nemalou částku. Nájemce nemá na zaplacení. Aby srovnala dluh na nájemném, tak jí nájemce nabídnul, aby od něho odkoupila zařízení restaurace, jedná se o drobný majetek- tj. stoly, židle a podobně, který je oceněn dle znaleckého posudku a je to jeho majetek, který si tam umístil. Na základě toho by byla uzavřena dohoda o započtení pohledávek a závazků a dluh by byl uhrazen. Tady problém není. PO zaúčtuje 028 MD, 343 MD/321 D a zároveň by měla zaúčtovat do nákladů přes 551/088. Problém nastává v tom, že v plánu nákladů a výnosů s nákladem napočítala, vypadnou jí další výnosy z nájemného na dalším objektu, tudíž se tím dostane v doplňkové činnosti do ztráty a nevypadá to, že by do konce roku 2024 byla na nule nebo v zisku. Myslela si, že použije rezervní fond a na tyto výdaje na drobný majetek jako k dalšímu rozvoji PO, ale dle posledních zpráv MF toto nelze a použití na další rozvoj by se mělo týkat jen hlavní činnosti. Když k započtení pohledávek nedojde zůstane jí velká pohledávka, která pravděpodobně nebude uhrazena. V tomto kulturním středisku jsou plánovány na rok různé akce a pokud tedy k úhradě dluhu nedojde a nájemce si odveze tento drobný majetek, tak se restaurace nedá použít, jen, že by si např. židle, stoly atd, musela nakoupit. Jako zřizovatel musíme kontrolovat hospodaření svých příspěvkových organizací, a organizace by i v doplňkové činnosti neměla být ztrátová. Měla by hospodařit efektivně a hospodárně. Může povolit město organizaci, že bude v roce 2024 ve ztrátě ? Předpokládá se, že v hlavní činnosti by měla být zisková, ale může se stát, že může i nastat situace, že bude ve ztrátě, pak by ji v roce 2025 musela uhradit z rezervního fondu. Nenapadá nás další varianta, z čeho by mohla drobný majetek nakoupit, z hlavní činnosti by to být nemělo a nějaký příspěvek na doplňkovou činnost zřizovatel dávat nemůže. Plán nákladů a výnosů na rok 2024 byl již zveřejněn, museli by udělat změnu. Moc děkujeme za odpověď.

  Když bych byl na místě zřizovatele, akceptoval bych v takových případech ztrátu v doplňkové činnosti (zeména pokud by v kumulaci za x let zpátky i s touto ztrátou byla doplňková činnost zisková). Je zdůvodnitelná mimořádnou situací, pořídit takový majetek je efektivní krok k řešení situace a pořízený majetek by měl sloužit, aby do budoucna mohl být dosažen lepší hospodářský výsledek. 

  Přijde mi zbytečné obcházet to tím, že řeknu, že z toho udělám účelově soubor dlouhodobého majetku, zaúčtuji to na účet 022 (protože cena bude asi větší než 40 tis. Kč) a budu to postupně odepisovat a díky tomu asi ztráta nebude. To by situaci asi na oko vyřešilo, nicméně přijde mi to jako řešení, které použiji jen účelově k tomu, aby tam ta ztráta nebyla (ale jako možnost ji tady pro Vás také popisuji).

  Vím, že se v praxi setkávám s tím, že někdo říká, že doplňková činnost nesmí být nikdy ztrátová. Ale prostě taková je realita, že někdy prostě ztrátová je. podnikatel také někdy skončí ve ztrátě a má to naprosto objektivní důvody a nemusí to zároveň znamenat, že má své podnikání okamžitě rušit.

  Takže můj postoj by byl - zařízení odkoupit (pokud jsou ty věci samozřejmě k "něčemu rozumnému"), vykázat náklad doplňkové činnosti (bude to 558 ne 551) a jít v DČ do ztráty. Když bych předkládal výsledky hospodaření a účetní závěrku ke schválení - situaci bych být PO popsal s tím, že se jednalo o krok k vyřešení situace a ostatní postupy by vedly jen k nehospodárnosti (následnému odpisu pohledávky).  No a pokud by byla celková ztráta za rok 2024, tak bych ji klidně z rezervního fondu pokryl (PO může ve ztrátě být)

  Vím, že moje odpověď se asi řadě subjektů nebude líbit, nicméně můj postoj by byl takový, jako jsem popsal výše., neboť podle mne přesně popisuje to, co se stalo (což má účtnictví dělat) a zároveň se organizace snaží efektivně řešit situaci tak,aby škody byly co nejmenší.

• Školní jídelna majetek

  04. 01. 2024

  Dobrý den, jsme ZŠ a MŠ a máme pod sebou i školní jídelnu. Chtěli bychom se zeptat, jak je to s majetkem v ŠJ. Jestli správně vše v účetnictví evidovat - každou vidličku, vařečku, tác, misku apod., nebo se tyto věci mohou dávat rovnou do spotřeby? Nebo je třeba stačí vést jen na evidenčních skladních kartách mimo evidenci v účetnictví? Ještě mám prosím dotaz, činnost v ŠJ je naše doplňková (výdělečná činnost), naše hlavní činnost jako ZŠ a MŠ bude letos možná ztrátová? Jak prosím tuto ztrátu nejlépe vyřešit? Ve výsledovce nejspíš bude hospodářský výsledek za obě činnosti (hlavní i vedlejší) kladný. Když to takto bude, musí se nějak pak rovnat ztráta v hlavní činnosti na 0? Je možné nějak převést zisk z doplňkové činnosti na vyrovnání té hlavní, aby u hlavní nebyla ztráta? Předem moc děkuji za odpověď.

  K první záležitosti:

  - není povinností v účetnictví  evidovat každou vidličku, tác apod. - vyhláška č. 410/2009 Sb. jasně říká, že u movitých věcí s životnotí přesahující 1 rok jste povinni evidovat ty, jejich pořizovací hodnota je vyšší než 3 tis. Kč (účet 028). Organizace si může tuto hranici snížit (pro sledování majetku na účtu 028). Co není zaúčtováno do majetku a používá se, účtuje s rovnou do spotřeby (účet 501).

  - další striktní požadavky ze strany účetních předpisů neexistují - tedy je plně v kompetenci příspěvkové organizace (při respektování nějakých pravidel definovaných zřizovatelem), jak se postaví k evidenci majetku v nižší hodnotě. Tady již nejde ani tak o splnění povinností ve vztahu k účetnictví, ale o snahu zabezpečit ochranu majetku a řádné nakládání s ním. Některé organizace si například nastavují hranice, od kterých účtují na účet 902. Jiné to řeší tak, že mají nejrůznější operativní evidence (mimo  účetnictví) - tedy třeba nějaké položky na "kartách zaměstnanců", "nějaké celkové seznamy takového majetku v excellu" nebo "místní seznamy" apod. - toto je již ale o nastavení každé konkrétní účetní jednotky. Takovéto postupy se mi jeví jako rozumné, nicméně je potřeba si zde nastavit přijatelné mantinely. A tady rovnou říkám, že systém, kdy do takových operativních evidencí navádím položky typu talíř, vidlička apod. považuji za neúměrně pracný (a ani si neuvědomuji, že bych se s tím v praxi někdy setkal).

  K druhé záležitosti:

  To co uvádíte je v pořádku a je to naprosto normální. Nic nemusíte řešit - prostě doplňková činnost bude plus, hlavní bude minus  - takto uzavřete účetnictví a je to naprosto v pořádku. Nikam nic nepřevádíte, celkový výsledek bude slabé plus. Je to úplně normální situace plně v souladu s předpisy - najdete to ve výkazech řady příspěvkových organizací.

• Nevybrané poukazy a DPH

  03. 01. 2024

  Dobrý den, jsme po, která provozuje služby. V organizaci fungujeme na "sportovních peněženkách", které si u nás zákazníci nabíjejí ( účtuju na 324 a neodvádím DPH). Pak, až když čerpají službu - odečítám z 324 a odvádím DPH dle služby, kterou využijí (sauna 12%, bazén 0%, restaurace 12% a 21%). Chtěla jsem se zeptat, co s prostředky, které jsou na peněženkách a skončila platnost, již si je zákazník nevybere - zaúčtovat na 649 ? A jaké DPH odvést ? Děkuji moc za odpověď

  Prvotně potvrzuji, že systém je nastaven správně - v době přijetí platby není platba určená dostatečně určitě (neznáte sazbu) - proto je v pořádku, že nezdaňujete při přijetí platby.

  Pokud prostředky propadnou a Vy zaúčtujete MD 324/Dal 649 (což je správně), tak dle mého názoru také nedošlo k poskytnutí služby (nenastalo plnění z Vaší strany - neposkytli jste službu ani nedodali zboží) - dle mého názoru se jedná o operaci mimo DPH (a daň tedy odváděna nebude).

• Dar

  03. 01. 2024

  Dobrý den, prosíme o zodpovězení dotazu. Jsme základní škola bez školní kuchyně, pouze s výdejnou obědů. Obědy zajišťuje firma, vše ohledně obědů si řeší sama. O stravování neúčtujeme, pouze jednou měsíčně obdržíme fakturu na příspěvek od zřizovatele na stravování zaměstnanců a z FKSP. Škola uzavřela darovací smlouvu s nadací WOMEN for WOMEN na obědy pro potřebné žáky. Po schválení zřizovatelem škola dar od nadace obdržela a následně poslala stravovací firmě . Nevyčerpané stravné k 31. 12. nám v lednu stravovací firma poukáže zpět a škola na základě podmínek smlouvy zbytek daru vrací nadaci. Vzhledem k tomu, že nemáme v účetnictví ani stravné ani spotřebu potravin, jaké májí být tedy jednotlivé kroky u nás při zaúčtování? Děkujeme.

  Jestli to správně chápu, tak za běžných okolností se žákovskými obědy nemáte nic společného - ti je "platí" přímo dané firmě. Tedy ten dar vůbec nesouvisí s Vaší činností (souvislost je jen taková, že se to týká žáků Vaší školy).

  Za těchto okolností bych se k těmto prostředkům nechoval jako k daru, který má jít do rezervního fondu. Pro mne by to bylo fakticky průtokovým transferem (otázkou je jen, zda účtovat na 375, možná někdo konzervativněji zvolí 378):

  MD 241/Dal 378 - přijetí peněz od Nadace

  MD 378/Dal 241 - jejich přeposlání poskytovateli stravování

  MD 241/Dal 378 - přijetí nevyčerpaného stravného

  MD 378/Dal 241 - vrácení nevyčerpaných prostředků nadaci.

  Berte to jako názor, co bych s tím udělal já (asi bych měl i tendenci namísto účtu 378 volit účet 375 pro průtokové transfery). Tedy čerpání daru bych dokládal tím, jak Vám jej vyúčtuje ta firma poskytuící stravování.

• Účtování investičního příspěvku od zřizovatele

  02. 01. 2024

  Prosím o kontrolu účtování a čerpání investičního příspěvku 1. Předpis nároku na dotaci 348 / 403 2. Příjem dotace 241 / 348 3. Tvorba fondu investic 401 / 416 Použití dotace 4. Úhrada faktury 321 / 241 5. Zařazení majetku 042 / 321 022 / 042 6. Čerpání inv. fondu 416 / 401 7. Odpisy 551 / 082 403 / 416

  Pokud je to investiční příspěvek zřizovatele, tak ten není investičním transferem a neúčtuje se n účet 403 - blíže prosím vysvětlení v dokumentu "Transfery v podmínkách PO ..." - str. 5 a následující a dále str. 29 a následující téhož dokumentu.

  Takže předpis nároku:

  MD 348/Dal 401

  inkaso - MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416

  A potom pořízení majetku:

  MD 042/Dal 321 (a někdy zařazení), platba faktur MD 321/Dal241 a MD 416/Dal 401.

  Odpisy jen 551/08x

  Takže účet 403 tady skutečně nijak nefiguruje. 

• Mzdové limit

  02. 01. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvkové organizace a máme od zřizovatele schválený mzdový limit na rok. Co vše se do tohoto limitu započítává? Počítají se tam i náklady na DPP a DPČ a náhrady mzdy z důvodu dočasné pracovní neschopnosti? DPP i náhrady mzdy účtuji na účet 521 a jen rozlišuji analytikou. Je to v pořádku? Děkuji za odpověď

  Toto není dotaz na mne - v zákoně nemáme definován pojem "mzdový limit". Pokud jej zřizovatel definoval, měl by také jasně říci, co do tohoto mzdového limitu patří - obecná rada na to nikde není.

  Jen na okraj - je i více nejasností (než popisujete), pokud není zřizovatelem specifikováno, co se do limitu počítá - například mne napadá třeba diskuse nad tím, zda se tam započítávají mzdy/platy financované zvláštními dotacemi (například dotace z úřadu práce ...), jak se stavět ke mzdám v doplňkové činnosti.

  Není jiná cesta, než si to se zřizovatelem vyjasnit a dosáhnout toho, aby stanovil, co se tam počítá. 

• zajištění stravování na základě smlouvy

  02. 01. 2024

  Jsme příspěvková organizace zřízená krajem, stravování zaměstnanců zajišťujeme formou stravenek – elektronická stravenka a formou zajištění dovozu oběda na základě smlouvy . Pro kalkulaci úhrady z nákladů od 1. 1. 2024 platí v našem případě pro obě formy zajišťovaného stravování nadále odst. 5 vyhl. 84/2005 Sb. v platném znění ???

  V tomto ohledu změna nenastala, vyhláška 84/2005 Sb. je nadále platná a účinná. Takže se nadále musíte řídit příslušnými ustanoveními této vyhlášky - pro Vaše formy stravování §4 a §5 této Vyhlášky.

  Samozřejmě zdůrazňujeme - že toto platí pouze pro příspěvkové organizace (nikoliv pro ÚSC...).

• propagace školy

  28. 12. 2023

  Dobrý den, jsme PO a nakupujeme propagační předměty k výročí školy, účtujeme na 501, Chtěla bych se zeptat, zda můžeme tyto předměty (trička a mikiny s logem gymnázia) prodávat a výnos 604 nebo 644 potom využít na studentskou merendu nebo slavnost k výroční školy. V nadačním fondu ještě nemáme dostatek prostředků, abychom tyto předměty nakoupily. Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 250/2000 Sb. určitě neomezuje to, že byste ty věci prodávali - jedinné na co to může narazit je otázka, zda se to vejde do vymezení v rámci zřizovací listiny (z ní by totiž mohlo vyplynout, že to nemáte realizovat jako svou činnost)  -takže toto je dotaz na to, co máte ve ZL a případné stanovisko zřizovatele (ob v tomto ohledu "rozdává karty" - já to nejsem)

  Pokud dojdete k tomu, že to dělat můžete, tak bych asi doporučoval klidně i to zaúčtování na 604 s tím, že byste objem takto prodaných propagačních předmětů přeúčtovali 504/501 (v nákupních cenách).

  Teď z hlediska využití daných peněz - opět byste se spíše měli ptát zřizovatele. Budou to klasické příjmy, které máte využít k aktivitám organizace tak, jak máte vymezeno ve zřizovací listině. Pokud půjde o slavnost k výročí školy, tak si myslím, že nikdo s tím problém dělat nebude. Co si mám představit konkrétně pod akcí "studenstká merenda" nevím. To již musíte domluvit/obhájit před zřizovatelem, že budete v rámci své hlavní činnosti pořádat takovéto akce (a budete na to spotřebovávat provozní peníze). 

• FKSP - klimatizace

  27. 12. 2023

  Dobrý den, Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se možností čerpání FKSP na nákup klimatizace. Příspěvková organizace (ZŠ a MŠ) by ráda v rámci zlepšení pracovních podmínek pořídila učitelům do sborovny klimatizaci. Zřizovatel na tuto akci neposkytne prostředky v rámci provozního příspěvku, ani sám nemá v plánu klimatizaci v budově instalovat, proto by organizace ráda použila FKSP. Je to dle Vašeho názoru v souladu s použitím fondu ke zlepšení pracovních podmínek nad rámec povinného vybavení? Předem moc děkuji za odpověď.

  Já bych se prvně zastavil u tématu, podle jakých pravidel vlastně budeme postupovat. Připomínám, že k 31. 12. 2023 se ruší vyhláška FKSP. Jak to popisujete tak je to záměr do budoucnosti - tedy rok 2024, kdy nebudeme svázaní vyhláškou FKSP. Tedy nemusíme ani řešit, zda se přesně vejdeme do té "škatulky" která je nyní v §4 odst. 4 současné Vyhlášky FKSP (nicméně jen poznamenávám, že za mne by klimatizace do sborovny toto naplnila - tedy i v podmínkách roku 2023 je to podle mne čerpatelné z FKSP).

  Takže optikou roku 2024 máme jen splnit podmínky zákona 250/2000 Sb. - tady se hovoří o "zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců ...". Za mne je to k zabezpečení dalších potřeb - takže nevidím sebemenší problém, proč by to nešlo financovat z FKSP. 

• Faktury z allegra

  27. 12. 2023

  Dobrý den, naše SDH si objednala nějaké zboží z Allegra takže mi donesli faktury z Polska, a já si nejsme vůbec jistá, jak je to v jejich případě z DPH. Na 2 fakturách mám DPH uvedenou ve výši 21%, na jedné 23% a na jedné 0%. Mám tyto faktury dodanit i když si normálně na náklady SDH DPH neuplatňujeme? Faktury jsou všechny v korunách. Moc děkuji

  Děkuji za zaslání příslušných faktur. Z faktur vyplývá, že u všech dodavatel věděl, že je to dodání do jiného členského státu (ČR) - fakturováno je i poslání do ČR. Teď prvotně jak by to mělo být - pro Polské dodavatee je to dodání do jiného členského státu plátci daně - tedy správně byste daň měli přiznat Vy v ČR jako příjemce plnění a tato daň by se měla dostat do státní kasy v ČR (odpočet daně si samozřejmě neuplatňujete). Teď k jednotlivým fakturám:

  - faktura HILARK.. - tedy ta, která je bez daně - ta je vystavena správně, důležité je, že dodavatel má Vaše DIČ - proto věděl, že je to dodání zboží do jiného členského státu plátci a správně dal daň "nula" - vy to prodaníte v sazbě 21 % (v kontrolním hlášení to bude v A.2) a daň neodečtete. Takže takto by to mělo vypadat. Schválně si všimněte, že u této jedinné faktury se obevuje Vaše DIČ

  - potom jsou tam ty dvě faktury v sazbě 21 % (tedy s českou daní, protože poláci mají daň 23 %), fakturuje polský plátce DPH. Tyto faktury jsou podle mne vystaveny v režimu jednotného inkasního místa _ oni Vás berou jako neplátce a s ohledem na realizaci obchodů tohoto typu (tedy dodávek zboží do ČR neplátcům DPH) mají režim, kdy v Polsku odvádí českou daň, kterou přeposílají do ČR. Takže tady podle mne nakonec dojde správně k tomu, že se daň dostane do české státní pokladny, jen ji odvádí iný subjekt než by měl. Pokud se Vám toto stane, měli byste reklamovat u dodavatele dané faktury, že máte dIČ a maí to opravit. Vím, že se v řadě případů s nimi vůbec nejde dohodnout. Pokud by tomu tak bylo (ale zdůrazňuji - reklamovat bych se to snažil), tak s ohledem na částky a na skutečnost, že se daň nakonec dostala na správné místo, bych to již nechal a neprodaňoval. Ale zdůrazňuji - není to dobře.

  - no a potom je ta poslední faktura s 23 % - ta je vystavena prostě chybně a v tomto případě se daň dostane do polské státní pokladny. Je možné, že zrovna tento dodavatel nezasílá běžně zboží do ČR, je to pro něj určitá mimořádnost. Určitě bych se mu to tady snažil zreklamovat - že jsem plátce v ČR (poslat mu DIČ), že to má dát osvobozeně a Vy to prodaníte. Pokud to nebude respektovat (předpokládám, že jste to již zaplatili ...), tak bych stejně v tomto případě prodanil jako pořízení zboží, aby se daň dostala do ČR státního rozpočtu (byť ve výsledku dojde ke dvojímu zdanění). Základem by byla částka 1 796,75 Kč (tedy částka bez daně). A samozřejmě pokud to respektovat bude a vystaví nový doklad, tak prodaňujete.