Dotazy

• Multimediální učebna-Iro

  12. 12. 2023

  Dobrý den, dostali jsme dotaci Irop na rekonstrukci učeben. Součástí rekonstrukce multimediální učebny je Datová infrastruktura učebny(tzn.přepínací lišty,datové zásuvky,patch panely,napájecí lišty) atd.ve výši 66550 Kč, testovací hlasovací modul72600Kč,E-lerningový portál 54 450 Kč, Instalace HW+SW 54450 Kč, Interaktivní SW - 24 079 Kč ,SWClasrom management, software učitelská licence - 25 000Kč+ žákovská licence-11712 kč, instalace SW-7865 Kč, instalace HW- 10 890 Kč ,chatovací modul a blíže neurčená trojsvazková kabeláž pro stěnové vedení za 6500 Kč. Chtěla bych požádat o radu kam zařadit v majetku a jestli byste mi poradil jak zaúčtovat datovou infrastrukturu, a zbývající položky. A zda mohu vytvořit do inventárních knih např. soubor- testovací modul+E-learningový portál+Chatovací modul, nebo vypisovat po jednotlivých položkách Mockrát děkuji

  Podle mne musíme jako první krok vyřešit, zda Vámi zmiňovaný software je samostatný, nebo je to spíše technologický software, který oživuje určité zařízení, které bez něj nemůže plnit svoi funkci. Když to k něčimu přirovnám - pokud budete mít nějaký výukový program, který máte na počítači, tak takový software neoživuje počítač. Je tedy samostatnou položkou. Ale software v mobilu je součástí ocenění mobilu, protože bez tohoto software by mobil nemohl plnit svou funkci.

  Za mne odhaduji, že:

  SWClasroom management - aplikační software samostatný - přiznám se, že netuším, zda ty licence učitelské a žákovské mít odděleně, nebo sečíst (nevím, jak to funguje - skoro typuji, že klidně sečíst, ale asi se obhájí oba přístupy)

  Interaktivní SW - odhaduji, že je to to samé - tedy také samostatný a pokud má své samostatné funkce oddělené od SW Clasroom, tak samostatně

  K tomu rozpočtete instalaci - takže odaduji, že dost možná skončíme v DDNM (018).

  Testovací modul a E-learningový portál - pokud správně chápu - toto jsou dva samostatné software. Netuším, zda nejsou natolik prpojené, že by spíše měly být dohromady (to záleží na tom, zda mají nějaké společné funkce ...). K nim byse měla přičíst instalace, která se jich týká - tedy tady to vypadá na 013 (software - minimálně u hlasovacího modulu).

  Tak snad jen shrnu k software - pokud jsou to moduly jednoho programu, mají vzájemná propojení... - tak klidně volte řešení, že je to 1 položka software (a na kartu majetkz napište, z jakých modulů se skládá).

  Datová infrastruktura a trojsvazková kabeláž - jak to popisujete, tak to skoro vypadá na TZ budovy.

  Chatovací modul - omlouvám se - to nevím, co je (jestli software - tak viz výše).

• Porušení rozpočtové kázně

  12. 12. 2023

  Dobrý den, naší PO zřízené obcí byl schválen rozpočet na rok 2023 - neinvestiční příspěvek ve výši 450 tis. Kč s tím, že případné navýšení např. energií se bude řešit přes rezervní fond po dohodě se zřizovatelem. Účet 521 – OON hrazené obcí (2 x DPP – topička a účetní) byl schválen ve výši obou dohod., ale v poznámce v doručeném dopisu od zřizovatele je stanoveno, že se bude hradit topička (v usnesení to ale není). Na DPP pracuje ještě účetní, na kterou není v rozpočtu z MŠMT dostatek peněž a v minulosti se hradila stejně jako topička z provozních financí od obce. Po kontrole zřizovatelem jsme obdrželi zprávu, že byla porušena rozpočtová kázeň, když je účetní hrazena z financí od obce a že zastupitelstvo žádá platovou inventuru zaměstnanců MŠ od roku 2020 do roku 2023 včetně odměn. Již minulý rok (2022) jsme museli řešit nedostatek finančních prostředků z MŠMT na základní platy zaměstnanců a bylo nutné čerpat rezervní fond. Toto jsme oznámili zřizovateli a ten provedl kontrolu bez chyb a nedostatků, a poté zaslal ředitelce MŠ vytýkací dopis, že bylo čerpání z RF neoprávněné, neboť se může čerpat „jen na další rozvoj příspěvkové organizace, a to platy údajně nejsou“. S tímto tedy nesouhlasíme, ale nelze s tím nic dělat. Prosíme o radu, zda má zřizovatel právo požadovat platové inventury včetně odměn všech zaměstnanců MŠ za tolik let zpětně, v případě že ano, tak v jakém rozsahu, když kontrolované období je 2023 a předchozí období byla již zkontrolována bez chyb? Firma, která zpracovávala mzdy za 2020-2022 již pro naši PO nepracuje, tak že doložení dokumentů bude časově náročné. Bylo by možné sdělit zřizovateli respektování zprávy ohledně porušením rozpočtové kázně bez doložení dokumentů a požádat o stanovení výše odvodu (sankce) za porušení? Dále zkusit požádat o prominutí či částečné prominutí. V případě neprominutí, sankci uhradit, proúčtovat ji 542/349, úhrada 349/241 a následně tuto čerpat z RF 413/648, protože si myslíme, že RF je možno použít i na tyto sankce. Bohužel v roce 2024 budeme mít větší problém. Zřizovatel nám neschválil žádné finanční prostředky na DPP s tím, že je máme čerpat z MŠMT a navrhovaný rozpočet o tuto položku ponížil. V nejnutnějším případě můžeme požádat o čerpání na tyto DPP z RF po dohodě se zřizovatelem. Je to pro nás v současné době nepříjemný a neřešitelný problém, který vůbec nepřispívá k dobré atmosféře v naší MŠ. Velice děkujeme za radu.

  No ale nevím, jak Vám mám poradit - pokdu správně chápu, jste v situaci, kdy:

  - peníze na tyto případy z MŠMT nedostanete (to neumím posoudit - hodnotím to jako fakt)

  - ty náklady vznikají objektivně a bez nich neumíte zajistit provoz

  - zřizovatel říká, že na ně nemůžete použít rezervní fond, nesmíte to dát z příspěvku.

  Takže pokud nemáte jiné příjmy, ze kterých bys e to profinancovalo - nemáte jak. pokud to tak je, nevím jak v tomto dlouhodobě pomoci - prostě se musíte dohodnout.

  Teď k tomu dotazu:

  - otázka, že zastupitesltvo chce "platovou inventuru" - tomu se asi neubráním. Respektive bych se asi ubránil tomu, že to mám dávat veřejně zastupitelstvu, aby se každý člen mohl probrat tím, kdo kolik bere (to podle mého názoru kolidue zase s tím  že se může jednat o citlivé údaje). Nicméně pokud zastupitelstvo uloží příslušnému výboru, aby to prověřil a on to začne dělat (zahájí kontrolu), tak si může dle mého názoru vyžádat kde co (a potom v nějaké anonymizované podobě by to samozřejěm mohlo skončit i u zastupitelů). Takže "kultivovanější formou" jim to podle mne dát musíte. A bohužel i za období, které již bylo kontrolováno

  - otázka použití RF na rozvoj - jen upozorňuji, že MF odmítlo specifikovat, co to další rozvoj je. Za mne v některých případech i náklady na platy mohou v sobě osbahovat další rozvoj. Ale bylo by dobré, aby zřizovatel stanovil, co si pod pojmem další rozvoj představuje. Jinak je běžné použití rezervního fondu i na překlenutí nesouhladu nákladů a výnosů (tedy běžně se tím dorovnává ztráta, která vzniká- tak, že se zúčtuje do výnosů - moc s tím nesouhlasím, ale dělá se to běžně - tedy potom to stejně použiji fakticky na cokoliv). Nebo možná máte tedy organizaci nechat jít do ztráty a při schvalování závěrky pokrýt ztrátu z rezervního fondu - to by asi bylo OK? tedy právně jo, ale nevím, jestli by se jim to líbilo

  - i ta varianta "nepředložit" asi existuje - jen nevím, jeslti je to nenaštve a bude problém s tím prominutím.

  - RF skutečně lze použít na odvody za porušení rozpočtové kázně

• Mobilní telefon za 1 Kč

  12. 12. 2023

  Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem jak zaúčtovat a jak vést v majetku telefony od operátora za 1 Kč. Nebo se takto získaný majetek neeviduje? Děkuji za odpověď.

  S ohledem na cenu 1 Kč máte plné právo zaúčtovat MD 501/Dal 321 a dále to nijak neevidovat.

  Nicméně to mi nepřijde moc rozumné a spíše bych viděl následující varianty:

  - stanovit si, že ve vybraných případech z rozhodnutí ekonoma/ředitele se bude v majetku evidovat i věc pod Vámi stanovené hranice (§předpokládám u DDHM máte 3 tis. kč - tedy i pod tuto hranici) - tedy byste potom účtovali tu 1 Kč jako pořízenní DDHM. Nebo druhá varianta - že to půjde na podrozvahu (MD 902/Dal 999). Tímto způsobem to podchytím kvůli inventurám .a zajistím nějakou kontrolovatelnost provázanou s účetnicvím.

  - potom je možnost evidovat a do účetnictví jej nedávat (tyby v účetnictví účtuji 501/321 a nic nenavádím do majetku) - například pokud máte něco jako kartu zaměstannce, kdo je za co odpovědný, tak mu to tam "napsat" - Taková věc již nebude přímo pod inventurou, nicméně můžete mít nastaveno, že je třeba povinen hlásit, pokud se to má vyřadit, když ukončí zaměstnání, že má vrátit věci napsané na kartě, případně můžete stanovit, že se to v nějakých intervalech  má dát i ke kontrole..

   

• Čerpání fondu investic

  11. 12. 2023

  Dobrý den, Domov důchodců zakoupil DHM - přístroj do kuchyně - v hodnotě 120.000 Kč. Je povinností PO, kromě běžného účtování na 022, vždy automaticky účtovat zároveň i čerpání fondu investic 416 ? Nemělo by použití FI být vždy odsouhlaseno zřizovatelem ? Tj. jakýkoliv nákup DHM (v hodnotě nad 40tis.) se musí zřizovateli oznámit a ten pořízení odsouhlasí s tím, že se na konkrétní DHM může/musí čerpat FI ? Může si organizace sama určit, že na pořízení konkrétního DHM nebude FI čerpat - např. z důvodu, že náklady na pořízení DHM jsou dostatečně pokryty daňovými výnosy z ostatních služeb organizace ? A jak by to potom bylo s tvorbou FI z odpisů ? V tom případě by se účtovaly pouze odpisy/oprávky bez tvorby FI ? Děkuji předem za odpověď.

  K jednotlivým záležitostem:

  a) Zákona č. 250/2000 Sb. nepožaduje, aby byl souhlas s čerpáním fondu investic od zřizovatele. Takže pokud není nastaveno zřizovatelem nic jiného (např. v rámci zřizovací listiny), není potřeba souhlas zřizovatele. V praxi se v této oblasti v ČR objevují velké rozdíly - znám PO, kde je nezbytné předem odsouhlasit jakékoliv čerpání z fondu investic, u řady subjektů souhlas vůbec nemusí být (při jakékoliv investici). Máme také organizace tak někde "na středu", u nichž si zřizovatel vymínil. že si organizace musí vyžádat předchozí souhlas u investic nad ............. Kč (třeba 0,5 mil. Kč). Někde to také mají ošetřeno tak, že se schvaluje rozpočet fondu investic s tím, že změny od .... (a tady se nastaví parametry individuálně) je nezbytné schválit zřizovatelem.... Takže je to to skutečně individuální.

  b) v našem chápání rozčlenění určení peněz na investiční a neinvestiční je to zatím skutečně tak, že pokud pořizuji investici a zaplatím ji, mám čerpat fond investic (není to spojeno s tím, že zaúčtuji na 0xx, ale je to k datu, kdy byly vydány peníze na investici, případně splacen investiční úvěr ...). Pokud byste si řekli, že nebudete u určité investice čerpat fond investic, tak tím říkáte, že na investici použijete "provozní peníze". Moje odpověď je - v současném systému se to nesmí (jakkoliv chápu, že se mohou ozývat hlasy, které toto budou relativizovat). Dokud nezrušíme povinný fond investic tak jak je nastaven, není dle mého názoru od toho možné ustoupit. Pokud se v ČR dohodneme na změně zákona a fond se zruší/zdobrovolní .... (což je skutečně reálná úvaha i ze strany MF - iž prezentovaná jako zamýšlená změna legilativy) - potom samozřejmě povinnost čerpat fond investic odpadne.

  Takže za mne - pořízení investice má být v současném systému spojeno s čerpáním fondu investic. Je zároveň poměrně významná pravděpodobnost, že se to v dohledné budoucnosti změní (změnou zákona č. 250/2000 Sb.)

   

• Vrácení peněžních prostředků dotace

  11. 12. 2023

  Vážený pane inženýre, naše organizace obdržela na základě zprávy o udržitelnosti projektu (projekt z roku 2020) Výzvu k vrácení peněžních prostředků dotace ve výši 7717 Kč za porušení Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Prosím Vás tímto o kontrolu zaúčtování, rozhodli jsme se zapojit rezervní fond 413. 549 / 349 předpis vrácení dotace 349 / 241 odvod peněžních prostředků 413 / 648 čerpání rezervního fondu 413 (ve výkaze Příloha - Rezervní fond - Čerpání fondu - Ostatní čerpání) Moc děkuji.

  Pokud budu předpokládat, že je to Výzva k vrácení dotace podle §14f odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. (či obdobný institut), tak to není chápáno jako porušení rozpočtové kázně a podle dotazů a odpovědí na webu MF (dotaz 1/2019 kCÚS transfery) byste to měli účtovat v aktuálním roce jako snížen 672 (tedy MD 672/Dal 349 a úhradu MD 349/Dal 241).

  Pokud se týká čerpání rezervního fondu - tady je problém v tom, že to není sankce za porušení rozpočtové kázně. Tedy to, že na tuto vratku čerpete rezervní fond byste museli asi obhajovat pouze tím, že je to k časovému překlenutí dočasného nesouladu výnosů a nákladů (jak se to s oblibou dělá, pokud byste šli do ztráty). 

• Návrh rozpočtu PO

  11. 12. 2023

  PO zveřejnila návrh rozpočtu 15 dní před projednáním radou města. Při projednávání návrh rada jako zřizovatel rozhodla, že navýší provozní příspěvek o 500 tis. - změna návrh bude provedena přímo při schvalování se souhlasem PO. Usnesení bude stejné jako by schválil návrh beze změny? Tj. "RM schvaluje rozpočet PO ......." ? V roce 2022 jsme měli investiční akci za cca 10 mil. Kč, na kterou nám letos byla rozhodnutím přiznaná dotace. V únoru/2023 byla uhrazena poslední faktura ve výši 1,5 mil. Pokud peníze nepřijdou do konce roku udělám dohad na příjem investiční dotace pouze ve výši např. 90% z 1,5 mil. (z nákladů letošního roku) anebo z celkově očekávané dotace i když náklady byly v roce 2022?

  1. Rozpočet lze schválit v jiné podobě, než je návrh, je ale nutné v zápise jasně deklarovat změny oproti zveřejněnému návrhu. To platí pro rozpočet obce i PO. 

  2. Uvažujete správně v tom, že dohad je potřeba zaúčtovat i ve vztahu k nákladům vynaloženým před obdobím vydání rozhodnutí. Správně tedy zápis 388/403 v celkové výši očekávané dotace na všechny již vynaložené náklady. Vstupuje do toho ale navíc i okamžik zařazení majetku - u investiční dotace je výjimka v tom, že dohad neúčtujeme automaticky jen k 31.12., ale případně i dříve, když je zařazen majetek. Vy uvádíte, že poslední náklady byly v únoru, majetek je tedy již asi zařazen, nevím, kdy bylo vydáno rozhodnutí, ale dohad se měl zaúčtovat k datu vydání rozhodnutí, pokud již byl majetek zařazen - teď jde jen o to dopočítat případně rozpouštění za minulé měsíce.

• identifikovaná osoba

  10. 12. 2023

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace k DPH registrovaná jako identifikovaná osoba. Prosím o Váš názor, na jaký účet účtovat vyměřenou DPH z přijatých služeb, případně materiálu nebo drobného majetku. Já se přikláním k účtování na stejný účet, na jaký je účtováno přijaté plnění (tedy 518, 501, případně 558). Jsou však i názory, že by se měla tato daň účtovat na 549. To bych chápal v případě plátce u koeficientu, kde nelze určit z jakých nákladů DPH je, ale u identifikované osoby to víme přesně. Účtování na 549 by byl problém například u vyúčtování účelových dotací, ten účet 549 by nemusel být vždy pochopen. Děkuji za odpověď

  Za mne tato daň jednoznačně patří na nákladový druh, kam bylo účtováné dané plnění (518, 501,558, případně do pořizovací ceny majetku). Zde jste v situaci, že si daň nemůžete odečíst, vždy se jedná jen o několik případů - tedy není problém DPH nákladově přiřadit.

  Tu 549 volíme až jako náhradní řešení v situaci, kdy by bylo příliš administrativní náročné účtovat na příslušný nákladový druh... - tedy přesně jak uvádíte - například v případě aplikace koeficientu .. To se ale nemůže týkat identifikovaných osob, které nárok na odpočet DPH neuplatňují.

• Projekt ERASMUS účtování + kurzové rozdíly

  08. 12. 2023

  Dobrý den pane inženýre, moc prosím o radu ohledně účtování projektu ERASMUS. Prošla jsem všechny videa i dotazy, ale nejsem si jistá zda jsem to správně pochopila. Jsme škola, zřizovatelem je kraj. Celkový nárok na dotaci je 30.906,-EUR. Zálohy dostáváme ne eurový účet, účtujeme denním kurzem ČNB. V roce 2021 jsme obdrželi zálohu 7.738,- EUR (do účetnictví zaúčtováno na 472 denním kurzem ČNB 25,42 v částce 196 699,96 Kč). V roce 2022 jsme obdrželi zálohu 7.738,- EUR (do účetnictví zaúčtováno na 472 denním kurzem ČNB 24,485 v částce 189 464,93 Kč). V roce 2023 jsme obdrželi zálohu 7.738,- EUR (do účetnictví zaúčtováno na 472 denním kurzem ČNB 24,52 v částce 181 997,76 Kč). Nyní máme na 472 tedy celkem 568 162,65 Kč (23 214,- EUR). Průběžně každý měsíc účtuji na 388/672 částku čerpání dle skutečných nákladů, které jsou většinou v Kč, pokud jsou v Eurech tak účtuji denním kurzem ČNB. Nyní mám na 388 (750 649,64 Kč) Vedle toho si vedu tabulku, kde náklady v Kč přepočítávám na EURO (dle projektové smlouvy, kurzem projektu) denním kurzem Evropské komise ke dni vzniku nákladu. Nyní mám vyčerpáno 30.906,- EUR. Po celou dobu trvání jsem účty 472 a 388 nepřepočítávala. Projekt skončil k 30.6.2023 a 2.11. 2023 jsme dostali zprávu, že nám doplatí 7692,- Eur, které 16.11. přišly na účet. Abych mohla projekt vyúčtovat (předpokládám že mohu k datu 2.11. 2023?) rozdělím si částku na 388 následovně: 1/ 568 162,65 Kč (23 214EUR) – to je částka na kterou jsem obdržela zálohu, nepřepočítávám kurzový rozdíl, nechávám v kurzu přijetí záloh. 2/ 189 415,50 Kč (7 692 Euro) – to je doplatek, který mám přislíbený, přepočetla jsem ho denním kurzem ČNB k 2.11.2023. Nyní mám mít na 388 částku 757 578,15 Kč, já mám ale pouze 750 649,61 Kč. Rozdíl 6928,54Kč tedy zaúčtuji na 388/672??, nebo mohu i 388/663?? A vyúčtování bude vypadat takto? 472/388 v částce 568 162,65 Kč 346/388 v částce 189 415,50 Kč Doplatek 7 692 EUR přišel 16.11.2023 zaúčtován denním kurzem ČNB 24,450 (188 069,40 Kč) na MD241/DAL346 a rozdíl 1 346,10 Kč MD563/DAL346. Je to takto správně? Nebo jsem něco opomenula, případně špatně pochopila? Moc děkuji.

  Tím, že jste nepřepočítávala zálohy a dohadné položky aktivní, tak jste se jakoby trochu přiblížila k tomu řešení, které vychází z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který v dokumentech zmiňuji. Nicméně odhaduji, že v rámci jednotlivých roků to nebylo úplně přesné (v souladu s předpisy), protože jste dle všeho účtovala podle výše korunových výdajů .... (tím jste se mohla dostat průběžně do rozdílů v jednotlivých letech - nicméně odhaduji, že spíše jen v řádu tis. Kč - takže to bych nyní neřešil - srovná se to nyní na konci).

  Teď k jednotlivým otázkám:

  - ano souhlasím, že vyúčtování budete dělat k datu 2.11. (kdy máte potvrzeno Vaše vyúčtování dotace)

  - udělejte to skutečně tak, že již nebudete dělat kurzové rozdíly na zálohách a 388, která je krytá zálohou

  - zbylou část můžete aktuálním kurzem - teď upřímně - bude to souhra minulých kurzových rozdílů, korekce dotace, která měla být v minulosti ... - ncméně nyní to nemá cenu dále rozebírat - já bych to dal na 663 (můžete to udělat tak, že na 388 bude původní částka a zaúčtujete MD 346 těch 189 415,50 Kč/Dal 388 původní částka a kurzový rozdíl na 663 ve výši 6 928,54 Kč)

  - zaúčtování doplatku - přesně tak - tady bude ta 563

  Takže Vás chci moc pochválit - byť v průběhu akce to účetně asi nebylo úplně super (ale také nic tak strašného), tak ste to nyní dorovnala správně a Vaše zápisy jsou OK. Ten rozdíl bych dal na 663.

• účet v cizí měně

  08. 12. 2023

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace ÚSC. Máme nově založený Eurový účet v bance. Při založení tohoto účtu byl nutný prvotní vklad, přeposlala jsem 100 Kč z běžného účtu na nový Euro účet, banka přepočetla svým kurzem a připsala 4,01 Euro. Můžete mě prosím poradit se zaúčtováním? Nemám zatím zkušenosti s cizí měnou. Děkuji

  Když začnete s cizí měnou, musíte si prvotně nejprve stanovit, zda budete používat pevný nebo denní kurs ČNB. Pokud nemáte v této oblasti nějaké větší zkušenosti, doporučuji Vám stanovit si, že použijete roční pevný kurz ČNB - tedy nyní platný k 1. 1. 2023, což bylo 24,115 Kč.

  No a potom můžete účtovat:

  MD 262/Dal 241xz                   100 Kč (podle bankkovního výpisu - odeslání z běžného účtu)

  Dále na bankovním účtu v EUR

  MD 241yz         96,70 (4,01 EUR x kurz)

  MD 563               3,30 Kč (kurzový rozdíl)

                                                                  Dal 261               100 Kč

  Na konci roku nezapomeňte na přepočet zůstatku na EUR bankovním účtu kurzem k 31. 12. 2023 (bude vznikat kurzový rozdíl).

  V dokumentech se prosím podívejte na materiál "Cizí měny v účetnictví...." - je z 29. 8. 2022

• Licence antivirového programu

  08. 12. 2023

  Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat licenci antivirového programu. V roce 2020 jsme zakoupili licenci na 20 PC v ceně 18 936,- Kč. Licence byla platná do konce roku 2023. Účtovali jsme 018/078. Nyní jsme rozšířili licenci na 40 PC a prodloužili do roku 2026. Cena licence je 26881,- Kč. Nevím jak zaúčtovat prodloužení a rozšíření licence a co s tou původní licencí z roku 2020. Moc děkuji za radu.

  Za mne původní vyřadit (došlo k jejímu faktickému "zkonzumování" na konci roku 2023). A zařadit novou na 018 (a 558).

• Investiční fond

  08. 12. 2023

  Dobrý den, pane inženýre. Naše škola ještě nemá zřízený investiční fond. Nyní bude kupovat DHM v hodnotě 80 tis. Kč. Jak to v tomto případě funguje? Musí si ho nějak zřídit? A jak se zaúčtováním?

  Příspěvková organizace nemůže investici pořídit jinak než z fondu investic (pokud to kupuje ona a ne zřizovatel). Pokud tam nic nemá, musí se fond vytvořit. Ve Vašem případě vidím dvě možnosti:

  VAR A - příspěvková organizace má rezervní fond na 413 ve výši cca 111 tis. Kč - tedy se souhlasem zřizovatele může převést z rezervního fondu do fondu investic (musí odsouhlasit zřizovatel). Tedy MD 413/Dal 416. 

  VAR B - nesahá se na rezervní fond. ale peníze poskytne zřizovatel jako investiční příspěvek - tedy potom zřizovatel zaúčtuje MD 401/Dal 349 a platbu MD 349/Dal 241.  PO bude účtovat MD 348/Dal 401 a platbu MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416. To by ale asi vyžadovalo změnu rozpočtu a projednání zastupitelstvem (nevím, jak máte strukturován rozpočet... - takže to jen odhaduji, co by to procesně mohlo znamenat)

  Takže to jsou dvě cesty, jak tam investiční peníze dostat (ve VAR A není zapojena obec - je to jen přesun peněz v rámci PO, ve VAR B se obec zapojuje).

  No a potom pořízení majetku u PO - MD 042/Dal 321 a dále MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401 (čerpání fondu investic při platbě investiční faktury).

  Dále se majetek zařadí a odepisuje ...

• nahrávání CD

  08. 12. 2023

  Pane inženýre, prosím o pomoc při zaúčtování: - jedna faktura zní - hudební režie při nahrávání CD školního orchestru (13000) - druhá - editace nahrávek, míchání stop a pod. a vypálení 30ks CD a 20ks flash disků s nahrávkou šk. orcchestru (35000) Tu druhou pošlu naskenovanou, jestli je takto vpořádku. Já si myslím, že by měla být zvlášť naceněná práce a potom CD a flash. Účtování - součet faktur a děleno 50 ? A navíc chtějí rozdávat CD a flash jako dárky. Takže ve škole toho asi moc nezůstane. Co, prosím, s tím???? Děkuji

  Já se domnívám, že to nemá jednoznačné řešení - respektive by se řešení mělo odvíjet od vašich záměrů. Podle mého názoru jsou dvě základní možnosti:

  - buď to budeme brát tak, že cílem bylo pořízení 30 CD a 20 Flash disků s hudbou (a tím tato akce končí). tedy bude se to brát jako pořízení zásob (přitom na sklad se dávat asi nebudou) - takže klidně podle jeich povahy buď účet 518 nebo 501.

  - nebo si řekneme, že se jedná o vytvoření audiovizuálního díla, které bude využíváno dlouhodoběji - potom by se muselo vše co směřuje k vytvoření připravené nahrávky (tedy hudební režie, editace nahrávek, míchání stop, grafická příprava potisku) považovat za pořízení DDNM (na účet 018 a samozřejmě i 558) a zbytek - tedy vypálení těch CD a nahrání FLASH disků již považovat za pořízení zásob. Toto by bylo ve variantě, že se počítá s tím, že třeba zase za rok se ta nahrávka využije pro vydání dalších kusů CD.

  Takže teď jde o to, která varianta platí (respektive, jaký s tím máte dále záměr).

  Jinak samozřejmě víte, že to rozdávání jako dárky jako u PO dosti vachrlaté. PO nemá poskytovat dary, samozřekmě dost často z toho děláme nejrůzněší výhry, odměny .... Pokud by se ta CD a Flash disky používaly jako úplně klasický dar, tak to by se nemělo a jestli to chcete přesto jako dar poskytovat, tak bych se to raději snažil odsouhlasit se zřizovatelem

• masáže jako vhodně navazující služba v hlavní činnosti

  07. 12. 2023

  Dobrý den, aktualizujeme zřizovací listinu, jsme PO zřízená USC a prosím o názor, zda je možné považovat masérské služby pro seniory poskytované za snížené ceny jako službu vhodně navazující na poskytování sociálních služeb podle zák. 108/2006, která by mohla být uvedena jako předmět hlavní činnosti? Děkuji

  To není rozhodování pro mne - při vymezování hlavní a doplňkové činnosti je to rozhodování zřizovatele. On musí rozhodnout, zda takovéto služby máte poskytovat bez ohledu na ekonomickou efektivitu (hlavní činost), nebo jen v situaci, kdy to bude ekonomicky efektivní (doplňková činnost). Takže za mne - může to být hlavní činnost, ale zda to zřizovatel bude chtít je plně na něm. 

• valutová pokladna

  06. 12. 2023

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace v kultuře, plánujeme v měsíci lednu uskutečnit zájezd do Německa, kde budeme hrát naši divadelní inscenaci. Budeme vyplácet cestovné a stravné zaměstnancům. Je možné toto vyplácet přímo v korunách nebo je povinnost vyplácení v zahraniční měně? Pokud nastane povinnost vyplatit v zahraniční měně, je nutné kvůli ojedinělým případům zahraničních zájezdů zřídit valutovou pokladnu nebo můžeme použít korunovou pokladnu s tím, že bychom přepočetli nákup EUR v bance, kde máme korunový účet, v aktuálním kurzu ČNB? Počítáme s účtováním kurzových rozdílů v den výběru z banky a ke dni vyúčtování cestovného.

  Máte právo se dohodnout se zaměstnanci, že se to bude vyplácet v Kč - viz §183 odst. 2 Zákoníku práce:

  Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na zahraniční stravné v české měně nebo v jiné než v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 stanovené cizí měně pro příslušný stát, pokud je k této měně Českou národní bankou vyhlašován kurz. Při určení výše zahraničního stravného v dohodnuté měně se nejprve zjistí korunová hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy.

  A jen podotýkám - pokud by záloha nebyla vyplácena, tak je to kurzem ke dni nástupu na pracovní cestu - §184.

  Takže byste nemuseli cizí měnu v účetnictví řešit.  Ozvěte se mi případně na e-mail, zda to takto stačí, nebo zda ještě musíme řešit situaci, pokud byste se jim rozhodli vyplácet EUR.

• Doplňková činnost a majetek

  06. 12. 2023

  Dobrý den, tvoříme nové zřizovací listiny a narazili jsme na menší problém k diskuzi. Movitý majetek má naše PO vždy ve svém vlastnictví. Dle zákona může do svého vlastnictví příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena. Myslí se tím jen hlavní činnost, protože pro tu byla PO zřízena ? Nebo i doplňková ? Kdyby jen hlavní, znamenalo by to, že v doplňkové činnosti by PO nepořizovala žádný vlastní majetek ? A co když potřebuje nějaký majetek jen pro doplňkovou činnost ? Jaký máte na to názor ?

  Za mne bych tuto právní "šermovačku" řešil pragmaticky.

  Pokud by to bylo jen pro činnost hlavní, tak vznikně problém, že by majetek pro doplňkovou činnost nikdy nesměl být ve vlastnictví příspěvkové organizace. To ale nedává smysl. Pod pojmem majetek si představme třeba i oběžná aktiva - přeci nemám žádný věcný důvod, abych nutil obec, že musí být právním vlastníkem zásob zboží, pokud například provozuje PO kantýnu v doplňkové činnosti (ale u hlavní činnosti bych mohl určit, že PO je vlastníkem takových zásob). Navíc vzniká problém v tom, že mohou nastat přesuny v majetku - třeba věc je prvotně využívána v hlavní činnosti a potom ji organizace přeřadí a začne využívat pro doplňkovou činnost (to bychom řešili z pohledu práva jak?? - přesunem se změní pohled na vlastnictví??).

  Takže mám názor, že do svého vlastnictví může PO nabýt i majetek pro doplňkovou činnost. Jinak mi to nedává věcně smysl.